CZ297483B6 - Jiskrová zapalovací svícka - Google Patents
Jiskrová zapalovací svícka Download PDFInfo
- Publication number
- CZ297483B6 CZ297483B6 CZ20014295A CZ20014295A CZ297483B6 CZ 297483 B6 CZ297483 B6 CZ 297483B6 CZ 20014295 A CZ20014295 A CZ 20014295A CZ 20014295 A CZ20014295 A CZ 20014295A CZ 297483 B6 CZ297483 B6 CZ 297483B6
- Authority
- CZ
- Czechia
- Prior art keywords
- electrode
- amount
- alloy
- outer electrode
- metal
- Prior art date
Links
Landscapes
- Spark Plugs (AREA)
Abstract
Alespon cinná cást vnejsí elektrody (300) jiskrové zapalovací svícky je tvorena kovovým materiálem,vybraným ze skupiny zahrnující Ni-Y, Ni-Ce, Ni-Hf, Ni-Zr, Ni-Ti, a soucasne alespon cinná cást (401) strední elektrody (400) je tvorena kovovým materiálem, vybraným ze skupiny D, kde D znamená alespon jeden prvek ze skupiny Pt, Ir, Pd, Rh, Ru, W. Vnejsí elektroda (300) muze být z kovové slitiny A-R-X, kde A znamená alespon jeden prvek ze skupiny Ni, Co, Fe nebo kombinaci techto prvku, kde R znamená alespon jeden prvek ze skupiny Cr, Mn, Al, Si nebo kombinaci techto prvku, a kde X znamená alespon jeden prvek ze skupiny Y, Ce, Hf, Zr, Ti nebo kombinací techto prvku nebo jejich oxidu, a alespon cinná cást (401) strední elektrody (400) je z materiálu vybraného ze skupiny D, kde D znamená alespon jeden prvek ze skupiny Pt, Ir, Pd, Rh, Ru, W nebo kombinací techto prvku, nebo je z materiálu vybraného ze skupiny D, který je legován alespon jedním prvkem ze skupiny oznacené X nebo kombinací techto prvku.
Description
Vynález se týká uspořádání jiskrové zapalovací svíčky pro čtyřdobé a dvoudobé zážehové spalovací motory, zejména konstrukce a materiálu elektrod jiskrových zapalovacích svíček.
Dosavadní stav techniky
Jiskrová zapalovací svíčka slouží k zapálení zkomprimované směsi paliva ve spalovacím prostoru čtyřdobých a dvoudobých zážehových spalovacích motorů. K zapálení zkomprimované směsi dochází v přesně řízený okamžik, kdy mezi středí elektrodou a jednou z bočních elektrod přeskočí jiskra vysokého napětí. Na protikorozní odolnost elektrod svíčky v žárovém prostředí ve spalovacím prostoru ve válci motoru, a následně na stálost tvaru jejich výrobního provedení, má podstatný vliv chemické složení jejich materiálu.
Pro výrobu elektrod svíček jsou využívány materiály Ag, W, Ni a slitiny s Ni, s Co slitiny s Pt, Ir, Rh, Pd a další. Jak je patrné, užívají se materiály jak s vysokou odolností proti oxidaci, tak materiály s vysokou teplotou tavení. Dále se obvykle používají slitiny s Ni, kde legujícími prvky jsou například Si, Al, Cr, Mn. Legování základních materiálů se provádí hlavně z důvodu zvýšení jejich odolnosti proti oxidaci v žárovém prostředí a zvýšení jejich dobré vařitelnosti k oceli.
Na materiál elektrod zapalovacích svíček působí celá řada nepříznivých vlivů. Jsou to střídající se teploty ve spalovacím prostoru zážehového motoru, zplodiny hoření paliva, oxidy a další prvky z oleje jako například síra. Z pohledu elektrodových materiálů užitých v žárovém prostředí spalovacího motoru jsou tyto vlivy významné, dochází ke snižování provozní životnost svíček ve spalovacím prostoru zážehových spalovacích motorů.
Podstata vynálezu
Cílem tohoto vynálezu je zvýšení odolností elektrod jiskrové zapalovací svíčky vůči žárové korozi, to je odolnosti proti oxidaci na hranách materiálových zrn v závislosti na čase expozice ve srovnatelném žárovém prostředí a odolnosti proti erozi způsobené elektrickým výbojem v žárovém prostředí. Podstata tohoto vynálezu spočívá v tom, že alespoň činná část vnější elektrody zapalovací svíčky je tvořena kovovým materiálem, vybraným ze skupiny zahrnující Ni-Y, NiCe, Ni-HF, Ni-Zr, Ni-Ti, a alespoň činná část střední elektrody je tvořena kovovým materiálem, vybraným ze skupiny D, kde D znamená alespoň jeden prvek ze skupiny Pt, Ir, Pd, Rh, Ru, W. Činná část elektrody je ta část kovové elektrody, která tvoří výbojové místo pro přeskok elektrické jiskry. Jedním ze sledovaných parametrů kvality materiálu elektrod je hledisko odolnosti vůči žárové korozi, to je odolnosti proti oxidaci na hranách materiálových zrn v závislosti na čase expozice ve srovnatelném žárovém prostředí a odolností proti erozi způsobené elektrickým výbojem v žárovém prostředí. Výhodou řešení podle předloženého vynálezu je zvýšení protikorozní odolnosti vnějších elektrod jiskrové zapalovací svíčky v cyklujícím žárovém prostředí ve spalovacím motoru. Základní materiál vnější elektrody Ni, který je přilegován yttriem Y, vytváří slitinu, která má podstatně lepší protikorozní vlastnosti. Vnější elektroda svíčky, vytvořená z drátu této slitiny, má vyšší protikorozní odolnost v cyklujícím žárovém prostředí. Podstatou vynálezu je právě nová kombinace vnější elektrody ze slitiny Ni-Y a zakončení z materiálu Pt resp. Ir, Pd, Rh, Ru, W na střední elektrodě, která tvoří materiálovou sestavu pro výbojové jiskřiště zapalovací svíčky. Stejný význam jako yttrium vdané materiálové sestavě mají i další prvky jako cer a hafnium, zirkonium nebo titan, které se uplatňují při ochraně niklových slitin, aby zlepšily jejich odolnost proti oxidaci. Zásadní význam prvků Y, Ce, Hf, Zr, Ti je v tom, že mění mechanismus oxidace na povrchu zrn niklu nebo zrn niklových slitin a zlepšují přilnavost oxidační vrstvy k základnímu materiálu. Mechanismus oxidace mění tak, že omezují tvorbu kavit na rozhraní kov-oxid.
Vnější elektroda může být v alternativním provedení z kovové slitiny A-R-X, kde A znamená alespoň jeden prvek ze skupiny Ni, Co, Fe nebo kombinaci těchto prvků, kde R znamená alespoň jeden prvek ze skupiny Cr, Mn, Al, Si nebo kombinaci těchto prvků, a kde X znamená alespoň jeden prvek ze skupiny Y, Ce, Hf, Zr, Ti nebo kombinací těchto prvků nebo jejich oxidů. Přitom alespoň činná část střední elektrody jez materiálu vybraného ze skupiny D, kde D znamená alespoň jeden prvek ze skupiny Pt, Ir, Pd, Rh, Ru, W nebo kombinací těchto prvků, nebo je z materiálu vybraného ze skupiny D, který je legován alespoň jedním prvkem ze skupiny označené X nebo kombinací těchto prvků.
V niklové slitině obsažené kovy, jako například Ni, Cr, Al, Si, Fe, Μη, Y, Ce, Hf, tvoří plynule při cyklující žárové expozici oxidy na hranách niklových zrn nebo na hranách zrn niklových slitin při styku s povrchem slitiny a vytvářejí s povrchem slitiny pevnou vazbu. Těžkotavitelné oxidy kovů Ni, Cr, Al, Si, Fe, Mn, jako jsou například NiO, Cr2O3, A12O3, SiO2, Fe2O3, MnO, vytvářejí zároveň i teplotní bariéru formou adhezní vrstvy na povrchu niklové slitiny. Tyto oxidy zaručují dobrou adhezi k povrchu niklové slitiny, odolávají vysokoteplotní korozi, jsou odolné proti teplotním rázům a mají minimální difuzivitu.
Ve slitině Ni s legujícími prvky Cr, Al, Si způsobuje yttrium (nebo Ce, Hf) omezení tvorby kavit a zvyšuje tloušťku oxidační vrstvy. Distribuce aktivních prvků (Y, Ce, Hf) v niklové slitině rozhoduje o velikosti jejich vlivu na tloušťku vytvořené oxidační vrstvy stejně jako doba expozice slitiny v cyklujícím žárovém prostředí. Rychlá tvorba oxidu yttria, ceru, hafnia, zirkonia, titanu na hranách zrn brání difúzi iontů kovu, jako jsou kovy v oxidu Cr2O3, A12O3 a další v souvislé vrstvě nebo v tenké vrstvě mezikrystalické koroze. Oxid yttria, ceru, hafnia, zirkonia a titanu brání rychlé oxidací prvků jako jsou Ni, Cr, Al, Si, Fe, Mn, Co, ale i prvků Pt, Ir, Rh, Ru, Pd, W.
Činná část střední elektrody, případně vnější elektrody zapalovací svíčky může být tvořena destičkou z materiálu vybraného ze skupiny D, tavně přivařenou odporovým nebo laserovým svařováním kčelu odpovídající střední resp. vnější elektrody ze slitiny A-R-X, kde materiál sváru je tvořen slitinou vzniklou natavením a následným ztuhnutím materiálu činné části střední resp. vnější elektrody a základního materiálu A-R-X této střední resp. vnější elektrody. V místě spojení destičky a střední elektrody vznikne natavením materiálu slitiny A-R-X a materiálu ze skupiny D a jeho následným ztuhnutím slitina svarového kovu, který má vysokou odolnost jak proti žárové korozi, tak i elektrojiskrové erozi.
Činná část střední elektrody může být alternativně tvořena nejméně jedním obvodovým prstencem, vytvořeným po obvodu válcové části střední elektrody návarem ze slitiny vzniklé laserovým natavením a následným ztuhnutím materiálu, vybraného ze skupiny D a materiálu ze slitiny A-R-X. Obvodový prstenec, vzniklý laserovým natavením materiálu slitiny A-R-X a materiálu ze skupiny D a jeho následným ztuhnutím ve slitinu svarového kovu s vysokou odolností proti elektrojiskrové erozi, zvyšuje životnost střední elektrody.
V dalším možném provedení tohoto vynálezu může alespoň činná část vnější elektrody a alespoň činná část střední elektrody být tvořena návarem kovové slitiny vzniklé laserovým natavením a následným ztuhnutím materiálu vybraného ze skupiny D a materiálu ze slitiny A-R-X nebo je tvořena povlakem z materiálu vybraného ze skupiny D nebo povlakem materiálu Ag. Návar na činných částech elektrod z kovové slitiny vzniklé laserovým natavením a následným ztuhnutím materiálu vybraného ze skupiny D a materiálu ze slitiny A-R-X nebo vytvořený povlak z materiálu vybraného ze skupiny D nebo povlak z materiálu Ag na vnější elektrodě a střední elektrodě zabezpečuje vlivem velmi vysoké odolnosti proti teplotní korozi a elektrojiskrové erozi dlouhodobě neměnnou nastavenou vzdálenost výbojového jiskřiště.
Kovový materiál vnější elektrody a/nebo střední elektrody, tvořený slitinou A-R-X, s výhodou obsahuje zrna materiálu X o velikosti 0,1 až 5 pm v množství 50 až 80 %, o velikosti 6 až 10 pm v množství 20 až 40 %, a o velikosti 11 až 25 pm v množství 1 až 8 % z celkového množství 0,1
- 2 CZ 297483 B6 až 1,5 % tohoto materiálu X ve slitině materiálu elektrody. Alternativně může kovový materiál vnější elektrody a/nebo střední elektrody, tvořený slitinou A-R-X, obsahovat zrna materiálu X o velikosti 0,1 až 5 pm v množství 45 až 75 %, o velikosti 6 až 10 pm v množství 25 až 45 % a o velikosti 11 až 25 pm v množství 1 až 10 % z celkového množství 0,1 až 2,0 % tohoto materiálu X ve slitině materiálu elektrody. Výhodou je zajištění rovnoměrné a optimální distribuce zrn materiálu X v materiálu slitiny A-R-X, která podmiňuje některé optimální vlastnosti slitiny A-R-X, jako je vysoká odolnost proti teplotní korozi a elektrojiskrové erozi.
Alespoň činná část vnější elektrody a alespoň činná část střední elektrody může být s výhodou tvořena slitinou kovů Ni a Y nebo Ce nebo s oběma kovy Y a Ce, tak, že jejich poměry ve slitině jsou
| Ni | Cr | Y, Ce nebo Y + Ce | Si | Mn | Al |
| 85 - 95 % | 1,2-10% | 0,1 -0,5% | 0,3-1,0% | 0,2-1,5% | 0,3-2,5% |
nebo
| Ni | Cr | Y, Ce nebo Y + Ce | Si | Mn | Al |
| 75 - 90 % | 10-25% | 0,1 - 3 % | 0,3 - 2 % | 0,2-1,5% | 0,3 - 2,5 % |
Uvedené chemické složení zajišťuje vysokou odolnost slitiny A-R-X proti teplotní korozi a elektrojiskrové erozi, která je způsobena sníženou oxidací povrchu Ni zrn nebo zrn Ni slitin a dobrou přilnavostí oxidační vrstvy k základnímu materiálu v materiálu slitiny A-R-X.
Střední elektroda nebo vnější elektroda mají s výhodou jádro z mědi. Měděné jádro významně zvyšuje schopnost odvádět teplo z exponovaných míst obou elektrod s vyšší teplotou na místa s nižší teplotou.
Na čele pouzdra zapalovací svíčky může být s výhodou po jeho obvodu jedna nebo více pravidelně uspořádaných vnějších elektrod tak, že jejich sestava tvoří jiskřiště se střední elektrodou a s vyčnívající částí keramického izolátoru vně z pouzdra a současně splňuje podmínky (b), (c), (d),(e):
(b) El - E2 > (0,6 až 0,8) mm (c) P = (0,6 až 0,9) mm > E3
E2 (d) El >----------+ P (e) S > K - 0,6 mm > 0,8 mm (1,4 až 1,6) mm kde El je nejkratší vzdálenost v mm mezi kovovou částí střední elektrody a přivráceným koncem vnější elektrody, E2 je nejkratší vzdálenost v mm mezi kovovou částí střední elektrody a kruhovou hranou na čele vyčnívající části keramického izolátoru, E3 je vzdálenost v mm mezi kovovou částí vnější elektrody a kruhovou hranou na čele vyčnívající části keramického izolátoru, P je nejkratší vzdálenost v mm mezi kovovou částí vnější elektrody a kruhovou hranou na čele vyčnívající části keramického izolátoru, S je tloušťka v mm vnější elektrody a K je vzdálenost v mm mezi čelem keramického izolátoru a odvrácenou čelní plochou vnější elektrody.
Alternativně jsou na čele pouzdra po jeho obvodu alespoň dvě pravidelně uspořádané vnější elektrody tak, že jejich sestava splňuje podmínky (a), (b), (c), (e):
E2 (a)E4>El> -----------+ P (b) El - E2 > (0,6 až 0,8) mm (1,4 až 1,6) mm (c) P = (0,6 až 0,9) mm > E3 (e) S > K - 0,6 mm > 0,8 mm
- 3 CZ 297483 B6 kde El je nejkratší vzdálenost v mm mezi kovovou částí střední elektrody a přivráceným koncem vnější elektrody, E2 je nejkratší vzdálenost v mm mezi kovovou částí střední elektrody a kruhovou hranou na čele vyčnívající části keramického izolátoru, E3 je vzdálenost v mm mezi kovovou částí vnější elektrody a kruhovou hranou na čele vyčnívající části keramického izolátoru, E4 je elektrodová vzdálenost v mm mezi kovovou částí střední elektrody a přivráceným koncem vnější elektrody, P je nejkratší vzdálenost v mm mezi kovovou částí vnější elektrody a kruhovou hranou na čele vyčnívající části keramického izolátoru, S je tloušťka v mm vnější elektrody a K je vzdálenost v mm mezi čelem keramického izolátoru a odvrácenou čelní plochou vnější elektrody.
Tato uspořádání umožňují, s použitím materiálového řešení zabezpečující dlouhé životnosti elektrodových materiálů jak vnější tak střední elektrody, využít vlastnost, že nárok na napětí při stejné doskokové vzdálenosti, to je nejkratší vzdálenosti mezi činnými částmi elektrod tvořících výbojové jiskřiště, je u polokluzné jiskry menší oproti jiskře na vzduchovém jiskřišti za podmínky stejného tvaru zakončení, tvořících činné části elektrod.
Na čele pouzdra zapalovací svíčky může být v dalším možném provedení tohoto vynálezu po jeho kruhovém obvodu uspořádána vnější kruhová elektroda se spojitou nebo nespojitou kruhovou hranou s nejméně dvěma segmenty, odsazenými v pravidelných odstupech od sebe, přičemž tato vnější kruhová elektroda vytváří společně se střední elektrodou sestavu polokluzného jiskřiště. To umožňuje, s použitím materiálového řešení zabezpečujícího dlouhé životnosti elektrodových materiálů jak vnější, tak i střední elektrody, využít vlastnosti polokluzné jiskry v kruhovém výbojovém jiskřišti.
Přehled obrázků na výkresech
Vynález bude blíže vysvětlen na několika příkladech pomocí výkresů a následujícího popisu příkladů provedení. Na obrázku 1 je celkový pohled na základní konvenční uspořádání jiskrové zapalovací svíčky, na obrázcích 2 až 5 jsou vyobrazena v částečném řezu různá alternativní provedení systému elektrod svíčky, tvořících výbojová jiskřiště, kde zakončení činné části střední elektrody je tvořeno destičkou z ušlechtilého kovu a kde kněmu přivrácená strana vnější elektrody je v některých provedeních (na obr. 3 a 5) rovněž opatřena zakončením z ušlechtilého kovu. Ve dvou provedeních, na obr. 4 a 5 je vnější elektroda opatřena jádrem z mědi. Na obr. 6 až 9 je vnější elektroda svým zakončením přivrácena k horní obvodové části střední elektrody. Přitom na obr. 7 směřuje zakončení z ušlechtilého kovu na vnější elektrodě proti návaru z ušlechtilého kovu po obvodu horní části střední elektrody. Na obr. 8 a 9 je znázorněna definovaná geometrie výbojového jiskřiště s vnější a střední elektrodou v nové kombinaci svého materiálového složení. Na obr. 10 a 11 jsou zobrazena dvě různá provedení výbojového jiskřiště se dvěma po obvodu čela pouzdra uspořádanými nestejně vysokými vnějšími elektrodami, jejichž zahnuté konce směřují k obvodu středové elektrody. Na obr. 12 je opět další provedení výbojového jiskřiště, tak zvaného polokluzného jiskřiště, kde po kruhovém obvodu čela pouzdra svíčky je uspořádána vnější kruhová elektroda s nespojitou kruhovou hranou s několika segmenty, které jsou odsazeny v pravidelných odstupech od sebe.
Příklady provedení vynálezu
Jiskrová zapalovací svíčka na obr. 1 zahrnuje kovové pouzdro 100 s upevňovacím závitem a vnější elektrodou 300 a keramický izolátor 200 s podélnou vnitřní dutinou, kterou prochází kovový svorník 500. S tímto kovovým svorníkem 500 je plynotěsně uvnitř dutiny keramického izolátoru 200 zátavem spojena střední elektroda 400, která vyčnívá vně keramického izolátoru 200 a je opatřena na svém konci činnou částí 401 z ušlechtilého kovu.
- 4 CZ 297483 B6
Upevňovací závit kovového pouzdra 100 zapalovací svíčky slouží pro zašroubování svíčky do příslušného místa v hlavě spalovacího motoru. Umožňuje vytvoření těsného styku s hlavou spalovacího motoru, takže lze odvádět převážné množství tepla procházejícího zapalovací svíčkou. Vnější elektroda 300 se tavným spojem připevní k čelu 101 kovového pouzdra 100 a vhodně se vytvaruje tak, aby v sestavě se smontovaným keramickým izolátorem 200 tvořila společně se střední elektrodou 400 výbojové jiskřiště zapalovací svíčky. Keramický izolátor 200, který je zhotoven z korundové keramiky lisováním, následným broušením a výpalem na slinovací teplotu, je povrchově glazován na válcové části přiléhající ke kovovému svorníku 500. Keramický izolátor 200 po výpalu glazury je smontován v sestavu se střední elektrodou 400 a kovovým svorníkem 500. Následuje zatavení v průběžné peci tak, že v podélné dutině keramického izolátoru 200 jsou střední elektroda 300 a kovový svorník 500 spojeny zátavem v jeden mechanicky pevný celek tak, že roztavený a následně ztuhnutý zátav vytváří elektricky vodivý a plynotěsný spoj v dutině keramického izolátoru 200. Nerozebíratelná sestava jiskrové zapalovací svíčky podle obrázku 1 vznikne mechanickým spojením smontovaného keramického izolátoru 200 s kovovým pouzdrem 100 po zalemování lemu pouzdra 100 při elektrotermické montáži. Těsnost mezi keramickým izolátorem 200 a kovovým pouzdrem WO je zajištěna vnitřní kovovou těsnicí podložkou (není zobrazena).
Prostor mezi činnou částí střední elektrody 400 a činnou částí vnější elektrody 300 tvoří výbojovém jiskřiště zapalovací svíčky. Činná část elektrody je ta část kovové elektrody, která tvoří výbojové místo pro přeskok elektrické jiskry a může být tvořena základním materiálem na bázi Ni, Co a podobně. Může být také s výhodou tvořena zakončením elektrody ve formě destičky, případně návaru z ušlechtilého kovu nebo vhodné slitiny, umístěným v koncové oblasti vnější nebo střední elektrody. Alespoň činná část vnější elektrody 300 je tvořena kovovým materiálem, vybraným ze skupiny zahrnující Ni-Y, Ni-Ce, Ni-Hf, Ni-Zr, Ni-Ti, a alespoň činná část 401 střední elektrody 400 je tvořena kovovým materiálem, vybraným ze skupiny D, kde D znamená alespoň jeden prvek ze skupiny Pt, Ir, Pd, Rh, Ru, W, nebo jejich kombinaci. Vnější elektroda 300 může být z kovové slitiny A-R-X, kde A znamená alespoň jeden prvek ze skupiny Ni, Co, Fe nebo kombinaci těchto prvků, kde R znamená alespoň jeden prvek ze slitiny Cr, Mn, Al, Si nebo kombinaci těchto prvků, a kde X znamená alespoň jeden prvek ze skupiny Y, Ce, Hf, Zr, Ti nebo kombinací těchto prvků nebo jejich oxidů, a alespoň činná část 401 střední elektrody 400 je z materiálu vybraného ze skupiny D, kde D znamená alespoň jeden prvek ze skupiny Pt, Ir, Pd, Rh, Ru, W nebo kombinací těchto prvků, nebo jez materiálu vybraného ze skupiny D, který je legován alespoň jedním prvkem ze skupiny označené X nebo kombinaci těchto prvků.
Na obr. 2, 3, 4 a 5 je zobrazeno výbojové jiskřiště zapalovací svíčky, kde činná část 401 střední elektrody 400 je tvořena destičkou z materiálu vybraného ze skupiny D, tavně přivařenou odporovým nebo laserovým svařováním k čelu 403 střední elektrody 400 ze slitiny A-R-X, kde materiál sváru je tvořen slitinou vzniklou natavením a následným ztuhnutím materiálu činné části střední elektrody 400 a základního materiálu A-R-X této střední elektrody 400.
Na obr. 3 a 5 je zobrazeno výbojové jiskřiště zapalovací svíčky, kde činná část vnější elektrody 300 je tvořena destičkou 301 vhodného tvaru (hranol, kruhová destička, a podobně) z materiálu vybraného ze skupiny D, tavně přivařenou odporovým nebo laserovým svařováním k čelu (v oblasti 303) vnější elektrody 300 ze slitiny A-R-X, kde materiál sváru je tvořen slitinou vzniklou natavením a následným ztuhnutím materiálu činné části vnější elektrody 300 a základního materiálu této vnější elektrody 300.
Na obr. 7 je zobrazeno další možné provedení, kde činná část střední elektrody 400 je tvořena obvodovým prstencem 402, vytvořeným po obvodu válcové části střední elektrody 400 návarem ze slitiny vzniklé laserovým natavením a následným ztuhnutím materiálu, vybraného ze skupiny
D a materiálu ze slitiny A-R-X. Na obr. 7 je rovněž činná část vnější elektrody 300 tvořena návarem (návar 304 zakončení vnější elektrody 300) kovové slitiny, vzniklé laserovým natavením a následným ztuhnutím materiálu vybraného ze skupiny D a materiálu ze slitiny A-R-X (může být také tvořena povlakem z materiálu vybraného ze skupiny D, nebo povlakem materiálu Ag).
- 5 CZ 297483 B6
Kovový materiál vnější elektrody 300, případně i střední elektrody 400, tvořený slitinou A-R-X, obsahuje zrna materiálu X o velikosti 0,1 až 5 pm v množství 50 až 80 %, o velikosti 6 až 10 pm v množství 20 až 40 %, a o velikosti 11 až 25 pm v množství 1 až 8 % z celkového množství 0,1 až 1,5 % tohoto materiálu X ve slitině materiálu elektrody 300, 400. Při 0,15 až 0,2 % Y ve slitině Ni-Y a při výše uvedených hodnotách velikostí zrn Y byla splněna podmínka optimální distribuce aktivních prvků. To znamená, že se při žárové expozici (teplotně cyklující) dostatečně rychle vytvářela na povrchu Ni slitiny oxidační vrstva z Y2O3, a z dalších oxidů jako jsou Cr2O3, A12O3, SiO2, a podobně.
Uvedený materiál může v blíže definovaných intervalech obsahovat zrna materiálu X (yttria) o velikosti 0,1 až 5 pm v množství 45 až 75 %, o velikosti 6 až 10 pm v množství 25 až 45 % a o velikosti 11 až 25 pm v množství 1 až 10 % z celkového množství 0,1 až 2,0 % tohoto materiálu X (yttria) ve slitině materiálu elektrody 300, 400. V ještě bližším upřesnění může být alespoň činná část vnější elektrody 300 a alespoň činná část střední elektrody 400 tvořena slitinou kovů Ni a Y nebo Ce nebo s oběma kovy Y a Ce, tak, že jejich poměry ve slitině jsou:
| Ni | Cr | Y, Ce nebo Y + Ce | Si | Mn | Al |
| 85 - 95 % | 1,2-10% | 0,1 -0,5% | 0,3-1,0% | 0,2-1,5% | 0,3-2,5 % |
nebo
| Ni | Cr | Y, Ce nebo Y + Ce | Si | Mn | Al |
| 75 - 90 % | 10-25% | 0,1 - 3 % | 0,3 - 2 % | 0,2-1,5 % | 0,3-2,5 % |
Uvedené chemické složení zajišťuje vysokou odolnost slitiny A-R-X proti teplotní korozi a elektrojiskrové erozi, která je způsobena sníženou oxidací povrchu Ni zrn nebo zrn Ni slitin a dobrou přilnavostí oxidační vrstvy k základnímu materiálu v materiálu slitiny A-R-X. V následujícím textu budou uvedeny tři příklady konkrétního materiálového složení vnější a střední elektrody zapalovací svíčky podle tohoto předloženého vynálezu.
Příklad 1
Vnější elektroda 300 zapalovací svíčky byla vyrobena ze slitiny Ni-Y o hmotnostních procentech podle tabulky 1.1) a byla přivařena tavným spojem na čelo 101 kovového pouzdra 100.
| %Ni | %Cr | %Y | tab. 1.1) |
| 97 | 1,5-2,0 | 0,15-0,2 |
Střední elektroda 400 byla vyrobena ze slitiny podle tabulky 1.1) a byla na svém konci ve své činné části 401 opatřena navařenou destičkou ze slitiny materiálu Pt, Ir, Rh, Ru, Pd, W podle tabulky 1.2).
| %Pt | %lr |
| 35-83 | 12-65 |
Příklad 2
Vnější elektroda 300 zapalovací svíčky byla vyrobena ze slitiny Ni-Y o hmotnostních procentech podle tabulky 2.1) a byla přivařena tavným spojem na čelo 101 kovového pouzdra 100.
| %Ni | %Y |
| 99 - 99,5 | 0,15-0,2 |
- 6 CZ 297483 B6
Střední elektroda 400 byla vyrobena ze slitiny podle tabulky 2.1) a byla na svém konci ve své činné části 401 opatřena navařenou destičkou z kovu ze slitiny materiálu podle tabulky 2.2).
| %Pt | %Ru | %Pd | tab. 2.2) |
| 80-85 | 5,5-6,5 | 9,5-10,5 |
Příklad 3
Vnější elektroda 300 zapalovací svíčky byla vyrobena ze slitiny Ni-Y a Cr o hmotnostních procentech podle tabulky 3.1) a byla přivařena tavným spojem na čelo 101 kovového pouzdra 100.
| %Ni | %Cr | %Y |
| 97 | 1,5-2,0 | 0,15-0,2 |
Střední elektroda 400 byla vyrobena ze slitiny podle tabulky 3.1) a byla na svém konci ve své činné části 401 opatřena navařenou destičkou ze slitiny podle tabulky 3.2).
| %Pt | %Ru | %Pd | %W |
| 75-80 | 5,5-6,5 | 9,5-10,5 | 5,0-6 |
V těchto materiálových kombinacích vyrobená jiskrová zapalovací svíčka odolávala žárové korozi a erozi od elektrického výboje (jiskry) za tepla lépe než porovnávané jiskrové zapalovací svíčky se známým v současné době používaným materiálovým složením. Jak již bylo uvedeno, podstatou předloženého vynálezu je nová kombinace vnější elektrody ze slitiny Ni-Y a zakončení z materiálu Pt resp. Ir, Pd, Rh, Ru, W na střední elektrodě, která tvoří materiálovou sestavu pro výbojové jiskřiště zapalovací svíčky. Stejný význam jako yttrium vdané materiálové sestavě mají i další prvky jako cer a hafnium, zirkonium nebo titan, které se uplatňují při ochraně niklových slitin, aby zlepšily jejich odolnost proti oxidaci. Zásadní význam prvků Y, Ce, Hf, Zr, Ti je v tom, že mění mechanismus oxidace na povrchu zrn niklu nebo zrn niklových slitin a zlepšují přilnavost oxidační vrstvy k základnímu materiálu. Mechanismus oxidace mění tak, že omezují tvorbu kavit na rozhraní kov-oxid.
Střední elektroda 400 nebo vnější elektroda 300 mohou s výhodou mít jádro 302 z mědi (viz obr. 4 a 5). Měděné jádro 302 významně zvyšuje schopnost odvádět teplo z exponovaných míst obou elektrod s vyšší teplotou na místa s nižší teplotou.
Na obr. 8 a 9 je vidět, že na čele 101 pouzdra 100 je na jeho obvodu vnější elektroda 300 (může jich být s výhodou více, pravidelně uspořádaných) vytvořená tak, že sestava tvoří polokluzné jiskřiště se střední elektrodou 400 a z pouzdra 100 vně vyčnívající částí keramického izolátoru 200 a současně splňuje podmínky (b), (c), (d), (e):
(b) El - E2 > (0,6 až 0,8) mm (c) P = (0,6 až 0,9) mm > E3
E2 (d) El >----------+ P (e) S > K - 0,6 mm > 0,8 mm (1,4 až 1,6) mm kde El je nejkratší vzdálenost v mm mezi kovovou částí střední elektrody 400 a přivráceným koncem vnější elektrody 300, E2 je nejkratší vzdálenost v mm mezi kovovou částí střední elektrody 400 a kruhovou hranou na čele vyčnívající části keramického izolátoru 200, E3 je vzdálenost v mm mezi kovovou částí vnější elektrody 300 a kruhovou hranou na čele vyčnívající části keramického izolátoru 200, P je nejkratší vzdálenost v mm mezi kovovou částí vnější
- 7 CZ 297483 B6 elektrody 300 a kruhovou hranou na čele vyčnívající části keramického izolátoru 200, S je tloušťka v mm vnější elektrody 300 a K je vzdálenost v mm mezi čelem keramického izolátoru 200 a odvrácenou čelní plochou vnější elektrody 300.
Na obr. 10 a 11 jsou zobrazena další uspořádání sestavy jiskřiště, kde na čele 101 pouzdra 100 jsou po jeho obvodu pravidelně uspořádané vnější elektrody 300 (jsou vyobrazeny dvě) tak, že jejich sestava (která vytváří v kombinaci vysunutí vnějších elektrod zároveň vzduchové jiskřiště a polokluzné jiskřiště se společnou střední elektrodou) splňuje podmínky (a), (b), (c), (e):
E2 (a) E4 > El > ------------+ P (b) El - E2 > (0,6 až 0,8) mm (1,4 až 1,6) mm (c) P = (0,6 až 0,9) mm > E3 (e) S > K. - 0,6 mm > 0,8 mm kde El je nejkratší vzdálenost v mm mezi kovovou částí střední elektrody 400 a přivráceným koncem pomocné vnější elektrody 307, E2 je nejkratší vzdálenost v mm mezi kovovou částí střední elektrody 400 a kruhovou hranou na čele vyčnívající části keramického izolátoru 200, E3 je vzdálenost v mm mezi kovovou částí pomocné vnější elektrody 307 a kruhovou hranou na čele vyčnívající části keramického izolátoru 200, E4 je elektrodová vzdálenost v mm mezi kovovou částí střední elektrody 400 a přivráceným koncem vnější elektrody 300, P je nejkratší vzdálenost v mm mezi kovovou částí pomocné vnější elektrody 307 a kruhovou hranou na čele vyčnívající části keramického izolátoru 200, S je tloušťka v mm pomocné vnější elektrody 307 a K je vzdálenost v mm mezi čelem keramického izolátoru 200 a odvrácenou čelní plochou pomocné vnější elektrody 307.
Tato konstrukční uspořádání (obr. 8, 9, 10, 11) umožňují, s použitím materiálového řešení zabezpečujícího dlouhé životnosti elektrodových materiálů jak vnější, tak střední elektrody, využít vlastnost, že nárok na napětí při stejné doskokové vzdálenosti, to je nejkratší vzdálenosti mezi činnými částmi elektrod tvořících výbojové jiskřiště, je u polokluzné jiskry menší oproti jiskře na vzduchovém jiskřišti za podmínky stejného tvaru zakončení, tvořících činné části elektrod.
Na obr. 12 je znázorněno další provedení výbojového jiskřiště zapalovací svíčky, kde na čele 101 pouzdra 100 je po jeho kruhovém obvodu uspořádána vnější kruhová elektroda 308 s nespojitou kruhovou hranou (může být rovněž spojitá) s více segmenty, odsazenými v pravidelných odstupech od sebe. Vnější kruhová elektroda 308 vytváří společně se střední elektrodou 400 sestavu polokluzného jiskřiště. S využitím materiálového řešení zabezpečujícího dlouhé životnosti elektrodových materiálů jak vnější, tak i střední elektrody, lze tak využít vlastnosti polokluzné jiskry v kruhovém výbojovém jiskřišti.
Průmyslová využitelnost
Jiskrová zapalovací svíčka podle předloženého vynálezu je určena pro čtyřdobé a dvoudobé zážehové spalovací motory s požadavkem na dlouhou životnost elektrod jiskrové zapalovací svíčky.
Claims (13)
1. Jiskrová zapalovací svíčka, zahrnující střední elektrodu (400) a nejméně jednu vnější elektrodu (300), jejichž činné části tvoří výbojové jiskřiště, kde střední elektroda (400) prochází keramickým izolátorem (200), plynotěsné uloženým v tepelně a elektricky vodivém kovovém pouzdru (100) s vnějším upevňovacím závitem, a kde vnější elektroda (300) je upevněna k pouzdru (100), vyznačující se tím, že alespoň činná část vnější elektrody (300) je tvořena kovovým materiálem, vybraným ze skupiny zahrnující Ni-Y, Ni-Ce, Ni-Hf, Ni-Zr, Ni-Ti, a
- 8 CZ 297483 B6 alespoň činná část střední elektrody (400) je tvořena kovovým materiálem, vybraným ze skupiny
D, kde D znamená alespoň jeden prvek ze skupiny Pt, Ir, Pd, Rh, Ru, W.
2. Jiskrová zapalovací svíčka podle nároku 1, vyznačující se tím, že vnější elektroda (300) je z kovové slitiny A-R-X, kde A znamená alespoň jeden prvek ze skupiny Ni, Co, Fe nebo kombinaci těchto prvků, kde R znamená alespoň jeden prvek ze skupiny Cr, Mn, Al, Si nebo kombinaci těchto prvků, a kde X znamená alespoň jeden prvek ze skupiny Y, Ce, Hf, Zr, Ti nebo kombinaci těchto prvků nebo jejich oxidů, a alespoň činná část (401) střední elektrody (400) je z materiálu vybraného ze skupiny D, kde D znamená alespoň jeden prvek ze skupiny Pt, Ir, Pd, Rh, Ru, W nebo kombinací těchto prvků, nebo je z materiálu vybraného ze skupiny D, který je legován alespoň jedním prvkem ze skupiny označené X nebo kombinací těchto prvků.
3. Jiskrová zapalovací svíčka podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že činná část (401) střední elektrody (400) je tvořena destičkou z materiálu vybraného ze skupiny D, tavně přivařenou odporovým nebo laserovým svařováním k čelu střední elektrody (400) ze slitiny A-R-X, kde materiál svaru je tvořen slitinou vzniklou natavením a následným ztuhnutím materiálu činné části střední elektrody (400) a základního materiálu A-R-X této střední elektrody (400).
4. Jiskrová zapalovací svíčka podle některého z nároků laž3, vyznačující se tím, že činná část vnější elektrody (300) je tvořena destičkou (301) z materiálu vybraného ze skupiny D, tavně přivařenou odporovým nebo laserovým svařováním k čelu vnější elektrody (300) ze slitiny A-R-X, kde materiál svařuje tvořen slitinou vzniklou natavením a následným ztuhnutím materiálu činné části vnější elektrody (300) a základního materiálu této vnější elektrody (300).
5. Jiskrová zapalovací svíčka podle některého z nároků laž4, vyznačující se tím, že činná část střední elektrody (400) je tvořena nejméně jedním obvodovým prstencem (402), vytvořeným po obvodu válcové části střední elektrody (400) návarem ze slitiny vzniklé laserovým natavením a následným ztuhnutím materiálu, vybraného ze skupiny D a materiálu ze slitiny A-R-X.
6. Jiskrová zapalovací svíčka podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že alespoň činná část vnější elektrody (300) a alespoň činná část střední elektrody (400) je tvořena návarem kovové slitiny vzniklé laserovým natavením a následným ztuhnutím materiálu vybraného ze skupiny D a materiálu ze slitiny A-R-X nebo je tvořena povlakem z materiálu vybraného ze skupiny D, nebo povlakem materiálu Ag.
7. Jiskrová zapalovací svíčka podle některého z nároků laž6, vyznačující se tím, že kovový materiál vnější elektrody (300) a/nebo střední elektrody (400), tvořený slitinou A-RX, obsahuje zrna materiálu X o velikosti 0,1 až 5 pm v množství 50 až 80 %, o velikosti 6 až 10 pm v množství 20 až 40 %, a o velikosti 11 až 25 pm v množství 1 až 8 % z celkového množství 0,1 až 1,5 % tohoto materiálu X ve slitině materiálu elektrody (300, 400).
8. Jiskrová zapalovací svíčka podle některého z nároků laž6, vyznačující se tím, že kovový materiál vnější elektrody (300) a/nebo střední elektrody (400), tvořený slitinou A-RX, obsahuje zrna materiálu X o velikosti 0,1 až 5 pm v množství 45 až 75 %, o velikosti 6 až 10 pm v množství 25 až 45 % a o velikosti 11 až 25 pm v množství 1 až 10 % z celkového množství 0,1 až 2,0 % tohoto materiálu X ve slitině materiálu elektrody (300, 400).
9. Jiskrová zapalovací svíčka podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím, že alespoň činná část vnější elektrody (300, 307) a alespoň činná část střední elektrody (400) je tvořena slitinou kovů Ni a Y nebo Ce nebo s oběma kovy Y a Ce, tak, že jejich poměry ve slitině jsou Ni v množství 85 až 95 %, Cr v množství 1,2 až 10 %, Y, Ce nebo Y + Ce v množství 0,1 až 0,5 %, Si v množství 0,3 až 1,0 %, Mn v množství 0,2 až 1,5 % a Al v množství 0,3 až 2,5 %, nebo Ni v množství 75 až 90 %, Cr v množství 10 až 25 %, Y, Ce nebo Y + Ce v množství 0,1 až 3 %, Si v množství 0,3 až 2 %, Mn v množství 0,2 až 1,5 % a Al v množství 0,3 až 2,5 %.
- 9 CZ 297483 B6
10. Jiskrová zapalovací svíčka podle některého z nároků laž9, vyznačující se tím, že střední elektroda (400) nebo vnější elektroda (300, 307) mají jádro z mědi.
11. Jiskrová zapalovací svíčka podle některého z nároků lažlO, vyznačující se tím, že na čele (101) pouzdra (100) je po jeho obvodu jedna nebo více pravidelně uspořádaných vnějších elektrod (300) tak, že jejich sestava tvoří jiskřiště se střední elektrodou (400) a z pouzdra (100) vně vyčnívající částí keramického izolátoru (200) a současně splňuje podmínky (b), (c), (d), (e):
(b) El - E2 > (0,6 až 0,8) mm (c) P = (0,6 až 0,9) mm > E3
E2 (d) El >----------+ P (e) S > K - 0,6 mm > 0,8 mm (1,4 až 1,6) mm kde El je nejkratší vzdálenost v mm mezi kovovou částí střední elektrody (400) a přivráceným koncem vnější elektrody (300), E2 je nejkratší vzdálenost v mm mezi kovovou částí střední elektrody (400) a kruhovou hranou na čele vyčnívající části keramického izolátoru (200), E3 je vzdálenost v mm mezi kovovou částí vnější elektrody (300) a kruhovou hranou na čele vyčnívající části keramického izolátoru (200), P je nejkratší vzdálenost v mm mezi kovovou částí vnější elektrody (300) a kruhovou hranou na čele vyčnívající části keramického izolátoru (200), Sje tloušťka v mm vnější elektrody (300) a Kje vzdálenost v mm mezi čelem keramického izolátoru (200) a odvrácenou čelní plochou vnější elektrody (300).
12. Jiskrová zapalovací svíčka podle některého z nároků lažlO, vyznačující se tím, že na čele (101) pouzdra (100) jsou po jeho obvodu alespoň dvě pravidelně uspořádané vnější elektrody (300) tak, že jejich sestava splňuje podmínky (a), (b), (c), (e):
E2 (a)E4>El> -----------+ P (b) El - E2 > (0,6 až 0,8) mm (1,4 až 1,6) mm (c) P = (0,6 až 0,9) mm > E3 (e) S > K - 0,6 mm > 0,8 mm kde El je nejkratší vzdálenost v mm mezi kovovou částí střední elektrody (400) a přivráceným koncem vnější elektrody (300), E2 je nejkratší vzdálenost v mm mezi kovovou částí střední elektrody (400) a kruhovou hranou na čele vyčnívající části keramického izolátoru (200), E3 je vzdálenost v mm mezi kovovou částí vnější elektrody (300) a kruhovou hranou na čele vyčnívající části keramického izolátoru (200), E4 je elektrodová vzdálenost v mm mezi kovovou částí střední elektrody (400) a přivráceným koncem vnější elektrody (300), P je nejkratší vzdálenost v mm mezi kovovou částí vnější elektrody (300) a kruhovou hranou na čele vyčnívající části keramického izolátoru (200), Sje tloušťka v mm vnější elektrody (300) a Kje vzdálenost v mm mezi čelem keramického izolátoru (200) a odvrácenou čelní plochou vnější elektrody (300).
13. Jiskrová zapalovací svíčka podle některého z nároků 5 až 9, vyznačující se tím, že na čele (101) pouzdra (100) je po jeho kruhovém obvodu uspořádána vnější kruhová elektroda (308) se spojitou nebo nespojitou kruhovou hranou s nejméně dvěma segmenty, odsazenými v pravidelných odstupech od sebe, přičemž tato vnější kruhová elektroda (308) vytváří společně se střední elektrodou (400) sestavu polokluzného jiskřiště.
Priority Applications (1)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| CZ20014295A CZ297483B6 (cs) | 2001-11-29 | 2001-11-29 | Jiskrová zapalovací svícka |
Applications Claiming Priority (1)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| CZ20014295A CZ297483B6 (cs) | 2001-11-29 | 2001-11-29 | Jiskrová zapalovací svícka |
Publications (1)
| Publication Number | Publication Date |
|---|---|
| CZ297483B6 true CZ297483B6 (cs) | 2006-12-13 |
Family
ID=37564485
Family Applications (1)
| Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
|---|---|---|---|
| CZ20014295A CZ297483B6 (cs) | 2001-11-29 | 2001-11-29 | Jiskrová zapalovací svícka |
Country Status (1)
| Country | Link |
|---|---|
| CZ (1) | CZ297483B6 (cs) |
Citations (6)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| EP0518707A2 (en) * | 1991-06-13 | 1992-12-16 | Ngk Spark Plug Co., Ltd | Spark plug with a platinum tip on its outer electrode |
| JPH08339880A (ja) * | 1995-06-12 | 1996-12-24 | Nippondenso Co Ltd | 内燃機関用スパークプラグ |
| WO2000000652A1 (en) * | 1998-06-30 | 2000-01-06 | Federal-Mogul Corporation | Spark plug electrode alloy |
| CZ315498A3 (cs) * | 1998-09-30 | 2000-08-16 | BRISK Tábor a. s. | Zapalovací svíčka s platinovým hrotem na své vnější elektrodě |
| CZ9703535A3 (cs) * | 1997-11-10 | 2000-10-11 | Shm, S. R. O. | Prstencová elektroda jiskrové zapalovací svíčky a způsob jejího vytvoření |
| CZ287214B6 (cs) * | 1999-03-31 | 2000-10-11 | BRISK Tábor a. s. | Způsob vytvoření povrchové funkční kontaktní plošky v koncové oblasti boční elektrody zapalovací svíčky |
-
2001
- 2001-11-29 CZ CZ20014295A patent/CZ297483B6/cs not_active IP Right Cessation
Patent Citations (6)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| EP0518707A2 (en) * | 1991-06-13 | 1992-12-16 | Ngk Spark Plug Co., Ltd | Spark plug with a platinum tip on its outer electrode |
| JPH08339880A (ja) * | 1995-06-12 | 1996-12-24 | Nippondenso Co Ltd | 内燃機関用スパークプラグ |
| CZ9703535A3 (cs) * | 1997-11-10 | 2000-10-11 | Shm, S. R. O. | Prstencová elektroda jiskrové zapalovací svíčky a způsob jejího vytvoření |
| WO2000000652A1 (en) * | 1998-06-30 | 2000-01-06 | Federal-Mogul Corporation | Spark plug electrode alloy |
| CZ315498A3 (cs) * | 1998-09-30 | 2000-08-16 | BRISK Tábor a. s. | Zapalovací svíčka s platinovým hrotem na své vnější elektrodě |
| CZ287214B6 (cs) * | 1999-03-31 | 2000-10-11 | BRISK Tábor a. s. | Způsob vytvoření povrchové funkční kontaktní plošky v koncové oblasti boční elektrody zapalovací svíčky |
Similar Documents
| Publication | Publication Date | Title |
|---|---|---|
| EP1576707B1 (en) | Ignition device having an electrode formed from an iridium-based alloy | |
| EP0418055B1 (en) | Spark plug | |
| EP2013953B1 (en) | Spark plug | |
| US7808165B2 (en) | Spark plug with fine wire ground electrode | |
| EP2214274B1 (en) | Spark plug for internal combustion engine and method of manufacturing spark plug | |
| EP2044664B1 (en) | Platinum alloy for spark plug electrodes and spark plug having a platinum alloy electrode | |
| KR100965741B1 (ko) | 스파크 플러그 및 스파크 플러그의 제조방법 | |
| KR101515257B1 (ko) | 내연기관용 스파크 플러그 및 그 제조방법 | |
| JP3902756B2 (ja) | スパークプラグ | |
| JP5441915B2 (ja) | スパークプラグ電極のためのイリジウム合金 | |
| JP4402046B2 (ja) | スパークプラグ | |
| JPWO2009063914A1 (ja) | スパークプラグ | |
| JP4847992B2 (ja) | 内燃機関用スパークプラグ | |
| JP2009533804A (ja) | スパークプラグ | |
| JP2010541133A (ja) | 点火性を高めるための点火プラグ構造 | |
| KR20090004919A (ko) | 스파크 플러그 | |
| JP4255519B2 (ja) | 内燃機関用スパークプラグ及びその製造方法 | |
| JPH0668955A (ja) | スパークプラグおよびその製造方法 | |
| JPH0410195B2 (cs) | ||
| CA2574761A1 (en) | Ignition device having an electrode tip formed from an iridium-based alloy | |
| KR20100119826A (ko) | 스파크 점화 장치 전극 스파크 표면용 합금 | |
| CZ297483B6 (cs) | Jiskrová zapalovací svícka | |
| JP2003529198A (ja) | 内燃機関のための点火プラグ | |
| JPH05159857A (ja) | 気体燃料機関用スパークプラグ | |
| JP6276216B2 (ja) | 点火プラグ |
Legal Events
| Date | Code | Title | Description |
|---|---|---|---|
| MM4A | Patent lapsed due to non-payment of fee |
Effective date: 20191129 |