CZ298389B6 - Zpusob oddelování více alespon cástecne na sobe uložených plochých predmetu na predem urceném místea jeho použití - Google Patents

Abstract

Zpusob oddelování více alespon cástecne na sobe uložených plochých predmetu (2) na predem urceném míste, kdy jsou v delicím míste dva na sobe ležící predmety (2) od sebe odsunuty odsuvnou silou (11),se provádí tak, že se zvýší prilnavost mezi na sobe uloženými plochými predmety (2) jejich nabitím statickou elektrinou, nacež se sníží odpor na stykových plochách oddelovaných predmetu (2) snížením elektrostatického náboje a tím se sníží i prilnavost techto ploch ve srovnání s ostatními plochami, které nejsou na delicím míste tak, že jsou po sobelehce posuvné. Zpusob je dobre využitelný zvlášteu cíleného otvírání vícestránkových tiskovin napr. pro vložení príloh.

Description

Způsob oddělování více alespoň částečně na sobě uložených plochých předmětů na předem určeném místě a jeho použití

Oblast techniky

Vynález sc týká způsobu oddělování více alespoň částečně na sobě uložených plochých předmětů na předem určeném místě. Plochými předměty se myslí např. předměty z papíru, kartonu, textilie, plsti či plastu. Pod pojmem více na sobě uložených plochých předmětů se myslí např. vícestránková tiskovina z papíru, plastu nebo kartonu, která sc má na určitém místě rozevřít nebo se jedná o stoh tištěných listů nebo plochých předmětů z papíru, kartonu, textilie, plsti či plastu, ze kterého je třeba odejmout na určitém místě určitý' počet kusů.

Dosavadní stav techniky

Na sobě uložené ploché předměty se od sebe oddělují často pomocí dělicího nástroje, např. dělicího klínu. Čím však jsou oddělované předměty k sobě přiléhavější, tenčí a citlivější na mechanické poškození, o to obtížnější je jejich oddělování pomocí oddělovacích nástrojů, protože jednak je obtížné strefit se oddělovacím předmětem do požadovaného místa a také je těžké zajistit, aby nedošlo k poškození předmětů v místě dělení např. ohybem okrajů, pomačkáním a pod.

Z tohoto důvodu se na sobě uložené ploché předměty s výhodou před samotným oddělováním nejdříve proti sobě odsunou paralelně k jejich hlavní rovině. Tím se obnaží části ploch a tak se vrstvy lépe připraví pro následné oddělování.

V patentovém spisu CH 440 339 je popsán způsob, kdy se počítá se silou pro odsunutí, kterou vykazuje komponenta uložená paralelně k hlavním rovinám, načež se z určitého počtu na sobě uložených plochých předmětů proti sobě odsunou dva ležící přímo na sobě, a to bez nežádoucího působení na hrany či okraje. Aby bylo možno provést oddělení na předem stanoveném místě mezi dvěma předměty, zatímco ostatní předměty zůstanou vůči sobě stabilní, musí sc snížit přilnavost vybraných dvou sousedících předmětů určených k oddělení v porovnání s přilnavostí mezi ostatními předměty. To se provede tak. že se odpovídajícími opatřeními sníží koeficient tření.

Těmito opatřeními k redukci koeficientu tření se myslí např. ošetření alespoň plochy jednoho cílového předmětu kluzným prostředkem nebo vložení kluzné fólie mezi tyto vyhlédnuté předměty. Jako kluzný prostředek se používá např. vosk, vysoceviskózní silikonové oleje nebo suchá maziva.

V patentovém spise CH 534 588 sc popisuje další vylepšení výše uvedeného způsobu a jde o rozdělení stohu pružných listů na více stohu na předem určených místech s použitím výše uvedených opatření ke snížení tření, která se aplikují na předem určených listech i v oblastech předchozího odsunutí. Podle místa aplikace posuvné síly pak muže být stoh na předem určeném místě rozdělen.

Ukazuje se. že řešení popsaná ve výše uvedených spisech v mnoha případech skutečně vyhovují a dosahují se jimi dobré výsledky. Vyskytují sc však případy, kdy není spolehlivost, že se zasáhne v předem určeném místě, dostatečná, takže při vysokých požadavcích nelze způsoby použít. Takovými případy jsou např. oddělování stran vícestránkových tiskovin za účelem otevření produktu na předem určeném místě, a to zvláště tehdy, když jsou jednotlivé listy ze zvláště hladkého nebo vrstvou opatřeného materiálu, kdy na sobě listy drží jen málo a/nebo když jsou jednotlivé strany z různých materiálů s různými třecími vlastnostmi.

- 1 V/. DO

Cílem vynálezu je představit způsob oddělování více alespoň částečně na sobě uložených plochých předmětů na předem určeném místě, a to i v případech kdy známé postupy nejsou použitelné a/nebo se má dosáhnout lepších výsledků, než je to možné se známými způsoby.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky odstraňuje do značné míry způsob oddělování vícero alespoň částečně na sobě uložených plochých předmětů na předem určeném místě podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že se zvýší přilnavost mezi na sobě uloženými plochými předměty jejich nabitím statickou elektřinou, načež se sníží odpor na stykových plochách oddělovaných předmětů snížením elektrostatického náboje a tím i přilnavost těchto ploch vc srovnání s ostatními plochami, které nejsou na dělicím místě tak, že jsou po sobě lehce posuvné. Základní myšlenkou z které vynález vychází je to, že lze zvýšit přilnavost mezi na sobě uloženými plochými předměty jejich nabitím statickou elektřinou. V důsledku účinku silového pole sc v plochých předmětech vytvoří dipóly nebo se posunou náboje tak, že se mezi oběma plochami jednoho předmětu vytvoří potenciálová diference respektive statický náboj na plochách. Po tomto nabití sc sníží odpor na stykových plochách oddělovaných předmětů snížením elektrostatického náboje a tím i přilnavost těchto ploch vc srovnání s ostatními plochami a v těchto dělicích místech lze potom předměty po sobě posouvat.

Ve výhodném způsobu použití se otvírá tiskovina na určitém místě např. pro vložení přílohy a potom se s antistatickým prostředkem nanáší luminofor a cílené otvírání se kontroluje pomocí luminačního čidla.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále přiblížen pomocí výkresů, na kterých obr. I představuje schéma po sobě jdoucích kroků způsobu vynálezu, obr. 2 znázorňuje příklad s vícestránkovou tiskovinou, kterou je třeba otevřít na určitém místě, obr. 3 představuje první příklad tiskoviny opatřené více místy pro otevření a obr. 4 znázorňuje druhý příklad tiskoviny opatřené více místy pro otevření.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 jsou schematicky znázorněny po sobě následující kroky u způsobu podle vynálezu, kdy stoh 1 sestává z pěti na sobě ležících plochých předmětů 2, přičemž dva horní předměty 2 mají být posunuty vzhledem ke spodním třem pro pozdější oddělení. Předem určené místo se tedy nachází mezi horní plochou třetího předmětu 2 a spodní plochou čtvrtého předmětu 2. počítáno odspodu.

Dříve nebo během skládání předmětů 2 na sebe se alespoň jedna styková plocha na oddělovacím místě opatří vrstvou antistatického přípravku 3.

Antistatické materiály jsou známy např. ze zpracování plastů. Jedná sc např. o vodivé částečky, např. saze, uhlíková vlákna, niklem opatřenou slídu, ocelová vlákna nebo hliníkové destičky, které se zpravidla rozprostřou v matrici z plastu anebo o ionické sloučeniny jako např. katernární čpavkové soli, či povrchově aktivní substance jako např. glykolester. glykoléter nebo ester a soli z mastných kyselin nebo hydroskopické substance jako např. glycerin nebo polyglykol. které se používají ve formě v odňatých nebo alkoholových roztoků.

Ošetření antistatickým prostředkem může v případě tekutého materiálu spočívat v nástřiku nebo naneseni válečkem, u tuhých prostředků se jedná o přímé natření či rozetření kartáčem. V použití

CZ Βύ způsobu podle vynálezu u potištěného papíru je rovněž možné výše uvedeno vodivé částečky vmíchat do tiskárenské barvy, kterou je papír potištěn. Jedná se např. o pigment značky Minatec.

Použitím takových antistatických prostředků se sníží povrchový odpor takto ošetřených ploch na hodnotu 10^[í’až 10*0.

Ve stohu 1 tvoří antistatickým prostředkem 3 ošetřená plocha předeni určené místo k vzájemnému odsuvu předmětů. Jc rovněž možné, a u určitých provedení i výhodné, neošetřit pouze jednu stykovou plochu na určeném místě, ale plochy obě.

Stoh 1 se pak vystaví do silového pole stejnosměrného napětí, jehož siločáry jsou v zásadě kolmé ke hlavním plochám předmět 2. K tomu se stoh 1 umístí např. mezi dvě elektrody W, což jsou např. dvě desky nebo tyče mezi nimiž je konstantní potenciálová diference. V důsledku účinku silového pole se v plochých předmětech 2 vytvoří dipóly nebo se posunou náboje tak. žc se mezi oběma plochami jednoho předmětu 2 vytvoří potenciálová diference respektive statický náboj na těchto plochách, což je schematicky znázorněno na obr. 1 malými značkami plus-minus. Tyto náboje jsou na na sobě uložených plochách sousedících předmětů 2, čímž vzniknou elektrické přitažlivé síly mezi předměty 2.

Na místech povrchu, na kterých působí antistatické prostředky, se kvůli zvýšené vodivosti povrchu žádný náboj nevytvoří nebo jen velmi malý, takže tam jsou přitažlivé síly příslušně menší.

U způsobu schematicky znázorněného na obr. I je ošetřená antistatickým prostředkem celá plocha předmětu 2 a celý stoh 1 nebo celá plocha stohuje vystavena silovému poli stejnosměrného napětí. To však není pro způsob podle vynálezu podmínkou. Jak je vidět z obr. 3 a 4. může být antistatický prostředek nanesen na plochu jen místně. Dále je možné nabít elektrostaticky jen část stohu. Přitom je ale nutno elektrostaticky nabit ty části plochy, které se kryji s ošetřenými částmi plochy, přičemž nabitá oblast může být menší než ošetřená oblast.

Zařízení k výrobě statických nábojů na plochých předmětech jsou známa z papírenského průmyslu. Používají se k zabránění vzájemných posuvů na na sobě ležících papírových pásů nebo přistřihli. Mezi dvěma elektrodami 10 je u takových zařízení napěťová diference o hodnotě 10 kV.

Bezprostředně po statickém nabití se aplikuje odsuvná síla ]_L která působí např. na povrchu stohu 1 a má silovou komponentu orientovanou paralelně k hlavním plochám předmětů 2. Odsuvnou silou 11 sc obě plochy ve stohu, které k sobě přiléhají, vůči sobě odsunou i když odsuvná síla 11 nepůsobí přesně v místě oddělení, ale např. v horní části stohu J.

Posunutím předmětů 2 vc stohu 1 vůči sobě sc obnaží části 12 hlavních ploch předmětů 2, na kterých může dojít k efektivnímu oddělení předmětů 2 mechanickými prostředky. U této operace je nebezpečí poškození podstatně menší než při zajetí mechanického prostředku na souvislou stěnu stohu J_, jak je tomu při oddělování bez předchozího odsuvu. Kromě toho jc oddělovací místo definováno tak, že jej mechanický oddělovací prvek nemůže minout.

Na obr. 2 je schematicky znázorněno použití způsobu podle vynálezu při výrobě vícestránkové tiskoviny 20, např. sešitu nebo brožury, s jejím otevřením na určitém místě a vložením přílohy. Tiskovina jc složena z předem ohnutých listů a sešita, což je schematicky zobrazeno na horním řádku obr. 2. Dodatečně může být tiskovina ještě na třech stranách oříznuta. Při skládání stran se nanese např. na roh 22 antistatický prostředek pomocí trysky 21.

Po sestavení tiskoviny 20 se tato ve složeném stavu zavede mezi dvě elektrody JO, čímž sc Jednotlivé strany nabijí statickou energií. Bezprostředně po nabití se na vnější stranu tiskoviny působí odsuvnou silou 11 v rohu 22, kde byl předtím na vnitřní strany nanesen antistatický pro- j V/, ±717^117 LJ\} středek. Tím se strany deformují a posunují se vůči ostatním stranám. Na místě posunu ted' lze bez rizika zasunout neznázornéný dělicí nástroj do tiskoviny a založil např. přílohu ve směru šipky 23.

Na obr. 3 a 4 jsou znázorněny vícestránkové tiskoviny 30 sešité na hřbetu 3h přičemž tiskoviny 30 mají více míst určených k oddělení. Oddělovací místa jsou, jak už bylo zmíněno u patentu CH 534 588, vytvořena částečným nanesením antistatického prostředku. Oblastmi různých oddělovacích míst jsou s výhodou rohové oblasti 32. 33 a/nebo hranové oblasti 34, 35. které se nepřekrývají. Při cíleně vyvíjené odsuvne síle, která působí zvnějšku v jedné z oblasti 32 až 35. se po io předchozím nabití předmětů aktivuje oddělovací místo.

Stejnosměrným silovým polent vzniklé statické nabití plochých předmětů sc vytvoří za relativně krátký čas. Z toho důvodu je důležité nechat působit odsuvnou sílu bezprostředně po nabití. Účinek antistatického prostředku ale zůstává po dlouhý čas, takže časové rozpětí mezi nanesením 15 prostředku a nabíjením může být libovolně dlouhé, přičemž po obnoveném nabití předmětů mohou být tyto kdykoliv od sebe na předem určeném místě odsunuty výše popsaným způsobem.

Claims (13)

1. Způsob oddělování více alespoň částečně na sobě uložených plochých předmětů na předem

25 určeném místě, přičemž v dělicím místě jsou dva na sobě ležící předměty od sebe odsunuty odsuvnou silou, vyznačující se tím. že se zvýší přilnavost mezi na sobě uloženými plochými předměty (2) jejich nabitím statickou elektřinou, načež sc sníží odpor na stykových plochách oddělovaných předmětů snížením elektrostatického náboje a tím i přilnavost těchto ploch ve srovnání s ostatními plochami, které nejsou na dělicím místě tak, žc jsou po sobě lehce 30 posuvné.

2. Způsob podle nároku 1. vyznačující s c tím. že se alespoň jedna ze stykových ploch oddělovaných předmětů (2) opatří před stohováním alespoň po části plochy antistatickým prostředkem (3), načež se na sobě stohované předměty podrobí statickému silovému poli stejnos-

35 měrného proudu a bezprostředně po nabití se působí odsuvnou silou na na sobě uložené předměty a silová složka paralelní s oddělovanými plochami působí na antistatickým prostředkem ošetřené okrajové místo (22) a předměty v dělicím místě sc vzájemně odsunou.

3. Způsob podle nároku 2. vyznačující sc tím. že se alespoň jedna ze stykových io ploch oddělovaných předmětů (2) opatří před stohováním současně antistatickým prostředkem (3) a kluzným prostředkem a/nebo luminoforem.

4. Způsob podle nároků 1 až3, v y z n ač u j i c í se t í m , že antistaticky prostředek (3) je tekutý a na oddělovanou plochu sc nastříká nebo nanese pomocí válečku nebo sc na plochu natře.

5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že antistatický prostředek (3) sestává alespoň částečně z elektricky vodivých částeček, z ionických směsí, z povrchově aktivní substance nebo hydroskopické substance a sníží povrchový odpor takto ošetřených ploch na hodnotu l()^l0až 10^{4 5 6 * 8} Ω.

6. Způsob podle nároků 1 až 3. vyznačující se tím. že ploché předměty jsou vytvořeny jako potištěný papír, přičemž antistaticky prostředek (3) sestává z elektricky vodivých částeček. které se přimíchají do barvy a při tisku jsou nanášeny na plochu určenou k ošetření.

-4I νΔ Í70J07 DO

7. Způsob podle nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že statické silové pole stej nosměrného proudu má napěťovou diferenci o hodnotě 10 kV.

8. Způsob podle nároků 1 až 7, vyznačující se tím. že statickému silovému poli stejnosměrného proudu jsou vystaveny celé ploché předměty (2).

9. Způsob podle nároků I až 7. vyznačující s c tím. žc statickému silovému poli stejnosměrného proudu jsou vystaveny jen části plochých předmětů (2). přičemž oblasti vystavené působení statického silového pole stejnosměrného proudu se v zásado kryjí s antistatickým prostředkem ošetřenou oblastí alespoň jedné z ploch předmětů v dělicím místě.

10. Způsob podle nároků 1 až 9, vyznačující se tím. že vícero na sobě uložených plochých předmětu určených k rozdělení na předem určených místech, je opatřeno vícero oblastmi (32, 33, 34. 35) ošetřenými antistatickým prostředkem v různých oddělovacích místech, které se nepřekrývají a odsuvné síly pro oddělování v různých místech jsou vedeny ve směru na různé ošetřené oblasti (32, 33, 34. 35).

11. Použiti způsobu podle jednoho z nároků 1 až 10 k cílenému otvírání vícestránkových tiskovin.

12. Použití podle nároku 11, kde vícestránkové tiskoviny se během výroby na různých stranách a rohových oblastech (32, 33) a/nebo hranových oblastech (34, 35), které se nepřekrývají, ošetří antistatickým prostředkem.

13. Použití podle nároku 11, kde s antistatickým prostředkem sc nanáší luminofor a cílené otvírání se kontroluje pomocí luminačního čidla.