CZ292381B6 - Způsob vytváření izolace - Google Patents

Abstract

Zp sob vytv °en izolace mezi stropnicemi (31, 32) b hem stavby, p°i n m se odv j izola n rouno z miner ln ch vl ken, kter m alespo u sv²ch pod ln²ch okraj horn vrstvy (35, 45) a spodn vrstvy (33, 43). Spodn vrstvy (33, 43) se mohou stla it pro ulo en mezi stropnice (31, 32), zat mco horn vrstvy (35, 45) proch zej p°es stropnice (31, 32), a jejich sousedn okraje vz jemn dosedaj na sebe k minimalizov n tepeln²ch m stk . Izola n rouno se m e vytvo°it ze dvou vrstev (33 a 35), (43 a 45), kter se mohou vyrobit roz° znut m jedin ho rouna do dvou vrstev, kter se n sledn spole n navinou pro vytvo°en kotou e.\

Description

Vynález se týká vytváření izolace z minerální vlny dodávané v kotoučích a jejího použití k izolování prostor mezi rovnoběžnými stropnicemi, kde tato izolace minimalizuje účinek tepelných můstků.

Dosavadní stav techniky

Provádění izolace vytvářené z vlny z minerálních vláken, například ze skleněné vaty nebo z minerální vlny dodávané v kotoučích, je běžně známé. Je známé používání rolí tak, že rouno z minerální vlny má vhodnou šířku pro uložení mezi stropnice, například stropnice v podkroví, umístěné v normalizovaných roztečích, například 400 mm nebo 600 mm. Takový výrobek, který je někdy dostupný, sestává z materiálu o tloušťce 100 mm a šířce 570 mm, navinutého na kotouč. Tak se dříve vytvářela přiměřená izolace, která splňovala minimální požadavky. Stavební předpisy zvýšily požadavky na minimální izolaci, a při výpočtech izolační schopnosti nebo hodnoty U se musí brát v úvahu účinek tepelných můstků ve spárách vyplněných maltou, v dřevěných trámech a příčkách. To znamená, že tepelné můstky ve stropnicích by měly být minimalizovány.

Jedním způsobem, jak zlepšit hodnotu U, je použití silnější izolace mezi stropnicemi, například o tloušťce 150 nebo 180 mm. Avšak u normalizované šířky kotouče, zejména když má stropnice menší hloubku, než je tloušťka izolace, se nemůže zabránit tepelným můstkům. Kotouč vytvořený z homogenního rouna o tloušťce 150 mm se může přiměřeně zatlačit mezi stropnice, aby vyplnil mezery, ale homí část přesahující nad stropnice nemůže přiměřeně překrýt stropnice pro vytvoření izolace nad těmito stropnicemi.

I když zvýšením tloušťky standardního pravoúhlého úseku izolační plsti asi až na 180 mm by se vytvořily přiměřené hodnoty U, jednotlivá tloušťka podkrovní izolace větší než výška stropnice, má za následek, že se tloušťka izolace stlačí, když se uloží pod výztužné dřevěné nosníky, které jsou obvykle přibity přes celou homí část stropnic pro posílení pevnosti střechy.

Jedním řešením tohoto problému je podkrovní izolace o tloušťce 155 mm, názvu Rockwool EnergySaver Super. Tato izolace sestává z dvojité vrstvy minerální vlny navinuté na jediný kotouč. Spodní vrstva má tloušťku 100 mm, zatímco horní vrstva má tloušťku 50 mm. Kotouč se normálním způsobem odvíjí tak, že spodní vrstva o tloušťce 100 mm se uloží do mezery mezi stropnicemi. Homí vrstva o tloušťce 50 mm se následně uvolní a znovu se uloží při svém bočním přesunu tak, že překryje stropnici. Homí vrstvy sousedních pásů se uloží tak, že jejich podélné okraje vzájemně dosedají na sebe. Jelikož je kotouč užší než rozteč mezi stropnicemi (tak, aby spodní vrstva byla uložena mezi stropnicemi), vyžaduje se alespoň jeden přídavný pás homí vrstvy k zakrytí celé plochy stropnic. Tento způsob pokládání izolace o dvou krocích je, kromě toho, časově náročný.

Dalším způsobem k překonání problému tepelných můstků je uveden ve spisu US 4 303 713. Izolační materiál je zase uspořádán ve dvou částech. První část poměrně značně dlouhého izolačního materiálu má prodloužené štěrbiny a zářezy, působící jako rýhování, umožňující ohýbání pásů do tvaru profilu U tak, aby vyplnil mezery mezi stropnicemi. Homí ramena profilu U mohou být zahnuta, pro vytvoření přírub na každé straně, které překrývají stropnice, a podle výběru, se překrývají s příslušnými přírubami pásu umístěného v sousedním prostoru mezi stropnicemi. Do dutiny profilu U se odvine druhá izolační vrstva. Toto řešení je složitější

-1 CZ 292381 B6 než předchozí řešení, protože vyžaduje samostatné polohování dvou různých typů materiálu, a navíc pořízení štěrbin a zářezů zvyšuje pracnost výroby.

Jiné řešení je uvedeno ve spisu CA-A-1391886. Kotouč materiálu má v podstatě průřez ve tvaru profilu T, takže základní část profilu T je uložena mezi stropnicemi, zatímco homí části profilu přesahují přes homí část stropnic. Rouno ve tvaru profilu T se může vyrábět buď řezáním zářezů podél podélných okrajů rouna obdélníkového průřezu, nebo se může vyrábět pokládáním širšího pásu na střed homí části užšího pásu. Oba způsoby výroby jsou poměrně pracné. Kromě toho, když se rouno navíjí na kotouč, jeho konce nejsou hladké a mohou se poškodit, a tím mohou poškodit homí části profilu, což může snížit izolační vlastnosti.

Izolační výrobek Flex-A-Batt, dodávaný ve tvaru kotouče společností Rockwool Limited and Rockwool International A/S, má zlepšenou pružnost, takže, když se zmáčkne na šířku, uchovává si určitou pružnost, a současně působí tlakem směrem ven, například na stropnice, mezi nimiž je rouno zasunuto. To umožňuje, aby kotouč materiálu měl stejnou šířku, jako je rozteč stropnic (například 400 mm nebo 600 mm), pro použití jako izolace mezi stropnicemi, přičemž se dosáhne zlepšených vlastností pro vyplnění mezery a následně zlepšení izolační schopnosti.

Podstata vynálezu

Způsobem podle vynálezu se vytváří izolační výrobek, který se jednoduše vyrábí, který se rychle a přímo pokládá, a který zajišťuje vysokou izolační schopnost, minimalizováním tepelných můstků ve stropnicích.

Novým způsobem vytváření izolace mezi sadami rovnoběžných stropnic, jejichž osové rozteče jsou uspořádány ve vzdálenosti X mm, a jejichž výskaje Y mm (mezi nimiž je mezera o hloubce Y mm), při němž se z kotouče vlny z minerálních vláken v rozvinutém a uvolněném stavu vytváří podlouhlé rouno obdélníkového průřezu o šířce v rozsahu X až X + 40 mm a tloušťce alespoň Y + 50 mm, a podél každého svého podélného okraje je opatřena homí vrstvou a spodní vrstvou, které jsou vymezeny štěrbinou od podélného okraje až do vzdálenosti alespoň 15 mm dovnitř od tohoto okraje, kde spodní vrstva má tloušťku Y ± 25 mm a homí vrstva má tloušťku alespoň 25 mm, a odvíjí se tak, že rouno se pokládá rovnoběžně se stropnicí a vystředí se s osou ležící uprostřed mezi dvojicí stropnic a svou spodní vrstvou dosedá na stropnice, a dále se spodní vrstva potom stlačí na šířku směrem k ose rouna pro zasunutí spodní vrstvy do prostoru mezi stropnicemi, a homí vrstva se položí přes homí části stropnic na každé straně rouna tak, že homí vrstvy sousedního izolačního rouna vzájemně na sebe dosedají podél přímky, která je obvykle vyrovnaná s osami stropnic (t.j. v rovině procházející osou stropnice kolmo k rovině rouna).

Vytvoření štěrbin mezi horními a spodními vrstvami v izolačním rounu umožňuje, aby spodní vrstva byla stlačitelná na šířku nezávisle na homí vrstvě. To umožňuje, aby se spodní vrstva stlačila pro uložení mezi stropnice, zatímco homí vrstva se nestlačí, takže není zatlačována do mezery mezi stropnicemi. Štěrbina mezi homí vrstvou a spodní vrstvou musí zasahovat alespoň 15 mm dovnitř od podélného okraje. Minimální šířka štěrbiny závisí na rozsahu rozdílu mezi tloušťkou spodní vrstvy a výškou stropnic, a rovněž na rozdílu mezi uvolněnou šířkou rouna a roztečí mezi osami stropnic, a rovněž na šířce samotných stropnic. Štěrbina má své nejnižší maximum, když tloušťka spodní vrstvy se přibližně rovná Y, šířka rouna se přibližně rovná X a stropnice jsou poměrně úzké.

Štěrbiny se mohou vytvořit jediným řezem, například obvykle rovnoběžně s rovinou rouna, podél podélných okrajů obvykle pravoúhlého rouna, před jeho navinutím do kotouče. Alternativně, ale méně výhodně, se mohou vyříznout zářezy nebo drážky do boční části. Alternativně a výhodně jsou homí a spodní vrstva vytvořeny jako naprosto samostatné vrstvy. Mohou se vytvořit při

-2CZ 292381 B6 výrobě vyrovnáním dvou kusů izolačního rouna stejné tloušťky a jejich společným navinutím. Alternativně se může podélně rozříznout jediná izolační vrstva během výroby a ihned se může navinout.

Spodní vrstva má obvykle tloušťku, která je co nejbližší výšce stropnice. Zejména v rozsahu 10 mm výšky stropnice. V nových budovách v UK jsou běžné dvě normalizované výšky, 75 mm a 100 mm. Spodní vrstva má následně zejména tloušťku 50 až 125 mm, ve výhodnějším provedení 65 až 110 mm, například 75 až asi 100 mm.

Homí vrstva by měla mít minimální tloušťku takovou, aby homí vrstvy sousedního izolačního rouna, při vzájemném dosednutí na sebe překrývaly stropnici, přičemž tloušťka přes stropnici je přiměřená pro minimalizaci tepelných můstků. Vhodná minimální tloušťka je 25 mm, přičemž výhodná tloušťka homí vrstvy je alespoň 50 mm. Celková tloušťka rouna by měla obvykle být alespoň 100 mm, ve výhodnějším provedení alespoň 120 mm a v nej výhodnějším provedení alespoň 135 mm. Je výhodné, aby celková tloušťka byla nižší než 175 mm a v nej výhodnějším provedení nižší než 160 mm.

Šířka rouna musí mít velikost alespoň X, kde X je rozteč mezi osami stropnic. To umožňuje, aby homí vrstvy izolačního rouna mezi sousedními mezerami na sebe vzájemně dosedaly, bez nutnosti přemísťování homí vrstvy (t.j. bočního přesouvání). Celková šířka není obvykle větší než o 30 mm než X, zejména není větší než o 20 mm než X, a zejména není větší než o 10 mm nežX.

Minerální vlna může být skleněná vata nebo zejména strusková vlna. Její hustota by měla být v rozsahu zejména 10 až 30 kg/m³, a zejména v rozsahu 19 až 27 kg/m³. Vlna je zejména ohebná a pružná, takže se může stlačit na šířku a uchovat si pružnost, takže se přitlačuje na stropnice, mezi něž je vtlačena.

Přehled obrázků na výkrese

Vynález bude dále blíže osvětlen pomocí výkresu, kde na obr. 1 je zobrazena v řezu dvojice stropnic, znázorňující problém uspořádání rouna z minerální vlny o stejnoměrné tloušťce, na obr. 2 je zobrazena v řezu dvojice stropnic, znázorňující uspořádání podkrovní izolace Energy35 Saver Super 150 mm, na obr.3 je zobrazena v řezu dvojice stropnic opatřená izolací podle jednoho provedení tohoto vynálezu, na obr. 4 je zobrazena v řezu dvojice stropnic znázorňující uspořádání izolace podle druhého provedení vynálezu a na obr. 5 je znázorněno v perspektivním pohledu odvíjení izolačního rouna podle prvního provedení vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněno řešení tohoto problému z jednoho hlediska dosavadního stavu techniky. Dvojice stropnic 1 a 2 o výšce Y mm as roztečí X mezi svými osami je opatřena izolačním rounem 3, které má před svým položením mezi stropnice i a 2 v podstatě pravoúhlý průřez o šířce přibližně X mm (například 400 mm nebo 600 mm) a tloušťce, v tomto případě, 150 mm. Izolační plst 3 vyplní mezeru 4 mezi stropnicemi 1 a 2, ale homí část 5 izolační plsti 3 je stlačena do vnitřní oblasti 6, takže ponechává vzduchovou mezeru nad stropnici 2. Vzduchové mezery nad nebo u stropnic 1 a 2 nepředstavují dobrou praxi, protože mají za následek příčné větrání mezi převisy, takže snižují izolační hodnotu. Tloušťka izolace podél dosedací přímky 8 nad stropnic 1 je nedostatečná a vede k tepelným můstkům.

Na obr. 2 je znázorněno řešení tohoto problému podle dosavadního stavu techniky, uspořádáním podkrovní izolace EnergySaver Super 150 mm. Mezera mezi stropnicemi 11 a 12.o výšce Y mm

-3 CZ 292381 B6 je vyplněna spodní vrstvou izolačního rouna 13 o tloušťce asi Y mm. Uvolněná šířka rouna 13 ie přibližně menší než X mm, ale větší než vzdálenost mezi vnitřními stranami stropnic 11 a 12. Rouno 13 je uspořádáno jako jedna vrstva nebo jako dvojitá vrstva na jednom kotouči, přičemž homí vrstva 15 je vytvořena ze stejného materiálu a má stejnou uvolněnou šířku jako spodní vrstva izolačního rouna 13. Dvojitá vrstva se získá rozříznutím jednoho rouna s pravoúhlým průřezem, rovnoběžně s rovinou rouna, před jeho navinutím na kotouč. Homí vrstva 15 se odvíjí se spodní vrstvou rouna 13, ale následně se uvolní a bočně se přesune tak, aby překryla stropnici 11. Celková tloušťka izolačního materiálu 18 nad stropnici 11 je poměrně velká, takže zde vzniká minimální tepelný můstek. Jak je však patrno, v sousední mezeře 24 mezi stropnicemi je ío uspořádáno rouno 23, zatímco připojená homí vrstva 25 se opět posouvá (doleva na výkrese) tak, aby překryla stropnici 12. Tato homí vrstva 25 je uspořádána dokonce dále doleva vzhledem k připojené spodní vrstvě 23, jelikož uvolněná šířka horních vrstev 15 a 25 izolačního rouna je menší než osová vzdálenost X mezi stropnicemi. Proto se musí vytvořit alespoň jeden samostatný pás homí vrstvy pro dokončení izolace. Kromě toho tento postup dvoustupňového ukládá15 ní, při němž se homí vrstvy 15 a 25 musí překládat přes spodní vrstvy 13 a 23, které se vtlačují se mezi stropnice, je časově náročný.

Na obr. 3 je znázorněno jedno provedení podle vynálezu a jeho použití mezi stropnicemi 31 a 32. Stropnice 31 a 32 mají rozteč X mezi svými osami, v tomto případě 600 mm. Stropnice 31 a 32 mají hloubku Y mm, v tomto případě 75 mm nebo 100 mm. Izolační rouno sestává ze spodní vrstvy 33 a z homí vrstvy 35, které mají v uvolněném stavu stejnou šířku, a to 600 mm. Jak homí vrstva 35, tak spodní vrstva 33, mají tloušťku asi 75 mm. Mohou se použít i jiné tloušťky a jejich kombinace. Když jsou například stropnice 31 a 32 vysoké 100 mm může mít homí vrstva 35 tloušťku asi 50 mm a spodní vrstva 33 může mít tloušťku asi 100 mm. Hustota obou vrstev je stejná a pohybuje se v rozsahu 19 až 27 kg/m³.

Obě tyto vrstvy se společně navíjejí na kotouč a jsou umístěny v rozvinutém stavu podél mezery mezi stropnice 31 a 32. Spodní vrstva 33 je vtlačena dovnitř pro uložení do prostom 34 mezi stropnice 31 a 32. Minerální vlna je dostatečně pružná, aby se podélné okraje 39 spodní vrstvy

33 stlačily proti stropnicím 31 a 32. Homí vrstva 35 se potom nezatlačí mezi stropnice 31 a 32.

Jelikož uvolněná šířka izolačního rouna je přibližně stejná jako osová rozteč mezi stropnicemi 31 a 32, okraj 36 homí vrstvy 35 překrývá stropnici 32 až asi k její ose. Podélný okraj 36 dosedá na okraj 46 homí vrstvy 45 spojené se spodní vrstvou 43 sousedního izolačního rouna umístěného mezi stropnici 32 a neznázoměnou sousední stropnici. Jak je patrno, celková tloušťka izolace nad stropnici podél dosedajících okrajů 36 a 46 horních vrstev 35 a 45 je tloušťka samotné homí vrstvy, v tomto případě 75 mm.

V tomto prvním provedení prochází celou plochou izolačního rouna štěrbina 40 mezi spodní vrstvou 33 a homí vrstvou 35 izolačního rouna. V tomto provedení, jelikož tloušťka spodní vrstvy se přibližně rovná výšce stropnice 31, nevzniká žádná vzduchová mezera, nebo vzniká jen minimální vzduchová mezera 47 na rohu stropnice, a tudíž se minimalizuje příčné větrání. A dále, jelikož je celková tloušťka izolace nad stropnici v dosedacím místě 48 poměrně velká, minimalizují se tepelné můstky.

V alternativním provedení vynálezu, znázorněném na obr. 4, je izolační materiál 50 uspořádán mezi stropnicemi 51 a 52, majícími rozteč X mm a výšku Y mm, (v tomto případě X = 600 mm a Y = 100 mm). Izolační rouno 50 sestává, podél svých podélných okrajů, ze spodní vrstvy 53 a z homí vrstvy 55, mezi nimiž je štěrbina 60, vytvořená rozříznutím materiálu rovnoběžně s hlavním povrchem izolačního rouna, od okraje do vzdálenosti asi 50 mm dovnitř od okraje.

Tato štěrbina umožňuje, aby spodní vrstva 53 byla vtlačena dovnitř pro uložení mezi stropnice 51 a 52, aniž by to způsobilo zatlačení homí vrstvy 55 dovnitř. Homí vrstva 55 dosedá na homí vrstvu 65 sousedního izolačního rouna, opatřeného spodní vrstvou 63, takže celková tloušťka nad stropnici 51, v místě 58 je přiměřeně velká k vytvoření minimálních tepelných můstků. V tomto provedení má spodní vrstva 53 přibližně stejnou tloušťku jako je výška stropnic 51 a 52. Proto zde nevzniká žádná vzduchová mezera, nebo vzniká jen minimální vzduchová mezera 57 nad stropnicí 51. Tloušťka v dosedacím místě 58 je dále větší než v dosedací přímce 8 jak znázorňuje obr. 1, avšak celková tloušťka izolace v tomto provedení podle vynálezu je menší. Tepelné můstky jsou proto menší v provedení podle vynálezu než v dosavadním stavu techniky.

Na obr. 5 je znázorněno jak se izolační materiál podle prvního provedení ukládá na své místo. Role 30 izolačního rouna z minerální vlny sestává ze dvou vrstev 33 a 35 společně navinutých na kotouč. Tento dvojvrstvý výrobek se například vyrobí rozříznutím jediné vrstvy do dvou vrstev, před jejich navinutím pro vytvoření kotouče. Jediná vrstva se může vyrobit způsobem popsaným ío ve spisu DE-A-3703622, přičemž ohebnost izolačního rouna se reguluje částečným drcením pojivá. Role může být v podstatě taková, jaká je použita pro podkrovní izolaci EnergySaver

Super 150 mm.

Když se role rozvine, spodní vrstva 33, uspořádaná na vnější straně role, je umístěna mezi 15 stropnicemi 31 a 32. Horní vrstva 35, společně odvíjená se spodní vrstvou 33, leží na horní části spodní vrstvy 33, a protože má stejnou šířku, jako je rozteč mezi osami stropnic, prochází na každé straně přibližně až k ose stropnice. Jak je znázorněno na obr. 5, mezi stropnicí 32 a sousední neznázoměnou stropnicí, byla již položena izolace 43 a 45. Tato izolace sestává z horní vrstvy 45 a dolní vrstvy 43, která byla vtlačena mezi stropnice. Horní vrstvy 35 a 45 se setkávají v dosedacím místě 48, tvořícím rovinu, v níž leží osa stropnice (a které je svisle nad osou stropnice).

Claims (10)

1. Způsob vytváření izolace mezi sadami rovnoběžných stropnic (31, 32, 51, 52), jejichž osy

30 jsou vzájemně uspořádány v rozteči X mm, a jejichž výskaje Y mm, při němž se z kotouče (30) vlny z minerálních vláken v rozvinutém a uvolněném stavu vytváří podlouhlé izolační rouno obdélníkového průřezu o šířce v rozsahu X až X + 40 mm a tloušťce alespoň Y + 50 mm, a podél každého svého podélného okraje je opatřeno horní vrstvou (35, 55) a spodní vrstvou (33, 53), které jsou vymezeny štěrbinou (40, 60) od podélného okraje až do vzdálenosti alespoň 15 mm

35 dovnitř od tohoto okraje, kde spodní vrstva má tloušťku Y ± 25 mm a horní vrstva má tloušťku alespoň 25 mm, a odvíjí se tak, že se izolační rouno pokládá rovnoběžně se stropnicí a vystředí se s osou ležící uprostřed mezi dvojicí stropnic a svou spodní vrstvou dosedá na stropnice, a dále se spodní vrstva potom stlačí na šířku dovnitř směrem ke své ose a uloží se mezi stropnice, zatímco horní vrstva se bez stlačení uloží na horní část každé dvojice stropnic tak, že horní

40 vrstvy sousedního izolačního rouna vzájemně na sebe dosedají a jsou vyrovnané s osami stropnic.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že štěrbina mezi horní a spodní vrstvou prochází alespoň 20 mm, zejména alespoň 30 mm, a zejména alespoň 50 mm dovnitř od

45 podélného okraje.

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že štěrbina (40) prochází přes celou šířku izolačního rouna.

50

4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že spodní vrstva má tloušťku

Y ± 10 mm.

-5CZ 292381 B6

5. Způsob podle nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že izolační rouno má tloušťku v rozsahu X až X + 10 mm.

6. Způsob podle nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že izolační rouno má celkovou 5 tloušťku v rozsahu 125 až 175 mm, zejména v rozsahu 140 až 160 mm.

7. Způsob podle nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že X je 400 mm nebo 600 mm a Y je v rozsahu 75 až 100 mm.

io

8. Způsob podle nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že homí vrstva má tloušťku alespoň 50 mm, zejména 50 mm nebo 75 mm.

9. Způsob podle nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že spodní vrstva má tloušťku 75 mm nebo 100 mm.

10. Způsob podle nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že minerální vlna sestává ze struskové vlny o hustotě v rozsahu 19 až 27 kg/m³