CZ288230B6 - Fastening set - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká upevňovací soupravy, sestávající z alespoň dvou součástí, dolní a horní, které mají navzájem přiřazené upevňovací otvory s větší délkou, než je jejich šířka, a z upevňovacího elementu s dolním dílem, podlouhlým kolmo k ose otáčení, jehož šířka je vždy menší než šířka upevňovacích otvorů součástí, s dříkem, jehož šířka je menší než šířka upevňovacích otvorů, a s hlavou k dosednutí a přitlačení na horní součást, přičemž vzdálenost mezi horní stranou dolního dílu a dolní stranou hlavy odpovídá celkové tloušťce dolní součásti a horní součásti v místě spojení.

Dosavadní stav techniky

Takový upevňovací element je známý, například ze spisu GB-A-1 538 133. Upevňovací element popsaný v tomto spisu je opatřen relativně velkým zářezem rozkládajícím se zdola až téměř k hornímu dílu, který dělí dolní díl a dřík na dvě pružná ramena. Dosedací část hlavy je tvořena pružnou podložkou, která se přitlačí k horní spojované součásti. Dřík sestává ze dvou částí s různě velkými průměry, které jsou vždy přizpůsobeny upevňovacím otvorům spojovaných součástí. Dřík má v podstatě základní tvar čtvercového průřezu, přičemž vždy dva diagonálně protilehlé rohy dříku jsou zaobleny tak, že dřík se po těchto zaobleních může uvnitř upevňovacích otvorů v důsledku vzájemného pružení pružných ramen otáčet. Po pootočení o 90°, při němž se pomocí šikmých náběžných částí provedených na horní straně dolního dílu spojované součásti sevřou mezi pružnou podložkou hlavy a dolním dílem upevňovacího elementu, se pružná ramena vrátí pružně opět do své výchozí polohy. Upevnění spojovaných součástí je proto provedeno sevřením v axiálním směru upevňovacího elementu. Tyto upevňovací elementy se ve velké míře osvědčily, přesto však existuje velká snaha tyto upevňovací elementy, vzhledem k relativně vysokým výrobním nákladům, zjednodušit.

Úkolem vynálezu proto je vytvořit upevňovací element uvedeného druhu, určený pro spojení alespoň dvou určitých součástí, jehož výrobní náklady budou nižší.

Podstata vynálezu

Tento úkol splňuje upevňovací souprava, sestávající z alespoň dvou součástí, dolní a horní, které mají navzájem přiřazené upevňovací otvory s větší délkou, než je jejich šířka, a z upevňovacího elementu s dolním dílem, podlouhlým kolmo k ose otáčení, jehož šířka je vždy menší než šířka upevňovacích otvorů součástí, s dříkem, jehož šířka je menší než šířka upevňovacích otvorů, as hlavou k dosednutí a přitlačení na horní součást, přičemž vzdálenost mezi horní stranou dolního dílu a dolní stranou hlavy odpovídá celkové tloušťce dolní součásti a horní součásti v místě spojení, podle vynálezu, jehož podstatou je, že dolní součást má tvar profilové kolejnice průřezu tvaru C, která obsahuje upevňovací otvor, uspořádaný mezi rameny profilové kolejnice průřezu tvaru C, přičemž ramena jsou pružnými rameny, a přičemž délka průřezu dříku je větší než šířka upevňovacích otvorů horní součásti a profilové kolejnice průřezu tvaru C a dva protilehlé okraje dříku jsou opatřeny zaobleními.

Otáčení dříku ze zasunuté polohy do upevňovací polohy se děje proti pružné síle. Přechod podélných okrajů průřezu a okrajů dříku po jeho šířce je ve dvou diagonálně protilehlých oblastech zaoblen tak, že je umožněno omezené otáčení dříku se vzrůstajícím upínacím účinkem ze zasunuté polohy do upevňovací polohy proti pružnému působení ramen profilové kolejnice

- 1 CZ 288230 B6 průřezu tvaru C, ohraničujících podélný upevňovací otvor, přičemž dřík je vytvořen v podstatě nepoddajné.

Pro objasnění vynálezu je nutno uvést, že zejména v oblasti konstrukce čelních stěnových dílců 5 pro sanitní instalaci jsou profilové kolejnice průřezu tvaru C běžným a velmi rozšířeným profilem, který se velmi často používá i jako upevňovací kolejnice pro upevnění k podlaze nebo na stěnu. Předložený vynález využívá pružného působení ramen podélného neboli vodícího zářezu profilové kolejnice průřezu tvaru C. Proto části dříku upevňovacího elementu, přiřazené upevňovacím otvorům spojovaných součástí, již nemají jako u dosavadních provedení čtvercový 10 průřez, nýbrž alespoň mírně obdélníkový průřez, takže silovým působením dříku jeho otočením kolem osy otáčení se ramena profilové kolejnice průřezu tvaru C pružně vyhnou do stran a vytvoří velmi dobré upevnění. Dále se části ramen, které ohraničují podélný neboli vodicí zářez v profilové kolejnici průřezu tvaru C, mírně nakloní a upevňovací otvory druhé spojované součásti se rovněž poněkud vyhnou, takže při vhodné volbě vzdálenosti mezi horní stranou 15 dolního dílu a dolní stranou hlavy upevňovacího elementu dojde navíc ještě k axiálnímu sevření.

Na tomto místě je nutno potvrdit, že hlavního sevření upevňovacího elementu ve spojovaných součástech je dosaženo pružným účinkem profilové kolejnice průřezu tvaru C. Tento způsob působení vede k tomu, že upevňovací element může být proveden jako masivní, aniž by bylo nutno v tomto upevňovacím elementu dělat jakákoli opatření k dosažení pružného působení, což 20 znamená výrazné snížení nákladů při jeho výrobě.

Aby se dolní díl upevňovacího elementu mohl pod příslušnými částmi profilové kolejnice průřezu tvaru C otáčet, může mít dvě diagonálně vůči sobě uspořádané šikmé náběžné části.

Má-li být ještě navíc dosaženo požadovaného axiálního sevření, může být vzdálenost mezi dolní stranou hlavy a horní stranou dolního dílu upevňovacího elementu provedena nepatrně menší, než celková tloušťka spojovaných součástí v místě spojení. Poměr zvolené vzdálenosti k popsané celkové tloušťce určuje podle zvoleného výběru lícování velikost přítlačné síly.

Aby mohly být s profilovou kolejnicí průřezu tvaru C spojeny i ty součásti, jejichž upevňovací otvory mají jiné rozměry, může dřík sestávat na své délce z alespoň dvou částí s různými průřezy, jejichž délka, podélné okraje průřezů, šířka a zaoblení jsou vždy přizpůsobeny rozměrům přiřazených upevňovacích otvorů spojovaných součástí.

Podle další varianty mohou být rovněž osazení, vytvořená mezi dvěma částmi dříku s různými průřezy, opatřena dvěma diagonálně navzájem uspořádanými šikmými náběžnými částmi, které napomáhají k pozvolnému axiálnímu přitažení spojovaných součástí.

S výhodou může být hlava upevňovacího elementu opatřena dosedací částí ve formě kotouče 40 a částí, která na ni navazuje, s průřezem tvaru mnohoúhelníku s alespoň dvěma plochami pro klíč. Dosedací část ve formě podložky se použije pro rozložení přítlačné síly na větší plochu a plochy na části s průřezem tvaru mnohoúhelníku se použijí pro nasazení klíče.

Zejména při použití u čelních stěnových dílců se upevňovací elementy ve všech případech 45 použijí pouze jednou, takže mohou být vyrobeny z plastu, zejména z polyamidu, vyztuženého skleněnými vlákny. Samozřejmě však mohou být vyrobeny i z jiných materiálů, jako hliníku nebo zinku, tlakovým litím.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladech provedení podle přiloženého výkresu, na němž obr. 1 znázorňuje v bokorysu upevňovací element podle vynálezu,

-2CZ 288230 B6 obr. 2 v půdorysu upevňovací element z obr. 1, obr. 3 řez podél čáry III - III upevňovacím elementem z obr. 1, obr. 4 ve zmenšeném měřítku v nárysu upevňovací soupravu podle vynálezu s upevňovacím elementem spojeným se spojovanými součástmi a obr. 5 další provedení upevňovacího elementu podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Upevňovací element, znázorněný na výkrese, patří do skupiny upevňovacích elementů, které spojí součásti svým pootočením o 90°, neboli o jednu čtvrtinu otáčky, kolem své osy F otáčení.

Upevňovací element podle vynálezu, znázorněný na obr. 1 až 4, sestává v podstatě z hlavy 1 s mnohoúhelníkovou částí 2, pod nímž se nachází dosedací část 3 ve tvaru kotouče, dále z dříku 4 a dolního dílu 5, uspořádaného na dolním konci dříku 4.

Dolní díl 5 má průřez v podstatě tvaru obdélníku, přičemž dva diagonálně protilehlé rohy 6, 7 jsou mírně zkoseny. Dále je na dolní straně dolního dílu 5 upravena průchozí drážka 8, takže na vnějších podélných okrajích dolní strany dolního dílu 5 je vytvořen vždy podélný výstupek 9. Horní strana dolního dílu 5 je opatřena na obou stranách dříku 4 šikmou náběžnou částí 10. Tyto šikmé náběžné části 10 jsou uspořádány na dolním dílu 5 diagonálně proti sobě a mají opačný sklon. Vzdálenost A mezi horní stranou dolního dílu 5 a dolní stranou 11 hlavy 1 je nepatrně menší než celková tloušťka C obou spojovaných součástí 12.13 v oblasti jejich spojení.

Šířka D celého upevňovacího elementu, a proti i šířka dolního dílu 5 a dříku 4, je menší než nejmenší upevňovací otvor 14 nebo 15. Upevňovací otvor 15 v dolní součásti 13. to jest profilové kolejnice průřezu tvaru C, je tvořen jejím vodicím zářezem, který se rozkládá po celé její délce.

Délka E průřezu dříku 4 je nepatrně větší než šířka upevňovacích otvorů 14. 15. Rozměrové rozdíly mezi šířkou D a délkou E průřezu dříku 4 mohou být velmi malé a jejich úkolem je pouze zajistit, aby mohl být upevňovací element snadno zasunut do zasunuté polohy v upevňovacích otvorech 14, 15 po svých bočních plochách 16, 17 a v upevňovací poloze svými příčnými plochami 18, 19 upnout strany upevňovacích otvorů 14, j_5. Přechod mezi bočními plochami 16, 17 a příčnými plochami 18, 19 na dříku 4 je proveden vždy zaoblením 20, určeným k tomu, aby upínací síla při otáčení upevňovacího elementu vzrůstala pozvolna.

Nyní bude blíže objasněn účinek a funkce upevňovacího elementu podle vynálezu podle výše popsaného příkladného provedení.

Horní součást 12 a dolní součást 13. kterou je v tomto případě profilová kolejnice průřezu tvaru C, se uspořádají svými upevňovacími otvory 14, 15 nad sebou a upevňovací element se v poloze, znázorněné na obr. 1, do upevňovacích otvorů 14, 15 zasune, a to tak daleko, dokud hlava 1 nedosedne svou dosedací částí 3 tvaru kotouče na horní součást 12. Po nasazení klíče na mnohoúhelníkovou část 2 může nyní být upevňovací element pootočen maximálně o jednu čtvrtinu otáčky do upevňovací polohy, znázorněné na obr. 4. Při tomto otáčení kloužou zaoblení 20 po bočních plochách 16, 17 upevňovacích otvorů 14, 15 a pozvolna zvyšují přítlak. Protože upevňovací otvor 15 v dolní součásti 13, to jest v profilové kolejnici průřezu tvaru C, se rozkládá po celé její délce, mohou se ramena 21 profilové kolejnice průřezu tvaru C pružně vyhnout směrem ven, čímž se vytvoří na upevňovacím elementu upínací síla. Dalším otáčením

-3CZ 288230 B6 upevňovacího elementu do té doby, dokud pněné plochy 18, 19 nedosednou na příslušné plochy upevňovacích otvorů 14, 15, je možno vhodnou volbou rozměrů upevňovacích otvorů 14, 15 a délky E průřezu dříku 4 vytvořit požadovanou upínací sílu. Na tomto místě je však nutno uvést, že podle volby rozměrů není pro dosažení dostatečného upínacího účinku zapotřebí ani 5 pootočení upevňovacího elementu o jednu čtvrtinu otáčky ani dosednutí příčných ploch 18. 19.

Při tomto postupu se současně posunují šikmé náběžné části 10 dolního dílu 5 pod části ramen ohraničující upevňovací otvor 15 dolní spojované součásti 13 neboli profilové kolejnice průřezu tvaru C. Protože vzdálenost A horní strany dolního dílu 5 od dolní strany 11 hlavy £ je poněkud menší než celková šířka C součástí 12, 13 v oblasti jejich upevnění a vzdálenost B dolní strany io 11 hlavy 1 k přednímu okraji šikmé náběžné části 10 je větší než tloušťka C, vytvoří se pozvolně se zvyšující upínací síla i v axiálním směru. K tomu přistupuje ještě to, že pružným vyhnutím ramen 21 profilové kolejnice průřezu tvaru C se jejich části ohraničující upevňovací otvor £5 poněkud našikmí a rovněž vyvíjejí pružné působení v axiálním směru.

Nyní bude podle obr. 5 blíže objasněno další příkladné provedení upevňovacího elementu podle vynálezu. Aby nemusely být opakovány stejné skutečnosti, omezí se tento popis pouze na podstatné rozdíly od prvního příkladného provedení, přičemž stejné a podobné součásti budou označeny stejnými vztahovými značkami.

Upevňovací element, znázorněný na obr. 5, je přizpůsoben pro vzájemné spojení dolní součásti 13, to jest profilové kolejnice průřezu tvaru C, a horní součásti 12, které jsou opatřeny upevňovacími otvory 14, 15 různých rozměrů, přičemž rovněž jejich tloušťky jsou různé. Za tím účelem sestává dřík 4 z první části 22 a z druhé části 23. Tvar průřezů obou částí 22, 23 je v podstatě identický a liší se pouze velikostí, která je přizpůsobena oběma upevňovacím otvorům 14. 15.

Pro podpoření axiálního upnutí může být osazení 24, vytvořené mezi oběma částmi 22, 23 s různými velikostmi průřezů, rovněž opatřeno šikmou náběžnou částí 25.

Upevňovací elementy podle vynálezu mohou být vyrobeny z nejrůznějších materiálů. Osvědčily se však zejména plasty, jako polyamid vyztužený skleněnými vlákny, nebo hliníkové nebo 30 zinkové upevňovací elementy vyrobené vstřikovým litím.

Claims (7)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Upevňovací souprava, sestávající z alespoň dvou součástí, dolní a horní, které mají navzájem přiřazené upevňovací otvory s větší délkou, než je jejich šířka, a z upevňovacího elementu 40 sdolním dílem, podlouhlým kolmo kose otáčení, jehož šířka je vždy menší než šířka upevňovacích otvorů součástí, s dříkem, jehož šířka je menší než šířka upevňovacích otvorů, as hlavou k dosednutí a přitlačení na horní součást, přičemž vzdálenost mezi horní stranou dolního dílu a dolní stranou hlavy odpovídá celkové tloušťce dolní součásti a horní součásti v místě spojení, vyznačující se tí m, že dolní součást (13) má tvar profilové kolejnice 45 průřezu tvaru C, která obsahuje upevňovací otvor (15), uspořádaný mezi rameny (21) profilové kolejnice průřezu tvaru C, kde ramena (21) jsou pružnými rameny, délka (E) průřezu dříku (4) je větší než šířka upevňovacích otvorů (14, 15) horní součásti (12), přičemž profilové kolejnice průřezu tvaru C a dva protilehlé okraje dříku (4) jsou opatřeny zaobleními (20).

   50
2. 2. Upevňovací souprava podle nároku 1, vyznačující se tím, že dolní díl (5) má dvě diagonálně vůči sobě uspořádané šikmé náběžné části (10).

   -4CZ 288230 B6
3. 3. Upevňovací souprava podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že vzdálenost (A) mezi dolní stranou (11) hlavy (1) a horní stranou dolního dílu (5) je nepatrně menší než celková tloušťka (C) součástí (12, 13) v místě spojení.
4. 4. Upevňovací souprava podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že dřík (4) sestává v podélném směru z alespoň dvou částí (22,23) s různě velkými průřezy.
5. 5. Upevňovací souprava podle nároku 4, vyznačující se tím, že na osazeních (24), vytvořených částmi (22, 23) s různě velkými průřezy, jsou vždy diagonálně proti sobě uspořádány šikmé náběžné části (25).
6. 6. Upevňovací souprava podle nároků laž5, vyznačující se tím, že hlava (1) upevňovacího elementu sestává z dosedací části (3) tvaru kotouče a z na ní uspořádané mnohoúhelníkové části (2) s alespoň dvěma plochami pro klíč.
7. 7. Upevňovací souprava podle nároků laž6, vyznačující se tím, že upevňovací element je vyroben z plastu, zejména polyamidu vyztuženého skleněnými vlákny.