CZ295112B6 - Zařízení pro ovládání pohybu tažného členu nýtovacího nástroje - Google Patents

Abstract

U zařízení pro ovládání pohybu tažného členu nýtovacího nástroje je tažný člen (1), ukončený závitovým trnem, uváděn do pohybu tlakovým médiem pomocí rotačního pneumatického motoru (7) a rozvodu tlakového média, vytvořeného ve ventilové hlavě (9) a umožňujícího změnu smyslu otáčení motoru (7). Současně je tažný člen (1) vůči rozvodu tlakového média uložen posuvně, s omezením zdvihu v axiálním směru, v tělese (2) pracovního hydraulického pístu nýtovacího nástroje, přičemž těleso (2) pracovního hydraulického pístu s rotačním pneumatickým motorem (7) a připojenou ventilovou hlavou (9) jsou uspořádány za sebou s průběžným průchozím otvorem ve společné ose. Pro řízení rozvodu tlakového média je ve ventilové hlavě (9) uspořádána alespoň jedna přepouštěcí komora (30) s přívodem (10) tlakového média a ventily (19, 20), kde ventily (19, 20) jsou uzpůsobeny pro střídavé přepouštění tlakového média vždy na jeden ze dvou vstupů do rotačního pneumatického motoru (7) v závislosti na působení síly buď ze strany tažného členu (1) nebo ze strany protilehlé vůči tažnému členu (1).ŕ

Description

Vynález se týká zařízení pro ovládání pohybu tažného členu pro maticové nebo šroubové nýty nýtovacího nástroje.

Dosavadní stav techniky

Otáčivý pohyb tažného šroubu pro maticové nebo šroubové nýty je u nýtovacích nástrojů prováděn pneumatickým motorem, jehož funkce je ovládána oboustranně odpruženým šoupátkem s těsněními. Šoupátko je u některých konstrukcí nýtovacích nástrojů pevně spojeno s ovládací tyčí, jejíž osa je shodná s osou šoupátka, pomocí níž je přestavována poloha šoupátka. Toto šoupátko je vedeno v průchozím otvoru ventilové hlavy nástroje, opatřené soustavou rozvodných kanálků, spojených s pneumatickým motorem pro jeho roztažení v obou směrech a propojení s okolním prostředím, a přenáší posuvný pohyb od tažného šroubu. V současné době jsou konstrukce ventilové hlavy nýtovacích nástrojů opatřeny poměrně složitou soustavou rozvodných kanálků, která je náročná na výrobu a zvyšuje náklady. Rovněž šoupátko je zpravidla tvořeno několika díly, které ve funkčních polohách musí být vůči sobě vzájemně axiálně posunuty. Zvyšují se tak nároky na přesnost výroby a tím i výrobní náklady na zhotovení nýtovacího nástroje. Nevýhodná je rovněž poměrně velká vůle, 1 až 1,5 mm, v klidové poloze nástroje mezi vnějším osazením tažného šroubu a vnitřním osazením tělesa hydraulického pístu, vůči kterému je tažný šroub uložen. Při započetí práce s nástrojem, to je při nýtování, je nutno nejprve vymezit tuto vůli, neboť hydraulický píst uvádí do pohybu tažný šroub až po překonání této vůle. Čím je tato vůle větší, tím větší jsou ztráty tlakového vzduchu.

Současná provedení uvedených nýtovacích nástrojů jsou popsána v celé řadě patentových spisů, např. v německém patentovém spise DE 3308915, 3306827 a 3216696, v britském patentu GB 1327407 a patentech US 3929056 a US 3744291.

Podstata vynálezu

Nevýhody současného stavu do značné míry odstraňuje nová konstrukce zařízení pro ovládání pohybu tažného členu nýtovacího nástroje podle tohoto vynálezu. Tažný člen pro maticové nebo šroubové nýty je ukončen závitovým trnem a je uváděn do pohybu tlakovým médiem pomocí rotačního pneumatického motoru a rozvodu tlakového média, vytvořeného ve ventilové hlavě a umožňující změnu smyslu otáčení motoru. Tažný člen je současně posuvně, s omezením zdvihu v axiálním směru, vůči němu uložen v tělese pracovního hydraulického pístu nýtovacího nástroje, přičemž těleso hydraulického pístu s rotačním pneumatickým motorem a připojenou ventilovou hlavou jsou uspořádány za sebou s průběžným průchozím otvorech ve společné ose. Podstata tohoto vynálezu spočívá v tom, že pro řízení rozvodu tlakového média a ventily, které jsou uzpůsobeny pro střídavé přepouštění tlakového média vždy najeden ze dvou vstupů do rotačního pneumatického motoru v závislosti na působení síly buď ze strany tažného členu nebo ze strany protilehlé vůči tažnému členu.

Podstatnou výhodou tohoto vynálezu je výrazné zmenšení až téměř odstranění vůle na přibližně 0,2 m, mezi osazením tažného členu, přenášejícího tažnou sílu při nýtování, a vnitřním osazením tělesa pracovního hydraulického pístu. Dochází tak k výraznému snížení ztráty tlakového vzduchu při nýtování. U současných provedení nástrojů se šoupátkem musí být taková vůle velká asi 1,5 mm, aby umožnila pohyb ovládacího šoupátka, jeho tyčky a tažného šroubu, při zatlačení šoupátka směrem k nýtu, to znamená roztočení pneumatického motoru nalevo. Například u mladých průměrů nýtů M4 je nutné nýt deformovat na dráze asi 2 mm a v takovém případě činí ztráta tlakového vzduchu, potřebného k deformaci nýtu, téměř 50 %.

Přepouštěcí komora s přívodem tlakového média je na každém z obou svých protilehlých konců, ležících v ose zařízení, opatřena ventilem, kde ventily jsou uzpůsobeny pro střídavé přepouštění tlakového média vždy na jeden ze dvou vstupů do rotačního pneumatického motoru v závislosti na působení síly ve směru osy záření buď ze strany tažného členu nebo ze strany protilehlé vůči tažnému členu. Uspořádání přepouštěcí komory s oběma ventily v ose zařízení je konstrukčně a výrobně jednodušší.

Každý ventil sestává ze sedla, těsnění, a posuvného prvku s uzavíracím prvkem, kde posuvný prvek v otevřené poloze ventilu těsně uzavírá vždy z jedné vnější strany ventilové hlavy průchozí otvor, přičemž ventilová hlava je za sedlem ve směru ke své příslušné vnější straně opatřena přepouštěcím kanálkem, propojeným se vstupem do rotačního pneumatického motoru. V tomto uspořádání nástroje se zkracuje ovládací dráha pro uvedení nástroje do kteréhokoliv z funkčních stavů.

Přepouštěcí komora je s výhodou uspořádána jako rozšířené osazení průchozího otvoru, jehož protilehlé konce jsou vytvořeny jako sedla ventilu, kde ke každému sedlu doléhá kulička, tvořící uzavírací prvek, a přívod tlakového média je do přepouštěcí komory zaústěn mezi oběma kuličkami. Ovládací síla, potřebná k roztočení pneumatického motoru na jednu nebo druhou stranu, je nižší než u současných provedení. Současně se, oproti použití pouze pružin, zvyšuje spolehlivost návratu ventilů do klidové polohy.

Tažný člen může být opatřen rozšířeným osazením, pro které je v tělese pracovního hydraulického pístu vytvořeno vybrání s axiální vůlí, přičemž dorazová plocha pro omezení zdvihu tažného členu je uspořádána na straně závitového tmu.

Tažný člen je na vnitřní straně ukončen vnějším šestihranem, který je přes převod v záběru s rotačním pneumatickým motorem, kde mezi tímto šestihranem a posuvným prvkem prvního ventilu, uspořádaným na přivrácené straně přepouštěcí komory, jev průchozím otvoru volně vedená spojovací tyčka. Posuvný prvek každého z obou ventilů je tvořen válcovitým tělesem s odstupňovaným průměrem, jehož užší část prochází průchozím otvorem ve ventilovém hlavě a doléhá na uzavírací kuličku ventilu v přepouštěcí komoře, přičemž na přechodu do širší části je v zápichu uložen těsnicí O-kroužek, proti němuž je průchozí otvor opatřen sedlovým sražením hlavy. Ovládací dráha pro uvedení nástroje do kteréhokoliv z funkčních stavů se zmenšuje.

Vnější konec ventilové hlavy je uzavřen víkem, o jehož vnitřní osazení se opírá širší část válcovitého tělesa posuvného prvku druhého ventilu, přivráceného k víku, přičemž v průchozím otvoru víka, navazujícím na průchozí otvor zařízení, je uložen tlačný prvek tohoto druhého ventilu. Tlačný prvek je tvořen pružinou, která se jedním koncem opírá o posuvný prvek druhého ventilu a opačným koncem o těleso nýtovacího nástroje. Pro zanýtování spoje a uvolnění spouště nástroje tlak pružiny vyvolá samočinné roztočení pneumatického motoru v takovém směru, že dojde k vyšroubování závitového tmu z nýtového spoje.

Přehled obrázků na výkresech

Pro bližší vysvětlení je na připojených výkresech vyobrazen příklad provedení vynálezu, které je podrobněji popsáno v následujícím popisu. Na obr. 1 je v řezu vyobrazeno uspořádání zařízení s rozvodem vzduchu rotačního pneumatického motoru pro ovládání otáčivého pohybu tažného členu nýtovacího nástroje v klidové poloze nástroje. Na obr. 2 je vyobrazeno uspořádání podle obr. 1 po zatlačení tažného členu směrem dovnitř nýtovacího nástroje, například po přiložení maticového nýtu v závitový tm tažného členu a zatlačení dovnitř. V této funkční poloze se pneumatický motor roztočí jedním směrem. Na obr. 2a, 2b a 2c jsou podrobněji v této funkční

-2CZ 295112 B6 poloze vyobrazeny v řezu a v čelním pohledu ventilová hlava s ventily a viditelnou polohou jednotlivých těsnění a rovněž příklad uspořádání jednotlivých kanálků rozvodu vzduchu. Na obr. 3, 3a, 3b a 3c je vyobrazena ventilová hlava s ventily, těsněními a kanálky rozvodu vzduchu v další funkční poloze, po působení síly na ventily v opačném směru, to je ve směru k nýtu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je vyobrazena část nýtovacího nástroje, tvořená sestavou tělesa 2 pracovního hydraulického pístu s průchozím otvorem, ve kterém je suvně a otočně umístěn tažný člen L Tažný člen 1 je opatřen vnějším rozšířeným osazením 26, které se ve funkční poloze nýtovacího nástroje, při nýtování, opírá o vnitřní vybrání 27 v tělese 2 pracovního hydraulického pístu. Na svém vnějším konci je tažný člen 1 opatřen závitem pro našroubování tmu, na který je upevněn maticový nebo šroubový nýt. Na tělese 2 pracovního hydraulického pístu jsou uložena těsnění pro hydraulický olej a tlakový vzduch. Těleso 2 pracovního hydraulického pístu je v takovém případě tvarováno s několika osazeními, která odpovídají vnějšímu tvaru do něho vložené planetové převodovky a rotačního pneumatického motoru 7 s lamelami 15. Na opačném konci tělesa 2 pracovního hydraulického pístu je vnitřní závit pro našroubování ventilové hlavy 9 tak, aby dosedací plochy pneumatického motoru 7, jeho předního čela 17 a zadního čela 8, byly k sobě těsně dotlačeny, aby nedocházelo v provozu ke ztrátovému úniku tlakového vzduchu z pneumatického motoru 7. Poloha tělesa pneumatického motoru 7, jeho zadního čela 8 a ventilové hlavy 9 je vůči sobě fixována zajišťovacím kolíkem 6, který prochází souběžnými axiálními otvory v uvedených součástech. Pro zjednodušení výroby, případně i montáže, mohou být ve ventilové hlavě 9 uloženy jeden nebo dva těsněné zálisky.

Na vnitřním konci je tažný člen 1 opatřen vnějším šestihranem 34, který je přes převod v záběru s rotačním pneumatickým motorem 7. Šestihran 34 zapadá do odpovídajícího otvoru v unášeči 4 planetové převodovky. Je tedy v axiálním směru volně pohyblivý a současně přenáší otáčivý pohyb od pneumatického motoru 7. Celá sestava planetové převodovky, tedy ložisko 3, unášeč 4 a vnitřní ozubení 5 s ozubenými koly 18, a pneumatického motoru 7 má středový průchozí otvor pro ovládací spojovací tyčku 33 prvního ventilu 19, na který dále v tomto směru od tažného členu 1 ke konci nástroje navazuje přepouštěcí komora 30 a druhý ventil 20. Všechny tyto součásti jsou souose uspořádány s tažným členem 1 a tělesem 2 pracovního hydraulického pístu. Jinými slovy, všechny výše uvedené části zařízení jsou uspořádány za sebou s průběžným průchozím otvorem ve společné ose.

Ve ventilové hlavě 9 je vytvořen rozvod tlakového média, tlakového vzduchu, který umožňuje změnu smyslu otáčení pneumatického motoru 7. Pro řízení rozvodu tlakového vzduchu je ve ventilové hlavě 9 uspořádána přepouštěcí komora 30 s přívodem 10 tlakového média, vzduchu, tvořeným vstupním průchozím radiálním kanálem, a s dvěma ventily 19, 20. Tyto ventily 19, resp. 20, které jsou na každém z obou protilehlých konců přepouštěcí komory 30, ležících v ose zařízení, jsou uzpůsobeny pro střídavé přepouštění tlakového vzduchu vždy na jeden ze dvou vstupů do rotačního pneumatického motoru 7 v závislosti na působení síly ve směru osy záření buď ze strany taženého členu 1 nebo ze strany protilehlé vůči tažnému členu 1. Každý ventil 19, 20 sestává ze sedla, těsnění 32, 32' a posuvného prvku 21, 21' s uzavíracím prvkem 22, 22'. Posuvný prvek 21, 21' v otevřené poloze ventilu 19, 20 těsně uzavírá vždy z jedné vnější strany ventilové hlavy 9 průchozí otvor, přičemž ventilová hlava 9 je za sedlem ve směru ke své příslušné vnější straně opatřena přepouštěcím kanálkem, prvním a druhým zalomeným kanálkem 23, 24, propojeným se vstupem do rotačního pneumatického motoru 7.

Přepouštěcí komora 30 je uspořádána jako rozšířené osazení popisovaného průchozího otvoru zařízení, jehož protilehlé konce jsou vytvořeny jako sedla ventilu 19, 20. Ke každému sedlu doléhá plastová kulička, tvořící uzavírací prvek 22, 22'. Přívod 10 tlakového média, vzduchu, je do přepouštěcí komory 30 zaústěn mezi oběma kuličkami. Posuvný prvek 21,21' každého z obou ventilů 19,20 je tvořen válcovitým tělesem s odstupňovaným průměrem, jehož užší část prochází

-3 CZ 295112 B6 průchozím otvorem ve ventilové hlavě 9 a doléhá na uzavírací kuličku ventilu vpřepouštěcí komoře 30, přičemž na přechodu do širší části je v zápichu uložen těsnicí O-kroužek, tvořící těsnění 32, 32/, proti němuž je průchozí otvor opatřen sedlovým sražením hrany.

Vnější konec ventilové hlavy 9 je uzavřen víkem 11, o jehož vnitřní osazení se opírá širší část ventilového tělesa posuvného prvku 21' druhého ventilu 20, přivráceného k víku ££. Toto vnitřní osazení víka 11 slouží jako doraz druhého ventilu 20 a tím slouží pro přesné vymezení jeho krajní polohy. V průchozím otvoru víka H, navazujícím na průchozí otvor zařízení, je uložen tlačný prvek tohoto druhého ventilu 20, tvořený pružinou 13, která se jedním koncem opírá o posuvný prvek 21' druhého ventilu 20 a opačným koncem o těleso 31 nýtovacího nástroje, např. kryt, matici seřízení automatického vytáčení nýtu apod.

Jak již bylo uvedeno, je ventilová hlava 9 opatřena přívodem 10 a soustavou kanálků 23, 24, 25, propojených s pneumatickým motorem 7 pro jeho roztáčení v jednom směru, pro jeho roztáčení v opačném směru a pro jeho propojení s okolním prostředím. Proti přepouštěcí komoře 30 je ve ventilové hlavě 9 upraven přívod 10 tlakového média, vzduchu, tvořený vstupním průchozím radiálním kanálem, který může být i šikmý a vůči kterému jsou navzájem přesazené upraveny dva zalomené kanálky 23, 24, které jsou jednotlivě zaústěny na jedné straně do pneumatického motoru 7 a na druhé straně do vnitřního prostoru 28, přivráceného k pneumatickému motoru 7, případně do odvráceného vnějšího prostoru 29. Ve ventilové hlavě 9 je dále upraven průchozí axiální kanálek 25, který nemusí být nutně axiální, neboť pro dosažení požadované funkce může mít i jiné uspořádání, spojují výfuk pneumatického motoru 7 s okolním prostředím.

V klidové poloze nýtovacího nástroje podle obr. 1 je tlakový vzduch přiváděn vstupním průchozím radiálním kanálem, tedy přívodem 10 tlakového média, do přepouštěcí komory 30, která je umístěna mezi prvním ventilem 19, a druhým ventilem 20, v rozšířeném průchozím otvoru ventilové hlavy 9, jehož protilehlé konce jsou vytvořeny jako sedla ventilů 19, 20. Přepouštěcí komora 30 je těsněna, protože ke každému sedlu vlivem tlaku přivedeného vzduchu doléhá plastová kulička, tvořící uzavírací prvek 22, 22/. V této poloze se pneumatický motor 7 netočí.

Zatlačením závitového trnu tažného členu £ směrem dovnitř nástroje, např. pomocí maticového nebo šroubového nýtu, který drží obsluha v ruce, dojde k posunutí prvního ventilu 19 vůči ventilové hlavě 9 podle obr. 2, 2a, 2b a 2c. Kulička, tvořící uzavírací prvek 22 tohoto prvního ventilu 91, přestane těsnit, zatímco příslušný O-kroužek, těsnění 32 prvního ventilu 19, dosedne na těsnicí sedlo, tedy sedlové sražení hrany průchozího otvoru ve ventilové hlavě 9, a těsní. Tlakový vzduch je v této poloze nýtovacího nástroje přiváděn přívodem 10 do přepouštěcí komory 30, odtud do přepouštěcího prostoru je zúžené části posuvného prvku 21 prvního ventilu 19 a dále prvním zalomeným kanálkem 23 podle obr. 2a do vnitřního prostoru pneumatického motoru 7, který se roztočí jedním směrem, například doprava, aby došlo k našroubování maticového nýtu na závitový trn tažného členu £. Tlakový vzduch prochází otáčejícím se pneumatickým motorem 7 a vychází z něj jednak výfukovým kanálkem, tedy průchozím axiálním kanálkem 25, propojeným s okolním prostředím přes vnější prostor 29 a průchozí otvory ve víku ££, a jednak druhým zalomeným kanálkem 24 podle obr. 2b, 2c, zaústěným do přepouštěcího prostoru při zúžené části posuvného prvku 21' druhého ventilu 20, odkud směřuje do vnějšího prostoru 29 a dále ven z nástroje, neboť O-kroužek, těsnění 32' druhého ventilu 20, netěsní. Po přerušení tlaku na tažný člen £ směrem dovnitř nástroje navrátí tlakový vzduch kuličku prvního ventilu 19 zpět do sedla a tím celou soustavu do původní polohy. Pneumatický motor 7 se zastaví. K přerušení tlaku na tažný člen £ obvykle dojde, jakmile čelo nýtu při jeho našroubování na závitový trn dosedne na nástavec, který na výkresech není zobrazen a jehož vnitřním otvorem prochází závitový trn tažného členu £. Při otáčení tažného členu £ s nýtem tak dojde k jeho posuvu směrem dopředu a tím k uvedenému přerušení tlaku na tažný člen £.

Našroubovaný nýt se vloží do připraveného otvoru a stlačením spouště nýtovacího nástroje dochází k posuvu hydraulického pístu s pneumatickým motorem 7 a ventilovou hlavou 9 směrem

-4CZ 295112 B6 od nýtu dovnitř nástroje. Tímto posuvem je nýt deformován a spoj je tak zanýtován. Současně s tím to pohybem dojde nejprve k vymezení vůle přibližně 0,4 mm mezi posuvným prvkem 21' druhého ventilu 20 a k němu přilehlou tlačnou pružinu 13. Dále dojde k posuvu druhého ventilu 20 a jeho kuličky, tvořící uzavírací prvek 22' směrem k závitovému tmu až do polohy, ve které O-kroužek druhého ventilu 20, tvořící těsnění 32' dosedne na své sedlo, tedy sedlové sražení hrany průchozího otvoru ve ventilové hlavě 9. S dalším pohybem hydraulického pístu směrem dovnitř nástroje se tlačná pružina 13 stlačuje. Po zanýtování spoje a uvolnění spouště nástroje vrací automaticky tlak pružiny, která na výkresech není vyobrazena, celek hydraulického pístu s pneumatickým motorem 7 a ventilovou hlavou 9 směrem dopředu k nýtu. Protože druhý ventil 20 je vlivem tlaku pružiny 13 v otevřeném stavu, dochází samočinně k roztočení pneumatického 7 do opačnému směru, např. doleva, a tím k vyšroubování závitového tmu z nýtovaného spoje, tedy z vnitřního otvoru závitu nýtu. Pneumatický motor 7 se točí, dokud tlak pružiny 13 udržuje druhý ventil 20 v otevřené poloze. Pružina 13 přestává tlačit v okamžiku těsně před navrácením druhého ventilu 20 do výchozí polohy, která odpovídá výše uvedené vůli asi 0,4 mm. Vlivem tlakového vzduchu, přiváděného do přepouštěcí komory 30, dojde k uzavření druhého ventilu 20 a zastavení pneumatického motoru 7. Nástroj je nyní připraven k další operaci.

Uvedeným působením síly na druhý ventil 20, pružinou 13 nebo rukou, ve směru dovnitř nástroje, to je směrem k nýtu, dochází k následujícímu průtoku tlakového vzduchu ventilovou hlavou 9 a pneumatickým motorem 7. Jakmile O-kroužek druhého ventilu 20, tedy těsnění 32', dosedne na své sedlo, tedy na sedlové sražení hlavy průchozího otvoru ve ventilové hlavě 9, dostává se tlakový vzduch z přepouštěcí komory 30 podle obr. 3a, 3b a 3c do přepouštěcího prostoru při zúžené části posuvného prvku 21' druhého ventilu 20 a dále druhým založeným kanálkem 24 podle obr. 3 a do vnitřního prostoru pneumatického motoru 7, který se roztočí opačným směrem, např. doleva. Tlakový vzduch je z otáčejícího se pneumatického motoru 7 jednak vyfukován výfukovým kanálkem, tedy průchozím axiálním kanálkem 25, propojeným s okolním prostředím prostřednictvím vnějšího prostoru 29 a průchozích otvorů ve víku 11, a jednak prvním založeným kanálkem 23, zaústěným do přepouštěcího prostoru při zúžené části posuvného prvku 21 prvního ventilu 19, odkud směřuje do vnitřního prostoru 28, propojeného s průchozím axiálním kanálkem 25, a dále ven z nástroje, neboť O-kroužek, těsnění 32, na posuvném prvku 21 prvního ventilu 19 netěsní.

Průmyslová využitelnost

Zařízení podle vynálezu je určeno pro nýtovací nástroje, u kterých je otáčivý pohyb tažného šroubu pro maticové nebo šroubové nýty prováděn pneumatickým motorem.

Claims (9)

1. Zařízení pro ovládání pohybu tažného členu nýtovacího nástroje, kde tažný člen (1), ukončený závitovým trnem, je uváděn do pohybu tlakovým médiem pomocí rotačního pneumatického motoru (7) a rozvodu tlakového média, vytvořeného ve ventilové hlavě (9) a umožňující změnu smyslu otáčení motoru (7), kde tažný člen (1) je současně posuvně, s omezením zdvihu v axiálním směru, vůči němu uložen v tělese (2) pracovního hydraulického pístu nýtovacího nástroje, přičemž těleso (2) pracovního hydraulického pístu s rotačním pneumatickým motorem (7) a připojenou ventilovou hlavou (9) jsou uspořádány za sebou s průběžným průchozím otvorem ve společné ose, vyznačující se tím, že pro řízení rozvodu tlakového média je ve ventilové hlavě (9) uspořádána alespoň jedna přepouštěcí komora (30) s přívodem (10) tlakového média a ventily (19, 20), kde ventily (19, 20) jsou uzpůsobeny pro střídavé přepouštěcí tlakové

-5CZ 295112 B6 média vždy na jeden ze dvou vstupů do rotačního pneumatického motoru (7) v závislosti na působení síly buď ze strany tažného členu (1) nebo ze strany protilehlé vůči tažnému členu (1).

2. Zařízení podle nároku 1,vyznačující se tím, že přepouštěcí komora (30) s přívodem (10) tlakového média je na každém z obou svých protilehlých konců, ležících v ose zařízení, opatřena ventilem (19, 20), kde ventily (19, 20) jsou uzpůsobeny pro střídavé přepouštění tlakového média vždy najeden ze dvou vstupů do rotačního pneumatického motoru (7) v závislosti na působení síly ve směru osy zařízení buď ze strany tažného členu (1) nebo ze strany protilehlé vůči tažnému členu (1).

3. Zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že každý ventil (19, 20) sestává ze sedla, těsnění (32, 32') a posuvného prvku (21, 21') s uzavíracím prvkem (22, 22'), kde posuvný prvek (21, 21') v otevřené poloze ventilu (19, 20) těsně uzavírá vždy zjedné vnější strany ventilové hlavy (9) průchozí otvor, přičemž ventilová hlava (9) je za sedlem ve směru ke své příslušné vnější straně opatřena přepouštěcím kanálkem, propojeným se vstupem do rotačního pneumatického motoru (7).

4. Zařízení podle některého z nároků 1 až 3,vyznačující se tím, že přepouštěcí komora (30) je uspořádána jako rozšířené osazení průchozího otvoru, jehož protilehlé konce jsou vytvořeny jako sedla ventilu (19, 20), kde ke každému sedlu doléhá kulička, tvořící uzavírací prvek (22, 22'), a přívod (10) tlakového média je do přepouštěcí komory (30) zaústěn mezi oběma kuličkami.

5. Zařízení podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že tažný člen (1) je opařen rozšířeným osazením (26), pro které je v tělese (2) pracovního hydraulického pístu vytvořeno vybrání (27) s axiální vůlí, přičemž dorazová poloha pro omezení zdvihu tažného členu (1) je uspořádána na straně závitového trnu.

6. Zařízení podle některého z nároků laž5,vyznačující se tím, že tažný člen (1) je na vnitřní straně ukončen vnějším šestihranem (34), který je přes převod v záběru s rotačním pneumatickým motorem (7), kde mezi tímto šestihranem (34) a posuvným prvkem (21) prvního ventilu (19), uspořádaným na přivrácené straně přepouštěcí komory (30), je v průchozím otvoru volně vedená spojovací tyčka (33).

7. Zařízení podle některého z nároků 3 až 6, vyznačující se tím, že posuvný prvek (21, 2 Γ), každého z obou ventilů (19, 20) je tvořen válcovitým tělesem s odstupňovaným průměrem, jehož užší část prochází průchozím otvorem ve ventilové hlavě (9) a doléhá na uzavírací kuličku ventilu v přepouštěcí komoře (30), přičemž na přechodu do širší části je v zápichu uložen těsnicí O-kroužek, proti němuž je průchozí otvor opatřen sedlovým sražením hrany.

8. Zařízení podle některého z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že vnější konec ventilové hlavy (9) je uzavřen víkem (11), o jehož vnitřní osazení se opírá širší část válcovitého tělesa posuvného prvku (21') druhého ventilu (20), přivráceného k víku (11), přičemž v průchozím otvoru víka (11), navazujícím na průchozí otvor zařízení, je uložen tlačný prvek tohoto druhého ventilu (20).

9. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že tlačný prvek je tvořen pružinou (13), která se jedním koncem opírá o posuvný prvek (2Γ) druhého ventilu (20) a opačným koncem o těleso (31) nýtovacího nástroje.