CZ298642B6 - Smešovací ventil - Google Patents

Abstract

Vynález se týká smešovacího ventilu (1) pro smešování tekutiny A a tekutiny B, který obsahuje duté uzavrené pouzdro (2) v jehož stene je vytvoren alespon jeden prívod tekutiny A, alespon jeden prívodtekutiny B a alespon jeden odvod (71) smesi tekutiny A a tekutiny B, pricemž v dutine (3) pouzdra (2) je prestavitelne uložen dutý rídicí clen (8) opatrený alespon jedním privádecím spojovacím otvorem (96) pro tekutinu A a alespon jedním privádecím spojovacím otvorem (95) pro tekutinu B, pricemž v dutine (9) rídicího clenu (8) je prestavitelne uložen vyrovnávací clen rozdelující dutinu (9) rídicího clenu (8) na dve propojené komory (C, D) pro tekutinu A a dve propojené komory (E, F) pro tekutinu B, pricemž alespon jedna z komor (C, D) pro tekutinu A je prostrednictvím alespon jednoho privádecího spojovacího otvoru (96) propojitelná s prívodem tekutiny A a alespon jedna z komor (C, D) pro tekutinu A je prostrednictvím alespon jednoho spojovacího odvádecího otvoru (97) propojitelná se smešovací komorou (7), pricemž alespon jedna z komor (E, F) pro tekutinu B je prostrednictvím alespon jednoho privádecího spojovacího otvoru (96) propojitelná s prívodem tekutiny B a alespon jedna z komor (E, F) pro tekutinu B je prostrednictvím alespon jednoho spojovacího odvádecího otvoru (98) propojitelná se smešovací komorou (7).

Description

Vynález se týká směšovacího ventilu pro směšování tekutiny A a tekutiny B, který obsahuje duté uzavřené pouzdro, v jehož stěně je vytvořen alespoň jeden přívod tekutiny A, alespoň jeden přívod tekutiny B a alespoň jeden odvod směsi tekutiny A a tekutiny B, přičemž v dutině pouzdra je přestavitelně uložen dutý řídicí člen opatřený alespoň jedním přiváděcím spojovacím otvorem pro tekutinu A a alespoň jedním přiváděcím spojovacím otvorem pro tekutinu B.

Dosavadní stav techniky

Největší nevýhoda směšovacích ventilů dosud známých konstrukcí, mezi které patří například řešení podle US 5 067 523, spočívá zejména v tom, že skutečný dosažený poměr směšovaných tekutin ve výsledné směsi je do velké míry ovlivněn rozdílem tlaků, s jakými jsou směšované tekutiny do směšovacího ventilu přiváděny, a také skutečným odběrem výsledné směsi ze směšovacího ventilu, takže se často poměrně výrazně liší od požadovaného a vzájemným uspořádáním jednotlivých součástí směšovacího ventilu nastaveného směšovacího poměru. Aby se složení výsledné směsi tekutin co nejvíce přiblížilo požadovanému složení, je nutno do každého přívodního systému každé tekutiny před samotný směšovací ventil zařadit regulátor nebo regulátory vyrovnávající tlaky jednotlivých tekutin ještě před jejich vstupem do směšovacího ventilu. Tato řešení jsou však zbytečně složitá a náročná jak z hlediska údržby a provozu, tak také z hlediska pořizovací ceny.

K odstranění těchto nevýhod, bylo vytvořeno několik odlišných konstrukcí směšovacích ventilů, které by měly zajistit vyrovnání tlaků směšovaných tekutin před jejich smíšením přímo v tělese směšovacího ventilu. K těmto řešením se řadí například směšovač s vyrovnáním tlaku známý z DE 3326969, kdy je vnitřní prostor směšovače rozdělen dvěma membránami a dvěma přepážkami na celkem pět sekcí, z nichž do tří zasahuje funkční element pevně spojený s oběma membránami, jehož pohyb vůči otvorům v přepážkách způsobuje ovlivňováním průtoku jednotlivých tekutin vyrovnání jejich tlaků před jejich smíšením. Membrány jsou propojeny s pružinami, jejichž tuhost je nastavitelná řídicím šroubem. Nastavení či nastavování směšovacího poměřuje tak poměrně složitou otázkou nejen co nejpřesnějšího nastavení obou řídicích šroubů, ale také aktuálního stavu jednotlivých pružin z hlediska jejich opotřebení a únavy jejich materiálu.

Cílem vynálezu je vytvořit směšovací ventil pro směšování tekutin, který zajistí dosažení požadovaného směšovacího poměru dvou tekutin bez ohledu na tlaky s jakými jsou tekutiny do smě40 šovacího ventilu přiváděny či na skutečný odběr směsi, a zároveň směšovací ventil s co nejjednodušším a nejpřesnějším nastavováním směšovacího poměru.

Podstata vynálezu

Cíle vynálezu je dosaženo směšovacím ventilem pro směšování tekutiny A a tekutiny B, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že v dutině řídicího členu je přestavitelně uložen vyrovnávací člen rozdělující dutinu řídicího členu na dvě propojené komoiy C a D pro tekutinu A a dvě propojené komory E a F pro tekutinu B, přičemž alespoň jedna z komor C, D pro tekutinu A je prostřednictvím alespoň jednoho přiváděcího spojovacího otvoru propojitelná s přívodem tekutiny A a alespoň jedna z komor C, D pro tekutinu A je prostřednictvím alespoň jednoho spojovacího odváděcího otvoru propojitelná se směšovací komorou, přičemž alespoň jedna z komor E, F pro tekutinu B je prostřednictvím alespoň jednoho přiváděcího spojovacího otvoru

- 1 CZ 298642 B6 propojitelná s přívodem tekutiny B a alespoň jedna z komor E, F pro tekutinu B je prostřednictvím alespoň jednoho spojovacího odváděcího otvoru propojitelná se směšovací komorou.

Z hlediska co nejjednodušší konstrukce směšovacího ventilu je výhodné, pokud je směšovací komora vytvořena ve stěně pouzdra směšovacího ventilu.

V zájmu dosažení co nej optimálnějšího promísení jednotlivých směšovaných tekutin, je výhodné, aby byla směšovací komora vytvořena alespoň částí obvodové drážky vytvořené ve vnitřním povrchu pouzdra po obvodu dutiny pouzdra, avšak ve zjednodušených příkladech provedení může být směšovací dutina tvořena pouze otvorem ve vnitřním povrchu pouzdra.

V dutině řídicího členu přestavitelné uloženého v dutině pouzdra směšovacího ventilu je přestavitelně uložen vyrovnávací člen, který svým pohybem a aktuální polohou vůči přiváděcím spojovacím otvorům v řídicím členu ovlivňuje tlak jednotlivých tekutin přiváděných do směšovacího ventilu, a zajišťuje vyrovnávání tlaků směšovaných tekutin před jejich smíšením. V konstrukčně i funkčně nejjednodušším provedení je vyrovnávací člen tvořen pístnicí souosou s dutinou řídicího členu, v jejímž středu je upevněn střední píst, a na jejích krajích jsou upevněny dva krajní písty, jejichž funkcí je kromě vyrovnávaní tlaků směšovaných tekutin také zaškrcování příslušných přiváděčích spojovacích otvorů vytvořených v řídicím členu.

Další možnosti konstrukce vyrovnávacího členu je uložení dvou krajních pístů na okraji pístnice, a propojení pístnice s řídicím členem prostřednictvím pružné membrány. Výhodou tohoto provedení je, že spojením řídicího a vyrovnávacího členu je do jisté míry zajištěna poloha vyrovnávacího členu vůči přiváděcím a odváděcím spojovacím otvorům v řídicím členu.

Pro pohyb vyrovnávacího členu a samotné vyrovnání tlaku směšovaných tekutin je nutné, aby byly sousední komory pro jednotlivé tekutiny propojeny, přičemž podle nároku 7 je nejjednodušší možností jejich propojení vytvoření přepouštěcích otvorů v krajních pístech, v důsledku čehož je umožněno působení tlaku odpovídají tekutiny na obě plochy těchto pístů.

Jinou možností, která je konstrukčně náročnější je propojení sousedních komor obtokem.

Přehled obrázků na výkresech

Příklad provedení směšovacího ventilu podle vynálezu je schematicky znázorněn na přiloženém výkrese, kde značí obr. 1 průřez směšovacím ventilem podle vynálezu a obr. 2 průřez směšovacím ventilem podle vynálezu v alternativním provedení.

Příklady provedení vynálezu

Směšovací ventil podle vynálezu bude vysvětlen na příkladných provedeních znázorněných na obr. 1 a obr. 2, kde jsou schematicky zobrazeny podélné průřezy ventilu podle vynálezu ve dvou alternativním provedeních. Znázorněny jsou vždy jen hlavní prvky směšovacího ventilu, které jsou nezbytné pro pochopení podstaty vynálezu, a to navíc zjednodušeně, bez ohledu na jejich skutečnou konstrukci nebo na technologii jejich výroby. Vzhledem k přehlednosti jednotlivých obrázků tedy například není znázorněn zdroj tekutiny A, zdroj tekutiny B, spotřebič směsi tekutin A a B, apod.

Zobrazená provedení směšovacího ventilu jsou vzhledem ke své konstrukci určena pro směšování plynných látek v daném směšovacím poměru bez ohledu na tlak s jakým jsou do směšovacího ventilu přiváděny, avšak konstrukčně velmi podobné zařízení lze využít také pro směšování různých kapalin, proto jsou v celém textu používány výrazy tekutina a směs tekutin.

-2CZ 298642 B6

Těleso směšovacího ventilu 1 zobrazeného na obr. 1 je tvořeno válcovým pouzdrem 2, ve kterém je souose vytvořena válcová dutina 3. Dutina 3 pouzdra je na jednom konci uzavřená čelem 31, které je součástí pouzdra 2 a ve kterém je vytvořen řídicí otvor 32 tvořený válcovým otvorem uspořádaným souose s dutinou 3 pouzdra 2, a na opačném konci přechází dutina 3 pouzdra 2 do dutiny 41 víka 4, které je k pouzdru 2 rozebíratelně a vzduchotěsně připojeno některým ze známých způsobů.

Víko 4 je tvořeno válcem, ve kterém je souose uspořádána válcová dutina 41 víka 4, jejíž průměr ío je shodný s průměrem dutiny 3 pouzdra 2, přičemž dutina 41 víka 4 je na jednom konci uzavřená čelem 42, které je součástí víka 4, a na opačném konci přechází do dutiny 3 pouzdra 2. Ústí dutiny 41 víka 4 je po celém obvodu opatřeno nákružkem 43 obdélníkového příčného průřezu, jehož rozměry a tvar jsou po celém obvodu konstantní, a jehož vnější průměr je menší než průměr víka 4, zatímco vnitřní průměr nákružku 43 odpovídá průměru dutiny 41 víka 4. Nákru15 žek 43 je zasunut ve vybrání konstantního příčného průřezu, které je vytvořeno na okraji pouzdra 2 po celém obvodu dutiny 3 pouzdra 2, a která je ze strany víka 4 otevřená. Zasunutím nákružku 43 do vybrání, dojde k jeho uzavření, čímž je z otevřeného vybrání vytvořen rozváděči kanál 5. Do rozváděcího kanálu 5 je z vnějšího povrchu pouzdra 2 vyústěn válcový přívodní otvor 5J_, který je známým způsobem nebo prostřednictvím známého prostředku propojen s neznázomě20 ným zdrojem tekutiny B. Přívodní otvor 51 a rozváděči kanál 5 pak tvoří přívod tekutiny B.

Ve stěně pouzdra 2 je v blízkosti rozváděcího kanálu 5 vytvořena těsnicí drážka 511 tvořená obvodovou drážkou konstantního příčného průřezu uspořádanou po celém obvodu dutiny 3 pouzdra, ve které je uložen těsnicí element, kterým je ve znázorněném příkladu provedení pryžový o-kroužek. Těsnicí drážka 512 stejné konstrukce je vytvořena také na druhé straně rozváděcího kanálu 5 ve vnitřním povrchu víka 4, a ve znázorněném příkladu provedení je v ní uložen pryžový o-kroužek.

V blízkosti opačného konce pouzdra je uspořádán další rozváděči kanál 6, tvořený obvodovou drážkou konstantního obdélníkového příčného průřezu, která je uspořádána ve stěně pouzdra 2 po celém obvodu řídicí dutiny 3. Do rozváděcího kanálu 6 je ze stěny pouzdra 2 vyústěn válcový přívodní otvor 61, který je na stěně pouzdra 2 známým způsobem nebo prostřednictvím známého prostředku propojen s neznázoměným zdrojem tekutiny A. Přívodní otvor 61 a rozváděči kanál 6 pak tvoří přívod tekutiny A.

Po obou stranách rozváděcího kanálu 6 jsou ve stěně pouzdra 2 vytvořeny těsnicí drážky 611 a 612 tvořené obvodovými drážkami konstantního průřezu, které jsou uspořádány po celém obvodu dutiny 3 pouzdra, a ve kterých jsou uloženy těsnicí elementy, kterými jsou ve znázorněném příkladu provedení pryžové o-kroužky.

V prostoru mezi rozváděcími kanály 5 a 6 je ve stěně pouzdra 2 vytvořena směšovací komora 7, tvořená obvodovou drážkou konstantního obdélníkového příčného průřezu, která je uspořádána ve stěně pouzdra 2 po celém obvodu řídicí dutiny 3. Směšovací komora 7 je prostřednictvím odvodu 71 směsi tekutiny A a tekutiny B tvořeného válcovým otvorem, spojena s neznázor45 něným spotřebičem směsi tekutiny A a tekutiny B - například plynovým hořákem, plynovým motorem a podobně.

V dutině 3 pouzdra a částečně také v dutině 41 víka je souose a přestavitelné uspořádán válcový řídicí člen 8, ve kterém je souose uspořádána válcová dutina 9 řídícího členu 8, uzavřená na jednom konci čelem 81, které je součástí řídicího členu 8, přičemž opačný konec dutiny 9 řídicího členu 8 je otevřen. Celo 81 řídicího členu 8 je pevně spřaženo s řídicím táhlem 100, které je do dutiny pouzdra přivedeno řídicím otvorem 32 v čele 31 pouzdra 2. Řídicí člen 8 je ve svém plášti opatřen dvěma skupinami válcových přiváděčích spojovacích otvorů 95 a 96 rovnoměrně rozmístěných po celém obvodu pláště řídicího členu 8, které svým umístěním odpovídají

-3 CZ 298642 B6 umístění přívodu tekutiny A a přívodu tekutiny B ve vnitřním povrchu pouzdra 2. Řídicí člen 8 je dále ve svém plášti opatřen dvěma skupinami válcových odváděčích spojovacích otvorů 97 a 98 rovnoměrně rozmístěných po celém obvodu pláště řídicího členu 8, které jsou umístěny mezi skupinami přiváděčích spojovacích otvorů 95 a 96, a které svým umístěním v řídicím členu 8 odpovídají umístění směšovací komory 7 ve vnitřním povrchu pouzdra 2. Středy jednotlivých přiváděčích spojovacích otvorů 95 a 96, a středy jednotlivých odváděčích spojovacích otvorů 97 a 98 jsou umístěny na přímkách rovnoběžných s podélnou osou řídicího členu 8 a jejich osy souměrnosti jsou kolmé na podélnou osu dutiny 9 řídicího členu 8.

ίο V dutině 9 řídicího členu 8 je přestavitelně uspořádán vyrovnávací člen, tvořený pístnicí 11, která je ve znázorněném příkladu provedení tvořena tyčí kruhového příčného průřezu, v jejímž středu je upevněn střední válcový píst 12 s pístovými plochami 121 a 122, a na jejímž konci je upevněn krajní píst 13 s pístovými plochami 131 a 132, opatřený přepouštěcím válcovým otvorem 133, a na opačném konci pístnice H je upevněn krajní píst 14 s pístovými plochami 141 a

142, opatřený přepouštěcím válcovým otvorem 143. Průměr krajních pístů 13 a 14 je ve znázorněném příkladu provedení stejný jako průměr středního pístu 12. Umístěním vyrovnávacího členu popsané konstrukce v dutině 9 řídicího členu 8 dochází z rozdělení dutiny 9 řídicího členu 8 na čtyři komory C, D, E, F, přičemž sousední komory oddělené krajním pístem 13, 14 jsou prostřednictvím přepouštěcího otvoru 133, 143 v krajním pístu 13, 14 propojeny, zatímco sousední komory oddělené středním 12 pístem jsou tímto pístem vzduchotěsně odděleny.

Po přivedení tekutiny A z jejího neznázoměného zdroje do přívodu tekutiny A, je tato tekutina prostřednictvím přiváděcího spojovacího otvoru 96 v řídicím členu 8 přivedena do dvou vzájemně propojených komor D a C, přičemž komora D je ohraničena částí vnitřního povrchu řídicího členu 8, pístovou plochou 132 krajního pístu 13 a pístovou plochou 121 středního pístu 12, a komora C je ohraničena částí vnitřního povrchu řídicího členu 8 a pístovou plochou 133 krajního pístu 13.. Prostřednictvím přívodu tekutiny B a přiváděcího spojovacího otvoru 95 je do dvou vzájemně propojených komor E a F, z nichž komora E je ohraničena částí vnitřního povrchu řídicího členu 8, pístovou plochou 122 středního pístu 12 a pístovou plochou 141 krajní30 ho pístu 14, a komora F je ohraničena částí vnitřního povrchu řídicího členu 8, pístovou plochou 142 krajního pístu 14 a částí vnitřního povrchu víka 4, přivedena tekutina B, jejíž tlak je menší než tlak tekutiny A.

Výslednicí působení tlaku tekutiny A na pístové plochy 131 a 132 krajního pístu 13 a na písto35 vou plochu 121 středního pístu 12 je síla působící na vyrovnávací člen, jejíž směr je totožný se směrem šipky a. Výslednicí působení tlaku tekutiny B na pístové plochy 141 a 142 krajního pístu 14 a na pístovou plochu 122 středního pístu 12 je síla, která působí na vyrovnávací člen ve směru šipky b. Vzhledem k tomu, že tlak tekutiny A je větší než tlak tekutiny B, dochází vlivem silové nerovnováhy k posunu vyrovnávacího členu ve směru působení výslednice tlakových sil, ve znázorněném příkladu provedení ve směru šipky a.

Při posunu vyrovnávacího členu ve směru šipky a dochází k postupnému zmenšování průtočných průřezů přiváděčích spojovacích otvorů 96, kterým je přiváděna tekutina A, v důsledku jeho škrcení krajním pístem 13 vyrovnávacího členu, a zároveň ke zvětšování průtočných průřezů přiváděčích spojovacích otvorů 95, kterým je přiváděna tekutina B, v důsledku čehož dochází k redukci tlaku tekutiny A proudící z přívodu tekutiny A do komor D a C, přičemž tlak tekutiny B zůstává konstantní nebo se mírně zvyšuje, v závislosti na poloze krajního pístu 14. V určitém okamžiku dochází k vyrovnání tlaku tekutiny A v komorách C a D, a tlaku tekutiny B v komorách E a F. Obě tekutiny A a B pak prostřednictvím odváděčích spojovacích otvorů 97 a 98 vstupují do směšovací komory 7 se stejným tlakem, takže jejich skutečný směšovací poměr odpovídá požadovanému směšovacímu poměru nastavenému prostřednictvím polohy táhla 100 a polohy řídicího členu 8 v dutině 3 pouzdra.

-4CZ 298642 B6

Směšovací poměr tekutiny A a tekutiny B ve výsledné směsi odpovídá aktuálnímu poměru průtočných průřezů odváděčích spojovacích otvorů 97 a 98, kterými přichází tekutina A a tekutina B do směšovací komory 7, a tedy poloze řídicího členu v dutině 3 pouzdra 2. Při pohybu řídicího členu 8 v příkladu provedení znázorněném na obr. 1, například doprava, dochází ke zvětšování průtočných průřezů odváděčích spojovacích otvorů 97, kterým je do směšovací komory 7 přiváděna tekutina A, a současně díky konstrukci pouzdra 2, víka 4 a vyrovnávacího členu a jejich vzájemného uspořádání, ke zmenšování průtočných průřezů odváděčích spojovacích otvorů 98, kterým je do směšovací komory 7 přiváděna tekutina B, přičemž ve stejném poměru se mění poměr množství tekutiny A a tekutiny B ve výsledné směsi.

V příkladu provedení zobrazeném na obr. 2 je v dutině 9 řídicího členu přestavitelně uspořádán vyrovnávací člen tvořený pístnicí 11, která má ve znázorněném provedení kruhový příčný průřez, na jejímž konci je upevněn krajní píst 13 s pístovými plochami 131 a 132, opatřený přepouštěcím válcovým otvorem 133, a na opačném konci pístnice 11 je upevněn krajní píst 14 s pístovými plochami 141 a 142, opatřený přepouštěcím válcovým otvorem 143. Vyrovnávací člen je ve svém středu prostřednictvím pružné membrány j_5 pevně připojen k řídicímu členu 8. Membrána 15 a krajní písty 13 a 14 rozdělují dutinu řídicího členu na čtyři komory C, D, E, F, přičemž sousední komory oddělené krajním pístem 13, 14 jsou prostřednictvím přepouštěcího otvoru 133, 143 v krajním pístu 13, 14 propojeny, zatímco sousední komory D a E oddělené pružnou membránou 15 j sou vzduchotěsně odděleny.

V tomto příkladu provedení dochází po přivedení tekutiny A z jejího neznázoměného zdroje do přívodu tekutiny A a prostřednictvím skupiny přiváděčích spojovacích otvorů 96 v řídicím členu 8 do vzájemně propojených komor D a C, a po přivedení tekutiny B z jejího neznázoměného zdroje do přívodu tekutiny B a prostřednictvím skupiny přiváděčích spojovacích otvorů 95 v řídicím členu 8 do vzájemně propojených komor E a F, vzhledem k tomu, že tlak tekutiny A je větší než tlak tekutiny B, k vychýlení membrány 15 a k posunu pístnice 11 a krajních pístů 13 a 14 ve směru od komory D s vyšším tlakem do komory E s nižším tlakem, tedy ve směru šipky a. Při posunu krajních pístů 13 a 14 dochází, jak je popsáno výše, k postupnému zmenšování prů30 točných průřezů přiváděčích spojovacích otvorů 96, kterými je přiváděna tekutina A v důsledku jejich škrcení krajním pístem 13, a zároveň ke zvětšování průtočného profilu přiváděčích spojovacích otvorů 95 kterým je přiváděna tekutina B, v důsledku čehož se redukuje tlak tekutiny A proudící z přívodu tekutiny A do komor D a C, přičemž tlak tekutiny B proudící do komor E a F zůstává konstantní nebo se mírně zvyšuje, v závislosti na poloze krajního pístu 14. Po určitém časovém okamžiku pak dochází k vyrovnání tlaků tekutiny A v komorách D a C, a tekutiny B v komorách E a F, což vede k dosažení požadovaného směšovacího poměru těchto tekutin v jejich výsledné směsi.

V dalších neznázoměných příkladech provedení se konstrukce směšovacího ventilu I může lišit v závislosti na technologii jeho výroby - pouzdro 2 ventilu i může být kvůli zjednodušení výroby rozděleno do několika segmentů, které mohou být vzájemně spojeny rozebíratelně či nerozebíratelně. Stejným způsobem lze mnoha způsoby změnit také konstrukci výše popsaného řídicího členu 8 či vyrovnávacího členu.

Jiné konstrukční úpravy lze vytvořit také tím, že v pouzdru 2 ventilu i bude vytvořeno více přívodních otvorů 61 spojených s jedním nebo více zdroji tekutiny A, více přívodních otvorů 51 spojených s jedním nebo více zdroji tekutiny B, a více odvodů 71 směsi tekutin A a B spojených s jedním nebo více spotřebiči této směsi. Taktéž může být použito v podstatě libovolné množství přiváděčích spojovacích otvorů 95 a 96 a odváděčích spojovacích otvorů 97 a 98 vytvořených v tělese řídicího členu 8, přičemž jejich středy mohou být vůči sobě téměř libovolně posunuty a nemusí tedy ležet na přímkách rovnoběžných s osou dutiny 9 řídicího členu 8. Odváděči spojovací otvory 97 a 98 pak v některých příkladech provedení zasahují také do pouzdra 2 nebo na ně navazují podobné otvory vytvořené v pouzdru 2.

-5CZ 298642 B6

V dalších neznázoměných příkladech provedení může být část vyrovnávacího členu 8 v místech umístění přiváděčích spojovacích otvorů 95 a 96 a odváděčích spojovacích otvorů 97 a 98 tvořena porézním materiálem.

Rozváděči kanály 5, 6 a směšovací komora 7 mohou být dále vytvořeny jinak, než obvodovou drážkou obdélníkového příčného průřezu umístěnou po celém obvodu dutiny 3 pouzdra 2 - průřez těchto drážek může být v podstatě libovolný, a kterákoliv z těchto drážek může být vytvořena jen po určité části obvodu dutiny 3 pouzdra 2, přičemž v některých příkladech provedení může být kterýkoliv z rozváděčích kanálů 5, 6 a/nebo směšovací komora 7 vytvořen otvorem ve vnitřním povrchu pouzdra 2.

Další možné konstrukční úpravy jako například změna konstrukce a případně také počtu a umístění těsnicích drážek 611, 612, 511 a 512, v nich umístěných těsnicích elementů, případně v použití jiných prostředků a způsobů těsnění závisí zejména na vlastnostech směšovaných tekutin.

Příčný průřez pouzdra 2 ventilu 1 a ostatních součástí směšovacího ventilu i může být podle požadavků téměř libovolný, například oválný či jiný.

V dalších neznázoměných příkladech provedení je propojení sousedících komor C a D, resp. E a

F dosaženo jinak než přepouštěcím otvorem 133 resp. 143 vytvořeným v krajním pístu 13 resp.

14, například jejich propojení obtokem tvořeným potrubím, či spojením každé z těchto komor s přívodem nebo přímo se zdrojem odpovídající tekutiny.

V jiných neznázoměných příkladech provedení není dutina 9 řídicího členu 8 otevřená, jako je tomu v příkladech znázorněných na obr. 1 a obr. 2, ale tato dutina je uzavřena.

V dalších neznázoměných příkladech provedení je řídicí táhlo 100 nahrazeno jiným prostředkem zaručujícím požadovanou manipulaci s řídicím členem - například mikrometrem.

Při směšování tekutin jejichž tlaky se výrazně liší, lze využít směšovací ventil i podle některého z výše popsaných příkladů provedení, přičemž velikost pístových ploch středního pístu 12 a krajních pístů 13, 14 se může vzájemně poměrně značně lišit.

Claims (9)

1. Směšovací ventil pro směšování tekutiny A a tekutiny B, který obsahuje duté uzavřené

40 pouzdro, v jehož stěně je vytvořen alespoň jeden přívod tekutiny A, alespoň jeden přívod tekutiny B a alespoň jeden odvod směsi tekutiny A a tekutiny B, přičemž v dutině pouzdra je přestavitelně uložen dutý řídicí člen opatřený alespoň jedním přiváděcím spojovacím otvorem pro tekutinu A a alespoň jedním přiváděcím spojovacím otvorem pro tekutinu B, vyznačující se tím, že v dutině (9) řídicího členu (8) je přestavitelně uložen vyrovnávací člen

45 rozdělující dutinu (9) řídicího členu na dvě propojené komory (C, D) pro tekutinu A a dvě propojené komory (E, F) pro tekutinu B, přičemž alespoň jedna z komor (C, D) pro tekutinu A je prostřednictvím alespoň jednoho přiváděcího spojovacího otvoru (96) propojitelná s přívodem tekutiny A a alespoň jedna z komor (C, D) pro tekutinu A je prostřednictvím alespoň jednoho spojovacího odváděcího otvoru (97) propojitelná se směšovací komorou (7), přičemž alespoň

50 jedna z komor (E, F) pro tekutinu B je prostřednictvím alespoň jednoho přiváděcího spojovacího otvoru (95) propojitelná s přívodem tekutiny B a alespoň jedna z komor (E, F) pro tekutinu B je prostřednictvím alespoň jednoho spojovacího odváděcího otvoru (98) propojitelná se směšovací komorou (7).

-6CZ 298642 B6

2. Směšovací ventil podle nároku 1, vyznačující se je vytvořena ve stěně pouzdra (2).

3. Směšovací ventil podle nároku 2, vyznačující se je tvořena alespoň částí obvodové drážky.

tím, že směšovací komora (7) tím, že směšovací komora (7)

4. Směšovací ventil podle nároku 2, vyznačující se tím, že směšovací komora (7) je tvořena otvorem.

5. Směšovací ventil podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vyrovnávací člen je tvořen pístnicí (11) na níž je upevněn střední píst (12) a dva krajní písty (13) a (14).

15

6. Směšovací ventil podle libovolného z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že vyrovnávací člen je tvořen pístnicí (11) na níž jsou uloženy dva krajní písty (13) a (14), přičemž pístnice (11) je prostřednictvím pružné membrány (15) spojena s řídicím členem (8).

7. Směšovací ventil podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se

20 t í m , že komory (C, D) pro tekutinu A jsou propojeny přepouštěcím otvorem (133) v krajním pístu (13).

8. Směšovací ventil podle kteréhokoliv z nároků laž6, vyznačující se tím, že komoiy (C, D) pro tekutinu A jsou propojeny obtokem.

9. Směšovací ventil podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že komory (E, F) pro tekutinu B jsou propojeny přepouštěcím otvorem (143) v krajním pístu (14).

30 10. Směšovací ventil podle kteréhokoliv z nároků laž8, vyznačující se tím, že komory (E, F) pro tekutinu B jsou propojeny obtokem.