CZ294196B6 - Řídicí přístroj pro nástavec termostatického ventilu - Google Patents

Abstract

Řídicí přístroj }@QB pro nástavec }�B termostatického ventilu sestává z pouzdra }@@BŹ které má upevňovací uspořádání jako část všeobecného upevnění mezi nástavcem }�B termostatického ventilu a řídicím přístrojem }@QB a první plochuŹ která je vytvořena jako dosedací plocha }�QB@ V dosedací ploše }�QB je vytvořen otvor }@@BŹ za kterým je uvnitř pouzdra }@@B řídicího přístroje }@QB upraven výstupní prvek }@ÚB hnacího zařízení }@@B@ Otvor }@@B je vytvořen ve formě zářezu a výstupní prvek }@ÚB je uspořádán uvnitř plochyŹ která je upevněna upevňovacím uspořádánímŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká řídicího přístroje pro nástavec termostatického ventilu s pouzdrem, které má upevňovací uspořádání jako část všeobecného upevnění mezi nástavcem termostatického ventilu a řídicím přístrojem a první plochu, která je vytvořena jako dosedací plocha.

Dosavadní stav techniky

Takový řídicí přístroj je znám z DE 35 45 232 Al. Tento řídící přístroj se nasazuje na čelní stranu nástavce termostatického ventilu a axiálně se s nástavcem upíná. Z dosedací plochy vyčnívá zdvihátko, které tlačí na termostatický prvek nástavce a tam simuluje tlakové poměry, které by jinak mohly být vyvolány pouze změnou teploty.

Termostatické ventily se svými nástavci jsou známy již několik desetiletí a jsou ve velké míře obvyklé a zavedené k řízení topných těles a výhřevných ploch, jak jsou podlahová topení. S pomocí otočné rukojeti (nebo jiným způsobem) se zadává žádaná hodnota. Nástavec termostatického ventilu pak řídí ventil topení tak, aby se skutečná hodnota pokojové teploty co nejvíce přiblížila žádané hodnotě. Toto chování je ovšem do značné míry omezeno na to, že se sleduje konstantní žádaná hodnota. Jsou -li žádány změny pokojové teploty, například při nočním poklesu, při kterém má být žádaná teplota snížena o 1 až zhruba 5 °C, je pak nutný manuální zásah. Otočná rukojeť se například musí přestavit o předem určený úhel.

S řídicím přístrojem se nyní může tento zásah odstranit. Řídicí přístroj může, vždy podle uzpůsobení na různé druhy, provádět změnu žádané hodnoty nástavce termostatického ventilu například jako ve známém případě změnou tlakových poměrů na termostatickém prvku nebo změnou zásahu do činné souvislosti mezi termostatickým prvkem a ovládacím prvkem, který naposled ovládá ventil topení. Příklad pro naposled jmenovaný zásah je znám z DE 31 53 654 C2, ovšem bez příslušného řídicího přístroje.

Řídicí přístroj se nemusí transportovat pouze k místu své montáže, často by mohlo být také žádáno, aby se mohl řídicí přístroj z nástavce termostatického ventilu sundávat. Nutnost pro to může být hojná. Například by se mohlo žádat, aby se mohl vzájemně vyměňovat řídicí přístroj pro letní provoz a řídicí přístroj pro zimní provoz. Může být také upraveno, aby se mohl řídicí přístroj sundávat k provedení programování. Ve všech případech dochází k nebezpečí, že se mohou poškodit prvky, které působí z řídicího přístroje na nástavec termostatického ventilu. Protože je třeba takové prvky z důvodů výrobních nákladů a také z důvodů spotřeby energie dimenzovat co nejvíce tak, aby mohly přímo plnit svůj úkol, je u takových řídicích přístrojů nebezpečí poškození relativně velké. Takové poškození ale vede, pokud neučiní řídicí přístroj beztak neupotřebitelným, ke ztíženému chodu a tím také ke zvýšené spotřebě energie, čemuž by se mělo do značné míry zamezit.

V DE 30 20 835 C2 je ukázán termostatický ventil řízený spínacími hodinami, u kterého je mezi tlačným kolíkem termostatického nástavce a zdvihátkem ventilu zařazen axiální rozpínací člen. Axiální rozpínací člen je přestavitelný servopohon, který se řídí nastavitelným časovým spínačem. K tomu je axiální rozpínací člen stále ve spojení se servopřevodem. Časový spínač, servopohon se servopřevodem a baterie jsou neseny pouzdrem, které může být uspořádáno bočně od zdvihátka, tlačného kolíku a axiálního rozpínacího členu. Axiální rozpínací člen je uspořádán ve válcovitém člen, který spojuje termostat s ventilovým tělesem a na kterém je pouzdro upevněno. K tomu má pouzdro dnovou část, která je spojena přes čtyři šroubové spoje v rovině před spojením mezi axiálním rozpínacím členem a servopřevodem sválcovitým členem.

-1 CZ 294196 B6

Podstata vynálezu

Základem vynálezu je úkol snížit nebezpečí poškození.

Tento úkol se u řídicího přístroje úvodem uvedeného druhu řeší tím, že otvor je vytvořen ve formě zářezu a výstupní prvek je uspořádán uvnitř plochy, která je upevněna upevňovacím uspořádáním.

Tím se může celé hnací zařízení včetně prvku, kteiý naposled spolupůsobí s nástavcem termostatického ventilu, aby tam způsoboval nějaká přestavení, upravit uvnitř pouzdra. Tím je hnací zařízení relativně spolehlivě chráněno před vnějšími mechanickými vlivy. Nebezpečí, že se špatnou manipulací nechtěně poškodí části hnacího zařízení, se tím tedy udržuje relativně nízké. Nicméně se konstrukcí podle vynálezu umožňuje činné spojení mezi hnacím zařízením řídicího přístroje a příslušnými přenosovými prvky nástavce termostatického ventilu. Tyto totiž mohou vstoupit otvorem dovnitř pouzdra. Protože je výstupní prvek hnacího zařízení upraven za otvorem, stačí příslušný přenosový prvek nástavce termostatického ventilu, který může být zcela upraven v pouzdře nástavce termostatického ventilu, zastrčit do otvoru. S ukončením tohoto pohybu, který se obvykle uskutečňuje tím, že se řídicí prvek pohybuje na nástavec termostatického ventilu, je ukončeno zhotovení činného spojení mezi hnacím zařízením a přestavitelným prvkem v nástavci termostatického prvku. U tohoto provedení je nutné, aby byl na nástavci termostatického ventilu příslušný přenosový prvek. Toto je však méně kritické. Nástavec termostatického ventilu obvykle zůstává nepohyblivě na ventilu topného tělesa nebo na ventilu jiné výhřevné plochy. Tyto ventily jsou obvykle upraveny v oblasti stěny nebo v oblasti topného tělesa, tedy v pozicích, kde při normálním využití místnosti nedochází bezpodmínečně ke stálému záběru. Nebezpečí, že se přenosový prvek na nástavci termostatického ventilu poškodí, je tedy zhruba stejně velké jako nebezpečí, že se nástavec termostatického ventilu poškodí sám. Z minulosti se ale ví, že k takovým poškozením sice dochází, ale že jsou vysloveně řídká.

Výhodně je otvor vytvořen ve formě zářezu a výstupní prvek jako pastorek, který je upraven za otvorem. Tímto provedením je umožněno, aby byl přenosový prvek, který se dostává do spojení s řídicím přístrojem, vytvořen jako ozubové kolo. Přenos mezi hnacím zařízením v řídicím přístroji a přestavíteIným prvkem v nástavci termostatického ventilu se tedy může uskutečňovat ozubeným převodem, který může pracovat s relativně nepatrnými ztrátami. Zároveň se světlá šířka otvoru udržuje malá, takže jsou také omezení otvory relativně nepravděpodobná.

Výhodně je navrženo upevňovací uspořádání, které jsou uvolnitelné v podstatě kolmo k dosedací ploše. Tím se uskutečňuje spojení mezi nástavcem termostatického ventilu a řídicím prvkem tak, že se řídicí prvek pohybuje kolmo k dosedací ploše na nástavec termostatického ventilu, popř. od něj. Tímto způsobem se může relativně jednoduše sestavit přenosová trasa mezi hnacím zařízením řídicího přístroje a přestavitelným prvkem na nástavci termostatického ventilu. Upevňovací uspořádání může být v tomto případě provedeno relativně jednoduše jako druh zaskakovacího nebo klipsového spojení. Upevňovací uspořádání řídicího přístroje přirozeně tvoří pouze část celkového upevnění, u kterého prvky nástavce termostatického ventilu spolupůsobí s upevňovacím uspořádáním řídicího přístroje. V extrémním případě může být upevňovací uspořádání řídicího přístroje vytvořeno jednoduše pouze jednou plochou, za kterou zabírají háky na nástavci termostatického ventilu.

Výhodně je výstupní prvek upraven uvnitř plochy, která je upevněna upevňovacím uspořádáním. Tím se zatížení spojení mezi řídicím přístrojem a nástavcem termostatického ventilu udržují malá. Uvede-li řídicí přístroj hnací zařízení do provozu, pak působí síly na místě záběru mezi výstupním prvkem hnacího provedení a příslušným vstupním prvkem nástavce termostatického ventilu, například ozubeným kolem. Tyto síly působí nyní pákou mezi tímto místem záběru a jednotlivými body upevňovacího uspořádání. Zajistí-li se pouze, aby byl příslušný bod záběru upraven uvnitř plochy, která je upevněna upevňovacím uspořádáním, pak se do značné míry

-2CZ 294196 B6 neutralizují jednotlivé točivé momenty, tzn. při ovládání hnacího zařízení se do značné míry zamezuje překlopení řídicího přístroje oproti nástavci termostatického ventilu.

Toto je případ především tehdy, má-li upevňovací uspořádání dva hlavní nosné prvky, které jsou uspořádány ve stejné rovině jako výstupní prvek. V tomto případě se vystačí se dvěma „nožkami“, kterými se zachycují podstatné síly, které vznikají při upevňování řídicího přístroje na nástavci termostatického ventilu, především hmotnostní síly. Toto nevylučuje, aby se mohly upravit ještě menší „přídržné nožky“, které mají zamezit rozepření řídicího přístroje od nástavce termostatického ventilu. Pokud se nyní bod záběru mezi výstupním prvkem a příslušným vstupním prvkem stanoví přesně mezi oběma hlavními nosnými prvky, pak se páka kolmo ke směru síly výstupního prvku snižuje prakticky na nulu. Tak tedy nevzniká žádný točivý moment, který by mohl vést k překlopení řídicího přístroje oproti nástavci termostatického ventilu. Mechanická zatížení na spojení se tedy udržují malá.

Výhodně má řídicí přístroj aktivátor odblokování. Tak již bylo výše zmíněno, může být navrženo, aby se řídicí přístroj s nástavce termostatického ventilu sundával. V tomto případě vyčnívá část mechanické přenosové trasy, například ozubené kolo, z pouzdra nástavce termostatického ventilu směrem ven. Je-li tedy řídicí přístroj sejmut, vzniká potom nebezpečí, že se nešikovnou manipulací (nebo také výstupkem) toto ozubené kolo přetočí. Řídicí přístroj tedy již „neví“, jak nastavení nástavec termostatického ventilu má. Aktivátorem odblokování se tedy nyní jednoduchým způsobem vytváří možnost vyhnout se tomuto problému. K tomu je pouze potřeba, aby měl nástavec termostatického ventilu blokovací zařízení, které zamezuje přestavení přestavovacího zařízení zvenku tehdy, je-li řídicí přístroj sejmut. Pouze při nasazeném řídicím přístroji je na řídicím přístroji upraven prvek, který tento blokovací mechanismus uvádí do nečinnosti, nebo v jiném provedení vsouvá spojku mezi přenosovou trasu a přestavitelný prvek. Tím je možné přestavení přestavovacího zařízení v nástavci termostatického ventilu pouze tehdy, je-li řídicí přístroj nasazen.

Ve výhodném provedení je aktivátor odblokování vytvořen jako zdvihátko. Toto zdvihátko se může zastrčit do nástavce termostatického ventilu a tam vystrčit například zaskakovací nebo brzdovou spojku, která působí na ozubené kolo, výhodně vstupní ozubené kolo, přenosové trasy. Zdvihátko se může využít také ktomu, aby vystrčilo spojku, která potom umožňuje uzavřít přenosovou trasu od vstupního ozubeného kola k příslušnému přestavitelnému prvku.

Alternativně ke zdvihátku nebo doplňkově k němu může být aktivátor odblokování vytvořen jako magnet. V tomto případě se přenos síly uskutečňuje elektromagneticky, ale jinak se stejným účinkem.

Výhodně je v dosedací ploše vytvořeno zadávací zařízení. Je-li zadávací zařízení vytvořeno v dosedací ploše, pak je pokryto nástavcem termostatického ventilu, jeli řídicí přístroj namontován na nástavci termostatického ventilu. Toto může vylepšit optický dojem celistvosti nástavce termostatického ventilu a řídicí jednotky. Řídicí přístroj může mít například v ostatním hladké pouzdro, což také vylepšuje možnost čistění. V ostatním je zadávací zařízení v montovaném stavu chráněno také před chybnými podmínkami. Toto zvyšuje provozní spolehlivost řídicího přístroje. Kromě toho zvyšuje toto provedení komfort ovládání. Uživatel musí řídicí přístroj z nástavce termostatického ventilu sundat, aby mohl provést nějaké změny v řízení nebo v řídicím programu. Pokud ale uživatel řídicí přístroj sejmul, není již nucen provádět nastavení v oblasti nástavce termostatického ventilu. Nástavec termostatického ventiluje zpravidla upraven nanejvýš ve výšce kyčli, často však ještě níže, takže by se programování mohlo provádět pouze v sehnuté poloze. Je-li však uživatel nejprve nucen řídicí přístroj sundat, aby mohl provést změny programování, pak se může s řídicím přístrojem odebrat do pohodlné polohy, například se posadit ke stolu a provést programování. Potom se řídicí přístroj jednoduše umístí na své místo a proces programování je ukončen.

-3CZ 294196 B6

Přitom je mimořádně výhodné, aby mělo zadávací zařízení displej, jehož napájení energií je spojeno se spínačem, který displej v montovaném stavu, tzn. je-li řídicí přístroj namontován na nástavec termostatického ventilu, jinými slovy, v činném stavu, vypíná. V namontovaném stavu nemůže uživatel displej beztak rozeznat. Podle toho se může ve větší míře uspořit energie, je-li displej v tomto stavu vypnut. Toto je výhodou především tehdy, obsahuje-li řídicí přístroj jako zdroj energie elektrické baterie.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže vysvětlen prostřednictvím konkrétních příkladů provedení znázorněných na výkresech, na kterých představuje obr. 1 schematicky řez řídicím přístrojem vedle nástavce termostatického ventilu obr. 2 pohled shora na dosedací plochu řídicího přístroje a obr. 3 řez III—III podle obr. 1, přičemž jsou řídicí přístroj a nástavec termostatického ventilu sestaveny.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje řídicí přístroj 25 vedle nástavce 1 termostatického ventilu v nesestaveném stavu. Obr. 3 znázorňuje řez podle roviny III—III, jsou-li obě tyto části sestaveny.

K vysvětlení funkce a použití řídicího přístroje 25 ve spolupůsobení s nástavcem 1 termostatického ventilu bude dále nejdříve schematicky vysvětlen nástavec 1 termostatického ventilu.

Nástavec X termostatického ventilu má termostatický prvek 2 s měchem 3, ve kterém je upraveno vřeteno 4. Termostatický prvek 2 je vyplněn materiálem, který se při zvýšení teploty rozpíná a při poklesu teploty svůj objem snižuje. Podle toho se při zvýšení teploty měch 3 stlačuje a vřeteno 4 se přemisťuje směrem dolů (vzhledem k vyrovnání obr. 1).

Ve vřetenu 4 je upravena přetlaková pružina 5, která se opírá na horní čelní straně 6 vřetena 4. V ostatním může být čelní strana 6 otevřená. Přetlaková pružina 5 dosedá svým druhým koncem na kužel 7, jehož dolní konec tvoří dosedací plochu 8 pro zdvihátko blíže nezobrazeného ventilu topného tělesa. Je-li zdvihátko zatlačeno, je ventil topného tělesa škrcen více.

Vřeteno 4 má na svém dolním okraji vnější obvodovou přírubu 9, kterou za mezivrstvy kotouče z teflonu (polytetrafluoretylem) dosedá na první závitovou část 11. Tato první závitová část 11 je zašroubována do druhé závitové části 12, která je opět vytvořena jednodílná s nosníkem 13, do kterého je zašroubován kužel 7. Nosník 13 je v ostatním tlačen tlačnou pružinou 14 směrem nahoru, tzn. od blíže nezobrazeného zdvihátka ventilu pryč. Nosník 13 je svou oporou 35 točivého mementu na pouzdře 19 nástavce X termostatického ventilu, tzn. je sice relativně k pouzdru 19 nástavce X termostatického ventilu axiálně posuvný, nemůže se ale otáčet.

Jak je vidět na obr. 3, je vřeteno 4 opatřeno oporou 17 točivého momentu, která zabírá do výstupků 18 na pouzdře 19 nástavce X termostatického ventilu, takže je vřeteno 4 drženo neotočně.

Vřeteno 4 je přetlakovou pružinou 5 odtlačováno od kuželu 7 a svou přírubou 9 je drženo v dosedu na první závitové části XI. Pokud se nyní první závitová část 11 a druhá závitová část 12 navzájem přetáčejí, mění se délka prostoru, který je k dispozici pro přetlakovou pružinu 5, tzn. vzdálenost mezi kuželem 7 a čelní stranou 6 vřetena 4, na kterých se opírá přetlaková pružina

5. Podle toho účinkuje termostatický prvek 2 dříve nebo později. Je-li vzdálenost mezi kuželem 7

-4CZ 294196 B6 a čelní stranou 6 větší, pak se při jinak stejné okolní teplotě ventil topného tělesa termostatickým prvkem 2 škrtí dříve než při menší vzdálenosti.

Aby se vzdálenost změnila, je první závitová část 11 vytvořena jednodílně s ozubeným kolem, které tvoří poslední ozubené kolo 20 ozubeného převodu. Poslední ozubené kolo 20 zabírá s prvním pastorkem 21, který je opět vytvořen z jednoho kusu se vstupním ozubeným kolem 22. Kombinace prvního pastorku 21 a vstupního ozubeného kola 22 má ložiskové čepy 23, které jsou vytvořeny z plastu, a jsou otočně uloženy v pouzdře 19 nástavce 1 termostatického ventilu, které je rovněž vytvořeno z plastu. Přitom vyčnívá vstupní ozubené kolo 22 zářezem 24 v pouzdře 19 nástavce 1 termostatického ventilu směrem ven.

Na pouzdro 19 nástavce 1 termostatického ventilu je napojen řídicí přístroj 25, například zaskakovacím spojením.

Řídicí přístroj 25 má hnací zařízení 26, výhodně malý elektromotor, na jehož výstupní hřídeli 27 je upevněn výstupní prvek 28, výhodně druhý pastorek, který zabírá se vstupním ozubeným kolem 22.

Řídicí přístroj 25 má pouzdro 29, ve kterém jsou upraveny také baterie 30, které slouží jako zdroj energie pro hnací zařízení 26. Dále je v pouzdře 29 řídicího přístroje 25 uloženo řídicí zařízení 31, které řídicí hnací zařízení 26. Řídicí přístroj 25 může mít například spínací hodiny. Může mít také přijímač, který zachycuje signály od centrální jednotky (blíže nezobrazena) a na základě těchto pokynů ovládá hnací zařízení 26.

Je-li nyní ovládáno hnací zařízení 26, přetáčí se ozubeným převodem, tvořeným vstupním ozubeným kolem 22, prvním pastorkem 21 a posledním ozubeným kolem 20, první závitová část 11 relativně k druhé závitové části 12. Tím se prodlužuje nebo zkracuje činná „délka vřetena“, tzn. vzdálenost mezi čelní stranou 6 a kuželem 7. Tím se mění činná souvislost mezi termostatickým prvkem 2 a kuželem 7, tzn. při jinak nezměněných okolních teplotách uzavírá ventil topného tělesa, kteiý je řízen nástavcem 1 termostatického ventilu, drive nebo později.

Řídicí přístroj 25 má dosedací plochu 15, kterou v namontovaném stavu dosedá na pouzdře 19 nástavce 1 termostatického ventilu. Tato dosedací plocha 15 je znázorněna na obr. 2. Je zřejmé, že dosedací plocha 15 má displej 16 a různé ovládací prvky ve formě tlačítkových spínačů jako zadávací zařízení 36 až 39. Dále může být na dosedací ploše 15 upravena legenda 40. Na dosedací ploše 15 mohou být upraveny také další spínače 44.

Dále je v dosedací ploše 15 upraven otvor 32, který je vytvořen ve formě zářezu. Za otvorem 32 je na výstupním hřídeli 27 hnacího zařízení 26 upraven výstupní prvek 28, výhodně druhý pastorek. Jak je zřejmé především z obr. 3, nachází se tím výstupní prvkem 28 chráněn uvnitř pouzdra 29 řídicího přístroje 25, takže je nebezpečí poškození nepatrné.

Otvor 32 je tak velký, aby mohlo vstupní ozubené kolo 22 bezproblémově vstupovat. Protože je však výška otvoru 32 omezena, zůstává světlá šířka otvoru 32 malá. Prosazení mechanických poruch je tím ztíženo.

Vlevo a vpravo vedle otvoru 32 ve formě zářezu jsou upraveny otvory 42, které tvoří část upevňovacího uspořádání. Jak je vidět na obr. 1 a 3, je nástavec 1 termostatického ventilu opatřen vyčnívajícími rameny 43, která mají na své špičce opěrné háky 44, který může být pouzdro 29 řídicího přístroje 25 nastrčeno a nacvaknuto na nástavec 1 termostatického ventilu. Blíže nezobrazenými prostředky je možné toto nacvakávací a zaskakovací spojení opět uvolnit.

Pohyb řídicího přístroje 25 při montáži nebo demontáži se tedy uskutečňuje kolmo k dosedací ploše 1,5. Dosedací plocha 15 a tím obsluhovací zařízení s displejem 16 a zadávacími zařízeními 36 až 39 a spínačem 41 je v montovaném stavu kryto nástavcem 1 termostatického ventilu. Dále

-5CZ 294196 B6 je upraven spínač 45, který je ovládán opěrnými háky 44, je-li řídicí přístroj 25 namontován na nástavci 1 termostatického ventilu. Tento spínač 45 přerušuje napájení displeje 16 energií, vypíná tedy v namontovaném stavu.

Jak je zřejmé především z obr. 2, je upevňovací uspořádání, tvořené otvorem 42, upraveno vlevo a vpravo podle otvoru 32. Upevnění řídicího přístroje 25 na pouzdře 19 nástavce 1 termostatického ventilu se tedy uskutečňuje tak, že bod záběru vstupního zubeného kola 22 leží uvnitř plochy, která je upevněna upevňovacím uspořádáním. Tím se páka mezi bodem záběru, na kterém se přivádí síla, a pouzdra 29 řídicí přístroje 25 redukuje prakticky na nulu, takže nemůže vzniknout točivý moment, který řídicí přístroj 25 přetáčí proti nástavci 1_ termostatického ventilu, je-li hnací zařízení 26 uvedeno do provozu. Vedle toho mohou být přirozeně upraveny také ještě další upevňovací prvky. Otvory 42 však tvoří součást hlavních nosných prvků k upevnění řídicího přístroje 25 na nástavci 1 termostatického ventilu.

Na obr. 1 a 3 je schematicky znázorněno, že jsou na posledním ozubeném kole 20 upraveny směrem nahoru vyčnívající výstupky 46. Tyto výstupky 46 jsou pak, je-li řídicí přístroj 25 odmontován, blokovány blokovacím zařízením 47. Na řídicím přístroji 25 jsou upravena dvě zdvihátka, která na prvním pastorku 21 tlačí blokovací zařízení 47 radiálně směrem dovnitř, je-li řídicí přístroj 25 namontován. Blokovací zařízení 47 je přitom na pouzdře 19 nástavce 1 termostatického ventilu upevněno pružně. Snímá-li se řídicí přístroj 25, zablokovává blokovací zařízení 47 přestavení přestavovacího mechanismu. Zdvihátka tvoří tedy takzvaný aktivátor 48 odblokování.

Claims (8)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Řídicí přístroj (25) pro nástavec (1) termostatického ventilu s pouzdrem (29), které má upevňovací uspořádání jako část všeobecného upevnění mezi nástavcem (1) termostatického ventilu a řídicím přístrojem (25) a první plochu, která je vytvořena jako dosedací plocha (15), přičemž v dosedací ploše (15) je vytvořen otvor (32), za kterým je uvnitř pouzdra (29) řídicího přístroje (25) upraven výstupní prvek (28) hnacího zařízení (26), vyznačující se tím, že otvor (32) je vytvořen ve formě zářezu a výstupní prvek (28) je uspořádán uvnitř plochy, která je upevněna upevňovacím uspořádáním.
2. 2. Řídicí přístroj podle nároku 1, vyznačující se tím, že výstupní prvek (28) je vytvořen jako pastorek, který je uspořádán za otvorem (32).
3. 3. Řídicí přístroj podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že upevňovací uspořádání je uvolnitelné v podstatě kolmo k dosedací ploše (15).
4. 4. Řídicí přístroj podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že upevňovací uspořádání má dva hlavní nosné prvky, které jsou uspořádány ve stejné rovině jako výstupní prvek (28).
5. 5. Řídicí přístroj podle některého z nároků laž4, vyznačující se tím, že má aktivátor (48) odblokování.
6. 6. Řídicí přístroj podle nároku 5, vyznačující se tím, že aktivátor (48) odblokování je vytvořen jako zdvihátko.
7. 7. Řídicí přístroj podle nároku 5, vyznačující se tím, že aktivátor (48) odblokování je vytvořen jako magnet.

   -6CZ 294196 B6
8. 8. Řídicí přístroj podle některého z nároků laž7, vyznačující se tím, že v dosedací ploše (15) je vytvořeno zadávací zařízení (36 až 39).

   5 9. Řídicí přístroj podle nároku 8, vyznačující se tím, že zadávací zařízení (36 až

   39) má displej (16), jehož napájení energií je spojeno se spínačem (45) pro vypnutí displeje (16) v namontovaném stavu řídicího přístroje (25).