CZ286143B6 - Způsob pro příjem signálu a komunikační systém pro komunikaci s množinou přijímačů selektivního volání - Google Patents

Abstract

Při vysílání a příjmu signálu obsahujícího množinu komunikačních signálů se signál odpovídající množině digitalizovaných bitů digitalizuje. Každý z množiny digitalizovaných bitů se převede na signál v kmitočtové oblasti, skládající se z množiny kmitočtových vzorků. Množina kmitočtových vzorků odpovídajících každému z množiny digitalizovaných bitů se uloží a množina komunikačních signálů se z množiny kmitočtových vzorků dekóduje tak, že se generuje okénko pro měření energie alespoň jednoho kmitočtového vzorku množiny digitalizovaných bitů v každém z množiny komunikačních signálů a určí se ten jeden kmitočtový vzorek v každém z množiny komunikačních signálů, který má maximální energii. Základnová stanice selektivního volání obsahující komunikační vysílač (210) a přijímač (214), sestává z analogově-číslicového převodníku (220) spojeného s přijímačem (214), z řídicí jednotky (206) spojené s přijímačem (214) a s pamětí (204) digitalizovaných bitů, z číslicového signálního procesoru (218) sŕ

Description

Způsob vysílání a příjmu signálu obsahujícího množinu komunikačních signálů a základnová stanice selektivního volání k provádění tohoto způsobu

Oblast techniky

Tento vynález se všeobecně týká komunikačních systémů, a to zejména způsobu vysílání a příjmu signálu obsahujícího množinu komunikačních signálů a základnové stanice selektivního volání k provádění tohoto způsobu.

Dosavadní stav techniky

Komunikace širokopásmovým kanálem vyžaduje pásmovou propust na vstupu signálu. Charakteristika pásmové propusti by měla přesně odpovídat širokopásmovému signálu, což způsobí, že demodulátor diskriminátorového typu je dostatečně účinný pro dekódování širokopásmového signálu. Pokud se ale signál, který má být přijímán, skládá z množiny úzkopásmových signálů uvnitř jednoho širokopásmového kanálu, je tato množina úzkopásmových signálů dekódována za použití množiny filtrů, které mají charakteristiky nastavené na každý z kmitočtů. Tato množina filtrů zajišťuje způsob dekódování, který je velmi nákladný.

Při komunikaci úzkopásmovým kanálem ale přijímaný signál naneštěstí trpí dvěma hlavními problémy: únikem a kmitočtovým posunem, tzv. ofsetem. Při úniku se obálka a fáze přijímaného signálu mění náhodným způsobem díky vícecestnému šíření. Jestliže má přenášený kmitočtově modulovaný (FM) signál šířku pásma menší než je šířka pásma koherence kanálu s vícecestným šířením, potom je náhodný FM šum produkovaný fázovými změnami přijímaného signálu superponován na žádoucí modulaci. Když je potom pro demodulaci signálu použit běžný diskriminátor, náhodný FM šum určuje horní hranici dosažitelného poměru signál-šum v základním pásmu na výstupu kmitočtového demodulátoru. Horní hranice poměru signál-šum (strop) se tedy pro úzkopásmový signál snižuje. Tento strop má za následek dolní mez chybovosti pro demodulaci.

Kromě toho mají úzkopásmové signály náhodný kmitočtový ofset způsobující, že úzkopásmové signály musí být přijímány na různých místech uvnitř svých subkanálů. Z toho důvodu musí mít množina úzkopásmových propustí kmitočtovou charakteristiku alespoň rovnou každému z úzkopásmových subkanálů. Při zvětšení šířky pásma úzkopásmových propustí budou signály přicházet uvnitř pásma těchto úzkopásmových propustí. Aby byl tedy zajištěn příjem každého úzkopásmového signálu, musí být bohužel poměr signál-šum filtru silně zhoršen.

Z toho důvodu je potřebný způsob a zařízení pro příjem a dekódování množiny úzkopásmových signálů při zachování vysokého poměru signál-šum způsobem, který je cenově výhodný.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nevýhody odstraňuje způsob vysílání a přijímání signálu obsahujícího množinu komunikačních signálů a základnová stanice selektivního volání k provádění tohoto způsobu podle předkládaného vynálezu.

Podstatou způsobu vysílání a příjmu signálu obsahujícího množinu komunikačních signálů je, že signál odpovídající množině digitalizovaných bitů se nejprve digitalizuje. Každý z množiny digitalizovaných bitů se převede na signál v kmitočtové oblasti, skládající se z množiny kmitočtových vzorků. Množina kmitočtových vzorků odpovídajících každému z množiny digitalizovaných bitů se pak uloží a množina komunikačních signálů se z množiny kmitočtových

- 1 CZ 286143 B6 vzorků dekóduje tak, že se generuje okénko pro měření energie alespoň jednoho kmitočtového vzorku množiny digitalizovaných bitů v každém z množiny komunikačních signálů a určí se ten jeden kmitočtový vzorek v každém z množiny komunikačních signálů, který má maximální energii.

Každý z množiny digitalizovaných bitů lze převést na signál v kmitočtové oblasti tak, že se identifikuje množina digitalizovaných vzorků odpovídajících každému z množiny digitalizovaných bitů, zvětší se množina digitalizovaných vzorků z množiny digitalizovaných bitů na mocninu dvou a za účelem generace množiny kmitočtových vzorků se provede rychlá Fourierova transformace (FFT) na množině digitalizovaných vzorků odpovídajících každému z množiny digitalizovaných bitů.

Ve výhodném provedení se při generaci okénka měřícího energii toto okénko umísťuje najeden kmitočtový vzorek pro všechny z množiny digitalizovaných bitů jednoho z množiny komunikačních signálů. Tento jeden kmitočtový vzorek se akumuluje v okénku za účelem měření energie okénka a okénko se posune za účelem měření dalšího z množiny kmitočtových vzorků. Toto posouvání pokračuje, dokud není změřena množina kmitočtových vzorků tohoto jednoho komunikačního signálu.

Při určování kmitočtového vzorku o maximální energii se s výhodou porovnává energie každé pozice okénka za účelem určení té pozice okénka, která odpovídá maximální energii. Okénko odpovídající maximální energii se pak rozdělí na první a druhou část a za účelem určení binární reprezentace každého z množiny digitalizovaných bitů se tato první část se porovná s touto druhou částí.

Po digitalizaci signálu se tento digitalizovaný signál odpovídající množině digitalizovaných bitů s výhodou uloží a při příjmu se přijímá signál obsahující potvrzovací signály z alespoň jednoho z množiny přijímačů selektivního volání přijímajících signál selektivního volání. Při převodu se identifikuje množina digitalizovaných vzorků odpovídající každému z množiny digitalizovaných bitů. Množina digitalizovaných vzorků z množiny digitalizovaných bitů se zvětší na mocninu dvou a provede se rychlá Fourierova transformace na množině digitalizovaných vzorků za účelem spektrální transformace každého z množiny digitalizovaných bitů do jeho kmitočtové reprezentace.

Podstatou základnové stanice selektivního volání k provádění výše uvedeného způsobu, která obsahuje signálový vysílač a přijímač je, že tato základnová stanice sestává zanalogověčíslicového převodníku spojeného s přijímačem, z řídicí jednotky spojené s přijímačem a s pamětí digitalizovaných bitů, z číslicového signálního procesoru spojeného s analogověčíslicovým převodníkem a řídicí jednotkou a z dekodéru umístěného buď v řídicí jednotce, nebo v číslicovém signálním procesoru. Tento dekodér dále obsahuje generátor okénka s výstupem okénka pro měření energie alespoň jednoho kmitočtového vzorku z množiny digitalizovaných bitů v každém z množiny komunikačních signálů a určovací obvod pro určení toho jednoho kmitočtového vzorku v každém z množiny komunikačních signálů, který má maximální energii.

Číslicový signální procesor dále s výhodou obsahuje identifikátor pro identifikaci množiny digitalizovaných vzorků odpovídajících každému z množiny digitalizovaných bitů a doplňovací obvod pro zvětšení množiny digitalizovaných vzorků z množiny digitalizovaných bitů na mocninu dvou.

Analogově číslicový převodník obsahuje vzorkovací obvod s pamětí pro vzorkování signálu předem určenou vzorkovací rychlostí a číslicový signální procesor zahrnuje tabulkový organizátor pro organizaci množiny kmitočtových vzorků do maticové reprezentace, která má určitý počet řádek, tvořených množinou digitalizovaných bitů a určitý počet sloupců, tvořených množinou kmitočtových vzorků.

-2CZ 286143 B6

Ve výhodném provedení generátor okénka dekodéru obsahuje řídicí jednotku umísťování okénka na odpovídající jeden kmitočtový vzorek z množiny digitalizovaných bitů jednoho z množiny komunikačních signálů, akumulátor pro akumulaci tohoto jednoho kmitočtového vzorku v okénku a řídicí jednotku posouvání okénka. Určovací obvod dále obsahuje komparátor pro porovnání energie každé pozice okénka a dělicí obvod pro rozdělení okénka.

Výhodou výše uvedeného způsobu vysílání a příjmu signálu obsahujícího množinu komunikačních signálů a základnové stanice pro realizaci tohoto způsobu je, že je vytvořeno řešení, které při příjmu a dekódování množiny úzkopásmových signálů zachovává vysoký poměr signál-šum filtru, a to za cenově výhodných podmínek.

Lze tedy říci, že vynález použitím rychlé Fourierovy transformace sdružených bitů a dekódováním množiny signálů zpětného potvrzení v kmitočtové oblasti odstraňuje potřebu množiny filtrů a tím zajišťuje cenově výhodný způsob detekce množiny signálů zpětného potvrzení z množiny přijímačů selektivního volání při současné maximalizaci poměru signál-šum přijímaného signálu.

Popis obrázků na výkresech

Na obr. 1 je elektrické blokové schéma komunikačního systému se selektivním voláním ve shodě s výhodným uspořádáním předkládaného vynálezu.

Na obr. 2 je elektrické blokové schéma základnové stanice systému se selektivním voláním ve shodě s výhodným uspořádáním předkládaného vynálezu.

Na obr. 3 je elektrické blokové schéma přijímače selektivního volání ve shodě s výhodným uspořádáním předkládaného vynálezu.

Na obr. 4 je elektrické blokové schéma mikropočítačového dekodéru / řídicí jednotky vhodné pro použití v přijímači selektivního volání podle obr. 3.

Na obr. 5 je časový diagram zobrazující příklad bitové kombinace signálu zpětného potvrzení jednoho ze skupiny přijímačů selektivního volání ve shodě s výhodným uspořádáním předkládaného vynálezu.

Na obr. 6 je reprezentace širokopásmového kanálu v kmitočtové oblasti zobrazující deset subkanálů, reprezentujících vyjádření signálů zpětného potvrzení v kmitočtové oblasti ve shodě s výhodným uspořádáním předkládaného vynálezu.

Na obr. 7 je vývojový diagram zobrazující činnost číslicového signálního procesoru v základnové stanici systému se selektivním voláním ve shodě s výhodným uspořádáním předkládaného vynálezu.

Obr. 8 zobrazuje maticovou reprezentaci, jejíž řádky odpovídají počtu bitů a sloupce odpovídají počtu kmitočtových vzorků ve shodě s výhodným uspořádáním předkládaného vynálezu.

Na obr. 9 je reprezentace v kmitočtové oblasti bitů subkanálu odpovídajícího obr. 5 ve shodě s výhodným uspořádáním předkládaného vynálezu.

Na obr. 10 je reprezentace v kmitočtové oblasti zobrazující dekódování bitů v subkanálu generací okénka ve shodě s výhodným uspořádáním předkládaného vynálezu.

-3 CZ 286143 B6

Na obr. 11 je vývojový diagram zobrazující činnost přijímače selektivního volání ve shodě s výhodným uspořádáním předkládaného vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je komunikační systém se selektivním voláním 100 ve shodě s výhodným uspořádáním předkládaného vynálezu. Komunikační systém 100 se selektivním voláním obsahuje terminál / řídicí jednotku 104 spojenou s počítačem (není uveden) modemem 101, telefaxem 103 10 a telefonem 116 pomocí běžné veřejné nebo soukromé telefonní sítě 102, která je odborníkům známá. Telefonní síť 102 je přes terminál / řídicí jednotku 104 spojena s množinou základnových stanic 120-124 systému se selektivním voláním (nebo míst). Množina základnových stanic 120124 systému se selektivním voláním vysílá a přijímá signály svými vysílači a přijímači 110-114. Podrobnosti činnosti základnových stanic 120-124 systému se selektivním voláním budou 15 diskutovány dále. Množina základnových stanic 120-124 systému se selektivním voláním má přiřazenou oblast pokrytí (například 105 a 106). do které jsou vysílány signály z terminálu / řídicí jednotky 104 a jsou přijímány alespoň jedním z množiny přijímačů 108 selektivního volání.

Na obr. 2 je podrobnější blokové schéma základnových stanic 120-124 systému se selektivním voláním ve shodě s výhodným provedením předkládaného vynálezu. Základnové stanice 120-124 systému se selektivním voláním obsahují telefonní propojovač 201, který umožňuje vstup zpráv do komunikačního systému 100 se selektivním voláním z veřejné nebo soukromé telefonní sítě za použití například telefonu 116, počítače 102, telefaxu 103 nebo alfanumerického vstupního zařízení (není uvedeno). Komunikační terminál 202, například MODEM PLUS Encoder firmy Motorola, zpracovává informace přijmuté přes telefonní propojovač 201. Generovaná adresa a zpráva dekódovaná z přijmuté informace jsou uloženy v paměti 204 až do dalšího vysílacího cyklu.

Jak je vidět, je komunikační terminál 202 spojen s řídicí jednotkou 206. která řídí činnost vysílače 208 spoje, komunikačního vysílače 210, přijímače 212 spoje a komunikačního přijímače 214. Příklad řídicí jednotky, vhodné pro použití v předkládaném vynálezu, je řídicí jednotka MC6809 firmy Motorola. Časovači generátor 216 spojený s řídicí jednotkou 206 zajišťuje vysoce přesný hodinový signál pro zajištění časování systému pro komunikaci a synchronizaci komunikačního systému 100 se selektivním voláním, včetně všech základnových stanic 120-124 systému se selektivním voláním a množiny přijímačů 108 selektivního volání způsobem, který je v oboru znám. Komunikační vysílač 210 vysílá k množině přijímačů 108 selektivního volání signál, který obsahuje zprávu typu rádiového vyhledávání s výhodou na prvním kmitočtu ve vysílacím cyklu. Skupina přijímačů selektivního volání je s výhodou adresována komunikačním vysílačem 210 za účelem příjmu zprávy rádiového vyhledávání. Jak je známo, je zpráva rádiového vyhledávání před vysíláním kódována příslušnou adresou pro adresování této skupiny přijímačů selektivního volání z množiny přijímačů 108 selektivního volání. Například, podle výhodného uspořádání předkládaného vynálezu, je-li skupina z množiny přijímačů 108 selektivního volání přijímači rádiového vyhledávacího systému, budou potom přijímače selektivního volání ze skupiny, která přijímá zprávu, v podstatě současně vysílat odezvu, signály zpětného potvrzení. Zpětné potvrzení je s výhodou vysíláno druhým kmitočtem, s výhodou podstatně nižším než je první kmitočet. Přijímač 214 základnových stanic 120-124 systému se selektivním voláním přijímá zpětné potvrzení (signál zpětného potvrzení), které je ukládáno do paměti 204. Jak je dobře známo, přijímač 214 demoduluje signál zpětného potvrzení, aby s výhodou získal signál v základním pásmu. Tento signál v základním pásmu je převáděn (digitalizován) z analogového signálu na číslicový signál pomocí analogově číslicového převodníku 220. který je v oboru znám. Převody provedené analogově číslicovým převodníkem 220 jsou přijímány a ukládány číslicovým signálním procesorem 218. Číslicový signální procesor 218 může například obsahovat číslicové signální procesory řady Motorola DSP56100

-4 CZ 286143 B6 nebo Texas Instruments TMS3000. Podle výhodného provedení předkládaného vynálezu ukládá číslicový signální procesor 218 digitalizované vzorky jako digitalizované bity a nepřetržitě přijímá a ukládá digitalizované vzorky, dokud nejsou přijmuty a uloženy všechny bity signálu zpětného potvrzení. Digitalizované vzorky jsou vybírány a každý bit je převeden do své reprezentace spektrální oblasti. Číslicový signální procesor 218 s výhodou provádí rychlou Fourierovu transformaci (FFT) na každém digitalizovaném bitu za účelem generace signálu v kmitočtové oblasti, který obsahuje množinu signálů zpětného potvrzení přijmutou jako složený signál v časové oblasti s odpovídajících přijímačů selektivního volání ze skupiny přijímačů 108 selektivního volání. Časovači generátor 216 je s číslicovým signálním procesorem 218 spojen za účelem zajištění synchronizace a časování pro zpracování množiny digitalizovaných bitů obsahujících množinu signálů zpětného potvrzení. Činnost číslicového signálního procesoru 218 bude podrobněji diskutována dále.

Na obr. 3 je elektrické blokové schéma přijímače selektivního volání ve shodě s výhodným uspořádáním předkládaného vynálezu. Přijímač 108 selektivního volání se skládá z antény 302 pro zachycování vysílaných vysokofrekvenčních signálů, které jsou přivedeny na vstup přijímače 304. Vysokofrekvenční signály jsou s výhodou signály zpráv selektivního volání (rádiového vyhledávání), které obsahují například adresu přijímače a přidruženou zprávu, jako je zpráva numerická nebo alfanumerická. Je ale třeba ocenit, že mohou být vhodné i další dobře známé signalizační formáty rádiového vyhledávání, jako je pouze tónová signalizace nebo tónová a hlasová signalizace. Přijímač 104 zpracovává vysokofrekvenční signál a produkuje na svém výstupu datový tok, odpovídající demodulované datové informaci. Demodulovaná datová informace je přiváděna na vstup dekodéru / řídicí jednotky 306 zpracovávající informaci způsobem v oboru dobře známým. Vysílač 334 je spojen s anténou 302 a dekodérem / řídicí jednotkou 306. Spínač 310 napájení je spojen s dekodérem / řídicí jednotkou 306 aje použit pro řízení napájení přijímače 304, čímž je zajištěna funkce šetření baterie. Dále je spojen s vysílačem 334 pro vysílání zpětného potvrzení následně po příjmu zprávy rádiového vyhledávání, což bude podrobněji diskutováno dále.

Pro účely tohoto vysvětlení bude předpokládáno, že je použit signalizační formát POCSAG, který je v oboru dobře znám, ačkoli by mohly být použity i jiné signalizační formáty. Když je dekodérem / řídicí jednotkou 306 přijmuta adresa, je tato přijmutá adresa porovnána s jednou nebo návěstní signál pro upozornění uživatele, že byla přijata zpráva selektivního volání nebo zpráva více adresami uloženými v kódové zásuvné paměti 322 a pokud je detekována shoda, je generován rádiového vyhledávání. Návěstní signál je směrován do zařízení 314 slyšitelné návěsti pro generaci slyšitelné návěsti nebo do zařízení 316 dotykové návěsti pro generaci tiché vibrační návěsti. Spínače 320 dovolují uživateli přijímače selektivního volání mimo jiné volbu mezi slyšitelnou návěstí 314 a dotykovou návěstí 316 způsobem dobře známým v oboru.

Obsah zprávy, která je následně přijímána, je uložen v paměti 404 (obr. 4) a může být uživatelem zpřístupněn pro zobrazení použitím jednoho nebo více spínačů 320, které zajišťují takové přídavné funkce, jako je vynulování, čtení, vymazání atd.. Použitím příslušných funkcí, zajišťovaných spínači 320, je uložená zpráva vybrána z paměti a zpracována dekodérem / řídicí jednotkou 306 za účelem zobrazení na displeji 308, který umožňuje zobrazení zprávy pro uživatele. Příjem zprávy přijímačem selektivního volání 108 může automaticky generovat zpětnou potvrzovací odezvu do základnové stanice systému se selektivním voláním za účelem informace, že zpráva byla úspěšně přijata. Uživatel má s výhodou možnost vložení zprávy použitím spínačů 320 nebo nějakých jiných vstupních zařízení dobře známých odborníkům v daném oboru. Když je zpráva zadána, dekodér / řídicí jednotka 306 zprávu zpracuje zakódováním adresy získané z přijmuté zprávy, za účelem generace zpětné potvrzovací odezvy. Zakódovaná zpětná potvrzovací odezva je potom vyslána do té základnové stanice systému se selektivním voláním, která byla původcem zprávy rádiového vyhledávání, způsobem dobře známým odborníkům v daném oboru.

- 5 CZ 286143 B6

Řídicí jednotka/dekodér 306 z obr. 3 může být realizována za použití mikropočítače, jak je ukázáno na obr. 4. Obr. 4 je elektrické blokové schéma mikropočítačového dekodéru/řídicí jednotky vhodného pro použití v přijímači selektivního volání z obr. 3. Jak je vidět, mikropočítač 306 je s výhodou mikropočítač série MC68HC05, tak jak je vyráběn firmou Motorola, který v sobě obsahuje budič displeje 414. Mikropočítač 306 obsahuje oscilátor 418, který generuje časovači signály, používané při činnosti mikropočítače 306. Ke vstupům oscilátoru 418 je připojen krystal nebo krystalový oscilátor (není zobrazen), pro zajištění referenčního signálu pro časování mikropočítače. K oscilátoru 418 je připojen časovač/čítač 402. který zajišťuje programovatelné časové funkce, které jsou používány při řízení činnosti přijímače nebo procesoru. Paměť typu RAM 404 je využívána pro ukládání proměnných, získaných během zpracování a rovněž pro ukládání obsahů zpráv, které jsou přijmuty během činnosti přijímače selektivního volání. V paměti typu ROM 406 jsou uloženy podprogramy, které řídí činnost přijímače nebo procesoru a které budou diskutovány dále. Je třeba ocenit, že v mnoha realizacích mikropočítačů může být oblast paměti typu PROM realizována buďto pamětí typu PROM, nebo EEPROM. Oscilátor 418. časovač/čítač 402. paměť typu RAM 404 a ROM 406 jsou spojeny adresovou/datovou/řídicí sběrnicí 408 se základní jednotkou 410. která vykonává instrukce a řídí činnost mikropočítače 306.

Demodulovaná data generovaná přijímačem jsou do mikropočítače 306 přiváděna vstupnímvýstupním portem 412. Demodulovaná data jsou zpracována základní jednotkou 410 a pokud je přijmutá adresa stejná jako adresa uložená v kódové zásuvné paměti, která je s mikropočítačem spojena například vstupním-výstupním portem 413, je přijmutá zpráva, pokud je nějaká, a uložena do paměti typu RAM 404. Vybrání uložené zprávy a volba předem určené adresy určení je zajišťována spínači, které jsou připojeny ke vstupnímu-výstupnímu portu 412. Mikropočítač 306 potom vybere uloženou zprávu a nasměruje informace přes datovou sběrnici 408 do budiče displeje 414, který informaci zpracovává a formátuje pro zobrazení na displeji 308 (obr. 3), jako je např. displej typu LCD. V okamžiku, kdy je přijmutá adresa přijímače selektivního volání, je generován návěstní signál, který může být veden přes datovou sběrnici 408 ke generátoru návěsti 416, který generuje uvolňovací signál návěsti, spojený se zařízením zvukové návěsti, které bylo popsáno výše. Alternativně, když je zvoleno vibrační návěstí, tak jak bylo popsáno výše, generuje mikropočítač uvolňovací signál návěsti, který je přes datovou sběrnici 408 přiveden ke vstupnímu-výstupnímu portu 413, za účelem uvolnění generace vibrační neboli tiché návěsti. Vstupy ze spínačů jsou přijímány vstupním-výstupním portem 412 přes datovou sběrnici 408 a zpracovány základní jednotkou 410. Základní jednotka 410 vybírá adresu základnové stanice systému se selektivním voláním z paměti typu RAM 404 a ve spojení s časovačem/čítačem 402 a oscilátorem 418 generuje základní jednotka 410 signál zpětného potvrzení, kterýje přes datovou sběrnici 408 přenesen do vysílače.

Činnost šetření baterie je řízena základní jednotkou 410 signálem pro šetření baterie, který je přes datovou sběrnici 408 veden do vstupního-výstupního portu 412, kterýje spojen se spínačem 310 napájení. Napájení je do přijímače přiváděno periodicky, za účelem umožnění dekódování přijmutých signálů adresy přijímače selektivního volání a obsahu zpráv, které jsou do přijímače selektivního volání směrovány. Když přijímač U108 selektivního volání začíná dekódovat signál rádiového vyhledávání, je přijímač napájen přes spínač napájení. Když je zpráva rádiového vyhledávání přijmutá a uložena, mikropočítač 306 vyšle signál do spínače napájení 310, který zablokuje napájení do přijímače 304 a uvolní napájení vysílače pro vyslání signálu zpětného potvrzení.

Na obr. 5 je časový diagram, zobrazující příklad bitové kombinace signálu zpětného potvrzení jednoho ze skupiny přijímačů selektivního volání, ve shodě s výhodným uspořádáním předkládaného vynálezu. Jak bylo již diskutováno, má signál zpětného potvrzení nižší kmitočet než signál rádiového vyhledávání ze základnové stanice systému se selektivním voláním. Signál rádiového vyhledávání je například v rozmezí 16 až 30 kbit/sec. zatímco signál zpětného potvrzení je například v oblasti 100 bit/sec. Bitová kombinace 500 zobrazuje příklad jednoho ze signálů

-6CZ 286143 B6 zpětného potvrzení jednoho z přijímačů selektivního volání, například jeden subkanál, ze skupiny přijímačů selektivního volání, které byly rádiově vyhledávány. Bitová kombinace ukazuje bity 502, 506, 510 a 516-518, reprezentující číslicové Jedničky“ a bity 504, 508 a 512514, reprezentující číslicové „nuly“. Signál zpětného potvrzení s výhodou obsahuje bitovou kombinaci, která má 300 bitů, a kde hodnota bitů závisí na přenášené informaci. Například, Nčlenná skupina přijímačů selektivního volání 108, kde členové skupiny postupně odpovídají vysláním N nebo méně signálů zpětného potvrzení, bude základnová stanice systému se selektivním voláním přijímat N nebo méně signálů zpětného potvrzení v čase každého bitu, což bude podrobněji diskutováno dále.

Na obr. 6 je reprezentace kanálu 30 kHz v kmitočtové oblasti, zobrazující například 10 subkanálů (10 odezev zpětného potvrzení), představujících reprezentaci signálů zpětného potvrzení v kmitočtové oblasti v souladu s výhodným provedením předkládaného vynálezu. Jak bylo diskutováno výše, protože každý bit, přijmutý základnovou stanicí systému se selektivním voláním obsahuje složený bit, potom konverze složeného bitu do jeho kmitočtové reprezentace generuje signál v kmitočtové oblasti, zobrazující N, například deset signálů zpětného potvrzení ve svých subkanálech. Výhodný modulační způsob je binární klíčování kmitočtovým posuvem (FSK) s tím, že každý z deseti přijímačů 108 selektivního volání uvnitř skupiny má přiřazen jeden ze subkanálů 1-10. Každý z těchto deseti přijímačů 108 selektivního volání ve skupině má přiřazen rozdílný subkmitočet, odpovídající jednomu z deseti subkanálů. Subkanály 1-10 mají přibližné oddělení 300 Hz mezi tóny reprezentujícími Jedničky“ 602 a tóny reprezentujícími „nuly“ 612. Každý subkanál 1-10 je umístěn na centrální ose 650, která pro dekódování Jedničkových“ a „nulových“ tónů každého z deseti subkanálů označuje střed každého subkanálu 1-10. Jak je dobře známo odborníkům v daném oboru, musí být oscilátor přijímače selektivního volání dostatečně přesný, aby zabránil posunutí signálu v přiřazeném subkanálu do sousedních subkanálů, které jsou přiřazeny dalším přijímačům selektivního volání ve skupině.

Na obr. 7 je vývojový diagram, zobrazující činnost číslicového signálního procesoru v základnové stanici systému se selektivním voláním při dekódování, ve shodě s výhodným uspořádáním předkládaného vynálezu. Základnová stanice 120-124 systému se selektivním voláním (obr. 2) přijímá a kóduje zprávy určené například pro předem určenou skupinu přijímačů selektivního volání, s výhodou skupinu deseti přijímačů. Zakódovaná zpráva rádiového vyhledávání je přenášena ke skupině přijímačů selektivního volání v kroku 702. Po přenosu čeká základnová stanice 120-124 systému se selektivním voláním na odezvu zpětného potvrzení ze skupiny přijímačů selektivního volání v kroku 704. V kroku 706 se detekuje, že byly přijaty signály zpětného potvrzení ze skupiny přijímačů selektivního volání, které přišly v podstatě současně. Jak je dobře známo, každý přijímač selektivního volání může být umístěn kdekoliv v oblasti pokrytí základnové stanice systému se selektivním voláním a proto bude každý přijímač selektivního volání, bez ohledu na svou pozici, zpožďovat před vysíláním svůj signál zpětného potvrzení aby bylo zajištěno, že všechny přijímače selektivního volání ze skupiny budou vysílat v podstatě ve stejném čase. Každý přijímač selektivního volání vypočítává své zpoždění v závislosti na přijmutém signálu rádiového vyhledávání. Signál rádiového vyhledávání může například obsahovat informaci, indikující čas přenosu, která je použita pro určení zpoždění pro vysílání signálu zpětného potvrzení.

Když je v kroku 708 přijmut signál zpětného potvrzení, vzorkuje analogově digitální převodník, který obsahuje vzorkovací obvod s pamětí (S/H) s výhodou data rychlostí 60 kHz, protože nejvyšší kmitočet, přítomný v signálu zpětného potvrzení je 30 kHz. Pro každý bit je tedy 600 vzorků, protože kmitočet signálu zpětného potvrzení je 100 Hz a vzorkovací kmitočet je 60 kHz. Vzorky jsou digitalizovány, organizovány a uloženy podle odpovídajících bitů v kroku 710. Kroky 708 a 710 se opakují, dokud nejsou přijmutý všechny bity signálu zpětného potvrzení, což je například 300 bitů. Digitalizované vzorky, odpovídající každému bitu jsou identifikovány a vybrány z paměti. Těchto 600 vzorků je v kroku 712 zvětšeno (doplněno) s výhodou 424 „nulami“, takže celkový počet bitů je 1024, což je mocnina dvou, jak je požadováno rychlou

-7 CZ 286143 B6

Fourierovou transformací (FFT). Číslicový signální procesor transformuje časovou reprezentaci signálu zpětného potvrzení do kmitočtové reprezentace (signál v kmitočtové oblasti) tím, že v kroku 714 provede rychlou Fourierovu transformaci na každém bitu signálu zpětného potvrzení. Kmitočtové vzorky jsou uloženy a potom zorganizovány do maticového formátu pro následné zpracování v kroku 716.

Na obr. 8 je zobrazena maticová reprezentace s řádky odpovídajícími počtu bitů a sloupci odpovídajícími počtu kmitočtových vzorků ve shodě s výhodným uspořádáním předkládaného vynálezu. Matice 1 - 10 odpovídají subkanálům 1-10 zobrazeným na obr. 6. Řádky matice 1 jsou číslovány 1 - 300, což odpovídá 300 bitům signálu zpětného potvrzení. Sloupce matice 1 jsou číslovány 1 - 51, což představuje počet kmitočtových vzorků každého subkanálu. Jak bylo diskutováno dříve, každý bit obsahuje 1024 kmitočtových vzorků (po doplnění) a protože nej vyšší přítomná kmitočtová složka je 30 kHz, může být 514 nej vyšších kmitočtových vzorků zanedbáno bez ovlivnění integrity reprezentace signálu ve spektrální oblasti. Pro 10 subkanálů ΙΙΟ zbývá 510 kmitočtových vzorků. Každý subkanál je tedy reprezentován 51 vzorky a zpracováním každé matice může být každý subkanál zpracován nezávisle na ostatních, z důvodu jeho specifické maticové reprezentace.

Jak je dále vidět z obr. 7, je pro dekódování informace odezev zpětného potvrzení na každém z množiny kmitočtů (subkanálů) generováno v kroku 718 okénko 902, kde tento krok zároveň prezentuje generátor 718. V kroku 720 je pro vyhledání špičky signálu v kmitočtové oblasti subkanálu 1 okénko 902 umisťováno přes všech 300 bitů. Okénko 902 je s výhodou dostatečně široké, aby změřilo 8 z 51 čar vzorků. Když je okénko 902 umísťováno, s výhodou přes nejnižších 8 vzorků každého z 300 bitů, je těchto 8 čar vzorků akumulováno v kroku 722, představujícím zároveň akumulátor 722. Těchto akumulovaných 8 čar vzorků představuje celkovou energii v okénku 902. Okénko 902 je potom posunuto na další pozici, s výhodou o jednu vzorkovou čáru výše, v kroku 724, představujícím řídicí jednotku 724 posouvání okénka 902. V kroku 726 je opět změřena energie sečtením (akumulací) původních sedmi čar vzorků a jedné přidané čáry vzorku, za účelem získání jiné hodnoty energie v nové pozici okénka 902.

Na obr. 9 je zobrazena reprezentace bitů ze subkanálu 1 v kmitočtové oblasti odpovídajících obr. 5 ve shodě s výhodným uspořádáním předkládaného vynálezu. Signál v kmitočtové oblasti bitové kombinace v časové oblasti (obr. 5) ukazuje, jak se jeví každý bit po spektrální transformaci subkanálu 1. Bity 502. 506, 510 a 516 reprezentují „jedničky“, jak je identifikováno čárou 904 indikující první polovinu okénka 902. Bity 504, 508 a 512 - 514 reprezentují „nuly“, jak je identifikováno čárou 906 indikující druhou polovinu okénka 902. Jak již bylo diskutováno, je signálu zpětného potvrzení číslicově modulován kmitočtovým posuvem (FSK), kde binární Jedničce“ je přidělen nižší kmitočet (tón) 602 (viz obr. 6) a binární „nule“ je přidělen vyšší kmitočet (tón) 612 (viz obr. 6). Okénko 902 je zobrazeno jako umístěné přes všechny bity každého subkanálu, kde bity 502 - 516 odpovídají prvním osmi bitům, a kde okénko 902 pokračuje přes dalších 292 bitů tak, aby pokrylo 300 bitů každého signálu zpětného potvrzení (subkanálu).

Tímto způsobem je umístění okénka posouváno přes všech 300 bitů subkanálu 1, dokud není určena maximální energie, která odpovídá špičce signálu v kmitočtové oblasti.

Na obr. 10 ukazuje reprezentace v kmitočtové oblasti dekódování bitů v subkanálu generací okénka ve shodě s výhodným uspořádáním předkládaného vynálezu. Je ukázán tón 602 odpovídající binární Jedničce“ a tečkovanou čarou tón 612 odpovídající binární „nule“. Okénko 902 je umístěno ideálně, aby ukázalo tóny s příslušnými ofsety od středu 650 subkanálu 1. „Nulový“ tón reprezentovaný tečkovanou čarou ukazuje místo, kde by se objevil „nulový“ tón, pokud by bit byl „nula“ namísto Jedna“. Rozumí se, že Jednička“ a „nula“ se navzájem vylučují.

- 8 CZ 286143 B6

Opět z obr. 7 je vidět, že poté co je změřena energie v druhé pozici okénka 902, jsou v kroku 728, reprezentujícím určovací obvod 728, hodnoty energií navzájem porovnány za účelem zjištění pozice okénka odpovídající maximální energii. V kroku 730 se testuje, zda byly změřeny všechny pozice okénka. Jestliže ne, číslicový signální procesor pokračuje ve zpracování krokem 724 pomocí řídicí jednotky 724 pro posun okénka 902 do další pozice. Jsou-li v kroku 730 změřeny všechny pozice okénka 602, zpracování pokračuje krokem 732, tedy v dělicím obvodu 732, který rozdělí okénko 902 na polovinu. Energie okénka 902 je testována, aby se určilo, zda celková energie překročí prahovou hodnotu, krok 734. Prahová hodnota indikuje, zda je v subkanálu přítomný signál a proto, pokud je hodnota energie pod prahovou hodnotou, zpracování pro tento subkanál končí v kroku 736. Jinak zpracování pokračuje krokem 738, kde se v komparátoru 738 porovná energie první poloviny okénka 902 s energií v druhé polovině okénka 902. Je-li energie v první polovině okénka 902 větší než energie v druhé polovině okénka 902, krok 740, je bit dekódován jako binární Jednička“, krok 744. Jinak je v kroku 742 bit dekódován jako binární „nula“.

Tímto způsobem vynález dekóduje množinu subkanálů reprezentujících odezvy z množiny přijímačů selektivního volání. Každý přijímač selektivního volání odpovídá na předem určeném subkanálu a ačkoliv může s výhodou odpovídat v podstatě současně maximálně deset přijímačů selektivního volání, vynález nepožaduje deset oddělených pásmových propustí pro příjem signálu zpětného potvrzení v každém subkanálu. Filtr v každém subkanálu by nezajistil cenově výhodné řešení pro dekódování množiny signálů zpětného potvrzení. Dále, protože charakteristika filtru by nemohla být užší než je celý subkanál, aby byl zajištěn příjem signálu zpětného potvrzení, poměr signál-šum (SNR) by se zmenšil přinejmenším v poměru 51 ku 8, protože okénko 902 je schopno detekovat špičku signálu zpětného potvrzení s rozlišením osm vzorků, zatímco charakteristika filtru by musela být nejméně tak široká jako je 51 vzorků, aby bylo zajištěno, že signál nebude ztracen.

Dokonce, i kdyby charakteristika pásmové propusti každého subkanálu byla redukována pod velikost subkanálu za účelem zlepšení poměru signál-šum, mohla by tato redukce způsobit, že by filtr nedokázal detekovat ty bity zpětného potvrzení, které by padly mimo charakteristiku filtru, i když by byly stále uvnitř přiděleného subkanálu. Vynález tudíž použitím rychlé Fourierovy transformace sdružených bitů a dekódováním množiny signálů zpětného potvrzení v kmitočtové oblasti odstraňuje potřebu množiny filtrů a tím zajišťuje cenově výhodný způsob detekce množiny signálů zpětného potvrzení z množiny přijímačů selektivního volání při současné maximalizaci poměru signál-šum přijímaného signálu.

Obr. 11 je vývojový diagram, zobrazující činnost přijímače selektivního volání ve shodě s výhodným uspořádáním předkládaného vynálezu. Přijímač 108 selektivního volání přijímá v kroku 1102 signál rádiového vyhledávání ze základnové stanice systému se selektivním voláním a dekóduje jeho adresu a zprávu, pokud je v něm nějaká obsažena, v kroku 1104. Signál rádiového vyhledávání s výhodou obsahuje čas přenosu, který je v kroku 1104 také dekódován, což umožňuje přijímači 108 selektivního volání vypočítat zpoždění před tím, než odpoví vysláním odezvy zpětného potvrzení. V kroku 1106 je rovněž z přijímaného signálu rádiového vyhledávání dekódována adresa základnové stanice systému se selektivním voláním. Přijímač 108 selektivního volání vytváří v kroku 1108 zpoždění, dokud není zadána zpráva nebo dokud nenastane čas pro vyslání odezvy zpětného potvrzení. Přijímač 108 selektivního volání s výhodou zajišťuje doplňkovou možnost, která umožní uživateli vložit zprávu, která má být začleněna, způsobem dobře známým v oboru, do odezvy zpětného potvrzení v kroku 1110. Jestliže zpráva není vložena nebo neuplynul čas pro vysílání, pokračuje zpracování v kroku 1108. Pokud je naopak zpráva vložena, je v kroku 1112 zakódována adresou základnové stanice. Pokud uplynul čas, je signál zpětného potvrzení zakódován základní zprávou. V některých případech nemusí přijímač 108 selektivního volání přijímat adresu z vysílající základnové stanice systému se selektivním voláním a pouze vysílá své zprávy na předem přiděleném subkanálu do základnové stanice systému se selektivním voláním. Po příjmu a zakódování

-9CZ 286143 B6 zprávy zpětného potvrzení vytváří přijímač selektivního volání v kroku 1144 zpoždění do doby, určené pro vysílání odezvy zpětného potvrzení. Odezva zpětného potvrzení je vysílána do základnové stanice systému se selektivním voláním v kroku 1116.

Tímto způsobem, dekódováním času vysílání ze signálu rádiového vyhledávání, zná množina přijímačů selektivního volání ve skupině nejdelší čas pro příjem zprávy rádiového vyhledávání a vyslání zprávy zpětného potvrzení libovolného přijímače selektivního volání na vnějším okraji oblasti pokrytí. Přijímač selektivního volání je potom schopen vytvořit zpoždění po příslušný čas v závislosti na jeho současné pozici, čímž je zajištěno, že množina přijímačů selektivního volání odpovídá v podstatě současně.

Souhrnně lze říci, že základnová stanice systému se selektivním voláním přijímá signál, který obsahuje množinu komunikačních signálů. Základnová stanice systému se selektivním voláním obsahuje analogově číslicový převodník pro digitalizaci signálu do množiny digitalizovaných bitů. Tento analogově číslicový převodník dále obsahuje vzorkovací obvod s pamětí (S/H) pro vzorkování signálu předem určenou vzorkovací rychlostí, čímž je generována množina digitalizovaných vzorků pro každý z množiny digitalizovaných bitů. Signál odpovídající množině digitalizovaných vzorků je ukládán do paměti a číslicový signální procesor převádí každý z množiny digitalizovaných bitů do signálu v kmitočtové oblasti, který obsahuje množinu kmitočtových vzorků. Číslicový signální procesor dále obsahuje identifikátor, který identifikuje množinu digitalizovaných vzorků odpovídajících každému z množiny digitalizovaných bitů. Doplňovací obvod zvětšuje množinu digitalizovaných vzorků z množiny digitalizovaných bitů na mocninu dvou. Číslicový signální procesor provádí rychlou Fourierovu transformaci na množině digitalizovaných vzorků odpovídajících každému z množiny digitalizovaných bitů za účelem vytvoření množiny kmitočtových vzorků. Tabulkový organizátor organizuje množinu kmitočtových vzorků do matice, která má určitý počet řádek skládajících se z množiny digitalizovaných bitů a určitý počet sloupců skládající se z množiny kmitočtových vzorků. Množina kmitočtových vzorků odpovídajících každému z množiny digitalizovaných bitů je uložena v paměti a dekodér dekóduje z této množiny kmitočtových vzorků množinu komunikačních signálů. Dekodér dále obsahuje generátor pro generaci okénka pro měření energie alespoň jednoho kmitočtového vzorku z množiny digitalizovaných bitů v každém z množiny komunikačních signálů. Generátor dále obsahuje řídicí jednotku pro umisťování okénka na odpovídajícím bitu z množiny digitalizovaných bitů signálu v kmitočtové oblasti. Akumulátor akumuluje tento alespoň jeden kmitočtový vzorek v okénku, za účelem měření energie okénka. Řídicí jednotka posouvá okénko za účelem měření dalšího z množiny kmitočtových vzorků. Řídicí jednotka pokračuje v posouvání okénka dokud není změřena množina kmitočtových vzorků jednoho z množiny komunikačních signálů. Určovací obvod určuje ten alespoň jeden kmitočtový vzorek každého z množiny komunikačních signálů, který má maximální energii. Určovací obvod dále obsahuje komparátor pro porovnání energie každé pozice okénka, za účelem určení té pozice okénka, která odpovídá maximální energii. Dělicí obvod rozdělí okénko odpovídající této maximální energii na první a druhou část a komparátor porovná tuto první část s touto druhou částí, za účelem určení binární reprezentace každého z digitalizovaných bitů.

Tímto způsobem vynález dekóduje množinu subkanálů, reprezentujících odezvy z množiny přijímačů selektivního volání. Každý přijímač selektivního volání odpovídá na předem určených subkanálech a ačkoliv existuje s výhodou maximálně deset přijímačů selektivního volání schopných odpovídat v podstatě současně, vynález nepožaduje deset oddělených pásmových propustí za účelem příjmu každého signálu zpětného potvrzení na každém subkanálu. Filtr na každém subkanálu by nezajistil cenově výhodné řešení pro dekódování množiny signálů zpětného potvrzení. Kromě toho, jelikož charakteristika filtru nemůže být užší než je celý subkanál, aby byl zajištěn příjem signálu zpětného potvrzení, byl by poměr signál-šum snížen nejméně v poměru 51 ku 8, protože okénko je schopno detekovat špičku signálu zpětného

- 10CZ 286143 B6 potvrzení s rozlišením osm vzorků, zatímco charakteristika filtru by musela být široká alespoň jako 51 vzorků, aby bylo zajištěno, že signál nebude ztracen.

Dokonce, i kdyby charakteristika pásmové propusti každého subkanálu byla redukována pod velikost subkanálu za účelem zlepšení poměru signál-šum, mohla by tato redukce způsobit, že by filtr nedokázal detekovat ty bity zpětného potvrzení, které by padly mimo charakteristiku filtru, i když by byly stále uvnitř přiděleného subkanálu. Vynález tudíž zajišťuje cenově výhodný způsob detekce množiny signálů zpětného potvrzení z množiny přijímačů selektivního volání při současné maximalizaci poměru signál-šum přijímaného signálu.

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob vysílání a příjmu signálu obsahujícího množinu komunikačních signálů, vyznačující se tím, že signál odpovídající množině digitalizovaných bitů se digitalizuje, každý z množiny digitalizovaných bitů se převede na signál v kmitočtové oblasti, skládající se z množiny kmitočtových vzorků, množina kmitočtových vzorků odpovídajících každému z množiny digitalizovaných bitů se uloží a množina komunikačních signálů se z množiny kmitočtových vzorků dekóduje tak, že se generuje okénko pro měření energie alespoň jednoho kmitočtového vzorku množiny digitalizovaných bitů v každém z množiny komunikačních signálů a určí se ten jeden kmitočtový vzorek v každém z množiny komunikačních signálů, který má maximální energii.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že každý z množiny digitalizovaných bitů se převede na signál v kmitočtové oblasti tak, že se identifikuje množina digitalizovaných vzorků odpovídajících každému z množiny digitalizovaných bitů, zvětší se množina digitalizovaných vzorků z množiny digitalizovaných bitů na mocninu dvou a za účelem generace množiny kmitočtových vzorků se provede rychlá Fourierova transformace (FFT) na množině digitalizovaných vzorků odpovídajících každému z množiny digitalizovaných bitů.
3. 3. Způsob podle nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že při generaci okénka měřícího energii se umísťuje toto okénko na jeden kmitočtový vzorek pro všechny z množiny digitalizovaných bitů jednoho z množiny komunikačních signálů, tento jeden kmitočtový vzorek se akumuluje v okénku za účelem měření energie okénka a okénko se posune za účelem měření dalšího z množiny kmitočtových vzorků, kde toto posouvání pokračuje, dokud není změřena množina kmitočtových vzorků tohoto jednoho komunikačního signálu.
4. 4. Způsob podle kteréhokoli z předchozích nároků laž3, vyznačující se tím, že při určování kmitočtového vzorku o maximální energii se porovnává energie každé pozice okénka za účelem určení té pozice okénka, která odpovídá maximální energii, okénko odpovídající maximální energii se rozdělí na první a druhou část a za účelem určení binární reprezentace každého z množiny digitalizovaných bitů se tato první část se porovná s touto druhou částí.
5. 5. Způsob podle kteréhokoli z předchozích nároků laž4, vyznačující se tím, že po digitalizaci signálu se tento digitalizovaný signál odpovídající množině digitalizovaných bitů uloží a při příjmu se přijímá signál obsahující potvrzovací signály z alespoň jednoho z množiny přijímačů selektivního volání přijímajících signál selektivního volání.

   - 11 CZ 286143 B6
6. 6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že při převodu se identifikuje množina digitalizovaných vzorků odpovídající každému z množiny digitalizovaných bitů, množina digitalizovaných vzorků z množiny digitalizovaných bitů se zvětší na mocninu dvou a provede se rychlá Fourierova transformace na množině digitalizovaných vzorků za účelem spektrální transformace každého z množiny digitalizovaných bitů do jeho kmitočtové reprezentace.
7. 7. Základnová stanice selektivního volání k provádění způsobu podle nároků 1 až 6, obsahující komunikační vysílač (210) a přijímač (214), vyznačující se tím, že sestává z analogově-číslicového převodníku (220) spojeného s přijímačem (214), z řídicí jednotky (206) spojené s přijímačem (214) as pamětí (204) digitalizovaných bitů, z číslicového signálního procesoru (218) spojeného s analogově-číslicovým převodníkem (220) a řídicí jednotkou (206) a z dekodéru umístěného buď v řídicí jednotce (206), nebo v číslicovém signálním procesoru (218), kde tento dekodér dále obsahuje generátor (718) okénka s výstupem okénka (902) pro měření energie alespoň jednoho kmitočtového vzorku z množiny digitalizovaných bitů (502-518) v každém z množiny komunikačních signálů a určovací obvod (728) pro určení toho jednoho kmitočtového vzorku v každém z množiny komunikačních signálů, který má maximální energii.
8. 8. Základnová stanice podle nároku 7, vyznačující se tím, že číslicový signální procesor (218) obsahuje identifikátor pro identifikaci množiny digitalizovaných vzorků odpovídajících každému z množiny digitalizovaných bitů (502-518) a doplňovací obvod pro zvětšení množiny digitalizovaných vzorků z množiny digitalizovaných bitů (502-518) na mocninu dvou.
9. 9. Základnová stanice podle nároků 7 nebo 8, vyznačující se tím, že analogově číslicový převodník (220) obsahuje vzorkovací obvod s pamětí pro vzorkování signálu předem určenou vzorkovací rychlostí a číslicový signální procesor (218) zahrnuje tabulkový organizátor pro organizaci množiny kmitočtových vzorků do maticové reprezentace, která má určitý počet řádek, tvořených množinou digitalizovaných bitů a určitý počet sloupců, tvořených množinou kmitočtových vzorků.
10. 10. Základnová stanice podle kteréhokoli z nároků 7-9, vyznačující se tím, že generátor (718) okénka dekodéru obsahuje řídicí jednotku (720) umísťování okénka (902) na odpovídající jeden kmitočtový vzorek z množiny digitalizovaných bitů (502-518) jednoho z množiny komunikačních signálů, akumulátor (722) pro akumulaci tohoto jednoho kmitočtového vzorku v okénku (902) a řídicí jednotku (720) posouvání okénka (902) a kde určovací obvod (728) dále obsahuje komparátor (738) pro porovnání energie každé pozice okénka (902) a dělicí obvod (732) pro rozdělení okénka (902).