CZ9904377A3 - Elektromagnetické relé - Google Patents

Description

Elektromagnetické relé

Oblast techniky

Vynález se týká elektromagnetického relé, které je takzvaného „štíhlého typu.

Dosavadní stav techniky

Na vyobrazení podle obr. 1 je znázorněn elektromagnet, použitý u konvenčního známého elektromagnetického relé.

Upevňovací konstrukce elektromagnetu, znázorněná na vyobrazení podle obr. 1, sestává se jha 1011 ve tvaru písmene L, které zahrnuje ohnutou povrchovou část 1111. V této ohnuté povrchové části 1111 je vytvořen obdélníkovitý průchozí otvor 1112. Tyčovité železné jádro 1082 je uspořádáno tak, že jeden konec tohoto železného jádra 1082 má poněkud menší průřez, než je velikost obdélníkovitého průchozího otvoru 1112, přičemž je jeho druhý konec opatřen přírubou 1122. Jeden konec železného jádra 1082 je vložen do průchozího otvoru 1112, čímž upevňuje jho 1011 a železné jádro 1082.

Jho 1011 a železné jádro 1082 je v upevňovací konstrukci elektromagnetu použito společně s cívkovým blokem 1013, který obsahuje cívkovou kostru 1131, na které je navinuta

• · Τ * cívka 1132, a dvojici cívkových koncovek 1133, elektricky připojených k cívce 1132, čímž je vytvořen elektromagnet.

Na vyobrazení podle obr. 2 je znázorněn rozložený axonometrický pohled, zobrazující jiné provedení známého konvenčního elektromagnetu, a na vyobrazení podle obr. 3 je znázorněn axonometrický pohled, zobrazující elektromagnet podle obr. 2.

Upevňovací konstrukce elektromagnetu, znázorněného na vyobrazení podle obr. 2, sestává ze jha 1091 ve tvaru písmene L, které obsahuje ohnutou povrchovou část 1911. V této ohnuté povrchové části 1911 je vytvořen obdélníkovitý průchozí otvor 1912. Železné jádro 1092 má tvar písmene L, přičemž jeden konec tohoto železného jádra 1092 má poněkud delší průřez, než má průchozí otvor 1912, zatímco jeho druhý konec je ohnut. Jeden konec železného jádra 1092 je vložen do průchozího otvoru 1912, čímž je upevněno jho 1091 a železné jádro 1092.

Jho 1091 a železné jádro 1092 je u upevňovací konstrukce elektromagnetu podle obr. 2 a podle obr. 3 použito společně s cívkovým blokem 1023, který obsahuje válcovitou cívkovou kostru 1231, na které je navinuta cívka 1232, a dvojici cívkových koncovek 1233, elektricky propojených s cívkou 1232, čímž je vytvořen elektromagnet.

Způsob upevnění pomocí kovového členu, který může upevnit kovový člen bez vyvíjení kovové energie prostřednictvím plastické deformace kovového členu s použitím lisovacího razníku, opatřeného kulovým koncem, je popsán například v japonském patentovém spise JP-A-9-314 255.

• · · · • · · · » · · ·· · · · · · ···« • · ··· ♦ ♦ · ·

U elektromagnetického relé tenkého typu, které zaručuje vysokou elektrického izolaci a vyžaduje malý montážní prostor, je kotva obvykle oddělena od kontaktního bloku za účelem zajištění dokonalé elektrické izolace. V důsledku toho je karta pro pohon kontaktní pružiny prostřednictvím kotvy příliš dlouhá, přičemž hmotnost pohyblivých částí je zvýšena. Jelikož je konstrukce navrhována tak, aby byla tenká, je cívkový blok rovněž tenký, v důsledku čehož je magnetická účinnost výsledného elektromagnetického relé nižší, než je účinnost elektromagentického relé, používajícího kruhový elektromagnet.

Za účelem řešení tohoto problému je nutno zlepšit a zdokonalit kontaktní otevírací/uzavirací schopnost pokud možno zvýšením kontaktního tlaku, jelikož kontaktní komora je navržena tak, aby docházelo k úsporám prostoru. Za tímto účelem je nutno zvýšit přitažlivou sílu elektromagnetu. Pro zvýšení přitažlivé síly je žádoucí snížit magnetický odpor ve spojovací části železného jádra se jhem, kde dochází k největším magnetickým ztrátám. Pro tyto účely je běžně využíváno takzvaného otáčivého lisováni.

U upevňovací konstrukce elektromagnetu pro jho a železné jádro, znázorněné na obr. 1 až obr. 3, pak jak je vidět z pohledu v řezu, znázorněného na obr. 4, je velice obtížné ovládat vyčnívající části (část A na obr. 4A) železného jádra, vyčnívající z povrchu jha. To znamená, že vyčnívající části železných jader, vyčnívající z povrchů jha, nemají stejné rozměry. Pokud mají tyto vyčnívající části železných jader odlišné rozměry, jak je znázorněno na vyobrazení podle obr. 1, potom jsou části na obou stranách průchozího otvoru v ohnutém povrchu (obě strany na obr. 1) vystaveny tomu, že .:. :

·· · · · ·· • · · · · ·· 4 • · · · · · · • · '··*·» • · · · · · · • · · ·« · · « * dochází k jejich deformaci při provádění otočného lisování. V důsledku toho bývá někdy vytvářena mezera (vlevo) mezi jhem a železným jádrem.

Kromě toho je u této konstrukce někdy železné jádro nakloněno v průběhu otočného lisování, takže jeho přesná poloha není přesná. V tomto případě je magnetické spojení oslabeno, takže přitažlivá síla elektromagnetu má sníženou velikost.

Na vyobrazeních podle obr. 5 až obr. 7 je znázorněn jiný příklad známého konvenčního elektromagnetického relé.

Toto elektromagnetické relé je vytvořeno z

1) elektromagnetického bloku, který obsahuje elektromagnet 1201, vytvořený tak, že cívka 1204 je navinuta na cívkové kostře 1203 se železným jádrem 1202, vloženým do středové části cívkové kostry 1203, přičemž jho 1205' ve tvaru písmene U je vytvořeno integrálně se svislou částí 1205a', magneticky připojenou k prvnímu magnetickému pólu 1201a elektromagnetu 1201, a boční část 1205b' jha 1205

se rozprostírá blízkosti	od konce svislé části 1205a' do	polohy v 1201b
druhého	magnetického	pólu
elektromagnetu	1201,
2) kotvy	1206,	která je umístěna	proti	druhému

magnetickému pólu 1201b elektromagnetu 1201, a která je otočná kolem konce jha 1205' ve tvaru písmene U,

3) závěsné pružiny 1208 pro otočné upevnění kotvy 1206, přičemž je závěsná pružina 1208 připevněna na jednom konci k • 444 4 · 4 4· ·· • · · · · 4 · · · • 44« <···

4 · 4 444 44 4

444 4444 ¢4 4 4 4 4 4 44 boční části 1205b jha 1205 a na druhém konci ke kotvě 1206, a přičemž je karta nebo štítek 1207 připevněna k volnému konci kotvy 1206 a přemísťuje se spolu s otáčením kotvy 1206,

4) dvojice pevných kontaktních desek 1209 a 1210, které jsou upevněny svými prvními konci k pevným kontaktům 1209a a 1210a, které jsou umístěny opačně,

5) pohyblivé kontaktní desky 1211 s pohyblivými kontakty 1211a upevněnými na obou stranách jejich jednoho konce, přičemž se pohyblivá kontaktní deska 1211 otáčí při přemísťování karty nebo štítku 1207, a přičemž jsou pohyblivé kontakty 1211a uváděny do styku s pevnými kontakty 1209a a 1210a a jsou od nich oddělovány,

6) základny 1215, vyrobené z izolační syntetické pryskyřice a opatřené pevnými kontaktními deskami 1209 a 1210 a pohyblivou kontaktní deskou 1211, uspořádanými na prvním konci základny 1215, přičemž na druhém konci základny 1215 je uspořádán elektromagnetický blok,

7) vnějších koncovek 1212, které jsou elektricky

připojeny k pevným pohyblivé kontaktní strany základny 1215,	kontaktním desce 1211,	deskám 1209 a když vyčnívají	1210 a k ze spodní
8) opěry 1213	koncovky,	vyrobené ze	syntetické

pryskyřice a určené pro podepírání cívkových koncovek 1214, připojených k cívce 1204, umístěné pod kotvou 1206, a

9) pouzdra 1216 ve tvaru skříně, které je připevněno k elektromagnetickému bloku a k základně 1215 ve stavu, kdy

vnější koncovka 1212 a cívkové koncovky 1214 vyčnívají do vnějšího prostředí.

V následujícím bude popsána funkce takto zkonstruovaného elektromagnetického relé.

Ve stacionárním stavu, kdy není mezi cívkové koncovky

1214 přiváděno žádné napětí, není v elektromagnetu 1201 přítomna žádná přitažlivá síla. V tomto stavu je kotva 1206 udržována v poloze (nazývané jako „stacionární poloha), vzdálené od druhého magnetického pólu 1201b elektromagnetu 1201. Pohyblivá kontaktní deska 1211 je umístěna na základně

1215 tak, že přitlačuje pohyblivé kontakty 1211a na pevný kontakt 1209a, který je umístěn v blízkosti elektromagnetického bloku (běžně uzavřená strana).

Proto tedy pokud je kotva 1206 ve stacionární poloze, je karta nebo štítek 1207 přesunuta doleva na obr. 5, přičemž pohyblivá kontaktní deska 1211 není přitlačována koncem karty nebo štítku 1207. Proto jsou pohyblivé kontakty 1211a udržovány ve stavu, že pohyblivé kontakty 1211a jsou ve styku s pevným kontaktem 1209a na normálně uzavřené straně (tento stav je nazýván jako „stacionární stav). Nahodile je kontaktní tlak mezi pohyblivými kontakty 1211a a pevným kontaktem 1209a vytvářen prostřednictvím pružné síly pohyblivé kontaktní desky 1211, vyrobené z pružného materiálu.

Pokud je ve stacionárním stavu přiváděno mezi cívkové koncovky 1214 předem stanovené napětí (vyšší než odpovídající napětí), pak se kotva 1206, která je přitahována ke druhému magnetickému pólu 1201b elektromagnetu 1201, otáčí kolem • · · · * · 0 0 · · ·

9 9 9 9 · · · · f ··· 0*00

0· 99· 9· ·· konce jha 1205', přičemž odolává závěsné pružině 1208 a pružné síle pohyblivé kontaktní desky 1211, a je přitahována ke druhému magnetickému pólu 1201b elektromagnetu 1201. Poté se karta nebo štítek 1207 přesune doprava na obr. 5 prostřednictvím otáčení kotvy 1206. Konec karty nebo štítku 1207 tlačí na pohyblivou kontaktní desku 1211, která se otáčí ve směru doprava na obr. 5.

Pohyblivé kontakty 1211a, připevněné k pohyblivé kontaktní desce 1211, se pohybují směrem pryč od pevného kontaktu 1209a na normálně uzavřené straně a přicházejí do styku s pevným kontaktem 1210a. V důsledku toho je pohyblivý kontakt přepnut do jiného pevného kontaktu.

Pokud napětí, přiváděné mezi cívkové koncovky 1214, poklesne pod uvolňovací napětí, pak je kotva 1206 uvolněna od přitahování elektromagnetem 1201 a je navrácena do stacionární polohy s pomocí pružinových sil závěsné pružiny 1208 a pohyblivé kontaktní desky 1211. Jelikož tlak prostřednictvím karty 1207 pominul, je pohyblivá kontaktní deska 1211 navrácena do stacionárního stavu a pohyblivý kontakt 1211a se vzdaluje od pevného kontaktu 1210a a přichází do styku s pevným kontaktem 1209a na běžně uzavřené straně. Tímto způsobem je pohyblivý kontakt přepnut na jiný pevný kontakt.

Pokud je elektromagnetické relé v provozu, pak železné jádro 1202 a jho 1205' vytvářejí uzavřený magnetický obvod. Kontaktní oblast mezi závěsnou pružinou 1208 a jhem 1205' na konci boční části 1205b' jha 1205', sloužící jako střed otáčení při otáčení kotvy 1206, je malá. Proto je magnetický odpor v této oblasti velký, takže přitažlivá síla • · ·* • · * • · · elektromagnetu 1201, vyvozovaná na kotvu 1206, snižuje svou velikost.

Jiné známé konvenční elektromagnetické relé, které je znázorněno na vyobrazeních podle obr. 8 a podle obr. 9, je rovněž známo jako takovýto typ elektromagnetického relé. Jak je na vyobrazeních znázorněno, sestává elektromagnetické relé z elektromagnetického bloku 1301 s kotvou 1316, z karty 1302, z kontaktní části 1303, z tělesa 1304 a z krytu 1305. Kotva 1316 elektromagnetického bloku 1301 je poháněna vratným pohybem, pokud je do cívky přiváděn elektrický proud.

Karta 1302 je poháněna prostřednictvím vratného pohybu kotvy 1316 za účelem otevírání a uzavírání kontaktní části 1303, jak bude popsáno v dalším. Kontaktní část 1303 zahrnuje běžně uzavřenou kontaktní desku 1330, vyrobenou z vodivého materiálu a opatřenou na svém konci běžně otevřeným kontaktem 1330a, dále běžně otevřenou kontaktní desku 1332, vyrobenou z vodivého materiálu a opatřenou na svém konci běžně otevřeným kontaktem 1332a, a pohyblivou kontaktní desku 1331, vyrobenou z vodivého materiálu a opatřenou na obou stranách jednoho konce pohyblivými kontakty 1331a, kteréžto pohyblivé kontakty 1331a mohou být uvedeny do styku s běžně otevřeným kontaktem 1330a a s běžně otevřeným kontaktem 1332a, od kterých mohou být rovněž odpojeny.

Těleso 1304, vyrobené ze syntetické pryskyřice, obsahuje kontaktní desky 1330 až 1332, které jsou umístěny na jednom konci při pohledu v podélném směru, a úložné drážky 1349a až 1349c, které jsou umístěny na stejném konci, a které jsou otevřeny na jednu stranu při pohledu ve směru šířky.

• 444 4« 4 4 4 44

4444 4 <· · * • 44« ··««

4 4 4 44» 4« 4

4 · 4 «444 «4 « 4 »Ι· 4 4 44

Těleso 1304 dále obsahuje úložnou konkávní část 1342 pro uložení elektromagnetického bloku 1301, která je umístěna na druhém konci při pohledu v podélném směru, a která je otevřena na druhou stranu při pohledu ve směru šířky. Kryt 1305 ve tvaru skříně je vyroben ze syntetické pryskyřice a je otevřen na jednu stranu. Těleso 1304 je uspořádáno tak, že překrývá elektromagnetický blok 1301, kontaktní část 1303 a podobně.

Elektromagnetický blok 1301 je umístěn v úložné konkávní části 1342 s kotvou 1316, umístěnou na opačné straně vůči kontaktní části 1303. Karta 1302, která má deskovitý tvar, je opatřena na jednom konci žabíračími západkami 1321. Tyto zabírací západky jsou uváděny do záběru se sníženými částmi 1316a, které jsou vytvořeny v obou bočních okrajích konce kotvy 1316. Karta 1302 je dále na druhém konci opatřena tlačným členem 1322. Tento tlačný člen 1322 je používán pro tlačné působení na pohyblivou kontaktní desku 1331. Na krajním konci tlačného členu 1322 je uspořádána vyčnívající část 1323, která je určena ke vkládání do otvoru 1331c, vyvrtaného na konci pohyblivé kontaktní desky 1331.

Zabírací západky 1321 karty 1302 jsou příslušně uváděny do záběru se sníženými částmi 1316a. Vyčnívající část 1323 tlačného členu 1322 je vložena do otvoru 1331c pohyblivé kontaktní desky 1331. Karta 1302 je přemostěna mezi kotvou 1316 a pohyblivou kontaktní deskou 1331, pokud je umístěna proti stěně 1341, vytvářející strop úložné konkávní části 1342. Šířka tlačného členu 1322 karty 1302 je kratší, než je šířka zbývající části karty 1302. Tlačný člen 1322 karty 1302 je umístěn v blízkosti strany úložné konkávní • ···· ·« « · · 9 · ··· části 1342, která leží proti uzavřené straně. Proto zde není žádná možnost, aby tlačný člen 1322 zasahoval do žeber 1305a a 1305b, která vyčnívají z vnitřního povrchu krytu 1305. Tato žebra budou podrobněji popsána v dalším.

V elektromagnetickém relé jsou kontaktní desky 1330 až 1332 umístěny na jedné straně tělesa 1304 při pohledu ve směru šířky, přičemž je elektromagnetický blok 1301 umístěn na druhé straně. S pomocí této konstrukce je zajištěna dlouhá Izolační vzdálenost mezi kontaktní částí 1303 a elektromagnetickým blokem 1301, v důsledku čehož jsou zlepšeny a zdokonaleny izolační vlastnosti elektromagnetického relé.

Drážky 1344 a 1345 jsou vytvořeny v izolační stěně 1343, která odděluje úložnou konkávní část od prostoru v blízkosti kontaktní části 1303. Tyto drážky 1344 a 1345 probíhají podél otevřeného okraje úložné konkávní části 1342. Dvojice žeber 1305a a 1305b pro záběr s drážkami 1344 a 1345 vyčnívá z vnitřního povrchu krytu 1305. Proto když je kryt 1305 uložen na těleso 1304, tak žebra 1305a a 1305b krytu 1305 jsou příslušně vložena do drážek 1344 a 1345, takže tato žebra 1305a a 1305b izolují elektromagnetický blok 1301 od kontaktní části 1303.

Pokud má elektromagnetické relé zmenšenou velikost, pak je nej kratší vzdálenost (označená vztahovou značkou a na obr. 8B) snížena při měření podél povrchu stěny 1341, umístěné mezi elektromagnetickým blokem 1301 a kontaktní částí 1303 a povrchem karty 1302. Proto zde existuje možnost ztráty zajištění izolační vzdálenosti (únikové vzdálenosti), • 9 9 9 « * · 9 · 9 to

9 99» · * ·· která je vyžadována pro dosažení požadované elektrické izolace.

Pokud je kryt 1305 připevněn k tělesu 1304, potom je přibližně stanovena vysoká poloha krytu 1305 vůči tělesu 1304, pokud jsou spodní konce žeber 1305a a 1305b, vyčnívajících z vnitřního povrchu krytu 1305, uvedeny do styku se dny drážek 1344 a 1345. V tomto případě však není jejich poloha přesná. Z těchto důvodů není vysoká poloha krytu 1305 vůči tělesu 1304 jednotná u všech výrobků elektromagnetických relé.

Podstata vynálezu

Proto je úkolem předmětu tohoto vynálezu vyvinout upevňovací konstrukci elektromagnetu pro elektromagnetické relé, u které bude možno zvýšit přitažlivou sílu elektromagnetu, přičemž je rovněž úkolem předmětu tohoto vynálezu vyvinout způsob upevnění elektromagnetu.

Dalším úkolem předmětu tohoto vynálezu je vyvinout elektromagnetické relé, u kterého bude zvýšena přitažlivá síla elektromagnetu, působící na kotvu, a to aniž by došlo k nárůstu nákladů, přičemž je rovněž úkolem předmětu tohoto vynálezu vyvinout způsob výroby elektromagnetického relé, který si snadno poradí se silnými rozměry při výrobě jha.

Dalším úkolem předmětu tohoto vynálezu je vyvinout elektromagnetické relé, u kterého budou zlepšeny izolační vlastnosti. A ještě dalším úkolem předmětu tohoto vynálezu je vyvinout elektromagnetické relé, u kterého bude moci být kryt přesně uložen na jeho tělese.

φ φ φφ φ φ · φ »· ·· • φ φ φφφφ · * φ · φ φ φφφ φφφ· « φ φφφ ΦΦΦΦΦΦ • Φ φφφ φφφφ φφφφ φφ φφφ · « ··

V souladu s jedním aspektem předmětu tohoto vynálezu bylo vyvinuto elektromagnetické relé, které obsahuje:

- pravoúhlé železné jádro, na kterém je navinuta cívka,

- deskovité jho, jehož jeden konec je magneticky spojen s jedním magnetickým pólem uvedeného železného jádra, a jehož druhý konec se rozprostírá do polohy v blízkosti druhého magnetického pólu uvedeného železného jádra, přičemž uvedený druhý konec uvedeného jha má zvětšenou kontaktní oblast, jejíž zvětšený povrch má tvar písmene L,

- kotvu, otočně a výkyvné podepíranou uvedeným druhým koncem uvedeného jha,

- pohyblivý kontakt, který je pohyblivý prostřednictvím pohybu uvedené kotvy, a

- pevný kontakt, uváděný do styku s uvedeným pohyblivým kontaktem a odpojovaný od tohoto pohyblivého kontaktu.

V souladu s dalším aspektem předmětu tohoto vynálezu byl vyvinut způsob vytvoření elektromagnetického relé, které obsahuj e:

- pravoúhlé železné jádro, na kterém je navinuta cívka,

- deskovité jho, jehož jeden konec je magneticky spojen s jedním magnetickým pólem uvedeného železného jádra, a jehož druhý konec se rozprostírá do polohy v blízkosti druhého magnetického pólu uvedeného železného jádra, přičemž uvedený ··»♦

	• ·	• · 9 9 ·· · · · * · 9 9 9 ·· 9 9 9 ·
	•	» 9 9 · 9 9 9 9
	•	9 9 9 9 9»·»
	9 · 9	9 «9 · · · ·· · ·
	13
druhý	konec uvedeného jha má	zvětšenou kontaktní
jejíž	zvětšený povrch má tvar písmene L,

- kotvu, otočně a výkyvně podepíranou uvedeným druhým koncem uvedeného jha, přičemž je uvedená kotva ovládána uvedenou cívkou,

- pohyblivý kontakt, který je pohyblivý prostřednictvím otáčení uvedené kotvy, a

- pevný kontakt, uváděný do styku s uvedeným pohyblivým kontaktem a odpojovaný od tohoto pohyblivého kontaktu, přičemž uvedený způsob obsahuje následující kroky:

- ohýbání uvedeného druhého konce uvedeného jha do tvaru písmene L, a

- tvarové obrábění uvedené části ve tvaru písmene L za účelem vytvoření středu otáčení uvedené kotvy při otáčení této kotvy.

V souladu s dalším aspektem předmětu tohoto vynálezu bylo vyvinuto elektromagnetické relé, které obsahuje:

- pravoúhlé železné jádro, na kterém je navinuta cívka,

- deskovité jho, jehož jeden konec je magneticky spojen s jedním magnetickým pólem uvedeného železného jádra, a jehož druhý konec se rozprostírá do polohy v blízkosti druhého magnetického pólu uvedeného železného jádra, přičemž uvedený

	• 4444 44 · • 4 4 4 4 44	44 44 4 4 4 4 4 4 4 *
	V 4	» » » ▼ 4 4 4 4 4	4 4 4 4 ·
	4 4 4 4	♦ 4 · 4 « 44 444	• 4 4 4
	14
druhý	konec uvedeného jha má	zvětšenou	kontaktní oblast,
jejíž	zvětšený povrch má tvar písmene L,

- kotvu, otočně a výkyvné podepíranou uvedeným druhým koncem uvedeného jha, přičemž je uvedená kotva ovládána uvedenou cívkou,

- pohyblivý kontakt, který je pohyblivý prostřednictvím otáčení uvedené kotvy, a

- pevný kontakt, uváděný do styku s uvedeným pohyblivým kontaktem a odpojovaný od tohoto pohyblivého kontaktu, přičemž je uvedený elektromagnet vytvořen způsobem, obsahujícím následující kroky:

- ohýbání uvedeného druhého konce uvedeného jha do tvaru písmene L, a

- tvarové obrábění uvedené části ve tvaru písmene L za účelem vytvoření středu otáčení uvedené kotvy při otáčení této kotvy.

V souladu s dalším aspektem předmětu tohoto vynálezu byl vyvinut elektromagnet, který obsahuje:

- deskovité jho, vytvořené ve tvaru písmene L, se zakřivenou povrchovou částí,

- pravoúhlé železné jádro, které je připojeno k uvedenému jhu, a na kterém je navinuta cívka, *· 99

9 9 · * · 9 · ♦ 9 4 9 9

4 9 · ·· ·· ·· ♦ ♦

9

- kotvu, otočně a výkyvně podepíranou jedním koncem uvedeného jha, přičemž je uvedená kotva ovládána uvedenou cívkou, a

- spojovací prostředky pro spojení uvedeného jha s uvedeným železným jádrem prostřednictvím otáčivého lisování.

V souladu s dalším aspektem předmětu tohoto vynálezu byl dále vyvinut elektromagnet, který obsahuje:

- deskovité jho, vytvořené ve tvaru písmene L, se zakřivenou povrchovou částí,

- pravoúhlé železné jádro, které je připojeno k uvedenému jhu, a na kterém je navinuta cívka,

- kotvu, otočně a výkyvně podepíranou jedním koncem uvedeného jha, přičemž je uvedená kotva ovládána uvedenou cívkou, a

- spojovací prostředky pro spojení uvedeného jha s uvedeným železným jádrem prostřednictvím otáčivého lisování.

V souladu s dalším aspektem předmětu tohoto vynálezu byl vyvinut elektromagnet, který obsahuje:

montážní sestavu elektromagnetu, obsahující:

- pravoúhlé železné jádro, na kterém je navinuta cívka,

- deskovité jho, jehož jeden konec je magneticky spojen s jedním magnetickým pólem uvedeného elektromagnetu, a jehož ··· · 9

druhý konec se rozprostírá do polohy v blízkosti druhého magnetického pólu uvedeného elektromagnetu, přičemž uvedený druhý konec uvedeného jha má zvětšenou kontaktní oblast ve tvaru písmene L, a

- kotvu, otočně a výkyvné podepíranou uvedeným druhým koncem uvedeného jha, kontaktní ústrojí, obsahující:

- pohyblivý kontakt, který je pohyblivý prostřednictvím pohybu uvedené kotvy,

- pevný kontakt, který je přiváděn do styku s uvedeným pohyblivým kontaktem a je od něj odpojován, a

- spojovací prostředky pro spojení uvedeného jha s uvedeným železným jádrem prostřednictvím otáčivého lisování.

V souladu s dalším aspektem předmětu tohoto vynálezu byl vyvinut elektromagnet, který dále obsahuje:

- kartu pro uvádění do pohybu uvedeného pohyblivého kontaktu prostřednictvím pohybu uvedené kotvy, a

- hlavní těleso, opatřené kontaktními deskami na jednom konci a úložnou konkávní částí otevřenou na stranu na druhém konci, přičemž je uvedené ústrojí umístěno v uvedené úložné konkávní části, a přičemž je uvedené hlavní těleso opatřeno stropní stěnou s výstupkem.

V souladu s dalším aspektem předmětu tohoto vynálezu bylo vyvinuto elektromagnetické relé, které dále obsahuje:

- skřiňovitý kryt s jednou otevřenou stranou, přičemž je uvedený kryt připevněn k uvedenému hlavnímu tělesu, takže překrývá uvedený elektromagnetický blok, uvedenou kontaktní část a uvedenou kartu, a

- polohovací člen pro udržování vzdálenosti mezi uvedenou stropní stěnou uvedeného hlavního tělesa a stěnou uvedeného krytu na pevně stanovené velikosti.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude v dalším podrobněji vysvětlen na příkladech jeho provedení, jejichž popis bude podán s přihlédnutím k přiloženým obrázkům výkresů, kde:

obr. 1 znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující elektromagnet, využitý u prvního známého konvenčního provedení elektromagnetického relé;

obr. 2 znázorňuje rozložený axonometrický pohled, zobrazující jiný známý konvenční elektromagnet;

obr. 3 znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující elektromagnet, vyobrazený na obr. 2;

obr. 4 znázorňuje pohled v řezu, zobrazující spojovací část jha a železného jádra, vyobrazených na obr. 1 nebo na obr. 2;

• to · · to to· · to· toto · to ·· · ·· ·· obr. 5 znázorňuje nárysný pohled v řezu, zobrazující druhé provedení známého konvenčního elektromagnetického relé;

obr. 6A a obr. 6B znázorňují axonometrické pohledy, zobrazující částečně vynechaný elektromagnetický blok v elektromagnetickém relé při pohledech z různých směrů;

obr. 7 znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující klíčovou část částečně vynechaného elektromagnetického relé;

obr. 8A až obr. 8C znázorňují třetí provedení známého konvenčního elektromagnetického relé, přičemž:

obr. 8A znázorňuje axonometrický pohled, elektromagnetické relé ještě předtím, elektromagnetický blok namontován do tělesa;

zobrazuj ící než j e obr. 8B znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující elektromagnetické relé po namontování elektromagnetického bloku do tělesa;

obr. 9A a obr. 9B znázorňují elektromagnetické relé, přičemž:

obr. 9A znázorňuje pohled v řezu na elektromagnetické relé při pohledu z přední strany;

obr. 9B znázorňuje pohled v řezu na elektromagnetické relé při pohledu zeshora;

•« 4 4 • 4 9 ·

4 4 4

4 4 4

4 4 4 *« 44 4 obr. 10 znázorňuje rozložený axonometrický pohled, zobrazující první provedeni upevňovací konstrukce elektromagnetu podle tohoto vynálezu;

obr. 11 znázorňuje rozložený axonometrický pohled, zobrazující elektromagnet, opatřený patní částí a železným j ádrem;

obr. 12 znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující elektromagnet, vyobrazený na obr. 3;

obr. 13 znázorňuje rozložený axonometrický pohled, vysvětlující způsob upevnění elektromagnetu pro elektromagnetické relé;

obr. 14 znázorňuje pohled v řezu, zobrazující jak jsou patní část a železné jádro upevněny předtím a potom, kdy jsou upevněny prostřednictvím způsobu upevnění elektromagnetu pro elektromagnetické relé;

obr. 15 znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující elektromagnet po upevnění patního členu a železného jádra prostřednictvím způsobu upevnění elektromagnetu pro elektromagnetické relé;

obr. 16 znázorňuje rozložený axonometrický pohled, zobrazující druhé provedení konstrukce pro upevnění elektromagnetu pro elektromagnetické relé podle tohoto vynálezu;

obr. 17 znázorňuje rozložený axonometrický pohled, zobrazující třetí provedení konstrukce pro upevnění ··*·

» ♦ · < ·· ·· elektromagnetu pro elektromagnetické relé podle tohoto vynálezu;

obr. 18 znázorňuje rozložený axonometrický pohled, zobrazující čtvrté provedení konstrukce pro upevnění elektromagnetu pro elektromagnetické relé podle tohoto vynálezu;

obr. 19 znázorňuje axonometrický důvody, proč je v ohnuté povrchové vytvořena obdélníkovitá drážka;

pohled, objasňující části patního kusu obr. 20 znázorňuje rozložený axonometrický pohled, zobrazující páté provedení konstrukce pro upevnění elektromagnetu pro elektromagnetické relé podle tohoto vynálezu;

obr. 21 znázorňuje rozložený axonometrický pohled, zobrazující šesté provedení konstrukce pro upevnění elektromagnetu, která umožňuje jednoduché uspořádání vyčnívajících částí železných jader;

obr. 22A a obr. 22B znázorňují jedno provedení předmětu tohoto vynálezu, přičemž:

obr. 22A znázorňuje nárysný pohled v řezu na provedení předmětu tohoto vynálezu;

obr. 22B znázorňuje nárysný boční pohled v řezu na provedení předmětu tohoto vynálezu;

4* 44

4 4 4

4 4 ·

4 ·4 ·

4 4 4

4·

4 4

obr. 23Α a obr. 23B znázorňují axonometrické pohledy, zobrazující částečně vynechaný elektromagnetický blok u provedení předmětu tohoto vynálezu při pohledu z různých směrů;

obr. 24 znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující klíčovou část částečně vynechaného provedení předmětu tohoto vynálezu;

obr. 25A a obr. 25B znázorňují schematická vyobrazení pro objasnění provedení předmětu tohoto vynálezu;

obr. 26 znázorňuje axonometrické pohledy na elektromagnetické relé, které představuje jiné provedení předmětu tohoto vynálezu, přičemž:

obr. 26A znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující elektromagnetické relé předtím, než je elektromagnetický blok namontován do tělesa;

obr. 26B znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující elektromagnetické relé po namontování elektromagnetického bloku do tělesa;

obr. 27 znázorňuje elektromagnetické relé stejného provedení, přičemž:

obr. 27A znázorňuje pohled v řezu, zobrazující elektromagnetické relé při pohledu z přední strany;

obr. 27B znázorňuje půdorysný pohled zeshora na elektromagnetické relé;

• * · · • · « ·

?«·· obr. 27C znázorňuje pohled v řezu na elektromagnetické relé, přičemž řez je veden podél čáry B-B z obr. 27A;

obr. 27D znázorňuje pohled na elektromagnetické relé při pohledu zespoda;

obr. 28 znázorňuje pohled v řezu, zobrazující elektromagnetické relé téhož provedení při pohledu ze zadní strany;

obr. 29 znázorňuje pohled v řezu na stejné provedení elektromagnetického relé;

obr. 4A znázorňuje pohled v řezu, přičemž řez je veden podél čáry A-A z obr. 27A;

obr. 30 znázorňuje elektromagnetické relé stejného provedení, přičemž:

obr. 30A znázorňuje pohled v řezu, zobrazující stav běžně uzavřené kontaktní desky, která je nalisována;

obr. 30B znázorňuje pohled v řezu, zobrazující stav běžně uzavřené kontaktní desky, která je nalisována;

obr. 31 znázorňuje rozložený axonometrický pohled, zobrazující elektromagnetické relé stejného provedení;

obr. 32 znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující elektromagnetické relé stejného provedení při sejmutém krytu;

·· ·« • · · • · · • · · · • · · ·« ·*

9··· ·· • · · • · · • · · · • · · β »· ♦·· obr. 33 znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující pohled na vnější uspořádání elektromagnetického relé stejného provedení;

obr. 34 znázorňuje elektromagnetické relé podle tohoto vynálezu v ještě dalším provedení, přičemž:

obr. 34A znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující elektromagnetické relé předtím, než je elektromagnetický blok namontován do tělesa;

obr. 34B znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující elektromagnetické relé po namontování elektromagnetického bloku do tělesa;

obr. 35 znázorňuje elektromagnetické relé stejného provedení, přičemž:

obr. 35A znázorňuje pohled v řezu, zobrazující elektromagnetické relé při pohledu z přední strany;

obr. 35B znázorňuje půdorysný pohled zeshora na elektromagnetické relé;

obr. 35C znázorňuje pohled v řezu na elektromagnetické relé při pohledu zeshora;

obr. 35C znázorňuje pohled na elektromagnetické relé při pohledu zespoda;

obr. 36 znázorňuje elektromagnetické relé zadní strany;

pohled v řezu, stejného provedení při zobrazuj ící pohledu ze obr. 37 znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující jiné elektromagnetické relé stejného provedení; a obr. 38 znázorňuje axonometrický pohled, jiné elektromagnetické relé stejného provedení.

zobrazuj ící

Příklady provedení vynálezu

Upevňovací konstrukce elektromagnetu

Na vyobrazení podle obr. 11 je znázorněn rozložený axonometrický pohled, zobrazující první provedení upevňovací konstrukce elektromagnetu podle tohoto vynálezu; na obr. 11 je znázorněn elektromagnet, opatřený jhem a železným jádrem.

Na vyobrazení podle obr. 12 je znázorněn axonometrický pohled, zobrazující elektromagnet, vyobrazený na obr. 11.

První provedení předmětu tohoto vynálezu bude popsáno s odkazem na shora uvedené dva obrázky výkresů. V následujícím popise bude rovněž popsáno jedno provedení způsobu pro upevnění elektromagnetu pro elektromagnetické relé podle tohoto vynálezu. Způsob pro upevnění elektromagnetu pro elektromagnetické relé tohoto provedení může být rovněž uplatněn u dalších provedení předmětu tohoto vynálezu, která budou následně popsána.

Upevňovací konstrukce elektromagnetu pro elektromagnetické relé, znázorněné na vyobrazení podle obr. 10, se týká konstrukce pro upevnění jha 11 a železného jádra 12, které vytvářejí elektromagnet. U této upevňovací konstrukce pak jho 11, vytvořené ve tvaru písmene L, obsahuje ohnutou povrchovou část 111. Ve středové části této ohnuté povrchové části 111 je vytvořen obdélníkovitý průchozí otvor 112.

Tyčovité železné jádro 12 je vytvořeno tak, že má průřez v podélném směru větší (ve svislém směru na obr. 10), než je velikost obdélníkovitého průchozího otvoru 112. Vyčnívající část 121, jejíž koncové čelo 121a je poněkud menší, než je obdélníkovitý průchozí otvor 112, je vytvořena ve středové části jednoho konce železného jádra 12. Jho 11 a železné jádro 12 jsou připevněny vložením vyčnívající části 121 do průchozího otvoru 112.

Ve jhu 11 jsou vytvořeny kruhové otvory 113 a 114. Na druhém konci železného jádra 12 je vytvořena příruba 122, která je oddělena od ohnuté povrchové části 111 a leží proti této ohnuté povrchové části 111. Délka L121 vyčnívající části 121 je zvolena tak, by byla delší, než je délka L112 průchozího otvoru 112.

Jho 11 a železné jádro 12 jsou v upevňovací konstrukci elektromagnetu použity společně s cívkovým blokem 13, který obsahuje válcovitou cívkovou kostru 131, na které je navinuta cívka 132, a dvojici cívkových koncovek 133, elektricky připojených k cívce 132, čímž je vytvořen elektromagnet. Zde jsou jho 11 a železné jádro 12, vyobrazené na obr. 10, připevněny dočasně.

U příkladu provedení podle obr. 12 je tvarovka 14 připevněna k železnému jádru 12 prostřednictvím využití kruhových otvorů 113 a 114 železného jádra 12 (viz obr. 13A, který bude popsán dále).

Na vyobrazení podle obr. 13 je znázorněn objasňující schematický rozložený axonometrický pohled pro účely objasnění způsobu upevnění elektromagnetu pro elektromagnetické relé.

Obr. 14 znázorňuje pohled v řezu, zobrazující jak jsou jho a železné jádro připevněny předtím a poté, kdy jsou upevněny prostřednictvím způsobu pro upevnění elektromagnetu pro elektromagnetické relé.

Obr. 15 znázorňuje axonometrický pohled, zobrazující elektromagnet poté, kdy jsou jho a železné jádro připevněny prostřednictvím způsobu pro upevnění elektromagnetu pro elektromagnetické relé. Způsob pro upevnění elektromagnetu pro elektromagnetické relé bude popsán s odkazy na tyto obrázky výkresů.

Obr. 14C znázorňuje pohled ve zvětšeném měřítku, zobrazující část B na vyobrazení podle obr. 14B.

Nejprve je připraven elektromagnet, znázorněný na obr. 12. V tomto okamžiku je koncové čelo 121a vyčnívající části 121 poněkud menší, než je průchozí otvor 112, přičemž je zde vytvořena mezera G, jak je znázorněno na vyobrazení podle obr. 14A. Jelikož je dále délka L121 vyčnívající části 121 delší, než je délka L112 průchozího otvoru 112,

vyčnívá tato vyčnívající část 112 dále směrem doprava z průchozího otvoru 112.

Jak je znázorněno na vyobrazení podle obr. 13A, jsou jho 11 a železné jádro 12, pokud je vyčnívající část 121 vložena do průchozí otvoru 112, upevněny prostřednictvím lisovacího upevňovacího nástroje J (upevňovací nástroj), sestávajícího z dělených bloků JI, J2 a J3, a to celkově v pěti směrech, to jest ve směrech Dl až D4 (od vnějšího obvodu ohnuté povrchové části 111 směrem k vnitřní straně), a v jednom směru D5 (od příruby 122 směrem k vnitřní straně).

Obvod průchozího otvoru 112 v ohnuté povrchové části 111 je zatlačován směrem dolů válcovitým pružným členem EM vyrobeným z takového materiálu, jako je uretanová pryž (viz obr. 13B). Otáčivé lisování je uplatňováno přes průchozí otvor 112 na výčnělek vyčnívající části 121, to jest na výčnělek železného jádra 12, takže je zaplněna mezera G, vytvořená mezi průchozím otvorem 112 a vyčnívající částí 121. Lisovací upevňovací nástroj J, použitý u příkladu podle vyobrazení na obr. 13A, je uspořádán tak, aby upevnil směr Dl s děleným blokem JI, směr D2 s děleným blokem J2, a směry D3 až D5 s děleným blokem J3.

Pokud je otáčivé lisování provedeno, jak je znázorněno na vyobrazení podle obr. 14C, je otáčivé lisování uplatněno rovněž vůči ohnuté povrchové části 111 jha 11 tak, že je tato ohnutá povrchová část 111 přitlačována na osazenou čelní plochu 123 železného jádra 12 prostřednictvím vyčnívající části 121, a to do takového rozsahu, že železné jádro 12 není vybouleno.

»

V důsledku uvedeného otáčivého lisování, jak je znázorněno na vyobrazení podle obr. 14B, je vyčnívající část železného jádra 12 v podstatě odstraněna, přičemž je rovněž odstraněna mezera G. Dále, jak je znázorněno na vyobrazení podle obr. 14, je ohnutá povrchová část 111 jha 11 opřena o osazenou čelní plochu 123 železného jádra 12. V důsledku toho je získán konečným způsobem upevněný elektromagnet, vyobrazený na obr. 15.

Vyčnívající část s osazenou čelní plochou je uspořádána na obou stranách železného jádra, to jest na jeho horní i spodní straně, přičemž ovládání vyčnívající částí železného jádra je velice snadné a přesné, a rozměrové změny vyčnívajících částí železného jádra jsou zdokonaleny. V důsledku toho nevznikají následující problémy.

To znamená, že části na obou stranách průchozího otvoru v ohnuté povrchové části jsou roztaženy pro účely jejich deformace při provádění otáčivého lisování v důsledku rozměrových změn vyčnívajících částí železných jader. Výsledek je takový, že magnetická mezera je zmenšena, takže je možné zvýšení přitažlivé síly elektromagnetu.

S pomocí obou osazených čelních ploch je možno zabránit tomu, aby se železné jádro naklánělo v průběhu otáčivého lisování. V důsledku toho je rovněž možno zabránit tomu, aby se snižovala velikost přitažlivé síly elektromagnetu. Stabilní zvyšování přitažlivé síly elektromagnetu je tak spolehlivě realizováno. Někdy může být vyčnívající část opracována pouze s použitím ostřihovacího strojního obrábění.

Dále je možno zabránit vytváření mezery (vlevo) mezi jhem a železným jádrem takovým způsobem, že při provádění otáčivého lisování jsou jho a železné jádro upevněny prostřednictvím lisovacího upevňovacího nástroje, a to celkem v pěti směrech, to jest ve čtyřech směrech od vnějšího obvodu ohnuté povrchové části ke vnitřní straně, a v jednom směru od přírubové strany ke vnitřní straně. Tím je zabráněno vytváření (ponechání) mezery mezi jhem a železným jádrem.

Dále je stupeň mechanického spojení jha a železného jádra při provádění otáčivého lisování takový, že ohnutá povrchová část je přitlačována na osazenou čelní plochu železného jádra prostřednictvím vyčnívající části. V důsledku toho je možno dosáhnout zvýšení přitažlivé síly elektromagnetu.

Na vyobrazení podle obr. 16 je znázorněn rozložený axonometrický pohled na druhé provedení upevňovací konstrukce elektromagnetu pro elektromagnetické relé podle tohoto vynálezu. Popis tohoto druhého provedení předmětu tohoto vynálezu bude podán s odkazem na toto vyobrazení podle obr. 16.

Upevňovací konstrukce elektromagnetu pro elektromagnetické relé, zobrazená na obr. 16, se týká konstrukce pro upevnění jha 21 a železného jádra 22, které vytvářejí elektromagnet. U této upevňovací konstrukce je jho 21, které má tvar písmene L, opatřeno ohnutou povrchovou částí 211. Ve středové oblasti této ohnuté povrchové části 211 je vytvořen obdélníkovitý průchozí otvor.

Železné jádro 12 má tyčovitý tvar, přičemž má průřez poněkud menší v podélném směru (ve svislém směru na obr. 16), než má obdélníkovitý průchozí otvor 112, avšak poněkud širší. Vyčnívající část 221, jejíž koncové čelo 221a je poněkud menší, než je průchozí otvor 212, je vytvořena ve středové oblasti jednoho konce železného jádra 22. Jho 21 a železné jádro 22 jsou upevněny vložením vyčnívající části 221 do průchozího otvoru 212. Takto upevněné jho 21 a železné jádro 22 jsou využity společně s cívkovým blokem 13, přičemž vytvářejí elektromagnet, stejně jako je tomu u prvního provedení předmětu tohoto vynálezu.

Ve jhu 21 jsou vytvořeny kruhové otvory 113 a 114, stejně jako u prvého provedení předmětu tohoto vynálezu. Dále je na druhém konci železného jádra 22 vytvořena příruba, rovněž stejně jako je tomu u prvního provedení předmětu tohoto vynálezu.

U takto zkonstruované upevňovací konstrukce elektromagnetu pro elektromagnetické relé je na železném jádru uspořádána vyčnívající část s osazenými čelními plochami na obou stranách. S pomocí těchto osazených čelních ploch je možno zabránit tomu, aby docházelo k naklánění železného jádra v průběhu otáčivého lisování. V důsledku toho je dosahováno stabilního zvýšení přitažlivé síly elektromagnetu. Kromě toho je zvýšen stupeň magnetického spojení jha a železného jádra, neboť je zvětšena spojovací oblast mezi jhem a železným jádrem.

V případě, kdy je délka L221 vyčnívající části 221 poněkud delší, než je délka L212 průchozího otvoru 212 před sestavením jednotlivých součástí, je ovládání vyčnívajících • »

částí železného jádra výrazně snadnější a přesnější, přičemž jsou rozměrové změny vyčnívajících částí železného jádra zlepšeny. V důsledku toho nevznikají následující problémy.

To znamená, že části na obou stranách průchozího otvoru v ohnuté povrchové částí jsou roztaženy pro účely jejích deformace při provádění otáčivého lisování v důsledku rozměrových změn vyčnívajících částí železných jader. Výsledek je takový, že magnetická mezera je zmenšena, takže je možné zvýšení přitažlivé síly elektromagnetu.

Na vyobrazení podle obr. 17 je znázorněn rozložený axonometrický pohled na třetí provedení upevňovací konstrukce elektromagnetu pro elektromagnetické relé podle tohoto vynálezu. Popis tohoto třetího provedení bude podán s odkazem na toto vyobrazení podle obr. 17.

Upevňovací konstrukce elektromagnetu pro elektromagnetické relé, vyobrazená na obr. 17, se týká konstrukce pro upevnění jha 31 a železného jádra 32, které vytvářejí elektromagnet.

U této upevňovací konstrukce je jho 31, které má tvar písmene L, opatřeno ohnutou povrchovou částí 311, přičemž ve středové oblasti této ohnuté povrchové části 311 je vytvořen obdélníkovitý průchozí otvor 312.

Železné jádro 32 má tyčovitý tvar, přičemž má průřez větší, než má obdélníkovitý průchozí otvor 312. Vyčnívající část 321, jejíž koncové čelo 321a je poněkud menší, než je průchozí otvor 312, je vytvořeno ve středové oblasti jednoho konce železného jádra 32. Jho 31 a železné jádro 32 jsou • · · · · 0 · · · « 9 • · 0 9 0 0 · 0 · • · 0 · · ·····* • · 0 0 0 · · « » «··· ·· · 0 0 0 » ·· upevněny vložením vyčnívající části 321 do průchozího otvoru 312. Takto upevněné jho 31 a železné jádro 32 jsou využity společně s cívkovým blokem 13, přičemž vytvářejí elektromagnet, stejně jako je tomu u prvního provedení předmětu tohoto vynálezu.

Ve jhu 31 jsou vytvořeny kruhové otvory 113 a 114, stejně jako u prvého provedení předmětu tohoto vynálezu. Dále je na druhém konci tyčovitého železného jádra 32 vytvořena příruba 122, rovněž stejně jako je tomu u prvního provedení předmětu tohoto vynálezu.

U takto zkonstruované upevňovací konstrukce elektromagnetu pro elektromagnetické relé je na železném jádru uspořádána vyčnívající část s osazenými čelními plochami okolo. S pomocí těchto osazených čelních ploch je možno zabránit tomu, aby docházelo k naklánění železného jádra v průběhu otáčivého lisování. V důsledku toho je možno zabránit tomu, aby velikost přitažlivé síly elektromagnetu byla snižována, přičemž je dosahováno stabilního zvýšení přitažlivé síly elektromagnetu. Kromě toho je zvýšen stupeň magnetického spojení jha a železného jádra, neboť je zvětšena spojovací oblast mezi jhem a železným jádrem.

V případě, kdy je délka L321 vyčnívající části 321 poněkud delší, než je délka L312 průchozího otvoru 312 před sestavením jednotlivých součástí, je ovládání vyčnívajících částí železného jádra výrazně snadnější a přesnější, přičemž jsou rozměrové změny vyčnívajících částí železného jádra zlepšeny. V důsledku toho nevznikají následující problémy.

To znamená, že části na obou stranách průchozího otvoru v ohnuté povrchové části jsou roztaženy pro účely jejich deformace při provádění otáčivého lisování v důsledku rozměrových změn. vyčnívajících částí železných jader. Výsledek je takový, že magnetická mezera je zmenšena, takže je možné zvýšení přitažlivé síly elektromagnetu.

Na vyobrazení podle obr. 18 je znázorněn rozložený axonometrický pohled na čtvrté provedení upevňovací konstrukce elektromagnetu pro elektromagnetické relé podle tohoto vynálezu. Popis tohoto čtvrtého provedení bude podán s odkazem na toto vyobrazení podle obr. 17.

elektromagnetu pro

Upevňovací konstrukce elektromagnetické relé, vyobrazená na obr. 17, se týká konstrukce pro upevnění jha 41 a železného jádra 42, které vytvářejí elektromagnet.

U této upevňovací konstrukce je jho 41, které má tvar písmene L, opatřeno ohnutou povrchovou částí 411, přičemž v horní části této ohnuté povrchové části 411 je vytvořena obdélníkovitá drážka 412.

Železné jádro 42 má tyčovitý tvar, přičemž má průřez větší, než má obdélníkovitá drážka 412 v podélném směru (svislý směr na obr. 18). Vyčnívající část 421, jejíž koncové čelo 421a je poněkud menší, než je obdélníkovitá drážka 412, vyčnívá z jednoho konce železného jádra 42. Jho 41 a železné jádro 42 jsou upevněny vložením vyčnívající části 421 do obdélníkovité drážky 412. Takto upevněné jho 41 a železné jádro 42 jsou využity společně s cívkovým blokem 13, přičemž • 0 vytvářejí elektromagnet, stejně jako je tomu u prvního provedení předmětu tohoto vynálezu.

Ve jhu 41 jsou vytvořeny kruhové otvory 113 a 114, stejně jako u prvého provedení předmětu tohoto vynálezu. Dále je na druhém konci tyčovitého železného jádra 42 vytvořena příruba 122, rovněž stejně jako je tomu u prvního provedení předmětu tohoto vynálezu.

Na vyobrazení podle obr. 19 je znázorněn objasňující axonometrický pohled pro účel objasnění důvodů, proč je v ohnuté povrchové části 411 jha 41 vytvořena obdélníkovitá drážka 412 a nikoli průchozí otvor. U upevňovací konstrukce elektromagnetu, znázorněné na vyobrazení podle obr. 15, jsou v hlavní magnetické dráze, vyznačené šipkami LI až L4, magnetické ztráty maximalizovány v části průchozího otvoru 112 ohnuté povrchové části 111 jha 11. Tato skutečnost již byla dostatečně popsána.

Aby bylo možno se s touto skutečností vyrovnat, je u čtvrtého provedení předmětu tohoto vynálezu, jak je znázorněno na vyobrazení podle obr. 19B, vytvořena v ohnuté povrchové části 411 jha 11 obdélníkovitá drážka 412. S pomocí tohoto opatření pak obdélníkovitá drážka 412 v ohnuté povrchové části 411 jha 11 a vyčnívající část 421 železného jádra 42 jsou spojeny prostřednictvím tří povrchových ploch, a to na pravé a levé straně a na spodní straně, přičemž je horní povrchová plocha vyčnívající části 421 oddělena od oblasti magnetických ztrát.

Díky této konstrukci jsou magnetické ztráty, ke kterým dochází mezi obdélníkovitou drážkou 412 ohnuté povrchové ·»· ·

části 411 a vyčnívající částí 421 železného jádra 42, výrazně sníženy, což vede ke zvýšení přitažlivé síly elektromagnetu.

V případě, kdy je délka L421 vyčnívající části 421 poněkud delší, než je délka L412 obdélníkovité drážky 412 před sestavením jednotlivých součástí, je ovládání vyčnívajících částí železného jádra výrazně snadnější a přesnější, přičemž jsou rozměrové změny vyčnívajících částí železného jádra zlepšeny. V důsledku toho nevznikají následující problémy.

To znamená, že části na obou stranách průchozího otvoru v ohnuté povrchové části jsou roztaženy pro účely jejich deformace při provádění otáčivého lisování v důsledku rozměrových změn vyčnívajících částí železných jader. Výsledek je takový, že magnetická mezera je zmenšena, takže je možné zvýšení přitažlivé síly elektromagnetu.

Na vyobrazení podle obr. 20 je znázorněn rozložený axonometrický pohled na páté provedení upevňovací konstrukce elektromagnetu pro elektromagnetické relé podle tohoto vynálezu. Popis tohoto pátého provedení bude podán s odkazem na toto vyobrazení podle obr. 20.

Upevňovací konstrukce elektromagnetu pro elektromagnetické relé, vyobrazená na obr. 20, se týká konstrukce pro upevnění jha 51 a železného jádra 52, které vytvářejí elektromagnet.

U této upevňovací konstrukce je jho 51, které má tvar písmene L, opatřeno ohnutou povrchovou částí 511, přičemž v horní části této ohnuté povrchové části 511 je vytvořena · ·*

4 4 · 4 4 4 · 4 4 4 4

4 4 4 4 4 «44 ·· lichoběžníkovitá drážka 512. Tato lichoběžníkovitá drážka 512 je uspořádána tak, že se šířka této drážky zvětšuje společně se zvětšováním její hloubky.

Železné jádro 52 má tyčovitý tvar, přičemž má průřez, který se rozprostírá dále dolů ode dna lichoběžníkovité drážky 512, a to navíc k rozměru této lichoběžníkovité drážky 512. Vyčnívající část 521, jejíž koncové čelo 521a je poněkud menší, než je lichoběžníkovitá drážka 512, vyčnívá z jednoho konce železného jádra 52. Jho 51 a železné jádro 52 jsou upevněny vložením vyčnívající části 521 do lichoběžníkovité drážky 512. Takto upevněné jho 51 a železné jádro 52 jsou využity společně s cívkovým blokem 13, přičemž vytvářejí elektromagnet, stejně jako je tomu u prvního provedení předmětu tohoto vynálezu.

Ve jhu 51 jsou vytvořeny kruhové otvory 113 a 114, stejně jako u prvého provedení předmětu tohoto vynálezu. Dále je na druhém konci tyčovitého železného jádra 52 vytvořena příruba 122, rovněž stejně jako je tomu u prvního provedení předmětu tohoto vynálezu.

U této upevňovací konstrukce elektromagnetu je v ohnuté povrchové části 511 jha 51 vytvořena lichoběžníkovitá drážka 512, a nikoli průchozí otvor. Díky této konstrukci jsou magnetické ztráty, ke kterým dochází mezi lichoběžníkovitou drážkou 512 ohnuté povrchové části 511 a vyčnívající částí 521 železného jádra 52, výrazně sníženy, důsledkem čehož je zvýšení přitažlivé síly elektromagnetu.

Je-li jho 51 a železné jádro 52 s konečnou platností upevněno prostřednictvím otáčivého lisování, neexistuje zde *···

521 železného jádra 52

512 jha 51, neboť tato • · to · • to žádná možnost, aby vyčnívající část vyklouzla z lichoběžníkovité drážky lichoběžníkovitá drážka 512 má lichoběžníkovitý tvar.

V případě, kdy je délka L521 vyčnívající části 521 poněkud delší, než je délka L512 lichoběžníkovité drážky 512 před sestavením jednotlivých součástí, je ovládání vyčnívajících částí železného jádra výrazně snadnější a přesnější, přičemž jsou rozměrové změny vyčnívajících částí železného jádra zlepšeny. V důsledku toho nevznikají následující problémy.

To znamená, že části na obou stranách průchozího otvoru v ohnuté povrchové části jsou roztaženy pro účely jejich deformace při provádění otáčivého lisování v důsledku rozměrových změn vyčnívajících částí železných jader. Výsledek je takový, že magnetická mezera je zmenšena, takže je možné zvýšení přitažlivé síly elektromagnetu.

Na vyobrazení podle obr. 21 je znázorněn rozložený axonometrický pohled, zobrazující šesté provedení upevňovací konstrukce elektromagnetu pro elektromagnetické relé podle tohoto vynálezu.

U této upevňovací konstrukce elektromagnetu je jho 11, které má tvar písmene L, opatřeno ohnutou povrchovou částí 111. V této ohnuté povrchové části 111 je vytvořen obélníkovitý průchozí otvor 112. Tyčovité železné jádro 42 má průřez větší v podélném směru, než je průřez obdélníkovitého průchozího otvoru 112. Vyčnívající část 421, jejíž koncové čelo je poněkud menší, než průchozí otvor 112, vyčnívá z horní části jednoho konce železného jádra 42. Jho 11 a

ΦΦ ·* » · » 1 > Φ Φ 1 » · · 1 φ· ·· železné jádro 42 jsou upevněny vložením vyčnívající části 421 do průchozího otvoru 112.

Zvětšená část rozšířené kontaktní oblasti

Výhodné provedení předmětu tohoto vynálezu bude popsáno s odkazem na vyobrazení podle obr. 22 až obr. 24.

Základní konstrukce tohoto provedení je v podstatě stejná, jako je tomu u druhého konvenčního elektromagnetického relé. Proto bude pro popis stejných nebo ekvivalentních součástí používáno stejných vztahových značek, jako u popisu tohoto konvenčního elektromagnetického relé.

Cívková kostra 1203 elektromagnetického bloku je vytvořena integrálně s opěrou 1213 koncovek pro podepírání cívkových koncovek 1214. Materiálem těchto součástí je syntetická pryskyřice. Deskovité železné jádro 1202 je vloženo do středové části cívkové kostry 1203 v osovém směru. Jeden konec železného jádra 1202, který bude využit jako první magnetický pól 1201a elektromagnetu 1201, je vložen do upevňovacího otvoru 1205c, vytvořeného ve svislé části 1205a jha 1205, a poté je zde zalisován. V důsledku toho jsou jho 1205 a železné jádro 1202 spolu vzájemně elektricky a mechanicky spojeny.

Manžeta 1202a, která bude využita jako druhý magnetický pól 1201b elektromagnetu 1201, je vytvořena na druhém konci železného jádra 1202. Kotva 1206, ležící proti manžetě 1202a, je uspořádána ve stavu, že se otáčí kolem konce boční části 1205b jha 1205.

• · · ·

Spodní konec kotvy 1206 je připevněn ke druhému konci závěsné pružiny 1208, která je připevněna na jednom konci k boční části 1205b jha 1205. Tato kotva 1206 je otočně nesena prostřednictvím závěsné pružiny 1208 v poloze vzdálené od druhého magnetického pólu 1201b elektromagnetu 1201.

Elektromagnetický blok je sestaven do konkávní části 1215b, která je uzavřena přídržnou stěnou 1215a a základnou 1215. Přídržná stěna 1215a, která má v průřezu tvar písmene L, stojí svisle na bočním okraji druhého konce horního povrchu základny 1215, vytvořené ze syntetické pryskyřice.

Pevné kontaktní desky 1209 a 1210, které jsou provedeny integrálně s vnějšími koncovkami 1212, a pohyblivá kontaktní deska 1211 jsou umístěny na druhém konci základny 1215. Pevné kontaktní desky 1209 a 1210 a pohyblivá kontaktní deska 1211 jsou seskupeny do jedné linie, přičemž pohyblivé kontakty 1211a leží proti pevným kontaktům 1209a a 1210a.

Izolační stěna 1215c je vztyčena na koncích pevných kontaktních desek 1209 a 1210 a pohyblivé kontaktní desky 1211, přičemž izoluje pevné kontaktní desky 1209 a 1210 od pohyblivé kontaktní desky 1211.

Jeden konec karty 1207 je uveden do záběru s horním koncem kotvy 1206. Tato karta 1207, která má deskovitý tvar, je vyrobena z izolační syntetické pryskyřice. Jeden konec této karty 1207 je uveden do záběru s horním koncem kotvy 1206, jak již bylo shora uvedeno.

9» ·

Kuželovitý výčnělek 1207a, který vyčnívá z druhého konce karty 1207, je vložen do otvoru (na vyobrazeních neznázorněno), vyvrtaného v horním konci pohyblivé kontaktní desky 1211. Žebro 1203a, které vyčnívá z horního čela konce cívkové kostry 1203, je pohyblivě vloženo do otvoru (na vyobrazeních neznázorněno), umístěného v blízkosti části karty 1207, kde přichází do záběru s kotvou 1206, když je karta 1207 umístěna na svém místě.

Karta 1207 je společně s elektromagnetickým blokem uspořádána v konkávní části 1215b základny 1215, přičemž je přemostěna mezi kotvou 1206 a pohyblivou kontaktní deskou 1211. Jedna koncová část karty 1207 má zmenšenou šířku tak, aby se vyhnula izolační stěně 1215c.

Kotva 1206 je prostřednictvím závěsné pružiny 1208 přitlačována do směru, ve kterém se pohybuje směrem pryč od druhého magnetického pólu 1201b elektromagnetu 1201. Ve stacionárním stavu, kdy není mezi cívkové koncovky 1214 přiváděno žádné napětí, není pohyblivou kontaktní deskou 1211 vyvozována žádná přitažlivá síla. V důsledku toho je kotva 1206 udržována ve stacionární poloze, takže je oddělena od druhého magnetického pólu 1201b. Ve stacionární poloze slouží výčnělek 1203a cívkové kostry 1203 jako dorazová zarážka.

Pokud je kotva 1206 ve stacionární poloze, byla karta 1207 přesunuta směrem doleva na obr. 22B. V tomto stavu není pohyblivá kontaktní deska 1211 tlačena koncem karty 1207. Pohyblivé kontakty 1211a jsou udržovány ve stacionárním stavu, přičemž jsou tyto pohyblivé »·»· kontakty 1211a ve styku s pevným kontaktem 1209a na běžně uzavřené straně.

Pokud je ve stacionárním stavu uplatňováno mezi cívkovými koncovkami 1214 napětí, které přesahuje charakteristické napětí, potom se kotva 1206, která je přitahována ke druhému magnetickému pólu 1201b elektromagnetu 1201, otáčí kolem konce jha 1205, přičemž překonává pružnou sílu závěsné pružiny 1208 a pohyblivé kontaktní desky 1211, a karta 1207 se přesouvá směrem doprava na obr. 22B v důsledku otáčení kotvy 1206, která je přitahována ke druhému magnetickému pólu 1201b elektromagnetu 1201.

Pohyblivá kontaktní deska 1211 je tlačena koncem karty 1207 a posouvá se směrem doprava na obr. 22B. Pohyblivé kontakty 1211a, připevněné k pohyblivé kontaktní desce 1211, se pohybují směrem pryč od pevného kontaktu 1210a na běžně uzavřené straně a přicházejí do styku s pevným kontaktem 1210a, to znamená, že pohyblivé kontakty jsou přepnuty k jinému kontaktu.

Pokud napětí, přiváděné mezi cívkové koncovky 1214, poklesne pod uvolňovací napětí, je kotva 1206 uvolněna od přitažlivé síly elektromagnetu 1201 a navrací se do stacionární polohy s pomoci pružné síly kotvy 1206 a závěsné pružiny 1208. Pokud tlačná síla, vyvozovaná kartou 1207, pomine, pak se pohyblivá kontaktní deska 1211 navrací do stacionárního stavu. Pohyblivé kontakty 1211a se pohybují směrem pryč od pevného kontaktu 1210a na běžné otevřené straně a přicházejí do styku s pevnou kontaktní deskou 1209 na běžně uzavřené straně.

····

• 99 99

9 9 9 9

9 9 · * • · · · · · • · · 9 · ··» 99 99

Dalším bude popsána konstrukce jha 1205, která je pro předmět tohoto vynálezu podstatná.

U tohoto provedení má konec boční části 1205b, který přichází do styku se spodním koncem kotvy 1206, a který slouží jako střet otáčení při otáčení kotvy 1206, tvar písmene L, v důsledku čehož je zvětšena kontaktní oblast mezi koncem boční části 1205b a spodním koncem kotvy 1206. Díky tomuto uspořádání je magnetický odpor kontaktní oblasti, když jsou jho 1205 a kotva 1206 vzájemně spolu ve styku, snížen, v důsledku čehož je zvýšena přitažlivá síla elektromagnetu 1201, působící na kotvu 1206.

Kromě toho může být jho 1205 takovéto konstrukce vytvořeno prostřednictvím ohnutí koncové části deskového členu stejné tloušťky do pravého úhlu, v důsledku čehož nedochází k nárůstu výrobních nákladů, na rozdíl od případu, používajícího osazený člen.

Pokud je deskový člen pouze ohnut, je ohybová část boční části 1205b jha 1205 ohnuta tak, jak je znázorněno na vyobrazení podle obr. 25. V důsledku toho je mezi kotvou 1206 a boční částí 1205b vytvořena mezera g.

Při výrobě jha 1205 je konec boční části 1205b ohnut do pravého úhlu, načež je poté ohnutá část podrobena takzvanému přistřihovacímu procesu. V důsledku toho je ohnutá část boční části 1205 naostřena, jak je znázorněno na vyobrazení podle obr. 25B, a to za účelem zvýšení stupně spojení mezi touto ohnutou částí boční části 1205 a kotvou 1206, a rovněž za účelem snížení magnetického odporu kontaktní části jha 1205 a kotvy 1206. Jelikož jho 1205 může být vyrobeno z deskovitého • 444 rozměrů tloušťky • 4 • ·

4

4

4« • 4 ·· • 4 4

4 4

4 4 4

4 4 členu o stejné tloušťce, je ovládání jha 1205 při jeho výrobě velice snadné.

Izolační a polohovací konstrukce

Výhodné provedení předmětu tohoto vynálezu bude nyní popsáno s odkazem na vyobrazení podle obr. 26 až obr. 33.

Jak je na těchto vyobrazeních znázorněno, je elektromagnetické relé vytvořeno z elektromagnetického bloku 1 s kotvou 16, z karty 2, z kontaktní části 3, z tělesa 4_ a z krytu 5.

Kotva 16 elektromagnetického bloku 1 je poháněna tehdy, pokud je elektrický proud přiváděn na příslušnou cívku. Karta 2 je poháněna prostřednictvím vratného pohybu kotvy 16 za účelem otevírání a uzavírání kontaktní části 3, jak bude podrobněji popsáno v dalším.

Kontaktní část 3 obsahuje běžně uzavřenou kontaktní desku 30, vyrobenou z vodivého materiálu, která je na svém konci opatřena běžně otevřeným kontaktem 30a, dále běžně otevřenou kontaktní desku 32, vyrobenou z vodivého materiálu, která je na svém konci opatřena běžně otevřeným kontaktem 32a, a pohyblivou kontaktní desku 31, vyrobenou z vodivého materiálu, která je na obou stranách jednoho svého konce opatřena pohyblivými kontakty 31a, kteréžto kontakty 31a mohou být uvedeny do styku s běžně otevřeným kontaktem 30a a s běžně otevřeným kontaktem 32a, od kterých mohou být rovněž odpojeny.

Těleso _4, vytvořené se syntetické pryskyřice, je opatřeno úložnými drážkami 49a, 49b a 49c, které jsou umístěny na jednom jeho konci při pohledu v podélném směru, přičemž jsou kontaktní desky 30 až 32 umístěny v těchto úložných drážkách. Těleso 4 je dále opatřeno úložnou konkávní částí 42, která je umístěna na druhém konci při pohledu v podélném směru a je otevřena směrem ke druhé straně při pohledu ve směru šířky, přičemž je v této úložné konkávní části 42 umístěn elektromagnetický blok 1.

Kryt 5, vytvořený ve tvaru skříně, je vyroben ze syntetické pryskyřice a je na jedné své straně otevřen. Těleso £ je vytvořeno překrytím elektromagnetického bloku 1, kontaktní části 3 a podobně.

Elektromagnetický blok 1 obsahuje cívkový blok 13, opěrný nosný člen 14, jho 15 a kotvu 16. Cívkový blok 13 je opatřen železným jádrem 10 a cívkou 12. Páskovitá manžeta 10a je jako magnetický pól vytvořena na jednom konci železného jádra 10 při pohledu v podélném směru. Cívkový blok 13 zahrnuje cívkovou kostru 11 a cívku 12. Cívková kostra 11 má manžetové části lla a 11b, které jsou umístěny na jejích obou koncích při pohledu v podélném směru.

Železné jádro 10 je uspořádáno na cívkové kostře 11. Cívka 12 je navinuta na cívkové kostře 11, která je umístěna mezi manžetovými částmi lla a lib. Opěrný nosný člen 14 je proveden integrálně s manžetovou částí lla cívkové kostry 11, která je umístěna blíže k páskovité manžetě 10a.

Jho 15 je vyrobeno z magnetického materiálu a má tvar písmene L. Toto jho 15 překrývá koncové čelo a jednu boční

povrchovou plochu cívkového bloku 13, přičemž je magneticky připojeno na jednom konci ke konci železného jádra 10, které leží proti páskovité manžetě 10a.

Kotva 16 má deskovitý tvar. Jeden konec této kotvy 16 je otočně podepírán na špičce druhého konce jha 15 prostřednictvím závěsné pružiny 17. Druhý konec kotvy 16 je uváděn do styku s páskovitou manžetou 10a železného jádra 10 a je od ní odpojován.

Konec cívky 12 je připojen k cívkové koncovce 13a cívkového bloku 13. Závěsná pružina 17 je připevněna ke špičce druhého konce jha 15 prostřednictvím utěsnění nebo navaření, a pohání druhý konec kotvy 16 ve směru, ve kterém se pohybuje směrem pryč od páskovité manžety 10a železného jádra 10.

V opěrném nosném členu 14 je vytvořena drážka 14a. Tato drážka 14a opěrného nosného členu 14 je určena pro záběr s vyčnívající částí 4b, která vyčnívá z koncového čela tělesa 4, které leží proti opěrnému nosnému členu 14. Špička cívkové koncovky 13a cívkového bloku 13 vyčnívá ze spodní strany opěrného nosného členu 14.

Běžně uzavřená kontaktní deska 30 a běžně uzavřená kontaktní deska 32 jsou zalisovány do úložných drážek 49a,

9b a 49c, vytvořených v tělese 4_ tak, že běžně uzavřená kontaktní deska 30 je umístěna zvnějšku, zatímco běžně otevřený kontakt 30a a běžně otevřený kontakt 32a jsou umístěny vzájemně proti sobě. Koncové členy 30b a 32b jsou uspořádány za sebou a integrálním způsobem na druhých koncích běžně uzavřené kontaktní desky 30 a běžně uzavřené kontaktní • · · · • · · · · · · • · · · · · · · • · · · · · · • · · 4 « · · · • · · · · · · • · · · · ·· · « desky 32. Koncový člen 30b a koncový člen 32b vyčnívají ze spodní strany tělesa £.

Koncový člen 31b je připojen ke druhému konci pohyblivé kontaktní desky 31. Tato pohyblivá kontaktní deska 31 je upevněna v úložné drážce 49b prostřednictvím zalisování koncového členu 31b do úložné drážky 49b. V tomto okamžiku pak pohyblivé kontakty 31a, vytvořené na obou stranách pohyblivé kontaktní desky 31, leží proti běžně otevřenému kontaktu 30a a běžně otevřenému kontaktu 32a. Koncový člen 31b vyčnívá ze spodní strany tělesa _4.

Na vnitřním povrchu úložné konkávní části 42 tělesa 4 je uspořádáno žebro 42a. Toto žebro 42a rozděluje vnitřní prostor úložné konkávní části 42 na dva prostory. V těchto dvou prostorech úložné konkávní části 42 jsou příslušně umístěny cívka 12 a jho 15, přičemž je elektromagnetický blok 1 umístěn v úložné konkávní části 42 tak, že kotva £6 leží proti kontaktní části 3.

Ve spodní části obvodového povrchu tělesa 4 je vytvořena drážka 4a. Tato drážka 4a zabraňuje tomu, aby byla utěsňovací směs vytlačována, pokud je elektromagnetické relé utěsněno prostřednictvím pokrytí spodního povrchu tělesa 4_ a opěrného nosného členu 14 utěsňovací směsí.

Zabírací západky 21 jsou uspořádány na jednom konci karty 2. Tyto zabírací západky 21 jsou příslušně uváděny do záběru se zahloubenými částmi 16a, které jsou vytvořeny na obou bočních okrajích krajního konce kotvy 16. Tlačný člen 22 pro vyvíjení tlaku na pohyblivou kontaktní desku 31 je uspořádán na druhém konci karty 2. Z krajního konce tlačného členu 22 vyčnívá výstupek 23. Tento výstupek 23 je určen ke vkládání do otvoru 31c, který je vyvrtán v konci pohyblivé kontaktní desky 31.

Zabírací západky 21 karty 2 jsou příslušně uváděny do záběru se zahloubenými částmi 16a. Výstupek 23 tlačného členu 22 je vložen do otvoru 31c pohyblivé kontaktní desky 31. Karta 2 je přemostěna mezi kotvou 16 a pohyblivou kontaktní deskou 31, přičemž leží proti stěně 41, vytvářející strop úložné konkávní části 42. Tímto způsobem má elektromagnetické relé zmenšené rozměry a sníženou tloušťku.

Šířka tlačného členu 22 karty 2 je menší, než je šířka jejích zbývajících částí. Tlačný člen 22 karty 2 je umístěn v blízkosti strany úložné konkávní části 42, která leží proti její uzavřené straně. V důsledku toho nehrozí nebezpečí, že by tlačný člen 22 zabíral se žebry 5a a 5b, která vyčnívají z vnitřního povrchu krytu 5. Tato žebra 5a a 5b budou podrobněji popsána v dalším.

Kromě toho je tlačný člen 22 vzdálen od otevřené strany úložné konkávní části 42. V důsledku toho je posouvací vzdálenost podél povrchu karty 2_ mezi elektromagnetickým blokem 1 a kontaktní částí 3 prodloužena. V části karty 2 je vytvořen podlouhlý otvor 24, jehož poloha odpovídá poloze manžetové části 11a cívkové kostry 11. Zabírací výstupek 11c, vyčnívající z manžetové části 11a, je vložen do středové pásové části 24.

Směrový pohyb karty 2 je zastaven zabíracím výstupkem 11c. Výstupek 5c vyčnívá směrem dovnitř ze stropu

krytu 5. Karta 2 se může pohybovat bez jakéhokoliv chvění, když horní povrch karty 2 prokluzuje po výstupku 5c krytu 5.

U elektromagnetického relé jsou kontaktní desky 30 až 32 uspořádány na jedné straně tělesa £ při pohledu ve směru šířky, přičemž je elektromagnetický blok A uspořádán na druhé straně. Díky této konstrukci je zajištěna dlouhá izolační vzdálenost mezi kontaktní částí 3 a elektromagnetickým blokem 1, v důsledku čehož jsou zlepšeny izolační charakteristiky elektromagnetického relé.

Drážky 44 a 45, které jsou otevřeny směrem k otevřené straně úložné konkávní části 42, jsou vytvořeny v izolační stěně 43 kontaktní části 3 úložné konkávní části 42 a části tělesa £, která je umístěna mezi izolační stěnou 43 úložné konkávní části 42 a v blízkosti kontaktní části 3.

Žebra 5a a 5b jsou vytvořena v částech vnitřního povrchu krytu 5, které odpovídají poloze drážek 44 a 45. Proto když je kryt 5 nasazen na těleso £, jsou žebra 5a a 5b krytu 5 vložena příslušně do drážek 44 a 45, takže izolační stěna 43 a žebra 5a a 5b dvojitě izolují elektromagnetický blok £ od kontaktní části 3.

Deskovitá část 50, mající plochou horní povrchovou plochu, vystupuje z části stěny 41, vytvářející strop úložné konkávní části 42, která je umístěna mezi elektromagnetickým blokem 1 a kontaktní částí 3. U konstrukce, opatřené deskovitou částí 50, je posouvací vzdálenost (označená tečkovanou čarou „b na obr. 26B), měřená podél povrchu stěny 41, umístěné mezi elektromagnetickým blokem 1 a • ·

kontaktní částí 3, delší, než u konstrukce, u které je stěna 41 plochá prostřednictvím výšky deskovité části 50.

V důsledku toho je izolační vzdálenost mezi elektromagnetickým blokem 1 a kontaktní částí 3 prodloužena, čímž jsou zlepšeny izolační charakteristiky elektromagnetického relé. Proto tedy může být zajištěna předem stanovená izolační vzdálenost prostřednictvím vhodně zvoleného tvaru a rozměrů deskovité části 50. Je tak možno realizovat malé elektromagnetické relé, které splňuje bezpečnostní normu (prostorová vzdálenost = 8 mm nebo delší, a posouvací vzdálenost = 8 mm nebo delší) VDE0700, předepsanou Německou elektrickou inženýrskou asociací (VDE).

Deskovitá část 50 vyčnívá ze stěny 41, která vytváří strop úložné konkávní části 42. Koncové čelo 50a deskovité části 50 je přiváděno do styku s kartou 2 za účelem vymezení pohybového rozmezí karty 2. Deskovitá část 50 má funkci dorazové zarážky, když spolupracuje se zabíracím výstupkem 11c na manžetové části 11a cívkové kostry 11 za účelem vymezení pohybového rozmezí karty 2.

Nyní bude v dalším stručně popsána funkce předmětného elektromagnetického relé.

Pokud je do cívky přiváděn elektrický proud, je kotva 16 přitahována k páskovité manžetě 10a železného jádra 10 a otáčí se proti směru pohybu hodinových ručiček (na obr. 27A) kolem konce jha 15, které leží proti jednomu konci kotvy 16. Společně s otáčením kotvy 16 se karta 2 pohybuje směrem doprava na obr. 27A. Tlačný člen 22 přitlačuje pohyblivou kontaktní desku 31 na běžně uzavřenou kontaktní desku 30.

Pohyblivé kontakty 31a se oddělují od běžně otevřeného kontaktu 32a a přicházejí do styku s běžně otevřeným kontaktem 30a.

Pokud je dodávka elektrického proudu, napájejícího cívku, zastavena, potom přitažlivá síla zmizí a kotva 16 se otáčí proti směru otáčení hodinových ručiček na obr. 27A prostřednictvím vratných sil pohyblivé kontaktní desky 31 a závěsné pružiny 17. Společně s otáčením kotvy 16 se karta 2 pohybuje směrem doleva na obr. 27A. Síla tlačného členu 22 pro přitlačování pohyblivé kontaktní desky 31 směrem k běžně uzavřené kontaktní desce 30 mizí. V důsledku toho se pohyblivá kontaktní deska 31 pohybuje směrem k běžně uzavřené kontaktní desce 32 prostřednictvím vratné síly pohyblivé kontaktní desky 31, a pohyblivé kontakty 31a se oddělují od běžně otevřeného kontaktu 30a a přicházejí do styku s běžně otevřeným kontaktem 32a.

Nyní bude s poukazem na vyobrazení podle obr. 34 až obr. 38 popsáno jiné provedení elektromagnetického relé podle tohoto vynálezu. Z důvodu jednoduchosti budou pro stejné nebo ekvivalentní součásti již popisovaného elektromagnetického relé používány stejné vztahové značky.

Předmětné provedení je uspořádáno tak, že je u elektromagnetického relé předcházejícího provedení vytvořen výstupek 51 v deskovité části 50, vyčnívající ze stěny 41, která tvoří strop úložné konkávní části 42, přičemž je výškový rozměr zabíracího výstupku 11c manžetové části 11a cívkové kostry 11, která je umístěna proti kontaktní části 3, zvolen tak, že horní část zabíracího výstupku 11c přichází do styku se stropem krytu 5.

U takovéhoto uspořádání, když je kryt nasazen na těleso _4, tak montážní poloha krytu 5 při jeho připevnění k tělesu 4_ prostřednictvím uvedení koncových čel výstupku 51 a žabíračího výstupku 11c leží proti povrchu stropu krytu 5. V tomto smyslu tedy výstupek 51 a zabírací výstupek 11c vytvářejí polohovací výstupky.

U elektromagnetického relé jsou koncová čela výstupku 51 a zabíracího výstupku 11c plochá. Pokud mají výstupek 51 a zabírací výstupek 11c rozdílnou výšku, pak rohy těchto výstupků přicházejí do styku s výstupkem 51 a se zabíracím výstupkem 11c. V důsledku toho vzniká možnost, že dochází k velkému naklonění krytu 5. Aby tomu bylo možno zabránit, mohou být konce výstupku 51 a zabíracího výstupku 11c při pohledu ve směru uspořádání výstupku 51 a zabíracího výstupku 11c vytvarovány tak, aby měly v podstatě polokruhový průřez, přičemž mohou být zakřiveny směrem ke stropu krytu 5.

V tomto případě pak výstupek 51 a zabírací výstupek 11c přicházejí do styku s povrchem stropu krytu 5. V důsledku toho je sklon krytu 5 snížen v porovnání s konstrukcí, kdy rohy výstupku 51 a zabíracího výstupku 11c přicházejí do styku se stropem krytu 5. Zde je nutno zdůraznit, že zakřivení těchto konců směrem ke stropu krytu 5 postačuje pro zamezení zvýšení sklonu krytu 5, přičemž však není podstatné, že konce výstupku 51 a zabíracího výstupku 11c jsou vytvarovány tak, že mají v podstatě polokruhový průřez při pohledu ve směru uspořádání výstupku 51 a zabíracího výstupku 11c.

Jak je znázorněno na vyobrazení podle obr. 38, tak vyčnívající část 52, která slouží jako polohovací výstupek, a • φ

9 9 • 9

99 • · 4 » 9 « ( která je určena k tomu, aby byla ve styku s povrchem stropu krytu 5, může být vytvořena na konci stěny 41, vytvářející strop úložné konkávní části 42, umístěné v blízkosti kontaktní části 3. U tohoto příkladného provedení je zabírací výstupek 11c uspořádán na manžetové části 11a cívkové kostry 11, která je umístěna na opačné straně vůči kontaktní části 3.

Vyčnívající část 52 je uspořádána na části stěny 41, která je blíže běžně uzavřené kontaktní desky 32 . V důsledku toho je zvětšena vzdálenost mezi zabíracím výstupkem 11c pro podepírání povrchu stropu krytu 5 a vyčnívající částí 52. Kromě toho je snížen sklon krytu 5 vůči tělesu _4.

V souladu s předmětem tohoto vynálezu byla vyvinuta první upevňovací konstrukce elektromagnetu pro upevnění jha a železného jádra v elektromagnetickém relé, která je charakterizována tím, že jho, vytvořené ve tvaru písmene L, je opatřeno ohnutou povrchovou částí, obdélníkovitý průchozí otvor je vytvořen ve středové oblasti této ohnuté povrchové části, je zde vytvořeno tyčovité železné jádro, které má průřez větší v podélném směru, než obdélníkovitý průchozí otvor, přičemž jeho vyčnívající část má koncové čelo poněkud menší, než průchozí otvor, vytvořený ve středové oblasti jednoho konce železného jádra, a přičemž jho a železné jádro jsou upevněny vložením vyčnívající části do průchozího otvoru.

Použitím vyčnívající části, opatřené na obou stranách osazenými částmi, je možno zabránit tomu, aby docházelo k naklánění železného jádra v průběhu otáčivého lisování. V důsledku je možno zabránit tomu, aby docházelo ke snižování

0» · 9 * ♦ ♦ · · * · « • · · 0 9 9

9 0 9*9 ·9· 09 velikosti přitažlivé síly elektromagnetu. Je tak realizováno stabilní zvyšování přitažlivé síly elektromagnetu.

Tento vynález poskytuje druhou upevňovací konstrukci elektromagnetu pro upevnění jha a železného jádra u elektromagnetického relé, která je charakterizována tím, že jho, vytvořené ve tvaru písmene L, je opatřeno ohnutou povrchovou částí, obdélníkovitý průchozí otvor je vytvořen ve středové oblasti této ohnuté povrchové části, je zde vytvořeno tyčovité železné jádro, které má průřez poněkud kratší v podélném směru, než obdélníkovitý průchozí otvor, avšak poněkud širší, než tento průchozí otvor, přičemž jeho vyčnívající část má koncové čelo poněkud menší, než průchozí otvor, vytvořený ve středové oblasti jednoho konce železného jádra, a přičemž jho a železné jádro jsou upevněny vložením vyčnívající části do průchozího otvoru.

U upevňovací konstrukce podle tohoto vynálezu je železné jádro opatřeno vyčnívající částí s osazenými částmi na obou stranách. Uspořádáním těchto osazených částí je možno zabránit tomu, aby docházelo k naklánění železného jádra v průběhu otočného lisování. Kromě toho dochází ke zvýšení stupně magnetického spojení jha a železného jádra, neboť je zvětšena spojovací oblast mezi jhem a železným jádrem. V důsledku toho dochází ke zvýšení přitažlivé síly elektromagnetu.

Tento vynález dále poskytuje třetí upevňovací konstrukci elektromagnetu pro upevnění jha a železného jádra u elektromagnetického relé, která je charakterizována tím, že jho, vytvořené ve tvaru písmene L, je opatřeno obdélníkovitým průchozím otvorem, vytvořeným ve středové oblasti ohnuté

povrchové části, je zde vytvořeno tyčovité železné jádro, které má průřez větší, než obdélníkovitý průchozí otvor, přičemž jeho vyčnívající část má koncové čelo poněkud menší, než průchozí otvor, vytvořený ve středové oblasti jednoho konce železného jádra, a přičemž jho a železné jádro jsou upevněny vložením vyčnívající části do průchozího otvoru.

U takto zkonstruované upevňovací konstrukce podle tohoto vynálezu je železné jádro opatřeno vyčnívající částí s osazenou částí kolem dokola. V důsledku toho je možno zabránit tomu, aby docházelo k naklánění železného jádra vzhledem ke jhu a železného jádra v průběhu otočného lisování. Kromě toho dochází ke zvýšení stupně magnetického spojení jha a železného jádra, neboť je zvětšena spojovací oblast mezi jhem a železným jádrem. V důsledku toho dochází ke zvýšení přitažlivé síly elektromagnetu.

Tento vynález dále poskytuje čtvrtou upevňovací konstrukci elektromagnetu pro upevnění jha a železného jádra u elektromagnetického relé, která je charakterizována tím, že jho, vytvořené ve tvaru písmene L, je opatřeno ohnutou povrchovou částí, přičemž je v horní části této ohnuté povrchové části vytvořena obdélníkovitá drážka, je zde vytvořeno tyčovité železné jádro, které má průřez větší, než obdélníkovitá drážka v podélném směru, přičemž jeho vyčnívající část má koncové čelo poněkud menší, než obdélníkovitá drážka vyčnívá z jednoho konce železného jádra, a přičemž jho a železné jádro jsou upevněny vložením vyčnívající části do obdélníkovité drážky.

Spojovací část jha a železného jádra, kde dochází k největším magnetickým ztrátám, má tři povrchové plochy, ·· • # · přičemž je jedna povrchová plocha vyčnívající části železného jádra oddělena od oblasti magnetických ztrát, takže jsou magnetické ztráty ve spojovací části sníženy. V důsledku toho je zvýšena přitažlivá síla elektromagnetu.

Tento vynález dále poskytuje pátou upevňovací konstrukci elektromagnetu pro upevnění jha a železného jádra u elektromagnetického relé, která je charakterizována tím, že jho, vytvořené ve tvaru písmene L, je opatřeno ohnutou povrchovou částí, přičemž je v horní části této ohnuté povrchové části vytvořena lichoběžníkovitá drážka, tato lichoběžníkovitá drážka je uspořádána tak, že se její šířka zvětšuje společně se zvětšováním její hloubky, je zde vytvořeno tyčovité železné jádro, které má průřez, rozprostírající se dále směrem dolů ode dna lichoběžníkovité drážky, navíc k rozměru obdélníkovité drážky, přičemž jeho vyčnívající část má koncové čelo poněkud menší, než lichoběžníkovitá drážka vyčnívá z jednoho konce železného jádra, a přičemž jho a železné jádro jsou upevněny vložením vyčnívající části do lichoběžníkovité drážky.

Spojovací část jha a železného jádra, kde dochází k největším magnetickým ztrátám, má tři povrchové plochy, přičemž je jedna povrchová plocha vyčnívající části železného jádra oddělena od oblasti magnetických ztrát, takže jsou magnetické ztráty ve spojovací části sníženy. V důsledku toho je zvýšena přitažlivá síla elektromagnetu. Jelikož má lichoběžníkovitá drážka lichoběžníkovitý tvar, nemůže docházet k tomu, aby vyčnívající část železného jádra vykluzovala ven z lichoběžníkovité drážky jha.

· • 444

V souladu s předmětem tohoto vynálezu byl rovněž vyvinut způsob upevňování u elektromagnetického relé jha, vytvořeného ve tvaru písmene L a opatřeného ohnutou povrchovou částí a obdélníkovitým průchozím otvorem v této ohnuté povrchové části, a tyčovitého železného jádra, majícího průřez větší, než obdélníkovitý průchozí otvor, přičemž je železné jádro opatřeno vyčnívající částí, vyčnívající na jednom konci železného jádra, jeden konec této vyčnívající části je poněkud menší, než průchozí otvor, délka vyčnívající části je poněkud větší, než průchozí otvor, přičemž je na druhém konci železného jádra vytvořena příruba, shora uvedený způsob je charakterizován tím, že jho a železné jádro jsou po vložení vyčnívající části do průchozího otvoru upevněny prostřednictvím lisovacího upevňovacího nástroje celkem v pěti směrech, a to ve čtyřech směrech od vnějších obvodových směrů ohnuté povrchové části k vnitřní straně, a v jednom směru od příruby k vnitřní straně, přičemž je otočné lisování uplatňováno na vyčnívající část železného jádra, vyčnívající z průchozího otvoru tak, aby byla vyplněna mezera, vytvořená mezi průchozím otvorem a vyčnívající částí.

Po provedení otáčivého lisování jsou jho a železné jádro upevněny prostřednictvím lisovacího upevňovacího nástroje celkem v pěti směrech, a to ve čtyřech směrech od vnějšího obvodu ohnuté povrchové části k vnitřní straně, a v jednom směru od strany příruby k vnitřní straně. Roztahování ohnuté povrchové části je zabráněno, přičemž je rovněž zabráněno vytváření (nebo ponechávání) mezery mezi jhem a železným jádrem. Ovládání vyčnívajících částí železného jádra je velice snadné, přičemž je zlepšena přesnost rozměrových změn vyčnívajících částí železného jádra. V důsledku toho je zlepšena přitažlivá síla elektromagnetu.

44 • 4 4 4

4 4 ·

4 4 4

4 4 4

4· • 444 • 4 ·

4 4

Předmět tohoto vynálezu poskytuje dále ještě jiný způsob upevnění elektromagnetu u elektromagnetického relé, přičemž je při provádění otáčivého lisování ohnutá povrchová část přitlačována na osazená čela železného jádra, způsobená vyčnívající částí. V důsledku tohoto způsobu dochází ke zlepšení mechanického spojení mezi jhem a železným jádrem. Na základě toho je potom zlepšena přitažlivá síla elektromagnetu.

Předmět tohoto vynálezu dále poskytuje ještě jiný způsob upevnění elektromagnetu u elektromagnetického relé, přičemž je železné jádro vloženo do válcovité cívkové kostry, na kterou je navinuta cívka ještě předtím, než je vyčnívající část vložena do průchozího otvoru. Při použití tohoto způsobu je dosahováno výrazného zlepšení přitažlivé síly elektromagnetu.

Jak vyplývá ze shora uvedeného popisu, tak elektromagnetické relé podle tohoto vynálezu obsahuje:

- elektromagnet, u kterého je cívka navinuta kolem železného jádra;

- jho, jehož jeden konec je magneticky připojen k prvnímu magnetickému pólu elektromagnetu, a jehož druhý konec se rozprostírá do polohy v blízkosti druhého magnetického pólu elektromagnetu;

- kotvu, která je otočně připojena k druhému konci jha, a která je poháněna prostřednictvím elektromagnetu;

- pohyblivé kontakty, které se pohybují společně s otáčením kotvy;

- pevné kontakty, které jsou uváděny do styku s pohyblivými kontakty, a které jsou od nich odpojovány;

- přičemž druhý konec jha slouží jako střed otáčení při otáčení kotvy a je ohnut ve tvaru písmene L.

Jelikož je druhý konec jha ohnut ve tvaru písmene L, je styková oblast jeho styku s kotvou zvětšena, v důsledku čehož dochází ke zvětšení přitažlivé síly elektromagnetu vůči kotvě. Kromě toho může být jho vytvořeno prostřednictvím ohnutí deskovitého členu o stejnoměrné tloušťce, v důsledku čehož nedochází ke zvyšování výrobních nákladů.

Předmět tohoto vynálezu rovněž poskytuje způsob výroby elektromagnetického relé, který obsahuje:

- elektromagnet, u kterého je cívka navinuta kolem železného jádra;

- jho, jehož jeden konec je magneticky připojen k prvnímu magnetickému pólu elektromagnetu, a jehož druhý konec se rozprostírá do polohy v blízkosti druhého magnetického pólu elektromagnetu;

- kotvu, která je otočně připojena k druhému konci jha, a která je poháněna prostřednictvím elektromagnetu;

- pohyblivé kontakty, které se pohybují společně s otáčením kotvy;

to ···· «· · ·· ·· toto · ···· ···· to · ··· · · · to « · ··· to····· ·· t · · ··«· ··* · ·· *·* ·· ··

- pevné kontakty, které jsou uváděny do styku s pohyblivými kontakty, a které jsou od nich odpojovány;

- přičemž druhý konec jha slouží jako střed otáčení při otáčení kotvy a je ohnut ve tvaru písmene L, přičemž je tento způsob výroby charakterizován tím, že jeden konec deskovitého magnetického členu je ohnut, a že ohnutá část je podrobena ostřihovacímu procesu, v důsledku čehož má tvar písmene L, jehož konec slouží jako střed otáčení při otáčení kotvy.

Proto může být jho vyrobeno z deskového členu o stejnoměrné tloušťce, v důsledku čehož je ovládání rozměrů tloušťky jha při jeho výrobě velice snadné. Ohnut část jha je prostřednictvím ostřihovacího procesu zaostřena za účelem zvýšení stupně spojení mezi druhým koncem jha a kotvou, v důsledku čehož je dále snížen magnetický odpor kontaktní části jha a kotvy.

Jak vyplývá ze shora uvedeného popisu, tak elektromagnetické relé podle tohoto vynálezu obsahuje:

- elektromagnetický blok s kotvou, která je poháněna tehdy, pokud je do příslušné cívky přiváděn elektrický proud;

- kontaktní část, obsahující pevnou kontaktní desku, opatřenou pevným kontaktem, a pohyblivou kontaktní desku, opatřenou pohyblivým kontaktem;

- kartu, která je poháněna prostřednictvím vratného pohybu kotvy za účelem otevíráni a uzavírání kontaktní části;

*· 99 • 9 9 9 9 9 9 * · 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9

999 99 «β

- těleso, ve kterém jsou na jednom jeho konci umístěny kontaktní desky, přičemž je na druhém jeho konci uspořádána úložná konkávní část s otevřenými stranami, zatímco elektromagnetický blok je umístěn v této úložné konkávní části;

- přičemž vyčnívající prostředky, uspořádané v části stěny, tvořící strop úložné konkávní části, která je umístěna mezi elektromagnetickým blokem a kontaktní částí tak, že dochází ke zvýšení posuvné vzdálenosti mezi elektromagnetickým blokem a kontaktní částí.

V důsledku toho je posuvná vzdálenost delší, než je tomu u konstrukce, která má plochý povrch opatřen vyčnívajícími prostředky. Kromě toho jsou izolační charakteristické vlastnosti elektromagnetického relé zlepšeny, přičemž je zajištěna uspokojivá izolační vzdálenost dokonce i u velmi malého elektromagnetického relé.

Jiné provedení elektromagnetického relé podle tohoto vynálezu odpovídá prvnímu provedení elektromagnetického relé, avšak dále obsahuje kryt, který má tvar skříně a který je vyroben ze syntetické pryskyřice, je otevřen na jedné straně a je připevněn k tělesu, takže pokrývá elektromagnetický blok a kontaktní část, přičemž jsou na stěně, vytvářející strop úložné konkávní části a manžetové části kostry cívky s navinutou cívkou, uspořádány polohovací výstupky.

Takže pokud je kryt připevněn k tělesu, jsou uvedené polohovací výstupky uvedeny do styku s povrchem stropu krytu. V důsledku toho může být kryt zcela přesně umístěn na tělese.

··«· • tf • · *· • 9 9 9

9 9 9

9 9 9

9 9 9 • · ·♦

Kromě toho je povrch stropu krytu podepírán na dvou místech. Tím je zaručena lepší stabilizace montáže krytu.

Jiné provedení elektromagnetického relé podle tohoto vynálezu je charakterizováno tím, že polohovacím výstupkem, uspořádaným na stěně, vytvářející strop úložné konkávní části, je výstupek, vyčnívající z vyčnívajících prostředků, přičemž polohovací výstupek, vyčnívající z manžetové části, a výstupek, vyčnívající z vyčnívajících prostředků, jsou ve svém průřezu zakřiveny při pohledu ve směru uspořádání výstupků směrem ke stropu krytu.

S pomocí těchto technických znaků pak v případě, kdy kontaktní povrchy polohovacího výstupku ve styku s povrchem stropu krytu a vyčnívající část jsou ploché, pokud je výška polohovacího výstupku odlišná od výšky vyčnívající části, tak rohy polohovacího výstupku a vyčnívající části přicházejí do styku s povrchem stropu krytu. V tomto případě polohovací výstupek a vyčnívající část jsou ve styku se stropem krytu v jejich zakřivených částech, jelikož jsou tyto zakřivené části zakřiveny v průřezu směrem k povrchu stropu krytu. V důsledku toho je sklon krytu s výhodou snížen.

Jedno provedení elektromagnetického relé podle tohoto vynálezu je charakterizováno tím, že manžetová část kostry cívky, která je opatřena polohovacím výstupkem, je umístěna na jednom konci kostry cívky, který leží na opačné straně, než druhý konec, který je opatřen kontaktní částí, přičemž je polohovací výstupek vytvořen na stěně, vytvářející strop úložné konkávní části, a to na části stěny, která leží blíže ke kontaktní části.

··«· * * 9 4 « *« • 4 ·· · 4 · 4 • · 4 · « 4 4 • · « 4 4 4 4 4 • · · 4 4 4 4

444 44 44

S pomocí těchto technických znaků je jeden polohovací výstupek uspořádán blíže k manžetové části, která je umístěna na konci kostry cívky, který leží na opačné straně, než je konec, ležící blíže ke kontaktní části. V důsledku toho je zvětšena vzdálenost mezi dvěma polohovacími výstupky, takže je snížen sklon krytu vůči tělesu.

Claims (19)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Elektromagnet vyznačující se tím, že obsahuje:

   - deskovité jho, vytvořené ve tvaru písmene L, se zakřivenou povrchovou částí,

   - pravoúhlé železné jádro, které je připojeno k uvedenému jhu, a na kterém je navinuta cívka,

   - kotvu, otočně a výkyvně podepíranou jedním koncem uvedeného jha, přičemž je uvedená kotva ovládána uvedenou cívkou, a spojovací prostředky pro spojení uvedeného jha s uvedeným železným jádrem prostřednictvím otáčivého lisování.
2. 2. Elektromagnet podle nároku 1 vyznačující se tím, že uvedené spojovací prostředky obsahují:

   - výstupek, vymezený alespoň jednou osazenou částí, uspořádanou na konci uvedeného jádra,

   - průchozí otvor, vytvořený v uvedené zakřivené povrchové části, přičemž je uvedený výstupek vložen do uvedeného průchozího otvoru, a

   - mezeru, vymezenou mezí uvedeným výstupkem a uvedeným úložným otvorem, když je uvedený výstupek vložen do uvedeného průchozího otvoru.

   • · · · • ·

   • • • • · · 64 • • • • • » · · · · · • · · · 9· · · « • · · * · · · •· ··· ·· «· 3. Elektromagnet podle nároku 2 vyznačuj ící se tím, že uvedený výstupek je tvořen osazenou částí, rozprostírající se ve směru šířky průřezu uvedeného železného jádra. 4. Elektromagnet podle nároku 2 vyznačuj ící se tím, že uvedenou osazenou

   částí je osazená část, rozprostírající se v podélném směru průřezu uvedeného železného jádra.
3. 5. Upevňovací konstrukce podle nároku 2 vyznačující se tím, že uvedená osazená část je tvořena osazenou částí, rozprostírající se ve směru šířky a v podélném směru průřezu uvedeného železného jádra.

   6. Elektromagnet podle nároku 2 vyznačuj ící se tím, že průřez uvedeného výstupku má v podstatě stejnou velikost, jako průřez uvedeného průchozího otvoru. 7. Elektromagnet podle nároku 1 vyznačuj ící se tím, že uvedené spojovací

   prostředky obsahují:

   - vyříznutou část, vytvořenou v uvedené ohnuté povrchové části, a

   - alespoň jeden výstupek, uspořádaný na konci uvedeného železného jádra, přičemž uvedené železné jádro má lichoběžníkovitý tvar.
4. 8. Elektromagnet vyznačující se tím, že obsahuje:

   montážní sestavu elektromagnetu, obsahující:

   - pravoúhlé železné jádro, na kterém je navinuta cívka,

   - deskovité jho, jehož jeden konec je magneticky spojen s jedním magnetickým pólem uvedeného elektromagnetu, a jehož druhý konec se rozprostírá do polohy v blízkosti druhého magnetického pólu uvedeného elektromagnetu, přičemž uvedený druhý konec uvedeného jha má zvětšenou kontaktní oblast ve tvaru písmene L, a

   - kotvu, otočně a výkyvné podepíranou uvedeným druhým koncem uvedeného jha, kontaktní ústrojí, obsahující:

   - pohyblivý kontakt, který je pohyblivý prostřednictvím pohybu uvedené kotvy,

   - pevný kontakt, který je přiváděn do styku s uvedeným pohyblivým kontaktem a je od něj odpojován, a

   - spojovací prostředky pro spojení uvedeného jha s uvedeným železným jádrem prostřednictvím otáčivého lisování.
5. 9. Elektromagnet podle nároku 8 vyznačující se tím, že obsahuje:

   • 0 <

   • 0 ·

   0 0 0

   - kartu pro uvádění do pohybu uvedeného pohyblivého kontaktu prostřednictvím pohybu uvedené kotvy, a

   - hlavní těleso, opatřené kontaktními deskami na jednom konci a úložnou konkávní částí otevřenou na stranu na druhém konci, přičemž je uvedené ústrojí umístěno v uvedené úložné konkávní části, a přičemž je uvedené hlavní těleso opatřeno stropní stěnou s výstupkem.
6. 10. Elektromagnet podle nároku 8 vyznačující se tím, že dále obsahuje:

   - skříňovitý kryt s jednou otevřenou stranou, přičemž je uvedený kryt připevněn k uvedenému hlavnímu tělesu, takže překrývá uvedený elektromagnetický blok, uvedenou kontaktní část a uvedenou kartu, a

   - polohovací člen pro udržování vzdálenosti mezi uvedenou stropní stěnou uvedeného hlavního tělesa a stěnou uvedeného krytu na pevně stanovené velikosti.
7. 11. Elektromagnet podle nároku 10 vyznačující se tím, že uvedený polohovací člen je opatřen alespoň jedním z uvedených výstupků, přičemž je výstupek uspořádán na přírubě na druhém konci uvedeného železného jádra, a osový výstupek je uspořádán na uvedené stropní stěně uvedeného hlavního tělesa.

   v y z n plocha přírubě . Elektromagnet ačující se uvedeného výstupku, na druhém konci podle nároku 11 tím, že horní povrchová a to výstupku, uspořádaného na uvedeného železného jádra, nebo • · osového výstupku, uspořádaného na uvedené stropní stěně uvedeného hlavního tělesa, je zakřivená.
8. 13. Elektromagnet podle nároku 8 vyznačující se tím, že uvedené spojovací prostředky obsahují:

   - výstupek, vymezený alespoň jednou osazenou částí, uspořádanou na konci uvedeného železného jádra,

   - průchozí otvor, vytvořený v uvedené ohnuté povrchové části, přičemž je uvedený výstupek vložen do uvedeného průchozího otvoru, a

   - mezeru vymezenou mezi uvedeným výstupkem a uvedeným úložným otvorem, když je uvedený výstupek vložen do uvedeného průchozího otvoru.
9. 14. Elektromagnet podle . nároku 13 vyznačující se tím, že uvedený výstupek je tvořen osazenou částí, rozprostírající se ve směru šířky průřezu uvedeného železného jádra.
10. 15. Elektromagnet podle nároku 13 vyznačující se tím, že uvedenou osazenou částí je osazená část, rozprostírající se v podélném směru průřezu uvedeného železného jádra.
11. 16. Upevňovací konstrukce podle nároku 13 vyznačující se tím, že uvedená osazená část je tvořena osazenou částí, rozprostírající se ve směru šířky a v podélném směru průřezu uvedeného železného jádra.
12. 17. Elektromagnet podle nároku 13 vyznačující se tím, že průřez uvedeného výstupku má v podstatě stejnou velikost, jako průřez uvedeného průchozího otvoru.
13. 18. Elektromagnet podle nároku 8 vyznačující se tím, že uvedené spojovací prostředky obsahují:

    - vyříznutou část, části, a vytvořenou v uvedené ohnuté povrchové

    - alespoň jeden výstupek, uspořádaný na konci uvedeného železného jádra, přičemž má uvedené železné jádro lichoběžníkovitý tvar.
14. 19. Elektromagnetické relé vyznačující se tím, že obsahuje:

    - pravoúhlé železné jádro, na kterém je navinuta cívka,

    - deskovité jho, jehož jeden konec je magneticky spojen s jedním magnetickým pólem uvedeného železného jádra, a jehož druhý konec se rozprostírá do polohy v blízkosti druhého magnetického pólu uvedeného železného jádra, přičemž uvedený druhý konec uvedeného jha má zvětšenou kontaktní oblast, jejíž zvětšený povrch má tvar písmene L,

    - kotvu, otočně a výkyvné podepíranou uvedeným druhým koncem uvedeného jha, • · · ·

    - pohyblivý kontakt, který je pohyblivý prostřednictvím pohybu uvedené kotvy, a

    - pevný kontakt, uváděný do styku s uvedeným pohyblivým kontaktem a odpojovaný od tohoto pohyblivého kontaktu.
15. 20. Elektromagnetické relé podle nároku 19 vyznačující se tím, že uvedená zvětšená kontaktní oblast je vytvořena vytvarováním uvedeného druhého konce uvedeného jha do tvaru písmene L.
16. 21. Způsob vytvoření elektromagnetického relé, které obsahuj e:

    - pravoúhlé železné jádro, na kterém je navinuta cívka,

    - deskovité jho, jehož jeden konec je magneticky spojen s jedním magnetickým pólem uvedeného železného jádra, a jehož druhý konec se rozprostírá do polohy v blízkosti druhého magnetického pólu uvedeného železného jádra, přičemž uvedený druhý konec uvedeného jha má zvětšenou kontaktní oblast, jejíž zvětšený povrch má tvar písmene L,

    - kotvu, otočně a výkyvné podepíranou uvedeným druhým koncem uvedeného jha, přičemž je uvedená kotva ovládána uvedenou cívkou,

    - pohyblivý kontakt, který je pohyblivý prostřednictvím otáčení uvedené kotvy, a

    - pevný kontakt, uváděný do styku s uvedeným pohyblivým kontaktem a odpojovaný od tohoto pohyblivého kontaktu, ·♦· · vyznačující se tím, že uvedený způsob obsahuje následující kroky:

    - ohýbání uvedeného druhého konce uvedeného jha do tvaru písmene L, a

    - tvarové obrábění uvedené části ve tvaru písmene L za účelem vytvoření středu otáčení uvedené kotvy při otáčení této kotvy.
17. 22. Elektromagnetické relé, které obsahuje:

    - pravoúhlé železné jádro, na kterém je navinuta cívka,

    - deskovité jho, jehož jeden konec je magneticky spojen s jedním magnetickým pólem uvedeného železného jádra, a jehož druhý konec se rozprostírá do polohy v blízkosti druhého magnetického pólu uvedeného železného jádra, přičemž uvedený druhý konec uvedeného jha má zvětšenou kontaktní oblast, jejíž zvětšený povrch má tvar písmene L,

    - kotvu, otočně a výkyvné podepíranou uvedeným druhým koncem uvedeného jha, přičemž je uvedená kotva ovládána uvedenou cívkou,

    - pohyblivý kontakt, který je pohyblivý prostřednictvím otáčení uvedené kotvy, a

    - pevný kontakt, uváděný do styku s uvedeným pohyblivým kontaktem a odpojovaný od tohoto pohyblivého kontaktu, vyznačující se tím, že uvedený elektromagnet je vytvořen způsobem, obsahujícím následující kroky:

    - ohýbání uvedeného druhého konce uvedeného jha do tvaru písmene L, a

    - tvarové obrábění uvedené části ve tvaru písmene L za účelem vytvoření středu otáčení uvedené kotvy při otáčení této kotvy.
18. 23. Elektromagnet vyznačující se tím, že obsahuje:

    - pravoúhlé železné jádro, na kterém je navinuta cívka,

    - deskovité jho, jehož jeden konec je magneticky spojen s jedním magnetickým pólem uvedeného železného jádra, a jehož druhý konec se rozprostírá do polohy v blízkosti druhého magnetického pólu uvedeného železného jádra, přičemž uvedený druhý konec uvedeného jha má zvětšenou kontaktní oblast, jejíž zvětšený povrch má tvar písmene L,

    - kotvu, otočně a výkyvné podepíranou uvedeným druhým koncem uvedeného jha,

    - výstupek, vymezený na jednom konci uvedeného železného jádra, přičemž je uvedený výstupek tvořen dvěma osazenými částmi, rozprostírajícími se ve směru šířky průřezu uvedeného železného jádra,

    - průchozí otvor, vytvořený v uvedené ohnuté povrchové části, přičemž je uvedený výstupek vložen do uvedeného průchozího otvoru, a

    - mezeru, vymezenou mezi uvedeným výstupkem a uvedeným úložným otvorem, když je uvedený výstupek vložen do uvedeného průchozího otvoru.
19. 24. Elektromagnet vyznačující se tím, že obsahuje:

    - pravoúhlé železné jádro, na kterém je navinuta cívka,

    - deskovité jho, jehož jeden konec je magneticky spojen s jedním magnetickým pólem uvedeného železného jádra, a jehož druhý konec se rozprostírá do polohy v blízkosti druhého magnetického pólu uvedeného železného jádra, přičemž uvedený druhý konec uvedeného jha má zvětšenou kontaktní oblast, jejíž zvětšený povrch má tvar písmene L,

    - kotvu, otočně a výkyvné podepíranou uvedeným druhým koncem uvedeného jha,

    - výstupek, vymezený na jednom konci uvedeného železného jádra, přičemž je uvedený výstupek tvořen dvěma osazenými částmi, rozprostírajícími se v podélném směru šířky průřezu uvedeného železného jádra,

    - průchozí otvor, vytvořený v uvedené ohnuté povrchové části, přičemž je uvedený výstupek vložen do uvedeného průchozího otvoru, a « ·

    - mezeru, vymezenou mezi uvedeným výstupkem a uvedeným úložným otvorem, když je uvedený výstupek vložen do uvedeného průchozího otvoru.