CZ290150B6 - Zaměřovač, zejména pro ruční zbraně - Google Patents

Abstract

Zam °ova , zejm na pro ru n zbran , sest v ze sn mac soustavy (1), jej v²stup je spojen s jedn m vstupem vyhodnocovac ho obvodu (5), na jeho druh² vstup je p°ipojena polohov spou (8). V²stup tohoto vyhodnocovac ho obvodu (5) je propojen jednak s indik torem (9) zam °en a jednak se vstupem ak n ho lenu (6), jeho v²stup je spojen se vstupem spou ov ho mechanismu (7). Sn mac soustava (1), vyhodnocovac obvod (5), ak n len (6) a indik tor (9) zam °en jsou propojeny se zdrojem energie (11) pro tyto sti.\

Description

Oblast techniky

Vynález se týká zaměřovače, zejména pro ruční zbraně, umožňujícího zvýšit přesnost zaměření cíle a střelby.

Dosavadní stav techniky

Dosud známé standardní a nej rozšířenější zaměřovače používají mechanická mířidla. Ta jsou sice velmi jednoduchá, snadno vyrobitelná a levná, ale mají tu nevýhodu, že jsou nepřesná. Přesnost zde silně závisí na schopnostech střelce dobře zamířit. Navíc při zaměřování je třeba neustále přeostřovat oko mezi cílem, muškou a hledím.

Jiným typem zaměřovače je tzv. red dot zaměřovač. Princip tohoto zaměřovače spočívá v přímém označení cíle viditelným světelným nebo laserovým paprskem. Střelec tak přesně ví, kam jeho zbraň míří. Nevýhodou tohoto zaměřovače je možnost odhalení díky vyzařovanému paprsku.

Dalším typem zaměřovače je holografický zaměřovač. Jeho princip spočívá v tom, že zaměřovači kříž se zdánlivě posouvá do roviny cíle a není tak nutné při zaměřování přeostřovat oko.

Klasickým prostředkem pro zaměřovaní cíle je optický zaměřovač. Jeho činnost spočívá v tom, že zvětšuje úhel, pod kterým se pozoruje cíl a zdánlivě tak cíl zvětšuje. Zvětšení optického zaměřovače se obvykle pohybuje od 4 do 12. Čím je zvětšení větší, tím lépe je cíl vidět, aleje daleko obtížnější udržet zbraň v ruce a naopak.

Dalším typem zaměřovače je tzv. termovizní zaměřovač, nazývaný též infra zaměřovač, umožňující zviditelnit jinak běžným okem neviditelnou část záření cíle. Jde o snímaní tepla vyzařovaného cílem, např. lidským tělem nebo vozidlem. Tento typ zaměřovače lze ještě rozdělit na aktivní a pasivní. Aktivní používá vlastní zdroj neviditelného záření pro osvětlení cíle, zatímco pasivní nemá vlastní zdroj záření a spoléhá tak jen na vlastní vyzařování cíle.

Jinou možností pozorování objektu je noktovizor. Tento zaměřovač umožňuje zviditelnit sledovaný cíl na základě zesílení zbytkového světla vyzařovaného, případně odráženého, cílem.

Prostředkem, který lze zahrnout mezi zaměřovače je kamera namontovaná na zbraň. Ta je v současné době využívána jen pro snímání pozorovaného cíle. Pozorovaný cíl je tak přenášen přímo ke střelci, který pozoruje cíl na displeji mimo zbraň, např. na přilbovém displeji a nevystavuje se tak nebezpečí vlastního odhalení. Střelba tak může být vedena i „za roh“ - projekt Land Warrior.

Pokud se míří na cíl, který je malý a navíc ve velké vzdálenosti, je obtížné na tento cíl zamířit, protože se ruce střelce i přes veškerou snahu a zkušenost chvějí. Pokud je zbraň držena v ruce bez opěry, je zamíření obtížné, ne-li dokonce vyloučené. Ještě složitější situace nastává, jestliže se cíl pohybuje. Navíc vlastní zamíření zbraně je ztěžováno tím, že při zaměřování se současně stlačuje spoušť až do okamžiku výstřelu. Přesnost střelby je tak ovlivněna fyzickou i psychickou zátěží. Je třeba si uvědomit, že při správně střelbě dojde k výstřelu v neočekávaný okamžik, kdy nemusí být střelec spokojen se zamířením cíle. Tento problém platí pro všechny uvedené typy zaměřovačů. Je nutné si uvědomit, že ani zvětšení cíle díky např. optickému zaměřovači nijak významně nezvyšuje přesnost střelby, neboť není odstraněno chvění se rukou, které drží zbraň.

- 1 CZ 290150 B6

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky odstraňuje zaměřovač, zejména pro ruční zbraně, podle předkládaného řešení. Jeho podstatou je, že sestává ze snímací soustavy, jejíž výstup je spojen s jedním vstupem vyhodnocovacího obvodu, na jehož druhý vstup je připojena polohová spoušť. Výstup tohoto vyhodnocovacího obvodu je propojen jednak s indikátorem zaměření a jednak se vstupem akčního členu. Výstup akčního členu je spojen se vstupem spoušťového mechanismu. Snímací soustava, vyhodnocovací obvod, akční člen a indikátor zaměření jsou propojeny s zdrojem energie pro tyto části.

V jednom možném provedení je snímací soustava tvořena zaměřovači soustavou zbraně a polohovým snímacím prvkem. Výstupy obou těchto částí jsou současně výstupy ze snímací soustavy. Polohový snímací prvek může být s výhodou tvořen některým ze skupiny gyroskop, vibrační snímač a je pevně spojený se zbraní. Jinou možností je, že polohový snímací prvek je tvořen indukčním snímačem polohy, umístěným mimo zbraň a pevně spojeným s prostředím, ale zároveň v blízkosti některé kovové části zbraně.

V jiném provedení vynálezu je snímací soustava tvořena zaměřovači optickou soustavou, polopropustným zrcadlem pro odraz části paprsků ze zaměřovači optické soustavy směrem k oku střelce, a optickým snímacím prvkem, kde tyto části jsou umístěny tak, že jsou všechny v jedné optické ose. Výstup zaměřovači optické soustavy je vstupem polopropustného zrcadla, jehož výstup je vstupem optického snímacího prvku. Výstup tohoto optického snímacího prvku je pak výstupem snímací soustavy.

V dalším provedení vynálezu je snímací soustava tvořena jednak zaměřovači soustavou zbraně ajednak samostatnou zaměřovači optickou soustavou. Na výstup této samostatné zaměřovači optické soustavy je v její optické ose zařazen optický snímací prvek.

Optický snímací prvek může být tvořen některým ze skupiny: CCD prvek. CCD kamera, obrazová snímací elektronka, matice fotocitlivých prvků, termovizní kamera s výstupem ve viditelné oblasti spektra, noktovizor s výstupem ve viditelné oblasti spektra.

Indikátor zaměření může být tvořen elektroakustickým měničem a/nebo optickým signalizačním prvkem a/nebo mechanickou signalizací.

Vyhodnocovací obvod je tvořen počítačem respektive mikropočítačem a může být programovatelný.

V konkrétním případě lze zaměřovač vytvořit tak, že alespoň jedna jeho část je vytvořena jako integrovaná součást zbraně. Jinou možností je, že zaměřovač je vytvořen jako samostatné přídavné zařízení mechanicky připojitelné ke stávající zbrani. V tomto případě je výstup akčního členu spojen s původní spouští zbraně.

Polohová spoušť je tvořena alespoň dvoupolohovým přepínačem s postupně přepínatelnými polohami a s výchozí krajní polohou pro automatický návrat při uvolnění přepínací páčky.

Navrhovaný zaměřovač má řadu výhod. Předně nemá žádné akční členy, které by nějakým způsobem řídily pohyb zbraně, např. náklon hlavně. Tento zaměřovač vystačí pouze s pohybem zbraně, který je dán střelcem. Tedy původní nevýhoda nepřesného držení zbraně v důsledku chvění se rukou je zde naopak využita pro správné zaměření cíle. Prvky, které určují polohu zbraně zde jsou přímo ruce střelce.

-2 CZ 290150 B6

Části, ze kterých se uvedený zaměřovač skládá, jsou běžně dostupné a dnes rozšířené prvky. Velikosti a hmotnosti částí zaměřovače jsou malé a všechny lze ukrýt do vlastní zbraně. Největší velikost a hmotnost může mít elektromagnet a zdroj energie. Dá se odhadnout, že celková hmotnost zaměřovače je asi 2 kg.

Ceny použitých prvků jsou dnes již nízké díky širokému rozšíření a zvládnuté technologii. Navíc je vysoce pravděpodobné, že se ceny těchto prvků časem výrazně sníží.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže vysvětlen prostřednictvím konkrétních příkladů provedení znázorněných na výkresech, na kterých představuje obr. 1 základní schéma uspořádání zaměřovače s obecnou snímací soustavou podle uvedeného řešení, obr. 2 schéma uspořádání zaměřovače se snímací soustavou z obr. 1 tvořenou jedinou optickou soustavou polopropustným zrcadlem a optickým snímacím prvkem, obr. 3 je schéma uspořádání zaměřovače podle obr. 1, kdy snímací soustava je tvořena dvěma optickými soustavami, z nichž jedna je určena pro střelce a druhá pro optický snímací prvek.

obr. 4 je schéma uspořádání zaměřovače podle obr. 1, kde snímací soustava je tvořena jednou optickou soustavou a polohovým snímacím prvkem, a obr. 5 je příkladem možného uspořádání polohové spouště podle obr. 1 až 4 realizované jako čtyřpolohový elektrický přepínač s postupně přepínatelnými polohami a s výchozí krajní polohou, 0, do které se přepínač automaticky vrací v případě uvolnění přepínací páčky, která má tvar spouště.

Příklady provedení vynálezu

Základní uspořádání navrhovaného zaměřovače, obr. 1, sestává ze snímací soustavy 1, jejíž výstup je spojen s jedním vstupem vyhodnocovacího obvodu 5. Druhý vstup vyhodnocovacího obvodu 5 je spojen s polohovou spouští 8. Jeden výstup vyhodnocovacího obvodu 5 je spojen s indikátorem 9 zaměření, kterým může být například elektroakustický měnič nebo optický signalizační prvek. Druhý výstup vyhodnocovacího obvodu 5 je spojen se vstupem akčního členu 6, jehož výstup je spojen se vstupem spoušťového mechanismu 7. Snímací soustava 1, vyhodnocovací obvod 5, akční člen 6 a indikátor 9 zaměření jsou připojeny na zdroj 11 energie.

V jednom příkladném uspořádání uvedeném na obr. 2 je snímací soustava 1 podle obr. 1 tvořena zaměřovači optickou soustavou 2a zbraně a optickým snímacím prvkem 4a, který je zařazen na výstupu této zaměřovači optické soustavy 2a a leží na společné optické ose. Mezi výstup zaměřovači optické soustavy 2a a vstup optického snímacího prvku 4a je zařazeno opět na společné optické ose polopropustné zrcadlo 3, na kterém se svazek paprsků dělí na dva. Jeden ze svazku paprsků je přiveden na vstup optického snímacího prvku 4a a druhý svazek paprsků je veden do oka střelce 10. Optický snímací prvek 4a může být reprezentován např. jednoduchým CCD prvkem. CCD kamerou, ale itermovizní kamerou, nazývanou též infrakamera, nebo noktovizorem, u kterých je snímaný obraz pro potřeby střelce 10 převeden do viditelné oblasti spektra. Původní čistě optická funkce zaměřovače je tak zachována a je důležitá při specifikaci cíle střelcem JO. Elektrický výstup optického snímacího prvku 4a je veden do vyhodnocovacího

-3CZ 290150 B6 obvodu 5, který může být reprezentován počítačem, v daném případě mikropočítačem, s programem například ve vyjímatelné paměti typu ROM a slouží k vyhodnocení snímaného prostředí cíle, tj. v určení polohy cíle na základě vyhodnocení obrazu z optického snímacího prvku 4a. Právě sofistikovanost programu určuje přesnost zaměření a tedy i zasažení cíle. Správnost zamíření cíle vyhodnocená ve vyhodnocovacím obvodu 5 je signalizována zpět střelci 10 pomocí vhodného indikátoru 9 zaměření, např. elektroakustického měniče. LED diody nebo průhledného LCD prvku umístěného v zaměřovači optické soustavě 2a. Silový elektrický výstup vyhodnocovacího obvodu 5 je přiveden na vstup akčního členu 6, kterým může být např. elektromagnet, pneumatický nebo hydraulický obvod, jehož výstupní pohyblivé táhlo je spojeno se spoušťovým mechanismem 7, případně přímo se spouští zbraně. K aktivaci akčního členu 6 dojde automaticky na základě vyhodnocení zaměření cíle ve vyhodnocovacím obvodu 5 a v souladu se stavem polohové spouště 8, která je ovládána střelcem 10, viz níže. Je nutno poznamenat, že signál ke střelbě je aktivován vyhodnocovacím obvodem 5 a nikoliv střelcem 10, i když střelec 10 zde stále má rozhodující vliv na výběr cíle a jeho případné zasažení.

V provedení podle obr. 3 je snímací soustava 1 podle obr. 1 tvořena zaměřovači optickou soustavou 2a, k níž je připojen optický snímací prvek 4b, a zaměřovači soustavou 2b určenou pro střelce, kterou může být například běžný zaměřovač, např. optický. V tomto případě je polopropustné zrcadlo 3 podle obr. 2 vynecháno, protože neplní žádnou funkci. Ostatní prvky jsou stejné jako na obr. 1.

V provedení podle obr. 4 je snímací soustava 1 podle obr. 1 tvořena zaměřovači soustavou 2b určenou pro střelce 10, kterou může být například běžný zaměřovač, např. optický, a polohovým snímacím prvkem 4b. I v tomto případě je polopropustné zrcadlo 3 podle obr. 2 vynecháno, protože neplní žádnou funkci. Ostatní prvky jsou stejné jako v předchozích provedeních. Zařazením polohového snímacího prvku 4b se omezí možnosti zaměřovače, neboť lze nadále vyhodnocovat pouze polohu zbraně vůči prostředí, a nikoliv prostředí s cílem, jak tomu je u zaměřovače s optickým snímacím prvkem. Jako polohový snímací prvek 4b lze použít například gyroskop, který je pevně spojený se zbraní případně jiný senzor umožňující snímat aspoň relativní polohu zbraně případně její vibrace jako je např. akcelerometr. Jinou možností je indukční polohový snímač, který je pevně spojen s prostředím, ve kterém je umístěn, například se zemí, se stolem, se stromem a podobně, a který je umístěn mimo zbraň, ale zároveň v blízkosti nějaké kovové části zbraně, např. ústí hlavně. Pohyb zbraně pak indukuje napětí v indukčním polohovém snímači a takto zaznamenaná poloha je vhodnou cestou, např. elektrickým kabelem, optickou, zvukovou nebo rádiovou cestou vedena do vyhodnocovacího obvodu 5.

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že zaměřovač je možné realizovat jako nedílnou součást zbraně, tj. všechny prvky nebo alespoň některé, např. vyhodnocovací obvod 5, indikátor 9 zaměření nebo akční člen 6 uvedené na obr. 1 až 4, jsou umístěny na zbrani nebo přímo v ní, např. v pažbě. V tom případě je rozumné a přirozené spojit výstup akčního členu 6 s upraveným spoušťovým mechanismem 7 zbraně. Tato možnost vyžaduje zásah do zbraně, zejména do spoušťového mechanismu 7 včetně samotné spouště, což nemusí být vždy žádoucí. Původní spoušť zbraně je totiž třeba realizovat jako polohovou spoušť 8. Jedno z možných a výhodných provedení polohové spouště 8 je uvedeno na obr. 5, kde je vytvořena jako čtyřpolohový elektrický přepínač 12 s tlačnou pružinou 14 a s postupně přepínatelnými polohami a s výchozí krajní polohou, do které se přepínač automaticky vrací v případě uvolnění přepínací páčky 13, která má tvar spouště.

Jiným způsobem je realizovat celý zaměřovač podle obr. 1 až 4 jako přídavné zařízení, které se namontuje na zbraň, aniž by bylo nutné provádět jakýkoliv zásah do vlastní zbraně. V tomto případě je nutné spojit výstup, reprezentovaný např. pohyblivým táhlem, akčního členu 6 s původní spouští zbraně. Výhodou je, že takto provedený zaměřovač je možné namontovat téměř na každou ruční zbraň.

-4CZ 290150 B6

Polohová spoušť 8 má několik stavů, v daném případě čtyři, ve kterých se může nacházet a tyto stavy odpovídají jednotlivým fázím zaměřování a následné střelby. Vlastní střelba ze zbraně s uvedeným zaměřovačem probíhá takto. Primárně je polohová spoušť 8 spoušťového mechanismu 7 ve stavu 0, tj. nic se neděje a zbraň je v klidu. Střelec 10 co nejlépe zamíří přes zaměřovači optickou soustavu 2a případně přes zaměřovači soustavu 2b, kterou může být například běžný zaměřovač, např. optický, zbraň na cíl, posune polohovou spoušť 8 do stavu 1 a sleduje po nějakou dobu cíl. V této fázi tak vlastně označuje cíl a vyhodnocovací obvod 5, např. počítač, se snaží najít na základě tohoto sledování zaměřovaný cíl podle příslušného programu a podle typu snímacího prvku. Tato fáze je ukončena přesunutím polohové spouště 8 do stavu 2, kdy je zastaveno počítačové vyhodnocování získané informace z optického snímacího prvku 4a respektive z polohového snímacího prvku 4b a probíhá fáze ověřování správnosti zaměření cíle. V této fázi je střelci 10 poskytnuta možnost zkontrolovat správné zamíření zbraně pomoci indikátoru 9 zaměření, např. tím způsobem, že při průchodu zaměřené části cíle, např. středu nebo těžiště, záměrnou přímkou je vydán akustický signál elektroakustickým měničem nebo blikne kontrolka, např. LED dioda, umístěná v optickém zaměřovači. Jinou možností je průběžně zobrazovat aktuálně zaměřený bod cíle na průhledném LCD prvku umístěném v zaměřovači optické soustavě a resp. v zaměřovači soustavě 2b. Pokud si je střelec 10 jist správností zaměření cíle, přesune polohovou spoušť 8 do posledního stavu 3. V opačném případě uvolní polohovou spoušť 8 zpět do stavu 0 nebo 1 a celý proces se opakuje. Ve stavu 3 je cíl zaměřen a čeká se na okamžik, kdy záměrná přímka projde středem cíle nebo jeho blízkým okolím. V tomto okamžiku počítač vyšle signál k akčnímu členu 6, který uvolní úderník a dojde k výstřelu. Zaměřovač využívá skutečnosti, že záměrná přímka projde středem cíle při běžném míření mnohokrát, ale na okamžik, kdy projde záměrná přímka středem cíle, lze jen obtížně zareagovat. Při běžné střelbě tak často dojde k tomu, že se stiskne spoušť pozdě a střela tak nezasáhne cíl. Tato nevýhoda je tak plně eliminována navrhovaným zaměřovačem.

Fáze sledování cíle, tedy stav 1, probíhá řádově sekundy. Obecně platí, že čím déle se míří, tím přesnější je označení cíle. Ověřovací fáze, stav 2, probíhá také řádově sekundy, ale pokud je jistota, že zaměření je správné, lze přejít ihned do konečné fáze, tj. do stavu 3. Konečná fáze může trvat i libovolně dlouho, ale lze ji omezit např. na dvě sekundy. Po uplynutí této případné omezující doby dojde k výstřelu vždy, bez ohledu na správnost zamíření. K okamžitému výstřelu dojde také v tom případě, kdy doba mezi stavem 0 a stavem 3 byla velmi krátká, např. 0,5 sekundy. Tím je zajištěno, aby zbraň v případě časové tísně, kdy není čas využít schopností zaměřovače byla schopna okamžité střelby jako zbraň bez tohoto zaměřovače.

Uvedenou čtyřpolohovou spoušť 8 je možné zjednodušit na třípolohovou např. tím, že se úplně vynechá ověřovací fáze, tj. stav 2. Jinými slovy, ze stavu 1 lze přejít okamžitě do stavu 3.

Pro další zjednodušení lze polohovou spoušť 8 realizovat i jen jako dvoupolohovou, tedy vynechat fázi ověřování, stav 2, a fáze sledování, stav 1, a konečnou fázi, stav 3, spojit do jediného stavu. V tom případě je výchozí stav, tedy stav 0, stejný a po přesunu polohové spouště 8 do druhého stavu začne po určitou dobu sledování cíle a ihned po jejím skončení zaměřovač čeká na vhodný okamžik k výstřelu, jak bylo uvedeno výše. Doba sledování cíle v této druhé fázi může být buď pevná, např. 3 sekundy, nebo ji lze podmínit např. rozpoznáním cíle, zjištěním určité charakteristické vlastnosti cíle apod.

Vyhodnocování získané informace z optického snímacího prvku 4a resp. polohového snímacího prvku 4b podle příkladů uvedených na obr. 1 až 4 a následné vyslání řídicího signálu ve správný okamžik k akčnímu členu 6 je nej důležitější částí práce zaměřovače. Toto vyhodnocování je realizováno vyhodnocovacím obvodem 5, např. počítačem s daným programem.

Sledováním cíle se napovídá počítači, kde, případně co, je skutečný cíl, na který má být vystřeleno. Podle použitého snímacího prvku lze rozdělit i metody zaměřování cíle. Je-li v zaměřovači použit polohový snímací prvek 4b nebo je-li použit optický snímací prvek 4a, který

-5CZ 290150 B6 je ale využit jen k získání informace o poloze zbraně vzhledem k okolnímu prostředí, je možné využít jen této informace pro odhad správné pozice cíle. Za předpokladu, že zaměřovaný cíl je statický, tj. nepohybuje se v prostředí, pak nejjednodušším způsobem odhadu správné polohy cíle může být v tomto případě prosté zprůměrování souřadnic záměrné přímky. Na toto průměrování lze nahlížet jako na filtraci a tedy odstranění nežádoucích výkyvů při zaměřování. Průměrování je tedy speciálním případem filtrace souřadnic záměrné přímky. V případě, že zaměřovaný cíl se v prostředí pohybuje, pak i poloha zbraně a tedy i záměrné přímky se bude oproti předchozímu případu, kdy zbraň setrvávala přibližně ve stejné poloze, výrazněji měnit. Právě tento rozdíl umožňuje rozlišit statický cíl od pohyblivého a tedy i zvolit vhodnou metodu pro určení polohy cíle. V případě pohyblivého cíle stačí predikovat budoucí pohyb cíle na základě dosud nasnímané trajektorie cíle během jeho sledování.

Je-li v zaměřovači použit optický snímací prvek 4a, pak je možné využít veškerou informaci poskytovanou tímto snímačem. V tomto případě se metody zaměřující pravděpodobný cíl opírají o vyhodnocování určitých vlastností objektu, který je střelcem 10 sledován, a které tento cíl odlišují od okolního prostředí. Těmito vlastnostmi může být např. jas, barva cíle, jeho struktura, typické tvarové vlastnosti jako např. kulatost, hranatost nebo naopak úplná tvarová, barevná či jasová náhodnost oproti prostředí, ve kterém se cíl vyskytuje apod. V případě, že se cíl navíc v prostředí pohybuje, vnáší další informaci, kterou lze využít. Např. na základě dvou snímků během známého časového intervalu lze odhadnout směr pohybu cíle, jeho rychlost, ale také jeho velikost, tvar a jiné vlastnosti. Navíc lze predikovat pohyb, a proto je možné daleko přesněji než u běžných zaměřovačů, zaměřit cíl. Další možností je zabránit případnému výstřelu na zaměřený cíl v případě, že došlo k náhlé změně scény, tj. např. ke změně polohy cíle, změně tvaru či barvy cíle, zakrytí cíle jiným objektem, zmizení cíle apod.

Vlastním záměrným bodem, na který bude vystřeleno, nemůže být celý sledovaný cíl, ale pouze jeho konkrétní bod, např. těžiště, střed nebo okraj identifikovaného cíle.

Kromě toho lze např. předem označit respektive vytipovat všechny cíle, které mají být zasaženy, a teprve potom na tyto vytipované cíle postupně vystřelit. Tím se výrazně snižuje doba vlastní střelby, která může být z taktického hlediska důležitá. Při běžné střelbě je totiž třeba po každém výstřelu znovu pečlivě zamířit což trvá dost dlouho a mezitím může dojít např. ke změně pozic cílů ve sledované scéně. Možnost vytipovaní cílů může hrát důležitou roli např. při střelbě ze zbraní, které mohou střílet dávkou, jako jsou např. samopal nebo kulomet.

Průmyslová využitelnost

Je zřejmé, že zvýšení přesnosti zbraně je důležitým faktorem, který určuje použitelnost zbraně a výrazně tak rozšiřuje možnosti jejího použití, zejména v oblasti vojenské taktiky. Čím bude přesnost a jistota přesného zaměření zbraně na cíl vyšší, tím vyšší bude pravděpodobnost jeho zasažení. Zbraň je možné pak použít i na tak vzdálené cíle, které by byly normálně téměř nezasažitelné. Navíc při použití predikce pohybu je možné úspěšně zasahovat i pohyblivé cíle, což je pří velkých vzdálenostech cílů a jejich rychlých pohybech za normálních podmínek velmi obtížné. Ke zvýšení přesnosti zaměření cíle a případné následné střelbě tak dochází bez zvýšeného úsilí střelce. Uvedený zaměřovač tak výrazně posunuje možnosti zbraní s běžnými zaměřovači.

Navíc je možné tento zaměřovač použít také při střelbě z takových ručních zbraní jako jsou pistole, samopal, kulomet, granátomet nebo protipancéřová zbraň, tedy zbraně, u kterých je přesnost zásahu výrazně ovlivňována schopnostmi střelce.

-6CZ 290150 B6

Jinou možností je využít navrhovaný zaměřovač např. u fotopušky, takzvané teleskopické kamery, televizní kamery či videokamery, ručně držených měřicích zařízení, například teodolitu, apod., tedy všude tam, kde je třeba přesně zaměřit sledovaný objekt.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (13)

1. Zaměřovač, zejména pro ruční zbraně, vyznačující se tím, že sestává ze snímací soustavy (1), jejíž výstup je spojen s jedním vstupem vyhodnocovacího obvodu (5), na jehož druhý vstup je připojena polohová spoušť (8), a kde výstup tohoto vyhodnocovacího obvodu (5) je propojen jednak s indikátorem (9) zaměření a jednak se vstupem akčního členu (6), jehož výstup je spojen se vstupem spoušťového mechanismu (7), přičemž snímací soustava (1), vyhodnocovací obvod (5), akční člen (6) a indikátor (9) zaměření jsou propojeny se zdrojem energie (11) pro tyto části.

2. Zaměřovač podle nároku 1,vyznačující se tím, že snímací soustava (1) j e tvořena zaměřovači soustavou (2b) zbraně a polohovým snímacím prvkem (4b), přičemž výstupy obou těchto částí jsou současně výstupy ze snímací soustavy (1).

3. Zaměřovač podle nároku 2, vyznačující se tím, že polohový snímací prvek (4b) je pevně spojený se zbraní a je tvořen některým ze skupiny gyroskop, vibrační snímač.

4. Zaměřovač podle nároku 2, vyznačující se tím, že polohový snímací prvek (4b) je tvořen indukčním snímačem polohy, umístěným mimo zbraň a pevně spojeným s prostředím, ale zároveň v blízkosti některé kovové části zbraně.

5. Zaměřovač podle nároku 1,vyznačující se tím, že snímací soustava (1) je tvořena zaměřovači optickou soustavou (2a), polopropustným zrcadlem (3) pro odraz části paprsků ze zaměřovači optické soustavy (2a) směrem k oku střelce (10), a optickým snímacím prvkem (4a) umístěných tak, že všechny tyto části jsou v jedné optické ose, přičemž výstup zaměřovači optické soustavy (2a) je vstupem polopropustného zrcadla (3), jehož výstup je vstupem optického snímacího prvku (4a), přičemž výstup tohoto optického snímacího prvku (4a) je výstupem snímací soustavy (1).

6. Zaměřovač podle nároku 1,vyznačující se tím, že snímací soustava (1) je tvořena jednak zaměřovači soustavou (2b) zbraně a jednak samostatnou zaměřovači optickou soustavou (2a), kde na výstup této samostatné zaměřovači optické soustavy (2a) je v její optické ose zařazen optický snímací prvek (4a).

7. Zaměřovač podle nároku 5 nebo 6, vyznačující se tím, že optický snímací prvek (4a) je tvořen některým ze skupiny CCD prvek, CCD kamera, obrazová snímací elektronka, matice fotocitlivých prvků, termovizní kamera s výstupem ve viditelné oblasti spektra, noktovizor s výstupem ve viditelné oblasti spektra.

8. Zaměřovač podle kteréhokoli z nároků laž 7, vyznačující se tím, že indikátor (9) zaměření je tvořen elektroakustickým měničem a/nebo optickým signalizačním prvkem a/nebo mechanickou signalizací.

9. Zaměřovač podle kteréhokoli z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že vyhodnocovací obvod (5) je tvořen počítačem.

-7CZ 290150 B6

10. Zaměřovač podle kteréhokoli z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že vyhodnocovací obvod (5) je programovatelný.

11. Zaměřovač podle kteréhokoli z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že alespoň jedna jeho část je vytvořena jako integrovaná součást zbraně.

12. Zaměřovač podle kteréhokoli z nároků lažlO, vyznačující se tím, že je vytvořen jako samostatné přídavné zařízení mechanicky připojitelné ke stávající zbrani, přičemž výstup akčního členu (6) je spojen s původní spouští zbraně.

13. Zaměřovač podle kteréhokoli z nároků lažl 2, vyznačující se tím, že polohová spoušť (8) je tvořena alespoň dvoupolohovým přepínačem (12) s postupně přepínatelnými polohami a s výchozí krajní polohou pro automatický návrat při uvolnění přepínací páčky (13)-.