CZ298202B6 - Elektromagnet, elektromagnetické relé a zpusob vytvorení elektromagnetického relé - Google Patents

Abstract

Elektromagnet obsahuje deskovité jho (11, 21, 31,41, 51, 1205, 15), vytvorené ve tvaru písmene L, se zakrivenou povrchovou cástí (111, 211, 311, 411, 511), pravoúhlé zelezné jádro (12, 22, 32, 42, 52, 1202, 10), které je pripojeno ke jhu (11, 21, 31, 41, 51, 1205, 15), a na kterém je navinuta cívka (132, 12), kotvu (1206, 16), otocne a výkyvne podepíranou jedním koncem jha (11, 21, 31, 41, 51, 1205, 15), pricemz je kotva (1206, 16) ovládána cívkou (132, 12), a spojovací prostredky (121, 112; 221, 212; 321, 312; 421, 412; 521, 512) pro spojeníjha (11, 21, 31, 41, 51, 1205, 15) s zelezným jádrem (12, 22, 32, 42, 52, 1202, 10) prostrednictvímlisovaného ulození. Elektromagnetické relé obsahuje pravoúhlé zelezné jádro (1202, 10), na kterém je navinuta cívka, deskovité jho (1205, 15), jehoz jeden konec je magneticky spojen s jedním magnetickým pólem (1201a, 10a) zelezného jádra, a jehoz druhý konec se rozprostírá do polohy v blízkosti druhého magnetického pólu (1201b) zelezného jádra, pricemz druhý konec jha má zvetsenou kontaktní oblast (1205b, 15), jejíz zvetsený povrch má tvar písmene L, kotvu (1206, 16), otocne a výkyvne podepíranou druhým koncem jha, pohyblivý kontakt (1211a, 31a), který je pohyblivý prostrednictvím pohybu kotvy, a pevný kontakt (1209a, 1210a, 32a), uvádený dostyku s pohyblivým kontaktem a odpojovaný od tohoto pohyblivého kontaktu. Zpusob vytvorení elektromagnetického relé obsahuje kroky ohýbání druhého konce jha do tvaru písmene L, a tvarové obrábení cásti ve tvaru písmene L pro vytvorení stredu otáceníkotvy pri otácení této kotvy.

Description

Elektromagnet, elektromagnetické relé a způsob vytvoření elektromagnetického relé (57) Anotace.

L-lektromagnct obsahuje dcskovité jho (11.21.31.41.51. 1205, 15), vy tvořené ve tvaru písmene L. sc zakřivenou povrchovou částí (111.211.311,411,511), pravoúhlé železné jádro (12. 22. 32. 42. 52. 1202. 10). které je připojeno ke jhu (11.21,31.41.51. 1205, 15). a na kterém je navinuta cívka (132. 12). kotvu (1206. 16). otočně a výky vné podepíranou jedním koncem jha (11.21.31.41.51. 1205. 15). přičemž jc kotva( 1206. 16) ovládána cívkou (132. 12). a spojovací prostředky (121. 112; 221,212: 321.312: 421.412; 521.512) pro spojeni jha (11.21.31.41.51, 1205, 15) s železným jádrem (12, 22. 32. 42. 52. 1202. 10) prostřednictvím lisovaného uložení. Elektromagnetické relé obsahuje pravoúhlé železné jádro (1202. 10). na kterém jc navinuta cívka, dcskovitéjho (1205. 15). jehož jeden konec je magneticky spojen s jedním magnetickým pólem (1201a. 10a) Železného jádra, a jehož druhý konce se rozprostírá do polohy v blízkosti druhého magnetického pólu (1201b) železného jádra, přičemž druhý konec jha má zvětšenou kontaktní oblast (1205b. 15). jejíž zvětšený povrch má tvar písmene L. kotvu (1206. 16). otočně a výkyvné podepíranou druhým koncem jha. pohyblivý kontakt (121 la, 3la). který je pohyblivý prostřednictvím pohy bu kotvy, a pevný kontakt (1209a. 1210a. 32a). uváděný do styku s pohyblivým kontaktem a odpojovaný od tohoto pohyblivého kontaktu. Způsob vytvoření elektromagnetického relé obsahuje kroky ohýbáni druhého konec jha do tvaru písmene L. a tvarové obrábění části vc tvaru písmene I.. pro vytvoření středu otáčení kotvy při otáčení této kotvě.

1133

18?

10'1

Elektromagnet, elektromagnetické relé a způsob vytvoření elektromagnetického relé

Oblast techniky

Vynález se tyká elektromagnetu a elektromagnetického relé, které jc takzvaného ..štíhlého typu.

Vynález se rovněž tyká způsobu vytvoření elektromagnetického relé.

Dosavadní stav techniky

Na vyobrazení podle obr. 1 je znázorněn elektromagnet, použitý u konvenčního známého elektromagnetického relé.

Upevňovací konstrukce elektromagnetu. znázorněná na vyobrazení podle obr. 1, sestává ze jha 1011 ve tvaru písmene L, které zahrnuje ohnutou povrchovou část 1111. V této ohnuté povrchové části L.1.U_ je vytvořen obdélníkovitý průchozí otvor 1112. Tyčovité železné jádro 1082 je uspořádáno tak. že jeden konec tohoto železného jádra 1082 má poněkud menší průřez, než je 20 velikost obdélníkovitého průchozího otvoru 1112, přičemž je jeho druhý konce opatřen přírubou 1122. Jeden konec železného Jádra 1082 je vložen do průchozího otvoru 1112, čímž upevňuje jho 1011 a železné jádro 1082.

Jho 1011 a železné jádro 1082 je v upevňovací konstrukci elektromagnetu použito společně 2? s cívkovým blokem 1013, který obsahuje cívkovou kostru 1131, na které je navinuta cívka 1132.

a dvojici cívkových koncovek 1133, elektricky připojených k cívce 1132, čímž je vytvořen elektromagnet.

Na vyobrazení podle obr. 2 je znázorněn rozložený axonometrický pohled, zobrazující jiné 3o provedení známého konvenčního elektromagnetu, a na vyobrazení podle obr. 3 je znázorněn axonometrický pohled, zobrazující elektromagnet podle obr. 2.

Upevňovací konstrukce elektromagnetu, znázorněného na vyobrazení podle obr. 2. sestává ze jha 1091 ve tvaru písmene L, které obsahuje ohnutou povrchovou část 191 L V této ohnuté povrcho35 vc části 1911 je vytvořen obdélníkovitý průchozí otvor 1912. Železné jádro 1092 má tvar písmene L, přičemž jeden konec tohoto železného jádra J_Q92 má poněkud delší průřez, než má průchozí otvor 1912. zatímco jeho druhý konec je ohnut. Jeden konec železného jádra 1092 je vložen do průchozího otvoru 1912. čímž je upevněno jho 1091 a železné jádro 1092.

4i) Jho 1091 a železné jádro 1092 je u upevňovací konstrukce elektromagnetu podle obr. 2 a podle obr. 3 použito společně s cívkovým blokem 1023, který obsahuje válcovitou cívkovou kostru 1231, na které jc navinuta cívka J_232, a dvojici cívkových koncovek 1233, elektricky propojených s cívkou 1232, čímž je vytvořen elektromagnet.

Způsob upevnění pomocí kovového členu, který může upevnit kovový člen bez vyvíjení kovové energie prostřednictvím plastické deformace kovového členu s použitím lisovacího razníku, opatřeného kulovým koncem, je popsán například v japonském patentovém spise JP-A -9-314 255.

U elektromagnetického relé tenkého typu, které zaručuje vysokou elektrického izolaci a vyžaduje malý montážní prostor, je kotva obvykle oddělena od kontaktního bloku za účelem zajištění dokonalé elektrické izolace. V důsledku toho je karta pro pohon kontaktní pružiny prostřednictvím kotvy příliš dlouhá, přičemž hmotnost pohyblivých částí je zvýšena. Jelikož je konstrukce navrhována tak. aby byla tenká, je cívkový blok rovněž tenký, v důsledku čehož, jc magnetická

- I CZ 298202 B6 účinnost výsledného elektromagnetického relé nižší, než je účinnost elektromagnetického relé, používajícího kruhový elektromagnet.

Za účelem řešení tohoto problému je nutno zlepšit a zdokonalit kontaktní otcvírací/uzavírací schopnost pokud možno zvýšením kontaktního tlaku, jelikož kontaktní komora je navržena tak, aby docházelo k úsporám prostoru. Za tímto účelem je nutno zvýšit přitažlivou sílu elektromagnetu. Pro zvýšení přitažlivé síly je žádoucí snížit magnetický odpor ve spojovací části železného jádra se jhem. kde dochází k největším magnetickým ztrátám. Pro tyto účely je běžně využíváno takzvaného otáčivého lisování.

U upevňovací konstrukce elektromagnetu pro jho a železné jádro, znázorněné na obr. 1 až obr. 3, pak jak je vidět z pohledu v řezu, znázorněného na obr. 4, jc velice obtížné ovládat vyčnívající části (část A na obr. 4A) železného jádra, vyčnívající z povrchu jha. To znamená, že vyčnívající části železných jader, vyčnívající z povrchu jha. nemají stejné rozměry'. Pokud mají tyto vyčnívající části železných jader odlišné rozměry, jak je znázorněno na vyobrazení podle obr. 1, potom jsou části na obou stranách průchozího otvoru v ohnutém povrchu (obě strany na obr. 1) vystaveny tomu, žc dochází k jejich deformaci při provádění otočného lisování. V důsledku toho bývá někdy vytvářena mezera (vlevo) mezi jhem a železným jádrem.

Kromě toho je u této konstrukce někdy železné jádro nakloněno v průběhu otočného lisování, takže jeho přesná poloha není přesná. V tomto případě je magnetické spojení oslabeno, takže přitažlivá síla elektromagnetu má sníženou velikost.

Na vyobrazeních podle obr. 5 až obr. 7 je znázorněn jiný příklad známého konvenčního elektromagnetického relé.

Toto elektromagnetické relé je vytvořeno z

1) elektromagnetického bloku, který' obsahuje elektromagnet 1201, vytvořený tak, že cívka 1204 je navinuta na cívkové kostře 1203 se Železným jádrem J 202. vloženým do středové části cívkové kostry 1203, přičemž Jho 1205' ve tvaru písmene U je vytvořeno integrálně se svislou částí 1205a'. magneticky připojenou k prvnímu magnetickému pólu 1201a elektromagnetu 1201, a boční část 1205b' jha 1205 se rozprostírá od konce svislé části 1205a' do polohy v blízkosti druhého magnetického pólu 1201 b elektromagnetu 1201,

2) kotvy 1206, která je umístěna proti druhému magnetickému pólu 1201b elektromagnetu ]_201, a která je otočná kolem konce jha 1205' ve tvaru písmene U.

3) závěsné pružiny 1208 pro otočné upevnění kotvy 1206, přičemž je závěsná pružina 1208 připevněna na jednom konci k boční části 1205b' jha 1205' a na druhém konci ke kotvě 1206, a přičemž je karta nebo Štítek 1207 připevněna k volnému konci kotvy 1206 a přemísťuje se spolu s otáčením kotvy 1206.

4) dvojice pevných kontaktních desek 1209 a 1210, které jsou upevněny svými prvními konci k pevným kontaktům 1209a a 1210a. které jsou umístěny opačně,

5) pohyblivé kontaktní desky 1211 s pohyblivými kontakty 1211a upevněnými na obou stranách jejich jednoho konce, přičemž se pohyblivá kontaktní deska 1211 otáčí při přemísťování karty nebo štítku 1207, a přičemž jsou pohyblivé kontakty 1211a uváděny do styku s pevným kontakty 1209a a 1210a a jsou od nich oddělovány,

6) základny 1215, vyrobené z izolační syntetické pryskyřice a opatřené pevnými kontaktními deskami 1209 a 1210 a pohyblivou kontaktní deskou 1211, uspořádanými na prvním konci základny 1215, přičemž na druhém konci základny 1215 je uspořádán elektromagnetický blok,

7) vnějších koncovek 1212. které jsou elektricky připojeny k pevným kontaktním deskám 1209 a 1210 a k pohyblivé kontaktní desce ]21_L když vyčnívají ze spodní strany základny 1215.

8) opery 1213 koncovky, vyrobené ze syntetické pryskyřice a určené pro podepírání cívkových koncovek j.2_lď připojených k cívce 1204. umístěné pod kotvou 1206. a

9) pouzdra 1216 ve tvaru skříně, které je připevněno k elektromagnetickému bloku a k základně 1215 ve stavu, kdy vnější koncovka 1212 a cívkové koncovky 12.14 vyčnívají do vnějšího prostředí.

V následujícím bude popsána funkce takto zkonstruovaného elektromagnetického relé,

Ve stacionárním stavu, kdy není mezi cívkové koncovky 1214 přiváděno žádné napětí, není v elektromagnetu 1201 přítomna žádná přitažlivá síla. V tomto stavu je kotva 1206 udržována v poloze (nazývané jako „stacionární poloha), vzdálené od druhého magnetického pólu 1201b elektromagnetu 1201. Pohyblivá kontaktní deska 1211 je umístěna na základně 1215 tak, že přitlačuje pohyblivé kontakty 1211a na pevný kontakt 1209a. který jc umístěn v blízkosti elektromagnetického bloku (běžně uzavřená strana).

Proto tedy pokud je kotva 1206 ve stacionární poloze, je karta nebo štítek 1207 přesunuta doleva na obr. 5, přičemž pohyblivá kontaktní deska 1211 není pritlačována koncem karty nebo štítku 1207. Proto jsou pohyblivé kontakty' 1211_a udržovány vc stavu, že pohyblivé kontakty 1211a jsou ve styku s pevným kontaktem 1209a na normálně uzavřené straně (tento stav je nazýván jako „stacionární stav“). Nahodile je kontaktní tlak mezi pohyblivými kontakty 1211a a pevným kontaktem 1209a vytvářen prostřednictvím pružné síly pohyblivé kontaktní deskv 1211, vyrobené z pružného materiálu.

Pokud je ve stacionárním stavu přiváděno mezi cívkové koncovky 1214 předem stanovené napětí (vyšší než odpovídající napětí), pak se kotva 1206, která je přitahována ke druhému magnetickému pólu 1201b elektromagnetu 1201. otáčí kolem konce jha 1205', přičemž odolává závěsné pružině 1208 a pružné síle pohyblivé kontaktní desky 1211, a je přitahována ke druhému magnetickému pólu 1201b elektromagnetu 1201. Poté se karta nebo štítek 1207 přesune doprava na obr. 5 prostřednictvím otáčeni kotvy 1206. Konec karty nebo štítku L207 tlačí na pohyblivou kontaktní desku 1211, která se otáčí ve směru doprava na obr. 5.

Pohyblivé kontakty 1211a, připevněné k pohyblivé kontaktní desce 1211. se pohybují směrem pryč od pevného kontaktu 1209a na normálně uzavřené straně a přicházejí do styku s pevným kontaktem 121 ()a. V důsledku toho je pohyblivý kontakt přepnut do jiného pevného kontaktu.

Pokud napětí, přiváděné mezi cívkové koncovky 1214, poklesne pod uvolňovací napětí, pak je kotva 1206 uvolněna od přitahování elektromagnetem 1201 a je navrácena do stacionární polohy s pomocí pružinových sil závěsné pružiny 1208 a pohyblivé kontaktní desky 1211. Jelikož tlak prostřednictvím karty 1207 pominul, je pohyblivá kontaktní deska 1211 navrácena do stacionárního stavu a pohyblivý kontakt 1211a se vzdaluje od pevného kontaktu 1210a a přichází do styku s pevným kontaktem 1209a na běžně uzavřené straně. Tímto způsobem jc pohyblivý kontakt přepnut na jiný pevný kontakt.

Pokud je elektromagnetické relé v provozu, pak železné jádro 1202 ajho 1205' vytvářejí uzavřený magnetický obvod. Kontaktní oblast mezi závěsnou pružinou 1208 a jliem 1205' na konci boční části 1205b' jha 1205'. sloužící jako střed otáčení při otáčení kotvy 1206. jc malá. Proto je magnetický odpor v teto oblasti velký, takže přitažlivá síla elektromagnetu 12(21, vyvozovaná na kotvu 1206, snižuje svou velikost.

Jiné známé konvenční elektromagnetické relé, které je znázorněno na vyobrazeních podle obr. 8 a podle obr. 9, je rovněž známo jako takovýto typ elektromagnetického relé. Jak je na vyobraze

- j CZ 298202 B6 nich znázorněno, sestává elektromagnetické relé z elektromagnetického bloku 1301 s kotvou 1316. z karty 13_02, z kontaktní části 1303. z tělesa 1304 a z krytu 1305. Kotva 1316 elektromagnetického bloku 1301 je poháněna vratným pohybem, pokud je do cívky přiváděn elektrický proud.

Karta 1302 je poháněna prostřednictvím vratného pohybu kotvy 1316 za účelem otevírání a uzavírání kontaktní části 1303. jak bude popsáno v dalším. Kontaktní část 1303 zahrnuje běžné uzavřenou kontaktní desku 1330, vyrobenou z vodivého materiálu a opatřenou na svém konci běžně otevřeným kontaktem 1330a. dále běžně otevřenou kontaktní desku 1332, vyrobenou z vodivého materiálu a opatřenou na svém konci běžně otevřeným kontaktem 1332a, a pohyblivou kontaktní desku 133 L vyrobenou z vodivého materiálu a opatřenou na obou stranách jednoho konce pohyblivými kontakty 1331a, přičemž tyto pohyblivé kontakty 1331a mohou být uvedeny do styku s běžně otevřeným kontaktem 1330a a s běžně otevřeným kontaktem 1332a, od kterých mohou být rovněž odpojeny.

Těleso 1304, vyrobené ze syntetické pryskyřice, obsahuje kontaktní desky 1330 až 1332. které jsou umístěny na jednom konci při pohledu v podélném směru, a úložné drážky 1349a až 1349c, které jsou umístěny na stejném konci, a které jsou otevřeny na jednu stranu při pohledu ve směru šířky.

Těleso 1304 dále obsahuje úložnou konkávní část 1342 pro uložení elektromagnetického bloku 1301, která je umístěna na druhém konci při pohledu v podélném směru, a která je otevřena na druhou stranu při pohledu ve směru šířky. Kryt 1305 ve tvaru skříně je vyroben ze syntetické pryskyřice a je otevřen na jednu stranu. Těleso 1304 jc uspořádáno tak, že překrývá elektromagnetický blok 1301, kontaktní část 1303 a podobně.

Elektromagnetický blok 1301 je umístěn v úložné konkávní části 1342 s kotvou 1316, umístěnou na opačné straně vůči kontaktní části 1303. Karta 1302, která má deskovitý tvar, je opatřena na jednom konci zabíracími západkami 1321. Tyto zabírací západky jsou uváděny do záběru se sníženými částmi 1316a. které jsou vytvořeny v obou bočních okrajích konce kotvy 1316. Karta

1302 je dále na druhém konci opatřena tlačným členem 1322. Tento tlačný člen 1322 je používán pro tlačné působení na pohyblivou kontaktní desku 1331. Na krajním konci tlačného členu 1322 jc uspořádána vyčnívající část 1323. která je určena ke vkládání do otvoru 1331c. vyvrtaného na konci pohyblivé kontaktní desky 1331,

Zabírací západky 1321 karty 1302 jsou příslušné uváděny do záběru se sníženými částmi 1316a. Vyčnívající část 1323 tlačného členu 1322 je vložena do otvoru 1331c pohyblivé kontaktní desky 1331. Karta 1302 jc přemostěna mezi kotvou 1316 a pohyblivou kontaktní deskou 1331, pokud je umístěna proti stěně 1341, vytvářející strop úložné konkávní části 1342. Šířka tlačného členu 1322 karty 1302 je kratší, než je šířka zbývající části karty- 1302. Tlačný člen 1322 karty 1302 je umístěn v blízkosti strany úložné konkávní části 1342, která leží proti uzavřené straně. Proto zde není žádná možnost, aby tlačný člen 1322 zasahoval do Žeber 1305a a 1305b, která vyčnívají z vnitřního povrchu krytu 1305. l ato žebra budou podrobněji popsána v dalším.

V elektromagnetickém relé jsou kontaktní desky 1330 až 1332 umístěny na jedné straně tělesa 1304 při pohledu ve směru šířky, přičemž je elektromagnetický blok 1301 umístěn na druhé straně. S pomocí této konstrukce je zajištěna dlouhá izolační vzdálenost mezi kontaktní částí

1303 a elektromagnetickým blokem 1301, v důsledku čehož jsou zlepšeny a zdokonaleny izolační vlastnosti elektromagnetického relé.

Drážky 1344 a 1345 jsou vytvořeny v izolační stěně 1343, která odděluje úložnou konkávní část od prostoru v blízkosti kontaktní části 1303. I yto drážky J344 a 1345 probíhají podél otevřeného okraje úložné konkávní části 1342. Dvojice žeber 1305a a 1305b pro záběr s drážkami 1344 a 1345 vyčnívá z vnitřního povrchu krytu 1305. Proto když je kryt 1305 uložen na těleso 1304, tak

-4CZ 298202 B6 žebra 1305a a 1305b krytu 1305 jsou příslušně vložena do drážek 1344 a 1345, takže tato žebra 1305a a 1305b izolují elektromagnetický blok 1301 od kontaktní části 1303.

Pokud má elektromagnetické relé zmenšenou velikost, pak je nej kratší vzdálenost (označená vztahovou značkou a na obr. 8B) snížena při měření podcl povrchu stěny 1341, umístěné mezi elektromagnetickým blokem 1301 a kontaktní částí 1303 a povrchem karty 1302. Proto zde existuje možnost ztráty zajištění izolační vzdálenosti (únikové vzdálenosti), která je vyžadována pro dosažení požadované elektrické izolace.

Pokud je kryt 1305 připevněn k tělesu 1304, potom jc přibližně stanovena vysoká poloha kry tu 1305 vůči tělesu ]_3_04, pokud jsou spodní konce žeber 1305a a 1305b, vyčnívajících z vnitřního povrchu krytu 1305, uvedeny do styku sc dny drážek 1344 a 1345. V tomto případě však není jejich poloha přesná. Z těchto důvodů není vysoká poloha krytu 1.305 vůči tělesu 1304 jednotná u všech výrobků elektromagnetických relé.

Podstata vynálezu

Proto je úkolem předmětu tohoto vynálezu vyvinout upevňovací konstrukci elektromagnetu pro elektromagnetické relé, u které bude možno zvýšit přitažlivou sílu elektromagnetu, přičemž je rovněž úkolem předmětu tohoto vynálezu vyvinout způsob upevnění elektromagnetu.

Dalším úkolem předmětu tohoto vynálezu je vyvinout elektromagnetické relé, u kterého bude zvýšena přitažlivá síla elektromagnetu, působící na kotvu, a to aniž by došlo k nárůstu nákladů, přičemž je rovněž úkolem předmětu tohoto vynálezu vyvinout způsob výroby elektromagnetického relé, který' si snadno poradí sc silnými rozměry při výrobě jha.

Dalším úkolem předmětu tohoto vynálezu je vyvinout elektromagnetické relé, u kterého budou zlepšeny izolační vlastnosti. A ještě dalším úkolem předmětu tohoto vynálezu je vyvinout elektromagnetické relé, u kterého bude moci být kry t přesně uložen na jeho tělese.

V souladu s jedním aspektem předmětu tohoto vynálezu byl vyvinut elektromagnet, který' obsahuje:

deskovité jho, vytvořené ve tvaru písmene L, se zakřivenou povrchovou částí, pravoúhlé železné jádro, které je připojeno ke jhu, a na kterém jc navinuta cívka.

kotvu, otočně a výkyvné podepíranou jedním koncem jha, přičemž jc kotva ovládána cívkou, a spojovací prostředky pro spojení jha s Železným jádrem prostřednictvím lisovaného uložení.

Spojovací prostředky s výhodou obsahují:

výstupek, vymezený alespoň jednou osazenou částí, uspořádanou na konci jádra, průchozí otvor, vytvořený v zakřivené povrchové části, přičemž jc výstupek vložen do průchozího otvoru, a mezeru, vymezenou mezi výstupkem a úložným otvorem při vložení výstupku do průchozího otvoru.

Výstupek je s výhodou tvořen osazenou částí, rozprostírající se ve směru šířky průřezu železného jádra.

Osazenou částí je s výhodou osazená část, rozprostírající se v podélném směru průřezu železného jádra.

Osazená část může být s výhodou tvořena osazenou částí, rozprostírající se ve směru šířky a v podélném směru průřezu železného jádra.

Průřez výstupku má v podstatě stejnou velikost, jako průřez průchozího otvoru.

Spojovací prostředky s výhodou obsahují:

vyříznutou část, vytvořenou v ohnuté povrchové části, a alespoň jeden výstupek, uspořádaný na konci železného jádra, přičemž železné jádro má lichoběžníkový tvar.

V souladu s dalším aspektem předmětu tohoto vynálezu byl rovněž vyvinut elektromagnet. který Ιϋ obsahuje:

montážní sestavu elektromagnetu, obsahující:

pravoúhlé železné jádro, na kterém je navinuta cívka.

deskovité jho, jehož jeden konec je magneticky spojen s jedním magnetickým pólem elektromagnetu. a jehož druhý konec se rozprostírá do polohy v blízkosti druhého magnetického pólu 15 elektromagnetu, přičemž druhý konec jha má zvětšenou kontaktní oblast ve tvaru písmene L, a kotvu, otočně a výkyvnč podepíranou druhým koncem jha, kontaktní ústrojí, obsahující:

pohyblivý kontakt, který'jc pohyblivý prostřednictvím pohybu kotvy.

pevný kontakt, který je uváděn do styku s pohyblivým kontaktem a odpojován od tohoto 20 kontaktu, a spojovací prostředky pro spojení jha se železným jádrem prostřednictvím lisovaného uložení.

Elektromagnet podle tohoto vynálezu s výhodou obsahuje.

kartu pro uvádění do pohybu pohyblivého kontaktu prostřednictvím pohybu kotvy, a

2? hlavní těleso, opatřené kontaktními deskami na jednom konci a úložnou konkávní částí otevřenou na stranu na druhém konci, přičemž jc ústrojí umístěno v úložné konkávní části, a přičemž je hlavní těleso opatřeno stropní stěnou s výstupkem.

Elektromagnet podle tohoto vynálezu dále s výhodou obsahuje:

skříňovitý kryt sjednou otevřenou stranou, přičemž je kry t připevněn k hlavnímu tělesu a překrývá elektromagnetický blok, kontaktní část a kartu, a polohovací člen pro udržování vzdálenosti mezi stropní stěnou hlavního tělesa a stěnou krytu na pevně stanovené velikosti.

Polohovací člen je s vý hodou opatřen alespoň jedním výstupkem, přičemž je výstupek uspořádán na přírubě na druhém konci železného jádra, a osový výstupek je uspořádán na stropní stěně hlavního tělesa.

Horní povrchová plocha výstupku, a to výstupku, uspořádaného na přírubě na druhém konci 40 železného jádra, nebo osového výstupku, uspořádaného na stropní stěně hlavního tělesa, jc s výhodou zakřivená.

Spojovací prostředky s výhodou obsahují:

výstupek, vymezený alespoň jednou osazenou částí, uspořádanou na konci železného jádra, průchozí otvor, vytvořený v ohnuté povrchové části, přičemž jc výstupek vložek do průchozího otvoru, a

-6CZ 298202 B6 mezeru, vymezenou mezi výstupkem a úložným otvorem při vložení výstupku do průchozího otvoru.

Výstupek je s výhodou tvořen osazenou částí, rozprostírající se ve směru šířky průřezu železného 5 jádra.

Osazenou částí je s výhodou osazená část, rozprostírající se v podélném směru průřezu železného jádra.

Osazená část může být s výhodou tvořena osazenou částí, rozprostírající se ve směru šířky a v podélném směru průřezu železného jádra.

Průřez výstupku má s výhodou v podstatě stejnou velikost, jako průřez průchozího otvoru.

S poj o vac í prost řed ky s výh od ou obsah uj í:

vyříznutou část, vytvořenou v ohnuté povrchové části, a alespoň jeden výstupek, uspořádaný na konci železného jádra, přičemž, železné jádro má lichoběžníkový tvar.

V souladu s dalším aspektem předmětu tohoto vynálezu bylo dále vyvinuto elektromagnetické relé, které obsahuje:

pravoúhlé železné jádro, na kterém je navinuta cívka, deskovité jho, jehož jeden konec je magneticky spojen s jedním magnetickým pólem železného jádra, a jehož druhý konec se rozprostírá do polohy v blízkosti druhého magnetického pólu želez25 něho jádra, přičemž druhý konec jha má zvětšenou kontaktní oblast, jejíž zvětšený povrch má tvar písmene L, kotvu, otočně a výkyvné podepíranou druhým koncem jha, pohyblivý kontakt, který je pohyblivý prostřednictvím pohybu kotvy, a pevný kontakt, uváděný do styku s pohyblivým kontaktem a odpojovaný od tohoto pohyblivého 3o kontaktu.

Zvětšená kontaktní oblast jc s výhodou vytvořena vytvarováním druhého konce jha do tvaru písmene L.

V souladu s dalším aspektem předmětu tohoto vynálezu byl dále rovněž vy vinut způsob vytvoření elektromagnetického relé, které obsahuje:

pravoúhlé Železné jádro, na kterém je navinuta cívka, deskovité jho, jehož jeden konec je magneticky spojen s jedním magnetickým pólem elektromagnetu, a jehož druhý konec sc rozprostírá do polohy v blízkosti druhého magnetického pólu 40 clcktromagnetu, přičemž druhý konec jha má zvětšenou kontaktní oblast, jejíž zvětšený povrch má tvar písmene L, kotvu, otočně a výkyvné podepíranou druhým koncem jha. přičemž je kotva ovládána cívkou, pohyblivý kontakt, který jc pohyblivý prostřednictvím otáčení kotvy, a pevný kontakt, uváděný do styku s pohyblivým kontaktem a odpojovaný od tohoto pohyblivého 45 kontaktu.

přičemž způsob obsahuje následující kroky:

ohýbání druhého konce jha do tvaru písmene L, a tvarové obrábění části ve tvaru písmene L pro vytváření středu otáčení kotvy při otáčení této kotvy,

V souladu s ještě dalším aspektem předmětu tohoto vynálezu bylo dále vyvinuto elektromagne5 tické relé, obsahující;

pravoúhlé železné jádro, na kterém je navinuta cívka, deskovité jho, jehož jeden konec je magneticky spojen s jedním magnetickým pólem železného jádra, a jehož druhý konec se rozprostírá do polohy v blízkosti druhého magnetického pólu železného jádra, přičemž druhý konec jha má zvětšenou kontaktní oblast, jejíž zvětšený povrch má 10 tvar písmene L, kotvu, otočně a výkyvné podepíranou druhým koncem jha, přičemž je kotva ovládána cívkou, pohyblivý kontakt, který je pohyblivý prostřednictvím otáčení kotvy, a pevný kontakt, uváděný do styku s pohyblivým kontaktem a odpojovaný od tohoto pohyblivého kontaktu, i? přičemž elektromagnet je vytvořen způsobem, obsahujícím následující kroky:

ohýbání druhého konce jha do tvaru písmene L, a tvarové obrábění části ve tvaru písmene L za účelem vytvoření středu otáčení kotvy při otáčení této kotvy.

V souladu s ještě dalším aspektem předmětu tohoto vynálezu byl dále vyvinut elektromagnet, obsahující:

pravoúhle železné jádro, na kterém je navinuta cívka, deskovité jho, jehož jeden konec je magneticky spojen sjedním magnetickým pólem železného jádra, a jehož druhý konec se rozprostírá do polohy v blízkosti druhého magnetického pólu želez25 noho jádra, přičemž druhý konce jha má zvětšenou kontaktní oblast, jejíž zvětšený povrch má tvar písmene L, kotvu, otočně a výkyvné podepíranou druhým koncem jha.

výstupek, vymezený na jednom konci železného jádra, přičemž je výstupek tvořen dvěma osazenými částmi, rozprostírajícími se ve směru šířky průřezu železného jádra, průchozí otvor, vytvořený v ohnuté povrchové části, přičemž je výstupek vložen do průchozího otvoru, a mezeru, vymezenou mezi výstupkem a úložným otvorem při vložení výstupku do průchozího otvoru.

V souladu s ještě dalším aspektem předmětu tohoto vynálezu byl rovněž vyvinut elektromagnet obsahující:

pravoúhlé železné jádro, na kterém je navinuta cívka, deskovité jho. jehož jeden konec jc magneticky spojen s jedním magnetickým pólem železného jádra, a jehož druhý konec se rozprostírá do polohy v blízkosti druhého magnetického pólu želez40 ného jádra, přičemž druhý konec jha má zvětšenou kontaktní oblast, jejíž zvětšený povrch má tvar písmene L, kotvu, otočně a výkyvné podepíranou druhým koncem jha, výstupek, vymezený na jednom konci železného jádra, přičemž je výstupek tvořen dvěma osazenými částmi, rozprostírajícími se v podélném směru šířky průřezu železného jádra, průchozí otvor, vytvořený v ohnuté povrchové části, přičemž jc výstupek vložen do průchozího otvoru, a

-8CZ 298202 B6 mezeru, vymezenou mezi výstupkem a úložným otvorem při vložení výstupku do průchozího otvoru.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude v dalším podrobněji vysvětlen na příkladech jeho provedení, jejichž popis bude podán s přihlédnutím k přiloženým obrázkům výkresů, kde:

obr. 1 znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující elektromagnet, využity' u prvního známého io konvenčního provedení elektromagnetického relé:

obr. 2 znázorňuje rozložený axonometrický pohled, zobrazující jiný známý konvenční elektromagnet;

obr. 3 znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující elektromagnet, vyobrazený na obr. 2;

obr. 4 znázorňuje pohled v řezu, zobrazující spojovací část jha a železného jádra, vyobrazených 15 na obr. 1 nebo na obr. 2:

obr. 5 znázorňuje nárysný pohled v řezu, zobrazující druhé provedení známého konvenčního elektromagnetického relé;

obr. 6A a obr. 6B znázorňují axonometrieke pohledy, zobrazující částečně vynechaný elektromagnetický blok v elektromagnetickém relé při pohledech z různých směrů;

2(i obr. Ί znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující klíčovou část částečně vynechaného elektromagnetického relé;

obr. 8A až obr. 8B znázorňují třetí provedení známého konvenčního elektromagnetického relé, přičemž:

obr. 8A znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující elektromagnetické relé ještě předtím, než 25 je elektromagnetický blok namontován do tělesa;

obr. 8B znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující elektromagnetické relé po namontování elektromagnetického bloku do tělesa;

obr. 9A a obr. 9B znázorňují elektromagnetické relé, přičemž:

obr. 9A znázorňuje pohled v řezu na elektromagnetické relé při pohledu z přední strany;

obr. 9B znázorňuje pohled v řezu na elektromagnetické relé při pohledu seshora;

obr. 10 znázorňuje rozložený axonometrický pohled, zobrazující první provedení upevňovací konstrukce elektromagnetu podle tohoto vynálezu;

obr. 11 znázorňuje rozložený axonometrický pohled, zobrazující elektromagnet, opatřený patní částí a železným jádrem;

obr. 12 znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující elektromagnet, vyobrazený na obr. 3;

obr. 13 znázorňuje rozložený axonometrický pohled, vysvětlující způsob upevnění elektromagnetu pro elektromagnetické relé;

obr. 14 znázorňuje pohled v řezu, zobrazující jak jsou patní část a železné jádro upevněny předtím a potom, kdy jsou upevněny prostřednictvím způsobu upevnění elektromagnetu pro elektrodo magnetické relé;

obr. 15 znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující elektromagnet po upevnění patního členu a železného jádra prostřednictvím způsobu upevnění elektromagnetu pro elektromagneticko relé;

obr. 16 znázorňuje rozložený axonometrický pohled, zobrazující druhé provedení konstrukce pro upevnění elektromagnetu pro elektromagnetické rclc podle tohoto vynálezu;

-9CZ 298202 B6 obr. 17 znázorňuje rozložený axonometrický pohled, zobrazující třetí provedení konstrukce pro upevnění elektroniagnetu pro elektromagnetické relé podle tohoto vynálezu:

obr. 18 znázorňuje rozložený axonometricky pohled, zobrazující čtvrté provedení konstrukce pro upevnění clcktromagnetu pro elektromagnetické relé podle tohoto vynálezu:

obr. 19 znázorňuje axonometricky pohled, objasňující důvody, proč je v ohnuté povrchové části patního kusu vytvořena obdclníkovitá drážka;

obr. 20 znázorňuje rozložený axonometricky pohled, zobrazující páté provedení konstrukce pro upevnění elektroniagnetu pro elektromagnetické relé podle tohoto vynálezu;

obr. 21 znázorňuje rozložený axonometricky pohled, zobrazující šesté provedení konstrukce pro ío upevnění clcktromagnetu, která umožňuje jednoduché uspořádání vyčnívajících částí železných jader;

obr. 22A a obr. 22B znázorňují jedno provedení předmětu tohoto vynálezu, přičemž:

obr. 22A znázorňuje nárysný pohled v řezu na provedení předmětu tohoto vynálezu;

obr. 22B znázorňuje nárysný boční pohled v řezu na provedení předmětu tohoto vynálezu;

obr. 23A a obr. 23B znázorňují axonometrické pohledy, zobrazující částečně vynechaný elektromagnetický blok u provedení předmětu tohoto vynálezu při pohledu z různých směrů;

obr. 24 znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující klíčovou část částečné vynechaného provedení předmětu tohoto vynálezu;

obr. 25A a obr. 25B znázorňují schematická vyobrazení pro objasnění provedení předmětu tohoto 20 vynálezu;

obr. 26 znázorňuje axonometrické pohledy na elektromagneticko rolo, které představuje jiné provedení předmětu tohoto vynálezu, přičemž:

obr. 26A znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující elektromagnetické relé předtím, než je elektromagnetický blok namontován do tělesa:

obr. 26B znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující elektromagnetické relé po namontování elektromagnetického boku do tělesa:

obr. 27 znázorňuje elektromagnetické relé stejného provedení, přičemž:

obr. 27A znázorňuje pohled v řezu, zobrazující elektromagnetické relé při pohledu z přední strany;

obr, 27B znázorňuje půdorysný pohled seshora na elektromagnetické relé;

obr, 27C znázorňuje pohled v řezu na elektromagnetické relé, přičemž řez je veden podél čárv B-Bzobr. 27Λ;

obr. 27D znázorňuje pohled na elektromagnetické relé při pohledu zespoda;

obr. 28 znázorňuje pohled v řezu, zobrazující elektromagnetické relé téhož provedení při pohledu 35 ze zadní strany;

obr. 29 znázorňuje pohled v řezu na stejné provedení elektromagnetického relé:

obr. 4A znázorňuje pohled v řezu, přičemž řez jc veden podél čáry A-A z obr, 27A;

obr. 30 znázorňuje elektromagnetické relé stejného provedení, přičemž:

obr. 30A znázorňuje pohled v řezu, zobrazující stav běžně uzavřené kontaktní desky, která je 40 na lisována;

obr. 30B znázorňuje pohled v řezu, zobrazující stav běžně uzavřené kontaktní desky, která jc nalisována;

- 10CZ 298202 B6 obr. 3 Í znázorňuje rozloženy axonometrický pohled, zobrazující elektromagnetické relé stejného provedení:

obr. 32 znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující elektromagnetické relé stejného provedení při sejmutém krytu:

obr. 33 znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující pohled na vnější uspořádání elektromagnetického relé stejného provedení;

obr. 34 znázorňuje elektromagnetické relé podle tohoto vynálezu v ještě dalším provedení, přičemž:

obr. 34A znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující elektromagnetické relé předtím, než je elektromagnetický blok namontován do tělesa;

obr. 34B znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující elektromagnetické relé po namontování elektromagnetického bloku do tělesa;

obr. 35 znázorňuje elektromagnetické relé stejného provedení, přičemž:

obr. 35A znázorňuje pohled v řezu, zobrazující elektromagnetické relé při pohledu z přední strany.

obr. 35B znázorňuje půdorysný pohled seshora na elektromagnetické relé;

obr. 35C znázorňuje pohled v řezu na elektromagnetické relé při pohledu seshora;

obr. 35D znázorňuje pohled na elektromagnetické relé při pohledu zespoda:

obr. 36 znázorňuje pohled v řezu, zobrazující elektromagnetické relé stejného provedení při pohledu ze zadní strany;

obr. 37 znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující jiné elektromagnetické role stejného provedení; a obr. 38 znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující jiné elektromagnetické relé stejného provedení.

Příklady provedení vynálezu

Upevňovací konstrukce elektromagnetu

Na vyobrazení podle obr. 11 je znázorněn rozložený axonometrický pohled, zobrazující první provedení upevňovací konstrukce elektromagnetu podle tohoto vynálezu; na obr. 11 je znázorněn elektromagnet, opatřený jhem a železný m jádrem.

Na vyobrazení podle obr. 12 je znázorněn axonometrický pohled, zobrazující elektromagnet, vyobrazený na obr. 11.

První provedení předmětu tohoto vynálezu bude popsáno s odkazem na shora uvedené dva obrázky výkresů. V následujícím popise bude rovněž popsáno jedno provedení způsobu pro upevnění elektromagnetu pro elektromagnetické relé podle tohoto vynálezu. Způsob pro upevnění elektromagnetu pro elektromagnetické relé tohoto provedení může být rovněž uplatněn u dalších provedení předmětu tohoto vynálezu, která budou následně popsána.

Upevňovací konstrukce elektromagnetu pro elektromagnetické relé, znázorněné na vyobrazení podle obr. 10. se týká konstrukce pro upevnění jha 11 a železného jádra 12, které vytvářejí elektromagnet. U této upevňovací konstrukce pakjho _H, vytvořené ve tvaru písmene L, obsahuje ohnutou povrchovou část lil. Ve středové části této ohnuté povrchové části 111 je vytvořen obdeiníkovitý průchozí otvor 112.

Tyčovité železné Jádro 12 je vytvořeno tak. že má průřez v podélném směru větší (ve svislém směru na obr. 10), než jc velikost obdélníkovitého průchozího otvoru 112. Vyčnívající část 121. jejíž koncové čelo 121a je poněkud menší, než je obdélníkovitý průchozí otvor 112. je vytvořena ve středové části jednoho konce železného jádra 12. Jho 11 a železné jádro .12 jsou připevněny vložením vyčnívající části 121 do průchozího otvoru 112.

Ve jhu 11 jsou vytvořeny kruhové otvory' J.13 a 114. Na druhém konci železného jádra 12 je vytvořena příruba 122. která jc oddělena od ohnuté povrchové části 1 11 a leží proti této ohnuté povrchové části 111. Délka LI 21 vyčnívající části 121 je zvolena tak, by byla delší, než je délka LI 12 průchozího otvoru 112.

Jho H a železné jádro 12 jsou v upevňovací konstrukci elektromagnetu použity' společně s cívkovým blokem j3, který obsahuje válcovitou cívkovou kostru 13J,, na které je navinuta cívka 132, a dvojici cívkových koncovek 133, elektricky připojených k cívce 132, čímž je vytvořen elektromagnet. Zde jsou jho JJ a železné jádro J_2, vyobrazené na obr. 10. připevněny dočasně.

U příkladu provedení podle obr. 12 je tvarovka 14 připevněna k železnému jádru 12 prostřednictvím využití kruhových otvorů ! 13 a 114 železného jádra 12 (viz obr. 13A, který bude popsán dále).

Na vyobrazení podle obr. 13 je znázorněn objasňující schematický rozložený axonometrický pohled pro účely objasnění způsobu upevnění elektromagnetu pro elektromagnetické relé.

Obr. 14 znázorňuje pohled v řezu, zobrazující jak jsou jho a železné jádro připevněny předtím a poté, kdy jsou upevněny prostřednictvím způsobu pro upevnění elektromagnetu pro elektromagnetické relé.

Obr. 15 znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující elektromagnet poté, kdy jsou jho a železné jádro připevněny prostřednictvím způsobu pro upevnění elektromagnetu pro elektromagnetické relé. Způsob pro upevnění elektromagnetu pro elektromagnetické relé bude popsán s odkazy na tyto obrázky vý kresu.

Obr. I4C znázorňuje pohled ve zvětšeném měřítku, zobrazující část B na vyobrazení podle obr. 14B.

Nejprve je připevněn elektromagnet, znázorněný na obr. 12. V tomto okamžiku je koncové čelo 121a vyčnívající části 121 poněkud menší, než je průchozí otvor 112. přičemž je zde vytvořena mezera G. jak je znázorněno na vyobrazení podle obr. 14A. Jelikož je dále délka L121 vyčnívající části 121 delší, než je délka LI 12 průchozího otvoru 112, vyčnívá tato vyčnívající část 112 dále směrem doprava z průchozího otvoru 112.

Jak je znázorněno na vyobrazení podle obr. 13A, jsou jho 11 a železné jádro £2, pokud je vyčnívající část 121 vložena do průchozí otvoru 112, upevněny prostřednictvím lisovacího upevňovacího nástroje J (upevňovací nástroj), sestávajícího z dělených bloků JJ_, J2 a J3. a to celkově v pěti směrech, to jest vc směrech Dl až 134 (od vnějšího obvodu ohnuté povrchové Části 111 směrem k vnitřní straně), a v jednom směru D5 (od příruby 122 směrem k vnitřní straně).

Obvod průchozího otvoru 112 v ohnuté povrchové Části J 11 je zatlačován směrem dolů válcovitým pružným členem EM vyrobeným z takového materiálu, jako je uretanová pryž (viz obr. 13B). Otáčivé lisování je uplatňováno přes průchozí otvor 112 na výčnělek vy čnívající části 121, to jest na výčnělek železného jádra J2, takže je zaplněna mezera G, vytvořená mezi průchozím otvorem 112 a vyčnívající částí 12J_. Lisovací upevňovací nástroj J, použitý u příkladu podle vyobrazení na obr. 13A. jc uspořádán tak aby upevnil směr Dl s děleným blokem Jj_, směr D2 s děleným blokem J2, a směry' D3 až D5 s děleným blokem J3.

_

Pokud jc otáčivé lisování provedeno, jak je znázorněno na vyobrazení podle obr. 14C. je otáčivé lisování uplatněno rovněž vůči ohnuté povrchové části ]H jha 11 tak. že je tato ohnutá povrchová část 111 přítlačována na osazenou čelní plochu 123 železného jádra 12 prostřednictvím vyčnívající části 121, a to do takového rozsahu, že železné jádro 12 není vybouleno.

V důsledku uvedeného otáčivého lisování, jak je znázorněno na vyobrazení podle obr. 14B, je vyčnívající část železného jádra 12 v podstatě odstraněna, přičemž je rovněž odstraněna mezera G. Dále, jak je znázorněno na vyobrazení podle obr. 14, je ohnutá povrchová část 111 jha 11 opřena o osazenou čelní plochu 123 železného jádra ]_2. V důsledku toho je získán konečným i0 způsobem upevněný elektromagnet, vyobrazený na obr. 15.

Vyčnívající část s osazenou čelní plochou je uspořádána na obou stranách železného jádra, to jest na jeho horní i spodní straně, přičemž ovládání vyčnívající částí železného jádra je velice snadné a přesné, a rozměrové změny vyčnívajících částí železného jádra jsou zdokonaleny. V důsledku 15 toho nevznikají následující problémy.

To znamená, že části na obou stranách průchozího otvoru v ohnuté povrchové části jsou roztaženy pro účely jejich deformace při provádění otáčivého lisování v důsledku rozměrových změn vyčnívajících částí železných jader. Výsledek je lakový, že magnetická mezera je zmenše20 na, takže je možné zvýšení přitažlivé síly elektromagnetu.

S pomocí obou osazených čelních ploch je možno zabránit tomu, aby se železné jádro naklánělo v průběhu otáčivého lisování. V důsledku toho je rovněž, možno zabránit tomu, aby se snižovala velikost přitažlivé síly elektromagnetu. Stabilní zvyšování přitažlivé síly elektromagnetu je tak 25 spolehlivě realizováno. Někdy může být vyčnívající část opracována pouze s použitím ostřihovacího strojního obrábění.

Dále jc možno zabránit vytváření mezery (vlevo) mezi jhem a železným jádrem takovým způsobem, že při provádění otáčivého lisování jsou jho a železné jádro upevněny prostřednictvím 30 lisovacího upevňovacího nástroje, a to celkem v pěti směrech, to jest ve čtyřech směrech od vnějšího obvodu ohnuté povrchové části kc vnitřní straně, a v jednom směru od přírubové strany ke vnitřní straně. Tím je zabráněno vytváření (ponechání) mezery mezi jhem a železný m jádrem.

Dále je stupeň mechanického spojení jha a železného jádra při provádění otáčivého lisování 35 takový, že ohnutá povrchová část jc pritlačována na osazenou čelní plochu železného jádra prostřednictvím vyčnívající části. V důsledku toho je možno dosáhnout zvýšení přitažlivé síly elektromagnetu.

Na vyobrazení podle obr. 16 je znázorněn rozložený axonometrický pohled na druhé provedení 40 upevňovací konstrukce elektromagnetu pro elektromagnetické relé podle tohoto vynálezu. Popis tohoto druhého provedení předmětu tohoto vynálezu bude podán s odkazem na toto vyobrazení podle obr. i 6.

Upevňovací konstrukce elektromagnetu pro elektromagnetické role, zobrazená na obr. 16, sc týká 45 konstrukce pro upevnění jha 21 a železného jádra 22, které vytvářejí elektromagnet. IJ této upevňovací konstrukce je jho 2_l, kterc má tvar písmene U. opatřeno ohnutou povrchovou částí 211. Ve středové oblasti této ohnuté povrchové části 211_ jc vytvořen obdélníkovitý průchozí otvor.

Železné jádro 12 má tyčovitý tvar, přičemž má průřez poněkud menší v podélném směru (ve svislém směru na obr. 16), než má obdélníkovitý průchozí otvor 112, avšak poněkud širší. Vyčnívající část 221. jejíž koncové čelo 221a je poněkud menší, než je průchozí otvor 212. je vytvořena ve středové oblasti jednoho konce železného jádra 22. Jho 21 a Železné jádro 22 jsou upevněny vložením vyčnívající části 221 do průchozího otvoru 212. Takto upevněné jho 21 a železné jádro 22 jsou využity společně s cívkovým blokem j_3, přičemž vytvářejí elektromagnet, stejně jako je lomu u prvního provedení předmětu tohoto vynálezu.

Vc jhu 21 jsou vytvořeny kruhové otvory 113 a 114, stejně jako u prvého provedení předmětu tohoto vynálezu. Dále jc na druhém konci železného jádra 22 vytvořena příruba, rovněž stejně jako je tomu u prvního provedení předmětu tohoto vynálezu.

U takto zkonstruované upevňovací konstrukce elektromagnetu pro elektromagnetické relé je na železném jádru uspořádána vyčnívající část s osazenými čelními plochami na obou stranách. S pomocí těchto osazených čelních ploch je možno zabránit tomu, aby docházelo k naklánění železného jádra v průběhu otáčivého lisování. V důsledku toho je dosahováno stabilního zvýšení přitažlivé sílv elektromagnetu. Kromě toho je zvýšen stupeň magnetického spojení jha a železného jádra, neboť je zvětšena spojovací oblast mezi jhem a železným jádrem.

V případě kdy je délka L221 vyčnívající části 221 poněkud delší, než je délka L212 průchozího otvoru 212 před sestavením jednotlivých součástí, je ovládání vyčnívajících částí železného jádra výrazně snadnější a přesnější, přičemž jsou rozměrové změny vyčnívajících částí železného jádra zlepšeny. V důsledku toho nevznikají následující problémy.

To znamená, že části na obou stranách průchozího otvoru v ohnuté povrchové části jsou roztaženy pro účely jejich deformace při provádění otáčivého lisování v důsledku rozměrových změn vyčnívajících částí železných jader. Výsledek je takový, že magnetická mezera je zmenšena, takže je možné zvýšení přitažlivé síly elektromagnetu.

Na vyobrazení podle obr. 17 je znázorněn rozložený axonometrický pohled na třetí provedení upevňovací konstrukce elektromagnetu pro elektromagnetické relé podle tohoto vynálezu. Popis tohoto třetího provedení bude podán s odkazem na toto vyobrazeni podle obr. 17.

Upevňovací konstrukce elektromagnetu pro elektromagnetické rclc, vyobrazená na obr. 17. se týká konstrukce pro upevnění jha 31 a železného jádra 32, které vytvářejí elektromagnet.

U teto upevňovací konstrukce je jho 3U které má tvar písmene U, opatřeno ohnutou povrchovou částí 311, přičemž ve středové oblasti teto ohnuté povrchové části 311 je vytvořen obdélníkovitý průchozí otvor 312.

Železné jádro 32 má tyčovitý tvar, přičemž má průřez větší, než má obdélníkovitý průchozí otvor 312. Vyčnívající část 321, jejíž koncové čelo 321a je poněkud menší, než je průchozí otvor 312. je vytvořeno ve středové oblasti jednoho konce železného jádra 32. Jho 31 a železné jádro 32 jsou upevněny vložením vyčnívající části 321 do průchozího otvoru 312. Takto upevněné jho 31 a železné jádro 32 jsou využity společně $ cívkovým blokem ]_3, přičemž vytvářejí elektromagnet, stejně jako je tomu u prvního provedení předmětu tohoto vynálezu.

Vc jhu 31 jsou vytvořeny kruhové otvory' 113 a 114. stejně jako u prvého provedení předmětu tohoto vynálezu. Dále je na druhém konci tyčovitého železného jádra 32 vytvořena příruba 122, rovněž stejně jako jc tomu u prvního provedení předmětu tohoto vynálezu.

U takto zkonstruované upevňovací konstrukce elektromagnetu pro elektromagnetické relé je na železném jádru uspořádána vyčnívající část s osazenými čelními plochami okolo. S pomocí těchto osazených čelních ploch je možno zabránit tomu, aby docházelo k naklánění železného jádra v průběhu otáčivého lisování. V důsledku toho je možno zabránit tomu, aby velikost přitažlivé síly elektromagnetu byla snižována, přičemž jc dosahováno stabilního zvýšení přitažlivé síly elektromagnetu. Kromě toho je zvýšen stupeň magnetického spojení jha a žclcz.ného jádra, neboť jc zvětšena spojovací oblast mezi jhem a železným jádrem.

- 14CZ 298202 B6

V případe, kdy je délka L321 vyčnívající části 321 poněkud delší, než je délka L312 průchozího otvoru 312 před sestavením jednotlivých součástí, je ovládání vyčnívajících částí železného jádra výrazně snadnější a přesnější, přičemž jsou rozměrové změny vyčnívajících částí železného jádra zlepšeny. V důsledku toho nevznikají následující problémy.

To znamená, že části na obou stranách průchozího otvoru v ohnuté povrchové části jsou roztaženy pro účely jejich deformace při provádění otáčivého lisování v důsledku rozměrových změn vyčnívajících částí železných jader. Výsledek je takový, že magnetická mezera je zmenšena, takže jc možné zvýšení přitažlivé síly elektromagnetu.

Na vyobrazení podle obr. 18 je znázorněn rozloženy axonomctrický pohled na čtvrté provedení upevňovací konstrukce elektromagnetu pro elektromagnetické relé podle tohoto vynálezu. Popis tohoto čtvrtého provedení bude podán s odkazem na toto vyobrazení podle obr. 17.

Upevňovací konstrukce elektromagnetu pro elektromagnetické relé, vyobrazená na obr. 17. se týká konstrukce pro upevněníjha 41 a železného jádra 42, které vytvářejí elektromagnet.

U této upevňovací konstrukce je jho 41, které má tvar písmene L, opatřeno ohnutou povrchovou části 411, přičemž v horní části této ohnuté povrchové části 411 jc vytvořena obdélníkovitá drážka 412.

Železné jádro 42 má tyčovitý tvar, přičemž má průřez větší, než má obdélníkovitá drážka 412 v podélném směru (svislý směr na obr. 18). Vyčnívající část 421, jejíž koncové čelo 421a je poněkud menší, než jc obdélníkovitá drážka 412. vyčnívá z jednoho konce železného jádra 42. Jho 41 a železné jádro 42 jsou upevněny vložením vyčnívající části 421 do obdélníkovité drážky 412. Takto upevněné jho 41 a železné jádro 42 jsou využity společně s cívkovým blokem .13, přičemž vytvářejí elektromagnet, stejně jako je tomu u prvního provedení předmětu tohoto vynálezu.

Ve jhu 41 jsou vytvořeny kruhové otvory 113 a 114, stejně jako u prvého provedení předmětu tohoto vynálezu. Dále je na druhém konci tyčovitého železného jádra 42 vytvořena příruba 122, rovněž stejně jako je tomu u prvního provedení předmětu tohoto vynálezu.

Na vyobrazení podle obr. 19 je znázorněn objasňující a xo no metrický pohled pro účel objasnění důvodů, proč je v ohnuté povrchové části 411 jha 41 vytvořena obdélníkovitá drážka 412 a nikoli průchozí otvor. U upevňovací konstrukce elektromagnetu, znázorněné na vyobrazení podle obr. 15, jsou v hlavní magnetické dráze, vyznačené šipkami LI až L4, magnetické ztráty maximalizovány v části průchozího otvoru 112 ohnuté povrchové části 11 I jha 11. Tato skutečnost již byla dostatečně popsána.

Aby by lo možno se s touto skutečností vyrovnat, je u čtvrtého provedení předmětu tohoto vynálezu, jak je znázorněno na vyobrazení podle obr. 19B. vytvořena v ohnuté povrchové části 411 jha 11 obdélníkovitá drážka 412. S pomocí tohoto opatření pak obdélníkovitá drážka 4(2 v ohnuté povrchové části 411 jha 11 a vyčnívající část 421 železného jádra 42 jsou spojeny prostřednictvím tří povrchových ploch, a to na pravé a levé straně a na spodní straně, přičemž je horní povrchová plocha vyčnívající části 421 oddělena od oblasti magnetických ztrát.

Díky této konstrukci jsou magnetické ztráty, ke který m dochází mezi obdélníkovitou drážkou 412 ohnuté povrchové části 411 a vyčnívající částí 421 železného jádra 42, výrazně sníženy, což vede ke zvýšení přitažlivé síly elektromagnetu.

V případě, kdy jc délka L421 vyčnívající části 421 poněkud delší, než jc délka L41_2 obdélníkovité drážky 412 před sestavením jednotlivých součástí, je ovládání vyčnívajících částí železného jádra výrazně snadnější a přesnější, přičemž jsou rozměrové změny vyčnívajících částí železného jádra zlepšeny. V důsledku toho nevznikají následující problémy.

- 15CZ 298202 B6

To znamená, že části na obou stranách průchozího otvoru v ohnuté povrchové části jsou roztaženy pro účely jejich deformace při provádění otáčivého lisování v důsledku rozměrových změn vyčnívajících části železných jader. Výsledek je takový, že magnetická mezera je zmenšena, takže je možné zvýšení přitažlivé síly elektromagnetu.

Na vyobrazení podle obr. 20 je znázorněn rozložený axonometrický pohled na páté provedení upevňovací konstrukce elektromagnetu pro elektromagnetické relé podle tohoto vynálezu. Popis tohoto pátého provedení bude podán s odkazem na toto vyobrazení podle obr. 20.

Upevňovací konstrukce elektromagnetu pro elektromagnetické relé, vyobrazená na obr. 20, se týká konstrukce pro upevnění jha 5J a železného jádra 52. které vytvářejí elektromagnet.

U této upevňovací konstrukce je jho 5L která má tvar písmene L, opatřeno ohnutou povrchovou částí 511, přičemž v horní části této ohnuté povrchové části 511 je vytvořena Iichoběžníkovitá drážka 512. Tato I ichoběžníkovitá drážka 512 je uspořádána tak, že se šířka teto drážky zvětšuje společně se zvětšováním její hloubky.

Železné jádro 52 má tyčovitý tvar, přičemž má průřez, který' se rozprostírá dále dolů ode dna Iichoběžníkovitc drážky 512. a to navíc k rozměru teto lichobéžníkovité drážky 512. Vyčnívající část 521. jejíž koncové čelo 521 a je poněkud menší, než je lichoběžníkovitá drážka 512, vyčnívá z jednoho konce železného jádra 52. Jho 51 a železné jádro 52 jsou upevněny vložením vyčnívající části 521 do lichobéžníkovité drážky 512. Takto upevněné jho 51 a železné jádro 52 jsou využity společně s cívkovým blokem J3, přičemž vytvářejí elektromagnet, stejně jako je lontu u prvního provedení předmětu tohoto vynálezu.

Ve jhu 51 jsou vytvořeny kruhové otvory 113 a 114. stejně jako u prvého provedení předmětu tohoto vynálezu. Dále je na druhém konci tyčovitého železného jádra 52 vytvořena příruba 122, rovněž stejně jako je tornu u prvního provedení předmětu tohoto vynálezu.

U této upevňovací konstrukce elektromagnet je v ohnuté povrchové části 511 jha 51 vytvořena lichoběžníkovitá drážka 512, a nikoli průchozí otvor. Díky této konstrukci jsou magnetické ztráty, ke klerým dochází mezi lichoběžníkovitou drážkou 512 ohnuté povrchové části 51 I a vyčnívající částí 521 železného jádra 52, výrazně sníženy, důsledkem čehož je zvýšení přitažlivé síly elektromagnetu.

Je-li jho 51 a železné jádro 52 s konečnou platností upevněno prostřednictvím otáčivého lisování, neexistuje zde žádná možnost, aby vyčnívající část 521 železného jádra 52 vyklouzla z lichobčžníkovité drážky 512 jha 5L neboť tato lichoběžníkovitá drážka 512 má lichoběžníkovitý tvar.

V případě, kdy je délka L521 vyčnívající části 521 poněkud delší, než je délka L512 Iichoběžn íkovité drážky 512 před sestavením jednotlivých součástí, je ovládáni vyčnívajících částí železného jádra výrazně snadnější a přesnější, přičemž jsou rozměrové změny vyčnívajících částí železného jádra zlepšeny. V důsledku toho nevznikají následující problémy.

To znamená, že části na obou stranách průchozího otvoru v ohnuté povrchové části jsou roztaženy pro účely jejich deformace při provádění otáčivého lisování v důsledku rozměrových zrněn vyčnívajících částí železných jader. Výsledek je takový, že magnetická mezera je zmenšena, takže je možné zvýšení přitažlivé síly elektromagnetu.

Na vyobrazení podle obr. 21 je znázorněn rozložený axonometrický pohled, zobrazující šesté provedení upevňovací konstrukce elektromagnetu pro elektromagnetické relé podle tohoto vynálezu.

- 16CZ 298202 B6

U léto upevňovací konstrukce elektromagnetu je jho LL které má tvar písmene L. opatřeno ohnutou povrchovou částí 111. V této ohnuté povrchové části 111 je vytvořen obdclníkovitý průchozí otvor 112. Tyčovité železné jádro 42 má průřez větší v podélném směru, než je průřez obdélníkovitého průchozího otvoru 112. Vyčnívající část 421, jejíž koncové čelo jc poněkud 5 menší, než průchozí otvor H2. vyčnívá z horní části jednoho konce železného jádra 42. Jho 1 _1_ a železné jádro 42 jsou upevněny vložením vyčnívající části 42( do průchozího otvoru 112.

Zvětšená část rozšířené kontaktní oblasti

Výhodné provedení předmětu tohoto vynálezu bude popsáno s odkazem na vyobrazení podle io obr. 22 až obr. 24.

Základní konstrukce tohoto provedení je v podstatě stejná, jako je tomu u druhého konvenčního elektromagnetického relé. Proto bude pro popis stejných nebo ekvivalentních součástí používáno stejných vztahových značek, jako u popisu tohoto konvenčního elektromagnetického relé.

Cívková kostra 1203 elektromagnetického blokuje vytvořena integrálně s operou 1213 koncovek pro podepírání cívkových koncovek 1214. Materiálem těchto součástí je syntetická pryskyřice. Deskovité železné jádro £202 je vloženo do středové části cívkové kostry 1203 v osovém směru. Jeden konec železného jádra 1202, který bude využit jako první magnetický pól 1201a elektro20 magnetu 1201, je vložen do upevňovacího otvoru 1205c. vytvořeného ve svislé části 1205a jha 1205, a poté je zde za lisován. V důsledku toho jsou jho 1205 a železné jádro 1202 spolu vzájemně elektricky a mechanicky spojeny.

Manžeta 1202a, která bude využita jako druhý magnetický pól 1201b elektromagnetu J20L je 25 vytvořena na druhém konci železného jádra 1202, Kotva 1206, ležící proti manžetě 1202a, je uspořádána vc stavu, že se otáčí kolem konce boční části 1205 b i ha 1205.

Spodní konec kotvy 1206 je připevněn ke druhému konci závěsné pružiny 1208, která jc připevněna na jednom konci k boční části 1205b jha 1205. lato kotva 1206 je otočně nesena 30 prostřednictvím závěsné pružiny 1208 v poloze vzdáleně od druhého magnetického pólu 1201b elektromagnetu 1201,

Elektromagnetický blok je sestaven do konkávní části 1215b. která je uzavřena přídržnou stěnou 1215a a základnou 1215. Přídržná stěna 1215a. která má v průřezu tvar písmene L, stoji svisle na 3? bočním okraji druhého konve horního povrchu základny 1215. vytvořené zc syntetické pryskyřice.

Pevné kontaktní desky 1209 a 1210. které jsou provedeny integrálně s vnějšími koncovkami 1212, a pohyblivá kontaktní deska 1211 jsou umístěny na druhém konci základny 1215. Pevné kontaktní desky 1209 a 1210 a pohyblivá kontaktní deska 1211 jsou seskupeny do jedné linie, 40 přičemž pohyblivé kontakty 1211a leží proti pevným kontaktům 1209a a 1210a.

Izolační stěna 1215c je vztyčena na koncích pevných kontaktních desek 1.209 a 1210 a pohyblivé kontaktní desky 121 L přičemž izoluje pevné kontaktní desky 1209 a 1210 od pohyblivé kontaktní desky 1211.

Jeden konec karty 1207 jc uveden do záběru s horním koncem kotvy 1206. Tato karta 1207. která má deskovitý tvar, je vyrobena z izolační syntetické pryskyřice. Jeden konec teto karty 1207 je uveden do záběru s horním koncem kotvy 1206, jak již bylo shora uvedeno.

Kuželovitý výčnělek 1207a, který' vyčnívá z druhého konce karty 1207, je vložen do otvoru (na vyobrazeních neznázornčno). vyvrtaného v horním konci pohyblivé kontaktní desky 1211. Žebro 1203a. které vyčnívá z horního čela konce cívkové kostry' 1.203, je pohyblivě vloženo do otvoru (na vyobrazeních neznázoměno), umístěného v blízkosti části karty 1207, kde přichází do záběru s kotvou 1206, když je karta 1207 umístěna na svém místě.

- 17CZ 298202 B6

Karta 1207 jc společně s elektromagnetickým blokem uspořádána vkonkávní části 1215b základny 1215, přičemž je přemostěna mezi kotvou 1206 a pohyblivou kontaktní deskou 1211. Jedna koncová část karty J207 má zmenšenou šířku tak, aby se vyhnula izolační stěně 1215c.

Kotva 1206 je prostřednictvím závěsné pružiny 1208 přitlačována do směru, ve kterém se pohybuje směrem pryč od druhého magnetického pólu 1201b elektromagnetu 1201. Ve stacionárním stavu, kdy není mezi cívkové koncovky 1214 přiváděno žádné napětí, není pohyblivou kontaktní deskou 1.21J vyvozována žádná přitažlivá síla. V důsledku toho je kotva 1206 udržována ve stacionární poloze, takže je oddělena od druhého magnetického pólu 1201b. Vc stacionární poloze slouží výčnělek 1203a cívkové kostry' [203 jako dorazová zarážka.

Pokud je kotva 1206 ve stacionární poloze, byla karta 1207 přesunuta směrem doleva na obr. 22B. V tomto stavu není pohyblivá kontaktní deska 1211 tlačena koncem karty 1207. Pohyblivé kontakty 121 la jsou udržovány vc stacionárním stavu, přičemž jsou tyto pohyblivé kontakty 121 1 a ve styku s pevným kontaktem 1209a na běžně uzavřené straně.

Pokud je ve stacionárním stavu uplatňováno mezi cívkovými koncovkami 1214 napětí, které přesahuje charakteristické napětí, potom se kotva 1206. která je přitahována ke druhému magnetickému pólu 1201b elektromagnetu 1201. otáčí kolem konce jha 1205, přičemž překonává pružnou sílu závěsné pružiny 1208 a pohyblivé kontaktní desky J21_[, a karta 1207 se přesouvá směrem doprava na obr. 22B v důsledku otáčení kotvy 1206, která je přitahována ke druhému magnetickému pólu 1201b elektromagnetu 1201.

Pohyblivá kontaktní deska 1211 je tlačena koncem karty J_207 a posouvá se směrem doprava na obr. 22B. Pohyblivé kontakty 1211a, připevněná k pohyblivé kontaktní desce 1211, se pohybují směrem pryč od pevného kontaktu 1210a na běžně uzavřen straně a přicházejí do styku s pevným kontaktem 1210a, to znamená, že pohyblivé kontakty jsou přepnuty k jinému kontaktu.

Pokud napětí, přiváděné mezi cívkové koncovky 1214. poklesne pod uvolňovací napětí, jc kotva 1206 uvolněna od přitažlivé síly elektromagnetu 1201 a navrací se do stacionární polohy s pomocí pružné síly kotvy 1206 a závěsné pružiny 1208. Pokud tlačná síla, vyvozovaná kartou 1207, pomine, pak se pohyblivá kontaktní deska 1211 navrací do stacionárního stavu. Pohyblivé kontakty 1211a se pohybují směrem pryč od pevného kontaktu 1210a na běžné otevřené straně a přicházejí do styku s pevnou kontaktní deskou 1209 na běžně uzavřené straně.

Dalším bude popsána konstrukce jha 1205, která je pro předmět tohoto vynálezu podstatná.

U tohoto provedení má konec boční části 1205b, který' přichází do styku se spodním koncem kotvy 1206, a který slouží jako střet otáčení při otáčení kotvy 1206, tvar písmene L. v důsledku čehož je zvětšena kontaktní oblasti mezi koncem boční části 1205b a spodním koncem kotvy 1206. Díky tomuto uspořádání je magnetický odpor kontaktní oblasti, když jsou jho 12.05 a kotva 1206 vzájemně spolu ve styku, snížen, v důsledku čehož je zvýšena přitažlivá síla elektromagnetu 1201. působící na kotvu 1206.

Kromě toho může být jho 1205 takovéto konstrukce vytvořeno prostřednictvím ohnutí koncové části deskového členu stejné tloušťky do pravého úhlu, v důsledku čehož nedochází k nárůstu výrobních nákladů, na rozdíl od případu, používajícího osazený člen.

Pokud jc deskový člen pouze ohnut, je ohybová část boční části 1205b jha 1205 ohnuta tak, jak jc znázorněno na vyobrazení podle obr. 25. V důsledku toho je mezi kotvou 1206 a boční částí 1205b vytvořena mezera g.

Při výrobě jha 1205 je konec boční části 1205b ohnut do pravého úhlu, načež jc poté ohnutá část podrobena takzvanému přistřihovacímu procesu. V důsledku toho je ohnutá část boční části .1.2()5

- 18CZ 298202 Β6 naostřena, jak je znázorněno na vyobrazení podle obr. 25B, a to za účelem zvýšení stupně spojení mezi touto ohnutou částí boční části 1205 a kotvou 1206. a rovněž za účelem snížení magnetického odporu kontaktní části jha 1205 a kotvy 1206. Jelikož jho 1205 muže být vyrobeno z deskovitého členu o stejné tloušťce, je ovládání rozměru tloušťky jha 1205 při jeho výrobě velice snadné.

Izolační a polohovací konstrukce

Výhodné provedení předmětu tohoto vynálezu bude nyní popsáno s odkazem na vyobrazení podle obr. 26 až obr. 33.

Jak je na těchto vyobrazeních znázorněno, jc elektromagnetické relé vytvořeno z elektromagnetického bloku l_ s kotvou j_6, z karty 2, z kontaktní části 3. z tělesa 4 a z krytu 5.

Kotva 16 elektromagnetického bloku 1 je poháněna tehdy, pokud je elektrický proud přiváděn na příslušnou cívku. Karta 2 je poháněna prostřednictvím vratného pohybu kotvy 16 za účelem is otevírání a uzavírání kontaktní části 3, jak bude podrobněji popsáno v dalším.

Kontaktní část 3 obsahuje běžně uzavřenou kontaktní desku 30. vyrobenou z vodivého materiálu, která jc na svém konci opatřena běžně otevřeným kontaktem 30a, dále běžně otevřenou kontaktní desku 32, vyrobenou / vodivého materiálu, která jc na svém konci opatřena běžně otevřeným 20 kontaktem 32a, a pohyblivou kontaktní desku 3_L vyrobenou z vodivého materiálu, která je na obou stranách jednoho svého konce opatřena pohyblivými kontakty 31a, přičemž tyto kontakty' 31a mohou být uvedeny do styku s běžně otevřeným kontaktem 30a a s běžně otevřeným kontaktem 32a. od kterých mohou být rovněž odpojeny.

Těleso 4, vytvořené ze syntetické pryskyřice, je opatřeno úložnými drážkami 49a, 49b a 49c, které jsou umístěny na jednom jeho konci při pohledu v podélném směru, přičcmžjsou kontaktní desky 30 až 32 umístěny v těchto úložných drážkách. Těleso 4 jc dále opatřeno úložnou konkávní částí 42, která je umístěna na druhém konci při pohledu v podélném směru a je otevřena směrem ke druhé straně při pohledu ve směru šířky, přičemž jc v této úložné konkávní části 42 umístěn 30 elektromagnetický blok J.

Kryt 5, vytvořený ve tvaru skříně, je vyroben ze syntetické pryskyřice aje na jedné své straně otevřen. Těleso 4 je vytvořeno překrytím elektromagnetického bloku 1, kontaktní části 3 a podobně.

Elektromagnetický blok 1 obsahuje cívkový blok ]_3, opěrný nosný člen j_4. jho 15 a kotvu J6. Cívkový blok 13 jc opatřen železným jádrem 10 a cívkou 12. Pás kov itá manžeta 10a je jako magnetický pól vytvořena na jednom konci železného jádra 10 při pohledu v podélném směru. Cívkový blok 13 zahrnuje cívkovou kostru 1 I a cívku j_2. Cívková kostra I 1 má manžetové části 40 1 la a 11b, které jsou umístěny na jejich obou koncích při pohledu v podélném směru.

Železné jádro 10 jc uspořádáno na cívkové kostře 11, Cívka _L2Je navinuta na cívkové kostře 11, která jc umístěna mezi manžetovými částmi 1 la a 11 b. Opěrný nosný člen 14 je proveden integrálně s manžetovou částí 1 la cívkové kostry' JJ_, která je umístěna blíže k páskovité manžetě 45 10a.

Jho 15 je vyrobeno z magnetického materiálu a má tvar písmene L. foto jho 15 překrývá koncové čelo a jednu boční povrchovou plochu cívkového bloku _Q, přičemž je magneticky připojeno na jednom konci ke konci železného jádra W, které leží proti pískovité manžetě 10a.

Kotva 16 má deskovitý tvar. Jeden konec této kotvy 16 je otočně podepírán na špičce druhého konce jha 15 prostřednictvím závěsné pružiny 17. Druhý konec kotvy 16 je uváděn do styku s páskoví tou manžetou 10a železného jádra 10 a jc od ní odpojován.

- 19CZ 298202 B6

Konec cívky 12 je připojen k cívkové koncovce 13a cívkového bloku J_3. Závěsná pružina 17 jc připevněna ke špičce druhého konce jha 15 prostřednictvím utěsnění nebo navaření, a pohání druhý konec kotvy 16 vc směru, ve kterém sc pohybuje směrem pryč od páskovilé manžety 10a železného jádra 10.

V opěrném nosném členu 14 je vytvořena drážka 14a. Tato drážka 14a opěrného nosného členu 14 je určena pro záběr s vyčnívající částí 4b, která vyčnívá z koncového čela tělesa 4. které leží proti opěrnému nosnému členu j_4. Špička cívkové koncovky _13a cívkového bloku 13 vyčnívá ze spodní strany opěrného nosného členu 14.

Běžně uzavřená kontaktní deska 30 a běžně uzavřená kontaktní deska 32 jsou zalisovány do úložných drážek 49a. 49b a 49c. vytvořených v tělese 4 tak, že běžně uzavřená kontaktní deska 30 jc umístěna zvnějšku, zatímco běžně otevřený kontakt 30a a běžně otevřený kontakt 32a jsou umístěny vzájemně proti sobě. Koncové členy 30b a 32b jsou uspořádány za sebou a integrálním způsobem na druhých koncích běžně uzavřené kontaktní desky 30 a běžně uzavřené kontaktní desky 32. Koncový člen 30b a koncový člen 32b vyčnívají zc spodní strany tělesa 4.

Koncový člen 31 b je připojen ke druhému konci pohyblivé kontaktní desky 31. Tato pohyblivá kontaktní deska 31 jc upevněna v úložné drážce 49b prostřednictvím zalisování koncového členu 31b do úložné drážky 49b. V tomto okamžiku pak pohyblivé kontakty 3 1 a, vytvořené na obou stranách pohyblivé kontaktní desky 3], leží proti běžně otevřenému kontaktu 3()a a běžně otevřenému kontaktu 32a. Koncový člen 31 b vyčnívá ze spodní strany tělesa 4.

Na vnitřním povrchu úložné konkávní části 42 tělesa 4 je uspořádáno žebro 42a. Tato žebra 42a rozděluje vnitřní prostor úložné konkávní části 42 na dva prostory. V těchto dvou prostorech úložné konkávní části 42 jsou příslušné umístěny cívka 12 a jho ]_5, přičemž je elektromagnetický blok 1 umístěn v úložné konkávní části 42 lak. že kotva 16 leží proti kontaktní části 3.

Vc spodní části obvodového povrchu tělesa 4 je vytvořena drážka 4a. T ato drážka 4a zabraňuje tomu, aby byla utěsňovací směs vytlačována, pokud jc elektromagnetické relé utěsněno prostřednictvím pokrytí spodního povrchu tělesa 4 a opěrného nosného členu 14 utěsňovací směsí.

Zabírací západky 21 jsou uspořádány na jednom konci karty 2. Tylo zabírací západky 21 jsou příslušně uváděny do záběru se zahloubenými částmi 1.6a, které jsou vytvořeny na obou bočních okrajích krajního konce kotvy j_6. Tlačný člen 22 pro vyvíjení tlaku na pohyblivou kontaktní desku 31 je uspořádán na druhém konci karty 2. Z krajního konce tlačného členu 22 vyčnívá výstupek 23. Tento výstupek 23 je určen ke vkládání do otvoru 31c. který' je vyvrtán v konci pohyblivé kontaktní desky 3_L

Zabírací západky 21 karty 2 jsou příslušně uváděny do záběru se zahloubenými částmi 1.6a. Výstupek 23 tlačného členu 22 je vložen do otvoru 31c pohyblivé kontaktní desky 3_L Karta 2 je přemostěna mezi kotvou 16 a pohyblivou kontaktní deskou 31. přičemž leží proti stěně 44. vytvářející strop úložné konkávní části 42. Tímto způsobem má elektromagnetické relé zmenšené rozměry' a sníženou tloušťkou.

Šířka tlačného členu 22 karty 2 je menší, než je šířka jejích zbývajících částí. Tlačný člen 22 karty 2 je umístěn v blízkosti strany úložné konkávní části 42, která leží proti její uzavřené straně.

V důsledku toho nehrozí nebezpečí, že by tlačný člen 22 zabíral se žebry 5a a ,5b. která vyčnívají z vnitřního povrchu krytu 5. Tato žebra 5a a 5b budou podrobněji popsána v dalším.

Kromě toho je tlačný člen 22 vzdálen od otevřené strany úložné konkávní části 42. V důsledku toho je posouvací vzdálenost podél povrchu karty 2 mezi elektromagnetickým blokem 1 a kontaktní částí 3 prodloužena. V části karty 2 je vytvořen podlouhlý otvor 24, jehož poloha odpovídá poloze manžetové části 1 la cívkové kostry _LL- Zabírací výstupek 11c, vyčnívající z manžetové části 1 la, je vložen do středové pásové části 24.

-20CZ 298202 B6

Směrový pohyb karty 2 je zastaven žabí račím výstupkem 11 c. Výstupek 5c vyčnívá směrem dovnitř ze stropu krytu 5. Karta 2 se může pohybovat bez jakéhokoliv chvění, když horní povrch karty 2 prokluzuje po výstupku 5c krytu 5.

U elektromagnetického relé jsou kontaktní desky 30 až 32 uspořádány na jedné straně tělesa 4 při pohledu ve směru šířky, přičemž jc elektromagnetický blok 1 uspořádán na druhé straně. Díky této konstrukci je zajištěna dlouhá izolační vzdálenost mezi kontaktní částí 3 a elektromagnetickým blokem 1. v důsledku čehož jsou zlepšeny izolační charakteristiky elektromagnetického relé.

Drážky 44 a 45. které jsou otevřeny směrem k otevřené straně úložné konkávní části 42. jsou vytvořeny v izolační stěně 43 kontaktní části 3 úložné konkávní části 42 a části tělesa 4, která jc umístěna mezi izolační stěnou 43 úložné konkávní části 42 a v blízkosti kontaktní části 3.

Žebra 5a a 5b jsou vytvořena v částech vnitřního povrchu krytu 5, které odpovídají poloze drážek 44 a 45. Proto když je kryt 5 nasazen na těleso 4, jsou žebra 5a a 5b krytu 5 vložena příslušně do drážek 44 a 45, takže izolační stěna 43 a žebra 5a a 5b dvojitě izolují elektromagnetický blok 1 od kontaktní části 3.

2() Dcskovitá část 50. mající plochou horní povrchovou plochu, vystupuje zčásti stěny 44. vytvářející strop úložné konkávní části 42, která je umístěna mezi elektromagnetickým blokem 1 a kontaktní části 3. U konstrukce, opatřené deskovitou částí 50. je posouvací vzdálenost (označená tečkovanou čarou ,.b“ na obr. 26B). měřená podél povrchu stěny 44. umístěné mezi elektromagnetickým blokem 1 a kontaktní částí 3, delší, než u konstrukce, u které je stěna 41 plochá 25 prostřednictvím výšky deskovité části 50.

V důsledku toho je izolační vzdálenost mezi elektromagnetickým blokem 1 a kontaktní částí 3 prodloužena, čímž jsou zlepšeny izolační charakteristiky elektromagnetického relé. Proto tedy může být zajištěna předem stanovená izolační vzdálenost prostřednictvím vhodně zvoleného tva30 ru a rozměrů deskovité části 50. Je tak možno realizovat malé elektromagnetické relé, které splňuje bezpečnostní normu (prostorová vzdálenost - 8 mm nebo delší, a posouvací vzdálenost = 8 mm nebo delší) VDEO700, předepsanou Německou elektrickou inženýrskou asociací (VDE).

Deskovitá část 50 vyčnívá ze stěny 4_L která vytváří strop úložné konkávní části 42. Koncové 35 čelo 50a deskovité části 50 je přiváděno do styku s kartou 2 za účelem vymezení pohybového rozmezí karty 2. Dcskovitá část 50 má funkci dorazové zarážky, když spolupracuje se žabí račím výstupkem 1 Ic na manžetové části I la cívkové kostry 11 za účelem vymezení pohybového rozmezí karty 2.

Nyní bude v dalším stručně popsána funkce předmětného elektromagnetického relé.

Pokud je do cívky přiváděn elektrický proud, je kotva 16 přitahována k paskovité manžetě 10a železného jádra 10 a otáčí sc proti směru pohybu hodinových ručiček (na obr. 27A) kolem konce jha IJj, které leží proti jednomu konci kotvy 16. Společně s otáčením kotvy 16 se karta 2 45 pohybuje směrem doprava na obr. 27A. Tlačný člen 22 přitlačuje pohyblivou kontaktní desku 31 na běžně uzavřenou kontaktní desku 30. Pohyblivé kontakty 31a se oddělují od běžně otevřeného kontaktu 32a a přicházejí do styku s běžně otevřeným kontaktem 30a.

Pokud je dodávka elektrického proudu, napájejícího cívku, zastavena, potom přitažlivá síla zmizí 50 a kotva 1_6 se otáčí proti směru otáčení hodinových ručiček na obr. 27Λ prostřednictvím vratných sil pohyblivé kontaktní desky 31 a závěsné pružiny 17. Společně s otáčením kotvy 16 sc karta 2 pohybuje směrem doleva na obr. 27A. Síla tlačného členu 22 pro potlačování pohyblivé kontaktní desky 31 směrem k běžně uzavřené kontaktní desce 30 mizí. V důsledku toho se pohyblivá kontaktní deska 31 pohybuje směrem k běžně uzavřené kontaktní desce 32 prostřednictvím vratné síly pohyblivé kontaktní desky 3L a pohyblivé kontakty 3_l_a se oddělují od běžně otevřeného kontaktu 30a a přicházejí do styku s běžně otevřeným kontaktem 32a.

Nyní bude s poukazem na vyobrazení podle obr. 34 až obr. 38 popsáno jiné provedení elektro5 magnetického relé podle tohoto vynálezu. Z důvodu jednoduchosti budou pro stejné nebo ekvivalentní součásti již popisovaného elektromagnetického relé používány stejné vztahové značky.

Předmětné provedeni je uspořádáno tak. že je u elektromagnetického relé předcházejícího provedení vytvořen výstupek 51 vdeskovité části 50, vyčnívající ze stěny 44. která tvoří strop io úložné konkávní části 42, přičemž je výškový rozměr zabíracího výstupku 1 lc manžetové části la cívkové kostry jj_, která je umístěna proti kontaktní části 3. zvolen tak. že horní část zabíracího výstupku I lc přicházejí do styku sc stropem krytu 5.

U takovéhoto uspořádání, když je kryt nasazen na těleso 4. tak montážní poloha krytu 5 při jeho 15 připevnění k tělesu 4 prostřednictvím uvedení koncových čel výstupku 51 a zabíracího výstupku 1 lc leží proti povrchu stropu krytu 5. V tomto smyslu tedy výstupek 51 a zabírací výstupek l_lc vytvářej í polohovací vy st. u p ky.

U elektromagnetického relé jsou koncová čela výstupku 51 a zabíracího výstupku 1 lc plochá.

Pokud mají výstupek 51 a zabírací výstupek 1 lc rozdílnou výšku, pak rohy těchto výstupků přicházejí do styku s výstupkem 51 a se zabíracím výstupkem 1 lc. V důsledku toho vzniká možnost, že dochází k velkému naklonění krytu 5. Aby tomu bylo možno zabránit, mohou být konce výstupku 51 a zabíracího výstupku 1 lc při pohledu ve směru uspořádání výstupku 51 a žabí račího výstupku 1 lc vytvarovány tak, aby měly v podstatě polokruhový průřez, přičemž mohou být zakřiveny směrem ke stropu krytu 5.

V tomto případě pak výstupek 51 a zabírací výstupek 1 lc přicházejí do styku s povrchem stropu krytu 5. V důsledku toho je sklon kry tu 5 snížen v porovnání s konstrukcí, kdy rohy výstupku 52 a zabíracího výstupku 11c přicházejí do styku se stropem krytu 5. Zde je nutno zdůraznit, že 30 zakřivení těchto konců směrem ke stropu krytu 5 postačuje pro zamezení zvýšení sklonu krytu 5, přičemž však není podstatné, že konce výstupku 51 a zabíracího výstupku 11 c jsou vytvarovány tak, že mají v podstatě polokruhový průřez při pohledu vc směru uspořádání výstupku 51 a zabíracího výstupku I lc.

Jak jc znázorněno na vyobrazení podle obr. 38. tak vyčnívající část 52. která slouží jako polohovací výstupek, a která jc určena k tomu, aby byla ve styku s povrchem stropu kry tu 5, může být vytvořena na konci stěny 44, vytvářející strop úložné konkávní části 42. umístěné v blízkosti kontaktní části 3. U tohoto příkladného provedení je zabírací výstupek 1 lc uspořádán na manžetové části l.la cívkové kostry 11, která jc umístěna na opačné straně vůči kontaktní části 3.

Vyčnívající část 52 jc uspořádána na části stěny 44. která je blíže běžně uzavřené kontaktní desky 32. V důsledku toho je zvětšena vzdálenost mezi zabíracím výstupkem 1 lc pro podepírání povrchu stropu krytu 5 a vyčnívající částí 52. Kromě toho je snížen sklon krytu 5 vůči tělesu 4.

V souladu s předmětem tohoto vynálezu byla vyvinuta první upevňovací konstrukce elektromagnetu pro upevnění jha a železného jádra v elektromagnetickém relé, která jc charakterizována tím, že jho, vytvořené ve tvaru písmene L, je opatřeno ohnutou povrchovou částí, obdélníkovitý průchozí otvor je vytvořen ve středové oblasti této ohnuté povrchové části, je zde vytvořeno tyčovité železné jádro, které má průřez větší v podélném směru, než obdélníkovitý průchozí 50 otvor, přičemž jeho vyčnívající část má koncové čelo poněkud menší, než průchozí otvor, vytvořený ve středové oblasti jednoho konce železného jádra, a přičemž jho a železné jádro jsou upevněny vložením vyčnívající části do průchozího otvoru.

Použitím vyčnívající části, opatřené na obou stranách osazenými částmi, je možno zabránit tomu, 55 aby docházelo k naklánění železného jádra v průběhu otáčivého lisování. V důsledku je možno

- 22 CZ 298202 B6 zabránit tomu, aby docházelo ke snižování velikosti přitažlivé síly elektromagnetu. Je tak realizováno stabilní zvyšování přitažlivé síly elektromagnetu.

Tento vynález poskytuje druhou upevňovací konstrukci elektromagnetu pro upevnění jha a železného jádra u elektromagnetického relé, která jc charakterizována tím. žejho, vytvořené ve tvaru písmene L. je opatřeno ohnutou povrchovou částí, obdclníkovitý průchozí otvor je vytvořen ve středové oblasti této ohnuté povrchové části, je zde vytvořeno tyčovité železné jádro, které má průřez poněkud kratší v podélném směru, než obdclníkovitý průchozí otvor, avšak poněkud širší, než tento průchozí otvor, přičemž jeho vyčnívající část má koncové čelo poněkud menší, než průchozí otvor, vytvořený ve středové oblasti jednoho konce železného jádra, a přičemž jho a železné jádro jsou upevněny vložením vyčnívající části do průchozího otvoru.

U upevňovací konstrukce podle tohoto vynálezu je železné jádro opatřeno vyčnívající částí s osazenými částmi na obou stranách. Uspořádáním těchto osazených částí je možno zabránit tomu, aby docházelo k naklánění železného jádra v průběhu otočného lisování. Kromě toho dochází ke zvýšení stupně magnetického spojení jha a železného jádra, neboť je zvětšena spojovací oblast mezi jhem a železným jádrem. V důsledku toho dochází ke zvýšeni přitažlivé síly elektromagnetu.

Tento vynález dále poskytuje třetí upevňovací konstrukci elektromagnetu pro upevněni jha a železného jádra u elektromagnetického relé, která je charakterizována tím, žejho, vytvořené ve tvaru písmene L, je opatřeno obdélníkoví tým průchozím otvorem, vytvořeným vc středové oblasti ohnuté povrchové části, je zde vytvořeno tyčovité železné jádro, které má průřez větší, než obdél niko vitý průchozí otvor, přičemž jeho vyčnívající část má koncové čelo poněkud menší, než průchozí otvor, vytvořený ve středové oblasti jednoho konce železného jádra, a přičemž jho a železné jádro jsou upevněny vložením vyčnívající části do průchozího otvoru.

U takto zkonstruované upevňovací konstrukce podle tohoto vynálezu je železné jádro opatřeno vyčnívající částí s osazenou částí kolem dokola. V důsledku toho je možno zabránit tomu, aby docházelo k naklánění železného jádra vzhledem ke jhu a železného jádra v průběhu otočného lisování. Kromě toho dochází ke zvýšení stupně magnetického spojení jha a železného jádra, neboť je zvětšena spojovací oblast mezi jhem a železným jádrem. V důsledku toho dochází ke zvýšení přitažlivé síly elektromagnetu.

Tento vynález dále poskytuje čtvrtou upevňovací konstrukci elektromagnetu pro upevnění jha a železného jádra u elektromagnetického relé, která je charakterizována tím, že jho, vytvořené vc tvaru písmene L, je opatřeno ohnutou povrchovou částí, přičemž je v horní části této ohnuté povrchové části vytvořena obdélníkovitá drážka, jc zde vytvořeno tyčovité železné jádro, které má průřez větší, než obdélníkovitá drážka v podélném směru, přičemž jeho vyčnívající část má koncové čelo poněkud menší, než obdélníkovitá drážka vyčnívá z jednoho konce železného jádra, a přičemž jho a železné jádro jsou upevněny vložením vyčnívající části do obdélníkovité drážky.

Spojovací část jha a železného jádra, kde dochází k největším magnetickým ztrátám, má tři povrchové plochy, přičemž je jedna povrchová plocha vyčnívající části železného jádra oddělena od oblasti magnetických ztrát, takže jsou magnetické ztráty ve spojovací části sníženy. V důsledku toho je zvýšena přitažlivá síla elektromagnetu.

Tento vynález dále poskytuje pátou upevňovací konstrukci elektromagnetu pro upevnění jha a železného jádra u elektromagnetického relé, která je charakterizována tím, že jho. vytvořené vc tvaru písmene L, je opatřeno ohnutou povrchovou částí, přičemž je v horní části této ohnuté povrchové části vytvořena lichobčžníkovitá drážka, tato lichoběžníkovitá drážka jc uspořádána tak, ž.e se její šířka zvětšuje společně se zvětšováním její hloubky, jc zde vytvořeno tyčovité železné jádro, které má průřez, rozprostírající sc dále směrem dolů ode dna lichoběžníkovité drážky, navíc k rozměru obdélníkovité drážky, přičemž jeho vyčnívající část má koncové čelo

-23CZ 298202 B6 poněkud menší, než lichoběžníkovitá drážka vyčnívá z jednoho konce železného jádra, a přičemž jho a železné jádro jsou upevněny vložením vyčnívající části do I ichoběžníkovité drážky.

Spojovací část jha a železného jádra, kde dochází k největším magnetickým ztrátám, má tři povrchové plochy, přičemž je jedna povrchová plocha vyčnívající části železného jádra oddělena od oblasti magnetických ztrát, takže jsou magnetické ztráty ve spojovací části sníženy. V důsledku toho je zvýšena přitažlivá síla elektromagnetu. Jelikož má lichoběžníkovitá drážka lichoběžníkoví tý tvar, nemůže docházet k tornu, aby vyčnívající část železného jádra vykluzovala ven z Iichoběžníkovité drážky jha.

V souladu s předmětem tohoto vynálezu byl rovněž vyvinut způsob upevňování u elektromagnetického relé jha. vytvořeného ve tvaru písmene L a opatřeného ohnutou povrchovou částí a obdélníkovitým průchozím otvorem v této ohnuté povrchové části, a tyčovitého železného jádra, majícího průřez větší, než obdélníkovitý průchozí otvor, přičemž je železné jádro opatřeno vyčnívající částí, vyčnívající na jednom konci železného jádra, jeden konec této vyčnívající části jc poněkud menší, než průchozí otvor, délka vyčnívající části je poněkud větší, než průchozí otvor, přičemž jc na druhém konci železného jádra vytvořena příruba, shora uvedený způsob je charakterizován tím. žc jho a železné jádro jsou po vložení vyčnívající části do průchozího otvoru upevněny prostřednictvím lisovacího upevňovacího nástroje celkem v pěti směrech, a to ve čtyřech směrech od vnějších obvodových směrů ohnuté povrchové části k vnitřní straně, a v jednom směru od příruby k vnitřní straně, přičemž je otočné lisování uplatňováno na vyčnívající část železného jádra, vyčnívající z průchozího otvoru tak, aby byla vyplněna mezera, vytvořená mezi průchozím otvorem a vyčnívající částí.

Po provedení otáčivého lisování jsou jho a železné jádro upevněny prostřednictvím lisovacího upevňovacího nástroje celkem v pěti směrech, a to ve čtyřech směrech od vnějšího obvodu ohnuté povrchové části k vnitřní straně, a v jednom směru od strany příruby k vnitřní straně. Roztahování ohnuté povrchové části je zabráněno, přičemž je rovněž zabráněno vytváření (nebo ponechávání) mezery mezi jhem a železným jádrem. Ovládání vyčnívajících částí železného jádra jc velice snadné, přičemž je zlepšena přesnost rozměrových změn vyčnívajících částí železného jádra. V důsledku toho je zlepšena přitažlivá síla elektromagnetu.

Předmět tohoto vynálezu poskytuje dále ještě jiný způsob upevnění elektromagnetu u elektromagnetického relé, přičemž je při provádění otáčivého lisování ohnutá povrchová část přitlačována na osazená čela železného jádra, způsobená vyčnívající částí. V důsledku tohoto způsobu dochází ke zlepšení mechanického spojení mezi jhem a železným jádrem. Na základě toho je potom zlepšena přitažlivá síla elektromagnetu.

Předmět tohoto vynálezu dále poskytuje ještě jiný způsob upevnění elektromagnetu u elektromagnetického relé, přičemž je železné jádro vloženo do válcovité cívkové kostry, na kterou jc navinuta cívka ještě předtím, než je vyčnívající část vložena do průchozího otvoru. Při použiti tohoto způsobu je dosahováno výrazného zlepšení přitažlivé síly elektromagnetu.

Jak vyplývá ze shora uvedeného popisu, tak elektromagnetické relé podle tohoto vynálezu obsahuje:

clcktromagnet. u kterého je cívka navinuta kolem železného jádra;

jho, jehož jeden konec je magneticky připojen k prvnímu magnetickému pólu elektromagnetu, a jehož druhý konec sc rozprostírá do polohy v blízkosti druhému magnetického pólu elektromagnetu;

kotvu, která je otočně připojena k druhému konci jha, a která je poháněna prostřednictvím elektromagnetu;

pohyblivé kontakty, které sc pohybují společně s otáčením kotvy;

-24CZ 298202 B6 pevné kontakty, které jsou uváděny do styku s pohyblivými kontakty, a které jsou od nich odpojovány;

přičemž druhý konec jha slouží jako střed otáčení při otáčení kotvy a je ohnut ve tvaru písmene L.

S

Jelikož je druhý konec jha ohnut ve tvaru písmene L, jc styková oblast jeho styku s kotvou zvětšena, v důsledku čehož dochází ke zvětšení přitažlivé síly elektromagnetu vůči kotvě. Kromě toho může být jho vytvořeno prostřednictvím ohnutí deskovitého členu o stejnoměrné tloušťce, v důsledku čehož nedochází ke zvyšování výrobních nákladů.

Předmět tohoto vynálezu rovněž poskytuje způsob výroby elektromagnetického relé, který obsahuje:

elektromagnet, u kterého je cívka navinuta kolem železného jádra;

- jho, jehož jeden konec je magneticky připojen k prvnímu magnetickému pólu clektromagneí.s tu, a jehož druhý konec se rozprostírá do polohy v blízkosti druhého magnetického pólu clcktro- magnetu;

kotvu, která je otočné připojena k druhému konci jha. a která je poháněna prostřednictvím elektromagnetu:

pohyblivé kontakty, které sc pohybují společně s otáčením kotvy;

ίο - pevné kontakty, které jsou uváděny do styku s pohyblivými kontakty, a které jsou od nich odpojovány;

- přičemž druhý konec jha slouží jako střed otáčení při otáčení kotvy a je ohnut ve tvaru písmene L, přičemž je tento způsob výroby charakterizován tím, že jeden konec deskovitého magnetického 25 členu je ohnul, a že ohnutá část je podrobena ostřihovacímu procesu, v důsledku čehož má tvar písmene L. jehož konec slouží jako střed otáčení při otáčení kotvy.

Proto může být jho vyrobeno z deskového členu o stejnoměrné tloušťce, v důsledku čehož je ovládání rozměrů tloušťky jha při jeho výrobě velice snadné. Ohnut část jha je prostřednictvím so ostří hovacího procesu zaostřena za účelem zvýšení stupně spojení mezi druhým koncem jha a kotvou, v důsledku čehož je dále snížen magnetický odpor kontaktní části jha a kotvy .

Jak vyplývá ze shora uvedeného popisu, tak elektromagnetické relé podle tohoto vynálezu obsahuje:

- elektromagnetický blok s kotvou, která je poháněna tehdy, pokud je do příslušné cívky přiváděn elektrický proud:

kontaktní část, obsahující pevnou kontaktní desku, opatřenou pevným kontaktem, a pohyblivou kontaktní desku, opatřenou pohyblivým kontaktem;

kartu, která je poháněna prostřednictvím vratného pohybu kotvy za účelem otevírání a κι uzavírání kontaktní části;

těleso, ve kterém jsou na jednom jeho konci umístěny kontaktní desky, přičemž je na druhém jeho konci uspořádána úložná konkávní Část s otevřenými stranami, zatímco elektromagnetický blok je umístěn v této úložné konkávní části:

přičemž vyčnívající prostředky, uspořádané v části stěny, tvořící strop úložné konkávní 45 části, která je umístěna mezi elektromagnetickým blokem a kontaktní částí tak. že dochází ke zvýšení posuvné vzdálenosti mezi elektromagnetickým blokem a kontaktní částí.

V důsledku toho je posuvná vzdálenost delší, než je tomu u konstrukce, která má plochý povrch opatřen vyčnívajícími prostředky. Kromě toho jsou izolační charakteristické vlastnosti elektro

-25 CZ 298202 B6 magnetického relé zlepšeny, přičemž je zajištěna uspokojivá izolační vzdálenost dokonce i u velmi malého elektromagnetického relé.

Jiné provedeni elektromagnetického relé podle tohoto vynálezu odpovídá prvnímu provedení elektromagnetického relé, avšak dále obsahuje kryt, který má tvar skříně a který je vyroben ze syntetické pry skyřice, jc otevřen na jedné straně a je připevněn k tělesu, takže pokrývá elektromagnetický blok a kontaktní část, přičemž jsou na stěně, vytvářející strop úložné konkávní části a manžetové části kostry cívky s navinutou cívkou, uspořádány polohovací výstupky.

Takže pokud je kryt připevněn k tělesu, jsou uvedené polohovací výstupky uvedeny do styku s povrchem stropu krytu. V důsledku toho může být kryt zcela přesně umístěn na tělese. Kromě toho je povrch stropu krytu podepírán na dvou místech, l im je zaručena lepší stabilizace montáže krytu.

Jiné provedení elektromagnetického relé podle tohoto vynálezu je charakterizováno tím, že polohovacím výstupkem, uspořádaným na stěně, vytvářející strop úložné konkávní části, je výstupek, vyčnívající z vyčnívajících prostředků, přičemž polohovací výstupek, vyčnívající z manžetové části, a výstupek, vyčnívající z vyčnívajících prostředků, jsou ve svém průřezu zakřiveny při pohledu ve směru uspořádání výstupků směrem ke stropu krytu.

S pomocí těchto technických znaku pak v případě, kdy kontaktní povrchy polohovacího výstupku ve styku s povrchem stropu krytu a vyčnívající část jsou ploché, pokud je výška polohovacího výstupku odlišná od výšky vyčnívající části, tak rohy polohovacího výstupku a vyčnívající části přicházejí do styku s povrchem stropu krytu, V tomto případě polohovací výstupek a vyčnívající část jsou ve styku sc stropem krytu v jejich zakřivených částech, jelikož jsou tyto zakřivené části zakřiveny v průřezu směrem k povrchu stropu krytu. V důsledku toho je sklon krytu s výhodou snížen.

Jedno provedení elektromagnetického relé podle tohoto vynálezu je charakterizováno tím, že manžetová část kostry cívky, která je opatřena polohovacím výstupkem, je umístěna na jednom konci kostry cívky, který leží na opačné straně, než druhý konec, který je opatřen kontaktní částí, přičemž je polohovací výstupek vytvořen na stěně, vytvářející strop úložné konkávní Části, a to na části stěny, která leží blíže kc kontaktní části.

S pomocí těchto technických znaků je jeden polohovací výstupek uspořádán blíže k manžetové části, která je umístěna na konci kostry cívky, který' leží na opačné straně, než je konec, ležící blíže kc kontaktní části. V důsledku toho je zvětšena vzdálenost mezi dvěma polohovacími výstupky, takže je snížen sklon kry tu vůči tělesu.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (21)

1. Elektromagnet, vyznačující se tím. že obsahuje:

deskovité jho (II, 21, 31, 41. 51, 1205. 15). vytvořené vc tvaru písmene L, se zakřivenou povrchovou částí (111.211,311,411.511), pravoúhlé železné jádro (12, 22, 32, 42. 52, 1202, 10). které je připojeno kc jhu (11. 21, 31, 41. 51,1205. 15), a na kterém je navinuta cívka (132, 12), kotvu (1206, 16). otočné a výkyvné podepíranou jedním koncem jha (11, 21, 31, 41, 51, 1205, 15). přičemž je kotva (1206, 16) ovládána cívkou (132, 12). a

-26CZ 298202 B6 spojovací prostředky (121, 112; 221,212; 321, 312; 421. 412; 521. 512) pro spojení jha (1 1,21, 31.41,51, 1205. 15) s železným jádrem (12, 22, 32. 42. 52. 1202, 10) prostřednictvím lisovaného uložení.

2. Elektromagnet podle nároku 1. vyznačující se tím, že spojovací prostředky obsahují:

výstupek (121, 221.321), vymezeny alespoň jednou osazenou částí (123), uspořádanou na konci jádra.

průchozí otvor (112, 212, 312). vytvořený v zakřivené povrchové části, přičemž je výstupek vložen do průchozího otvoru, a mezeru (G), vymezenou mezi výstupkem a úložným otvorem při vložení výstupku do průchozího otvoru.

3. Elektromagnet podle nároku 2. vyznačující se tím. Že výstupek je tvořen osazenou částí (23), rozprostírající se ve směru šířky průřezu železného jádra.

4. Elektromagnet podle nároku 2, vyznačující se tím, žc osazenou částí je osazená část, rozprostírající se v podélném směru průřezu železného jádra.

5. Elektromagnet podle nároku 2. vyznačující se tím, že osazená část je tvořena osazenou částí, rozprostírající sc vc směru šířky a v podélném směru průřezu železného jádra.

6. Elektromagnet podle nároku 2. vyznačující se tím. že průřez výstupku (121. 221, 321) má v podstatě stejnou velikost, jako průřez průchozího otvoru (112, 212, 312).

7. Elektromagnet podle nároku 1. vyznačující se tím, že spojovací prostředky obsahují:

vyříznutou část (5 12), vytvořenou v ohnuté povrchové části, a alespoň jeden výstupek (521), uspořádaný na konci železného jádra, přičemž železné jádro má lichoběžníkovitý· tvar.

8. Elektromagnet, v y zn a č u j í c í sc t í m . žc obsahuje:

montážní sestavu elektromagnetu. obsahující:

pravoúhlé železné jádro (1202, 10). na kterém je navinuta cívka, deskovitéjho (1205, 15), jehož jeden konec je magneticky spojen s jedním magnetickým pólem (1201a, 10a) elektromagnetu, a jehož druhý konec se rozprostírá do polohy v blízkosti druhého magnetického pólu (1201b) elektromagnetu. přičemž druhý konec jha má zvětšenou kontaktní oblast (1205b, 15) ve tvaru písmene L, a kotvu (1206, 16), otočně a výkyvné podepíranou druhým koncern jha, kontaktní ústrojí, obsahující:

pohyblivý kontakt (121 la, 31a), který je pohyblivý prostřednictvím pohybu kotvy, pevný kontakt (1209a, 12010a, 32a). který je uváděn do styku s pohyblivým kontaktem a odpojován od tohoto kontaktu, a spojovací prostředky pro spojení jha se železným jádrem prostřednictvím lisovaného uložení.

9. Elektromagnet podle nároku 8. v y z n a č u j í c í se t í m , že obsahuje:

kartu (2) pro uvádění do pohybu pohyblivého kontaktu prostřednictvím pohybu kotvy, a

-27CZ 298202 B6 hlavní těleso (4), opatřeno kontaktními deskami (30 až 32) na jednom konci a úložnou konkávní částí (42) otevřenou na stranu na druhém konci, přičemž je ústrojí umístěno v úložné konkávní části, a přičemž jc hlavní těleso opatřeno stropní stěnou (41) s výstupkem (23).

10. Elektromagnet podle nároku 8, v y z n a č u j í c í se t í m . že dále obsahuje:

skříňovitý kryl (5) s jednou otevřenou stranou, přičemž je kry t (5) připevněn k hlavnímu tělesu a překrývá elektromagnetický blok, kontaktní část a kartu, a polohovací člen (11c. 51) pro udržování vzdálenosti mezi stropní stěnou hlavního tělesa a stěnou krytu na pevně stanovené velikosti.

11. Elcktromagnet podle nároku 10, vyznačující se tím. že polohovací člen je opatřen alespoň jedním výstupkem (l 1c), přičemž jc výstupek (I Ic) uspořádán na přírubě (11a) na druhém konci železného jádra, a osový výstupek (51) jc uspořádán na stropní stěně hlavního tělesa,

12. Elektromagnet podle nároku 11. vyznačující se tím, že horní povrchová plocha výstupku, a to výstupku (11c), uspořádaného na přírubě (11a) na druhém konci železného jádra, nebo osového výstupku (51), uspořádaného na stropní stěně hlavního tělesa, jc zakřivená.

13. Elcktromagnet podle nároku 8, vyznačující se tím, žc spojovací prostředky (121, 112: 221.212; 321, 312; 421,412; 521. 512) obsahují:

výstupek (121, 221, 321), vymezený alespoň jednou osazenou částí (123). uspořádanou na konci železného jádra.

průchozí otvor (112. 212, 312), vytvořený v ohnuté povrchové části, přičemž je výstupek vložen do průchozího otvoru, a mezeru (G), vymezenou mezi výstupkem a úložným otvorem při vložení výstupku do průchozího otvoru.

14. Elektromagnet podle nároku 13, vyznačující se tím, že výstupek jc tvořen osazenou částí, rozprostírající se ve směru šířky průřezu železného jádra.

15. Elektromagnet podle nároku 13. vyznačující se tím, že osazenou částí jc osazená část, rozprostírající se v podélném směru průřezu železného jádra.

16. Elektromagnet podle nároku 13, vyznačující se tím, že osazená částjc tvořena osazenou částí, rozprostírající se ve směru šířky a v podélném směru průřezu železného jádra.

17. Elcktromagnet podle nároku 13, vyznačující se tím, že průřez výstupku (121,221-321) má v podstatě stejnou velikost, jako průřez průchozího otvoru (I 12, 212. 312).

18. Elektromagnet podle nároku 8, vyznačující se tím, žc spojovací prostředky obsahují:

vyříznutou část (512), vytvořenou v ohnuté povrchové části, a alespoň jeden výstupek (521), uspořádaný na konci železného jádra . přičemž železné jádro má lichoběžníkovitý tvar.

19. Elektromagnetické relé, vyznačující se tím. že obsahuje:

pravoúhlé železné jádro (1202, 10). na kterém je navinuta cívka, deskovitéjho (1205. 15), jehož jeden konec je magneticky spojen s jedním magnetickým pólem (1201a, 10a) železného jádra, a jehož druhý konec se rozprostírá do polohy v blízkosti druhého

-28 CZ 298202 B6 magnetického pólu (1201b) železného jádra, přičemž druhý konec jha má zvětšenou kontaktní oblast (1205b. 15), jejíž zvětšený povrch má tvar písmene L, kotvu (1206. 16), otočně a výkyvné podepíranou druhým koncem jha.

pohyblivý kontakt (121 la. 31a), který je pohyblivý prostřednictvím pohybu kotvy, a pevný kontakt (1209a. 1210a, 32a), uváděný do styku s pohyblivým kontaktem a odpojovaný od tohoto pohyblivého kontaktu.

20. Elektromagnetické relé podle nároku 19, vyznačující se tím, že zvětšená kontaktní oblast je vytvořena vytvarováním druhého konce jha do tvaru písmene L.

21. Způsob vytvoření elektromagnetického rclc, které obsahuje:

pravoúhlé železné jádro (1202. 10). na kterém jc nav inuta cívka, deskovítéjho (1205, 15), jehož jeden konec jc magneticky spojen s jedním magnetickým pólem (1201a, 10a) elektromagnelu, a Jehož druhý konec se rozprostírá do polohy v blízkosti druhého magnetického pólu (1201b) clcktromagnetu, přičemž druhý konec jha má zvětšenou kontaktní oblast (1205b, 15), jejíž zvětšený povrch má tvar písmene L.

kotvu (1206. 16). otočně a výkyvné podepíranou druhým koncem jha, přičemž je kotva ovládána cívkou, pohyblivý kontakt (121 la. 319), který je pohyblivý prostřednictvím otáčení kotvy, a pevný kontakt (1209a. 12010a, 32), uváděný do styku s pohy blivým kontaktem a odpojovaný od tohoto pohyblivého kontaktu, vyznačující sc t í m , žc způsob obsahuje následující kroky:

ohýbání druhého konce jha do tvaru písmene L, a tvarové obrábění části ve tvaru písmene L pro vytvoření středu otáčení kotvy při otáčení této kotvy.