CZ293436B6 - Energetické zařízení pro budovy a způsob jeho regulace - Google Patents

Energetické zařízení pro budovy a způsob jeho regulace Download PDF

Info

Publication number
CZ293436B6
CZ293436B6 CZ1998723A CZ72398A CZ293436B6 CZ 293436 B6 CZ293436 B6 CZ 293436B6 CZ 1998723 A CZ1998723 A CZ 1998723A CZ 72398 A CZ72398 A CZ 72398A CZ 293436 B6 CZ293436 B6 CZ 293436B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
zone
heat storage
liquid
building
solid
Prior art date
Application number
CZ1998723A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ72398A3 (cs
Inventor
Edmond D. Krecké
Original Assignee
Edmond D. Krecké
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Edmond D. Krecké filed Critical Edmond D. Krecké
Publication of CZ72398A3 publication Critical patent/CZ72398A3/cs
Publication of CZ293436B6 publication Critical patent/CZ293436B6/cs

Links

Classifications

    • FMECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F28HEAT EXCHANGE IN GENERAL
    • F28DHEAT-EXCHANGE APPARATUS, NOT PROVIDED FOR IN ANOTHER SUBCLASS, IN WHICH THE HEAT-EXCHANGE MEDIA DO NOT COME INTO DIRECT CONTACT
    • F28D20/00Heat storage plants or apparatus in general; Regenerative heat-exchange apparatus not covered by groups F28D17/00 or F28D19/00
    • F28D20/0052Heat storage plants or apparatus in general; Regenerative heat-exchange apparatus not covered by groups F28D17/00 or F28D19/00 using the ground body or aquifers as heat storage medium
    • FMECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F24HEATING; RANGES; VENTILATING
    • F24DDOMESTIC- OR SPACE-HEATING SYSTEMS, e.g. CENTRAL HEATING SYSTEMS; DOMESTIC HOT-WATER SUPPLY SYSTEMS; ELEMENTS OR COMPONENTS THEREFOR
    • F24D11/00Central heating systems using heat accumulated in storage masses
    • F24D11/002Central heating systems using heat accumulated in storage masses water heating system
    • F24D11/003Central heating systems using heat accumulated in storage masses water heating system combined with solar energy
    • FMECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F24HEATING; RANGES; VENTILATING
    • F24SSOLAR HEAT COLLECTORS; SOLAR HEAT SYSTEMS
    • F24S20/00Solar heat collectors specially adapted for particular uses or environments
    • F24S20/60Solar heat collectors integrated in fixed constructions, e.g. in buildings
    • F24S20/67Solar heat collectors integrated in fixed constructions, e.g. in buildings in the form of roof constructions
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02ATECHNOLOGIES FOR ADAPTATION TO CLIMATE CHANGE
    • Y02A30/00Adapting or protecting infrastructure or their operation
    • Y02A30/60Planning or developing urban green infrastructure
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02BCLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES RELATED TO BUILDINGS, e.g. HOUSING, HOUSE APPLIANCES OR RELATED END-USER APPLICATIONS
    • Y02B10/00Integration of renewable energy sources in buildings
    • Y02B10/20Solar thermal
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02EREDUCTION OF GREENHOUSE GAS [GHG] EMISSIONS, RELATED TO ENERGY GENERATION, TRANSMISSION OR DISTRIBUTION
    • Y02E10/00Energy generation through renewable energy sources
    • Y02E10/40Solar thermal energy, e.g. solar towers
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02EREDUCTION OF GREENHOUSE GAS [GHG] EMISSIONS, RELATED TO ENERGY GENERATION, TRANSMISSION OR DISTRIBUTION
    • Y02E10/00Energy generation through renewable energy sources
    • Y02E10/40Solar thermal energy, e.g. solar towers
    • Y02E10/44Heat exchange systems
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02EREDUCTION OF GREENHOUSE GAS [GHG] EMISSIONS, RELATED TO ENERGY GENERATION, TRANSMISSION OR DISTRIBUTION
    • Y02E60/00Enabling technologies; Technologies with a potential or indirect contribution to GHG emissions mitigation
    • Y02E60/14Thermal energy storage
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02EREDUCTION OF GREENHOUSE GAS [GHG] EMISSIONS, RELATED TO ENERGY GENERATION, TRANSMISSION OR DISTRIBUTION
    • Y02E70/00Other energy conversion or management systems reducing GHG emissions
    • Y02E70/30Systems combining energy storage with energy generation of non-fossil origin

Landscapes

  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Thermal Sciences (AREA)
  • General Engineering & Computer Science (AREA)
  • Mechanical Engineering (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Sustainable Energy (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Combustion & Propulsion (AREA)
  • Sustainable Development (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Building Environments (AREA)
  • Buildings Adapted To Withstand Abnormal External Influences (AREA)
  • Physical Or Chemical Processes And Apparatus (AREA)
  • Catalysts (AREA)
  • Liquid Crystal Substances (AREA)
  • Treatment Of Water By Ion Exchange (AREA)
  • Electrical Discharge Machining, Electrochemical Machining, And Combined Machining (AREA)
  • Remote Monitoring And Control Of Power-Distribution Networks (AREA)

Abstract

Energetické zařízení pro budovy, zahrnující solární absorbéry s hadicemi nebo trubkami (7, 8), které jsou propojeny s výměníky tepla, zásobníky tepla a s pod budovou uspořádaným zásobníkem tepla s pevnou látkou. Trubky (7, 8) solárních absorbérů jsou položeny mezi střešní krytinou a pod ní uspořádanou izolační vrstvou (6). Solární absorbér je rozdělen nejméně do dvou zón (I, II, III), z nichž každá má vlastní oběh kapaliny. Zásobník tepla s pevnou látkou je rozdělen nejméně do dvou zón (A, B, C), a to centrální zóny (C) a střední zóny (B) nebo vnější zóny (A), z nichž každá má vlastní oběh kapaliny. Způsobu regulace energetického zařízení spočívá v tom, že při ukládání tepla se tekutina z každého solárního absorbéru primárně přivádí do centrální zóny (C) zásobníku tepla s pevnou látkou a sekundárně do střední zóny (B) nebo vnější zóny (A) zásobníku tepla s pevnou látkou, když teplota kapaliny z oběhu příslušné zóny (I, II, III) solárního absorbéru je vyšší nejméně o hodnotu v rozsahu od 2 do 8 .degree.C, s výhodou o 4 .degree.C než teplota příslušné zóny (A, B, C) zásobníku tepla s pevnou látkou, a při odvádění tepla se čerpá kapalina do topného zařízení budovy primárně ze střední zóny (B) nebo vnější zóny (A) zásobníku tepla a sekundárně z oběhu kapaliny centrální zóny (C) zásobníku tepla.ŕ

Description

Vynález se týká energetického zařízení pro budovy, zahrnujícího solární absorbéry s hadicemi nebo trubkami, které jsou propojeny s výměníky tepla, zásobníky tepla a s pod budovou uspořádaným zásobníkem tepla s pevnou látkou. Dále se vynález týká způsobu regulace takového zařízení.
Dosavadní stav techniky
Solární energetická zařízení jsou již dlouho známa a stále častěji zaváděna s ohledem na úsporu energie. Zejména se přitom využívá teplo, získávané v solárních absorbérech ze slunečního záření. Takto získané teplo slouží k ohřívání nebo předehřívání užitkové vody a v topných systémech. Je také již známo, že tepelná energie, která se nespotřebuje ihned, se může akumulovat tím, že se například ohřívá voda v zásobníku. Později se může pomocí výměníků tepla tepelná energie ze zásobníku opět odebrat.
Při energetické bilanci budovy má vedle přívodu energie ve formě solární energie nebo energie, vznikající spalováním, rozhodující vliv také kvalita tepelné izolace. Zde bylo dosaženo podstatného pokroku využitím tepelně izolačních materiálů v oblasti vnějších stěn a střechy.
Ze spisu DE 12 329 je známo energetické zařízení pro budovy využívající solární absorbéry, výměníky tepla a zásobníky tepla. Pod budovou je uspořádán zásobník tepla z pevné látky, do něhož se může tepelná energie přivádět nebo z něho odebírat. Zásobník tepla z pevné látky je rozdělen do nejméně dvou zón, a to jedné centrální a jedné střední/vnější, přičemž každá má vlastní oběh kapaliny. Provoz zásobníku tepla probíhá tak, že se primárně nebo přednostně zapojí základní nebo důležitější kapalinový oběh centrální zóny zásobníku tepla, temperovaný na vyšší teplotu. Neuvádějí se však žádné poukazy na to, jak jsou vytvořeny solární absorbéry. Dále se neudávají, pokud jde o provoz zásobníku tepla, žádné rozdílové hodnoty teplot příslušné zóny zásobníku tepla.
Cílem vynálezu je zlepšit tepelnou bilanci tak, aby bylo dosaženo optimálních provozních nákladů.
Podstata vynálezu
Vytčeného cíle se dosahuje energetickým zařízením pro budovy, zahrnujícím solární absorbéiy s hadicemi nebo trubkami, které jsou propojeny s výměníky tepla, zásobníky tepla a s pod budovou uspořádaným zásobníkem tepla s pevnou látkou, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že trubky solárních absorbérů jsou položeny mezi střešní krytinou a pod ní uspořádanou izolační vrstvou. Solární absorbér je rozdělen nejméně do dvou zón, z nichž každá má vlastní oběh kapaliny. Zásobník tepla s pevnou látkou je rozdělen nejméně do dvou zón, a to centrální zóny a střední zóny nebo vnější zóny, z nichž každá má vlastní oběh kapaliny.
Dále se vynález týká způsobu regulace energetického zařízení podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že se při ukládání tepla tekutina z každého solárního absorbérů primárně přivádí do centrální zóny zásobníku tepla s pevnou látkou a sekundárně do střední zóny nebo vnější zóny zásobníku tepla s pevnou látkou, když teplota kapaliny z oběhu příslušné zóny solárního absorbérů je vyšší nejméně o hodnotu v rozsahu od 2 do 8 °C, s výhodou o 4 °C než teplota příslušné zóny zásobníku tepla s pevnou látkou, a při odvádění tepla se čerpá kapalina do topného
- 1 CZ 293436 B6 zařízení budovy primárně ze střední zóny nebo vnější zóny zásobníku tepla s pevnou látkou a sekundárně z oběhu kapaliny centrální zóny zásobníku tepla s pevnou látkou.
Výhody vynálezu spočívají v tom, že zařízení podle vynálezu je nákladově podstatně příznivější než známá zařízení se solárními absorbéry, která se montují ve tvaru desek na střechu. Při kladení hadic nebo trubek mezi střešní krytinu, která se obvykle skládá z tašek, a izolační vrstvu, nejsou kromě hadic nebo trubek potřebné žádné další dodatečné konstrukční díly. Kromě toho se nijak neporuší vnější vzhled střechy.
Rozdělení solárního absorbéru na nejméně dvě zóny, každou s vlastním oběhem kapaliny zajišťuje, že nevzniká střední teplota míšení na výstupu solárního absorbéru, nýbrž kapaliny ohřáté v absorbéru mohou být využity odděleně podle své příslušné teploty. Kapalina o vyšší teplotě může například dále zásobovat teplem zásobník tepla také ještě potom, když střední mísící teplota leží pod teplotou zásobníku tepla.
Zásobník tepla z pevné látky je rovněž rozdělen nejméně do dvou zón. Přitom centrální zóna má vyšší teplotu. Zóny s nižší teplotou mohou podle toho být také ještě dále nabíjeny kapalinami absorbéru, když je jejich teplota nižší než teplota centrální zóny. Tím se dá dosáhnout velmi dobré energetické bilance. Vynález dále popisuje přesněji provoz, řízený čidlem teploty a provoz, při němž se tepelná energie k topení odebírá zásobníkovým zónám.
Další výhodná provedení vynálezu jsou předmětem vedlejších nároků. Tak třeba se může solární absorbér rozdělit do tří zón, které jsou přiřazeny rozdílně orientovaným úsekům střechy. Tím se dá docílit ještě lepšího rozdělení mezi rozdílnými teplotními zónami, které závisí na rozdílné geografické orientaci úseků střechy.
Hadice nebo trubky solárního absorbéru mohou být výhodně pokládány do meandrovitých žlábků nebo drážek izolační vrstvy. Pak jsou spolehlivě umístěny, aniž by se dodatečně zvyšovala tloušťka izolační vrstvy nebo střešní krytiny.
Vnější zóna zásobníku tepla z pevné látky se rozšiřuje výhodným způsobem nálevkovitě směrem dolů, přičemž úseky ležící vně půdorysu budovy jsou zakryty tepelně izolační vrstvou. Tímto způsobem se dá využít ve větším rozsahu tepelná energie, vystupující zvnitřku země. Dokonce i v zimě, při teplotách pod bodem mrazu, je zemina na základě vystupující energie podstatně teplejší. Například je-li povrch nezakrytý, je střední teplota v hloubce 2 m v rozmezí 7 až 9 °C. Pod budovou činí teplota v této hloubce nejméně 14 až 16 °C. Stejný efekt při využití zemního tepla lze dosáhnout například pokrytím povrchu rostlinstvem, které zabraňuje vyzařování tepla. Tím se povrch chrání proti pronikání mrazu.
Zásobník tepla z pevné látky může být výhodně rozdělen do tří zón, totiž centrální zóny, střední zóny, která obklopuje centrální zónu a vnější zóny, která obklopuje střední zónu. Tím se dá docílit ještě jemnějšího odstupňování teplotních úrovní jednotlivých zón zásobníku.
Vnější zóna zásobníku tepla s pevnou látkou může navíc být ještě obklopena periferní zásobníkovou zónou. Tím se umožní získání dalšího zemního tepla. Zejména může ale periferní zásobník být využit také k tomu, aby se v budově dosáhlo v létě ochlazení pomocí studené kapaliny.
Různými, miskovitými zásobníkovými zónami, obklopujícími centrální zónu, ale co možná nejvíce otevřenými směrem dolů, s příslušně nižší teplotou, se dosáhne toho, že centrální zóna je lépe izolována a ztrácí méně tepla, protože ji obklopující střední zóna je méně studená než zemina. Totéž platí analogicky pro vnější zásobníkovou zónu. Stranový únik tepla ze zásobníku se kompenzuje nálevkovitým tvarem vnější zásobníkové zóny. Kromě toho se rozdělením zásobníku do několika zón může ještě využít i nejmenší solární teplo s nižší teplotou tak, že se kapalina vede ze zón solárních absorbérů vnější nebo periferní zónou zásobníku z pevné látky. Tím se může solární energie využít také v zimě ještě při teplotách absorbéru mezi 8 a 15 °C „nabíjením“
-2CZ 293436 B6 periferní zóny zásobníku tepla s pevnou látkou. Tímto způsobem se může „ochranný plášť“ okolo centrální zásobníkové zóny zlepšit ohříváním. Vesměs se tím umožní přemostit obávanou energetickou díru, kterou mají konvenční solární otopná zařízení v měsících prosinec až březen.
Nejméně část nebo také všechny vnější zdi jsou s výhodou opatřeny kapalinou protékaným, hadicovým nebo trubkovým systémem k přenosu tepla ze zdi do kapaliny nebo opačně, přičemž se mohou hadicové nebo trubkové systémy zařazovat do oběhu kapalinovým čerpadlem. Tímto způsobem může docházet k výměně tepla mezi osluněnou a mezi zastíněnou vnější zdí. Takové „severně jižní vyrovnávání“ může podstatnou měrou zlepšit tepelnou pohodu budovy, když se 10 v létě předává teplo z horké jižní zdi na studenou severní zeď. To vede také v zimě k rovnoměrnějšímu rozdělení tepla v budově. Účelně mohou být vnější zdi budovy na vnější straně dodatečně opatřeny transparentní vrstvou nebo obložením, zvyšujícím absorpci, aby se dosáhlo většího výtěžku energie. Taková dodatečná tepelná izolace zvyšující absorpci se označuje také jako „TWD“.
U dalšího provedení vynálezu se kromě toho předpokládá, že hadicové nebo trubkové systémy vnějších zdí budovy budou spojeny s kapalinovými oběhy zón zásobníku tepla s pevnou látkou přes termicky řízené ventily. Potom se může střádat energie předaná v létě zářením a kromě toho se může studená kapalina, zejména z periferního zásobníku tepla s pevnou látkou přivádět ke 20 chlazení hadicového nebo trubkového systému ve vnějších zdích. V zimě se mohou trubkové systémy vnějších zdí budovy s výhodou využívat jako topné zařízení. Kromě toho se dá v zimě dodatečně získat tepelná energie, zejména v případě pokrytí nebo obložení vrstvou „TWD“, zvyšující absorpci.
Hadicové nebo trubkové systémy ve vnějších zdech budov umožňují realizovat mnoho různých klimatizačních režimů a kompenzačních funkcí a označují se také jako systémy klimatizace a kompenzace vnějších zdí (AAK-Systém). K funkcím patří již výše popsané „severně jižní vyrovnání“, klimatizace v letních měsících odváděním přebytkové solární energie, kompenzace transmisních tepelných ztrát v zimních měsících temperováním prostřednictvím nastřádané 30 energie a topení ve stěnách. K tomuto účelu lze s výhodou položit do potěru prstencová potrubí, od kterých potom vede vedení k vnějším zdím jednotlivých prostor. Termostatické ventily v těchto vedeních dovolují individuální regulaci teploty každé jednotlivé prostory. Takové velkoplošné topení bylo známo již v římské době a sloužilo vytápění vil a lázní. Tento systém také umožňuje temperování památkově chráněných staveb při současném termickém vysušování zdi35 va. Zásobníky tepla s pevnou látkou se dají nejlépe umístit ve sklepě takové budovy. Solární absorbéry se mohou dodatečně zamontovat bez vnějšího poškození budovy při opravách střechy. Popřípadě se ale může solární absorbér sestavit také mimo budovu nebo popřípadě realizovat zařízení bez absorbéru.
AKK-Systém může v ohrožených oblastech stavebních dílů zabránit problémům s rosným bodem, a to udržováním sucha a vytvářením ochrany před kondenzací v oblastech se stoupající vlhkostí, popřípadě v místech doteku stavebních dílů se zemí. Konečně se může na okruhy AKK-Systému napojit nouzové a přídavné topení o malém výkonu pro extrémní podmínky počasí nebo pro použití v nezakalkulovaných režimech s nedostatečnou energetickou disciplínou.
Výměník tepla pro užitkovou vodu se může přes termicky řízené ventily napojit jako obtok s prioritou na tu zónu solárního absorbéru, která má nejvyšší teplotu. Tímto způsobem se může dosáhnout ohřátí nebo předehřátí užitkové vody na více než 40 °C. Zásobník tepla s pevnou látkou obsahuje kvůli nižším nákladům a vysokému specifickém teplu účelně jako zásobníkový 50 materiál štěrkovou nebo křemennou výplň š tloušťkou nejméně 60 cm. Dodatečně se mohou do centrální oblasti zásobníku tepla s pevnou látkou uložit ocelové nosníky, autokostky (vraky automobilů, slisované do krychle) a podobný materiál s pokud možno největším specifickým teplem. Současně se tím dosáhne likvidace odpadu, která bude dokonce ještě zaplacena.
Zásobník tepla jako takový, nebo zejména jeho centrální oblast, se může izolovat od země vrstvou tepelné izolace. Tím se zabrání úniku energie ze zón zásobníku tepla, jež mají vyšší teplotu než půda pod nimi. Ve vnější zóně a zejména v periferní zóně však naproti tomu může být tepelná izolace neúčelná, a to když teplo, vycházející z vnitřku země, přichází s vyšší teplotou než má příslušná zóna zásobníku tepla s pevnou látkou. Jako kapalina pro všechny zóny se používá voda nebo protimrazový prostředek obvyklého druhu.
V jednotlivých zónách solárního absorbéru zásobníku tepla s pevnou látkou a v úsecích topení v budovách, které je s výhodou položeno do podlahy nebo do vnějších stěn, jsou někdy potřebná cirkulační čerpadla, která zde nejsou detailně popsána, protože odborník může jejich případné použití v konkrétních případech bez problémů posoudit a navrhnout.
Moderní budovy jsou tak dobře utěsněny, že je nevyhnutelné je periodicky větrat. Tím ale vznikají tepelné ztráty, popř. v létě nežádoucí dodatečný přísun tepla. Další provedení vynálezu předpokládá, že k výměně vzduchu slouží otvory, zejména v okenních rámech, v nichž jsou uspořádány výměníky tepla, opatřené lamelami, protékanými kapalinou, a napojené na hadicové nebo trubkové systémy stěn budovy. Potom se může v zimě vzduch proudící dovnitř předehřívat od výměníků tepla, a v létě se může dosáhnout odpovídajícího ochlazení dovnitř proudícího vzduchu.
U jiného řešení problému větrání se počítá s tím, že jsou vytvořeny dva kanály, a to vnější zemní kanál, uspořádaný okolo periferní zásobníkové zóny, a vnitřní nasávací kanál, procházející zásobníkem tepla s pevnou látkou. Potom může být v letním provozu nasáván vnějším kanálem ochlazený vzduch a v zimním provozu vnitřním kanálem předehřátý vzduch s následným zaváděním do budovy.
Přehled obrázků na výkresech
Vynález bude dále blíže osvětlen s odkazy na výkresy, na kterých jednotlivé obrázky představují:
obr. 1 schéma budovy s energetickým zařízením podle vynálezu obr. 2 obměna příkladu provedení podle obr. 1 obr. 3 schéma varianty budovy podle obr. 1 obr. 4 částečný perspektivní pohled na vnější zeď budovy s vnější izolační vrstvou obr. 5 částečný perspektivní pohled na vnější zeď budovy s vnitřní izolační vrstvou.
Příklady provedení vynálezu
Vnější zdi L 2 domu jsou postaveny betonováním do bednění a opatřeny izolační vrstvou la, 2a, která má například tloušťku nejméně 25 cm a je tvořena tvrdou polystyrénovou pěnou. Podlažní deska 3 domu je také odlita z betonu a opatřena izolační vrstvou 3a. Od podlažní desky 3 a vnějších zdí 1, 2 se táhne tepelně izolační vrstva 4. Na výkrese jsou takové izolační vrstvy 4 vidět jen na dvou stranách u vnějších zdí 1, 2. Přední a zadní zeď domu je ale vytvořena stejně.
Šikmé izolační vrstvy 4 tvoří dohromady s podlažní deskou 3 prostor pro zásobník tepla s pevnou látkou, který obsahuje například štěrkové nebo křemenné lože (jednotlivě neznázoměná) s přídavnými zásobníkovými tělísky, která budou ještě přesněji popsána v dalším textu.
Střecha domu obsahuje na známé střešní konstrukci 5, například z dřevěných krokví a eventuálně z prken, tepelně izolační vrstvu 6 tloušťky asi 18 cm ze stejného materiálu jako izolační vrstvy la, 2a vnějších zdí 1, 2. Na horní straně tepelně izolační vrstvy 6 jsou pod neznázoměnou střešní
-4CZ 293436 B6
J krytinou, pokud možno z černých tašek, meandrovitě položeny trubky 7, 8 (polypropylénové trubky 20 x 2), a to ve žlábcích nebo drážkách izolační vrstvy 6. Trubky 7, 8 tvoří na obou znázorněných stranách domu oddělené oběhy kapaliny, které jsou napojeny přes termicky řízené ventily 9, 10 na společné kolektory 11, 12 pro teplou, popř. studenou stranu systémů trubkových vedení. Ventily jsou pro zjednodušení znázorněny jako křížek na příslušném potrubí.
Od kolektorů 11, 12 vedou trubková vedení 13, 14 k dalším kolektorům 15, 16, které mohou být sdruženy také s kolektory' 11, 12 dohromady do svazku.
K pokud možno úplnému využití solární energie mohou být jako alternativa (neznázoměná) přivedeny oběhy jednotlivých solárních zón I, II, III, ale také jednotlivých kolektorů 11, 12 ve formě krátkých kusů trubek. Přitom vyúsťují oběhy například na čelních stěnách kolektorů 11. 12, takže kapalina v oběhu trvale obíhá, popř. je přečerpávána. Od obvodu kolektorů 11, 12, poblíž konců vedou dvě trubky nebo hadice k dalším kolektorům 15, 16, přičemž v jedné z trubek nebo hadic je vložen termicky řízený ventil. Potom může být po otevření příslušného ventilu kapalina (její větší díl) přivedena do účelné zóny A, B, C zásobníku tepla.
Obr. 2 ukazuje další alternativu pro spojení mezi zónami I, II a III solárních absorbérů. Přitom mohou například zóny I a II odpovídat okruhům kapaliny s trubkami 7, 8 podle obr. 1. Zóna III je dána k dispozici dodatečně. Přívody na přítokové straně 35, 36, 37 zón I, II, popř. III, jsou sdruženy do společného potrubí 38 a vedou přes cirkulační čerpadlo 39 z jedné strany ke kolektoru 40 a kromě toho k výstupním potrubím na odtokové straně 41, 42 popř. 43 centrální zóny C zásobníku tepla s pevnou látkou, odpovídající trubkovému vedení 21 z obr. 1. Zóny A, B odpovídají trubkovým vedením 24, popř. 23 na obr. 1. Přívody zón A, B, C zásobníku tepla jsou spojeny přes termicky řízené ventily 44, 45, popř. 46 s kolektorem 40. K doplnění oběhů jsou výstupní potrubí na odtokové straně 47. 48, 49 zón I, II, popř. III absorbérů napojeny přes termicky řízené ventily 50, 51 a 52 na společné potrubí 53, které vede do kolektoru 40. Kromě toho je k dispozici spojení 54 mezi vstupem čerpadla 39 a kolektorem 40. Toto potrubí obsahuje další termicky řízený ventil 55.
Je účelné, když termicky řízené ventily 50, 51 a 52 jsou řízeny přes teplotní čidlo a relé. Jako ventily 44,45, 46 se naproti tomu použijí termostatické, ručně nastavitelné ventily 44,45,46.
K vysvětlení různých provozních stavů se vychází například z toho, že zóny A, B, C zásobníku tepla s pevnou látkou mají tyto teploty:
vnější zóna A má teplotu v rozmezí 16 až 24 °C, střední zóna B má teplotu v rozmezí 25 až 34 °C, centrální zóna C má teplotu 35 °C a vyšší.
Periferní zásobníková zóna má teplotu mezi 7 až 15 °C
Příklad 1
Vnější teplota: -4 °C
Zóny I, II, III střešních absorbérů: maximálně 8 °C
Ventily 50, 51, 52, 55 zůstávají uzavřeny, čerpadlo 39 je vypnuto. Potom nemůže být tedy odevzdáváno do zásobníku s pevnou látkou žádné teplo, protože maximální teplota kapaliny ze zón I, II, III solárního absorbérů leží ještě pod teplotou vnější zóny A zásobníku tepla s pevnou látkou s nejnižší teplotou.
-5CZ 293436 B6
Příklad 2
Vnější teplota: 6 °C
Zóna I solárního absorbéru: 26 °C
Zóny II a ΙΠ solárního absorbéru: 12 °C
Ventily 44, 45, 46, 55 se otevřou, čerpadlo 39 je zapnuto. Ventil 44 se otvírá, když teplota vnější zóny A zásobníku tepla s pevnou látkou leží alespoň 2 °C pod teplotou kapaliny v kolektoru 40.
Příklad 3
Vnější teplota: 36 °C
Teplota zón I, II, III střešního solárního absorbéru v rozmezí 64 až 75 °C
Ventily 50. 51. 52 a 55 a ventil 46, který vede k centrální zóně C zásobníku tepla s pevnou látkou se otevřou. Potom se centrální zóna C zásobníku tepla s pevnou látkou nabije poměrně vysokou teplotou kapaliny ze solárního absorbéru.
V zimním provozu je kromě toho možnost otevřít krátkodobě čerpadlo 39 a ventily 50, 51, 52 a 55 přes reléové spínací okruhy a jen v intervalech.
Ve vnějších zdech 1, 2 jsou položeny meandrovitě další trubky 17, resp. 18 vedení, které jsou napojeny na kolektory 19, 20. Tyto přípoje jsou znázorněny jen pro trubky 17. Trubky 18 však vedou stejným způsobem ke kolektorům 19, 20. Tento způsob umožňuje severně jižní výměnu tepla přečerpáním teplejší kapaliny na jedné straně ke studenější kapalině na druhé straně a obráceně. Kromě toho se může ale, jak bude ještě vysvětleno, teplá voda z trubek 17, 18 přivádět do zásobníku tepla s pevnou látkou, popř. studená voda ke chlazení čerpat do trubek 17, 18.
Zásobník tepla s pevnou látkou je v tomto příkladu provedení celkově rozdělen na čtyři zóny CZ. SZ, VZ, PZ s různým teplotním rozsahem. Centrální zóna CZ, která je zde reprezentována meandrovitými trubkovými vedeními 21, zapuštěnými do materiálu zásobníku tepla s pevnou látkou, tvořícími uzavřený oběh, má ve štěrkovém, popř. křemenném loži s ochrannou vrstvou dodatkové kovové balíky 22, kterými také procházejí trubkovitá vedení, nebo jsou jimi obklopeny. Tím má centrální zóna CZ, která má největší zásobníkovou teplotu, také zvýšenou tepelnou kapacitu. Zapuštění trubkových vedení 21 se provádí výhodně s mezivrstvou nebo ochrannou vrstvou (neznázoměno) z betonu nebo podobného materiálu.
Dále má zásobník tepla s pevnou látkou střední zónu SZ. položenou blízko centrální zóny CZ. a definovanou oběhem kapaliny s meandrovitě probíhajícími trubkami 24. Trubky 23, 24 jsou přitom zapuštěny do štěrkového, popř. křemenného lože s ochrannou vrstvou. Pod centrální zónou CZ je umístěna tepelně izolační vrstva 25, která zabraňuje tepelným ztrátám z poměrně teplé centrální zóny CZ směrem dolů.
Vnější zóna VZ zásobníku tepla s pevnou látkou je obklopena periferní zónou PZ zásobníku tepla s kapalinovým systémem z meandrovitě položených trubek 26. Periferní zóna PZ odebírá stejně jako další zóna zásobníku tepla s pevnou látkou zemní teplo (geotermickou energii), která je symbolizována šipkami 27. Zejména periferní zóna PZ může ale být využita také v létě, aby přiváděla studenou kapalinu do trubek 17. 18 vnějších zdí 1,2 ke chlazení budovy.
Podle obr. 1 se provádí rozdělení ohřátých kapalin, přicházejících ze solárních absorbérů do jednotlivých zásobníkových zón A, B, C za pomoci kolektorů 15. 16. Přitom jsou do trubkových vedení 21a, 23a. 24a, která přivádějí kapaliny do zásobníkových zón A, B, C, uspořádány
-6CZ 293436 B6 příslušné termicky řízené ventily 28a, 28b, 28c. Když je například teplota kapaliny, přicházející od solárního absorbéru, vysoká a leží např. mezi 23 až 35 °C, je kapalina přiváděna přes ventil 28c do centrálního zásobníku tepla s pevnou látkou do centrální zóny C, tvořené oběhem trubkovými vedeními 21 kapaliny. Když teplota kapaliny leží např. mezi 15 až 24 °C, pak se akumuluje teplo ve střední zásobníkové zóně B z trubek 23. Konečně se teplá kapalina přivádí do vnější zásobníkové zóny A tehdy, když teplota leží například mezi 7 až 14 °C.
Přes kolektory 19, 20 se může teplo ze zásobníkových zón A, B, C přivádět přes ventily 29a, 29b, 29c, 29d do trubek 17 vnější zdi 1 k vytápění budovy. Ventily 29a, 29b, 29c, 29d jsou také termicky řízeny, takže trubky 17, 18 jsou napájeny vždy příslušnou kapalinou žádané teploty. Existuje také možnost přivádět v létě ke chlazení studenou kapalinu z periferního zásobníku tepla s pevnou látkou do trubek 17, 18 přes ventil 29d.
Pitná voda se do budovy přivádí potrubím 30, které napájí spotřebiče přes odvětvené potrubí 30a. Další potrubí 30b vede k výměníku 31, znázorněnému jen schematicky. Tento výměník 31 tepla se napájí teplou kapalinou v obtoku přes termicky řízený ventil 32 z kolektoru 1T. Tím se může protékající voda vyhřát, popř. předehřát na teplotu např. 38 °C. Zapojený boiler nebo průtokový ohřívač zajišťuje udržování zásoby a popřípadě další ohřívání předehřáté užitkové vody. Namísto výměníku 31 tepla mohou také potrubí, uložená v centrální zásobníkové zóně C (neznázoměno) mít formu například polyetylénových trubek. Centrální zásobníková zóna C potom pracuje jako výměník tepla.
Všechny znázorněné ventily mohou být ventily termostatické, které se dají nastavit ručně na žádané teploty, a to tak, že se na začátku nastavitelného teplotního rozsahu otevřou a na konci rozsahu zase zavřou. Existuje ale také možnost řídit všechny ventily centrálně počítačem podle předem zadaného programu přes relé a krokové motory. Tím se dosáhne maximální flexibility při nejrůznějších povětrnostních podmínkách a průbězích počasí.
Obr. 3 ukazuje řez budovou podobně jako na obr. 1. Podstatné díly včetně střešního absorbéru, zásobníku tepla s pevnou látkou, okruzích ve stěnách, kolektorů a spojovacích trubkových vedení, jsou stejné. Znázornění na obr. 3 odpovídá ale přesněji skutečným poměrům v budově. Zejména se dá rozeznat, že dodatečné montážní díly potřebují jen málo místa a nekomplikují podstatně stavbu budovy. Zásobník tepla s pevnou látkou je znázorněn jen schematicky s centrální zónou CZ, se střední zónou SZ, vnější zónou VZ a periferní zónou PZ. V praxi má centrální zóna teplotu 38 °C a více, střední zóna teplotu mezi 25 až 34 °C, vnější zóna teplotu mezi 15 a 24 °C a periferní zóna mezi 7 až 14 °C.
Obr. 4 ukazuje schematicky postavení vnější zdi 1, 2’ s vnější omítkou 40’, vnější izolační vrstvou 41’ s tloušťkou mezi 10 až 25 cm, masivní zdí 42’ například z lehčeného betonu a vnitřkem budovy s obložením dřevotřískovými deskami 43’, které může být již způsobilé k tapetování. V masivní zdi 42’ jsou vedeny trubky 18 nebo hadice trubkového systému, který umožňuje ohřívání nebo chlazení, jak bylo vysvětleno shora.
Na obr. 5 je znázorněn výřez zdi 1, 2 budovy, například památkově chráněné budovy, u které se nemůže měnit vnější fasáda. Stávající masivní zeď’ 1,2’ má původní nebo obnovenou omítku 40’. Na vnitřní straně masivní zdi 42’ jsou položeny odtokové trubky 18b trubkového systému. Pak po případném vyplnění (neznázoměno) meziprostoru mezi trubkami 18b následuje izolační vrstva 44’, na kterou jsou položeny (popř. v drážkách - neznázoměno) přítokové trubky 18a v přesahu vůči odtokovým trubkám 18b. Závěr tvoří obložení 43’ vnitřních stěn.
Přítokové trubky 18a mají funkci stěnového topení pro ohřívání vnitřních prostor a odtokové trubky 18b umožňují ohřívání vnější masivní zdi 42’ pro termické vysoušení a udržování sucha.

Claims (18)

1. Energetické zařízení pro budovy, zahrnující solární absorbéry s hadicemi nebo trubkami (7, 8), které jsou propojeny s výměníky tepla, zásobníky tepla a s pod budovou uspořádaným zásobníkem tepla s pevnou látkou, vyznačující se tím, že trubky (7, 8) solárních absorbérů jsou položeny mezi střešní krytinou a pod ní uspořádanou izolační vrstvou (6), přičemž solární absorbér je rozdělen nejméně do dvou zón (I, II, III), z nichž každá má vlastní oběh kapaliny, a zásobník tepla s pevnou látkou je rozdělen nejméně do dvou zón (A, B, C), a to centrální zóny (C) a střední zóny (B) nebo vnější zóny (A), z nichž každá má vlastní oběh kapaliny.
2. Energetické zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že solární absorbér je rozdělen nejméně do tří zón (I, II, III), které jsou přiřazeny rozdílně orientovaným úsekům střechy.
3. Energetické zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že zóny (I, II, III) solárního absorbérů jsou na odtokové straně (47, 48, 49) svedeny dohromady přes termicky řízené ventily (50, 51, 52) a jsou společně připojeny na kolektor (40), a na přítokové straně (35, 36, 37) jsou společně přivedeny čerpadlem (39) do spojených odtokových stran (41, 42, 43) centrální zóny (C) zásobníku tepla s pevnou látkou a do střední zóny (B) nebo do vnější zóny (A) zásobníku tepla s pevnou látkou, přičemž přítokové strany centrální zóny (C) zásobníku tepla s pevnou látkou a střední zóny (B)/vnější zóny (A) zásobníku tepla s pevnou látkou, vyúsťují každá přes termicky řízený ventil (44, 45, 46), do kolektoru (40), a mezi vstupem čerpadla (39) a kolektorem (40) je přes termicky řízený ventil (55) vytvořeno spojení (54) pro udržování oběhu kapaliny.
4. Energetické zařízení podle nároků 1, 2 nebo 3, vyznačující se tím, že hadice nebo trubky (7. 8) solárního absorbérů jsou uloženy do meandrovitě probíhajících žlábkú nebo drážek izolační vrstvy (6).
5. Energetické zařízení podle jednoho z nároků laž4, vyznačující se tím, že zásobník tepla má tři zóny (A, B, C), a to střední zónu (B), která obklopuje centrální zónu (C) a vnější zónu (A), která obklopuje střední zónu (B).
6. Energetické zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že vnější zóna (A) zásobníku tepla s pevnou látkou je směrem dolů nálevkovitě rozšířena a je pokryta vně půdorysu budovy izolační vrstvou (4).
7. Energetické zařízení podle jednoho z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že vnější zóna (A) zásobníku tepla s pevnou látkou je obklopena periferní zónou zásobníku tepla.
8. Energetické zařízení podle jednoho z nároků laž7, vyznačující se tím, že alespoň část vnějších zdí (1, 2) budovy obsahuje kapalinou protékané hadicové nebo trubkové systémy (17,18).
9. Energetické zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že vnější zdi (1, 2) budovy jsou opatřeny na vnější straně transparentní vrstvou (TWD), zvyšující absorpci nebo transparentním obložením, zvyšujícím absorpci.
10. Energetické zařízení podle nároku 8 nebo 9, vyznačující se tím, že hadicové nebo trubkové systémy (17, 18) vnějších zdí (1,2) budovy jsou spojeny přes termicky řízené ventily (29a, 29b, 29c, 29d) s oběhy kapaliny zásobníku tepla s pevnou látkou.
-8CZ 293436 B6
11. Energetické zařízení podle jednoho z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že dále obsahuje výměník (31) užitkové vody, který je přes termicky řízené ventily (32) jako obtok přednostně napojen na tu zónu (I, II, III) solárního absorbéru, která má nejvyšší teplotu.
12. Energetické zařízení podle jednoho z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že zásobník tepla s pevnou látkou obsahuje jako teplo akumulující materiál štěrkovou nebo křemennou náplň o tloušťce alespoň 60 cm.
13. Energetické zařízení podle jednoho z nároků laž2, vyznačující se tím, že centrální zóna (C) zásobníku tepla s pevnou látkou obsahuje uložené kovové balíky (22), ocelové nosníky, autokostky nebo podobný materiál s velkým měrným teplem.
14. Energetické zařízení podle jednoho z nároků lažl3, vyznačující se tím, že zásobník tepla s pevnou látkou a zejména jeho centrální zóna (C) je na straně obrácené k zemi izolována tepelně izolační vrstvou (25).
15. Energetické zařízení podle nároků lažl4, vyznačující se tím, že jako kapalina se používá voda nebo mrazuvzdomý prostředek.
16. Energetické zařízení podle jednoho z nároků 8 až 15, vyznačující se tím, že hadicové nebo trubkové systémy (17, 18) vnějších zdí (1,2) budovy jsou napojeny na výměníky tepla s kapalinou protékanými lamelami, které jsou uspořádány v otvorech pro větrání, zejména v okenních rámech.
17. Energetické zařízení podle jednoho z nároků 7 až 15, vyznačující se tím, že vnitřkem zásobníku tepla s pevnou látkou prochází vnitřní vzduchový· nasávací kanál a okolo periferní zóny je uspořádán vnější nasávací kanál pro řízené nasávání a vhánění do budovy v letním provozu ochlazeného vzduchu vnějším kanálem a v zimním provozu předehřátého vzduchu vnitřním kanálem.
18. Způsob regulace energetického zařízení pro budovy podle kteréhokoliv z nároků 1 až 17, vyznačující se tím, že při ukládání tepla se tekutina z každého solárního absorbéru primárně přivádí do centrální zóny (C) zásobníku tepla s pevnou látkou a sekundárně do střední zóny (B)/vnější zóny (A) zásobníku tepla s pevnou látkou, když teplota kapaliny z oběhu příslušné zóny (I, II, III) solárního absorbéru je vyšší nejméně o hodnotu v rozsahu od 2 do 8 °C, s výhodou o 4 °C než teplota příslušné zóny (A, B, C) zásobníku tepla s pevnou látkou, a při odvádění tepla se čerpá kapalina do topného zařízení budovy primárně ze střední zóny (B)/vnější zóny (A) zásobníku tepla a sekundárně z oběhu kapaliny centrální zóny (C) zásobníku tepla.
CZ1998723A 1995-09-12 1996-09-12 Energetické zařízení pro budovy a způsob jeho regulace CZ293436B6 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
DE19533475A DE19533475B4 (de) 1995-09-12 1995-09-12 Energieanlage für Gebäude

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ72398A3 CZ72398A3 (cs) 1998-09-16
CZ293436B6 true CZ293436B6 (cs) 2004-04-14

Family

ID=7771772

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ1998723A CZ293436B6 (cs) 1995-09-12 1996-09-12 Energetické zařízení pro budovy a způsob jeho regulace

Country Status (10)

Country Link
US (1) US6220339B1 (cs)
EP (1) EP0850388B1 (cs)
AT (1) ATE194868T1 (cs)
AU (1) AU7128696A (cs)
CA (1) CA2231638C (cs)
CZ (1) CZ293436B6 (cs)
DE (2) DE19533475B4 (cs)
PL (1) PL183921B1 (cs)
SK (1) SK284751B6 (cs)
WO (1) WO1997010474A1 (cs)

Families Citing this family (83)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE19747758A1 (de) * 1997-10-29 1999-05-06 Friedrich Werner Dipl Ing Fh Nutzung passiver Sonnenenergie als Lüftungswärmeenergie für Niedrigenergiehäuser und Passivhäuser
DE29801126U1 (de) 1998-01-23 1998-04-09 Kopatschek, Andreas, 01619 Zeithain Solarenergieversorgte Heiz- und Warmwasseranlage für Gebäude
DE19808084A1 (de) * 1998-02-20 1999-09-09 Brandtner Sanierung von mehrgeschossigen Plattenbauten mit einer vorgesetzten architektonisch ansprechenden Fassade bei Nutzung neuer solarthermischer Lösung
DE19809974B4 (de) * 1998-03-09 2010-07-08 Krecké, Edmond Dominique Gebäude mit Klimatisierung
CA2322556C (en) 1998-03-09 2008-11-25 Ipa-Isorast International S.A. Air conditioning system for buildings and air-conditioned building, especially a zero energy house
DE19856633A1 (de) 1998-12-03 2000-06-29 Peter Klemm EWTS-Erdwärmetauschersonden, System zur Nutzung oberflächennaher thermischer Speichersysteme
NZ338087A (en) * 1999-09-28 2002-05-31 Alternative Heating Ltd Underfloor heating apparatus, using circulation of heated fluid
JP3091195B1 (ja) * 1999-10-18 2000-09-25 株式会社東光工業 地熱利用空調システム
AU2003204209B2 (en) * 2000-09-28 2004-07-01 Alternative Heating Limited Underfloor climate control apparatus-improvements/modifications
CN1466644B (zh) * 2000-09-29 2010-06-16 久下本健二 地热能利用结构
US6679247B1 (en) * 2001-05-16 2004-01-20 David T. Gozikowski Solar water heating
US20040003550A1 (en) * 2002-07-03 2004-01-08 Konopka Peter J. Earth coupled geo-thermal energy free building
DE102004052447A1 (de) * 2004-10-26 2006-04-27 Alex Von Rohr Energiespeicher, Wärmetauscheranordnung für einen Energiespeicher, Verfahren zum Betreiben eines Energiespeichers, Energiespeichersystem sowie Verfahren zum Betreiben eines Energiespeichersystems
DE202006020354U1 (de) 2005-07-22 2008-07-24 Krecké, Edmond D., Dipl.-Ing. Temperatur-, Wärme- und/oder Kältebarriere insbesondere für oder in einer Vorrichtung zur Klimatisierung von Gebäuden
ES2277758B2 (es) * 2005-09-28 2008-03-16 Universidad Politecnica De Madrid Sistema integrado de aprovechamiento, control y regulacion de energias renovables en edificios autosuficientes.
US20070284077A1 (en) * 2006-05-29 2007-12-13 Matteo B. Gravina Smart Solar Roof
US7971586B2 (en) * 2006-12-13 2011-07-05 Hanken Michael J Solar heating system and method of forming a panel assembly therefor
GB2450754B8 (en) * 2007-07-06 2013-02-06 Greenfield Energy Ltd Geothermal energy system and method of operation
GB2450755B (en) 2007-07-06 2012-02-29 Greenfield Energy Ltd Geothermal energy system and method of operation
NL2002276C2 (nl) * 2007-12-02 2010-02-05 Fiwihex B V Gebouw met verwarming en koeling.
TR200800946A2 (tr) * 2008-02-13 2009-08-21 Aydin Ahmet Toprak altı ısıtması île sıcak su sistemi.
BE1018017A5 (nl) 2008-02-26 2010-04-06 Nys Manu Gelaagde constructie met buizenstelsel.
EP2098791A1 (de) * 2008-03-05 2009-09-09 Roth Werke GmbH Vorrichtung zur Erwärmung von Wasser
ES2308942B1 (es) * 2008-04-04 2009-09-22 Edificios Sostenibles Getech,S.L Nuevo modelo de edificio sostenible.
GB2461029B (en) * 2008-06-16 2011-10-26 Greenfield Energy Ltd Thermal energy system and method of operation
WO2010001523A1 (ja) * 2008-06-30 2010-01-07 東海ゴム工業株式会社 流体封入式防振装置とそれを用いた自動車用エンジンマウントの制御方法
SM200800043B (it) 2008-07-23 2009-09-07 Mastertag Sa Impianto per captazione della radiazione solare mediante una superficie di raccolta formata con elementi strutturali parzializzabili
IT1391964B1 (it) * 2008-07-23 2012-02-02 Mastertag S A Impianto per captazione della radiazione solare mediante una superficie di raccolta formata con elementi strutturali parzializzabili
US20110094500A1 (en) * 2008-12-17 2011-04-28 Hulen Michael S Efficiency of Systems and Methods for Operating Environmental Equipment Utilizing Energy Obtained from Manufactured Surface Coverings
EP2391854A4 (en) 2009-02-02 2017-01-04 Glasspoint Solar, Inc. Concentrating solar power with glasshouses
AT508749A1 (de) 2009-07-29 2011-03-15 Vkr Holding As Solaranlage mit mindestens zwei solarkollektoren unterschiedlicher exposition
SE535370C2 (sv) * 2009-08-03 2012-07-10 Skanska Sverige Ab Anordning och metod för lagring av termisk energi
DE202009013639U1 (de) 2009-10-09 2011-03-03 Krecké, Edmond D., Dipl.-Ing. Niedrigenergiegebäude, insbesondere autarkes Nullenergiehaus
US8595998B2 (en) 2009-10-29 2013-12-03 GE Research LLC Geosolar temperature control construction and method thereof
US8322092B2 (en) * 2009-10-29 2012-12-04 GS Research LLC Geosolar temperature control construction and method thereof
DE102010008710B4 (de) * 2010-02-19 2012-12-13 Tracto-Technik Gmbh & Co. Kg Verfahren zum Verlegen von Geothermiesonden und Geothermiesondengewerk
EP2567155A2 (en) 2010-05-07 2013-03-13 Kalús, Daniel The combined constructional-energetic system for buildings
WO2011146024A1 (en) 2010-05-20 2011-11-24 Daniel Kalus Self-supporting heat insulating panel for the systems with active regulation of heat transition
EP2591294A4 (en) 2010-07-05 2017-05-17 Glasspoint Solar, Inc. Oilfield application of solar energy collection
AU2011276377B2 (en) 2010-07-05 2016-05-19 Glasspoint Solar, Inc. Concentrating solar power with glasshouses
WO2012006288A2 (en) * 2010-07-05 2012-01-12 Glasspoint Solar, Inc. Subsurface thermal energy storage of heat generated by concentrating solar power
WO2012128877A2 (en) 2011-02-22 2012-09-27 Glasspoint Solar, Inc. Concentrating solar power with glasshouses
US8752542B2 (en) 2010-07-05 2014-06-17 Glasspoint Solar, Inc. Direct solar steam generation
DE102010039061A1 (de) * 2010-08-09 2012-02-09 Franz-Ludwig Carewicz Verfahren und Anordnung für ein energetisch optimiertes Gebäude
PL2619509T3 (pl) * 2010-09-20 2020-08-24 Ab Svenskt Klimatneutralt Boende System magazynowania energii cieplnej, zespół grzewczy zawierający ten system i sposób wytwarzania tego systemu
GB2488797A (en) 2011-03-08 2012-09-12 Greenfield Master Ipco Ltd Thermal Energy System and Method of Operation
WO2012120512A1 (en) * 2011-03-10 2012-09-13 Dzsolar Ltd. Solar energy collection system
DK201170232A (da) * 2011-05-12 2012-11-13 Oertoft Holding Aps En bygningsinstallation med solvarmelagring
US9285140B2 (en) * 2011-06-20 2016-03-15 Melink Corporation Ground loop bypass for ground source heating or cooling
DE102011111704B3 (de) * 2011-06-21 2012-10-11 Wq-Tec Ag Erdkollektorsystem, Verfahren zur Steuerung und Verfahren zur Errichtung
DE102011108740A1 (de) * 2011-07-28 2013-01-31 Wolfgang Stiefel Energiefassade
DE102011053349B4 (de) 2011-09-07 2022-02-24 Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt e.V. Wärmespeichersystem und Verfahren zum Speichern von Wärme
GB2498737B (en) * 2012-01-24 2017-04-19 Future Energy Source Ltd A solar energy capture system
CA2781743C (en) * 2012-06-27 2017-10-17 Huazi Lin Insulating glass style solar heat collector and building using solar energy for heating and cooling employing same
CA2791439C (en) * 2012-09-28 2019-10-29 Gerry Mccahill Energy efficient thermally dynamic building design and method
DE102013021773B4 (de) 2012-12-21 2019-05-29 Frank Triesch Verfahren und Vorrichtung zum Temperieren eines Objektes gegenüber seiner Umgebung
US9874359B2 (en) 2013-01-07 2018-01-23 Glasspoint Solar, Inc. Systems and methods for selectively producing steam from solar collectors and heaters
US9200799B2 (en) 2013-01-07 2015-12-01 Glasspoint Solar, Inc. Systems and methods for selectively producing steam from solar collectors and heaters for processes including enhanced oil recovery
US9605863B2 (en) * 2013-11-12 2017-03-28 David W. Schonhorst System for the regulation of the internal temperature of a structure
DE102013020310A1 (de) 2013-12-03 2015-06-03 Thomas Piller Wärmespeicher für eine Gebäude-Energieanlage
CN103807908B (zh) * 2014-03-13 2017-04-12 兰州理工大学 建筑地基式沙土储热自供暖系统
CN103807902B (zh) * 2014-03-14 2016-08-31 兰州理工大学 多孔土坯储热的超低温对流辐射供暖系统
AT515659B1 (de) * 2014-06-04 2015-11-15 Terkl Ulrich Ing Erdwärmespeicher sowie Verfahren zur Herstellung desselben
US20160047555A1 (en) * 2014-08-18 2016-02-18 Omar Lutfey Interior solar energy collector with fluid-based heat transfer system
US10280626B2 (en) 2014-08-25 2019-05-07 Andreas Hieke Composite materials with tailored electromagnetic spectral properties, structural elements for enhanced thermal management, and methods for manufacturing thereof
WO2016065191A1 (en) 2014-10-23 2016-04-28 Glasspoint Solar, Inc. Heat storage devices for solar steam generation, and associated systems and methods
CN106999838A (zh) 2014-10-23 2017-08-01 玻点太阳能有限公司 使用太阳能的气体净化和相关系统及方法
WO2016089979A1 (en) * 2014-12-05 2016-06-09 Andreas Hieke Methods and functional elements for enhanced thermal management of predominantly enclosed spaces
CN107835920A (zh) 2015-06-30 2018-03-23 玻点太阳能有限公司 用于悬挂式太阳能增强的石油采收聚光器和接收器的支持件,以及相关的系统和方法
WO2017119998A1 (en) 2016-01-06 2017-07-13 Hieke, Andreas Enhanced thermal management of predominantly enclosed spaces and the use of sensor data for secondary applications
CN108603656A (zh) 2016-02-01 2018-09-28 玻点太阳能有限公司 针对提高石油采收率的用于长距离输送质量受控的太阳能生成的蒸汽的分离器和混合器,以及相关的系统及方法
BE1023991A9 (nl) * 2016-03-03 2017-12-04 Officeline Bvba Koelen of verwarmen van gebouwen met grote inertie
RU2631040C1 (ru) * 2016-05-28 2017-09-15 Федеральное государственное бюджетное образовательное учреждение высшего образования "Юго-Западный государственный университет" (ЮЗГУ) Система гелиотеплохладоснабжения
US10533767B2 (en) 2017-03-03 2020-01-14 Andreas Hieke Methods of reducing consumption of energy and other resources associated with operating buildings
US10514179B2 (en) 2017-03-03 2019-12-24 Andreas Hieke Methods of reducing consumption of resources associated with operating predominantly enclosed spaces, in particular with operating buildings
US10641514B2 (en) 2017-03-03 2020-05-05 Andreas Hieke Methods of increasing the average life time of building materials as well as reducing the consumption of other resources associated with operating buildings
US10514180B2 (en) 2017-03-03 2019-12-24 Andreas Hieke Methods of approximating physical and or chemical properties of air in buildings as well as reducing the consumption of other resources associated with operating buildings
CN107062474B (zh) * 2017-03-23 2022-12-13 中国建筑第五工程局有限公司 一种基于蓄能的近零能耗建筑系统
US10605488B1 (en) * 2019-04-01 2020-03-31 John Howard Luck Heat transfer device for solar heating
US12405012B2 (en) * 2019-07-15 2025-09-02 Lasting Image Laser Etching Company Apparatus and method for solar heat collection
CN112081312A (zh) * 2020-09-16 2020-12-15 中国建筑第七工程局有限公司 一种房屋建筑节能排水系统
US20250146709A1 (en) * 2023-11-03 2025-05-08 FlexiHabitat Living, Inc. Prefabricated cross-laminated timber building unit
CN118328453A (zh) * 2024-06-13 2024-07-12 永忠工程管理(集团)有限公司 一种高寒地区厕所用太阳能发电恒温装置

Family Cites Families (18)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US2342211A (en) * 1941-10-17 1944-02-22 Honeywell Regulator Co Utilization of natural heating and cooling effects
US3262493A (en) * 1963-05-20 1966-07-26 Ind Institution International Means for heating and cooling a structure
US4000851A (en) * 1975-11-12 1977-01-04 Volkmar Heilemann Solar-heated dwelling
US4184477A (en) * 1977-05-03 1980-01-22 Yuan Shao W Solar heating and storage
US4129177A (en) * 1977-06-06 1978-12-12 Adcock Thomas P Solar heating and cooling system
DE2814243A1 (de) * 1978-04-03 1979-10-11 Resol Elektronische Regelungen Elektronische regelung fuer mehrspeicher-sonnenheizsysteme
US4324289A (en) * 1978-07-12 1982-04-13 Lahti Raymond L Environmental heating and cooling apparatus
FR2495741A2 (fr) * 1979-05-04 1982-06-11 Olivet Jean Systeme de stockage saisonnier de la chaleur dans le sol applique au chauffage solaire
DE2929152A1 (de) * 1979-07-19 1981-02-12 Artus Feist Anordnung zur waermeisolation und gleichzeitiger waermeenergiegewinnung bei einem gebaeude
US4327705A (en) * 1979-11-01 1982-05-04 Steutermann Edward M Solar heat recovery control
US4279241A (en) * 1979-11-29 1981-07-21 Himes John W Solar heat absorbing and radiating wall
DE2948417A1 (de) * 1979-12-01 1981-06-04 Joachim Dipl.-Chem. 5202 Hennef Loosen Quasiisentroper langzeitwaermespeicher
US4248209A (en) * 1980-03-14 1981-02-03 Wasserman Kurt J Coupled toroidal solar collector
US4408596A (en) * 1980-09-25 1983-10-11 Worf Douglas L Heat exchange system
DE3048499A1 (de) * 1980-12-22 1982-07-08 Hermann Ing.(grad.) 8121 Antdorf Kirchmayer Einrichtung zur umsetzung von sonnenenergie in waerme
DE3312329A1 (de) * 1983-04-06 1984-10-11 Georg Dr. 2111 Handeloh Schultze Waerme-erdspeicher
DE9216888U1 (de) * 1992-12-11 1993-09-16 Merkle, Alfred, Dipl.-Ing., 78112 St Georgen Energie- und Wasserversorgungssystem mit Solarkomponente in kleineren Wohngebäuden
SE9500123D0 (sv) * 1994-05-19 1995-01-16 George Wegler Systemlösning

Also Published As

Publication number Publication date
EP0850388B1 (de) 2000-07-19
PL325516A1 (en) 1998-08-03
ATE194868T1 (de) 2000-08-15
EP0850388A1 (de) 1998-07-01
PL183921B1 (pl) 2002-08-30
AU7128696A (en) 1997-04-01
WO1997010474A1 (de) 1997-03-20
DE59605627D1 (de) 2000-08-24
CA2231638C (en) 2006-04-11
SK284751B6 (sk) 2005-11-03
DE19533475A1 (de) 1997-03-13
CA2231638A1 (en) 1997-03-20
CZ72398A3 (cs) 1998-09-16
SK29098A3 (en) 1998-10-07
DE19533475B4 (de) 2006-04-13
US6220339B1 (en) 2001-04-24

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ293436B6 (cs) Energetické zařízení pro budovy a způsob jeho regulace
US4089142A (en) Solar-heated concrete slab building structure
EP0382456B1 (en) Improvements in or relating to buildings
US4062489A (en) Solar-geothermal heat system
US4373573A (en) Long term storage and use of solar energy
EP0931986B1 (de) Solarenergieversorgte Heiz- und Warmwasseranlage für Gebäude
EP0034144A1 (en) Concrete solar collectors
DE19826625A1 (de) Niedrigenergiegebäude
US4257399A (en) Hydro-solar system for heating and cooling
EP1094283B1 (en) Solar energy collector roofing for buildings and panel incorporating the same
JP3848652B2 (ja) ソーラーシステムハウス
EP0095187B1 (en) Collector of solar energy, having a continuous surface, construction process and use thereof in air-conditioning plants
WO2013177656A1 (en) Building using solar energy for heating and cooling
CN208312591U (zh) 建筑热循环系统
US2604268A (en) Heating system for buildings
DE202006001087U1 (de) Energiesparende Klima- und Lüftungsanlage
DE102006003361A1 (de) Verfahren und Vorrichtung für eine energiesparende Klima- und Lüftungsanlage
JP2003336865A (ja) 水道水の冷たさを利用した建物の床暖房兼用躯体冷房システム
CZ118199A3 (cs) Topná a chladící soustava budovy
AU2003204209B2 (en) Underfloor climate control apparatus-improvements/modifications
FI61754C (fi) Uppvaermnings- och luftkonditioneringssystem
KR930006877B1 (ko) 지하실을 가진 건물의 결로 방지방식
JPH0763378A (ja) 人工滞水層蓄熱システム
JPH03148526A (ja) 床下蓄熱式省エネルギー暖房システム
Turrent A review of solar houses in Europe

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20150912