CZ290097A3 - Parfémovaný bělící prostředek a jeho použití v detergentním prostředku - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká parfémovaného bělícího prostředku a detergentní ho prostředku, který ho obsahuje. Podrobněji se tento vynález týká bělícího prostředku, který obsahuje hydrofóbní bělící systém a stabilizovaný parfémový prostředek.

Dosavadní stav techniky

Parfémy jsou důležitou a žádoucí částí detergentních prostředků. Používají se k překrytí chemických vůní čistících složek a poskytují estetiku procesu čištění a s výhodou čištěným látkám. Evropský patent 430 315, který popisuje použití pracího detergentního prostředku obsahujícího lipasu a parfém se specifickými voňavými materiály, je příkladem tohoto použití. V uvedeném patentu se o parfémovém prostředku uvádí, že působí proti problémům zbytkových nepříjemných pachů prádla ošetřeného lipasou.

Problémem, se kterým se u parfémů setkáváme, je jejich těkavost a dále to, že mnohé parfémové složky mohou být rozloženy nebo poškozeny v přítomnosti čistících složek, zvláště alkalických a bělících činidel.

i Hydrofóbní bělící systémy, které jsou vybrány ze zdroje peroxidu vodíku zkombinovaného s hydrofóbním perkyselinovým bělícím prekursorem a hydrofóbního perkyselinového činidla jsou známy v oblasti techniky jako činidla účinná při odstraňování ušpinění typu zašlých skvrn.

Přihlašovatelé zjistili, že problém oxidace parfémů může být zvláště obtížný u hydrofóbních perkyselinových bělících prekursorů, které při perhydrolýze poskytují perkyselinu, kterou je amidovou skupinovou substituovaná perkyselina. Bylo zji• · ·· · ť* ·····» • · ·· · · stěno, že tento problém se objevuje u prekursorových sloučenin stejně jako u perkyselinových sloučenin samotných, zvláště typu substituovaného amidem.

Jedním řešením tohoto problému je uzavření parfému do tobolek. To zvyšuje náklady a složitost prostředku a neposkytuje vždy dostatečnou ochranu. Evropský patent 332 259 popisuje použití kapalného detergentního prostředku obsahujícího perkyselinové bělící činidlo a parfémované částice oxidu křemičitého, který ochraňuje parfém před oxidací bělícím činidlem.

Jiným řešením tohoto problému je snížení množství hydrofóbního bělícího systému. I když snížení množství hydrofóbního bělícího systému používaného při praní má tendenci zmenšovat tyto problémy, je doprovázeno významným negativním účinkem na schopnost odstraňovat zašlé skvrny/ušpinění.

Ten, kdo připravuje detergent, čelí tedy výzvě připravit produkt, který maximalizuje odstraňování ušpinění/skvrn, který se vyhýbá degradaci detergentních složek, který překrývá chemické vůně čistících složek, který poskytuje estetický přínos a který také není drahý.

Přihlašovatelé nyní překvapivě zjistili, že minimální množství specifických parfémových surovin umožňuje používat stabilizované parfémované prostředky v přítomnosti hydrofóbního bělícího systému.

Přihlašovatelé také překvapivě zjistili, že dodávání parfému na látku je zvýšeno hydrofóbním perkyselinovým prekursorem. Bez ohledu na teorii se předpokládá, že hydrofóbní perkyselinový prekursor slouží jako nosný materiál pro parfémový prostředek.

Předmětem předloženého vynálezu je tedy poskytnout prostředky, které jsou vhodné pro způsoby praní prádla, které dávají látkám vynikající parfémovou vůni a které zajištují vy• · ··· ·

nikající stabilitu parfému v přítomnosti hydrofóbního bělícího systému v prací vodě a v produktu během skladování.

Dalším předmětem vynálezu je získáni takových prostředků, které jsou vhodné pro použití při způsobech praní prádla a které účinně odstraňují zašlé ušpinění.

Podstata vynálezu

Předložený vynález se týká parfémovaného bělícího prostředku, který obsahuje:

a) hydrofóbní bělící systém, který je vybrán z:

i) 0,1 až 60 % hmotn. persloučeniny kombinované s 0,1 až 60 % hmotn. hydrofóbního perkyselinového bělícího prekursoru, ii) 0,1 až 60 % hmotn. předem vyrobené hydrofóbní perkyseliny a iii) směsí i) a ii), při čemž hydrofóbní perkyselinový bělící prekursor znamená sloučeninu, která při perhydrolýze poskytuje hydrofóbní perkyselinu, jejíž původní karboxylová kyselina má kritickou koncentraci micel menši než 0,5 molů/litr a hydrofóbní předem vytvořená perkyselina znamená sloučeninu, jejíž původní karboxylová kyselina má kritickou koncentraci micel menší než 0,5 molů/ /litr, a

b) 0,05 až 2 % hmotn. parfémového prostředku, který obsahuje jednu nebo více vonných chemikálií, které jsou vybrány z: terciárních alkoholů, nitrilů, laktonů, ketonů, acetálů, etherů, Schiffových bází, esterů a jejich směsí, při čemž celkové množství uvedených vonných chemikálií v parfému je alespoň 40 % hmotn. z hmotnosti parfému.

Podstatnou složkou podle vynálezu je hydrofóbní bělící systém, který je vybrán z persloučeniny zkombinované s perkyselinovým bělícím prekursorem, předem vyrobené hydrofóbní perkyseliny a jakýchkoliv jejich směsí.

Persloučeninou je typicky anorganické persloučeninové bě • ·····» • · · · · · · ···· · · · · ··· · • · · · · • ··· ··· ·· · lidlo, normálně ve formě sodné soli, jako zdroj alkalického peroxidu vodíku v prací vodě. Tato persloučenina je normálně obsažena v množství od 0,1 do 60 % hmotn., s výhodou od 3 do 40, výhodněji od 5 do 35 a nejvýhodněji od 8 do 30 % hmotn. z hmotnosti prostředku.

Persloučeninou mohou být jakékoliv anorganické soli alkalického kovu, jako je monohydrát nebo tetrahydrát perboritanových, peruhličitanových, perfosforečných a perkřemičitanových solí, ale obvykle jde o perboritan nebo peruhličitan alkalického kovu.

Peruhličitan sodný, který je výhodnou persloučeninou, je adiční sloučeninou vzorce 2 Na₂C0₃.3 H₂0₂ a je komerčně dostupný jako krystalická pevná látka. Většina komerčně dostupných materiálů obsahuje nízká množství činidel maskujících těžké kovy, jako je EDTA, 1-hydroxyethyliden, 1,1-difosfonová kyselina (HEDP) nebo aminofosfonát, které se přidávají během výroby. U detergentního prostředku podle předloženého vynálezu se může do detergentních prostředků zahrnout peruhličitan bez další ochrany, výhodná provedení těchto prostředků však používají tento materiál v potažené formě. Mezi různé potahy, které se mohou používat, patří boritan, kyselina boritá, citrát nebo křemičitan sodný SiO₂:Na₂O v poměru od 1,6:1 do 3,4:1, s výhodou 2,8:1, aplikován jako vodný roztok, takže se dosáhne koncentrace od 2 do 10 (normálně od 3 do 5) % hmotn. křemičitanových pevných látek z hmotnosti peruhličitanu. Ne jvýhodně jším potahem je však směs uhličitanu a síranu sodného nebo chloridu sodného.

Krystalický peruhličitan má velikost částic v rozmezí od 350 Mm do 1500 Mm se středem 500 až 1000 mm.

Jednou formou esenciální složky hydrofóbního bělícího systému podle vynálezu je hydrofóbní perkyselinový bělicí prekursor, který při perhydrolýze poskytuje hydrofóbní perkyselinu, jejíž mateřská karboxylová kyselina má kritickou koncentraci micel menší než 0,5 molů/litr, při čemž se tato koncentrace se • · · · • · · * · · · • · · • · · · · · · měří ve vodném roztoku při 25 °C.

Řetězec skeletu perkyseliny, který může být lineární, částečně nebo úplně rozvětvený nebo cyklický nebo znamená jakoukoliv směs těchto struktur, s výhodou obsahuje alespoň 7 atomů uhlíku.

Perkyselinové bělicí prekursory jsou přítomny obvykle v množství od 0,1 do 60, s výhodou od 3 do 40 a nejvýhodněji od 3 do 25 % hmotn. z hmotnosti parfémovaného bělícího prostředku.

Sloučeniny hydrofóbního perkyselinového bělícího prekursoru jsou s výhodou vybrány z bělících prekursorových sloučenin, které obsahují alespoň jednu perkyselínovou část tvořící acylovou skupinu navázanou na odcházející skupinu vazbou -O- nebo -N-.

Vhodnými perkyselínovými bělícími prekursory pro účel tohoto vynálezu jsou sloučeniny substituované amidovou skupinou následujících obecných vzorců

11^(1^)0(0)1^(0)1, a R^lC(0)N(R^s)R²C(0)L, v nichž R¹ znamená arylovou nebo alkarylovou skupinu s 1 až 14 atomy uhlíku, R² znamená alkylenovou, arylenovou nebo alkarylenovou skupinu s 1 až 14 atomy uhlíku, R⁵ znamená atom vodíku, alkylovou, arylovou nebo alkarylovou skupinu s 1 až 10 atomy uhlíku a L může znamenat v podstatě jakoukoliv odcházející skupinu. R¹ s výhodou znamená skupinu se 6 až 12 atomy uhliku. R² s výhodou znamená skupinu se 4 až 8 atomy uhlíku. R¹ může znamenat alkylovou skupinu s přímým nebo rozvětveným řetězcem, substituovanou arylovou nebo alkylarylovou skupinu s rozvětvením, substitucí nebo obojím a může pocházet buč ze syntetických zdrojů nebo z přírodních zdrojů včetně například lojového tuku. Analogické strukturní variace jsou možné pro R², Mezi R² může patřit alkylová a arylová skupina, při čemž R² může obsahovat také atom halogenu, dusíku, síry a další typický substituční skupiny nebo organické sloučeniny. R⁵ s výhodou znamená atom vodíku nebo methylovou skupinu. R¹ a R⁵ by neměly obsahovat více • · · · · ·

než celkem 18 atomů uhlíku. Amidem substituované bělící aktivátorové sloučeniny tohoto typu jsou popsány v evropské patentové přihlášce A 0 170 386.

Odcházející skupina, zde dále označovaná jako L, musí být dostatečně reaktivní, aby k perhydrolyzační reakci došlo v optimálním časovém úseku (např. pracím cyklu). Jestliže je však 1 příliš reaktivní, bude obtížné stabilizovat tento aktivátor pro použití v bělícím prostředku.

Výhodné skupiny L jsou vybrány z následujících skupin:

I

Y

O

H —N-C-CH-R⁴ Ř³ Y

R³

I

-O-CH=C-CH=CK2

Y

I —O—CH=C—CH=CH2 o

i' i -O-C—R¹ o

II ch₂-c

-N^ ^?NR⁴

-N,

NR⁴ 'C

II o

R³ 0 Y

I II I , —O—C=CHR⁴ , a —N—S-CH-R⁴

R³ O a jejich směsí, při čemž R¹ znamená alkylovou, arylovou nebo alkarylovou skupinu s 1 až 14 atomy uhlíku, R³ znamená alkylový řetězec s 1 až 8 atomy uhlíku, R⁴ znamená atom vodíku nebo R³ a Y znamená atom vodíku nebo solubilizující skupinu. Kterýkoliv z R¹, R³ a R⁴ může být substituován v podstatě jakoukoliv funkční skupinou včetně například alkylové skupiny, hydroxylové skupiny, alkoxyskupiny, atomu halogenu, aminové skupiny, nitrosylové skupiny, amidové skupiny, amoniové skupiny a alkylamoniových skupin.

Výhodnými solubilizujícími skupinami jsou -S0₃M⁺, -CO2^-M⁺, -SO4“M⁺, -N⁺(R³)4X a 0<-N(R³)3, nej výhodnějšími -SO₃'M⁺ a -C0₂~M⁺, v nichž R³ znamená alkylový řetězec s 1 až 4 atomy uhlíku, M znamená kation, který dává bělícímu aktivátoru rozpustnost a X znamená anion, který zajištuje rozpustnost bělícího aktivátoru. M s výhodou znamená kation akalického kovu, amonný kation nebo substituovaný amoniový kation, nejvýhodnější sodný a draselný, a X znamená halogenidový, hydroxidový, methylsulfátový nebo acetátový anion.

Meiz další vhodné skupiny L pro použití podle vynálezu patří odcházející skupina vybraná z kaprolaktamové a valerolaktamové odcházející skupiny a z jejich směsí.

Mezi výhodné příklady bělících prekursorů shora uvedeného vzorce patří amidem substitiuované perkyselinové prekursorové sloučeniny vybrané z (6-oktanamidokaproyl)oxybenzensulfonátu, (6-nonanamidokaproyl)oxybenzensulfonátu, (6-dekanamido-kaproyl)oxybenzensulfonátu a jejich směsí, jak jsou popsány v evropské patentové přihlášce A 0 170 386.

Ještě jinou skupinou bělících prekursorů je skupina alkylperkarboxylových bělících prekursorů. Mezi výhodné prekursory typu alkylkarboxylových perkyselin patří nonanoyloxybenzensulfonát (NOBS popsaný v USA patentu 4 412 934) a 3,5,5-trimethylhexanoyloxybenzensulfonát (ISONOBS popsaný v evropském patentu 120 591) a jejich soli.

Mohou se používat také směsi kteréhokoliv perkyselinového bělícího prekursoru, který zde byl shora popsán.

Pro zvýšenou schopnost odstraňovat ušpinění se mohou k bělícímu prostředku podle vynálezu přidávat také konvenční perkyselinové bělící prekursory, jako je tetraacetylethylendiaminový (TAED) bělící prekursor.

Jinou formou podstatné složky hydrofóbniho bělícího systému podle vynálezu je předem vyrobené hydrofobní perkyselinové bělící činidlo a jeho sůl, jejíž mateřská karboxylová kyselina má kritickou koncentraci micel menší než 0,5 molů/litr, při čemž tato koncnetrace se měří ve vodném roztoku při 25 °C. Řetězec skeletu perkyseliny s výhodou obsahuje alespoň 7 atomů uhlíku, tento řetězec může být lineární, částečně nebo zcela větvený, cyklický nebo může být jakoukoliv jejich směsí.

Hydrofóbní perkyselinové bělící sloučeniny jsou vybrány z takových perkyselínových bělících sloučenin, které obsahují alespoň jednu perkyselinovou část tvořící acylovou skupinu, která je navázána na odcházející skupinu vazbou -O- nebo -N-.

Předem vyrobené hydrofóbní perkyselinové sloučeniny budou v prostředku obsaženy v množství typicky od 0,1 do 60, s výhodou od 3 do 20 % hmotn.

Mezi vhodné příklady této skupiny činidel patří (6-oktylamino)-6-oxokapronová kyselina, (6-nonylamino)-6-oxo-oxo-kapronová kyselina, (6-decylamino)-6-oxo-kapronová kyselina, hexahydrát monoperftalátu hořečnatého, metachlorperbenzoát hořečnatý, 4-nonylamino-4-oxopermáselná kyselina a diperdodekandiová kyselina. Tato bělící činidla jsou popsána v USA patentu 4 483 781, USA patentu 4 634 551, evropském patentu 0 133 354, USA patentu 4 412 934 a evropském patentu 0 170 386. Výhodnou hydrofóbní předem vyrobenou perkyselinovou bělící sloučeninou pro účely podle vynálezu je monononylamidoperkarboxylová kyselina.

Další podstatnou složkou podle vynálezu je parfémový prostředek obsahující jednu nebo více vonných chemikálií, které jsou vybrány z terciárních alkoholů, nitrilů, laktonů, ketonů, ·· 4444 ·· ·· 4 4 · • · 4 · · • · ·· 444 4

4 4 4

444 444 44 4 acetálů, etherů, Schiffových bází, esterů a jejich směsí.

Parfémový prostředek je v bělícím prostředku podle vynálezu obsažen v množství od 0,05 do 2 % hmotn., s výhodou od 0,01 do 1 % hmotn. z hmotnosti bělícího prostředku.

Celkové množství vonných chemikálií přítomných v parfémovém prostředku je alespoň 40, s výhodou alespoň 50 a výhodněji alespoň 60 % hmotnostních z hmotnosti parfému.

Pro účely podle vynálezu vonné chemikálie vybrané z terciárních alkoholů, nitrilů, laktonů, ketonů, acetálů, etherů a Schiffových bázi mohou být nasycené nebo nenasycené. Jestliže jsou v nenasycené formě, obsahují skupinu, která je vybrána z aromatického kruhu a alkenylové skupiny nebo z jejich směsí.

Pro účely podle vynálezu vonné chemikálie vybrané ze skupiny esterů mohou být nasycené nebo nenasycené. Jestliže jsou v nenasycené formě, buá obsahují alkenylovou skupinu nebo znamenají estery kyseliny salicylové.

Mezi neomezující příklady terciárních alkoholů vhodných pro účel podle vynálezu patří tetrahydrolinaloolové, tetrahydromyrcenylové, tetrahydromuguolové a tetrahydrogeraniolové sloučeniny a jejich směsi. Jestliže se tyto sloučeniny typu terciárních alkoholů používají, používají se v množství až 50, s výhodou až 30, výhodněji až 20 % hmotn. z hmotnosti parfémového prostředku.

Mezi neomezující příklady nitrilů vhodných pro účel podle vynálezu patří laurylnitrilové, myristylnitrilové a tridecen-2-nitrilové sloučeniny a jejich směsi. Jestliže se používají tyto nitrilové sloučeniny, používají se v množství až 10, s výhodou až 5 % hmotn. z hmotnosti parfémového prostředku.

Mezi neomezující příklady laktonů vhodných pro účel podle vynálezu patří undekalaktonové, hexadekanolidové a cyklopenta·· ···· dekanolidové sloučeniny. Jestliže se tyto laktony používají, používají se v mmnožství až 30, s výhodou až 20 % hmotn. z hmotnosti parfémového prostředku.

Mezi neomezující příklady ketonů vhodných pro účel podle vynálezu patří methyl-B-naftylketon, methylfenylethylketon a 7-acetyl-l ,2,3,4,5,6,7,8-oktahydro-l ,1,6,7-tetramethylnaftalenové sloučeniny. Jestliže se tyto ketony používají, pak se používají v množství až 40, s výhodou 30, výhodněji 20 % hmotn. z hmotnosti parfémového prostředku.

Mezi neomezující příklady acetálů vhodných pro účel podle vynálezu patří (indan-a-ol,2-hydroxymethylen)formaldacetál, fenylethylpropylacetál acetaldehydu a 4-fenyl-2,4,6-trimethyl-1,3-dioxanové sloučeniny. Jestliže se tyto acetály používají, používají se v množství až 20 % hmotn., s výhodou až 10 % hmotn. z hmotnosti parfémového prostředku.

Mezi neomezující příklady etherů vhodných pro účel podle vynálezu patří isoamylfenylethyletherové, fenylethylmethyletherové, cedrylmethyletherové a 3,3,5-trimethylcyklohexylethyletherové sloučeniny. Jestliže se tyto ethery používají, pak se používají v množství až 20, s výhodou až 10 % hmotn. z hmotnosti parfémového prostředku.

Mezi neomezující příklady Schiffových bází vhodných pro účel tohoto vynálezu patří lyral/methylanthranilát, helional/ /methylanthranilát a triplal/methylanthranilát. Jestliže se tyto Schiffovy báze používají, pak se používají v množství až 15, s výhodou až 10, výhodněji až 5 % hmotn. z hmotnosti parfémového prostředku.

Mezi neomezující příklady esterů vhodných pro účel podle vynálezu patří 2-terc. butylcyklohexylacetát, 4-terc. butylcyklohexylacetát, hexahydro-4,7-methano-inden-5-yl-acetát, hexahydro-4,7-methano-inden-6-yl-acetát, hexahydro-4,7-methano-inden-5-yl-propionát, hexahydro-4,7-methano-inden-6-yl-propionát, ·· · hexylsalicylátové a amylsalicylátové sloučeniny. Jestliže se tyto estery používají, pak se používají v množství až 60, s výhodou až 40, výhodněji až 30 % hmotn. z hmotnosti parfémového prostředku.

Pro účely podle předloženého vynálezu parfémovaný bělící prostředek sestává z bělícího prostředku a parfémového prostředku, při čemž parfém je zahrnut jakýmkoliv způsobem do prostředku, který je vybrán z

i) bělícího prostředku jako konečného produktu a ii) bělícího prostředku během procesu výroby nebo jakýchkoliv jejich směsí.

Pro účely podle vynálezu detergentní prostředek zahrnující parfémovaný bělící prostředek sestává z bělícího prostředku, parfémového prostředku, jednoho nebo více povrchově aktivních činidel, jedné nebo více stavebních složek a popřípadě dalších konvenčních detergentních složek, při čemž parfém je zahrnut jakýmkoliv způsobem do prostředku vybraného z:

iii) detergetního prostředku jako konečného produktu obsahujícího bělící prostředek, iv) detergentního prostředku během jeho výroby a obsahujícího bělící prostředek, a

v) bělícího prostředku jak je shora definován pod ad i) a/nebo ii) a dále obsaženého v detergentním prostředku a jakýchkoliv jejich směsi.

Způsoby zahrnutí parfému do bělícího prostředku nejsou pro předložený vynález rozhodující. To lze udělat nastříkáním, smícháním s jednou nebo více složkami bělícího prostředku nebo jinými prostředky známými odborníkům z oblasti techniky. Výhodným způsobem je postup postříkání (sprejování) kvůli ceně a z praktických důvodů.

Bělící prostředek podle vynálezu může obsahovat také další složky, které nejsou pro parfémový prostředek škodlivé. Mezi další složky lze zahrnout plnidla, jako je síran sodný.

9· ···· • * • · · · ·

Detergentní prostředek podle vynálezu se vyznačuje tím, že v sobě zahrnuje shora popsaný parfémovaný bělící prostředek společně s povrchově aktivním materiálem, stavební složkou a popřípadě další složky konvenční v detergentních prostředcích.

Detergentní prostředky zahrnující parfémovaný bělící prostředek budou normálně obsahovat od 0,1 do 60 % hmotn. uvedeného parfémovaného bělícího prostředku, častěji od 2 do 40 % hmotn. a nejvýhodněji od 5 do 30 % hmotn., vztaženo na hmotnost prostředku.

Detergentní prostředky budou obsahovat povrchově aktivní materiál, stavební složku a s výhodou budou obsahovat také další složky konvenční v detergentních prostředcích. Výhodné detergentní prostředky budou tedy zahrnovat jedno nebo více povrchově aktivních činidel, stavebních složek společně s jedním nebo více činidly suspendujícími ušpinění nebo bránícími zpětnému ukládání ušpiněni, činidla potlačující pěnění, enzymy, fluorescenční bělící činidla, fotoaktivní bělidla a barviva.

Detergentní prostředky obsahující parfémovaný bělící prostředek podle předloženého vynálezu budou zahrnovat jedno nebo více povrchově aktivních činidel.

Celkové množství povrchově aktivních činidel bude obvykle až 70 % hmotn., typicky 1 až 55, s výhodou 1 až 30, výhodněji 5 až 25 a zvláště výhodně 10 až 20 % hmotn. z hmotnosti celého prostředku. Mezi neomezující příklady povrchově aktivních činidel užitečných podle vynálezu patří konvenční alkyl(s 11 až 18 atomy uhlíku)benzensulfonáty (LAS”), primární, rozvětvené a náhodné alkyl(s 10 až 20 atomy uhlíku)sulfáty (AS), sekundární (2,3) alkyl(s 10 až 18 atomy uhlíku)sulfáty obecných vzorců CH₃(CH₂)x(CH0S0₃)-M⁺)CH3 a CH3(CH2)y(CH0S03)'M⁺)CH2CH₃, V nichž X a (y+1) znamenají alespoň číslo 7, s výhodou alespoň číslo 9, a M znamená ve vodě rozpustný kation, s výhodou sodný kation, nenasycené sulfáty, jako je oleylsulfát, alkyl(s 10 až 18 atomy uhlíku)alkoxysulfáty (AExS, zvláště EO 1-7 ethoxysulfáty), • · · « · · • 0 · • · « ··· · • 0 ·· · alkyl(s 10 až 18 atomy uhlíku)alkoxykarboxyláty (zvláště EO 1-5 ethoxykarboxyláty), glycerolethery s 10 až 18 atomy uhlíku, alkyl (s 10 až 18 atomy uhlíku)polyglykosidy a jejich odpovídající sulfatované polyglykosidy a estery α-sulfonovaných mastných kyselin s 12 až 18 atomy uhlíku. Jestliže je to žádoucí, mohou být v konečných prostředcích zahrnuta také konvenční neiontová a amfoterní povrchově aktivní činidla, jako jsou alkyl(s 12 až 18 atomy uhlíku)ethoxyláty (AE) včetně tak zvaných alkylethoxylátů s úzkým maximem, alkyl(se 6 až 12 atomy uhlíku)fenolalkoxyláty (zvláště ethoxyláty a směsné ethoxy/propoxy), betainy a sulfobetainy (sultainy) s 12 až 18 atomy uhlíku, aminoxidy s 10 až 18 atomy uhlíku a podobné. Také se mohou používat amidy mastných N-alkyl(s 10 až 18 atomy uhlíku)polyhydroxykyselin. Mezi typické příklady patří N-methylglukamidy s 12 až 18 atomy uhlíku. Viz spis WO 9 206 154. Mezi další povrchově aktivní činidla odvozená od cukrů patří amidy N-alkoxy-polyhydroxymastných kyselin, jako jsou N-(3-methoxypropyl)glukamidy s 10 až 18 atomy uhlíku. Pro nízké pěnění se mohou používat N-propyl až N-hexyl-glukamidy s 12 až 18 atomy uhlíku. Mohou se používat také konvenční mýdla s 10 až 20 atomy uhlíku. Jestliže je žádáno vysoké pěnění, mohou se používat mýdla s 10 až 16 atomy uhlíku s rozvětveným řetězcem.

Jinými povrchově aktivními činidly vhodnými pro účel tohoto vynálezu jsou aniontové sarkosináty alkalických kovů obecného vzorce

R-CONÍRDCHsCOOM, v němž R znamená lineární nebo rozvětvenou alkylovou nebo alkenylovou skupinu s 9 až 17 atomy uhlíku, R_x znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku a M znamená ion alkalického kovu. Výhodnými příklady jsou lauroyl, kokoyl(s 12 až 14 atomy uhlíku) , myristyl a oleyImethylsarkosináty ve formě jejich sodných solí.

Ještě jinou skupinou povrchově aktivních činidel, která mohou být vhodná pro účel tohoto vynálezu, jsou kationtová povrchově aktivní činidla. Mezi vhodná kationtová povrchově ak• 4 444» • · ···· • 4

444 tivní činidla patří kvarterní amoniová povrchově aktivní činidla, která jsou vybrána z mono(se 6 až 16), s výhodou N-alkyl nebo N-alkenyl(se 6 až 10 atomy uhlíku)amoniových povrchově aktivních činidel, v nichž zbývající N polohy jsou substituovány methylovou, hydroxyethylovou nebo hydroxypropylovou skupinou.

Zvláště užitečné jsou směsi anionotových a neiontových povrchově aktivních činidel. Další konvenčně užitečná povrchově aktivní činidla jsou uvedena v seznamech ve standardních textech.

V prostředcích mohou být kvůli regulaci minerální tvrdosti popřípadě zahrnuty detergentní stavební složky. Mohou se používat anorganické stejně jako organické stavební složky. Stavební složky se typicky používají v prostředcích pro praní látek proto, aby napomáhaly odstraňování příslušných ušpinění.

Množství stavební složky se může pohybovat v širokých mezích podle konečného použití prostředku a podle žádané fyzikální formy. Granulované prostředky typicky obsahuji od 10 do 80, typičtěji od 15 do 50 % hmotn. detergentní složky. Nižší nebo vyšší množství složky však tím nejsou vyloučena.

Mezi anorganické nebo fosfátové detergentní stavební složky patří, ale bez omezeni na ně, polyfosfáty (například trifosforečnany, difosforečnany a sklovité polymerní metafosforečnany) alkalických kovů, amonné a alkanolamoniové. Mohou se používat také nefosfátové složky. Me2i ně patří, ale bez omezení, kyselina fytová, křemičitany, uhličitany, včetně hydrogenuhličitanů a seskviuhličitanů, sírany a hlinitokřemičitany alkalických kovů, monomerní polykarboxyláty, homo nebo kopolymemí polykarboxylové kyseliny nebo jejich soli, v nichž polykarboxylová kyselina obsahuje alespoň dvě karboxylové skupiny oddělené od sebe ne více než dvěma atomy uhlíku, organické fosfonáty a aminoalkylenpoly(alkylenfosfonáty). Prostředky podle vynálezu fungují také v přítomnosti tak zvaných slabých stavebních

složek (při srovnání s fosfáty), jako jsou citráty, nebo v tak zvaných podstavebních situacích, které se mohou vyskytovat u zeolitových nebo vrstvených křemičitanových stavebních složek.

Příklady křemičitanových stavebních složek jsou tak zvané '•amorfní křemičitany alkalických kovů, zvláště takové, které mají poměr Si0₂: :Na₂0 od 1,6:1 do 3,2:1 a krystalické vrstvené křemičitany, jako jsou vrstvené křemičitany sodné popsané v USA patentu 4 664 839. NaSKS-6 je obchodní značka krystalického vrstveného křemičitanu prodávaného firmou Hoechst (obvykle zkracovaného jako SKS-6). Na rozdíl od zeolitových složek, NaSKS-6 křemičitanová složka neobsahuje hliník. NaSKS-6 má delta-Na₂Si₂0₅ morfologickou formu vrtsveného křemičitanu. Může se vyrábět takovými způsoby, jako jsou ty, které jsou popsány v SRN patentovém spisu A 3 417 649 a A 3 742 043. SKS-6 je vysoce výhodným vrstveným křemičitanem pro použití zde, ale mohou se zde používat i jiné vrstvené křemičitany, jako jsou křemičitany obecného vzorce NaMSi_x0_2í!+1.y H₂0, kde M znamená atom sodíku nebo vodíku, x znamená číslo od 1,9 do 4, s výhodou 2, a y znamená číslo od 0 do 20, s výhodou 0. Mezi různé další vrstvené křemičitany od firmy Hoechst patří NaSKS-5, NaSKS-7 a NaSKS-11, jako alfa, beta a gama formy. Jak bylo shora uvedeno, nejvýhodnější pro použití podle vynálezu je delta-Na₂Si₂0₅ (NaSKS-6 forma). Užitečné mohou být také jiné křemičitany, jako je například křemičitan hořečnatý, který může sloužit jako pomocné činidlo při tvarování granulovaných prostředků, jako stabilizační činidlo kyslíkatých bělících činidel a jako složka pro systémy regulace pěnění.

Příklady uhličitanových stavebních složek jsou uhličitany alkalických kovů a alkalických zemin, jak jsou popsány v SRN patentové přihlášce 2 321 001 publikované 15. listopadu 1973. Tyto uhličitanové stavební složky působí jako stavební složky, které odstraňují dvojmocné ionty kovů, jako je vápník, a dále poskytují alkalitu a napomáhají při odstraňování ušpinění.

• · ·

Pro tento vynález jsou užitečné hlinitokřemičitanové složky. Hlinitokřemičitanové složky jsou velice důležité v nejběžněji prodávaných vysokoúčinných granulovaných detergentních prostředcích. Mohou být významnou stavební složkou také v kapalných detergentních prostředcích. Mezi hlinitokřemičitanové složky patří sloučeniny obecného vzorce

M_z [ (A1O₂) _z. (Si0₂)_y].x H₂0 , v němž z a y znamenají alespoň číslo 6, molární poměr z k y je v rozmezí od 1,0 do 0,5 a x znamená číslo od 15 do 264.

Užitečné křemičitanové ionexové materiály jsou komerčně dostupné. Tyto hlinitokřemičitany mohou mít krystalickou nebo amorfní strukturu a může jít o přirozeně se vyskytující nebo synteticky odvozené hlinitokřemičitany. Způsob výroby hlinitokřemičitanových ionexových materiálů je popsán v USA patentu 3 985 669. Výhodné syntetické krystalické hlinitokřemičitanové ionexové materiály užitečné podle vynálezu jsou dostupné pod označeními Zeolite A, Zeolite Ρ (B), Zeolite MAP a Zeolite X. Ve zvláště výhodném provedení má krystalický hlinitokřemičitanový ionexový materiál obecný vzorec

Na₁₂[ (A10₂)₁₂. (SiO₂)₁₂] .x H₂0 , v němž x znamená číslo od 20 do 30, zvláště 27. Tento materiál je znám jako Zeolite A. Mohou se zde používat také dehydratované zeolity (x znamená číslo 0 až 10). Hlinitokřemičitan má s výhodou velikost částic (průměr) od 0,1 do 10 gm.

Mezi organické složky vhodné pro účely předloženého vynálezu patří, ale bez omezení na ně, rozmanité polykarboxylátové sloučeniny. Pojem polykarboxylát”, jak se zde používá, znamená sloučeniny s více karboxylátovými skupinami, s výhodou alespoň se třemi karboxyláty. Polykarboxylátová stavební složka se může obecně přidávat k prostředku v kyselé formě, ale může se přidávat také ve formě zneutralizované soli. Jestliže se používá ve formě soli, výhodnými jsou soli alkalických kovů, jako je sodná, draselná a lithná sůl, nebo alkanolamoniové soli.

Mezi polykarboxylátové stavební složky patří různé katego• · · · · · • · rie užitečných materiálů. Jedna důležitá kategorie polykarboxylátových složek zahrnuje etherové polykarboxyláty, včetně oxydisukcinátů, jak je popsáno v USA patentu 3 128 287 a USA patentu 3 635 830. Viz také TMS/TDS” stavební složky v USA patentu 4 663 071. Mezi vhodné polykarboxyláty patří také cyklické sloučeniny, zvláště alicyklické sloučeniny, jako jsou ty, které jsou popsány v USA patentech 3 923 679, 3 835 163, 4 158 635, 4 120 874 a 4 102 903.

Mezi další užitečné stavební složky patří etherové hydroxypolykarboxyláty, kopolymery anhydridu kyseliny maleinové s ethylenem nebo vinylmethyletherem nebo akrylové kyseliny, l,3,5-trihydroxybenzen-2,4,6-trisulfonová kyselina a karboxymethyloxyjantarová kyselina, různé soli polyoctových kyselin, jako je ethylendiamintetraoctová kyselina a kyselina nitriltrioctová, s alkalickým kovem, amoniakem a substituované amoniové soli těchto kyselin, a také polykarboxyláty, jako je kyselina melitová, kyselina jantarová, oxydijantarová kyselina, polymaleinová kyselina, kyselina benzen-1,3,5-trikarboxylová, karboxymethyloxyjantarová kyselina a jejich rozpustné soli.

Citrátové složky, např. kyselina citrónová a její rozpustné soli (zvláště sodná sůl), jsou polykarboxylátovými složkami zvláště důležitými pro vysokoúčinné kapalné detergentní prostředky díky jejich dostupnosti z obnovitelných zdrojů a díky jejich biologické degradovatelnosti. Citráty se mohou používat také v granulovaných prostředcích, zvláště v kombinaci se zeolitem a/nebo vrstvenými křemičitanovými složkami. Zvláště užitečnými v těchto prostředcích a v jejich kombinacích jsou oxydisukcináty.

V prostředcích podle tohoto vynálezu jsou vhodnými také 3,3-dikarboxy-4-oxa-l,6-hexandioáty a podobné sloučeniny, které jsou popsány v USA patentu 4 566 984. Mezi užitečné složky typu jantarové kyseliny patří alkyl a alkenyl(s 5 až 20 atomy uhlíku) jantarové kyseliny a jejich soli. Zvláště výhodnou sloučeninou tohoto typu je dodecenyljantarová kyselina. Mezi spéci• · · · · · • · · · « fické příklady sukcinátových složek patří: laurylsukcinát, myristylsukcinát, palmitylsukcinát, 20-dodecenylsukcinát (výhodný)» 2-pentadecenylsukcinát a podobné. Laurylsukcináty, které jsou výhodnými složkami této skupiny, jsou popsány v evropském patentu 0 200 263.

Další vhodné polykarboxyláty jsou popsány v USA patentu 4 144 226 a v USA patentu 3 308 067. Viz také USA patent číslo 3 723 322.

Do prostředků se mohou zahrnout také mastné kyseliny, např. monokarboxylové kyseliny s 12 až 18 atomy uhlíku, samotné nebo v kombinaci se shora uvedenými stavebními složkami, zvláště citrátovými a/nebo sukcinátovými složkami, aby se získala další aktivita. Použití těchto mastných kyselin obvykle povede ke snížení pěnění, což by mělo být vzato v úvahu tím, kdo tyto prostředky vyrábí.

V situacích, kdy lze používat složky na bázi fosforu, a zvláště v prostředcích typu kostek pro ruční praní, se mohou používat různé fosfáty alkalických kovů, jako jsou dobře známé trifosforečnany sodné, difosforečnan sodný a ortho-fosforečnan sodný. Lze používat také fosfonátové složky, jako je ethan-1-hydroxy-1,1-difosfonát a další známé fosfonáty (viz například USA patenty 3 159 581, 3 213 030, 3 422 021, 3 400 148 a 3 422 137).

V další části spisu budou popsány konvenční detergentní složky.

Chelatační činidla jsou v prostředku obsažena obvykle v množstí 0,1 až 10 % hmotn. z hmotnosti prostředku. Výhodněji v množství 0,1 až 3,0 % hmotn.

Chelatační činidla mohou být vybrána z aminokarboxylátů, organických fosfonátů, polyfunkčně substituovaných aromatických sloučenin, nitriloctové kyseliny a jejich směsí. Bez ohledu na

• · · teorii se předpokládá, že příznivý účinek těchto materiálů je dán jejich výjimečnou schopností odstraňovat ionty přechodných kovů, jako jsou ionty železa a hořčíku, z pracích roztoků tvořením rozpustných komplexů.

Mezi aminokarboxyláty užitečné jako případná chelatační činidla patří ethylediamintetraacetáty, ethylediamindisukcináty, N-hydroxyethylethylendiamintriacetáty, 2-hydroxypropylendiamindisukcináty, nitriltriacetáty, ethylendiamintetrapropionáty, triethylentetraminhexaacetáty, ethylentriaminpentaacetáty, diethylentriaminpentaacetáty a ethanoldiglyciny, jejich soli alkalického kovu, amoniové a substituované amoniové soli a jejich směsi.

Výhodnými aminokarboxylátovými chelatačními činidly pro použití podle vynálezu jsou ethylendiamin-disukcinát (EDDS”), zvláště [S,S]-isomer, jak je to popsáno v USA patentu číslo 4 704 233, ethylendiamin-N,N'-diglutamát (EDDG) a 2-hydroxypropylen-diamin-N,N'-disukcinát (HPDDS). Nejvýhodnějším je ethylendiamindisukcinát.

Pro použití jako chelatační činidla v prostředích podle vynálezu jsou také vhodné organické fosfonáty, jestliže jsou v detergentních prostředcích dovolena alespoň nízká množství celkového fosforu. Patří mezi ně ethylendiamintetrakis(methylenf osf onáty) dostupné pod obchodním označením Dequest od firmy Monsanto, diethylentriaminpenta (methylenf os fonát), ethylendiamintri(methylenfosfonát),hexamethylendiamintetra(methylenfosfonát), a-hydroxy-2-fenylethyldifosfonát, methylendifosfonát, hydroxy-1,1-hexyliden,vinyliden-1,1-difosfonát,1,2-dihydroxyethan-1,1-difosfonát a hydroxyethan-1,1-difosfonát.

Tyto aminofosfonáty s výhodou neobsahují alkylové nebo elkenylové skupiny s více než 6 atomy uhlíku.

Výhodnými cheltačními činidly jsou difosfonátové deriváty vybrané z a-hydroxy-2-fenylethyldifosfonátu, methylendif osf oná• · · · • · • » tu, hydroxy-l,l-hexylidenu,vinyliden-l,1-difosfonátu, 1,2-dihydroxyethan-1,1-difosfonátu a hydroxyethan-1,1-difosfonátu. Nejvýhodnějším je hydroxyethan-1,1-difosfonát.

V prostředcích podle vynálezu jsou užitečná také polyfunkčně substituovaná aromatická chelatační činidla. Viz USA patent 3 812 044. Výhodnými sloučeninami tohoto typu v kyselé formě jsou dihydroxydisulfobenzeny, jako je 1,2-dihydroxy-3,5-disulfobenzen.

Enzymy se do prostředků pro praní látek podle vynálezu zahrnují z rozmanitých důvodů, včetně například odstraňování skvrn na bázi proteinů, cukrů nebo triglyceridů, pro zabránění přenosu nestýlých barviv a pro regeneraci látek. Mezi enzymy, které se do prostředku zahrnuji, patří proteasy, amylasy, lipasy, celulasy a peroxidasy, stejně jako jejich směsi. Do prostředků mohou být zahrnuty také jiné typy enzymů. Mohou být jakéhokoliv vhodného původu, jako je rostlinný, živočišný, bakteriální, plísfíový a kvasinkový. Jejich výběr je však dán několika faktory, jako je pH aktivita a/nebo optimální stabilita, tepelná stabilita, stabilita vůči aktivním detergentním činidlům a stavebním složkám. V tomto ohledu jsou výhodnými bakteriální nebo plísňové enzymy, jako jsou bakteriální amylasy a proteasy a plísňové celulasy.

Enzymy jsou v prostředcích obvykle obsaženy v dostatečných množstvích a to až 5 mg, typičtěji 0,01 mg až 3 mg aktivního enzymu na gram prostředku. Jinak řečeno, prostředky budou obsahovat typicky od 0,001 do 5 % hmotn. enzymu z hmotnosti komerčního enzymového prostředku.

Vhodnými příklady proteas jsou subtilisiny, které se získávají z příslušných kmenů B. subtilis a B. licheniformis. Jiná vhodná proteasa se zsíkává z kmene Bacillus, má maximální aktivitu při pH v rozmezí od 8 do 12, je vyvinuta a prodávána Novo Industries A/S pod obchodním označením Esperase. Příprava tohoto a analogických enzymů je popsána v britské patentové při• · · · •44 44 ·· « « * • · · · · ··· ····· *··«··« « • 4 « · · «

4·· 4 ··· «·· ·· 9 hlášce č. 1 243 784 firmy Novo. Mezi další proteolytické enzymy, vhodné pro odstraňování skvrn na bázi peptidů, které jsou komerčně dostupné, patří proteasy prodávané po obchodními názvy Alcalase a Savinase od Novo Industries A/S (Dánsko) a Maxatase od International Bio-Synthetics, lne. (Holandsko). Mezi další proteasy patří proteasa A (viz evropský patent 130 756) a proteasa B (viz evropský patent 257 189). Výhodnými množstvími jsou 0,01 až 4,0 % hmotn. proteas z hmotnosti detergentního prostředku podle vynálezu.

Mezi amylasy patří například a-amylasy popsané v britském patentovém spisu 1 296 839 (Novo), Rapidase, International Bio-Synthetics, lne., a Termamyl, Novo Industries. Zvláště užitečná je Fungamyl (Novo). Výhodnými množstvími amylas jsou množství od 0,01 do 2,0 % hmotn. z hmotnosti detergentního prostředku podle vynálezu.

Mezi celulasy použitelné v předloženém vynálezu patří jak bakteriální tak plísňové celulasy. Jejich optimální pH je s výhodou mezi 5 a 9,5. Vhodné celulasy jsou popsány v USA patentu 4 435 307, který popisuje plísňovou celulasu produkovanou Humicola insolens a Humicola kmenem DSM1800 nebo celulasu 212 produkovanou plísní, která patří k rodu Aeromonas, a celulasu extrahovanou z hepatopankreasu Dolabella Auricula Solander (mořský měkýš). Vhodné celulasy jsou popsány také v britské patentové přihlášce A 2 075 028, v britské patentové přihlášce A 2 095 275 a v SRN spisu 2 247 832. Zvláště užitečné jsou Endo A a Carezyme, obě od Novo Industries A/S. Výhodnými množstvími celulas jsou množství 0,01 až 1,0 % hmotn. z hmotnosti detergentního prostředku podle vynálezu.

Mezi vhodné lipasové enzymy pro použití v detergentním prostředku patří enzymy produkované mikroorganismy skupiny Pseudomonas, jako je Pseudomonas stutzeri ATCC 19.154, popsaný v britském patentu 1 372 034. Viz také lipasy v japonské patentové přihlášce 53-20487, vyložené k veřejné prohlídce 24. února 1978. Tato lipasa je dostupná od Amano Pharmaceutical Co., ·· ···· ·· · 99 99 φ φ φ ··· · 9 9 9 9

9999999999999 • · · · 9 9 • · · * 9 9 φ φφφ φφ φ

Ltd., Nagoya, Japonsko, pod obchodním označením Lipasa P Amano, která je zde dále označována jako Amano-P. Mezi další komerční lipasy patří Amano-CES, lipasy extrahované z Chromobacter viscosum, např. Chromobacter viscosum var. lipolyticum NRRLB 3673, komerčně dostupná od Toyo Jozo Co., Tagata, Japonsko, další Chromobacter viscosum lipasy od U.S. Biochemical Corp., USA, a Diosynth Co., Holandsko, a lipasy z Pseudomonas gladioli. Výhodnou lipasou pro použití podle vynálezu je enzym Lipolase, odvozený od plísně Humicola lanuginosa a komerčně dostupný od Novo (viz také evropský patent 341 947). Výhodnými množstvími lipas jsou množství od 0,1 do 2,0 % hmotn. z hmotnosti detergentního prostředku.

Peroxidasové enzymy se používají v kombinaci se zdroji kyslíku, např. peruhličitaném, perboritanem, persíranem, peroxidem vodíku atd. Používají se jako bělící roztok, tj. pro zabránění přenosu barviv nebo pigmentů odstraněných ze substrátů během praní na jiné substráty v pracím roztoku. Peroxidasové enzymy jsou známy odborníkům z oblasti techniky. Patří mezi ně například křenová peroxidasa, ligninasa a halogenperoxidasa, jako je chlor- a brom-peroxidasa. Detergentní prostředky obsahující peroxidasu jsou popsány například v mezinárodní přihlášce PCT WO 89/099813, publikované 19. října 1989 O. Kirkem, firmy Novo Industries A/S.

Rozmanité enzymové materiály a prostředky pro jejich zahrnutí do syntetických detergentních prostředků jsou popsány také v USA patentu 3 553 139. Enzymy jsou dále popsány v USA patentu 4 101 457 a v USA patentu 4 507 219. Enzymové materiály užitečné pro kapalné detergentní prostředky a jejich zahrnutí do těchto prostředků jsou popsány v USA patentu 4 261 868. Enzymy pro použití v detergentních prostředcích se mohou stabilizovat různými způsoby. Způsoby stabilizování enzymů jsou popsány například v USA patentu 3 600 319 a v evropském patentu číslo 0 199 405. Jsou také popsány systémy pro stabilizaci enzymů například v USA patentu 3 519 570.

•4 4444

44 4 4 4

4 4 4 4

4 · 4444

4 4 4

444 444 44 4

Enzymy, které se používají podle tohoto vynálezu, se v konečných prostředcích stabilizují přítomností ve vodě rozpustných zdrojů vápenatých a/nebo hořečnatých iontů, které dodávají enzymům tyto ionty (Vápenaté ionty jsou obecně poněkud účinnější než hořečnaté ionty a jsou výhodné, jestliže se používá pouze jediný typ kationtu.). Další stabilizace se může dosáhnout přítomností různých jiných v oblasti techniky popsaných stabilizátorů, zvláště boritanových části: viz Severson:

USA patent 4 537 706. Typické detergentní prostředky, zvláště kapaliny, budou obsahovat od 1 do 30, s výhodou od 2 do 20, výhodněji od 5 do 15 a nejvýhodněji od 8 do 12 milimolů vápenatých iontů na litr konečného prostředku. Toto množství se může poněkud měnit podle přítomného množství enzymu a podle jeho odpovědi na vápenaté nebo hořečnaté ionty. Množství vápenatých nebo hořečnatých iontů by mělo být vybráno tak, aby v prostředku neustále existovalo nějaké minimální množství dostupné pro enzym po komplexaci se stavebními složkami, mastnými kyselinami atd. Jako zdroj vápenatých nebo hořečnatých iontů se může používat jakákoliv ve vodě rozpustná vápenatá nebo hořečnatá sůl včetně, ale bez omezeni na ně, chloridu vápenatého, síranu vápenatého, jablečnanu vápenatého, maleinanu vápenatého, hydroxidu vápenatého, mravenčanu vápenatého a octanu vápenatého a odpovídajících hořečnatých solí. V prostředku jsou často přítomna také malá množství vápenatých iontů, obvykle mezi 0,05 a 0,4 milimoly na litr, díky vápníku přítomnému v enzymové suspenzi a ve vodě použité pro přípravu. V pevných detergentních prostředcích prostředek může obsahovat dostatečné množství zdroje ve vodě rozpustných vápenatých iontů tak, aby bylo zajištěno jejich dostatečné množství v prací vodě. Jinak může postačovat tvrdost přírodní vody.

Tomu je třeba rozumět tak, že předcházejíc! množství vápenatých a/nebo hořečnatých iontů jsou dostatečná pro zajištění stability enzymu. K prostředkům se může přidat více vápenatých a/nebo hořečnatých iontů, aby se při tomto provedení zajistilo další odstranění mastnosty. Obvyklý prostředek tedy bude typicky obsahovat od 0,05 do 2 % hmotn. ve vodě rozpustných zdrojů • · ·* • · • · • · ·· · ··· ·· ···· • 9 · • · · ··· · • · ·· · vápenatých nebo hořečnatých iontů nebo obojích. Toto množství se ovšem může měnit podle množství a typu enzymu, který se v prostředku použije.

Prostředky podle vynálezu mohou popřípadě, ale s výhodou, obsahovat různé další stabilizátory, zvláště stablizátory typu boritanů. Tyto stabilizátory se v prostředcích typicky používají v množstvích od 0,25 do 10, s výhodou od 0,5 do 5, výhodněji od 0,75 do 3 % hmotn. kyseliny borité nebo jiné boritanové sloučeniny schopné tvořit v prostředku kyselinu boritou (vztaženo na kyselinu boritou). Kyselina boritá je výhodná, i když vhodnými jsou také jiné sloučeniny, jako je oxid boritý, borax a další boritany alkalických kovů (např. ortho-, meta- a diboritan sodný a pentaboritan sodný). Místo kyseliny borité se mohou použít také substituované kyseliny borité (např. fenylboritá kyselina, butanboritá kyselina a p-bromfenylboritá kyselina) .

Polymerní dispergační činidla se v prostředcích s výhodou používají v množství od 0,5 % hmotn. do 8 % hmotn., zvláště v přítomnosti zeolitových a/nebo vrstvených křemičitanových stavebních složek. Mezi vhodná polymerní dispergační činidla patří polymerní polykarboxyláty a polyethylenglykoly, i když se mohou používat také jiná činidla známá z oblasti techniky. Předpokládá se, i když bez omezeni teorií, že polymerní dispergační činidla zlepšují celkové provedení detergentní stavební složky, jestliže se používají v kombinaci s jinými stavebními složkami (včetně polykarboxylátů s nízkou molekulovou hmotností) příslušným peptizačním uvolněním ušpinění a svým účinkem proti opětovnému ukládání.

Polymerní polykarboxylátové materiály se mohou vyrábět polymerací nebo kopolymerací vhodných nenasycených monomerů, s výhodou v jejich kyselé formě. Nenasycené monomerní kyseliny, které se mohou polymerovat za vzniku vhodných polymerních polykarboxylátů zahrnují akrylovou kyselinu, maleinovou kyselinu (nebo anhydrid kyseliny maleinové), kyselinu fumarovou, kyselí·· ···· nu itakonovou, kyselinu akonitovou, kyselinu mesakonovou, kyselinu citrakonovou a kyselinu methylenmalonovou. Je vhodná přítomnost polymerních polykarboxylátů nebo monomerních segmentů neobsahujících žádné karboxylátové radikály, jako je vinylmethylether, styren, ethylen atd., za předpokladu, že tyto segmenty nepředstavují více než 40 % hmotn.

Zvláště vhodné polymerní polykarboxyláty lze odvodit od kyseliny akrylové. Polymery na bázi kyseliny akrylové, které jsou užitečné podle vynálezu, jsou ve vodě rozpustné soli polymerované kyseliny akrylové. Průměrná molekulová hmotnost těchto polymerů v kyselé formě se pohybuje s výhodou v rozmezí od 2000 do 10 000, výhodněji od 4000 do 7000 a nejvýhodněji od 4000 do 5000. Mezi soli těchto polymerů kyseliny akrylové, které jsou rozpustné ve vodě, patří například sůl alkalického kovu, amonná sůl a substituované amoniové soli. Vhodné polymery tohoto typu jsou známé materiály. Použití polyakrylátů tohoto typu v detergentních prostředcích je popsáno například Diehlem v USA patentu 3 308 067, vydaném 7. března 1967.

Kopolymery na bázi kyseliny akrylové/kyšeliny maleinové se také mohou používat jako výhodná složka dispergujicího činidla/činidla působícího proti zpětnému ukládání. Mezi tyto materiály patří ve vodě rozpustné soli kopolymerů kyseliny akrylové a kyseliny maleinové. Průměrná molekulová hmotnost těchto kopolymerů v kyselé formě je s výhodou v rozmezí od 2000 do 100 000, výhodněji od 5000 do 75 000, nejvýhodněji od 7000 do 65 000. Poměr akrylátových k maleinátovým segmentům v těchto kopolymerech bude obvykle v rozmezí od 30:1 do 1:1, výhodněji od 10:1 do 2:1. Mezi tyto ve vodě rozpustné soli kopolymerů kyseliny akrylové/kyšeliny maleinové patří například soli alkalického kovu, amonné soli a substituované amoniové soli. Rozpustné kopolymery akrylát/maleinát tohoto typu jsou známé materiály, které jsou popsány v evropské aptentové přihlášce č. 66 915, publikované 15. prosince 1982, stejně jako v evropském patentu 193 360, publikovaném 3. září 1986, který také popisuje polymery obsahující hydroxypropylakrylát. Mezi ještě • · · · · · další dispergační činidla patří terpolymery kyselina maleinová/ /kyselina akrylová/vinylalkohol. Tyto materiály jsou také popsány v evropském patentu 193 360, včetně například terpolymeru kyselina akrylová/kyselina maleinová/vinylalkohol 45/45/10.

Jiným polymerním materiálem, který zde může být zahrnut, je polyethylenglykol (PEG). PEG může vykazovat účinky dispergačního činidla stejně jako může působit jako činidlo uvolňující ušpinění a zabraňující jeho zpětnému ukládání. Typické molekulové hmotnosti pro tyto účely jsou od 500 do 100 000, s výhodou od 1000 do 50 000, výhodněji od 1500 do 10 000.

Mohou se používat také polyaspartátová a polyglutamátová dispergační činidla, zvláště ve spojení se zeolitovými stavebními složkami. Dispergační činidla, jako je polyaspartát, mají průměrnou molekulovou hmotnost s výhodou kolem 10 000.

Prostředky podle předloženého vynálezu mohou popřípadě také obsahovat ve vodě rozpustné ethoxylované aminy, které mají vlastnosti typu odstraňování ušpinění a působící proti zpětnému ukládání. Granulované detergentní prostředky, které obsahují tyto sloučeniny, typicky obsahují od 0,01 do 10,0 % hmotn. ve vodě rozpustných ethoxylovaných aminů, kapalné detergentní prostředky typicky obsahuji 0,01 až 5 % hmotn.

Nejvýhodnějším činidlem uvolňujícím ušpinění a činidlem působícím proti zpětnému ukládání ušpinění je ethoxylovaný tetraethylenpentamin. Příklady ethoxylovaných aminů jsou dále popsány v USA patentu 4 597 898 VanderMeera, vydaném 1. července 1986. Jinou skupinou výhodných činidel odstraňujících ušpiněni hlinkou - činidel působících proti zpětnému ukládání jsou kationtové sloučeniny popsané v evropském patentu 111 965. Další činidla odstraňující ušpinění hlinkou působící proti zpětnému ukládání mohou zahrnovat ethoxylované aminové polymery popsané v evropském patentu 111 984, obojetné polymery popsané v evropském patentu 112 592 a aminoxidy popsané v USA patentu číslo 4 548 744. V prostředcích podle vynálezu se mohou používat také • · · · · · ··♦ ·· ·· *« · ··· · · · · .

• ···· · · · , >·· « • · · · · · ··· · ··· ··· «· · další činidla odstraňující ušpinění hlinkou a/nebo působící proti zpětnému ukládání. Další typ výhodného činidla působícího proti zpětnému ukládání zahrnuje karboxymethylcelulosové materiály (CMC). Tyto materiály jsou velmi dobře známy v oblasti techniky.

V prostředcích a způsobech podle tohoto vynálezu se mohou používat jakákoliv poolymerní činidla uvolňující ušpinění známá odborníkům z oblasti techniky. Polymerní činidla uvolňující ušpinění se vyznačují tím, že mají jak hydrofilní segmenty pro hydrofilizaci povrchu hydrofóbních vláken, jako je polyester a nylon, tak hydrofóbní segmenty pro ukládání na hydrofóbní vlákna, která zůstanou přilnuta až do ukončení cyklů praní a máchání a slouží tedy jako kotva hydrofilních segmentů. To umožňuje, aby skvrny, které se vyskytují po ošetření činidlem uvolňujícím ušpiněni, byly snadněji vyčištěny v dalších postupech praní.

Mezi činidla uvolňující ušpinění, vyznačující se tím, že obsahují póly(vinylester)ové hydrofóbní segmenty, patří roubované kopolymery póly(vinylester)u, např. vinylesterů s 1 až 6 atomy uhlíku, s výhodou póly(vinylaeetát)u roubovaného na polyalkylenoxidové základní skelety, jako jsou polyethylenoxidové základní skelety (viz evropský patent 0 219 048). Mezi komerčně dostupná činidla uvolňující ušpiněni tohoto druhu patří materiál typu Sokalan, např. Sokalan HP-22, dostupný od firmy Basf (SRN).

Jedním typem výhodného činidla uvolňujícího ušpinění je kopolymer s náhodnými bloky ethylentereftalátu a polyethylenoxid(PEO)tereftalátu. Molekulová hmotnost tohoto polymerního činidla uvolňujícího ušpinění je v rozmezí od 25 000 do 55 000. Viz USA patent 3 959 230 Hayse a USA patent 3 893 929.

Jiným výhodným polymemím činidlem uvolňujícím ušpinění je polyester s opakujícími se jednotkami ethylentereftalátových jednotek v množství 10 až 15 % hmotn. ethylentereftalátových

9 «99 9

9 9 9 • · ·

9999 · ·

9 • 9·9 999

9 9

9 9 • 9* 9

9

9 9 jednotek s 90 až 80 % hmotn. polyoxyethylentereftalátových jednotek odvozených od polyoxyethylenglykolu s průměrnou molekulovou hmotností 300 až 5000. Mezi příklady těchto polymerů patří komerčně dostupný materiál Zelcon 5126 (od firmy Dupont) a Milease T (od ICI). Viz také USA patent 4 702 857.

Jiným výhodným polymerním činidlem uvolňujícím ušpinění je sulfonovaný produkt v podstatě lineárního esterového oligomeru sestávajícího z oligomerního esterového základního skeletu tereftaloylových a oxyalkylenoxy-opakovacích jednotek a terminálních částí kovalentně napojených na základní skelet. Tato činidla uvolňující ušpinění jsou plně popsána v USA patentu č. 4 968 451. Mezi další vhodná polymerní činidla uvolňující ušpinění patří tereftalátové polyestery z USA patentu 4 711 730, oligomerni estery uzavřené aniontovým koncem z USA patentu č. 4 721 580 a blokové polyesterové oligomerni sloučeniny z USA patentu 4 702 857.

Mezi výhodná polymerní činidla uvolňující ušpinění patří také činidla uvolňující ušpinění z USA patentu 4 877 896, který popisuje aniontové, zvláště sulfoaroylové, na konci uzavřené tereftalátové estery.

Jestliže se používají, pak se činidla uvolňující ušpiněni používají obvykle v množství 0,01 až 10,0, typicky od 0,1 do 5, s výhodou od 0,2 do 3,0 % hmotn. z hmotnosti prostředků.

Ještě dalším výhodným činidlem uvolňujícím ušpinění je oligomer s opakovacími jednotkami tereftaloylových jednotek, sulfoisotereftaloylových jednotek, oxyethylenoxy- a oxy-1,2-propylenoxy-jednotek. Opakovači jednotky tvoří základní skelet oligomeru a jsou s výhodou ukončeny modifikovanými isethionátovými ukončeními. Zvláště výhodné činidlo tohoto typu uvolňující ušpinění obsahuje jednu sulfoisoftaloylovou jednotku, 5 tereftaloylových jednotek, oxyethylenoxy- a oxy-l,2-propylenoxy- jednotky v poměru od 1,7 do 1,8 a dvě jednotky uzavírající konec sodné soli 2-(2-hydroxyethoxy)ethansulfonátu. Uvedené či29 nidlo uvolňující ušpinění obsahuje také od 0,5 do 20 % hmotn. z hmotnosti oligomeru krystalického redukujícího stabilizátoru, s výhodou xylensulfonátu, kumensulfonátu, toluensulfonátu a jejich směsi.

Prostředky podle předloženého vynálezu mohou také obsahovat jeden nebo více materiálů, které jsou účinné pro inhibováni přenosu barviv z jedné látky na druhou během procesu čištění. Mezi tato činidla inhibující přenos barviv patří polyvinylpyrrolidonové polymery, polyamin-N-oxidové polymery, kopolymery N-vinylpyrrolidonu a N-vinylimidazolu, ftalokyanin hořčíku, peroxidasy a jejich směsi. Jestliže se používají, pak se tato činidla typicky používají v množství od 0,01 do 10, s výhodou od 0,01 do 5, výhodněji od 0,05 do 2 % hmotn. z hmotnosti prostředku .

Podrobněji - polyamin-N-oxidové polymery výhodné pro použití podle vynálezu obsahují jednotky obecného vzorce R-A_x-P, v němž P znamená polymerovatelnou jednotku, na kterou je připojena skupina N-0, nebo skupina N-0 může tvořit část polymerovatelné jednotky nebo skupina N-0 může být připojena na obě jednotky, A znamená jednu z následujících struktur: -NC(O)-, -C(O)O-, -S-, -0-, -N=, x znamená číslo 0 nebo 1 a R znamená alifatickou, ethoxylovanou alifatickou, aromatickou, herocyklickou nebo alicyklickou skupinu nebo jakoukoliv jejich kombinaci, na kterou může být připojena nebo jejíž část může tvořit skupina N-0. Výhodnými polyamin-N-oxidy jsou ty, v nichž R znamená heterocyklickou skupinu, jako je pyridin, pyrrol, imidazol, pyrrolidin, piperidin a jejich deriváty.

Skupina N-0 může znamenat skupinu následujících obecných vzorců

O O

I I (R₁)_x-N-(R₂)_y nebo =N-(RJ_X , (R₃)₂ v nichž R_x, R₂ a R₃ znamenají alifatickou, aromatickou, hetero-

cyklickou nebo alicyklickou skupinu nebo jejich kombinace, x, y a z znamenají číslo 0 nebo 1 a atom dusíku skupiny N-O může být připojen na nebo může tvořit část shora uvedených skupin. Aminoxidová jednotka polyamin-N-oxidů má pKa<10, s výhodou pKa<7, výhodněji pKa<6.

Může se použít jakýkoliv polymemí základní skelet, pokud vytvořený aminoxidový polymer je rozpustný ve vodě a pokud má vlastnosti inhibující přenos barviv. Mezi příklady vhodných polymerních základních skeletů patří polyvinyly, polyalkyleny, polyestery, polyethery, polyamid, polyimidy, polyakryláty a jejich směsi. Tyto polymery zahrnují náhodné nebo blokové kopolymery, v nichž monomer jednoho typu znamená amin-N-oxid a monomer jiného typu N-oxid. Amin-N-oxidové polymery mají poměr aminu k amin-N-oxidu typicky 10:1 až 1:1 000 000. Počet aminoxidových skupin přítomných v polyaminoxidovém polymeru se však může měnit podle příslušné kopolymerace nebo příslušného stupně N-oxidace. Polyaminoxidy se mohou získávat s téměř jakýmkoliv stupněm polymerace. Průměrná molekulová hmotnost je typicky v rozmezí od 500 do 1 000 000, výhodněji od 1000 do 500 000, nejvýhodněji 5000 až 100 000. Tato výhodná skupina materiálů se označuje jako PVNO.

Ne j výhodně jší m polyamin-N-oxidem užitečným v prostředcích podle vynálezu je poly(4-vinylpyridin-N-oxid), který má průměrnou molekulovou hmotnost 50 000 a poměr aminu k amin-N-oxidu je 1:4.

Kopolymery N-vinylpyrrolidonových a N-vinylimidazolových polymerů (označovaných jako skupina PVPVI) jsou také výhodné pro použiti podle vynálezu. S výhodou má PVPVI průměrnou molekulovou hmotnost v rozmezí od 5000 do 1 000 000, výhodněji od 5000 do 200 000 a nejvýhodněji od 10 000 do 20 000 (Rozmezí průměrné molekulové hmotnosti bylo stanovováno rozptylem světla, jak je popsáno Barthem a spol.: Chemical Analyses 113. Modem Methods of Polymer Characterization.). PVPVI kopolymery mají molární poměr N-vinylimidazolu k N-vinylpyrrolidonu typic·· · ky od 1:1 do 0,2:1, výhodněji od 0,8:1 do 0,3:1, nejvýhodněji od 0,6:1 do 0,4:1. Tyto kopolymery jsou buď lineární nebo větvené.

Předložené prostředky mohou také používat polyvinylpyrrolidon (PVP) s průměrnou molekulovou hmotností od 5000 do 400 000, s výhodou od 5000 do 200 000, výhodněji od 5000 do 50 000. PVP jsou známy odborníkům z oblasti techniky detergentů, viz například evropská patentová přihláška číslo 262 897 a 256 696. Prostředky obsahující PVP mohou obsahovat také polyethylenglykol (PEG), který má průměrnou molekulovou hmotnost od 500 do 100 000, s výhodou od 1000 do 10 000. Poměr PEG k PVP (v ppm) v pracích roztocích je s výhodou od 2:1 do 50:1, výhodněji od 3:1 do 10:1.

Detergentní prostředky podle vynálezu mohou popřípadě obsahovat také od 0,005 do 5 % hmotn. některých typů hydrofilních optických zjasňovacích prostředků, která mají také účinnost inhibovat přenos barviv. Jestliže jsou používány, pak prostředky podle vynálezu s výhodou obsahují od 0,01 do 1,2 % hmotn. těchto optických zjasňujících prostředků.

Hydrofilní optické zjasňovací prostředky užitečné v předloženém vynálezu jsou sloučeniny obecného vzorce

Jestliže ve shora uvedeném vzorci R_x znamená anilinovou v němž R_x znamená skupinu, která je vybrána z anilinové skupiny, N-2-bis-hydroxyethylu a NH-2-hydroxyethylu, R₂ znamená skupinu vybranou z N-2-bis-hydroxyethylu, N-2-hydroxyethyl-N-methylaminové, morfolinové a aminové skupiny a atomu chloru a M znamená kation tvořící sůl, jako je sodný a draselný.

•4 4444

skupinu, R₂ znamená N-2-bis-hydroxyethyl a M znamená kation, jako je sodný, zjasňovací činidlo znamená 4,4'-bis[(4-anilino-6- (N-2-bis-hydroxyethy 1 )-1,3,5-triazin-2-yl) amino ] -2,2' -stilbendisulfonovou kyselinu a její dvojsodnou sůl. Toto zjasňovací činidlo je komerčně dostupné pod obchodním názvem Tinopal-UNPA-GX od Ciba-Geigy Corporation. Tinopal-UNPA-GX je výhodným hydrofilním optickým zjasňovacím činidlem, které je užitečné v prostředcích podle vynálezu.

Jestliže ve shora uvedeném vzorci R_x znamená anilinovou skupinu, R₂ znamená N-2-hydroxyethyl-N-2-methylaminovou skupinu a M znamená kation, jako je sodný, zjasňovací činidlo znamená dvojsodnou sůl 4,4'-bis[(4-anilino-6-(N-2-hydroxyethyl-N-methylamino )-1,3,5-triazin-2-yl) amino ] -2,2^z -stí lbendisulf onové kyseliny. Toto zjasňoavcí činidlo je komerčně dostupné pod obchodním názvem Tinopal 5BM-GX od Ciba-Geigy Corporation.

Jestliže ve shora uvedeném vzorci R_x znamená anilinovou skupinu, R₂ znamená morfolinovou skupinu a M znamená kation, jako je sodný, zjasňovací činidlo znamená sodnou sůl 4,4'-bis[(4-anilino-6-morfolino-1,3,5-triazin-2-yl)amino]-2,2'-stilbendisulfonové kyseliny. Toto zjasňovací činidlo je komerčně dostupné pod obchodním názvem Tinopal AMS-GX od Ciba-Geigy Corporation .

Jiná specifická optická zjasňovací činidla, která se mohou používat podle předloženého vynálezu, poskytují zvláště účinné provedení inhibice přenosu barviv, jestliže se používají v kombinaci se shora popsanými vybranými polymerními činidly inhibujícími přenos barviv. Kombinace těchto vybraných polymerních materiálů (např. PVNO a/nebo PVPVI) s vybranými optickými zjasňovacími činidly (např. Tinopal UNPA-GX, Tinopal 5BM-GX a/nebo Tinopal AMS-GX) poskytuje významně lepší inhibici přenosu barviv ve vodných pracích roztocích než kterákoliv z těchto dvou složek, jestliže se používá samotná. Bez ohledu na teorii se předpokládá, že tato zjasňovací činidla fungují takto proto, že mají vysokou afinitu k látkám v pracím roztoku a tedy se re33 lativně rychle ukládají na látky. Rozsah, ve kterém se zjasňovací činidla ukládají na látky v pracím roztoku, může být definován parametrem, který se nazývá koeficient vyčerpání. Koeficient vyčerpání je obecně poměr a) zjasňovaciho materiálu, který je uložen na látce, k b) počátečnímu množství zjasňovacího činidla v prací kapalině. Zjasňovací činidla s relativně vysokými koeficienty vyčerpání jsou nejvhodnější pro inhibování přenosu barviv v souvislosti s předloženým vynálezem.

Ovšem, že je třeba vzít v úvahu, že v předložených prostředcích se mohou použít jiné typy konvenčních optických zjasňovacích činidel, aby se dosáhly konvenční zjasňovací účinky, spíše než skutečný účinek inhibice přenosu barviv. Toto použití je konvenční a je dobře známo těm, kteří připravují složení detergentního prostředku.

Detergentní prostředky podle vynálezu mohou obsahovat také od 0,005 do 5, s výhodou 0,01 až 1,2, nejvýhodněji 0,05 až 1,2 % hmotn. konvenčních optických zjasňovacích činidel nebo jiných zjasňovacích nebo bělících činidel známých z oblasti techniky. Komerční optická zjasňovací činidla, která mohou být užitečná v předloženém vynálezu, lze rozdělit do podskupin, které zahrnují, ale nejsou na ně nutně omezena, deriváty stilbenu, pyrazolinu, kumarinu, karboxylové kyseliny, methincyaninů, dibenzothiofen-5,5-dioxidu, azolů, 5- a 6-členných heterocyklů a dalších činidel. Příklady těchto zjasňovacích činidel jsou popsány v The Production and Application of Fluorescent Brightening Agents, M. Zahradník, publikováno John Wiley and Sons, New York (1982). Mezi další optická zjasňovací činidla, která se také mohou používat v předloženém vynálezu, patří naftalimid, bezoxazol, benzofuran, benzimidazol a jakékoliv jejich směsi.

Specifickými příklady optických zjasňovacích činidel, která jsou užitečná v předložených prostředcích, jsou činidla, která jsou uvedena v USA patentu 4 790 856. Mezi tato zjasňovací činidla patří řada zjasňovacích činidel Phorwhite od firmy Verona. Mezi další zjasňovací činidla popsaná v tomto odkazu patří: Tinopal UNPA, Tinopal CBS a Tinopal 5BM, dostupná od Ciba-Geigy, Artic White CC a Artic White CWD, 2-(4-styryl-fenyl)-2H-nafto[1,2-d]triazoly, 4,4·-bis(1,2,3-triazol-2-yl)stilbeny, 4,4'-bis(styryl)bisfenyly a aminokumarin. Mezi specifické příklady těchto zjasfíovacích činidel patří 4-methyl-7-diethyl-aminokumariny, 1,2-bis(benzimidazol-2-yl)ethylen, 1,3-difenyl-pyrazoliny, 2,5-bis(benzoxazol-2-yl)thiofen, 2-styryl-nafto-[ 1,2-d]oxazol a 2-(stilben-4-yl) -2H-nafto[ 1,2-d] triazol. Viz také USA patent 3 646 015.

Do prostředků podle předloženého vynálezu se mohou přidávat sloučeniny snižující nebo potlačující tvorbu pěny. Činidla potlačující pěnění mohou být zvláště důležité při tak zvaných postupech čištění s vysokými koncentracemi a v evropských nejmodernějších typech praček.

Jako potlačovatelé pěnění se mohou používat rozmanité materiály. Potlačovatelé pěnění jsou dobře známy odborníkům z oblasti techniky. Viz například Kirk Othmer Encyclopedia of Chemical Technology, třetí vydání, strany 430 až 447 (John Wiley & Sons, lne., 1979). Jedna kategorie potlačovatelů pěnění zahrnuje monokarboxylové mastné kyseliny a jejich rozpustné soli. Viz USA patent 2 954 347. Monokarboxylové mastné kyseliny a jejich soli používané jako potlačovatelé pěnění mají typicky uhlovodíkové řetězce s 10 až 24 atomy uhlíku, s výhodou s 12 až 18 atomy uhlíku. Mezi vhodné soli patří soli alkalického kovu, jako jsou sodné, draselné a lithné soli a amonné a alkanolamoniové soli.

Detergentní prostředky podle vynálezu mohou obsahovat také nepovrchově aktivní potlačovatelé pěnění. Mezi ně patří například uhlovodíky s vysokou molekulovou hmotností, jako je parafin, estery mastné kyseliny (např. triglyceridy mastné kyseliny), estery jednomocných alkoholů s mastnými kyselinami, alifatické ketony s 18 až 40 atomy uhlíku (např. stearon) atd. Mezi další inhibitory pěnění patří N-alkylované amintriaziny, jako jsou tri- až hexa-alkylmelaminy nebo di- až tetra-alkyl• · ·· · diaminchlortriaziny vytvořené jako produkty reakce chloridu kyseliny kyanurové se dvěma nebo třemi moly primárního nebo sekundárního aminu s 1 až 24 atomy uhlíku, propylenoxid, monostearylfosfáty, jako je fosfátový ester monostearylalkoholu a soli monostearylfosfátů s alkalickým kovem (např. K, Na a Li), a fosfátové estery. Uhlovodíky, jako je parafin a halogenparafin, se mohou používat v kapalné formě. Kapalné uhlovodíky mohou být kapalné při teplotě místnosti a atmosferickém tlaku a budou tát v rozmezí od -40 °C do 50 °C s minimální teplotou varu ne menší než 110 °C (atmosferický tlak). Je také známo, že se používají voskové uhlovodíky, s výhodou s teplotou tání pod 100 °C. Uhlovodíky představují výhodnou kategorii potlačovatelů pěnění pro detergentní prostředky. Uhlovodíkové potlačovatele pěnění lze nalézt např. v USA patentu 4 265 779. Mezi uhlovodíky tedy patří alifatické, alicyklické, aromatické a heterocyklické nasycené nebo nenasycené uhlovodíky s 12 až 70 atomy uhlíku. Pojem parafin”, jak je používán v této diskusi o činidlech potlačujících pěnění, je myšlen tak, že zahrnuje směsi opravdových parafinů a cyklických uhlovodíků.

Jiná výhodná kategorie nepovrchově aktivních potlačovatelů pěnění zahrnuje silikonové potlačovatele pěnění. Tato kategorie zahrnuje použití polyorganosiloxanových olejů, jako je polydimethylsiloxan, disperze nebo emulze polyorganosiloxanových olejů nebo pryskyřic a kombinace polyorganosiloxanu s částicemi oxidu křemičitého, při čemž polyorganosiloxan je chemicky naadsorbován nebo napojen na oxid křemičitý. Potlačovatelé pěnění na bázi silikonu jsou dobře známy v oblasti techniky a jsou popsány například v USA patentu 4 265 779 a v evropském patentu 354 016.

Směsi silikonového a silanovaného oxidu křemičitého jsou

Další potlačovatelé pěnění tohoto typu jsou popsány v USA patentu 3 455 839, který se týká prostředků a způsobu odpěňování vodných roztoků zahrnutím malých množství polydimethylsiloxanových kapalin.

• · · · · · popsány například v SRN patentové přihlášce DOS 2 124 526. Činidla silikonového typu jako odpěňující činidla a regulátory pěnění v granulovaných detergentních prostředcích jsou popsána v USA patentech 3 933 672 a 4 652 392.

Potlačovatel pěnění na bázi silikonu jako příklad pro použití podle vynálezu v množství potlačujícím pěnění činidla regulujícího pěnění sestává v podstatě z;

i) polydimethylsiloxanové kapaliny s viskozitou od 20 do 1500 cs při 25 °C, ii) od 5 do 50 dílů na 100 dílů hmotn. siloxanové pryskyřice i) složené z (CH₃)₃SiO_1/2 jednotek SiO₂ jednotek v poměru (CH₃)₃SiO_1/2 jednotek k Si0₂ jednotkám od 0,6:1 do 1,2:1, a iii) od 1 do 20 dílů pevného silikagelu na 100 dílů hmotn. složky i).

Ve výhodných silikonových činidlech potlačujících pěnění používaných podle vynálezu je rozpouštědlo kontinuální fáze vyrobeno z polyethylenglykolů nebo kopolymerů polyethyl/polypropylenglykolu nebo jejich směsí (s výhodou) a nebo polypropylenglykolu. Primární silikonová činidla potlačující pěnění jsou rozvětvena/zesííována a s výhodou nejsouní lineární.

Pro další ilustraci tohoto bodu - typické kapalné prací detergentní prostředky s regulováním pěnění popřípadě obsahují od 0,001 do 1, s výhodou od 0,01 do 0,7, nejvýhodněji od 0,05 do 0,5 % hmotn. uvedeného silikonového potlačovatele pěnění, který obsahuje 1) nevodnou emulzi primárního protipěnivého činidla, které je směsí a) polyorganosiloxanu, b) pryskyřičného siloxanu nebo silikonovou pryskyřici produkující silikonové sloučeniny, c) jemně rozemletého materiálu plnidla a d) katalyzátoru, který podporuje reakci složek a), b) a c) za vzniku silanolátů, 2) alespoň jedno neiontové silikonové povrchově aktivní činidlo a 3) polyethylenglykol nebo kopolymer polyethyl/ /polypropylenglykolu s rozpustnosti ve vodě za teploty místnosti vyšší než 2 % hmotn. a bez polypropylenglykolu. Podobná množství se mohou používat v granulovaných prostředcích, gelech ··· ·

4 4 • 4 ·

444 4

4 atd. Viz také USA patenty 4 978 471, 4 983 316, 5 288 431, 4 639 489 a 4 749 740 (Aizawa a spol, sloupec 1, řádek 46, až sloupec 4, řádek 35).

Silikonová činidla potlačující pěnění podle vynálezu s výhodou obsahují polyethylenglykol a kopolymer polyethylenglykolu s polypropylenglykolem, všechny tyto složky s průměrnou molekulovou hmotností menši než 1000, s výhodou mezi 100 a 800. Kopolymery polyethylenglykolu s polypropylenglykolem podle vynálezu mají rozpustnost ve vodě za teploty místnosti větší než 2 % hmotn., s výhodou větší než 5 % hmotn.

Výhodným rozpouštědlem podle vynálezu je polyethylenglykol s průměrnou molekulovou hmotností menší než 1000, výhodněji mezi 100 a 800, nejvýhodněji mezi 200 a 400, a kopolymer polyethylenglykolu s polypropylenglykolem s výhodou PPG 200/PEG 300. Výhodný je hmotnostní poměr polyethylenglykolu ke kopolymeru polyethylenglykolu s polypropylenglykolem mezi 1:1 a 1:10, nejvýhodněji mezi 1:3 a 1:6.

Činidla potlačující pěnění silikonového typu používaná podle vynálezu neobsahují polypropylenglykol, zvláště o molekulové hmotnosti 4000. S výhodou neobsahují také blokové kopolymery ethylenoxidu a propylenoxidu, jako je Pluronic L101.

Další činidla potlačující pěnění užitečná podle vynálezu obsahuji sekundární alkoholy (např. 2-alkyl-alkanoly) a směsi těchto alkoholů se silikonovými oleji, jako jsou silikony popsané v USA patentu 4 798 679, USA patentu 4 075 118 a v evropském patentu 150 872. Mezi sekundární alkoholy patří aikylalkoholy se 6 až 16 atomy uhlíku s řetězcem s 1 až 16 atomy uhlíku. Výhodným alkoholem je 2-butuloktanol, který je dostupný od Condea pod obchodní značkou Isofol 12. Směsi sekundárních alkoholů jsou dostupné pod obchodní značkou Isalchem 123 od firmy Enichem. Směsný potlačovatel pěnění typicky obsahuje směs alkoholu a silikonu v hmotnostním poměru 1:5 až 5:1.

• · ·

U jakéhokoliv detergentní ho prostředku použitého v automatické pračce by pěnění nemělo dosáhnout takového rozsahu, aby pračka přetekla. Potlačovatelé pěněním, jestliže se používají, jsou s výhodou přítomny v množství, které potlačuje pěnění. Množstvím, které potlačuje pěnění, se rozumí to, že výrobce prostředku vybere takové množství činidla regulujícího pěnění, které dostatečně reguluje pěnění, takže se vyrobí nízkopěnící prací detergentní prostředek pro použití v automatických pračkách.

Prostředky podle vynálezu budou obecně obsahovat od 0 do 5 % hmotn. potlačovatele pěnění. Jestliže se používají jako potlačovatelé pěnění, pak budou monokarboxylové mastné kyseliny a jejich soli typicky přítomny v množstvích až 5 % hmotn. z hmotnosti detergentního prostředku. S výhodou se používá 0,5 až 3 % hmotn. potlačovatele pěnění typu mastné monokarboxylové kyseliny. Potlačovatelé pěnění typu silikonu se typicky používají v množstvích až 2 % hmotn. z hmotnosti detergentního prostředku, i když se mohou používat vyšší množství. Tento horní limit je praktický vzhledem k minimální ceně a efektivitě nižších množství pro účinnou regulaci pěnění. S výhodou se používá od 0,01 do 1 % hmotn. silikonového potlačovatele pěněni, výhodněji od 0,25 do 0,5 % hmotn. Tato hmotnostní procenta, jak se zde používají, zahrnuji jakýkoliv oxid křemičitý, který se může používat v kombinaci s polyorganosiloxanem, stejně jako jakékoliv materiály, které lze používat jako přísady, které se mohou používat. Monostearylfosfátové činidlo potlačující pěnění se obecně používá v množstvích od 0,1 do 2 % hmotn. z hmotnosti prostředku. Potlačovatelé pěnění uhlovodíkového typu se typicky používají v množstvích od 0,01 do 5,0 % hmotn., i když se mohou používat vyšší množství. Potlačovatelé pěnění typu alkoholů se typicky používají v množství 0,2 až 3 % hmotn. z hmotnosti konečných prostředků.

Mohou se popřípadě používat různá avivážní činidla, zvláště velmi jemné smektitové hlinky z USA patentu 4 062 647 stejně jako jiné avivážní hlinky známé z oblasti techniky. Typicky • · · » · ► · se v předložených prostředcích používají v množství od 0,5 do 10 % hmotn., s výhodou od 0,5 do 2 % hmotn., aby se dosáhlo změkčení látek současně s jejich Čištěním. Avivážní hlinky se mohou používat v kombinaci s aminovými nebo kationtovými avivážními činidly, jak je to popsáno například v USA patentu č. 4 375 416 a 4 291 071.

Do prostředků podle vynálezu se mohou přidávat rozmanité jinak fungující složky používané v detergentních prostředcích, mezi něž patří jiné účinné složky, nosiče, hydrotropy, činidla napomáhající opracování, barviva nebo pigmenty, rozpouštědla pro kapalné prostředky a pevná plnidla pro prostředky ve tvaru kostek. Jestliže je žádoucí vysoké pěnění, mohou se do prostředků zahrnout činidla podporující pěnění, jako jsou alkanolamidy s 10 až 16 atomy uhlíku, typicky v množství 1 až 10 % hmotn. Monoethanol- a diethanol-amidy s 10 až 14 atomy uhlíku ilustrují typickou skupinu těchto činidel podporujících pěnění. Výhodné je také použití činidel podporujících pěnění s přísadou vysokopěnících povrchově aktivních činidel, jako jsou shora uvedené aminoxidy, betainy a sultainy. Jestliže je to žádoucí, mohou se přidat rozpustné hořečnaté soli, jako je MgCl₂, MgSO„ a podobné, typicky v množství 0,1 až 2 % hmotn., aby se dosáhlo dalšího pěnění a aby se zlepšilo odstraňování mastnot.'

Různé čistící složky používané v předložených prostředcích se mohou dále stabilizovat absorbováním na porézním hydrofóbním substrátu a následujícím potažením tohoto substrátu hydrofóbním potahem. Čistící složka se s výhodou před absorbováním na porézním substrátu smíchá s povrchově aktivním činidlem. Při použití se čistící složka uvolňuje ze substrátu do vodného pracího roztoku, kde provádí svoji zamýšlenou Čistící funkci.

Pro podrobnější ilustrování tohoto způsobu se porézní hydrofóbni oxid křemičitý (obchodní značka Sipernat D10, DeGussa) smíchá s roztokem proteolytického enzymu obsahujícího 3 až 5 % hmotn. ethoxylovaného (EO 7) alkoholu s 13 až 15 atomy uhlíku. Roztok enzym/povrchově aktivní činidlo je typicky 2,5náso• · · • · · ·« · bek hmotnosti oxidu křemičitého. Výsledný prášek se disperguje za míchání v silikonovém oleji (používají se silikonové oleje s rozmanitými viskozitami v rozmezí od 500 do 12 000). Výsledná disperze silikonového oleje se emulguje nebo se jinak přidá k matrici konečného detergentního činidla. Tím se mohou takové složky, jako jsou shora uvedené enzymy, bělící činidla, bělící aktivátory, bělící katalyzátory, fotoaktivátory, barviva, fluorescenční činidla, kondicionéry látek a hydrolyzovatelná povrchově aktivní činidla chránit pro používání v detergentních prostředcích.

Detergentní prostředky podle vynálezu budou s výhodou připravovány tak, aby během používání ve vodných čisticích operacích bylo pH prací vody mezi 6,5 a 11, s výhodou mezi 7,5 a 10,5. Prací produkty mají pH typicky 9 až 11. Mezi způsoby regulování pH na doporučená množství při používání patří použití pufrů, alkalií, kyselin atd. Tyto způsoby jsou dobře známy odborníkům z oblasti techniky.

Mezi případné další složky vhodné pro zahrnutí do prostředků podle vynálezu patří parfémy, barviva a soli plnidel, při čemž výhodnou solí plnidla je síran sodný.

Detergentní prostředky podle vynálezu se mohou připravovat v jakékoli žádané formě, jako jsou prášky, granuláty, pasty, kapaliny a gely.

Detergentní prostředky podle předloženého vynálezu mohou být vyráběny jako kapalné detergentní prostředky. Tyto kapalné detergentní prostředky typicky obsahují od 94 do 35, s výhodou od 90 do 40, nejvýhodněji od 80 do 50 % hmotn. kapalného nosiče např. vody, s výhodou směsi vody a organického rozpouštědla.

Detergentní prostředky podle předloženého vynálezu mohou existovat také ve formě gelů. Takové prostředky se typicky vyrábějí s polyalkenylpolyetherem s molekulovou hmotností od 750 000 do 4 000 000.

Prostředky podle vynálezu mohou existovat také ve formě pevných látek, jako jsou prášky a granule.

Střední velikost částic složek granulovaných prostředků podle vynálezu by měla být s výhodou taková, aby ne více než 5 % částic mělo větší průměr než 1,4 mm a ne více než 5 % částic mělo menší průměr než 0,15 mm.

Pojem střední velikost částic je zde definován tak, že se vypočte prosetím vzorku prostředku na různé frakce (typicky 5 frakcí) na řadě Tylerových sít. Takto získané hmotnostní frakce se vynesou proti velikosti otvoru sít. Střední velikost částic se bere jako velikost otvoru, skrz který projde 50 % hmotn. vzorku.

Objemová hustota granulovaných detergentních prostředků podle předloženého vynálezu je zvláště užitenáč v koncentrovaných granulovaných detergentních prostředcích, které jsou charakterizovány relativně vysokou hustotou při srovnání s konvenčními pracími detergentními prostředky. Tyto prostředky o vysokých hustotách mají objemovou hustotu typicky alespoň 600 g/litr, výhodněji alespoň 650 až 1200 g/litr a nejvýhodněji od 800 do 1000 g/ /litr.

Objemová hustota se měří jednoduchou nálevkou s kelímkem, který sestává z konické nálevky upevněné pevně na podstavu, opatřené klapkovým ventilem a v její dolní části uzpůsobené tak, že umožňuje, aby se obsah nálevky vyprázdnil do válcovitého kelímku, který je umístěn pod nálevkou v její ose. Nálevka má výšku 130 mm a vnitřní průměry 130 a 40 mm na jejím horním a dolním konci. Je připevněna tak, že dolní konec je 140 mm nad povrchem podstavy. Kelímek má celkovou výšku 90 mm, vnitřní výšku 87 mm a vnitřní průměr 84 mm. Jeho nominální objem je 500 ml.

Při měření se nálevka ručně naplní práškem, ventil se otevře a práškem se nechá přeplnit kelímek. Naplněný kelímek se ·« ···· ··· · · . . .· • ··.. · · ».·«·· ·»· · ··· »»· »·* * odebere z konstrukce a nadbytek prášku se z kelímku odstraní rovným ostrým nástrojem, nožem, posunem přes horní část kelímku. Naplněný kelímek se pak odváži a hodnota získaná jako hmotnost prášku se zdvojnásobí. Získá se tak objemová hustota v g/ /litr. Podle potřeby se měření zopakuje.

Granulované detergentní prostředky podle předloženého vynálezu se mohou vyrábět různými způsoby včetně míchání zasucha, sušení rozprašováním, aglomerace a granulování.

Tento vynález je ilustrován následujícími neomezujícími příklady, v nichž všechna procenta znamenají hmotnostní procenta, pokud není uvedeno jinak.

V bělících prostředcích podle vynálezu a detergentních prostředcích zahrnujících bělící prostředky podle vynálezu mají zkratky složek následující významy:

CXYAS znamená převážně lineární alkylsulfát sodný se 14 až 15 atomy uhlíku,

TAE 50 znamená lojový alkohol ethoxylovaný 50 moly ethylenoxidu na mol alkoholu,

C₂₅E₃S znamená rozvětvený alkylsuflát sodný s 12 až 15 atomy uhlíku kondenzovaný se třemi moly ethylenoxidu,

C₂₄E₅ znamená rozvětvený primární alkohol s 12 až 14 atomy uhlíku kondenzovaný s průměrně 5 moly ethylenoxidu,

NaSKS-6 znamená krystalický vrstvený křemičitan obencého vzorce 5-Na₂Si₂0_s, uhličitan znamená bezvodý uhličitan sodný s velikostí částic mezi 200 μτα a 900 μιη,

Zeolite A znamená hydratovaný hlinitokřemičitan sodný obecného vzorce Na₁₂(AlO₂SiO₂] )₁₂.27 H₂0 s primární velikostí částic v rozmezí od 0,1 do 10 μιη,

MA/AA znamená kopolymer kyselina maleinová/kyselina akrylová v poměru 1:4 (hmotn.) s průměrnou molekulovou hmotností kolem 70 000, peruhličitan znamená peruhličitan sodný vzorce 2 Na₂C0₃.3 H₂O₂, • · 4 • · · • ···· · • · • · · ·

TAED znamená tetraacetylethylendiamin (86 % aktivní) aglomerovaný s MA/AA, hydrofóbní perkyselina znamená (6-nonanamidokaproyl)oxybenzensulfonát (72 % aktivní) aglomerovaný s kyselinou citrónovou, prekursor znamená TAE 50, zjasňovací činidlo znamená 4,4^/-bis(4-anilino-6-raorfolino-1,3,5-triazin-2-yl)amino)stilben-2:2'-disulfonát dvojsodný,

HEDP znamená hydroxyethan-1,1-difosfonát,

DTPMP znamená diethylentriaminpenta( methy lenf osf onát) prodávaný firmou Monsanto pod obchodním označením Dequest 2060, silikonové protipěnivé činidlo znamená polydimethylsiloxanový regulátor pěnění se siloxan-oxyalkylenovým kopolymerem jako dispergačním činidlem s poměrem regulátoru pěnění k dispergačnímu činidlu 10:1 až 100:1, fotoaktivovaný znamená sulfonovaný ftalocyanin zinku uzavřený v tobolkách v bělícím dextrinovém rozpustném polymeru, savinasa znamená proteolytický enzym standardní aktivity 10 T/g, celulasa znamená celulytický enzym o aktivitě 1000 DEVU/g, termamyl znamená amylotytický enzym o aktivitě 60 KNU/g, lipolasa znamená lipolytický enzym o aktivitě 100 kLU/g, endolasa znamená endoglukanasu A o aktivitě 2 T/g, všechny enzymy prodávané firmou Novo Industries A/S,

PVNO znamená polyvinylpyridin-N-oxid,

PVPVI znamená kopolymer polyvinylpyrrolidonu a vinylimidazolu, CMC znamená sodnou sůl karboxymethylcelulosy,

SRA znamená sulfobenzoylovou skupinou zakončené estery s oxyethylenem a činidla uvolňující ušpinění znamenají oxy- a tereftaloylový základní skelet.

·· ····

• · · ·

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Byl vyroben následující parfémový prostředek:

vonné chemikálie	% hmotn.
hexylsalicylát	20
tetrahydromuguo1	10
tetrahydrogeraniol	6
fenylethylalkohol	8
cyklopentadekanolid	10
4-terc. butylcyklohexylacetát	10
7-acetyl-l,2,3,4,5,6,7,8-oktahydro-	9
1,1,6,7-tetramethylnaftalen
hexahydro-4,7-methano-inden-5-yl acetát	5
methylfenylethylketon	4
acetaldehyd: fenylethylpropylacetál	7
isoamylfenylethylether	5
2-terc. butylcyklohexylacetát	4
fenylethylmethylether	0,5
lauroylnitril	0,5
cis 3-hexenylacetát	0,5
Dynascone (10% (hmotn.))	0,5

Příklad 2

Byly vyrobeny následující detergentní prostředky podle vynálezu, v nichž parfém znamená jak uvedeno v příkladu 1.

	složky	A	B
aglomerát:	C25 AS/C45 AS	6,44	6,44
	C25 E3S	1,61	1,61
	Zeolite A	4,61	4,61
	uhličitan	2,10	2,10
	MA/AA	2,51	3,44
	CMC	0,28	0,28
	PVNO/PVPVI	0,02	0,02
	TAED	1,75	-
	hydrofóbní perkyselinové bělidlo	3,70	4,79
	DTPMP	0,38	0,38
	síran hořečnatý	0,38	0,38
suchá přísada:	Zeolite A	6,90	7,14
	SKS-6/kys. citrónová	8,50	8,50
	uhličitan	8,25	8,25
	MA/AA	0,65	0,93
	SRA	0,20	0,20
	savinasa	0,60	0,60
	lipolasa	0,14	0,14
	celulasa	0,19	0,19
	termamayl	0,40	0,40
	endolasa	0,15	0,15
	peruhličitan	13,25	13,25
	HEDP	0,40	0,40
	zjasňovací činidlo	0,21	0,21
	fotoaktivované bělící činidlo	0,002	0,002
	silikonové protipěnící činidlo	2,00	2,00

sprej: C24 E5 3,10 3,10 amid mastné polyhydroxykyseliny 1,33 1,33 se 16 až 18 atomy uhlíku parfém 0,44 0,44 minoritní a dalši složky pro doplnění

Všechny prostředky podle vynálezu vykazovaly zlepšenou « stabilitu parfému a poskytovaly účinné zlepšení odstraňování ušpinění.

T>V saoo-^

Claims (11)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Parfémovaný bělící prostředek, vyznačuj ící se t i m, že obsahuje:

   a) hydrofobní bělící systém, který je vybrán z:

   i) 0,1 až 60 % hmotn. perhydrátu kombinovaného s 0,1 až 60 % hmotn. hydrofóbního perkyselinového bělícího prekursoru, „ ii) 0,1 až 60 % hmotn. předem vyrobené hydrofobní perkyseliny a « iii) směsí i) a ii), při čemž hydrofóbní perkyselinový bělící prekursor znamená sloučeninu, která při perhydrolýze poskytuje hydrofóbní perkyselinu, jejíž původní karboxylová kyselina má kritickou koncentraci micely menši než 0,5 molů/litr a hydrofóbní předem vytvořená perkyselina znamená sloučeninu, jejíž původní karboxylová kyselina má kritickou koncentraci micely menší než 0,5 molů/litr, a

   b) 0,05 až 2 % hmotn. parfémového prostředku, který obsahuje jednu nebo více vonných chemikálií, které jsou vybrány z: terciárních alkoholů, nitrilů, laktonů, ketonů, acetálů, etherů, Schiffových bází, esterů a jejich směsí, při čemž celkové množství uvedených aromatických chemikálií v parfému je alespoň 40 % hmotn. z hmotnosti parfému.
2. 2. Parfémovaný bělící prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že řetězec skeletu per- kyselinového bělícího prekursoru a/nebo perkyselinového bělícího činidla obsahuje více než 7 atomů uhlíku.

   *
3. 3. Parfémovaný bělící prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že hydrofóbní bělící prekursor je vybrán z bělících prekursorových sloučenin, které obsahuji alespoň jednu acylovou skupinu tvořící perkyselinovou část navázanou na odcházející skupinu vazbou

   -0- nebo -N-.
4. 4. Parfémovaný bělící prostředek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že bělící prekursor je vybrán z 3,5,5-trimethyl-hexanoyl-oxybenzensulfonátu, nonanoyloxybenzensulfonátu, amidem substituované perkyselinové prekursorové sloučeniny nebo jakýchkoliv jejich směsi.
5. 5. Parfémovaný bělící prostředek podle kteréhokoliv z nároků , laž4, vyznačující se tím, že bělící prekursor znamená amidem substituovanou perkyselinovou pre- kursorovou sloučeninu vybranou ze (6-oktanamidokaproyl)oxybenzensulfonátu,(6-nonanamidokaproyl)oxybenzensulfonátu, (6-dekanamido-kaproyl)oxybenzensulfonátua jejich směsi .
6. 6. Parfémovaný bělící prostředek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že předem vyrobená hydrofóbní perkyselina znamená amidem substituovanou perkyselinovou sloučeninu.
7. 7. Parfémovaný bělící prostředek podle nároku 6, v y načující se tím, že předem vyrobené hydrofóbní perkyselinové bělící činidlo znamená monononylamidoperkyselinovou sloučeninu.
8. 8. Parfémovaný bělící prostředek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že * a) terciární alkoholy jsou vybrány z tetrahydrolinalolových, tetrahydromyrceno1ových, tetrahydromuguolových a * tetrahydrogeraniolových sloučenin,

   b) nitrily jsou vybrány z laurylnitrilových, myristylnitrilových a tridecen-2-nitrilových sloučenin,

   c) laktony jsou vybrány z undekalaktonových, hexadekanolidových a cyklopentandekanolidových sloučenin,

   d) ketony jsou vybrány z methyl-B-naftyl-ketonu, methylfenylethylketonu a 7-acetyl-l,2,3,4,5,6,7,8-oktahydro-1,1,6,7-tetramethylnaftalenových sloučenin, ·· · · • · · • ···· · ·· ····

   e) acetály jsou vybrány z (indan-a-ol,2-hydroxymethylen)formaldacetálových, fenylethylpropylacetálaldehydových a 4-fenyl-2,4,6-trimethyl-l,3-dioxanových sloučenin,

   f) ethery jsou vybrány z isoamylfenylethyletherových, fenylethylmethyletherových, cedrylmethyletherových a 3,3,5-trimethylcyklohexylethyletherových sloučenin,

   g) Schiffovy báze jsou vybrány z lyral/methylanthranilátu, helional/methylanthranilátu a triplal/methylanthranilátu a

   h) estery jsou vybrány z 2-terc.butylcyklohexylacetátu, 4-terc.butylcyklohexylacetátu, hexahydro-4,7-methano-inden- 7 -yl -acetátu, hexahydro- 4 ,7-methano-inden-6-yl-acetátu, hexahydro-4,7-methano-inden-5-yl-propionátu, hexahydro-4 ,7-methano-inden-6-yl-propionátu, hexylsalicylátu a amylsalicylátu.
9. 9.
10. 10.
11. 11.

    *

    Parfémovaný bělící prostředek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že celková hmotnost vonných chemikálii v parfému je alespoň 50 % hmotn. z hmotnosti parfému.

    Parfémovaný bělící prostředek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že celková hmotnost vonných chemikálií v parfému je alespoň 60 % hmotn. z hmotnosti parfému.

    Detergentní prostředek obsahující povrchově aktivní materiál, stavební složku a parfémovaný bělící prostředek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 10.