CZ289474B6 - Nosič záznamu a čtecí zařízení pro jeho čtení - Google Patents

Nosič záznamu a čtecí zařízení pro jeho čtení Download PDF

Info

Publication number
CZ289474B6
CZ289474B6 CZ19921435A CZ143592A CZ289474B6 CZ 289474 B6 CZ289474 B6 CZ 289474B6 CZ 19921435 A CZ19921435 A CZ 19921435A CZ 143592 A CZ143592 A CZ 143592A CZ 289474 B6 CZ289474 B6 CZ 289474B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
coded picture
picture
line
information
image
Prior art date
Application number
CZ19921435A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ9201435A3 (cs
Inventor
Jozef Maria Karel Timmermans
Original Assignee
Koninklijke Philips Electronics N. V.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Family has litigation
First worldwide family litigation filed litigation Critical https://patents.darts-ip.com/?family=26126014&utm_source=google_patent&utm_medium=platform_link&utm_campaign=public_patent_search&patent=CZ289474(B6) "Global patent litigation dataset” by Darts-ip is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
Priority claimed from NL9002113A external-priority patent/NL9002113A/nl
Application filed by Koninklijke Philips Electronics N. V. filed Critical Koninklijke Philips Electronics N. V.
Publication of CZ9201435A3 publication Critical patent/CZ9201435A3/cs
Publication of CZ289474B6 publication Critical patent/CZ289474B6/cs

Links

Classifications

    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N1/00—Scanning, transmission or reproduction of documents or the like, e.g. facsimile transmission; Details thereof
    • H04N1/32—Circuits or arrangements for control or supervision between transmitter and receiver or between image input and image output device, e.g. between a still-image camera and its memory or between a still-image camera and a printer device
    • H04N1/32101—Display, printing, storage or transmission of additional information, e.g. ID code, date and time or title
    • H04N1/32106—Display, printing, storage or transmission of additional information, e.g. ID code, date and time or title separate from the image data, e.g. in a different computer file
    • H04N1/32112—Display, printing, storage or transmission of additional information, e.g. ID code, date and time or title separate from the image data, e.g. in a different computer file in a separate computer file, document page or paper sheet, e.g. a fax cover sheet
    • G—PHYSICS
    • G09—EDUCATION; CRYPTOGRAPHY; DISPLAY; ADVERTISING; SEALS
    • G09G—ARRANGEMENTS OR CIRCUITS FOR CONTROL OF INDICATING DEVICES USING STATIC MEANS TO PRESENT VARIABLE INFORMATION
    • G09G5/00—Control arrangements or circuits for visual indicators common to cathode-ray tube indicators and other visual indicators
    • G09G5/36—Control arrangements or circuits for visual indicators common to cathode-ray tube indicators and other visual indicators characterised by the display of a graphic pattern, e.g. using an all-points-addressable [APA] memory
    • G09G5/39—Control of the bit-mapped memory
    • G09G5/391—Resolution modifying circuits, e.g. variable screen formats
    • G—PHYSICS
    • G11—INFORMATION STORAGE
    • G11B—INFORMATION STORAGE BASED ON RELATIVE MOVEMENT BETWEEN RECORD CARRIER AND TRANSDUCER
    • G11B27/00—Editing; Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Monitoring; Measuring tape travel
    • G11B27/02—Editing, e.g. varying the order of information signals recorded on, or reproduced from, record carriers
    • G11B27/031—Electronic editing of digitised analogue information signals, e.g. audio or video signals
    • G11B27/034—Electronic editing of digitised analogue information signals, e.g. audio or video signals on discs
    • G—PHYSICS
    • G11—INFORMATION STORAGE
    • G11B—INFORMATION STORAGE BASED ON RELATIVE MOVEMENT BETWEEN RECORD CARRIER AND TRANSDUCER
    • G11B27/00—Editing; Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Monitoring; Measuring tape travel
    • G11B27/10—Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Measuring tape travel
    • G11B27/102—Programmed access in sequence to addressed parts of tracks of operating record carriers
    • G11B27/105—Programmed access in sequence to addressed parts of tracks of operating record carriers of operating discs
    • G—PHYSICS
    • G11—INFORMATION STORAGE
    • G11B—INFORMATION STORAGE BASED ON RELATIVE MOVEMENT BETWEEN RECORD CARRIER AND TRANSDUCER
    • G11B27/00—Editing; Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Monitoring; Measuring tape travel
    • G11B27/10—Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Measuring tape travel
    • G11B27/11—Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Measuring tape travel by using information not detectable on the record carrier
    • G—PHYSICS
    • G11—INFORMATION STORAGE
    • G11B—INFORMATION STORAGE BASED ON RELATIVE MOVEMENT BETWEEN RECORD CARRIER AND TRANSDUCER
    • G11B27/00—Editing; Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Monitoring; Measuring tape travel
    • G11B27/10—Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Measuring tape travel
    • G11B27/19—Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Measuring tape travel by using information detectable on the record carrier
    • G11B27/28—Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Measuring tape travel by using information detectable on the record carrier by using information signals recorded by the same method as the main recording
    • G—PHYSICS
    • G11—INFORMATION STORAGE
    • G11B—INFORMATION STORAGE BASED ON RELATIVE MOVEMENT BETWEEN RECORD CARRIER AND TRANSDUCER
    • G11B27/00—Editing; Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Monitoring; Measuring tape travel
    • G11B27/10—Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Measuring tape travel
    • G11B27/19—Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Measuring tape travel by using information detectable on the record carrier
    • G11B27/28—Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Measuring tape travel by using information detectable on the record carrier by using information signals recorded by the same method as the main recording
    • G11B27/30—Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Measuring tape travel by using information detectable on the record carrier by using information signals recorded by the same method as the main recording on the same track as the main recording
    • G11B27/3027—Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Measuring tape travel by using information detectable on the record carrier by using information signals recorded by the same method as the main recording on the same track as the main recording used signal is digitally coded
    • G11B27/3036—Time code signal
    • G—PHYSICS
    • G11—INFORMATION STORAGE
    • G11B—INFORMATION STORAGE BASED ON RELATIVE MOVEMENT BETWEEN RECORD CARRIER AND TRANSDUCER
    • G11B27/00—Editing; Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Monitoring; Measuring tape travel
    • G11B27/10—Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Measuring tape travel
    • G11B27/19—Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Measuring tape travel by using information detectable on the record carrier
    • G11B27/28—Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Measuring tape travel by using information detectable on the record carrier by using information signals recorded by the same method as the main recording
    • G11B27/32—Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Measuring tape travel by using information detectable on the record carrier by using information signals recorded by the same method as the main recording on separate auxiliary tracks of the same or an auxiliary record carrier
    • G11B27/327—Table of contents
    • G11B27/329—Table of contents on a disc [VTOC]
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N1/00—Scanning, transmission or reproduction of documents or the like, e.g. facsimile transmission; Details thereof
    • H04N1/00127—Connection or combination of a still picture apparatus with another apparatus, e.g. for storage, processing or transmission of still picture signals or of information associated with a still picture
    • H04N1/00281—Connection or combination of a still picture apparatus with another apparatus, e.g. for storage, processing or transmission of still picture signals or of information associated with a still picture with a telecommunication apparatus, e.g. a switched network of teleprinters for the distribution of text-based information, a selective call terminal
    • H04N1/00283—Connection or combination of a still picture apparatus with another apparatus, e.g. for storage, processing or transmission of still picture signals or of information associated with a still picture with a telecommunication apparatus, e.g. a switched network of teleprinters for the distribution of text-based information, a selective call terminal with a television apparatus
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N1/00—Scanning, transmission or reproduction of documents or the like, e.g. facsimile transmission; Details thereof
    • H04N1/00962—Input arrangements for operating instructions or parameters, e.g. updating internal software
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N1/00—Scanning, transmission or reproduction of documents or the like, e.g. facsimile transmission; Details thereof
    • H04N1/21—Intermediate information storage
    • H04N1/2166—Intermediate information storage for mass storage, e.g. in document filing systems
    • H04N1/217—Interfaces allowing access to a single user
    • H04N1/2175—Interfaces allowing access to a single user with local image input
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N1/00—Scanning, transmission or reproduction of documents or the like, e.g. facsimile transmission; Details thereof
    • H04N1/32—Circuits or arrangements for control or supervision between transmitter and receiver or between image input and image output device, e.g. between a still-image camera and its memory or between a still-image camera and a printer device
    • H04N1/32101—Display, printing, storage or transmission of additional information, e.g. ID code, date and time or title
    • H04N1/32106—Display, printing, storage or transmission of additional information, e.g. ID code, date and time or title separate from the image data, e.g. in a different computer file
    • H04N1/32122—Display, printing, storage or transmission of additional information, e.g. ID code, date and time or title separate from the image data, e.g. in a different computer file in a separate device, e.g. in a memory or on a display separate from image data
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N1/00—Scanning, transmission or reproduction of documents or the like, e.g. facsimile transmission; Details thereof
    • H04N1/32—Circuits or arrangements for control or supervision between transmitter and receiver or between image input and image output device, e.g. between a still-image camera and its memory or between a still-image camera and a printer device
    • H04N1/32101—Display, printing, storage or transmission of additional information, e.g. ID code, date and time or title
    • H04N1/32128—Display, printing, storage or transmission of additional information, e.g. ID code, date and time or title attached to the image data, e.g. file header, transmitted message header, information on the same page or in the same computer file as the image
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N1/00—Scanning, transmission or reproduction of documents or the like, e.g. facsimile transmission; Details thereof
    • H04N1/387—Composing, repositioning or otherwise geometrically modifying originals
    • H04N1/393—Enlarging or reducing
    • H04N1/3935—Enlarging or reducing with modification of image resolution, i.e. determining the values of picture elements at new relative positions
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N1/00—Scanning, transmission or reproduction of documents or the like, e.g. facsimile transmission; Details thereof
    • H04N1/46—Colour picture communication systems
    • H04N1/64—Systems for the transmission or the storage of the colour picture signal; Details therefor, e.g. coding or decoding means therefor
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N1/00—Scanning, transmission or reproduction of documents or the like, e.g. facsimile transmission; Details thereof
    • H04N1/46—Colour picture communication systems
    • H04N1/64—Systems for the transmission or the storage of the colour picture signal; Details therefor, e.g. coding or decoding means therefor
    • H04N1/646—Transmitting or storing colour television type signals, e.g. PAL, Lab; Their conversion into additive or subtractive colour signals or vice versa therefor
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N5/00—Details of television systems
    • H04N5/76—Television signal recording
    • H04N5/91—Television signal processing therefor
    • H04N5/92—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback
    • H04N5/926—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback by pulse code modulation
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N9/00—Details of colour television systems
    • H04N9/79—Processing of colour television signals in connection with recording
    • H04N9/797—Processing of colour television signals in connection with recording for recording the signal in a plurality of channels, the bandwidth of each channel being less than the bandwidth of the signal
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N9/00—Details of colour television systems
    • H04N9/79—Processing of colour television signals in connection with recording
    • H04N9/80—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback
    • H04N9/804—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback involving pulse code modulation of the colour picture signal components
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N9/00—Details of colour television systems
    • H04N9/79—Processing of colour television signals in connection with recording
    • H04N9/80—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback
    • H04N9/804—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback involving pulse code modulation of the colour picture signal components
    • H04N9/8042—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback involving pulse code modulation of the colour picture signal components involving data reduction
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N9/00—Details of colour television systems
    • H04N9/79—Processing of colour television signals in connection with recording
    • H04N9/87—Regeneration of colour television signals
    • H04N9/877—Regeneration of colour television signals by assembling picture element blocks in an intermediate memory
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N9/00—Details of colour television systems
    • H04N9/79—Processing of colour television signals in connection with recording
    • H04N9/87—Regeneration of colour television signals
    • H04N9/88—Signal drop-out compensation
    • H04N9/888—Signal drop-out compensation for signals recorded by pulse code modulation
    • G—PHYSICS
    • G11—INFORMATION STORAGE
    • G11B—INFORMATION STORAGE BASED ON RELATIVE MOVEMENT BETWEEN RECORD CARRIER AND TRANSDUCER
    • G11B2220/00—Record carriers by type
    • G11B2220/17—Card-like record carriers
    • G—PHYSICS
    • G11—INFORMATION STORAGE
    • G11B—INFORMATION STORAGE BASED ON RELATIVE MOVEMENT BETWEEN RECORD CARRIER AND TRANSDUCER
    • G11B2220/00—Record carriers by type
    • G11B2220/20—Disc-shaped record carriers
    • G11B2220/21—Disc-shaped record carriers characterised in that the disc is of read-only, rewritable, or recordable type
    • G11B2220/213—Read-only discs
    • G—PHYSICS
    • G11—INFORMATION STORAGE
    • G11B—INFORMATION STORAGE BASED ON RELATIVE MOVEMENT BETWEEN RECORD CARRIER AND TRANSDUCER
    • G11B2220/00—Record carriers by type
    • G11B2220/20—Disc-shaped record carriers
    • G11B2220/25—Disc-shaped record carriers characterised in that the disc is based on a specific recording technology
    • G11B2220/2525—Magneto-optical [MO] discs
    • G—PHYSICS
    • G11—INFORMATION STORAGE
    • G11B—INFORMATION STORAGE BASED ON RELATIVE MOVEMENT BETWEEN RECORD CARRIER AND TRANSDUCER
    • G11B2220/00—Record carriers by type
    • G11B2220/20—Disc-shaped record carriers
    • G11B2220/25—Disc-shaped record carriers characterised in that the disc is based on a specific recording technology
    • G11B2220/2537—Optical discs
    • G11B2220/2545—CDs
    • G—PHYSICS
    • G11—INFORMATION STORAGE
    • G11B—INFORMATION STORAGE BASED ON RELATIVE MOVEMENT BETWEEN RECORD CARRIER AND TRANSDUCER
    • G11B2220/00—Record carriers by type
    • G11B2220/20—Disc-shaped record carriers
    • G11B2220/25—Disc-shaped record carriers characterised in that the disc is based on a specific recording technology
    • G11B2220/2537—Optical discs
    • G11B2220/2545—CDs
    • G11B2220/255—CD-I, i.e. CD-interactive
    • G—PHYSICS
    • G11—INFORMATION STORAGE
    • G11B—INFORMATION STORAGE BASED ON RELATIVE MOVEMENT BETWEEN RECORD CARRIER AND TRANSDUCER
    • G11B2220/00—Record carriers by type
    • G11B2220/40—Combinations of multiple record carriers
    • G11B2220/41—Flat as opposed to hierarchical combination, e.g. library of tapes or discs, CD changer, or groups of record carriers that together store one title
    • G—PHYSICS
    • G11—INFORMATION STORAGE
    • G11B—INFORMATION STORAGE BASED ON RELATIVE MOVEMENT BETWEEN RECORD CARRIER AND TRANSDUCER
    • G11B2220/00—Record carriers by type
    • G11B2220/60—Solid state media
    • G11B2220/65—Solid state media wherein solid state memory is used for storing indexing information or metadata
    • G—PHYSICS
    • G11—INFORMATION STORAGE
    • G11B—INFORMATION STORAGE BASED ON RELATIVE MOVEMENT BETWEEN RECORD CARRIER AND TRANSDUCER
    • G11B27/00—Editing; Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Monitoring; Measuring tape travel
    • G11B27/002—Programmed access in sequence to a plurality of record carriers or indexed parts, e.g. tracks, thereof, e.g. for editing
    • G—PHYSICS
    • G11—INFORMATION STORAGE
    • G11B—INFORMATION STORAGE BASED ON RELATIVE MOVEMENT BETWEEN RECORD CARRIER AND TRANSDUCER
    • G11B27/00—Editing; Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Monitoring; Measuring tape travel
    • G11B27/10—Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Measuring tape travel
    • G11B27/19—Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Measuring tape travel by using information detectable on the record carrier
    • G11B27/28—Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Measuring tape travel by using information detectable on the record carrier by using information signals recorded by the same method as the main recording
    • G11B27/32—Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Measuring tape travel by using information detectable on the record carrier by using information signals recorded by the same method as the main recording on separate auxiliary tracks of the same or an auxiliary record carrier
    • G11B27/326—Indexing; Addressing; Timing or synchronising; Measuring tape travel by using information detectable on the record carrier by using information signals recorded by the same method as the main recording on separate auxiliary tracks of the same or an auxiliary record carrier used signal is a video-frame or a video-field (P.I.P.)
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N19/00—Methods or arrangements for coding, decoding, compressing or decompressing digital video signals
    • H04N19/30—Methods or arrangements for coding, decoding, compressing or decompressing digital video signals using hierarchical techniques, e.g. scalability
    • H04N19/39—Methods or arrangements for coding, decoding, compressing or decompressing digital video signals using hierarchical techniques, e.g. scalability involving multiple description coding [MDC], i.e. with separate layers being structured as independently decodable descriptions of input picture data
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N2201/00—Indexing scheme relating to scanning, transmission or reproduction of documents or the like, and to details thereof
    • H04N2201/32—Circuits or arrangements for control or supervision between transmitter and receiver or between image input and image output device, e.g. between a still-image camera and its memory or between a still-image camera and a printer device
    • H04N2201/3201—Display, printing, storage or transmission of additional information, e.g. ID code, date and time or title
    • H04N2201/3225—Display, printing, storage or transmission of additional information, e.g. ID code, date and time or title of data relating to an image, a page or a document
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N2201/00—Indexing scheme relating to scanning, transmission or reproduction of documents or the like, and to details thereof
    • H04N2201/32—Circuits or arrangements for control or supervision between transmitter and receiver or between image input and image output device, e.g. between a still-image camera and its memory or between a still-image camera and a printer device
    • H04N2201/3201—Display, printing, storage or transmission of additional information, e.g. ID code, date and time or title
    • H04N2201/3225—Display, printing, storage or transmission of additional information, e.g. ID code, date and time or title of data relating to an image, a page or a document
    • H04N2201/3226—Display, printing, storage or transmission of additional information, e.g. ID code, date and time or title of data relating to an image, a page or a document of identification information or the like, e.g. ID code, index, title, part of an image, reduced-size image
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N2201/00—Indexing scheme relating to scanning, transmission or reproduction of documents or the like, and to details thereof
    • H04N2201/32—Circuits or arrangements for control or supervision between transmitter and receiver or between image input and image output device, e.g. between a still-image camera and its memory or between a still-image camera and a printer device
    • H04N2201/3201—Display, printing, storage or transmission of additional information, e.g. ID code, date and time or title
    • H04N2201/3225—Display, printing, storage or transmission of additional information, e.g. ID code, date and time or title of data relating to an image, a page or a document
    • H04N2201/3242—Display, printing, storage or transmission of additional information, e.g. ID code, date and time or title of data relating to an image, a page or a document of processing required or performed, e.g. for reproduction or before recording
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N2201/00—Indexing scheme relating to scanning, transmission or reproduction of documents or the like, and to details thereof
    • H04N2201/32—Circuits or arrangements for control or supervision between transmitter and receiver or between image input and image output device, e.g. between a still-image camera and its memory or between a still-image camera and a printer device
    • H04N2201/3201—Display, printing, storage or transmission of additional information, e.g. ID code, date and time or title
    • H04N2201/3225—Display, printing, storage or transmission of additional information, e.g. ID code, date and time or title of data relating to an image, a page or a document
    • H04N2201/3243—Display, printing, storage or transmission of additional information, e.g. ID code, date and time or title of data relating to an image, a page or a document of type information, e.g. handwritten or text document
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N2201/00—Indexing scheme relating to scanning, transmission or reproduction of documents or the like, and to details thereof
    • H04N2201/32—Circuits or arrangements for control or supervision between transmitter and receiver or between image input and image output device, e.g. between a still-image camera and its memory or between a still-image camera and a printer device
    • H04N2201/3201—Display, printing, storage or transmission of additional information, e.g. ID code, date and time or title
    • H04N2201/3225—Display, printing, storage or transmission of additional information, e.g. ID code, date and time or title of data relating to an image, a page or a document
    • H04N2201/3254—Orientation, e.g. landscape or portrait; Location or order of the image data, e.g. in memory
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N2201/00—Indexing scheme relating to scanning, transmission or reproduction of documents or the like, and to details thereof
    • H04N2201/32—Circuits or arrangements for control or supervision between transmitter and receiver or between image input and image output device, e.g. between a still-image camera and its memory or between a still-image camera and a printer device
    • H04N2201/3201—Display, printing, storage or transmission of additional information, e.g. ID code, date and time or title
    • H04N2201/3274—Storage or retrieval of prestored additional information
    • H04N2201/3277—The additional information being stored in the same storage device as the image data
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N5/00—Details of television systems
    • H04N5/76—Television signal recording
    • H04N5/765—Interface circuits between an apparatus for recording and another apparatus
    • H04N5/775—Interface circuits between an apparatus for recording and another apparatus between a recording apparatus and a television receiver
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N5/00—Details of television systems
    • H04N5/76—Television signal recording
    • H04N5/78—Television signal recording using magnetic recording
    • H04N5/781—Television signal recording using magnetic recording on disks or drums
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N5/00—Details of television systems
    • H04N5/76—Television signal recording
    • H04N5/84—Television signal recording using optical recording
    • H04N5/85—Television signal recording using optical recording on discs or drums
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N5/00—Details of television systems
    • H04N5/76—Television signal recording
    • H04N5/91—Television signal processing therefor
    • H04N5/92—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback
    • H04N5/9201—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback involving the multiplexing of an additional signal and the video signal
    • H04N5/9206—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback involving the multiplexing of an additional signal and the video signal the additional signal being a character code signal
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N9/00—Details of colour television systems
    • H04N9/79—Processing of colour television signals in connection with recording
    • H04N9/80—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback
    • H04N9/82—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback the individual colour picture signal components being recorded simultaneously only
    • H04N9/8205—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback the individual colour picture signal components being recorded simultaneously only involving the multiplexing of an additional signal and the colour video signal
    • H—ELECTRICITY
    • H04—ELECTRIC COMMUNICATION TECHNIQUE
    • H04N—PICTORIAL COMMUNICATION, e.g. TELEVISION
    • H04N9/00—Details of colour television systems
    • H04N9/79—Processing of colour television signals in connection with recording
    • H04N9/80—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback
    • H04N9/82—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback the individual colour picture signal components being recorded simultaneously only
    • H04N9/8205—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback the individual colour picture signal components being recorded simultaneously only involving the multiplexing of an additional signal and the colour video signal
    • H04N9/8227—Transformation of the television signal for recording, e.g. modulation, frequency changing; Inverse transformation for playback the individual colour picture signal components being recorded simultaneously only involving the multiplexing of an additional signal and the colour video signal the additional signal being at least another television signal

Abstract

Nosi (70) z znamu m na sob zaznamen n ve stop (71) k dovan² obraz, slo en² z po sob n sleduj c ch k dovan²ch obrazov²ch ° dk (BL). K dovan obrazov ° dky (BL) obsahuj ° dkov synchronizace (LD) a ° dkov sla (LN), p°i em ka d ° dkov slo (LN) ud v sledov slo p° slu n ho k dovan ho obrazov ho ° dku (BL) v k dovan m obrazu, a ka d ° dkov synchronizace (LD) ud v za tek p° slu n ho k dovan ho obrazov ho ° dku (BL). Na nosi i z znamu (70) je tak zaznamen na ° dic informace (IIDB) vyhled v n , obsahuj c adresy pro k dovan obrazov ° dky (BL) k dovan ho obrazu, kter ud vaj polohy p° slu n²ch obrazov²ch ° dk ve stop (71). tec za° zen (6) obsahuje tec hlavu (280) pro ten zaznamenan²ch k dovan²ch obrazov²ch ° dk (BL) sn m n m stopy, prost°edky pro pohybov n tec hlavou ke stopov sti, maj c zvolenou adresu, a d le prost°edky pro volbu k dovan ho obrazov ho ° dku (BL) ve zvolen m k dovan m obrazu, prost°edky pro ten ° dic informace (IIDB) vyhled v n , prost°edky pro volbu, na z klad takto ten²ch adres, adresy pro stopovou st le c p°ed stopovou st , kde za n z znam zvolen ho k dovan ho obrazov ho ° dku (BL), prost°edky pro p soben , e se tec hlava (280) pohybuje ke stopov sti ud van zvolenou adresou, a prost°edky pro n slednou detekci ten za tku zvolen ho k dovan ho obrazov ho ° dku (BL).\

Description

Nosič záznamu a čtecí zařízení pro jeho čtení
Oblast techniky
Vynález se týká systému pro vyhledávání obrazů, obsahujícího nosič záznamu a čtecí zařízení, přičemž kódovaný obraz, složený z po sobě následujících kódovaných obrazových řádků, je zaznamenán ve stopě na nosiči záznamu, která je opatřena adresami. Konkrétně se týká nosiče záznamu pro tento systém a zařízení pro jeho čtení.
Dosavadní stav techniky
Výše uvedený systém, nosič záznamu a čtecí zařízení jsou známé, mimo jiné z knihy Compact Disc Interactive, a designér overview, vydané Kluerem (ISBN 9020121219). Tato kniha popisuje tak zvaný systém CD-I, který umožňuje zaznamenávání kódovaných obrazů na kompaktním disku. Zobrazení zaznamenaných kódovaných obrazů mohou být reprodukována pomocí CD-I přehrávače. Pro určité zpracovávací operace pro zpracovávání obrazu, jako například zobrazování zvětšených zobrazení zvolené části kódovaného obrazu, musí být zaznamenané kódované obrazy čteny pouze částečně. Jelikož celková délka čtení kódovaného obrazu může být pro kódované obrazy s vysokou rozlišovací schopností dlouhá, je žádoucí, aby kódované obrazové řádky mohly být vyhledávány selektivně.
Podstata vynálezu
Uvedeného cíle je dosaženo nosičem záznamu, na kterém je zaznamenán ve stopě kódovaný obraz, složený z po sobě následujících kódovaných obrazových řádků, přičemž tato stopa je opatřena adresami, jehož podstatou je, že kódované obrazové řádky obsahují řádkové synchronizace a řádková čísla, přičemž každé řádkové číslo udává pořadové číslo příslušného kódovaného obrazového řádku v kódovaném obrazu, a každá řádková synchronizace udává začátek příslušného kódovaného obrazového řádku, a přičemž na nosiči záznamu je také zaznamenána řídicí informace vyhledávání, obsahující adresy pro kódované obrazové řádky kódovaného obrazu, přičemž tyto adresy, které obsahuje řídicí informace vyhledávání, udávají polohy příslušných obrazových řádků ve stopě.
Tím, že se přidá každému kódovanému obrazovému řádku v obrazovém souboru řádková synchronizace a řádkové číslo, a že se na nosič zaznamenají adresy čísla kódovaných obrazových řádků, je možné rychle najít adresu stopové části, ležící v krátké vzdálenosti před začátkem zaznamenávání požadovaného kódovaného obrazového řádku. Nosič podle vynálezu je obzvláště výhodný, jestliže pro kódování obrazu bylo zvoleno kódování s proměnlivou délkou, takže stopový prostor, potřebný pro ukládání kódovaného obrazového řádku, se od jednoho obrazového řádku ke druhému obrazovému řádku liší. V takovém případě už totiž poloha ve stopě, kde záznam určitého kódovaného obrazového řádku začíná, nemůže být jednoznačně odvozena od začáteční polohy záznamu prvního kódovaného obrazového řádku.
Kromě toho má přidání řádkové synchronizace a řádkového čísla výhodu v tom, že v případě nesprávného čtení může být šíření chyby omezeno nanejvýše na délku kódovaného obrazového řádku. Je tomu tak proto, že na začátku každého obrazového řádku je řádkové číslo známé a začáteční bod kódovaného řádku je také známý, takže dekódování a reprodukce nesprávně Čtených obrazových řádků mohou být jednoduše rekonstruovány.
Výhodné provedení vynálezu se vyznačuje tím, že délky stopových částí, umístěných mezi polohami, udávanými zaznamenanými adresami kódovaných obrazových řádků, v podstatě odpovídají přesnosti vyhledávání.
Jestliže se během posunu čtecí hlavy tato hlava pohybuje do části s adresou, udávající kódovaný obrazový řádek předcházející zvolenému kódovanému obrazovému řádku, stane se velmi
-1 CZ 289474 B6 pravděpodobným, že se po odpovídajícím posunu se čtecí hlava dostane polohy, ležící před polohou, kde záznam požadovaného kódovaného obrazového řádku začíná. Tímto způsobem se předejde tomu, aby po posunu čtecí hlavy byl zapotřebí další posun čtecí hlavy v opačném směru. Čekací doba od okamžiku, ve kterém posun čtecí hlavy skončil, do okamžiku, v němž se dosáhne zvoleného kódovaného obrazového řádku, je omezená, čímž se umožní dosažení krátké celkové přístupové doby. Kromě toho je velikost stopového prostoru pro zaznamenávání adres řádkového čísla obrazových řádků minimální.
S výhodou má stopa spirálovitý tvar, a délky částí stopy, ležící mezi polohami udávanými zaznamenanými adresami kódovaných obrazových řádků, v podstatě odpovídají polovině délky otáčky spirálové stopy.
Toto provedení optimálně využívá skutečnosti, že přesnost vyhledávání je v případě, že se použije čtecí hlava, která se pohybuje radiálně přes stopu, rovná plus nebo minus jedné polovině délky otáčky spirálové stopy.
Vynález dále přináší čtecí zařízení pro čtení výše uvedeného nosiče záznamu, obsahující čtecí hlavu pro čtení zaznamenaných kódovaných obrazových řádků z nosiče záznamu snímáním stopy, prostředky pro pohybování čtecí hlavou ke stopové části, mající zvolenou adresu, jehož podstatou je, že obsahuje prostředky pro volbu kódovaného obrazového řádku ve zvoleném kódovaném obrazu, prostředky pro čtení řídicí informace vyhledávání obrazových řádků zvoleného obrazu, prostředky pro volbu, na základě takto čtených adres, adresy pro stopovou část ležící před stopovou částí, kde začíná záznam zvoleného kódovaného obrazového řádku, prostředky pro působení, že se čtecí hlava pohybuje ke stopové části, udávané zvolenou adresou, a prostředky pro následnou detekci čtení začátku zvoleného kódovaného obrazového řádku na základě čtených řádkových čísel a řádkových synchronizací.
Přehled obrázků na výkresech
Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr. Ia celkové schéma systému pro ukládání obrazu, obr. lb celkové schéma systému pro vyhledávání obrazu a reprodukci, obr. lc celkové schéma zjednodušeného systému pro vyhledávání a reprodukci, obr. 2 grafické znázornění vhodného formátu pro záznam obrazové informace na nosiči záznamu, obr. 3 schéma vhodného kódování obrazové informace, obr. 4 schéma vhodného zbytkového kódování pro použití pro kódování obrazové informace, obr. 5 vhodné uspořádání barevné informace obrazu pro řadu kódovaných obrazů se zvyšujícími se rozlišovacími schopnostmi, obr. 6 schéma formátu podsouboru obsahujícího zbytkově kódovaný obraz, obr. 7 pohled na nosič záznamu na němž byly zaznamenané kódované obrazy uspořádány vhodným způsobem, obr. 8 obraz sestavený z obrazových řádků, obr. 9 schematické zobrazení několika rozdílných zpracovávacích funkcí pro zpracovávání obrazu, obr. 10 blokové schéma provedení vyhledávacího a reprodukčního systému, schopného zobrazování obrazové informace s preferenčními nastaveními reprodukce, obr. 11 grafické znázornění vhodného formátu pro záznam preferenčních nastavení reprodukce na nosič záznamu, obr. 12 schéma vhodného formátu pro ukládání preferenčních nastavování reprodukce v energeticky nezávislé paměti, obr. 13 pohled na mozaikový obraz sestavený z šestnácti obrazů s nízkou rozlišovací schopností, obr. 14 zvětšený detail provedení zjednodušeného systému pro vyhledávání a reprodukci obrazu, obr. 15 schéma provedení, ve kterém skupiny řídicích dat mohou být uspořádány v paketech, obr. 16 blokové schéma extrakčního obvodu dat pro použití ve vyhledávacím a reprodukčním systému obrazu znázorněném na obr. 14, obr. 17 zvětšený detail provedení systému pro ukládání obrazů, obr. 18 blokové schéma záznamové jednotky pro použití v systému pro ukládání obrazů, obr. 19 schéma formátu CD-ROM XA, obr. 20 schéma vhodné organizace nosiče záznamu, jestliže obrazová informace byla zaznamenána v souladu s formátem CD-I, obr. 21, 23 a 24 vhodné tvary obrazových řádků absolutně kódovaných obrazů pro několik rozdílných rozlišovacích schopností, jestliže zaznamenaná informace byla rozdělena do bloků v souladu s formátem CD-I, obr. 22 schéma
-2CZ 289474 B6 obrazu sestaveného z obrazových řádků pro ilustraci tvaru z obr. 21, obr. 25 příklad zpracovávací jednotky obrazu, obr. 26 a 27 schéma ukazující zpracovávací funkce pro zpracovávání obrazu, které mají být vykonávány zpracovávací jednotkou obrazu, obr. 28 blokové schéma provedení čtecího zařízení, obr. 29 a 31 schémata příkladů zjednodušené jednotky pro zpracovávání obrazu a obr. 30 schéma činnosti zjednodušené zpracovávací jednotky obrazu znázorněné na obr. 29 a31.
Příklady provedení vynálezu
Obr. la znázorňuje systém 12 ukládání obrazů, v němž vynález může být použit. Systém 12 ukládání obrazů obsahuje snímací jednotku 1 obrazů pro snímání obrazů, přítomných na nosiči 3 obrazů, například páskovitém fotografickém negativu nebo diapozitivu. Snímací jednotka 1 obrazů dále obsahuje kódovací jednotku pro kódování obrazové informace získané snímáním. Kódovaná obrazová informace se zaznamenává na nosič 184 záznamu pomocí záznamové jednotky 5 při řízení řídicí jednotkou 4. Před zaznamenáváním může řídicí jednotka 4 provádět zvolené zpracovávání obrazů, například pro zlepšování kvality, korigování nebo editaci obrazové reprezentace, definované kódovanou obrazovou informací. Pro tento účel může řídicí jednotka obsahovat zpracovávací prostředek obrazů, který je sám o sobě znám. Záznamová jednotka 5 může obsahovat například optické, magnetické nebo magnetooptické záznamové zařízení. Vzhledem k vysoké ukládací kapacitě optických nebo magnetooptických nosičů záznamu je dávána přednost použití optických nebo magnetooptických záznamových zařízení. Řídicí jednotka 4 může obsahovat počítačový systém, například osobní počítač (PC) nebo tak zvanou pracovní stanici s vhodným hardwarem a aplikačním softwarem.
Obr. lb znázorňuje systém pro opětovné vyhledávání a reprodukci a zobrazování kódovaných obrazů, uložených na nosiči 184 záznamu pomocí systému 12 pro ukládání obrazů. Systém 13. pro opětovné vyhledávání a reprodukci obsahuje čtecí zařízení 6 pro nalezení a čtení zvolených kódovaných obrazů při řízení řídící jednotkou 7. Reprezentace takto čtených kódovaných obrazů mohou být zobrazovány na zobrazovací jednotce. Taková zobrazovací jednotka může obsahovat obrazovku 8, která tvoří například část řídicí jednotky 7, nebo elektronickou tiskárnu 9 pro vytištění obrazu 15. odpovídajícího kódované obrazové reprezentaci. Systém 13 pro vyhledávání a reprodukci může dále obsahovat přídavné záznamové zařízení 5a, pomocí něhož je zaznamenávána kódovaná obrazová informace, čtená pomocí čtecího zařízení 6, po zvolené zpracovávací operaci obrazu, vykonávané řídicí jednotkou 7 pro účely zlepšování kvality, korekce nebo editace. Řídicí jednotka v systému 13 pro vyhledávání a reprodukci může obsahovat počítačový systém, například osobní počítač, nebo pracovní stanici s vhodným hardwarem a aplikačním softwarem. I když takový systém je velmi vhodný pro vykonávání řídicího úkolu a zvoleného zpracovávání obrazu, má nevýhodu v tom, že je relativně nákladný.
Je všeobecně žádoucí mít k dispozici takový nákladný počítačový systém pro řídicí jednotku ve spojení s elektronickou tiskárnou 9 obrazů vzhledem ke složitosti řízení a funkcí zpracovávání obrazů. Jestliže se však požaduje zobrazovat pouze zvolené kódované obrazy na obrazovce, je výpočetní kapacita a paměťová kapacita počítačového systému ve formě osobního počítače nebo pracovní stanice vysoká ve srovnáním se řídicími funkcemi, které mají být vykonávány. V tomto případě je požadováno používat zjednodušenou řídicí jednotku s omezenou výpočetní a paměťovou kapacitou a s omezenou rychlostí zpracovávání dat.
Obr. lc znázorňuje takový zjednodušený systém 14 pro vyhledávání a reprodukci obrazů. Tento zjednodušený systém 14 obsahuje zobrazovací jednotku 10 a vyhledávací a čtecí jednotku 11 obsahující čtecí zařízení 6. Řídicí jednotka pro řízení vyhledávací a čtecí operace popřípadě omezeného zpracovávání obrazů, může být uložena v jedné z jednotek 10 a 11, ale nejlépe v jednotce 11. Když je řídicí jednotka uložena ve vyhledávací a čtecí jednotce 11, je možné jako zobrazovací zařízení používat mimo jiné standardní televizor nebo monitorovou jednotku.
-3CZ 289474 B6
Toto je výhoda, zejména pro spotřebitelská použití, protože spotřebitel si musí pouze koupit vyhledávací a čtecí zařízení pro zobrazování obrazů. Systém 12 pro ukládání obrazů, znázorněný na obr. Ia, a systém 13 pro vyhledávání obrazů a reprodukci znázorněné na obr. lb, jsou naproti tomu vzhledem kjejich srovnatelně vysokým nákladům vhodné zejména pro centrální použití, například v laboratořích na zpracovávání fotografických snímků.
Pro zaznamenávání kódované obrazové informace je výhodné zaznamenávat informaci na nosič záznamu v předem určeném formátu a pořadí. Obr. 2 znázorňuje vhodný formát a pořadí, ve kterém soubory, obsahující kódovanou obrazovou informaci, jsou označeny jako soubory IP1,.....IPn. Dále budou soubory IP1,.....,IPn označovány jako obrazové soubory. Kromě toho je zaznamenán větší počet řídicích souborů BB. Tyto soubory obsahují řídicí data, která se používají při řízení čtení kódované informace, pro účel vykonávání zpracovávání obrazových informací na čtené obrazové informaci a pro účely zobrazování obrazů odpovídajících kódované obrazové informaci. Je třeba poznamenat, že část řídicích dat může být zahrnuta z obrazových souborech. S výhodou je tato část řídicích dat část vztahující se specificky na řízení čtení, zobrazování a zpracovávání obrazů obrazové informace, obsažené v příslušném obrazovém souboru. To má výhodu v tom, že potřebná řídicí data se stanou dostupná v okamžiku, kdy jsou zapotřebí, tj. v okamžiku, kdy je obrazový soubor čten.
Kromě obrazových souborů IP přiřazených řídicích souborů BB může být v řadě případů žádoucí zaznamenávat soubory s přídavnou informací, například zvukovou informací nebo textovou informací. Taková zvuková a/nebo textová informace se může vztahovat například ke kódované obrazové informaci a může být potom reprodukována nebo zobrazována, když se zobrazuje příslušná kódovaná obrazová informace. Soubory s přídavnou informací jsou označeny jako soubory ADD. a mohou být zaznamenány například za kódovanou obrazovou informací.
Pro každý uložený obraz obrazové soubory obsahují větší počet podsouborů, které definují každý zobrazení stejného snímaného obrazu, přičemž rozlišovací schopnosti zobrazení definované těmito kódovanými obrazy jsou odlišné. Na obr. 2 jsou jednotlivé podsoubory pro obrazový soubor IP1 označeny jako podsoubory TV/4. TV, 4TV, 16TV, 64TV, 256TV. Podsoubor TV definuje zobrazení sledovaného obrazu s rozlišovací schopností odpovídající v podstatě normovému obrazu NTSC nebo PAL TV. Takový obraz může obsahovat například 512 řádků, majících každý 768 obrazových bodů (pixelů). Podsoubor TV/4 představuje snímaný obraz s rozlišovací schopností ve vodorovném a svislém směru, sníženou lineárně na polovinu vzhledem k rozlišovací schopnosti představované obrazovým podsouborem TV. Dílčí soubory 4TV, 16TV. 64TV a 256TV definují zobrazení obrazů, jejichž vodorovná a svislá rozlišovací schopnost se zvýšila odpovídajícím způsobem lineárně na dvojnásobek, čtyřnásobek, osminásobek a šestnáctinásobek.
S výhodou jsou podsoubory uspořádány takovým způsobem, že rozlišovací schopnosti reprezentací, definovaných po sobě následujícími kódovanými obrazy, vzrůstají (lineárně) v krocích po dvou. Během reprodukce, když jsou po sobě následující podsoubory zpravidla čteny po sobě, lze potom jednoduše nejprve zobrazit reprezentaci obrazu s nízkou rozlišovací schopností, následně nahradit tuto reprezentaci zcela nebo částečně reprezentacemi stejného obrazu po každé se zvyšující se rozlišovací schopnosti. To má výhodu vtom, že čekací doba před tím, než se reprezentace obrazu objeví na obrazovce, je minimalizována. Vzhledem k omezenému množství informace, potřebnému pro tento účel, je pak čtecí doba kódovaného obrazu definujícího reprezentaci s nízkou rozlišovací schopností krátká ve srovnání s čtecí dobou kódovaných obrazů, definujících reprezentaci s vyšší rozlišovací schopností.
Obvykle známá reprezentace obrazů je taková, ve které obraz sestává z matice malých ploch s konstantní hodnotou jasu a/nebo konstantní hodnotou barvy. V této reprezentaci je obvyklé zvolit plochy s konstantní hodnotou barvy tak, aby byly větší, než jsou plochy s konstantní hodnotou jasu.
Plocha s konstantní hodnotou barvy bude dále označována jako barevný obrazový bod (pixel) a plocha s konstantní hodnotou jasu jako jasový obrazový bod (pixel). Rada pixelů, která má
-4CZ 289474 B6 celkovou šířku rovnou plné šířce obrazu, bude dále označována jako barevný obrazový řádek. Rada jasových pixelů, která má celkovou šířku rovnou plné šířce obrazu, bude dále označována jako jasový obrazový řádek. Obraz znázorněný jasovými obrazovými řádky a barevnými obrazovými řádky může být definován jednoduše kódovaným obrazem tím, že se přiřadí každému jasovému pixelu a barevnému pixelu číslicový kód, udávající příslušnou hodnotu jasu a příslušné hodnoty barvy.
Obr. 3 poskytuje formou příkladu strukturu obrazu z barevných pixelů a jasových pixelů. Jasové pixely jsou označeny jako pixely Y7.i; Yk-i,r-i· Barevné pixely jsou označeny jako pixely C] β.....; Ck R. Je třeba poznamenat, že na obr. 3, jak je obvyklé, jsou rozměry barevných pixelů dvakrát tak velké, jako jsou rozměry jasových pixelů. To znamená, že rozlišovací schopnost barevné informace ve vodorovném a svislém směru je poloviční, než je rozlišovací schopnost jasové informace.
Vhodné obrazové kódování je to, ve kterém se každému jasovému pixelu a každému barevnému pixelu přiřazují číslicový kód nebo číslicové kódy, vymezující absolutní hodnotu jasové složky Y a absolutní hodnoty barevných složek U a V. Takové kódování bude dále označováno jako absolutní obrazové kódování. S výhodou jsou zaznamenávány reprezentace několika obrazů s nízkou rozlišovací schopností jako absolutně kódované obrazy. To umožňuje, aby obrazová informace byla znovu vyhledávána jednoduchým způsobem. To je obzvláště výhodné pro zjednodušené vyhledávání obrazů a reprodukční systém 14, protože to umožňuje, aby cena takového systému, který je určen pro spotřebitelský trh, byla udržována na nízké úrovni použitím jednoduchých dekódovacích systémů pro dekódování obrazu.
Použití obrazového souboru s několika absolutně kódovanými obrazy různých rozlišovacích schopností zjednodušuje reprodukci reprezentací složených obrazů, kde reprezentace obrazu s nízkou rozlišovací schopností je zobrazována v rámci obrysu reprezentace obrazu s vyšší rozlišovací schopností. Reprodukce takové reprezentace složeného obrazu je označována jako obraz v obrazu (picture in picture nebo PIP). Zaznamenávání většího počtu absolutně kódovaných obrazů, vymezující zobrazení stejného obrazu s různými rozlišovacími schopnostmi, kromě toho zjednodušuje reprodukci zvětšených zobrazení podrobností kódovaného obrazu. Taková funkce se také označuje jako TELE-funkce (nebo ZOOM-funkce). Skutečnost, že jsou k dispozici absolutně kódované obrazy s různými rozlišovacími schopnostmi, vede k tomu, že pro některé TELE-funkce a PIP-funkce je požadovaná obrazová informace přímo k dispozici a nemusí být odvozována pomocí přídavných zpracovávacích operací obrazu, které je třeba provádět složitými obvody.
Při zaznamenávání obrazové informace je obvyklé zaznamenávat kódované obrazové body (pixely) ve vodorovných řadách (nebo řádcích) nebo někdy ve sloupcích. Zaznamenávání v řádcích je považováno za výhodnější, protože v běžně dostupných zobrazovacích jednotkách by měla být obrazová informace předkládána ve formě řádků.
Když se absolutně kódované pixely zaznamenávají do podsouborů TV/16. TV/4 a TV, je dávána přednost nezaznamenávat po sobě následující kódované obrazové řádky těsně vedle sebe. Takový způsob uspořádávání zaznamenané informace se často označuje jako prokládání. Výhoda takového způsobu je, že jestliže relativně velká část informace nemůže být vyhledána vzhledem k defektům na disku nebo jiným příčinám, zmenšuje to pravděpodobnost, že dva přilehlé obrazové řádky v reprezentaci kódovaného obrazu jsou reprodukovány nesprávně. Reprezentace s chybami v přilehlých obrazových řádcích se dají relativně obtížně rekonstruovat. Není tomu tak ovšem v případě reprezentací, v nichž chybně čtené pixely (nebo obrazový řádek) leží mezi dvěma správně čtenými obrazovými řádky. V takovém případě chybně čtené pixely (nebo obrazový řádek) mohou být nahrazeny jednoduše pixely (nebo obrazovým řádkem) odvozenými z jednoho nebo zobou přilehlých obrazových řádků. Je třeba poznamenat, že chybně čtené pixely mohou být také snadno rekonstruovány použitím tak zvaných kódů pro opravu chyb. Oprava chyb na základě takových opravných kódů je však poměrně složitá a je proto méně vhodná pro použití ve zjednodušeném systému 14 pro vyhledávání obrazů a
-5CZ 289474 B6 reprodukci, ve kterém je třeba vyloučit použití složitých obvodů, kdykoliv je to možné, s ohledem na výši výsledných nákladů.
V případě, že obrazová informace je zaznamenávána na diskovitém nosiči záznamu se spirálovou stopou, bude část stopy potřebná pro záznam kódovaného obrazu zaujímat několik otáček spirálové stopy. S ohledem na jednoduchou rekonstrukci chybně čtených obrazových řádků je potom žádoucí, aby kódované obrazové řádky, vymezující přilehlé obrazové řádky v reprezentaci obrazu, který se má reprodukovat, nepřiléhaly k sobě ani ve směru stopy (také označovaném tangenciální směr), ani ve směru napříč stopy (také označovaném jako radiální směr), což bude vysvětleno s odvoláním na obr. 7 a 8.
Obr. 7 znázorňuje nosič 70 záznamu ve tvaru disku, na němž byl zaznamenán obraz 80 složený z po sobě následujících obrazových řádků li,.....ln, do spirálové stopy 71 ve formě řady absolutně kódovaných obrazových řádků BLal. BLa3, BLa5. BLa7, BLa9, BLall, BLal3. BLa2, BLa4,......Absolutně kódované obrazové řádky BLal,......BLal3 představují odpovídající obrazové řádky li.....lu. Absolutně kódované řádky byly zaznamenány takovým způsobem, že informace po sobě následujících obrazových řádků k sobě nepřiléhá ani v radiálním, ani v tangenciálním směru. Na obrázku je znázorněna část 72 disku neschopná čtení, také označována jako vada. Znázorněná vada zasahuje přes více než jednu otáčku spirálové stopy 7L Jelikož kódované obrazové řádky, definující přilehlé řádky obrazu, ksobě navzájem nepřiléhají ani v radiálním, ani v tangenciálním směru, zabraňuje to tomu, aby kódované obrazové řádky, definující přilehlé řádky obrazu, byly čteny nesprávně v důsledku výskytu vad disku.
Je třeba poznamenat, že pro jasnost je délka zaujímaná kódovaným obrazovým řádkem BLa na záznamu znázorněna podstatně větší, než ve skutečnosti. V praxi se vyskytuje poměrně často případ, že vada disku zasahuje do několika po sobě zaznamenaných kódovaných obrazových řádků. S ohledem na požadavek, že přilehlé obrazové řádky by neměly být definovány přilehle zaznamenanými kódovanými obrazy ve stopě, závisí pořadí absolutně kódovaných obrazových řádků ve stopě výrazně na délce otáček spirálové stopy a na délce potřebné pro záznam absolutně kódovaného obrazového řádku. Uspořádání, vhodná pro zaznamenávání absolutně kódovaných obrazových řádků, budou popsána podrobněji v dalším popisu.
Pro vyšší rozlišovací schopnosti má ukládání absolutně kódované obrazové informace nevýhodu v tom, že množství informace, které je třeba zaznamenat, je velmi velké. Pro takové obrazy s vysokou rozlišovací schopností je velmi vhodné zbytkové kódování. V takovém zbytkovém kódování jsou určovány a poté kódovány rozdíly mezi signálovou hodnotou pixelů obrazu s vysokou rozlišovací schopností a signálovou hodnotou odpovídající části obrazu s nízkou rozlišovací schopností.
Pro ilustraci tohoto způsobu kódování obr. 4 znázorňuje jeden jasový pixel Y obrazu s nízkou rozlišovací schopností a čtyři jasové pixely Υι /; Y71'; Yi^'; a Y? 7' odpovídajícího obrazu s vyšší rozlišovací schopností v případě, že vodorovná a svislá rozlišovací schopnost je zvýšena dvojnásobně. Místo absolutní jasové hodnoty jasových pixelů Υι,ι', ..Yy’ zbytkové kódování kóduje rozdíly (dále označované jako zbytkové hodnoty) mezi jasovými hodnotami jasových pixelů Y1.1', ..Y2.2' a jasového pixelů Y,. Tímto způsobem mohou být určeny zbytkové hodnoty úplného obrazu jak pro jasovou, tak i pro barevnou informaci. Jelikož počet zbytkových hodnot rovných nule nebo velmi malých je velký ve srovnání s počtem velkých zbytkových hodnot, je možné získat podstatnou kompresi dat tím, že se přídavně provádí kódování, ve kterém se zbytkové hodnoty nelineárně kvantují a následně se podrobí například Huffmanovu kódování.
Zbytkově kódovaný obraz může být použit jako základna pro nové zbytkové kódování pro obraz s dále zvýšenými rozlišovacími schopnostmi. Zaznamenává-li se tak absolutně kódovaný obraz s nízkou rozlišovací schopností a řada zbytkově kódovaných obrazů zvyšujících se rozlišovacích schopností ve formě podrobené kompresi, je možné zaznamenat více kódovaných obrazů, definujících reprezentaci stejného obrazu se zvyšujícími se rozlišovacími schopnostmi. V obrazovém souboru IP1, znázorněném na obr. 2, jsou obrazy v podsouborech TV/4 a TV absolutně kódované a obrazy v podsouborech 4TV, 16TV, 64TV a 256TV jsou zbytkově
-6CZ 289474 B6 kódované s nelineárním kvantováním a Huffmanovým kódováním. Takový kódovaný obraz bude v dalším popisu stručně označován jako zbytkově kódovaný obraz.
Barevná informace se také zbytkově kóduje způsobem podobným, jako jasová informace.
Vodorovná a svislá rozlišovací schopnost po sobě zbytkově kódovaných informací se však zvyšuje dvojnásobně místo čtyřnásobku, jako u jasové informace. To znamená, že obrazový soubor obsahující pouze zbytkově kódovanou jasovou informaci a žádnou barevnou informaci (4TV a 64TV) se střídá s obrazovým souborem, obsahujícím jak zbytkově kódovanou jasovou informaci, tak i zbytkově kódovanou barevnou informaci (16TV a 256TV). viz obr. 2. Vynechání barevné informace v podsouborech 4TV a 64TV zmenšuje požadovanou ukládací kapacitu ío a dobu přístupu ke kódované obrazové informaci v obrazovém souboru. Nepřítomnost barevné informace v podsouborech 4TV a 64TV však nemusí negativně ovlivňovat kvalitu obrazu během reprodukce.
Je tomu tak proto, že během reprodukce reprezentace kódovaného obrazu, pro který nebyla zaznamenána žádná barevná informace, je možno použít barevné informace příštího kódovaného 15 obrazu, definujícího zobrazení s vyšší rozlišovací schopností, nebo barevná informace předchozího obrazu, definujícího zobrazení s nižší rozlišovací schopností. Aby se zmenšila celková doba přístupu k požadované obrazové informaci, je dávána přednost zaznamenávání obrazové informace U, V do obrazových podsouborů I6TV a 256TV vedle jasové informace v obrazových podsouborech 4TV a 64TV, jako je znázorněno pro soubor IP* na obr. 5.
Ještě kratší doba přístupu k požadované barevné informaci s vysokou rozlišovací schopností se získá, jestliže se barevná informace v podsouborech 16TV a 256TV rozdělí do části U*, V* a část U', V', přičemž část U*, V* definuje barevnou informaci mající vodorovnou a svislou rozlišovací schopnost, která je dvakrát tak nízká jako je rozlišovací schopnost reprezentovaná částmi U*, V* a U', V' dohromady. To je možné například v tom, že pro obraz je kódovaná 25 barevná informace jednoho ze čtyř pixelů, které jsou k dispozici, nejprve zaznamenána do části
U*, V*, a poté se zaznamenává kódovaná barevná informace dalších pixelů obrazu, jak je znázorněno na obr. 5. V tomto obrazu jsou pixely, náležející do části U*, V* (UV11; UV31; UV51;...) znázorněny jako vyšrafované bloky a barevné pixely, náležející do části U', V' (UV21; UV41, ...UV12; UV22; UV2). jsou znázorněny jako nevyšrafované bloky. Informace U*, V* 30 v 16TV a 256TV definuje barevnou informaci s vodorovnou a svislou rozlišovací schopností, která je poloviční než rozlišovací schopnost jasové informace, definované v odpovídajících podsouborech 4TV a 64TV.
Odpovídající jasová informace v podsouboru 4TV a 64TV spolu s odpovídající barevnou informací U*, V* v podsouborech 16TV a 256TV opět definují zobrazení, jehož vodorovná 35 a svislá rozlišovací schopnost barevné informace je rovná polovině rozlišovací schopnosti jasové informace. To znamená, že poměr mezi rozlišovací schopností barevné informace podsouboru 4TV a 64TV a barevné informace U*, V* odpovídajícího podsouboru 16TV a256TV je rovný poměru mezi rozlišovací schopností obrazové informace ajasové informace zobrazení definovaných podsoubory TV/4, TV, 16TV a 256 TV jako celku, takže je možné zobrazovat na 40 obrazovce zobrazení všech uložených kódovaných obrazů se stejným rozlišovacím poměrem mezi barevnou informací a jasovou informací.
Je však třeba poznamenat, že během reprodukce zobrazení kódovaného obrazu zaznamenaného pomocí podsouboru 4TV je také možné použít barevné informace podsouboru TV nebo úplné barevné informace podsouboru 16TV. Jak již bylo uvedeno, je obvyklé zaznamenávat kódované 45 pixely řádek po řádku.
Když se použije zbytkového kódování, jak bylo popsáno výše, při použití nelineárního kvantování a Huffmanova kódování, jsou zbytkové hodnoty zobrazeny pomocí kódů proměnlivé délky. To znamená, že prostor potřebný pro zaznamenávání zbytkově kódovaných obrazových řádků je proměnlivý. Poloha, v níž je zaznamenáván začátek zbytkově kódovaného obrazového řádku, je 50 proto jednoznačně definována začátkem zaznamenávání prvního kódovaného obrazového řádku kódovaného obrazu. To komplikuje selektivní čtení kódovaných obrazových řádků, například pouze těch kódovaných obrazových řádků, které jsou potřebné pro vykonávání TELE-funkce. Tento problém může být zmírněn zaznamenáváním řádkového čísla LN (viz obr. 6) na začátku každého kódovaného obrazového řádku BL a řádkové synchronizace (synchronizačního kódu řádku) LD. Synchronizační kód řádku může být například jedinečná bitová kombinace, která se nevyskytuje v řadě Huffmanových kódů, reprezentujících informaci zbytkově kódovaných pixelů. Je třeba poznamenat, že přidání kódu řádkové synchronizace LD a řádkových čísel LN má přídavnou výhodu v tom, že usnadňuje čtecí synchronizaci a významně zmenšuje šíření chyb po chybně čteném zbytkovém kódu.
Velmi rychlé vyhledávání zvolených kódovaných obrazových řádků může být dosaženo tím, že adresy, na nichž záznamy kódovaných obrazových řádků na nosiči záznamu začínají, jsou zaznamenány na nosiči záznamu v samostatném řídicím souboru, s výhodou na začátku každého podsouboru. Na obr. 6 byly tyto adresy označeny příkladně jako ADLN-L.....ADLN-1009 v souboru řídicí informace IIDB vyhledávání na začátku podsouboru 4TV. Informace obrazového řádku ve formě řady zbytkově kódovaných obrazových řádků je vložena do sekce APDB podsouboru 4TV (sekce APDB představuje skutečnou obrazovou informaci v podsouboru 4TV).
Když se vyhledávají začáteční body obrazových řádků na nosiči záznamu během procesu hrubého vyhledávání, pohybuje se čtecí prvek vzhledem k nosiči záznamu do polohy krátce před začátečním bodem, kde začíná záznam kódovaného obrazového řádku. Následně se provádí jemné vyhledávání, ve kterém se při skenování nosiče záznamu rychlostí, odpovídající normální čtecí rychlosti vyčká na začátek záznamu zvoleného zbytkově kódovaného obrazového řádku, načež začne čtení zvoleného kódovaného obrazového řádku. Přesnost, se kterou může být čtecí prvek uveden do náležité polohy vzhledem k nosiči záznamu během hrubého vyhledávání, je omezená, a v optických systémech ukládání dat je zpravidla mnohem větší, než jsou vzdálenosti mezi polohami, v nichž začínají záznamy po sobě následujících kódovaných obrazových řádků na nosiči záznamu.
Je proto dávána přednost ukládání pouze začátečních adres omezeného počtu kódovaných obrazových řádků, jejichž začáteční body jsou uloženy se vzájemnými odstupy o vzdálenost v podstatě rovnou přesnosti, s níž může být čtecí prvek uložen během postupu hrubého vyhledávání. To umožňuje, aby informace zvolených kódovaných obrazových řádků v uloženém kódovaném obrazu byla nalezena a čtena rychle bez potřeby zbytečně velkého prostoru pro uložení adresových dat. V případě diskového nosiče záznamu je průměrná přesnost vyhledávání během hrubého vyhledávání, v němž se čtecí prvek pohybuje radiálně přes disk, definována jako rovná polovině délky jedné otáčky disku, což znamená, že vzdálenost mezi polohami, udanými adresami v podstatě odpovídají polovině délky jedné otáčky disku, když jsou použity diskovité nosiče záznamu.
Uložené kódované obrazy obecně definují řadu obrazů v krajinovém formátu na šířku (tj. proto, aby se dala zobrazit věrná reprodukce obrazu v orientaci, v níž je šířka obrazu větší než je výška obrazu) a řadu obrazů v portrétovém formátu (tj. proto, aby se dala zobrazit věrná reprodukce v orientaci, v níž je výška obrazu větší, než je šířka obrazu).
Pro ilustraci obr. 1 ukazuje nosič obrazu s několika obrazy ve formátu na šířku (2a, 2b, 2c a 2d) a jeden obraz v portrétovém formátu (2e). Na nosiči záznamu jsou všechny kódované obrazy zaznamenány jako kdyby se jednalo o zobrazení obrazů v krajinovém formátu na šířku. Je tomu tak proto, aby se umožnilo použití jednotného skenování obrazů bez potřeby zjišťovat, zda sledovaný obraz je v krajinovém formátu nebo v portrétovém formátu a přestavovat skenování a/nebo zpracovávání obrazu v závislosti na zjištěném výsledku. To však znamená, že během reprodukce budou reprezentace obrazů v portrétovém formátu zobrazovány v nesprávné pootočené poloze. Tomu se dá předejít tím, že se vytvoří možnost přiřadit zaznamenaným kódovaným obrazům kód otáčení, který udává, zda reprezentace má být při reprodukci pootočena, a je-li tomu tak, zda by reprezentace měla být otočena o úhel 90, 180 nebo 270 stupňů. Tento kód pootočení může být vřazen do každého obrazového souboru IPL.....IPn.
-8CZ 289474 B6
Je také možné zaznamenávat tyto kódy pootočení do řídicího souboru BB nebo ukládat tyto kódy pootočení v nezávislé paměti, umístěné v čtecím zařízení nebo připojené k tomuto zařízení.
Během reprodukce je potom možné určovat na základě kódu pootočení, zda obraz, který se má zobrazovat má být pootočen a je-li tomu tak, může být provedeno pootočení o požadovaný úhel 5 před reprodukcí. Nevýhoda zahrnování kódů pootočení do obrazových souborů IP spočívá v tom, že tyto kódy pootočení musí být určovány již během snímání obrazů. V praxi to znamená, že operátor systému pro ukládání obrazů by měl určit pro každý snímaný obraz, zda se má ukládaný obraz během reprodukce otáčet, protože známá pomocná zařízení nejsou vždy schopná zjišťovat, zda snímaný obraz je krajinového nebo portrétového formátu a zda obraz je předkládán snímací 10 jednotce ve správné orientaci. To je nežádoucí, protože to vyžaduje, aby operátor byl přítomen při zaznamenávání, což znesnadňuje realizování plně automatizovaného systému 12 pro ukládání obrazů.
Jsou-li kódy pootočení již k dispozici během zaznamenávání kódované obrazové informace, bude výhodné zaznamenávat tyto kódy pootočení na nosiči záznamu. V případě organizace znázorněné 15 na obr. 2 jsou vhodná poloha pro zaznamenávání kódů pootočení vpodsouboru FPS řídicího souboru BB. Z důvodů pohodlí uživatele je žádoucí uvést, kromě požadovaného pootočení, zda místo zobrazování uložených kódovaných obrazů má být zobrazován obraz, který je lehce posunut (doleva, doprava, nahoru nebo dolů). To je určitě žádoucí, jestliže zobrazovací plocha, na níž má být obraz zobrazen, je menší, než jsou rozměry obrazu, protože je možné, že důležitý 20 detail obrazu vypadne ze zobrazovací plochy. Požadované posunutí může být uvedeno přiřazením posuvového kódu ke každému kódovanému obrazu.
Na obr. 9 je vhodné posuvové kódování pro obraz 90 definováno pomocí souřadnic xp avp vrcholu 91 obrazu, který má být zobrazován po posunutí. Pomocí posuvových kódů a zvětšovacího kódu je možné specifikovat činitel zvětšení, s nímž má být zobrazena určitá část 25 původního obrazu. Na obrázku je patrné zvětšení reprezentace 93 části obrazu 90, definované posunem xp, yp a činitelem zvětšení 2. Kromě výše uvedených dat je také možné další zobrazovací data obrazu do podsouboru FPS řídicího souboru BB, jako například parametry udávající úpravu barvy nebo jasu, která má být prováděna před tím, než se zobrazí reprezentace kódovaného obrazu. Kromě toho je výhodné ukládat požadovaný sled, v němž musí být obrazy 30 reprodukovány v podsouboru FPS v rámci řídicího souboru BB.
Výše uvedená informace o sledu zobrazování, otáčení, posunu, zvětšení, jasnosti a úpravách barvy a dalších zpracovávacích informacích obrazu, které se mají provést před reprodukcí reprezentace kódovaného obrazu, bude dále označována jako preferenční nastavení reprodukce. Soubor preferenčních nastavení reprodukce, vymezující přednostní sled, jakož i všechny 35 požadované zpracovávací operace na obrazu pro všechny kódované obrazy na nosiči záznamu, bude dále takto označován jako soubor preferenčních nastavení reprodukce. Může být výhodné zaznamenávat více než jeden soubor preferenčních nastavení reprodukce v souboru FPS. To umožňuje, aby různými osobami byl zvolen rozdílný zobrazovací sled, například osobami v rámci rodiny. Dovoluje to uživateli, aby provedl volbu z různých souborů preferenčních 40 nastavení reprodukce.
Je třeba si povšimnout toho, že když je nosič záznamu typu pro jednorázový záznam (writeonly), mohou být soubory preferenčních nastavení reprodukce zaznamenány na nosiči záznamu pouze tehdy, jsou-li k dispozici během zaznamenávání. To vyžaduje lidský zásah během zaznamenávání. Během čtení nosiče záznamu se volí soubor preferenčních nastavení reprodukce 45 a reprezentace kódovaných obrazů mohou být zobrazeny v souladu se zvolenými preferenčními nastaveními reprodukce.
Obr. 10 je blokové schéma provedení systému pro vyhledávání a zobrazování obrazu, pomocí něhož mohou být reprezentace kódovaných obrazů zobrazovány v souladu se zvoleným souborem preferenčních nastavení. V tomto schématu je znázorněno čtecí zařízení 100 pro čtení nosiče 50 záznamu. Pro účely dalšího vedení čtené informace je čtecí zařízení 100 připojeno k řídicí a zpracovávací jednotce 101 signálu. Z informace, přijaté čtecím zařízením 100, volí jednotka
-9CZ 289474 B6
101 soubor FPS obsahující soubor(y) preferenčních nastavení reprodukce a ukládá tento (tyto) soubor(y) do řídicí paměti 102. Pomocí jednotky 103 pro vstup dat, například zařízení pro dálkové ovládání, může uživatel volit soubor s řídicí pamětí 102 a může následně aktivovat jednotku 101 pro zahájení čtecího cyklu, ve kterém je kódovaná obrazová informace čtena ve sledu udávaném zvoleným souborem preferenčních nastavení reprodukce při řízení jednotkou 101. Poté, co byla kódovaná obrazová informace přečtena, je tato informace zpracovávána v souladu se zvoleným souborem preferenčních nastavení reprodukce a je vedena do zobrazovací jednotky 104.
Může dojít ktomu, že po určité době preferenční nastavení reprodukce, uložená na nosiči záznamu, již zcela nevyhovují přáním uživatele, nebo že na nosiči záznamu nebyla zaznamenána žádná preferenční nastavení reprodukce nebo že taková nastavení byla chybná. To je problematické obzvláště tehdy, jestliže je nosič záznamu typu, na který se již nedá zaznamenat další záznam, protože zaznamenaná preferenční nastavení reprodukce nemohou být měněna. Tento problém může být zmírněn tím, že se systém pro vyhledávání a zobrazování informace z obr. 10 opatří energeticky nezávislou pamětí 105. v níž je uložen spolu s identifikačním kódem nosiče záznamu nový soubor preferenčních nastavení reprodukce nebo informace o požadovaných změnách preferenčních nastavení reprodukce, zaznamenaných na nosiči záznamu pro nosič záznamu, specifikovaný pomocí identifikačního kódu nosiče záznamu. S ohledem na omezenou ukládací kapacitu energeticky nezávislé paměti 105 je žádoucí zaznamenat informaci, potřebnou pro preferenční nastavení reprodukce, v co nejkompaktnější formě, a z tohoto důvodu je dávána přednost zaznamenávání informace o změnách preferenčních nastavení informace.
Obr. 11 znázorňuje formou příkladu vhodný formát 101 preferenčních nastavení reprodukce, zahrnutých do souboru FPS na nosiči záznamu. Formát 110 obsahuje sekci DID, v níž je uložen jediný identifikační kód nosiče záznamu. Takový kód může obsahovat velké náhodné číslo, vytvořené pomocí generátoru náhodných čísel a zaznamenané na nosič záznamu. Kód může obsahovat časový kód, udávající čas v letech, měsících, dnech, hodinách, minutách, sekundách a zlomcích sekund. Alternativně může identifikační kód nosiče záznamu obsahovat kombinaci časového kódu a náhodného čísla. Ve formátu 110 je sekce DID následována sekcemi TPSD1, TPSD2......TPSDn, do nichž je uloženo několik různých souborů preferenčních nastavení reprodukce. Každá ze sekcí TPSD1.......TPSDn preferenčních nastavení reprodukce obsahuje část SEL, v níž je uvedeno identifikační číslo souboru každého z rozdílných souborů preferenčních nastavení reprodukce, která mají být zvolena různými uživateli, a část specifikující sled SEQ, v němž mají být zobrazení uložených obrazů reprodukována. Po této části následují kódované sekce FIM#1......FIM#n ukládající pro obrazy 1,.....,n preferenční zpracovávací operace, které mají být vykonány před tím, než se zobrazují reprezentace příslušného obrazu.
Obr. 12 znázorňuje příklad vhodného formátu 120, ve kterém může být informace o požadovaných úpravách souborů preferenčních nastavení reprodukce uložena v energeticky nezávislé paměti 105. Formát 120 obsahuje sekci 121 udávající kombinace identifikací nosiče záznamu a identifikační čísla souborů, pro něž byla uložena informace o preferenčních nastaveních reprodukce. Ke každé z těchto kombinací je přiřazen ukazatel, zahrnutý v sekci DID-PQINT a udávající adresu sekcí DFPS1,......DFPSN v energeticky nezávislé paměti 105.
Každá sekce DFPS obsahuje část LSEO s kódem udávajícím prostor (například v počtu bytů) potřebný pro specifikování nového sledu, jestliže část LSEO udává délku různou od nuly, bude LSEO následována částí NSEQ s daty udávajícími nový zobrazovací sled. Po NSEO jsou udávány nové preferenční zpracovávací operace pro každý obraz s modifikovanými preferenčními zpracovávacími operacemi. Sekce LTELE a LPAN udávají délku, která je k dispozici pro ukládání nových dat, týkajících se zvětšení obrazů (v sekcí NTELE) a posunu obrazu (v sekci NPAN). Tímto způsobem je možné volit přesnost, s níž se má informace o zpracovávání obrazů ukládat. Je tak možné například definovat tři rozdílné délky, udávající různé přesnosti. Po LTELE a LPAN následují části NTELE a LPAN.
-10CZ 289474 B6
Jestliže informace o obrazovém zvětšení a posunu obrazu nemusí být měněna, je toto udávané délkou nula v LTELE a LPAN. Tím, že se ukládají pouze preferenční zpracovávací operace pro obrazy s modifikovanými preferenčními zpracovávacími operacemi, je značně zmenšen prostor, potřebný pro ukládání nových preferenčních nastavení reprodukce. Kromě zmenšení požadovaného prostoru, potřebného pro ukládání, vzhledem k zaznamenání rozdílů, je možné dosáhnout přídavného zmenšení udáváním délky požadované pro ukládání modifikovaných dat. Když se nosič záznamu čte a upravený soubor preferenčních nastavení reprodukce je odvozován z preferenčních nastavení reprodukce, zaznamenaných na nosiči záznamu a z rozdílů uložených v paměti 105, ukládá se tento upravený soubor do paměti 102.
Místo přidání energeticky nezávislé paměti 105 nebo přídavně kní může být pro ukládání preferenčních nastavení reprodukce ve vyhledávacím a zobrazovacím systému, znázorněném na obr. 10 použita vyměnitelná paměť 106, například ve formě magnetické karty, EPROM, EEPROM nebo NVRAM.
To má výhodu vtom, že uživatel může zobrazovat obrazovou informaci na nosiči záznamu v souladu se stejným preferenčním nastavením reprodukce na různých systémech pro vyhledávání a zobrazování informace, k nimž může být připojena vyměnitelná paměť 106. Když se používá jedna nebo obě paměti 105 a 106 pro ukládání preferenčních nastavení reprodukce, je žádoucí, aby byla provedena volba z různých souborů preferenčních nastavení reprodukce, definovaných soubory preferenčních nastavení reprodukce na nosiči záznamu a modifikacemi těchto preferenčních nastavení reprodukce, uložených v pamětích 105 a 106. Pro tento účel by jednotka 101 měla obsahovat volicí prostředky. Tyto volicí prostředky mohou být typu, který je ovládán uživatelem pro provedení volby z několika souborů preferenčních nastavení reprodukce definovaných pro jeden určitý nosič záznamu, a volicí číslo informace preferenčního nastavení reprodukce, zaznamenané na nosiči záznamu a v pamětích 105 a 106.
Alternativně však tyto volicí prostředky mohou být typu, který přes reprodukci na základě obsahu pamětí 105 a 106 a souborů preferenčních nastavení reprodukce, zaznamenaných na nosiči záznamu určuje soubory preferenčních nastavení reprodukce, které jsou k dispozici pro příslušné nosiče záznamu, a ukládá je například do paměti 102. Následně se zvolí jeden ze souborů preferenčních nastavení reprodukce v paměti 102 v souladu s předem určeným kritériem volby. S výhodou je kritérium volby takové, že nejvyšší priorita je přiřazena informaci o preferenčním nastavení reprodukce ve vyměnitelné paměti 106, střední priorita informaci o preferenčním nastavení reprodukce v energeticky nezávislé paměti a nejnižší priorita preferenčním nastavením reprodukce na nosiči záznamu. Jestliže jednotka 101 obsahuje počítač, může být automatická volba prováděna zavedením vhodného volicího programu do počítače.
Nyní je možné se opět odvolat na soubor OV na obr. 2, který pro všechny obrazové soubory IP1......IPn obsahuje podsoubor TV/16 obsahuje absolutně kódovaný obraz s nízkou rozlišovací schopností. Zaznamenávání souboru OV má výhodu vtom, že je možné získat přehled o kódované obrazové informaci, zaznamenané na nosiči záznamu s minimálním přístupovým časem. To je možné například tím, že se po sobě zobrazují kódované obrazy vpodsouboru TV/16 jako reprezentace, které zcela nebo částečně vyplňují obrazovku, s výhodou ve sledu definovaném zvoleným souborem preferenčních nastavení reprodukce. Je však také možné skládat zobrazení ve formě tak zvaného mozaikového obrazu z podsouborů, přičemž v tomto mozaikovém obrazu je uspořádán velký počet reprezentací kódovaných obrazů s nízkou rozlišovací schopností obsažených v podsouborech TV/16 ve formě matice, s výhodou v pořadí určovaném zvoleným souborem preferenčních nastavení reprodukce. Jako příklad znázorňuje obr. 13 mozaikový obraz 130 sestavený z reprezentací (IM-1, IM-3. ....IM-26) šestnácti podsouborových obrazů s nízkou rozlišovací schopností.
Obr. 14 ukazuje provedení systému pro vyhledávání a zobrazování informace z obr. lc ve větší podrobnosti. V tomto systému vyhledávací a čtecí zařízení 11 obrazu obsahuje čtecí zařízení 6, řídicí jednotku 140 a zpracovávací jednotku 141 obrazu. Čtecí zařízení 6 poskytuje informaci, čtenou z nosiče záznamu, řídicí jednotce 140 a zpracovávací jednotce 141 obrazu po signálové
-11 CZ 289474 B6 dráze .142. Řídicí jednotka 140 potom vybírá ze čtené informace určitou informaci, obsaženou v řídicím souborech BB a v souboru řídicí informace IIDB vyhledávání. Zpracovávací jednotka 141 obrazu vyvoluje obrazovou informaci z čtené informace a převádí tuto obrazovou informaci na informaci, vhodnou pro zobrazovací jednotku JO. Čtecí zařízení 6 a zpracovávací jednotka 5 141 obrazu jsou řízeny řídicí jednotkou 140 na základě dat zaváděných uživatelem, například přes vstupní jednotku 143 dat, a na základě řídicích dat v řídicím souboru BB a řídicí informaci IIDB vyhledávání.
Vzhledem k velkému množství informace pro každý zaznamenaný obraz je výhodné číst soubory, obsahující obrazovou informaci, s vysokou rychlostí, tj. s vysokou bitovou rychlostí, za 10 účelem minimalizování čtecí doby na čtení obrazu. To však znamená, že data v řídicím souboru jsou také čtena s vysokou bitovou rychlostí. Tento řídicí úkol vyžaduje pouze omezenou rychlost zpracování dat, umožňující používat pro tento účel jednoduchý levný mikropočítač, mající nízkou rychlost zpracování dat. Takový levný mikropočítač však zpravidla není schopný zpracovávání řídicích dat, která jsou dodávána s vysokou rychlostí během čtení řídicím souboru 15 BB a souboru řídicí informace IIDB vyhledávání. Je tomu tak proto, že rychlost, při níž jsou řídicí data předkládána (která je v podstatě rovná rychlosti obrazové informace) je příliš vysoká pro umožňování toho, aby byla zpracovávána pomalým levným počítačem.
Tento problém může být zmírněn, jestliže je každá bitová skupina, obsahující řídicí data, zaznamenána n-krát (n je celé číslo větší než jedna nebo rovno 2) po sobě na nosiči záznamu. 20 Skupina n-krát opakovaně zaznamenaných bitových skupin bude dále označována jako paket.
Když se čtou řídicí data, jsou potom dodávány pakety n totožných bitových skupin. Obr. 15 znázorňuje formou příkladu způsob, kterým mohou být řídicí data v řídicím souboru BB a souboru řídicí informace IIDB vyhledávání dodávána čtecím zařízením 6 v případě, že n je rovno 2 a počet bitů na bitovou skupinu je 8.
Na obr. 15 jsou bitové skupiny označeny jako bitové skupiny 150 a pakety jako pakety 151. Počet bitů na bitovou skupinu je osm a počet bitových skupin na paket je dvě.
Opakováním totožných bitových skupin n krát se dosáhne toho, že rychlost, s níž jsou řídicí data dodávána čtecím zařízením, je zmenšena n krát bez použití přídavných pomocných funkcí. Vhodnou volbou hodnoty n je tak možné zmenšit rychlost, s níž jsou řídicí data přiváděna do 30 pomalého mikropočítačového systému řídicí jednotky 141 do takové míry, že může být zpracovávána pomalým mikropočítačovým systémem 144. Mezi signálovou dráhou a mikropočítačovým systémem 144 může být uložen obvod 145 pro extrakci dat, pro poskytování každého z paketů 151 řídicích dat do mikropočítačového systému 144 jako jednu bitovou skupinu při rychlosti, rovné rychlosti opakování bitové skupiny dělenou n.
Takový obvod 145 pro extrakci dat může obsahovat například registr 160 (viz obr. 16a), do kterého se zavádí hodinová frekvence rovná rychlosti opakování bitové skupiny dělené n. Tento hodinový signál může být získán velmi jednoduše použitím jednoho bitu v každé bitové skupině 150 jako synchronizačního bitu 152. K synchronizačním bitům 152 po sobě následujících bitových skupin 150 může být přiřazena logická hodnota, která se střídá s frekvencí vztaženou k 40 rychlosti opakování paketů 151 bitových skupin 150. Rychlost střídání může být rovná polovině rychlosti opakování paketů (jak je znázorněno na obr. 15) nebo jejich násobku. To má výhodu v tom, že může být použit hodinový signál, který je odvozen přímo od synchronizačních bitů.
Obvod 145 pro extrakci dat obsahuje hodinový extrakční obvod 161, který poskytuje střídající se hodinový signál odpovídající střídajícím se logickým hodnotám synchronizačních bitů do vstupu 45 registru 160 pro řízení zavádění. Registr 160 je obvyklého typu, do kterého se zavádí bitová skupina každého paketu 151 při řízení hodinovým signálem. Hodinový extrakční obvod 161 také přenáší hodinový signál do mikropočítačového systému 144 přes signálové vedení 162. S výhodou jsou bitové skupiny v řídicím souboru uspořádány v tak zvaných rámcích, které jsou označeny na obr. 15 jako rámce 154. V tomto případě je žádoucí, aby začátek každého rámce 50 154 mohl být zjišťován jednoduše. Velmi jednoduchá detekce může být získána tím, že se na začátek rámců 154 vkládá několik synchronizačních skupin 153 se synchronizačními bity 152,
-12CZ 289474 B6 které vykazují předem určenou kombinaci logických hodnot, které se zřetelně liší od možných kombinací logických hodnot synchronizačních bitů 152, které se mohou vyskytovat vjiných paketech.
Každý rámec 154 má část 155, obsahující redundantní informaci pro účel zjišťování, zda rámec byl dobře přečten mikropočítačem 144. Nesprávné čtení může být způsobeno například přerušením programu, při němž je proces čtení řídicích dat přerušen pro provádění jiného řídicího programu. Takový řídicí program může být vyvolán například jako důsledek přívodu dat do vstupní jednotky 143 dat pro přivádění zaváděných dat ze vstupní jednotky 143 dat. Jelikož nesprávné čtení dat ze řídicího souboru BB a souboru řídicí informace IIDB vyhledávání je zpravidla způsobováno přerušením programu, vyžaduje, aby se provedla samotným mikropočítačem 144 korekce chyb na základě části 155. Obvod 145 pro extrakci dat obsahuje detektor 163 synchronizace rámců, který zjišťuje začátek každého rámce na základě synchronizačních bitů 152 v synchronizačních bitových skupinách 153 rámců. Po zjištění začátku rámce detektor 163 synchronizace rámců poskytuje synchronizační signál mikropočítači 144 po signálovém vedení 164. Při řízení signály přijímanými po signálových vedeních 164 a 165 mikropočítač 144 čte řídicí data, která jsou k dispozici v registru 160, v principu obvyklým způsobem. Je třeba poznamenat, že v principu mohou být funkce detektoru 163 synchronizace rámců a/nebo registru 160 a/nebo extrakčního obvodu 161 hodinového (taktovacího) signálu také vykonávány mikropočítačem 144 samotným.
Ve výše popsaném procesu čtení řídicích dat z řídicího souboru BB a souboru řídicí informace IIDB vyhledávání se hodinový signál pro registr 160 odvozuje ze synchronizačních bitů 152. Je však také možno odvozovat hodinový signál pro zavádění do registru 160 z hodinového signálu obrazové informace, který je obvykle generován ve zpracovávací jednotce 141 signálu pro účely čtení kódované obrazové informace. Tento hodinový signál obrazové informace má pevný vztah k rychlosti opakování bitové skupiny ve čtených obrazových souborech a důsledku toho k rychlosti opakování bitové skupiny v řídicím souboru BB a souboru řídicí informace IIDB vyhledávání. Je tomu tak proto, že řídicí soubory a obrazové soubory byly formátovány a kódovány stejným způsobem. Hodinový signál pro zavádění do registru 160 proto může být odvozován z hodinového signálu obrazové informace pomocí dělicího obvodu kmitočtu.
Obr. 16b znázorňuje příklad extrakčního obvodu 145 dat, který používá kmitočtový dělič 165 pro odvozování hodinového signálu z registru 160, přičemž tento dělič odvozuje hodinový signál z hodinového signálu obrazové informace, který je veden do kmitočtového děliče 165 zpracovávací jednotky 141 signálu přes signálové vedení 166. Hodinový signál pro vedení do registru 160 musí být synchronizován se začátkem rámců 154. To může být realizováno jednoduše použitím opětovně nulovatelného počítacího obvodu pro kmitočtový dělič 165, přičemž tento počítací obvod je znovu nastavován po každé signálem opětovného nastavení, generovaným po zjištění začátku rámců. Signál opětovného nastavení může být signál poskytovaný synchronizačním detektorem 163 rámců po signálovém vedení 164 jako odezva na každé zjištění synchronizačních bitových skupin 153 rámce.
V případě, že informace v řídicích souborech je uspořádána v blocích, například způsobem, který je obvyklý v CD-ROM a CD-ROM XA a který bude popsán dále s odvoláním na obr. 19, může být signál pro opětovné nastavení čítače odvozen na základě blokových synchronizačních sekcí (SYNC), uložených na začátku každého bloku (BLCK). To však vyžaduje, aby začátek každého rámce 154 vždy ležel v pevné poloze vzhledem k blokové synchronizační sekci (SYNC). Toho může být dosaženo jednoduše tím, že se zvolí začátek každého rámce na začátku bloku. V posledně popsaném způsobu synchronizace hodinového signálu pro registr 160 se nepoužívá synchronizačních bitových skupin 153 rámců, uložených na začátku každého rámce 154.
V tom případě je však také žádoucí, aby začátek každého rámce 154 obsahoval řadu bitových skupin neobsahujících žádná řídicí data. Po zjištění začátku každého rámce totiž mikropočítač vyvolá čtecí program pro řízení čtení přiváděných řídicích dat. V tomto okamžiku však může být mikropočítač zaneprázdněn vykonáváním jiného kontrolního úkolu. Toto přerušení aktivního
-13CZ 289474 B6 kontrolního úkolu a následné vyvolání čtecího programu vyžaduje určitý čas. Uloží-li se několik bitových skupin bez jakýchkoli řídicích dat na začátku každého rámce 154, je zajištěno s vysokou spolehlivostí, že během čtení prvního paketu 151 užitečných řídicích dat v každém rámci 154 je mikropočítač 144 připraven číst řídicí data při řízení čtecím programem. Z výše uvedeného je zřejmé, že synchronizační bitové skupiny 153 na začátku každého rámce mohou sloužit pro dvojí účel, tj. pro poskytnutí synchronizace a pro realizaci čekací doby do té doby, kdy budou předkládána první užitečná data.
V případě, že se bitové skupiny 153 použijí pouze pro realizaci čekací doby, mohou logické hodnoty bitů v těchto bitových skupinách zaujímat libovolnou hodnotu.
Jestliže jsou bitové skupiny 153 použity pro synchronizační účely, je důležité, aby bitové skupiny 153 vykazovaly bitovou kombinaci, která se nevyskytuje v jiných bitových skupinách rámce 154. Pro tento účel je možná řada různých způsobů, jako například použití nestejných bitových skupin v paketu nebo zavádění přídavných paketů bez užitečné řídicí informace mezi pakety a řídicí data. Posledně uvedený způsob může spočívat například v zavádění paketů, obsahujících pouze bity logické hodnoty 0 po každých deseti paketech. Když se použije skupina například třiceti dvou synchronizačních bitových skupin 153 rámců obsahujících pouze bity logické hodnoty 1, toto zaručí, že kombinace, tvořená bitovými skupinami 153 se nevyskytuje v jiných paketech rámce 154.
Obr. 17 ukazuje provedení systému 12 pro ukládání obrazu ve větších podrobnostech. Snímací jednotka 1 na obr. 17 obsahuje snímací prvek 170 pro snímání nosiče 3 obrazu a pro převádění snímané obrazové informace na obvyklé informační signály, například RGB obrazové signály, představující snímaný obraz. Obrazové signály na výstupu snímacího prvku definují nej vyšší dosažitelnou rozlišovací schopnost v počtu pixelů na obraz. Informační signály poskytované snímacím prvkem 170 jsou převáděny na jasový signál Y a dva barevné rozdílové signály U a V pomocí obvyklého maticového obvodu 171. Kódovací obvod 172 převádí signály Y, U a V obvyklým způsobem na absolutně kódované signály (pro obrazy s vyšší rozlišovací schopností) a zbytkově kódované obrazy (pro obrazy vyšší rozlišovací schopnosti) v souladu s kódovacími schématy výše popsanými.
Snímací prvek 170. maticový obvod 171 a kódovací obvod 172 jsou řízeny pomocí obvyklého řídicího obvodu 174 na základě řídicích povelů vedených do řídicího obvodu 174 řídicí jednotkou 4 přes propojovací obvod (rozhraní) 175. Řídicí jednotka 4 může obsahovat počítačový systém obsahující zobrazovací jednotku 176, počítací a ukládací jednotku 177 a jednotku 178 pro zavádění dat, například klávesnici, pro zavádění dat uživatelem. Obvyklým způsobem jsou zobrazovací jednotka 176 a jednotka 178 pro zavádění dat připojeny k počítací a ukládací jednotce 177. Počítací a ukládací jednotka 177 je dále připojena ke snímací jednotce 1 obrazu a záznamové jednotce 5 přes odpovídající propojovací obvod (rozhraní) 179 a 180.
Záznamová jednotka 5 obsahuje formátovací a kódovací jednotku 181, která převádí informaci, která se má zaznamenávat a která je přijímána z řídicí jednotky přes propojovací obvod (rozhraní) 182, na kódy, které jsou vhodné pro zaznamenávání a které jsou uspořádány ve formátu vhodném pro zaznamenávání. Data, která byla takto kódována a formátována, jsou vedena do záznamové hlavy 183. která zaznamenává odpovídající informační kombinaci na nosič 184 záznamu. Záznamový proces je řízen řídicím obvodem 185 na základě řídicích povelů, přijatých z řídicí jednotky 4, a v případě použitelnosti adresovou informací, udávající polohu záznamové hlavy 183 vzhledem k nosiči 184 záznamu.
Do ukládací a řídicí jednotky 177 je zaveden vhodný software pro uspořádávání zbytkově kódované obrazové informace, poskytované snímací jednotkou 1 obvyklým způsobem podle výše uvedených formátovacích pravidel a pro sestavování obrazových souborů IP a OV. Kromě to je do počítací a ukládací jednotky 177 uložen software pro vkládání preferenčních nastavení reprodukce, zaváděných operátorem do řídicího souboru obvyklým způsobem a podle výše uvedených formátovacích pravidel spolu s dalšími automaticky generovanými řídicími daty, jako je například seznam adres, na nichž byly různé soubory zaznamenány na nosiči 184 záznamu.
-14CZ 289474 B6
Počítací aukládací jednotka 177 může mít dále software pro zpracovávání obrazů umožňující, aby snímaná obrazová informace byla zpracovávána, například pro účel korekce chyby, jako například korekce rozostření nebo odstranění zrna nebo pro účel úpravy barvy nebo jasnosti obrazu.
Soubory, sestavené počítací a ukládací jednotkou 177, jsou vedeny do záznamové jednotky 5 v požadovaném sledovém pořadí za účelem jejich zaznamenávání.
Velmi vhodné kombinace nosiče 184 záznamu a záznamové jednotky 5 byly popsány podrobněji mimo jiné v evropských patentových přihláškách č. 88203019.0 (PHQ 88.001), 90201309.3 (PHQ 89.016), 8900092.8 (PHN 12.398), 8801133.8 (PHN 12.299), 8901206.3 (PHN 12.671), 90201094.1 (PHN 12.925), 90201582.5 (PHN 12.994), 90200687.9 (PHN 13.148), 90201589.1 (PHN 13.243) a nizozemských patentových přihláškách č. 8902358 (PHN 13088) a 9000327 (PHN 13.242). Nosič záznamu zde popsaný se velmi dobře hodí pro záznam informace podle CD formátu. Záznamové zařízení pro zaznamenávání souborů na takovém nosiči záznamu je zobrazeno schematicky na obr. 18. Znázorněné záznamové zařízení obsahuje formátovací obvod 186, který obsahuje informaci, která se má zaznamenávat, která byla vedena přes propojovací obvod (rozhraní) 182 v souladu s formátovacím schématem, například jak je obvyklé v takzvaném systému CD-ROM nebo CD-ROM XA.
Pro ilustraci je tento formát podrobně znázorněn na obr. 19. V souladu s tímto formátem jsou data uspořádána v blocích BLCK délky, odpovídající délce subkódového rámce v CD signálu. Každý blok BLCK obsahuje synchronizační sekci SYNC bloku, sekci HEAD záhlaví obsahující adresu ve formě absolutního časového kódu odpovídajícího absolutnímu časovému kódu v subkódové části zaznamenané v bloku, a jestliže je použit formát CD-ROM XA, blok BLCK dále obsahuje sekci SUBHEAD záhlaví subkódu, obsahující mimo jiné číslo souboru a číslo kanálu. Kromě toho obsahuje každý blok BLCK sekci DATA, obsahující informaci, která se má zaznamenat. Každý blok BLCK může také obsahovat sekci EDC&ECC obsahující redundantní informaci pro účel detekce chyby a korekcí chyby.
Záznamová jednotka 5, znázorněná na obr. 18, dále obsahuje kódovací obvod 187 pro kódování CIRC pro prokládání informace a pro připojování kódů parity pro účel detekce chyby a korekce chyby (dále také označované jako kódy pro korekci chyby). Obvod 187 pro kódování CIRC vykonává výše uvedené operace na formátované informaci, poskytované formátovacím obvodem 186. Poté co tyto operace byly vykonány, informace je vedena do modulátoru 188 EFM, ve kterém je informaci dodána forma, která se lépe hodí pro zaznamenávání na nosiči záznamu. Kromě toho přidává modulátor 188 EFM subkódovou informaci, která obsahuje mimo jiné absolutní časový kód jako adresovou informaci v tak zvaném kanálu Q subkódu.
Obr. 20 ukazuje organizaci nosiče záznamu v případě, že informace byla zaznamenána do stopy 20 v souladu s výše popsaným CD formátem. Části, odpovídající organizaci znázorněné na obr. 2 nesou stejné vztahové značky.
Zaznamenané informaci předchází zaváděcí sekce LI (také označovaná jako zaváděcí stopa), jak je obvyklé při zaznamenávání CD signálů, aje zakončena obvyklou výstupní sekcí LQ (také označovanou jako výstupní stopa).
Když je informace zaznamenávána v CD formátu, je dávána přednost tomu, aby do řídicího souboru BB byla zahrnuta sekce, zaznamenaná v souladu se standardem CD-I. Tyto sekce jsou označení disku a adresář (Disc Label & Directory) označené DL a takzvané aplikační programy AF. To umožňuje, aby zaznamenaná obrazová informace byla zobrazována pomocí standardního systému CD-I. S výhodou je v aplikační programové sekci AF také zahrnut podsoubor FPS se soubory preferenčních nastavení reprodukce. Kromě sekcí DL a AF obsahuje řídicí soubor BB dílčí soubor IT, obsahující sekci CNTR se řídicími daty a sekci FPS se soubory preferenčních nastavení reprodukce ve formátu, již popsaném s odvoláním na obr. 15. S výhodou je sekce IT zaznamenána v předem určené oblasti na nosiči záznamu v sekci předem určené délky. Toto slouží ke zjednodušení vyhledávání požadované informace mikropočítačem. Jestliže
-15CZ 289474 B6 sekce IT není dostatečně velká pro uložení všech řídicích dat, může být část řídicích dat zaznamenána v sekci ITC pro souboru OV. V tomto případě je dávána přednost tomu, aby byl v sekci IT zahrnut ukazatel pro udávání začáteční adresy sekce ITC.
Pro případ, že informace byla zaznamenána ve formátu CD, ukazuje obr. 21 pro absolutně kódovaný podsoubor TV takové uspořádání obrazových řádků Y01, Y02......,Y16 s absolutně kódovanou jasovou informací a obrazových řádků C01, C03,.....,C15 s absolutně kódovanou barevnou informací, že po sobě následující řádky ksobě nepřiléhají ve směru stopy (také označovaném jako tangenciální směr) a ve směru příčném na stopu (také označovaném jako radiální směr).
Obr. 22 ukazuje polohy obrazových řádků pro přidruženou obrazovou reprezentaci. Jak je znázorněno na obr. 21 a 22, je několik lichých kódovaných jasových obrazových řádků (Y01, Y03,.....,Y15) s kódovanou jasovou informací zaznamenáno v sekci obsahující bloky BLCKfll, #2 a #3. následně několik sudých kódovaných barevných obrazových řádků (C01, C05, ,C 13) škodovanou barevnou informací zaznamenáno v sekci obsahující bloky BLCK#4 a#5. potom sudé kódované jasové obrazové řádky (Y02,.....,Y16) s kódovanou jasovou informací jsou zaznamenány v sekci obsahující bloky BLCK#5......#8 a konečně kódované sudé barevné obrazové řádky (C03. C07. .Cl5) s kódovanou barevnou informací jsou zaznamenány v sekci obsahující bloky BLCK#8 a #9. Kódované obrazové řádky v blocích BLCK#1.......BLCK#9 definují přilehlou část obrazové reprezentace, znázorněné na obr. 22. Skupina sekcí, definujících přilehlou část reprezentace bude dále označována jako sekční skupina. Způsobem podobným, jak bylo popsáno výše, vymezují sekční skupiny jiné přilehlé části reprezentace v podsouboru TV. Kódované obrazové řádky s obrazovou informací pro podsoubory TV/4 a TV/16 mohou být uspořádány podobným způsobem, jak je znázorněno na obr. 23 a 24.
Toto uspořádání zabraňuje tomu, aby dvě nebo více přilehlých obrazových řádků v reprezentaci čteného kódovaného obrazu byly čteny nesprávně v důsledku vad disku. Rekonstrukce reprezentace obrazů, v nichž nesprávně čtené obrazové řádky k sobě přiléhají, se dá velmi obtížně realizovat. Ta je v protikladu k rekonstrukci nesprávně čteného obrazového řádku uložena mezi dvěma správně čtenými obrazovými řádky v reprezentaci. V posledně jmenovaném případě je rekonstrukce jednoduchá tím, že se nahradí nesprávně čtené obrazové řádky pixely, odvozenými od přilehlých obrazových řádků.
Obr. 25 ukazuje zpracovávací jednotku 141 ve větších podrobnostech. Zpracovávací jednotka 141 obrazu obsahuje první detekční obvod 250 pro zjišťování kódů řádkové synchronizace LP a řádkových čísel LN obrazových řádků, udávajících začátek každého zbytkově kódovaného obrazového řádku. Druhý detekční obvod 251 slouží pro zjišťování začátku každého podsouboru v každém obrazovém souboru se zbytkově kódovaným obrazem pro označování začátku řídicí informace IIDB vyhledávání, obsahující adresy kódovaných obrazových řádků. Je třeba poznamenat, že detekční obvody 250 a 251 jsou nutné pro zpracovávání zbytkově kódovaných obrazů a nikoliv pro zpracovávání absolutně kódovaných obrazů.
Pro účel těchto detekcí jsou vstupy prvního a druhého detekčního obvodu 250 a 251 připojeny k dráze 142 signálů. Dráha 142 signálů a výstupy dekódovacího obvodu 252 jsou připojeny k datovým vstupům paměti 255 obrazu přes multiplexor 254, pro ukládání čtené a dekódované obrazové informace. Datové výstupy paměti 255 obrazu jsou připojeny ke vstupům dekódovacího obvodu 252 a ke vstupům multiplexoru 254. Řídicí obvod 253 obsahuje generátor 256 adres pro adresování paměťových poloh v paměti 255 obrazu. Zpracovávací jednotka 141 obrazu dále obsahuje druhý generátor adres 257 pro adresování paměťových poloh za účelem vydávání obsahu paměti obrazu do převodníku 258 signálu.
Převodník 258 signálu je obvyklého typu, který převádí obrazovou informaci, čtenou z paměti 255 obrazu, do formy vhodné pro vedení do zobrazovací jednotky 10 obrazu. Dekódovací obvod 252 může obsahovat například dekódovací obvod 261a pro dekódování Huffmanova kódu, řízený řídicí jednotkou 253 a sčítacím obvodem 259. Dekódovací obvod 261a pro dekódování Huffmanova kódu dekóduje informaci, přijatou po dráze 142 signálu a následně poskytuje tuto
-16CZ 289474 B6 dekódovanou informaci na jeden ze vstupů sčítacího obvodu 259. Jiný vstup sčítacího obvodu 259 je připojen k datovým výstupům paměti 255 obrazu. Výsledek sčítací operace, vykonávané sčítacím obvodem 259, je veden do multiplexoru 254. Řídicí obvod 253 je připojen k řídicí jednotce 140 přes dráhu 260 řídicího signálu. Řídicí obvod 253 může obsahovat například programovatelnou řídicí a počítací jednotku.
Taková řídicí a počítací jednotka může obsahovat například přidělenou hardwarovou jednotku nebo mikroprocesorový systém se zavedeným vhodným řídicím softwarem, pomocí něhož na základě řídicích povelů, přijatých po dráze 260 řídicího signálu, jsou generátor 256 adres a multiplexor 254 řízeny takovým způsobem, že zvolená část obrazové informace, přiváděné po dráze 142 signálu se zavádí do paměti obrazu. Informace, takto uložená v paměti 255 obrazu, se čte pomocí generátoru 257 adres a následně se vede do zobrazovací jednotky 10 přes převodník 258 signálu pro její zobrazení.
Na obr. 26 jsou vyznačeny reprezentace 261, 262 a 263 stejného obrazu s odlišnou rozlišovací schopností. Reprezentace 261 obsahuje 256 obrazových řádků, majících každý 384 pixelů. Reprezentace 262 obsahuje 512 obrazových řádků, mající každý 768 pixelů a reprezentace 263 obsahuje 1024 obrazových řádků, majících každý 1536 pixelů. Kódované obrazy, odpovídající reprezentacím 261, 262 a 263, jsou zahrnuty v po sobě následujících podsouborech TV/4, TV a4TV obrazového souboru IP. Kapacita paměti 255 obrazu, znázorněná na obr. 26, je 512 řad 768 paměťových poloh (také nazývaných paměťové prvky). Jestliže má reprezentace představovat celý kódovaný obraz, zvolí se ten podsoubor z obrazového souboru IP, jehož počet obrazových bodů (pixelů) odpovídá kapacitě paměti obrazu, což je v daném případě podsoubor definující reprezentaci 262. Tato volba může být provedena na základě nastavovacích dat, jako jsou čísla obrazů a sled rozlišovacích schopností (identifikace rozlišovací schopnosti), která jsou uložena na začátku každého podsouboru, například v záhlaví HEAD a druhotném záhlaví SUBHEAD bloků BLCK. Pro každý podsoubor se tato data čtou řídicím obvodem 253 jako odezva na signál, poskytovaný detektorem 262a synchronizace bloku po zjištění začátku každého bloku BLCK.
V případě, že se má reprodukovat zobrazení absolutně kódovaného obrazu, nastavuje po zjištění začátku podsouboru, který se má zvolit, řídicí obvod multiplexor 254 do stavu, ve kterém je dráha 142 signálu připojena k datovým vstupům paměti 255 obrazu. Kromě toho je generátor 256 adres nastaven do stavu, v němž paměťové polohy jsou adresovány synchronizované s přijímáním po sobě následující pixelových informací takovým způsobem, že informace pro obrazové řádky ř.l,....., ř.512 je uložena v odpovídajících řadách r.l,....., r.512 paměti 255.
Obrazová informace, takto uložená do paměti 255, je čtena a převáděna do formy vhodné pro zobrazovací jednotku 10 pomocí převodníku 258 signálů.
Čtecí sled je určován sledem, v němž generátor 257 adres generuje po sobě následující adresy. Během normální reprodukce je tento sled takový, že paměť je čtena způsobem řada po řadě, počínaje řadou rl a sloupcem cl v řadě. To je možné jak v souladu s principem prokládaného skenování, tak i principem postupného skenování. V případě čtení podle principu prokládaného skenování jsou z paměti 255 obrazu nejprve čteny všechny liché řady a poté jsou čteny z paměti 255 obrazu všechny sudé řady. V případě čtení v souladu s principem postupného skenování jsou všechny řady čteny postupně za sebou.
Velmi atraktivní alternativa pro ukládání obrazové informace do paměti 255 obrazu spočívá v tom, že do paměti 255 obrazu se ukládá nejprve obrazová informace z obrazového souboru definujícího zobrazení obrazu s nižší rozlišovací schopností a následně se obsah paměti přepisuje kódovaným obrazem definujícím reprezentaci stejného obrazu s vyšší rozlišovací schopností. Ve výše uvedeném příkladu je toto možné vzhledem k tomu, že při čtení každého kódovaného pixelů z podsouboru TV/4 je každá ze skupin 2x2 paměťových prvků pokaždé naplněna signálovou hodnotou, definovanou tímto kódovaným pixelem. Tento způsob je znám jako metoda prostorové repliky. Lepší kvalita obrazu se získává tím, že se plní pouze jeden z paměťových prvků matice 2*2 signálovými hodnotami, definovanými čteným obrazovým bodem (pixelem)
- 17CZ 289474 B6 a ostatní pixely matice 2x2 se odvozují z přilehlých pixelů pomocí známých interpolačních postupů.
Tento způsob je znám jako metoda prostorové interpolace. Po zjištění příštího podsouboru (v daném případě TV) se obsah paměti obrazu pokaždé popisuje obrazovou informací tohoto podsouboru způsoby popisovanými výše. Množství informace v podsouboru TV/4 je pouze čtvrtina obsahu souboru TV. To vede k podstatné redukci času, po kterém je první provizorní obraz zobrazován na zobrazovací jednotce. Po čtení obrazového podsouboru TV/4 je tento obraz s nízkou rozlišovací schopností přepisován reprezentací stejného obrazu, majícím požadovanou rozlišovací schopnost. Jelikož obrazové soubory s kódovanými obrazy po sobě následujících rozlišovacích schopností následují přímo jeden po druhém, není při vyhledávání podsouboru TV po čtení podsouboru TV/4 ztracen žádný čas.
V případě, že se má obraz pootočit, je generátor 256 adres nastaven do stavu, ve kterém je sled adresování paměťových poloh uzpůsoben podle požadovaného úhlu pootočení. Obr. 27b, 27c a27d znázorňují, jak je odpovídající obrazová informace pro pootočení o úhel 270, 180 a 90 stupňů uložena v paměti. Pro názornost tyto obrázky znázorňují pouze polohy informace prvních dvou obrazových čar 11 a 12 obrazu.
V případě, že má být zobrazena reprezentace malého obrazu v rámci obrysu plně zabrané reprezentace jiného obrazu nebo v případě potřeby tentýž obraz (funkce PIP), je množné toto dosáhnout jednoduše vyplněním požadovaného místa paměti 255 obrazu obrazem s nízkou rozlišovací schopností podsouboru TV/4 bez zvětšení. Když je paměť 255 obrazu naplněna, generátor 256 adres je potom nastaven do stavu, ve kterém je adresována informace pro paměťové polohy, v nichž má být uložen malý obraz. Pro názornost jsou tyto paměťové polohy znázorněny na obr. 26 jako pole 264. Během výše popsaného zpracovávání obrazu má přítomnost obrazu s nízkou rozlišovací schopností v podsouboru TV/4 opět výhodu v tom, že obrazová informace, požadovaná pro vykonávání této funkce je přímo k dispozici v obrazovém souboru IP, takže přídavné zpracovávání není potřebné.
Když se má zobrazovat zvětšená reprezentace absolutně kódovaného obrazu, zvolí se informace o části obrazu, například část odpovídající poli 265. Informace, odpovídající každému pixelu zvolené části, se uloží do každé paměťové polohy skupiny 2x2 paměťových poloh, takže na zobrazovací jednotce je zobrazen zvětšený plný záběr zobrazení s nízkou rozlišovací schopností. Místo opakování každého pixelu 2x2 krát v paměti může být paměť naplněna v souladu s principem prostorové interpolace, zmíněným ve výše uvedeném popisu.
Pro zvětšování zbytkově kódovaných obrazů se výše uvedený krok provádí jako první. Následně se zvolí v podsouboru 4TV část znázorněná polem 266. Část v poli 265 odpovídá části uvnitř pole 265 v reprezentaci 262. Řídicí obvod 253 nastavuje multiplexor 254 do stavu, v němž je výstup dekódovacího obvodu 254 zbytkového kódování připojen k datovým vstupům paměti 255. Generátor 256 adres je nastaven do stavu, v němž adresuje paměť 255 obrazu synchronizované s přijatými kódovanými pixely ve sledu, ve kterém se stane dostupná zbytkově kódovaná obrazová informace z podsouboru 4TV. Obrazová informace v adresovaných paměťových polohách je vedena do dekódovacího obvodu 252 a pomocí sčítacího obvodu 259 je přičítána ke zbytkové hodnotě, načež je takto upravená informace vedena do adresované paměťové polohy.
Část obrazové informace zaznamenané na nosiči záznamu, odpovídající poli 266, je s výhodou čtena na základě informace v řídicí informaci IIDB vyhledávání. Řídicí informace IIDB vyhledávání je čtena řídicím obvodem 253 jako odezva na signál z detektoru 250. Následně se zvolí adresa toho kódovaného obrazového řádku z informace, který leží krátce před prvním kódovaným obrazovým řádkem odpovídajícím obrazovému řádku v poli 266. Poté poskytuje řídicí obvod povel do řídicí jednotky 140 po dráze 260 řídicího signálu, která v odpověď na tento povel iniciuje vyhledávací proces, ve kterém se zjistí poloha části se zvoleným kódovaným řádkem obrazu.
-18CZ 289474 B6
Když se tato část najde, začne čtení obrazové informace, a úprava obsahu paměti 255 začne, jakmile se dosáhne části prvního kódovaného obrazového řádku, který odpovídá části obrazu v rámci pole 266. Detekce tohoto kódovaného obrazového řádku se provádí na základě řádkových čísel, která byla spolu s kódy řádkové synchronizace LD vložena na začátku každého kódovaného obrazového řádku. Řídicí obvod čte v těchto řádkových číslech LN v odezvě na signál z detekčního obvodu 251. Uložení adresové informace na začátku podsouboru 4TV umožňuje dosáhnout rychlý přístup k požadované informaci. Detekce čtení požadovaných zbytkově kódovaných obrazových řádků je zjednodušena přítomností synchronizačních kódů řádků a řádkových čísel v podsouboru 4TV.
Obr. 28 znázorňuje provedení čtecího zařízení, pomocí kterého je možné číst kódovanou obrazovou informaci zaznamenanou na nosiči záznamu pomocí záznamové jednotky znázorněné na obr. 18. Znázorněné čtecí zařízení 6 obsahuje obvyklou čtecí hlavu 280, která čte informační kombinace na nosiči 184 záznamu sledováním stopy 20 a převádí výslednou informaci na odpovídající signály. Čtecí zařízení dále obsahuje obvyklou polohovací jednotku 284 pro pohyb čtecí hlavou 280 ve směru příčném ke stopám v části stopy 20 udávané zvolenou adresou. Pohyb čtecí hlavy 280 je řízen řídicí jednotkou 285. Signály, převáděné čtecí hlavou 280. jsou dekódovány dekódovacím obvodem 281 kódové modulace EFM a jsou následně vedeny do dekódovacího obvodu 282 kódování CIRC. Dekódovací obvod 282 kódování CIRC je obvyklého typu, který rekonstruuje původní strukturu informace, která byla před zaznamenáváním prokládána, a který provádí detekci a případně koriguje nesprávně čtené kódy.
Ve smyslu definice čtecího zařízení, jak je popsáno v příslušném patentovém nároku, tvoří polohovací jednotka 284 spolu s řídicí jednotkou 285 prostředky pro pohybování čtecí hlavou ke stopové části, mající zvolenou adresu. Prostředky pro volbu kódovaného obrazového řádku ve zvoleném kódovaném obrazu, prostředky pro čtení řídicí informace vyhledávání obrazových řádků zvoleného obrazu jsou funkční dílčí jednotkou řídicí jednotky 285. Deformátovací obvod 283 v kombinaci s řídicí jednotkou 285 tvoří prostředky pro čtení řídicí informace vyhledávání obrazových řádků zvoleného obrazu. Prostředky pro volbu, na základě takto čtených adres, adresy pro stopovou část ležící před stopovou částí, kde začíná záznam zvoleného kódovaného obrazového řádku, jsou další dílčí funkční jednotkou zahrnutou v řídicí jednotce 285, jejíž další dílčí jednotkou jsou prostředky pro působení, že se čtecí hlava pohybuje ke stopové části udávané zvolenou adresou. Prostředky pro následnou detekci čtení začátku zvoleného kódovaného obrazového řádku na základě čtených řádkových čísel a řádkových synchronizací jsou obsaženy v deformátovací jednotce 283. Uvedené prostředky nejsou na obr. 28 znázorněny, a jejich možné implementace budou zřejmé odborníkovi z tohoto popisu.
Při zjištění neopravitelných chyb poskytuje dekódovací jednotka CIRC nový příznakový signál chyby. Informace, která byla rekonstruována a korigována dekódovacím obvodem 282 kódování CIRC, je vedena do deformátovacího obvodu 283. který odstraňuje přídavnou informaci přidanou formátovacím obvodem 186 před záznamem. Demodulační obvod 281 modulace EFM, dekódovací obvod 282 kódování CIRC a deformátovací obvod 283 jsou řízeny obvyklým způsobem řídicí jednotkou 285. Informace poskytovaná deformátovacím obvodem 283 je vedena dále propojovacím obvodem (rozhraním) 286. Deformátovací obvod může obsahovat obvod pro korekci chyby, pomocí něhož je možno detekovat chyby, které nemohou být opraveny dekódovacím obvodem kódování CIRC. To se provádí pomocí redundantní informace EDC & ECC, přidané formátovacím obvodem 166.
Obvod pro korekci chyby, který je poměrně složitý a proto poměrně drahý, není potřebný. Je tomu tak proto, že účinky chybně čtených kódů v absolutně kódované obrazové informaci mohou být jednoduše maskovány nahrazováním nesprávně čtených kódovaných obrazových prvků a/nebo úplného kódovaného obrazového řádku obrazovou informací, odvozenou od jednoho nebo více přilehlých kódovaných pixelů nebo přilehlých kódovaných obrazových řádků. Taková korekce může být provedena jednoduše pomocí zpracovávací jednotky 141 signálu znázorněné na obr. 25, programováním řídicího obvodu 253 tak, že je citlivý na příznakový signál chyby, dodávaný dekódovacím obvodem 282 kódování CIRC, pro řízení generátoru 256
-19CZ 289474 B6 adres tak, že se čte informace sousedního pixelu a současně muitiplexor 254 je nastaven do stavu, v němž jsou datové výstupy paměti 255 obrazu připojeny k datovým vstupům. Následně je generátor adres znovu nastaven do svého předchozího stavu a místo nesprávně čteného kódovaného pixelu se do adresované paměťové polohy ukládá informace čtená z paměti 255 obrazu.
V případě, že je čten zbytkově kódovaný obraz, není hodnota v paměti 255 upravována při detekci nesprávně čtené zbytkové hodnoty, ale zůstává nezměněná. Toho se dá dosáhnout například tím, že se nechá řídicí signál generovat signál, který zabraňuje záznamu do paměti 255, když je přiváděna chybná zbytková hodnota.
Kapacita paměti 255 obrazu je velká, takže pořizovací náklady takové paměti jsou poměrně vysoké. Paměťová kapacita může být zmenšena tím, že se mezi muitiplexor 254 a paměť 255 obrazu umístí převodník 290 vzorkovací rychlosti obvyklého typu, který zmenšuje počet obrazových bodů (pixelů) na řádek ze 786 na 512.
Obr. 31 ukazuje příklad převodníku 290 vzorkovací rychlosti. Příklad obsahuje sériové zapojení obvodu zvětšování vzorkovací rychlosti a interpolačního obvodu 310 a dolní propusti 311 a obvodu pro snižování vzorkovací rychlosti a decimovacího obvodu 312.
Použití převodníku 290 vzorkovací rychlosti umožňuje použití paměti s 512 krát 512 paměťovými polohami. Jelikož z praktických důvodů je počet řad a počet sloupců paměťových poloh v paměti s výhodou mocnina dvou, má tato pamět obzvláště uspokojivé rozměry. Kromě toho jako výsledek redukce počtu paměťových poloh na 512 na řadu se požadovaný čtecí kmitočet paměti snižuje, takže na čtecí rychlost pamětí mohou být kladeny méně omezující požadavky.
Obvykle používané obrazovky mají maximální rozlišovací schopnost odpovídající přibližně 5 MHz, což odpovídá přibližně 500 pixelů na řádek, takže redukce počtu paměťových poloh na řadu nemá viditelné účinky na reprodukovaný obraz.
Použití převodníku vzorkovací rychlosti je také výhodné, když se mají zobrazovat na obrazovce reprezentace obrazů portrétního formátu, což bude vysvětleno s odvoláním na obr. 30a, 30b, 30c a30d.
Na obr. 30a jsou jako pole 300 vyznačeny rozměry podle televizní normy PAL. Takový obraz podle televizní normy PAL obsahuje 575 užitečných obrazových řádků. Během reprodukce informace v paměti obrazu s 512*512 paměťovými prvky se využije 512 z těchto 575 užitečných obrazových řádků. To znamená, že reprezentace 301 kódovaného obrazu v paměti obrazu zcela zapadá do stranového poměru pole 300, jak je definováno televizní normou PAL a pouze malá část obrazovkové plochy, která je k dispozici, je ponechávána bez využití.
Na obr. 30b je znázorněno pole 302, mající rozměry obrazu podle normy NTSC TV. Takový obraz obsahuje v souladu s normou NTSC TV 431 užitečných řádků. To znamená, že pouze omezená část zobrazení 303 kódovaného obrazu v paměti 255 obrazu spadá mimo obrys obrazu podle normy NTSC.
Obr. 30a a 30b se týkají reprodukce zobrazení kódovaných obrazů krajinového formátu. Když jsou však požadovány reprezentace kódovaných obrazů v portrétovém formátu, vzniká problém, že výška obrazu odpovídá 768 obrazovým prvkům a počet využitelných obrazových řádků je 575 podle televizní normy PAL a 485 podle normy NTSC TV. Když se použije obrazové paměti s 512 řadami paměťových poloh bez použití převodníku 290 vzorkovací rychlosti, znamenalo by to, že řádek kódovaného obrazu by nespadal do jednoho paměťového sloupce. Použitím převodníku 290 vzorkovací rychlosti se však dosáhne toho, že kódované obrazové řádky s 768 kódovanými pixely se převádějí na kódované obrazové řádky 512 kódovaných pixelů, takže kódovaný obrazový řádek může být umístěn do jednoho paměťového sloupce. To znamená, že během reprodukce odpovídá výška zobrazení obrazu, uloženého v paměti 255, v podstatě výšce obrazových polí definovaných v normách PAL nebo NTSC TV.
Aby se zajistilo, že poměr mezi délkou a šířkou reprezentace kódovaného obrazu, uloženého do paměti 255 obrazu, odpovídá původnímu poměru, je zapotřebí vyplnit pouze 256 z 512 sloupců
-20CZ 289474 B6 paměti obrazu obrazovou informací. To je možné například tím, že se do paměti 255 uloží pouze sudé nebo pouze liché kódované obrazové řádky. Je však také možné použít jiných způsobů, používajících interpolačních postupů.
Způsob redukování počtu sloupců v paměti obrazu, vyžadující interpolační postupy, poskytuje zobrazení obrazu uspokojivé kvality. To je protikladem způsobu, při kterém se ve sloupcích paměti obrazu ukládá pouze část kódovaných obrazových řádků.
Nevýhoda interpolačních postupů je to, že jsou relativně složité a náročné na čas, takže jsou méně vhodné pro použití při zjednodušeném vyhledávacím a zobrazovacím systému. Způsob, který poskytuje uspokojivou kvalitu jednoduchým způsobem, bude popsán dále pro případ, že paměť obrazu obsahuje 512x512 paměťových poloh. Tento způsob používá pro zavedení do paměti podsouboru TV/4 s 384x256 kódovanými obrazovými body (pixely) místo podsouboru TV se 768x512 kódovanými pixely.
Použitím převodníku 20 vzorkovací rychlosti může být počet pixelů na čtený kódovaný obrazový řádek podsouboru TV/4 zvýšen z 384 na 512. 256 upravených obrazových řádků s 512 kódovanými pixely, které jsou k dispozici, se zavede do paměti. 256 sloupců každé z 512 paměťových poloh je tak naplněno obrazovou informací. Čtení této informace poskytuje nedeformované zobrazení v portrétním formátu, jehož výška v podstatě odpovídá výšce obrazovkové plochy systému PAL nebo NTSC TV, a jehož kvalita je podstatně lepší než je kvalita obrazové reprezentace portrétním formátu, získané na základě kódovaného obrazu 768x512 kódovaných pixelů, jehož šířka je upravena použitím pouze poloviny (256) z počtu 512 kódovaných obrazových řádků.
Pro názornost ukazuje obr. 30c reprezentaci 304 portrétního formátu uloženého kódovaného obrazu (256x512 kódovaných pixelů), takto získaného v rámci pole 300 definovaného televizní normou PAL. Obr. 30d ukazuje pro názornost reprezentaci portrétního formátu pro takto uložený kódovaný obraz. Reprezentace v zásadě spadá do pole 302, definovaného normou NTSC TV,
Jak bude zřejmé z předchozího popisu, umožňuje použití převodníku 290 vzorkovací rychlosti použití paměti obrazu, mající stejný počet řad a sloupců, a odpovídající v podstatě počtu využitelných obrazových řádků podle normy NTSC nebo PAL. To znamená, že jak v případě reprezentace kódovaných obrazů v portrétním, tak i krajinovém formátu, odpovídá výška zobrazení v podstatě počtu využitelných obrazových řádků, takže plocha obrazovky bude správně vyplněna pro reprezentace obou typů.

Claims (3)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Nosič (70; 184) záznamu, na kterém je ve stopě (71) zaznamenán kódovaný obraz, složený z po sobě následujících kódovaných obrazových řádků (BL), přičemž tato stopa je opatřena adresami, vyznačený tím, že kódované obrazové řádky (BL) obsahují řádkové synchronizace (LD) a řádková čísla (LN), přičemž každé řádkové číslo (LN) udává pořadové číslo příslušného kódovaného obrazového řádku (BL) v kódovaném obrazu, a každá řádková synchronizace (LD) udává začátek příslušného kódovaného obrazového řádku (BL), a přičemž na nosiči záznamu je také zaznamenána řídicí informace (IIDB) vyhledávání, obsahující adresy pro kódované obrazové řádky (BL) kódovaného obrazu, přičemž tyto adresy, které obsahuje řídicí informace (IIDB) vyhledávání, udávají polohy příslušných obrazových řádků ve stopě (71).
  2. 2. Nosič (70; 184) záznamu podle nároku 1, vyznačený tím, že stopa (71) má spirálovitý tvar a délky částí stopy, ležící mezi polohami, udávanými zaznamenanými adresami kódovaných obrazových řádků (BL), v podstatě odpovídají polovině délky otáčky spirálové stopy (71).
  3. 3. Čtecí zařízení (6, 100) pro čtení nosiče záznamu podle nároku 1 nebo 2, obsahující čtecí hlavu (280) pro čtení zaznamenaných kódovaných obrazových řádků (BL) z nosiče (70, 184) záznamu snímáním stopy, prostředky pro pohybování čtecí hlavou ke stopové části, mající zvolenou adresu, vyznačené tím, že zařízení (6, 100) obsahuje prostředky pro volbu kódovaného obrazového řádku (BL) ve zvoleném kódovaném obrazu, prostředky pro čtení řídicí informace (IIDB) vyhledávání obrazových řádků zvoleného obrazu, prostředky pro volbu, na základě takto čtených adres, adresy pro stopovou část ležící před stopovou částí, kde začíná záznam zvoleného kódovaného obrazového řádku (BL), prostředky pro působení, že se čtecí hlava (280) pohybuje ke stopové části udávané zvolenou adresou, a prostředky pro následnou detekci čtení začátku zvoleného kódovaného obrazového řádku (BL) na základě čtených řádkových čísel (LN) a řádkových synchronizací (LD).
CZ19921435A 1990-09-19 1991-09-18 Nosič záznamu a čtecí zařízení pro jeho čtení CZ289474B6 (cs)

Applications Claiming Priority (2)

Application Number Priority Date Filing Date Title
EP90202487 1990-09-19
NL9002113A NL9002113A (nl) 1990-09-19 1990-09-27 Beeldopzoeksysteem, alsmede een registratiedrager en een inrichting voor toepassing in het systeem.

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ9201435A3 CZ9201435A3 (cs) 2001-10-17
CZ289474B6 true CZ289474B6 (cs) 2002-01-16

Family

ID=26126014

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ19921435A CZ289474B6 (cs) 1990-09-19 1991-09-18 Nosič záznamu a čtecí zařízení pro jeho čtení

Country Status (14)

Country Link
EP (1) EP0500927B1 (cs)
JP (2) JP3273508B2 (cs)
KR (1) KR100283340B1 (cs)
CN (1) CN1031539C (cs)
AT (1) ATE200938T1 (cs)
AU (1) AU661829B2 (cs)
BR (1) BR9105988A (cs)
CA (1) CA2068886C (cs)
CZ (1) CZ289474B6 (cs)
DE (1) DE69132594T2 (cs)
MY (1) MY110221A (cs)
RU (1) RU2051428C1 (cs)
SK (1) SK281036B6 (cs)
WO (1) WO1992005554A1 (cs)

Families Citing this family (9)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE69321895D1 (de) * 1992-08-03 1998-12-10 Koninkl Philips Electronics Nv Einrichtung zum Auslesen von Information
GB2283876B (en) * 1993-11-09 1998-06-24 Matsushita Electric Ind Co Ltd Encoding and decoding code sequences and frames
TW436777B (en) 1995-09-29 2001-05-28 Matsushita Electric Ind Co Ltd A method and an apparatus for reproducing bitstream having non-sequential system clock data seamlessly therebetween
EP0847198B1 (en) * 1995-09-29 1999-04-28 Matsushita Electric Industrial Co., Ltd. Method, device and disc for recording and reproducing interleaved bit stream on and from the disk
US6502199B2 (en) 1995-09-29 2002-12-31 Matsushita Electric Industrial Co., Ltd. Method and an apparatus for reproducing bitstream having non-sequential system clock data seamlessly therebetween
KR100243225B1 (ko) 1997-07-16 2000-02-01 윤종용 블록화효과 및 링잉잡음 감소를 위한 신호적응필터링방법 및신호적응필터
ES2242925T3 (es) * 1999-01-27 2005-11-16 Koninklijke Philips Electronics N.V. Soporte de grabacion, dispositivo de reproduccion y metodo de grabacion de informacion.
EP1210905B1 (en) * 2000-12-01 2007-05-09 Nidek Co., Ltd. Fundus camera
BRPI0506370A8 (pt) * 2004-04-28 2016-12-06 Matsushita Electric Ind Co Ltd Aparelho de geração de fluxo contínuo, método de geração de fluxo contínuo, mídia de gravação, método de gravação, aparelho de reprodução de fluxo contínuo, método de reprodução de fluxo contínuo e sistema de reprodução

Family Cites Families (10)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US4161753A (en) * 1977-07-08 1979-07-17 International Business Machines Corporation Video recording disk with interlacing of data for frames on the same track
NL8303046A (nl) * 1983-09-01 1985-04-01 Philips Nv Inrichting voor het uitlezen van een schijfvormige registratiedrager.
JPS6052960A (ja) * 1983-09-01 1985-03-26 Sony Corp デイスク再生装置
US4694441A (en) * 1983-10-14 1987-09-15 Nippon Gakki Seizo Kabushiki Kaisha Position control device for an optical reproduction system in an optical type disc reproduction device
GB8405429D0 (en) * 1984-03-01 1984-04-04 Index Data Programmes Storage and retrieval of information on video tape
NL8500735A (nl) * 1985-03-14 1986-10-01 Philips Nv Systeem voor het regelsgewijs in een compressie-inrichting comprimeren van binaire data van een beeldveld, decompressie-inrichting voor gebruik in zo een systeem en afbeeldinrichting voorzien van zo een decompressie-inrichting.
JP2630375B2 (ja) * 1986-02-28 1997-07-16 パイオニア株式会社 アドレス探索機能を有する情報再生装置
NL8600980A (nl) * 1986-04-18 1987-11-16 Philips Nv Werkwijze voor het overdragen van update informatie voor een stilstaand videobeeld.
NL8601005A (nl) * 1986-04-21 1987-11-16 Philips Nv Informatieverwerkende inrichting voorzien van een massageheugen waarin beeldinformatie voor lijnsgewijs samengestelde beelden groepsgewijs verdeeld is opgeslagen.
US4843484A (en) * 1986-09-12 1989-06-27 Pioneer Electronic Corporation Information recording disc with composite index codes and its playback method

Also Published As

Publication number Publication date
CA2068886A1 (en) 1992-03-20
JP3642751B2 (ja) 2005-04-27
JPH05502541A (ja) 1993-04-28
SK143592A3 (en) 1994-11-09
ATE200938T1 (de) 2001-05-15
EP0500927B1 (en) 2001-05-02
EP0500927A1 (en) 1992-09-02
BR9105988A (pt) 1993-02-02
JP2002171489A (ja) 2002-06-14
KR100283340B1 (ko) 2001-03-02
CA2068886C (en) 2002-03-26
WO1992005554A1 (en) 1992-04-02
JP3273508B2 (ja) 2002-04-08
RU2051428C1 (ru) 1995-12-27
CN1031539C (zh) 1996-04-10
MY110221A (en) 1998-03-31
AU8667091A (en) 1992-04-15
DE69132594T2 (de) 2001-10-18
CZ9201435A3 (cs) 2001-10-17
AU661829B2 (en) 1995-08-10
SK281036B6 (sk) 2000-11-07
CN1062065A (zh) 1992-06-17
DE69132594D1 (de) 2001-06-07

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US5583653A (en) Method of recording picture information, record carrier, and picture retrieval and reproduction device for reading the record carrier
CA2091166C (en) Method of recording picture information, record carrier, and picture retrieval and reproduction device for reading the record carrier
US6134200A (en) Method and apparatus for recording a main data file and a control file on a record carrier, and apparatus for reading the record carrier
CZ289474B6 (cs) Nosič záznamu a čtecí zařízení pro jeho čtení
EP0549688B1 (en) Method of recording picture information, record carrier, and picture retrieval and reproduction device for reading the record carrier
AU655944B2 (en) Read device
WO1992005553A1 (en) Information retrieval and reproduction device
WO1992005653A1 (en) Method of recording coded pictures, record carrier on which coded pictures have been recorded, and picture retrieval and reproduction device for reading the record carrier

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20100918