Oblast techniky

Vynález se týká rozebíratelného spojovacího elementu pro součást, se šroubovým dílem, zejména šroubem pro upevnění kol vozidel, a s pojistným kroužkem, který je uspořádán otočně na šroubovém dílu, přičemž šroubový díl má první plochu pro klíč, závitový úsek a opěrnou plochu vytvořené a uspořádané pro přenášení axiální síly na pojistný kroužek, přičemž pojistný kroužek má druhou plochu pro klíč, opěrnou protiplochu a dosedací plochu vytvořené a uspořádané pro přenášení axiální síly na součást, přičemž na opěrné ploše šroubového dílu a opěrné proti ploše pojistného kroužku jsou upravena ozubení s odpovídajícími klínovými plochami obsahujícími ve sklonu uspořádané tvarové plochy vytvořenými a uspořádanými pro zvýšení axiální síly při otáčení v jednom směru otáčení.

Dosavadní stav techniky

Vynález může být všeobecně použit při spojování součástí. Může však být použit zejména i ve spojení se šroubem na kola vozidel nebo maticí pro tento šroub, přičemž šroub na kola nebo matice představují šroubový dík jemuž je potom přiřazen vždy jeden pojistný kroužek. Tento pojistný kroužek je v každém případě, zejména pro usnadnění montáže, neztratitelně spojen s tímto šroubovým dílem. Spojení je provedeno tak. žc nejenže se pojistný kroužek může otáčet relativně vůči šroubovému dílu, nýbrž, žc v rámci upravené pohybové vůle je umožněno radiální přesazení os vůči sobě. To se ovšem omezuje na úzký rozsah, který je výhodný například pro vyrovnání chyb rozteče otvorů disku kola a/nebo náboje.

Jeden rozebíratelný element v úvodu popsaného druhu se šroubovým dílem a pojistným kroužkem je známý ze spisu US 5 314 279. Šroubový díl je vytvořen jako matice a nemá proto dřík. Pojistný kroužek je otočně uspořádán na tomto šroubovém dílu. Šroubový díl obsahuje první záběrovou plochu pro klíč, závitový úsek a opěrnou plochu pro přenos axiální síly na pojistný kroužek. Pojistný kroužek nemá žádnou závitovou část, avšak má opěrnou protiplochu a dosedací plochu pro přenos axiální síly na součást, jakož i druhou záběrovou plochu pro klíč. Šroubový díl má na své opěrné ploše přivrácené k pojistnému kroužku první ozubení s klínovými plochami, činné pouze ve směru povolování. Pojistný kroužek má na opěrné protiploše přivrácené k opěrné ploše šroubového dílu ozubení s odpovídajícími klínovými plochami. Ozubení s klínovými plochami činnými pouze v jednom směru otáčení mají ve sklonu uspořádané šikmé plochy. Uspořádání sklonu těchto šikmých ploch je větší než stoupání závitu. Při na klouzává ní šikmých ploch při otáčení šroubového dílu vůči pojistnému kroužku dojde ke zvýšený axiální síly ve šroubovém dílu, a tudíž k pojistnému účinku. Šikmé plochy ozubení s klínovými plochami, které jsou v tomto směru otáčení činné, přecházejí při vytvoření osazení do sebe navzájem, lato osazení mají poměrně velmi velkou šikmou polohu a působí tudíž jako dorazy. Tato osazení jsou rovněž vytvořena tak, aby při dotahování spojovacího elementu přenášením manuálně vyvozovaného točivého momentu na šroubový díl byl pouze unášen pojistný kroužek. Vědomé uvolnění spojovacího elementu a pojistného kroužku sc musí provádět současným rovnoměrným záběrem točivého momentu na šroubovém dílu a pojistném kroužku. Navíc jsou třecí poměry na šroubovém dílu najedné straně a na pojistném kroužku na druhé straně vzájemně sladěny tak, žc při působících silách, například vibracích, dojde k relativnímu natáčení šroubového dílu vůči pojistnému kroužku ve směru povolování. Přitom šikmé plochy ozubení s klínovými plochami činnými v tomto jednom směru kloužou po sobě a způsobují axiální upnutí těchto dílů k sobě, které brání pokračujícímu uvolňování. Při utahování šroubového dílu nastane prostřednictvím osazení mezi šroubovým dílem a pojistným kroužkem tvarový styk, který' způsobuje unášení pojistného kroužku ve směru utahování. Je popsán i trojdílný spojovací element, u něhož je přídavně k pojistnému kroužku upravena podložka. Mezi pojistným kroužkem a touto podložkou je upravena mechanická spojka, která v obou směrech otáčení pevně přidržuje pojistný kroužek p ro střed

- 1 CZ 298278 B6 nictvím této podložky, aby se tím umožnil vliv na třecí poměry a podporovalo naklouzávání mezi šroubovým dílem a pojistným kroužkem.

Rozebíratelný spojovací element v úvodu popsaného druhu je ve speciálním použití znám také ze 5 spisu EP 0 836 016 A2. Spojovací element zde má, jako šroubový element sloužící, šroub pro upevnění kol vozidel a opěrný kroužek. Šroub sestává z hlavy a dříku, který je opatřen závitovou částí. Opěrný kroužek plní pojistnou funkci jen omezeně. Slouží v první řadě ke zlepšení přenosu axiální síly šroubem. Hlava šroubu má na straně přivrácené k opěrnému kroužku opěrnou plochu k přenášení axiální síly na opěrný kroužek. Opěrná plocha je vytvořena jako rovinná plocha, ίο V přiřazení k tomu má opěrný kroužek vytvořenou rovněž rovinnou opěrnou proti plochu. Na druhé straně má opěrný kroužek, na straně přivrácené ke kolu vozidla, dosedací plochu pro přenášení axiální síly na kolo vozidla, vytvořenou ve tvaru komolého kuželu nebo kulovitě. Opěrný kroužek jc uložen otočně na šroubu nejméně přes jedno zatemování. čímž zajištěn proti ztrátě. Zpravidla jsou na obvodu rozděleně uspořádána čtyři zatemování. Opěrný kroužek má být přes 15 tato zatemování spojen se šroubem tak, aby byl na dříku šroubu otočný a aby bylo malé tření mezi opěrným kroužkem a hlavou šroubu při upevňování kola. Opěrný kroužek může být z legovaného lehkého kovu, zatímco šroub jc zhotoven z oceli. Při spojení s kolem vozidla z hořčíku je tak zamezeno kontaktní korozi mezi opěrným kroužkem a kolem vozidla. Mohlo by být sice smysluplné, vytvořit spojovací element tak, aby při upevňování kola nastávalo mezi opěrným 20 kroužkem a hlavou šroubu co nejmenší možné tření. Toto malé tření je ale sc zřetelem na samovolné povolení šroubů nepříznivé. U takových spojovacích elementů nastává zejména při příčném zatížení nebezpečí samovolného povolení. Toto nebezpečí nabývá významu zvláště tehdy, má-li se brát zřetel na stoupající výkony motorů a váhy vozidel, protože tyto spojovací elementy jsou vystaveny značným příčným zatížením při zrychlování a brzdění. Navíc jc nebezpečí sedání 25 takových spojovacích elementů, způsobené zejména nevyhnutelnými vibracemi a kmitáním působícími na vozidlo, kterými je snižována axiální síla. To vede k tomu, že takové spojovací elementy se pak mohou při odpovídajícím příčném zatížení Ještě snadněji samy povolit.

Na druhé straně jsou známy šrouby, jejichž opěrná plocha je pod hlavou vytvořena zvláštním způsobem, aby se zmenšilo nebezpečí samovolného povolení při zatížení. Přitom je opěrná plocha pod hlavou opatřena ozubením z klínových ploch, které vypadá a je uspořádáno tak, že se šroub nechá téměř lehce přitáhnout, když odpovídajícím způsobem slabě skloněné plochy ozubení kloužou po konstrukčním dílu, zatímco po pevném utažení a pod zatížením se ozubení vryje do materiálu scšroubovaných dílu a tím vyvolává zvýšený odpor, který musí být při povolování a 35 při povolovacím otáčení šroubu vyvinut, popřípadě překonáván, foto ozubení z klínových ploch má tedy docílit, aby při utažení šroubu bylo umožněno klouzáni operně plochy po součásti a naproti tomu vytvořit pro povolení a povolovací otáčení takové podmínky, které vyžadují zvýšený povolovací moment a moment povolovacího otáčení a aby byl překonáván takřka tvarový spoj. Také materiálový pár mezi šroubem a dílem musí byt vzájemně v souladu. Rozumí sc, že 40 ozubení z klínových ploch má jen šroub, zatímco součást má rovnou, popřípadě hladkou dosedací plochu. Zvýšením tření mezi opěrnou plochou hlavy šroubu a odpovídající proti plochou na součásti je zpravidla s plnou účinností zamezeno samovolnému povolení. Na druhé straně je možné vědomé povolovací otáčení šroubu při vyvození odpovídajícím způsobem zvýšeného povolovacího točivého momentu. Vícenásobné použití takových šroubů je omezené.

Ze spisů DE-OS 24 13 760, US 3,263,727 a EP 0 131 556, jsou známa uspořádání pružných kroužků ze dvou pojistných kroužků, které jsou použity ve spojení sc šroubem. Uspořádání z pružných kroužků mají dva na sobě ležící pružné kroužky, které mohou být vytvořeny identicky a které na sobě leží přesně symetricky. Tyto oba pružné kroužky dosedají, popřípadě 50 působí, mezi rovinnou opěrnou plochou na hlavě šroubu a rovněž rovinnou dosedací plochou na součásti. Oba pružné kroužky mají na svých vně obrácených površích, tedy přivrácených na jedné straně kopěrné ploše hlavy a na druhé straně k dosedací ploše na dílu, ozubení zvyšující tření, většinou ve tvaru radiálně uspořádaných žeber nebo podobně, Oba pružné kroužky jsou opatřeny na vzájemně přivrácených plochách ozubením z. klínových ploch, která se skládají ze skloněných rovných dílčích ploch a popřípadě dalších částí ploch uspořádaných kolmo k ose pružného uspořádání. Skloněné části ploch jsou vc směru obvodu uspořádány s rozdílným sklonem tak, aby při utahování šroubu došlo ke tvarovému spoji mezi oběma pružnými kroužky, popřípadě pružnými podložkami, avšak tak. aby ve směru povolovacího otáčení mohly odpovídající klínové plochy po sobě klouzal podle principu nakloněné roviny a způsobit tak zvýšení axiální síly. Při povolení nebo povolovacím otáčení spoje se musí tato zvýšená axiální síla překonat. Takové druhy uspořádání pružných kroužků jsou výrobno nákladná a zvyšují počet dílů šroubového spoje. Navíc musí být manipulováno vedle šroubu oběma pružnými kroužky a především vše polohově správně sestavit. Pružné kroužky jsou přídavné díly, které nejsou zajištěny proti ztrátě. Použití přídavných dílů ve spojení s rozebíratelnými šrouby přináší další nevýhodu, protože se jejich užitím zvyšuje počet dělicích a opěrných ploch jednotlivých elementů šroubového spoje. Čím vyšší je počet těchto opěrných ploch, tím vyšší jsou tím zapříčiněné velikosti sedáni šroubového spoje, takže následkem může být nebezpečné snížení axiální síly. Toto platí zejména pak. když elementy použité u šroubového spoje mají zvláštní provedení povrchu, nanesenou vrstvu bránící korozi, povlak, nebo podobně a tyto elementy jsou vystaveny provozním podmínkám při zvýšených teplotách. U rozebíratelných spojovacích elementů pro upevňování kol vozidel nepřicházejí taková přídavná uspořádání pružných kroužků beztoho v úvahu, protože odpovídající dosedací plocha na disku kola má kuželový nebo kulový tvar a představuje tedy nerovinnou dosedací plochu. Z toho, že takové šrouby nebo matice pro upevnění kol vozidel musí být také často povolovány a opět utahovány, vyplývají zvláštní podmínky, které vyznívají proti použití uspořádání pružných kroužků.

Základním úkolem vynálezu je, vytvořit rozebíratelný spojovací element v úvodu popsaného druhu, jehož pojistný účinek na šroubový díl při zatížení v povolovacím směru otáčení je stejný ať působí síly pres šroubový díl, anebo přes pojistný kroužek. Rozebíratelný spojovací element má mít co nejméně součástí, má umožňovat jednoduchou a bezpečnou montáž a konečné má splňovat podmínky pro opakovanou použitelnost.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol splňuje rozebíratelný spojovací element pro součást, se šroubovým dílem, zejména šroubem pro upevnění kol vozidel, a s pojistným kroužkem, který je uspořádán otočně na šroubovém dílu, přičemž šroubový díl má první plochu pro klíč, závitový úsek a opěrnou plochu vytvořené a uspořádané pro přenášení axiální síly na pojistný kroužek, přičemž pojistný kroužek má druhou plochu pro klíč, opěrnou proti plochu a dosedací plochu vytvořené a uspořádané pro přenášení axiální síly na součást, přičemž na opěrné ploše šroubového dílu a opěrné proti ploše pojistného kroužku jsou upravena ozubení s odpovídajícími klínovými plochami obsahujícími vc sklonu uspořádané tvarové plochy vytvořenými a uspořádanými pro zvýšení axiální síly při otáčení v jednom směru otáčení, podle vynálezu, jehož podstatou jc, že ozubení s klínovými plochami obsahují rovněž ve sklonu uspořádané tvarové plochy vytvořené a uspořádané pro zvýšení axiální síly při otáčení v druhém směru otáčení, pro pojistné působení mezi šroubovým dílem a pojistným kroužkem, směřující proti samočinnému uvolnění, při silovém působení na šroubový díl a/nebo pojistný kroužek, vznikajícím při provozu.

Vynález vychází z myšlenky, zlepšit dosud známé rozebíratelné spojovací elementy vc tvaru šroubů s hlavou nebo matic, vždy s opěrným kroužkem, bez zvýšení počtu dílů. Použití ozubení s klínovými plochami přináší zvýšení axiální síly při samočinném povolení, působí tedy proti povolení při zvýšených namáháních. Příčné síly, které při odpovídajícím zatížení působí na elementy spojovacího elementu, vedou u známých spojovacích elementů obvykle k samočinnému povolení části šroubu. Vzájemným sklouznutím obou ozubení s klínovými plochami po sobě je tento uvolňovací pohyb ukončen a je zabráněno dalšímu snížení předpětí spoje. Přitom se koná jen velmi ohraničený relativní pohyb. Jc působeno proti každé tendenci relativního pohybu. Tyto tendence opakovaně vznikají, popřípadě působí, při opakovaně vznikajících a také rozdílně vyso- j CZ 2VX27X B6 kých zatíženích. To platí u samočinného povolování pro oba relativní směry otáčení. V jednom případě použití vede zatížení spojovacího elementu k tomu, žc šroubový díl má snahu pootočit se proti pevně sedícímu pojistnému kroužku ve směru povolovacího otáčení: v tomto případě je šroubový díl držen zvýšením axiální síly a jištěn pevně sedícím pojistným kroužkem. V jiném případě použití vede zatížení spojovacího elementu k tomu, že pojistný kroužek má snahu pootočit se proti pevně sedícímu šroubovému dílu vc směru povolovacího otáčení; v tomto případě je pojistný kroužek v důsledku zvýšení axiální síly držen a jištěn pevně sedícím šroubovým dílem, V obou případech se projeví v konečném výsledku pojistný účinek na celkovém spojovacím elementu sestávajícím ze šroubového dílu a pojistného kroužku. Tímto, při odpovídajícím zatížení nevyhnutelným povolovacím pohybem při příčném namáhání tedy dochází u spojovacího elementu podle vynálezu, ve spojení ozubení z klínových ploch, k axiálnímu a tangenciálnímu pohybu šroubového dílu vůči opěrnému kroužku. Z toho vyplývá výhodné vyrovnání ztráty síly předpětí. To platí zejména pak, když je již síla předpětí zmenšena nevyhnutelnými jevy sedání a tím byl zmenšen podíl příčné síly přenášený třecím spojem mezi staženými díly. Podobný případ nastane, když není spoj, například neodbornou montáží nebo údržbou, utažen obvyklým způsobem předepsaným kroutícím momentem a nebylo tak dosaženo potřebné úrovně předpětí pro bezpečný spoj. Vynález do značné míry znamená také přínos ke zvýšení bezpečnosti.

Podstatné ve spoji je, žc pojistný kroužek má také plochy pro klíč. První plocha pro klíč je uspořádána obvyklým způsobem na šroubovém dílu, například ve formě hlavy s šestihranným průřezem vně nebo uvnitř hlavy. Podle vynálezu má konečně takc pojistný kroužek plochu pro klíč, zatímco podložky, pojistné podložky s jazýčky a jiné pojistné elementy podle stavu techniky takové plochy pro klíč nemají. Uspořádání dvou ploch pro klíč u dvou vzájemně odlišných dílů, totiž jednou na šroubovému dílu a podruhé na pojistnému kroužku, přináší smysluplnou možnost, mít po ruce při vědomém ovládání spojovacího elementu šroubový díl a pojistný kroužek společně, tedy je společně utáhnout nebo povolit, takže při tomto silovém působení při montáži nebo demontáži nejsou ozubení s klínovými plochami vzájemně zatěžována. Obráceně lze podle vynálezu při použití spojovacího elementu, tedy po montáži a před demontáží, využít po celou dobu působení zatížení účinku ozubení s klínovými plochami v obou relativních směrech otáčení tak. aby přinesl pojistný účinek proti samočinnému povolení. Při tomto pojistném účinku je využito samočinně konaného relativního pootočení mezi šroubovým dílem a pojistným kroužkem k tomu, aby bylo s pomocí obou ozubení s klínovými plochami umožněno sklouznutí dílů při vzájemném pootočení. Pojistný účinek nastává při vznikajícím zvýšení axiální síly spojovacího elementu, loto platí pro oba smysly otáčení stejně, ať působí síla působící vc směru povolení primárně přes šroubový díl nebo pres pojistný kroužek.

Rozdělením prvního ozubení s klínovými plochami na šroubový díl, tedy na hlavu šroubu pro upevnění kol vozidel popřípadě na matici pro upevnění kol vozidel, a druhého ozubení s klínovými plochami na pojistný kroužek, se nezvyšuje počet použitých dílů. Také počet opěrných ploch zůstává ve srovnání se známými spojovacími elementy stejný, takže není třeba počítat se zvýšenými hodnotami sedání.

Nadto může být pojistný kroužek uspořádán na šroubu pro upevnění kol vozidel nebo matici pro upevnění kol vozidel tak. že je zabezpečen proti ztrátě. Toho jc možné dosáhnout mechanickými dorazy, ale také nalepeným bodem, nebo podobně. Tak vzniká lehce manipulovatelná a vždy komplctnč použitelná a použitá montážní jednotka, kterou mohou manipulovat, zejména při prvotní montáži takc například roboty.

Další přednost nového spojovacího elementu sestává z toho, že má při použití pojistného kroužku ve srovnání s pojistnými podložkami, pružnými podložkami a podobnými, větší stavební výšku, která je také podmíněna uspořádáním druhé plochy pro klíč, z čehož vyplývá výhodné zvětšení délky sevření. Spojovací element je tím utvořen příznivým způsobem elasticky, což napomáhá zachování axiální síly, zvláště při vzniku jevů sedání ve spoji. Toto je možné také

-4 CZ 298278 B6 podpořit například volbou elastičtějších materiálů pro pojistný kroužek ve srovnání k materiálu šroubového dílu.

Obě ozubení s klínovými plochami jsou vytvořena a uspořádána tak. že při silovém působení na šroubový díl nebo pojistný kroužek ve směru točení k povolení spojovacího elementu vzniká mezi šroubovým dílem a pojistným kroužkem pojistný účinek směrovaný proti samočinnému povolení, přičemž šroubový díl a pojistný kroužek jsou zvýšením axiální síly vzájemně pootočeny, zatímco při společném povolení ozubení s klínovými plochami si šroubový díl a pojistný kroužek zachovají tvarový spoj. Zpravidla nastává pojistný účinek ve stejné ntíře ať na uvolnění působící příčná síla působí primárně na šroubový díl nebo pojistný kroužek. Každé ozubení s klínovými plochami má tvarové plochy, které jsou symetricky uspořádány v obou směrech. Aktivní ovládání spojovacího elementu, tedy utahování nebo povolování nářadím, se děje vždy tak, že šroubový díl a pojistný kroužek se otáčejí společně bez vzájemného úhlového přesazení. Obě ozubení s klínovými plochami zůstávají tedy přitom tvarově spojena. Tvarové plochy nejsou zatěžovány montážními momenty. To je výhodné zejména při vícenásobnému použití. Při montáži a demontáži tak nevznikají relativní pohyby mezi šroubovým dílem a pojistným kroužkem a tím také nedochází k opotřebení mezi tvarovými plochami obou ozubení s klínovými plochami. Šroubový díl a pojistný kroužek mohou být pří použití standardního tepelného zpracování vyrobeny cenově výhodně. Při provedení a uspořádání tvarových ploch obou ozubení s klínovými, není nutné dosažení nebo dodržení tvarového spoje v obvodovém směru, protože aktivní točivá síla působí vždy na šroubový díl a pojistný kroužek. To znamená, že tvarovými plochami vytvořené zuby ozubení s klínovými plochami mohou být provedeny poměrně nízké.

Ozubení s klínovými plochami mají v obou obvodových směrech na každém zubu minimálně dvč. vc směru obvodu pod sklonem uspořádané tvarové plochy, přičemž k umožnění vzájemného klouzavého pohybu mezi šroubovým dílem a pojistným kroužkem, při povolovacím směru otáčení tvarových ploch přicházejících vzájemně do kontaktu, jsou tyto tvarové plochy uspořádány s přiměřeně malým středním tangenciálním úhlem. Rozumí se, že tangenciální úhel pozorováno přes rozhodující směr - zůstává konstantní, neboť tvarové plochy jsou vytvořeny jako nerovinné plochy závitového druhu probíhající s konstantním stoupáním.

Účinný tangenciální úhel, pod kterým přicházejí, při povolovacím otáčení šroubového dílu, vzájemně do kontaktu tvarové plochy ozubení s klínovými plochami, jc volen jen nepatrně větší, než stoupání závitové části, loto platí přinejmenším pro první rozsah ozubení s klínovými plochami v povolovacím směru otáčení. Tak může být účinný tangenciální úhel volen, v povolovacím směru otáčení šroubového dílu vzájemné do kontaktu přicházejících tvarových ploch ozubení s klínovými plochami, až o 20 % větší, než úhel sloupání závitového úseku. Zvláště smysluplné je, když je účinný tangenciální úhel volen asi o 3 až 10% větší, než úhel stoupání závitového úseku. V obou směrech obvodu pod sklonem uspořádané tvarové plochy mohou být vytvořeny symetricky a uspořádány symetricky pod sklonem. Symetrie je vztažena k rovině vedené osou spojovacího elementu. Tento tvar provedení je smysluplný proto, žc příčné síly působící k samočinnému povolení, popřípadě momenty mohou působit ve stejné míře buď na šroubový díl, nebo na pojistný kroužek.

V obou směrech obvodu pod sklonem uspořádané tvarové plochy mohou ale být také vytvořeny asymetricky a/nebo mohou být uspořádány asymetricky pod sklonem. Tento způsob provedení je smysluplný když je patrné, že příčné síly, popřípadě momenty, způsobující samočinné povolení, mohou působit stejnou měrou na šroubový nebo na pojistný kroužek. Účinný tangenciální úhel tvarových ploch ozubení s klínovými plochami přicházejících vzájemně do kontaktu při směru povolovacího otáčení pojistného kroužku, může být volen menší než úhel stoupání závitového úseku.

Ozubeni s klínovými plochami také nemusí zaujímat celkový rozsah ploch na šroubovém dílu a pojistném kroužku, nýbrž mohou být také jen na části těchto ploch. Také mohou být každým

- 5 CZ 298278 B6 způsobem upraveny radiálně směrované rovné tvarové plochy. Důležité jc. že ozubení s klínovými plochami má stejné nebo rozdílné vlastnosti závislé na právě existujícím směru otáčení,

Tvarový spoj není potřebný. V utahovacím směru otáčení šroubového dílu jakož i proti sničru utahování, tedy v povolovacím otáčení, je využit efekt skloněné roviny lak. aby působil proti poklesu axiální síly.

Dále je důležité, že k dosažení klouzavého pohybu ve směru povolovacího otáčení jsou vzájemně do kontaktu přicházející tvarové plochy vytvořeny jako nerovinné. závitovým způsobem probíhající tvarové plochy. Pak nastane celoplošné opření axiální síly šroubového dílu na pojistném 10 kroužku, zvýšené vzájemným pootočením, na rozdíl od bodového nebo čárového opření tvarových ploch přicházejících vzájemně do kontaktu.

Obě ozubení s klínovými plochami a/nebo dosedací plochy pojistného kroužku pro přenášení axiální síly na konstrukční díl mají být vytvořena a uspořádána tak, aby byl točivý moment i? přenášený přes ozubení s klínovými plochami menší, než točivý moment přenášený mezi pojistným kroužkem a konstrukčním dílem. Toho lze dosáhnout několikerým způsobem. Například nanesením mazacího prostředku může ozubeni s klínovými plochami vykazovat nízké tření. Jc ale také možné, že dosedací plocha pojistného kroužku může být ke zvýšení tření opatřena žebry, nákružky lištového druhu, povlakem zvyšujícím třeni, otryskáním povrchu a podobně. 20 Těchto podmínek lze snadněji dosáhnout, když dosedací plocha pojistného kroužku na konstrukčním dílu má větší třecí poloměr než ozubení s klínovými plochami.

Pojistný kroužek může být uspořádán na šroubovém dílu tak. aby byl zajištěn proti ztrátě, přitom však pohyblivě. Pohyblivost sc vztahuje na možné přesazení mezi šroubovým dílem a pojistným 25 kroužkem, aby bylo možné přizpůsobení chybám dílů. K dosažení zajištění proti ztrátě jsou rozličné možnosti. Jednoduchá možnost sestává z toho, že pojistný kroužek je nasunut na dřík šroubového dílu a teprve následně je válcován závit na závitovém úseku. Vnější průměr závitu je přitom větší než vnitřní průměr vrtání pojistného kroužku. Také je možné dodatečné válcování pojistné drážky, válu a podobně. Také za terno ván i na pojistném kroužku jsou možná. Šroubový 30 díl a pojistný kroužek mohou být také vzájemně spojeny zejména lepicím bodem. Účinnost lepicího bodu se omezuje v podstatě na první použití spojovacího elementu. Současně zajišťuje, že je zachována souhlasná relativní poloha obou ploch pro klíč až k jejich společnému, současnému ovládání nářadím. Na druhé straně nemá lepicí bod zvyšovat jmenovitou hodnotu přenášeného točivého momentu mezi ozubením s klínovými plochami.

První plocha pro klíč na šroubovém dílu a druhá plocha pro klíč na pojistném kroužku mohou být výhodně provedeny a uspořádány vzájemně souose, takže jsou společně manipulovatelné jedním klíčem. V této relativní poloze je záběr mezi oběma ozubeními s klínovými plochami maximální.

ίο Přehled obrázků na výkresech

Vynález je dále vysvětlen a popsán podle rozdílných příkladů použití. Na výkresech obr, 1 znázorňuje pohled na spojovací element ze šroubového dílu a pojistného kroužku v první formě provedení.

obr. 2 pohled na Šroubový díl podle obr. 1, obr. 3 pohled na pojistný kroužek podle obr. I, obr, 4 pohled shora na pojistný kroužek podle obr. 3, obr. 5 pohled na spojovací element ze šroubového dílu a pojistného kroužku v druhé formě provedení, obr. 6 pohled na pojistný kroužek ve druhé formě provedení.

-6 CZ 298278 B6 obr, 7 pohled na šroubový díl s asymetrickým ozubením s klínovými plochami, obr. 8 pohled na pojistný kroužek s asymetrickým ozubením s klínovými plochami.

obr. 9 pohled shora na pojistný kroužek podle obr. 8, obr. 10 pohled na další formu provedení šroubového dílu, obr. 11 pohled na další formu provedení pojistného kroužku.

obr. 12 pohled shora na pojistný kroužek podle obr. 1 1.

obr. 13 pohled na spojovací element ze šroubového dílu a pojistného kroužku vytvořeného jako duté těleso.

obr. 14 pohled a poloviční řez spojovacího elementu ze šroubového dílu vytvořeného jako matice pro upevnění kol vozidel a z pojistného kroužku, obr. 15 pohled na spojovací element ze šroubového dílu a pojistného kroužku v další formě provedení, obr. 16 pohled na šroubový díl podle obr. 15 a obr. 17 pohled na pojistný kroužek podle obr. 15.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněna první forma provedení spojovacího elementu N který lze použít k upevnění součástí. Spojovací element 1 sestává ze dvou dílů, totiž ze šroubového dílu 2 a pojistného kroužku 3. Šroubový díl 2 je zde realizován ve formě šroubu. Šroubový díl 2 má hlavu 4, na které je první plocha 5 pro klíč k nasazení šroubového klíče nebo podobného točivého nářadí. Šroubový díl 2 a pojistný kroužek 3 mají společnou osli 6, popřípadě jsou nasazeny se společnou osou 6. Hlava 4 šroubového dílu 2 přechází na spodní straně do opěrné plochy 7. Opěrná plocha 7 sestává z více plochých částí, které tvoří dohromady první ozubení 8 s klínovými plochami. Opěrná plocha 7 je celkově uspořádána kolmo k ose 6 spojovacího elementu 1. Na opěrnou plochu 7, popřípadě první ozubení 8 s klínovými plochami navazuje dřík 10, který je opatřen, na straně konce začínajícím, závitovým úsekem J1, kterým je spojovací element 1 ze šroubového dílu 2 a pojistného kroužku 3 našroubován do odpovídajícího závitu v součásti.

Druhý díl spojovacího elementu 1 je pojistný kroužek 3. Pojistný kroužek 3 je těleso prstencového tvaru. Obsahuje druhou plochu 9 pro klíč. Plochy 5 a 9 pro klíč mohou být vytvořeny každým myslitelným způsobem, tedy například jako šestihran, čtyřhran, s nekruhovým průřezem a podobně. Smysluplné ve smyslu jednoduchého ovládání ale je, když jsou obě plochy 5 a 9 pro klíč vytvořeny shodně a jsou vzájemně souosé. Pojistný kroužek 3 má dále vrtání 12 souosé vůči ose 6 (obr. 1,3 a 4). Když má vrtání 12 větší průměr než závitový úsek J_L mohou být díly sestaveny bezprostředně před montáží. Když má vrtání 12 menší průměr než jc vnější průměr závitového úseku 11 a větší průměr než jc průměr dříku JO, mohou být díly sestaveny během výroby a před válcováním závitu závitového úseku 1_L Vzniká pak montážní jednotka, u které je pojistný kroužek zajištěn proti ztrátě a jc držen na šroubovém dílu 2.

Na horní straně přivrácené k hlavc 4 šroubového dílu 2, je pojistný kroužek 3 opatřen opěrnou protiplochou 13 která koresponduje s opěrnou plochou 7 šroubového dílu 2. Na opěrné protiploše J3 je vytvořeno druhé ozubení 14 s klínovými plochami, které je v souladu s prvním ozubením 8 s klínovými plochami šroubového dílu 2.

Pojistný kroužek 3 má na své spodní straně, tedy na straně přivrácené v namontovaném stavu k závitovému úseku J I šroubového dílu 2, dosedací plochu J5, která je vytvořena jako rovinná plocha (obr. 1 a 3), může ale mít také oblý, kulový nebo kuželový tvar (obr. 5,6 a 11).

-7CZ 298278 B6

Z obr. I lze dále poznat, že obě vzájemně přiřazená ozubení 8. 14 s klínovými plochami jsou vytvořena a uspořádána například vzájemně symetricky. Obě ozubení 8, 14 s klínovými plochami do sebe zasahují maximálním tvarovým spojem v takové relativní úhlové poloze mezi šroubovým dílem 2 a pojistným kroužkem 3. při které plochy 5. 9 pro klíč ve směru osy 6 vzájemně lícují. Při utahování a povolování spojovacího elementu 1 se otáčí šroubový díl 2 a pojistný kroužek 3 společně, zejména při použití jen jednoho, odpovídajícím způsobem široce vytvořeného, šroubovacího klíče. Během upevňovacího postupu součásti sc ledy děje otáčení šroubového dílu 2 (s pravým závitem) a pojistného kroužku 3 v normálním pravém smyslu otáčení ve směru otáčení 24 podle údajů šipek na obr, 1 a 4. Obráceně při povolování se děje společné otáčení šroubového dílu 2 a pojistného kroužku 3 ve směru otáčení 25 (obr. 2 a 4) podle údajů šipek. Ozubení 8, 14 s klínovými plochami nevykonávají přitom žádný vzájemný relativní pohyb. Při vědomém utahování a povolování nenastává žádné opotřebení a také žádné plastické přetvoření. Toto je příznivé pro opakovatelnost použití spojovacího elementu L Při použití smontovaného spojovacího elementu 1 mohou na šroubový díl 2 nebo na pojistný kroužek 3 působit příčné síly, které se projeví v relativním pootočení šroubového dílu 2 nebo pojistného kroužku 3, Když působí příčné síly na šroubový díl 2, otáčí se tento proti pevně sedícímu pojistnému kroužku 3 vc směru otáčení 25, který' zároveň představuje povolovací směr otáčení spojovacího elementu. Když působí příčné síly na pojistný kroužek 3, otáčí sc tento proti pevně sedícímu šroubovému dílu 2 ve směru otáčení 24, což odpovídá relativnímu pootočení šroubového dílu 2 proti pojistnému kroužku 3 ve směru otáčení 24 popřípadě 25. V obou případech sc děje vzájemné sklouznutí ozubení 8, 14 při axiálním oddálení hlavy 4 od pojistného kroužku 3 ve směru osy 6.

Na obr. 1 znázorněný spojovací element J může být volně složen, když je průměr vrtání 12 větší než vnější průměr závitového úseku JJ.. Opěrný kroužek 3 je pak uložen snímatelně na šroubovém dílu 2. Pojistný kroužek 3 ale může být na šroubovém dílu 2 zajištěn proti ztrátě. V obou případech musí být pojistný kroužek 3 uspořádán otočně oproti šroubovému dílu 2.

Podle obr. 1 a 2 jc dále objasněno a popsáno zejména první ozubení 8 s klínovými plochami. Dosedací plocha 7. popřípadě první ozubení 8 s klínovými plochami, má v příkladu provedení šest zubů J_6, které jsou vytvořeny a uspořádány symetricky . Přitom je lhostejné zda má závitový úsek jj pravý nebo levý závit. Rozdíl je jen v tom. že vždy jeden ze dvou směrů otáčení jc povolovací směr, Každý zub 16 jc složen opětně ze dvou tvarových ploch 17, 18. Tvarové plochy 17 jsou uspořádány v radiálním směru vůči ose 6. T varové plochy Γ7. 18 jsou vytvořeny jako nerovinné plochy probíhající závitovým způsobem a protínají se v hranách, jejichž prodloužení protíná osu 6. Pod sklonem uspořádané tvarové plochy Π. 18 jsou provedeny se shodnými tangenciálními úhly 19, 20 (obr. 2). Tangenciální uhly 19. 20 mohou být také voleny rozdílně. Přinejmenším tangenciální úhel 20 má být volen nepatrně vetší než úhel stoupání závitu. V obou relativních směrech 24, 25 otáčení je zde třeba ke klouzání v povolovacím směru realizovat nutný princip šikmé roviny. Tvarové plochy 17, 18 jsou zde vytvořeny jako nerovinné závitově probíhající plochy. které probíhají zhruba od okraje hlavy radiálně dovnitř téměř až k dříku IQ šroubového dílu

2. V důsledku vytvoření tvarových ploch J_7, 18 jako ncroviiinýcli ploch s konstantním stoupáním je relativním pootočením účinný vždy jeden tangenciální úhel ]_9 popřípadě 20 nezávisle od právě existující otočné pozice mezi šroubovým dílem 2 a pojistným kroužkem 3. Tangenciální úhel 20 je větší než úhel stoupání závitového úseku 11 šroubového dílu 2.

Na obr. 3 a 4 je samostatné znázornění pojistného kroužku 3 s jeho doplňovacím vytvořením opěrné protiplochy 13 popřípadě druhého ozubení 14 s klínovými plochami. Také ozubení 14 s klínovými plochami má šest zubů 21, které jsou uspořádány rozděleně obvodově v přiřazení k ploše 9 pro klíč. Každý zub 21 je se skládá ze dvou tvarových ploch 22. 23. Tvarové plochy 22 pojistného kroužku 3 jsou vytvořeny a uspořádány korespondujícím způsobem vůči tvarovým plochám 17 šroubového dílu 2. Tvarové plochy 23 pojistného kroužku 3 jsou vytvořeny a uspořádány korespondujícím způsobem vůči tvarovým plochám 18 šroubového dílu 2. Tím jsou tvarové plochy 22, 23 také opatřeny shodným tangenciálním úhlem 19. 20 a, rozprostírají sc

-8CZ 298278 B6 radiálně jakož i kolmo k ose 6. takže také zde protínají prodloužení tvarových ploch 22. 23 společnou osu 6 spojovacího elementu 1. Také tvarové plochy 22. 23 jsou v tomto prvním příkladu provedení vytvořeny jako nerovinné šroubovité plochy opatřené konstantním stoupáním, takže lze využít konstantní tangenciální úhly J_9- 20, lhostejno vc kterém relativně vzájemně pootočeném stavu se šroubový díl 2 proti pojistnému kroužku 3 nachází.

K upevnění součásti je třeba zpravidla více spojovacích elementů ]_. Najeden šroubový díl 2 je do relativní polohy znázorněné na obr, 1 nasazen jeden pojistný kroužek 3. Existuje šest takových relativních poloh, ve kterých jc tvarový spoj maximální a současně plochy 5, 9 vzájemně lícují. Šroubový díl 2 je pak společně s pojistným kroužkem 3 našroubován závitovým úsekem 11 odpovídajícím otvorem v součásti do protizávitu. Přitom se šroubový díl 2 a pojistný kroužek 3 otáčí, popřípadě šroubuje jako společná jednotka. Mezi ozubeními 8, 14 s klínovými plochami nastává maximální tvarový spoj, to znamená, že v axiálním směru mezi pojistným kroužkem 3 a hlavou 4 šroubového dílu 2 je nejmenší možná vzdálenost. Plochy pro klíč 5. 9 mohou vzájemné lícovat. Zuby J_6, 21 nejsou při šroubování zatěžovány šroubovacím momentem.

Smontovaný a našroubovaný spojovací element 1 podléhá v nasazení příčnému namáhání. Vznikající příčné síly pak mohou působit na šroubový díl 2 nebo na pojistný kroužek 3. Když působí na šroubový díl 2. má tento snahu, pootočit sc proti pevně sedícímu pojistnému kroužku 3 ve směru otáčení 25. To má za následek, že nepatrné samočinné povolení šroubového dílu 2 v důsledku vyššího příčného zatížení vede k tomu, že pomocí tvarových ploch ]_8, 23 dojde ke sklouznutí, tedy šroubový díl 2 se relativně pootočí vůči pojistnému kroužku 3. stojícímu pevně působením třecího spoje, do povolovacího směru otáčení a tím jsou šroubový díl 2 a pojistný kroužek 3 k sobě axiálně vzájemně tlačeny, takže zvýšením síly předpětí sc lze bezpečně vyvarovat dalšího samočinného povolování. Toto jc značný pojistný efekt.

Když v jiných případech působí příčné síly na pojistný kroužek 3, má tento snahu, otočit se oproti šroubovému dílu 2 ve směru otáčení 25. To má stejný význam, jako relativním pootočení šroubového dílu 2 oproti pojistnému kroužku 3 ve směru otáčení 24. Také toto směřuje k tomu, žc nepatrné samočinné povolení pojistného kroužku 3 v důsledku vysokého příčného zatížení vede k tomu, že s pomocí tvarových ploch 17, 22 dojde kc sklouznutí, ledy se pojistný kroužek 3 relativně pootočí vůči šroubovému dílu 2, pevně stojícímu v důsledku třecího spoje, ve směru povolovacího otáčení a tím jsou šroubový díl 2 a pojistný kroužek 3 axiálně tlačeny k sobě, takže zvýšením síly před pěli se lze bezpečně vyvarovat dalšího samočinného povolování. Toto je značný pojistný efekt.

Zajisté je nutné, aby bylo možno při vědomém povolování spojovacího elementu 1 otáčel šroubový díl 2 a pojistný kroužek 3 vc směru otáčení jako jednu jednotku.

Na obr. 5 znázorněné druhá forma provedení spojovacího elementu 1 sc shoduje v široké míře s formou provedení podle obr. 1 - 4, pročež je možno nato odkazovat. Doscdací plocha j_5 pojistného kroužku 3 je zde vytvořena kuželovité. Spojovací element 1 se svým šroubovým dílem 2 a pojistným kroužkem 3 je zde vytvořen jako šroub k upevnění kol vozidel a slouží k upevnění disku kola na náboj osy vozidla. Také zde jsou šroubový díl 2 a pojistný kroužek 3 spojeny v montážní jednotce zajištěné proti ztrátě pojistného kroužku 3. V rozsahu dříku lj) šroubového dílu 2 je po nasazení pojistného kroužku 3 vyválcována drážka 3. čímž vznikají dva vály 27 materiálu, ve kterých je materiál dříku 10 vytlačen radiálně směrem ven. Průměr valú 27 materiálu jc pak větší než průměr vrtání 12 pojistného kroužku 3. l im je pojistný kroužek zajištěn proti ztrátě a pevně uložen na šroubovém dílu 2. Pojistný kroužek 3 se ale také může, jako v předešlém, otáčet, takže se může při montáži přizpůsobit daným podmínkám a při povolovacím otáčení otáčet společně se šroubovým dílem 2. Rozumí se, že pro pojištění proti ztrátě pojistného kroužku 3 vůči šroubovém dílu 2 jsou k použití také jinc možnosti.

-9CZ 298278 R6

Na obr. 6 je znázorněna spodní strana pojistného kroužku 3 v další formě použití. Zde tvořená dosedací plocha 15 je vytvořena soudkovitě a má žebra 28. která jsou uspořádána radiálně a vyčnívají ze soudkovitě vytvořené dosedací plochy j_5. Tato žebra 28 mají za úkol, zvýšit třecí moment mezi dosedací plochou .15 a odpovídající dosedací protiplochou na disku kola popřípadě 5 součásti, čímž je tento třecí moment větší než třecí moment mezi ozubeními 8. 14 s klínovými plochami v povolovacím směru otáčení. Opatření zvyšující tření mohou být učiněna také jiným způsobem, například povlakem, zdrsněním povrchu dosedací plochy 15 v mi kro rozsahu atd.

Na obr. 7 je znázorněna další forma provedení šroubového dílu 2. ke kterému patří pojistný to kroužek 3. který je znázorněn na obr. 8 a 9. Zobrazení na obr. 7 až 9 v podstatě odpovídají oněm na obr. 2 až 4, takže jc možno odkázat na popis, který se na ně vztahuje. Zatímco tvarové plochy 17, 18 zubů 16 ozubení šroubového dílu 2 podle obr. 2 byly vytvořeny symetricky, jsou nyní tvarové plochy 17. 18 zubů ]_6, které tvoří ozubení 8 z klínových ploch, uspořádány v rozdílném sklonu, tedy pod rozdílnými tangenciálními úhly. Tvarové plochy 18 mají v obvodovém směru 15 menší sklon než tvarové plochy Γ7. Tvarové plochy 18 mají také proto větší protažení, protože obě tvarové plochy ]_7, 18 do sebe přecházejí podél společných hran. Tvarovým plochám j_7 zubů 16 jsou na pojistném kroužku 3 přiřazeny tvarové plochy 22 na zubech 2_L Odpovídajícím způsobem jsou tvarové plochy 23 komplementární s tvarovými plochami £8. Také přitom je uspořádání voleno tak, že ozubení 8. 14 s klínovými plochami se shodují v šesti rozdílných 2i) úhlových polohách, přičemž v každé této úhlové poloze plochy 5, 9 pro klíč vzájemně lícují.

Když mají plochy pro klíč 5, 9 místo znázorněného šest i branného provedení, podobu čtyřhrami, musí být také tvarové plochy uspořádány vždy do čtyř párů nebo celočíselných dílů, aby tak byla zajištěna žádoucí relativní poloha pro společné ovládání spojovacího elementu 1 ze šroubového dílu 2 a pojistného kroužku 3 při utahování nebo povolování. Šroubový díl 2 podle obr. 7 a 25 pojistný kroužek 3 podle obr. 9 mohou ledy být výhodně vzájemně spojeny lepicím bodem 29 jako předrnontovaná jednotka, čímž existuje šest možných úhlových poloh a není nutné odpovídající vyrovnání při použití. Lepicí bod 29 může sloužit také k tomu, aby byl pojistný kroužek 3 zajištěn proti ztrátě upevněním na šroubovém dílu 2. Lepicí síla lepicího bodu 29 musí být volena malá, v každém případě tak malá, aby se při příčných zatíženích uvolnil tak. aby 30 mohlo dojít k požadovanému nepatrnému relativnímu pootočení mezi šroubovým dílem 2 a pojistným kroužkem 3 a k popsanému sklouznutí, aniž by tomu lepicí bod 29 bránil. Místo použití lepicího bodu 29 mohou být také použity neznázorněné značky.

Podle případu použití může být smysluplné, volit rozdílné sklony tvarových ploch Γ7, _1_8. jakož 35 i korespondujících tvarových ploch 22. 23. Sklon tvarových ploch 18. 23 jc určující pro průběh sklouznutí, při kterém příčné síly působí na šroubový díl 2 a tím hrozí pootočení šroubového dílu 2 oproti pevně sedícímu pojistnému kroužku 3 vc směru 25 otáčení. Pro zvýšení síly předpětí je potřebné, aby úhel sklonu tvarových ploch 18, 23 byl větší, avšak nikoli příliš, než úhel stoupání závitu vytvořeného na závitovém úseku 11. Poněvadž pro tangenciální úhel tvarových ploch 17, 40 23 není popsaná hranice dosažena, může být smysluplné, vytvořit tvarové plochy 17, 22 s poměrně malým tangenciálním úhlem tak, jako tvarové plochy L8, 23, Obrácené vytvoření, které je znázorněno na obr. 7 až 9, se proto jeví jako zvláště smysluplné.

Na obr. 10 až 12 je znázorněn další příklad provedení. Také toto znázornění odpovídá znázornění 45 na obr. 2 až 4, takže je možno odkázat na příslušný popis. Plochy 5, 9 pro klíč jsou zde vytvořeny jako pravidelný dvanáctiúhelník, takže je dáno dvanáct rozdílných relativních poloh, vc kterých do sebe ozubení 8, 14 přesně a vyrovnaně zasahují. Proto je také zdvojen počet zubů ]_6, 21 a příslušných tvarových ploch J_7. 18, 22, 23. Dosedací plocha 15 je zde provedena kulovitě, takže je zřejmé, že tento spojovací element je zvláště vhodný jako šroub pro upevnění kol vozidel.

Na obr. 13 je příklad provedení spojovacího elementu 1 sestávajícího ze šroubového dílu 2 a pojistného kroužku 3 se symetrickým provedením zubů 16, 21 a s odpovídajícím způsobem vytvořeným symetrickým ozubením 8, 14 s klínovými plochami. Pojistný kroužek 3 je zde.

- 10CZ 29X278 B6 zejména ve spodní části, vytvořen jako duté těleso. Je tím vytvořen vc směru osy 6 zvláště elasticky, aby ještě lépe vyhovoval pohybům.

Na obr. 14 je spojovací element 1 v provedení jako matice pro upevnění kol vozidel. Šroubový díl 2 je zde vytvořen vc formě matice a obsahuje první plochu 5 pro klíč, jakož i závitový úsek 11 ve svém vnitřku. Pojistný kroužek 3 je na šroubovém dílu zajištěn proti ztrátě, avšak tak, že je otočný. Vzájemně sladěná ozubení 8, 14 s klínovými plochami, jsou zde vytvořena opět symetricky. Pojistný kroužek 3 má kulovitě vytvořenou dosedací plochu 15. Tím jc objasněno, že vynálezje použitelný také v kombinaci matice s pojistným kroužkem 3.

Na obr. 15 až 17 znázorněný příklad provedení ukazuje spojovací element L který je opět sestaven ze šroubového dílu 2 a pojistného kroužku 3. Znázornění tím v podstatě odpovídá znázornění na obr. 1 až 3. takže je možno se obrátit na popis vztahující se k tomuto. Rozdílné je vytvoření ozubení 8, 14 s klínovými plochami. Tak jsou pod hlavou 4 šroubového dílu 2 upraveny v průřezu oblou kov i tě probíhající tvarové plochy j_7.18, u kterých se tedy tangenciální úhel místně mění přes úhel otáčení šroubového dílu 2. S rostoucím úhlem otáčení se přitom zmenšuje tangenciální úhel, to znamená, že sklon tvarové plochy 17 je se stoupajícím úhlem otáčení menší. Odpovídajícím způsobem jsou na pojistném kroužku 3 vytvořeny a uspořádány tvarové plochy 22. 23, které vzájemně tvoři vždy jeden zub 21. U této formy provedení dochází k plošnému dosednutí ozubení 8, 14 s klínovými plochami do jedné ze šesti výhodných úhlových poloh mezi šroubovým dílem 2 a pojistným kroužkem 3. Každé relativní pootočení vede k bodovému nebo čárovému opření.