CZ285234B6 - Okno nebo zasklené dveře se samočinným větráním - Google Patents

Abstract

Okno nebo zasklené dveře mají křídlový rám (2) se zasklením (6) izolačním sklem a okenní rám (1) z vícekomorových dutých profilů, přičemž mezi okenním rámem (1) a křídlovým rámem (2) je vytvořen obvodový prostor, který je příložným těsněním mezi okenním rámem (1) a křídlovým rámem (2) utěsněn k vnitřní straně místnosti a který je centrálním těsněním (40) mezi okenním rámem (1) a křídlovým rámem (2) rozdělen na vnější těsnicí komoru (10a) a obvodovou vnitřní komoru (10b). Tento prostor je propojen s větrací otvory (15, 16) pro samočinné větrání v okenním rámu (1) a v křídlovém rámu (2), jakož i s odvodňovacími otvory (14c, 14d) ve spodním příčníku (19) okenního rámu (1), přičemž okenní rám (1) má na oblast centrálního těsnění (40) navazující větrací komoru (11), která je opatřena větracími otvory pro vstup a výstup na dráze z vnější těsnicí komory (10a) do vnitřní těsnicí komory (10b). ŕ

Description

Okno nebo zasklené dveře se samočinným větráním

Oblast techniky

Vynález se týká okna nebo zasklených dveří, opatřených křídlovým rámem se zasklením izolačním sklem a okenním rámem z vícekomorových dutých profilů, zejména z plastické hmoty, s nejméně jednou dutou komorou pro uložení výztužného profilu, přičemž při uzavřeném okně je mezi okenním rámem a křídlovým rámem vytvořen obvodový prostor, který jek vnější straně otevřený prostřednictvím štěrbiny mezi okenním rámem a mezi křídlovým rámem, a ke straně místnosti je utěsněn pří ložným těsněním mezi okenním rámem a mezi křídlovým rámem, přičemž centrální těsnění mezi okenním rámem a křídlovým rámem rozděluje obvodový prostor na vnější těsnicí komoru, a pro samočinné větrání jsou v okenním rámu a v křídlovém rámu vytvořeny větrací otvory a ve spodním příčníku okenního rámu jsou upraveny odvodňovací otvory, které vedou z vnější těsnicí komory na vnější stranu.

Dosavadní stav techniky

Samočinné větrání prostorů prostřednictvím okenních rámů je závislé na konstrukčním uspořádání okenních rámů. Pokud je mezi okenním rámem a křídlovým rámem uspořádáno jen příložné těsnění na vnější straně a na vnitřní straně, lze bez problémů vést proud vzduchu v obvodové komoře, vytvořené mezi okenním rámem a mezi křídlovým rámem, jak je to známé například z DE-PS 30 46 640 nebo z DE-OS 1659 950. Pokud je však mezi okenním rámem a mezi křídlovým rámem přídavně upraveno k vnitřnímu příložnému těsnění také centrální těsnění, je třeba vytvořit přídavnou dráhu pro samočinné větrání. Ktomu účelu je například podle DE-PS 35 36 148 stěna, unášející centrální těsnění, provrtána, nebo je vytvářena větrací dráha prostřednictvím křídlového rámu a zasklívací lišty, jak je to známé z DE-OS 32 22 886, viz také DE-GM 8422236.

U těchto známých samočinných větrání nelze zabránit tomu, aby se s proudem vzduchu nedostávala a neusazovala v dutinách také vlhkost. Proto je nutné upravit ve spodním příčníku okenního rámu a křídlového rámu okna přídavné odvodňovací otvoiy.

Další nepříznivá skutečnost při vytváření oken nebo zasklených dveří se samočinným větráním spočívá v tom, že současně s dobrým větráním dochází k poklesu tlumení zvuku. Okna tedy propouštějí více hluku.

Podstata vynálezu

Vynález si klade za úkol vytvořit okna nebo zasklené dveře s okenním rámem a křídlovým rámem s centrálním těsněním, které mají samočinné větrání, které zabraňuje vnikání vlhkosti a částic nečistot do větracích drah, které zabezpečují výhodné proudění vzduchu a které umožňují dobré tlumení zvuku.

Vytčený úkol se řeší u okna nebo zasklených dveří se samočinným větráním a centrálním těsněním tím, že okenní rám, vytvářejí dutý profil, má v oblasti vnější těsnicí komory, vnitřní těsnicí komory a centrálního těsnění uzavřenou větrací komoru, větrací otvory, které spojují vnější těsnicí komoru s větrací komorou okenního rámu, a větrací otvory, které spojují větrací komoru okenního rámu s vnitřní těsnicí komorou, a v horním příčníku křídlového rámu jsou vytvořeny větrací otvory, které vedou z vnitřní těsnicí komory do vnitřku prostoru.

- 1 CZ 285234 B6

Vytvořením větrací komory v okenním rámu podle vynálezu se dráhy pro větrání, to znamená pro vedení vzduchu buď z vnitřní strany prostoru k vnější straně nebo opačně prostřednictvím odpovídajícího uspořádání větracích otvorů pro vstup a výstup do větrací komory, prodlouží, čímž se dosáhne dobrého tlumení zvuku.

Vynález vytváří dráhu pro proud vzduchu pro samočinné větrání okenním rámem prostřednictvím větrací komory, vytvořené v okenním rámu a oddělené od duté komory, ve které je uložen výztužný profil, vnitřní stěnou, aby se zabránilo styku výztužného profilu se vzduchem a vlhkostí. Vzduch, který přichází z vnějšku do vnější těsnicí komory, vytvořené mezi okenním rámem a mezi křídlovým rámem, je zaváděn přes větrací komoru do vnitřní těsnicí komory, která je upravena mezi okenním rámem a mezi křídlovým rámem a je utěsněna centrálním těsněním, a odtud se tento vzduch dostává odpovídajícími větracími otvory v křídlovém rámu do vnitřního prostoru. Aby se dosáhlo dobrého tlumení zvuku a dobré průchozí hodnoty spárami, jsou větrací otvory pro vzduch, přicházejí z vnějšku do větrací komory, vytvořeny přesazené proti větracím otvorům na okenním rámu, které vedou vzduch z větrací komory do vnitřní těsnicí komory. Zejména se předpokládá, že tyto větrací otvory budou vytvořeny na různých stranách a příčnících. Větrací otvory pro vstup do větrací komory mohou být upraveny bočně na bočních svislých sloupcích okenního rámu a větrací otvoiy pro vedení vzduchu z větrací komory do vnitřní těsnicí komory mohou být upraveny v horním příčníku okenního rámu a ve spodním příčníku okenního rámu. Stejně se získá požadované odchýlení vzduchu při vytvoření větracích otvorů pro vstup do větrací komory v horním a ve spodním příčníku okenního rámu a těch větracích otvorů, které vedou vzduch z větrací komory do vnitřní těsnicí komory, na bočních svislých sloupcích okenního rámu.

Vytvoření větracích otvorů podle vynálezu pro samočinné větrání a vedení vzduchu z vnějšku dovnitř, případně zevnitř navenek, okenním rámem umožňuje zachovat zvukové bariéry, takže při možném samočinném větrání podle vynálezu pro odvlhčování obytných prostorů je možné také dobré tlumení zvuku.

Je také možné navíc ve spodním příčníku křídlového rámu upravit regulovatelné větrání uspořádáním hradítka a přídavných větracích otvorů v křídlovém rámu.

V tom případě, když napadá rosa a kondenzovaná voda do větrací komory okenního rámu, je možné tuto vodu odvést navenek odvodňovacími otvory ve spodním příčníku okenního rámu spolu s vodou, odváděnou z těsnicí komory mezi okenním rámem a křídlovým rámem.

S výhodou odpovídá hodnota součtu průřezů větracích otvorů pro vstup do větrací komory okenního rámu hodnotě součtu průřezů větracích otvorů pro výstup vzduchu z větrací komory do vnitřní těsnicí komory, případně hodnotě součtu průřezů větracích otvorů pro průchod křídlovým rámem do vnitřního prostoru. S výhodou odpovídá hodnota součtu průřezů větracích otvorů pro vstup vzduchu do větrací komory nejméně zhruba hodnotě poloviny až celého průřezu větrací komory okenního rámu. Tak se dosáhne optimálního větrání.

Je účelné vytvořit větrací otvory a odvodňovací otvory vždy stejně velké a vyrobit je například frézováním. Při vytvoření stejně velkých otvorů v okenním rámu, které současně vytvářejí větrací otvory, by měl být počet větracích otvorů pro vstup z vnější těsnicí komory do větrací komory okenního rámu a počet odvodňovacích otvorů ve spodním příčníku okenního rámu stejně velký jako počet větracích otvorů, které spojují větrací komoru s vnitřní těsnicí komorou a stejně velký jako počet větracích otvorů v horním příčníku křídlového rámu pro vstup, případně výstup vzduchu. Tento počet se může měnit podle velikosti okna, případně podle velikosti otvorů, a mělo by jít s výhodou o čtyři až osm otvorů.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu se předpokládá, že větrací komory v okenním rámu budou vytvořeny relativně velké, zejména že bude větrací komora dosahovat až ke stěně,

-2 CZ 285234 B6 vymezující vnější stranu okenního rámu. Tím se stává větrací komora v oblasti spodního příčníku okenního rámu vždy také současně odvodňovací komorou, a to pro odvod kondenzované vody prostřednictvím odpovídajících odvodňovacích otvorů na vnější stranu. Velká větrací komora umožňuje lepší větrání.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu se předpokládá, že otvory, sloužící pro odvodňování ve spodním příčníku okenního rámu, jsou uspořádány tak, že vždy více otvorů, které slouží pro odvodňování a větrání, vede z větrací komory okenního rámu ve spodním příčníku jako odvodňovací otvory z vnější těsnicí komory do větrací komory na spodním příčníku okenního rámu. Tak se dosáhne toho, že při větším zatížení větrem vytváří vzduch, proudící do větrací komory, ve větrací komoře přetlak, protože hodnota součtu průřezů odvodňovacích otvorů, spojujících větrací komoru s vnější těsnicí komorou v oblasti spodního příčníku okenního rámu, je menší než hodnota součtu průřezů odvodňovacích otvorů, které spojují větrací komoru s vnější stranou. Vzhledem k přetlaku, který vzniká ve spodním příčníku při značném zatížení větrem působením vzduchu, proudícího do větrací komory, může vzduch ve větrací komoře v bočních svislých sloupcích okenního rámu stoupat vzhůru a tak se dostane do větrací komory horního příčníku okenního rámu. V horním příčníku okenního rámu je vytvořen shodný počet stejně velkých větracích otvorů, případně v hodnotě součtu stejně velký průřez větracích otvorů pro průchodu z větrací komory do vnitřní těsnicí komory, jako je hodnota součtu průřezů otvorů pro odvodňování a vstup vzduchu z vnější strany do větrací komory na spodním příčníku okenního rámu, takže zde dochází k vyrovnání tlaku do vnitřní těsnicí komory a je možné vyměňovat vzduch ve směru k vnitřní straně z vnitřní těsnicí komory přes shodný počet stejně velkých otvorů v křídlovém rámu.

Vynález umožňuje vytvořit dráhu odvodňování a větrání s vyrovnáním tlaku a dobrou ochranou z hlediska zvuku. Je také možné překryté odvodňování ve spodním příčníku okenního rámu. Lze také dosáhnout zabezpečení proti nárazovému dešti bez otvorů pro vyrovnávání tlaku na okenním rámu, patrných z vnějšku.

S výhodou jsou okna nebo zasklené dveře opatřeny jen jedním centrálním těsněním a jedním vnitřním příložným těsněním mezi okenním rámem a mezi křídlovým rámem, takže vzduch může vždy procházet do vnější těsnicí komory, případně z ní unikat mezerou, která zůstává mezi okenním rámem a křídlovým rámem na vnější straně v oblasti dosednutí.

Je však také možné navíc utěsnit vnější těsnicí komoru vnějším příložným těsněním navenek jen v oblasti horního příčníku okenního rámu a křídlového rámu, avšak nikoli podél bočních svislých sloupků a podél spodního příčníku, takže v této oblasti je ještě možná výměna vzduchu.

Podle dalšího výhodného provedení podle vynálezu se předpokládá, že větrací dráha pro samočinné větrání je omezená na oblast horního příčníku okenního rámu a horního příčníku křídlového rámu a větrací komora horního příčníku, navazující na vnější těsnicí komoru a na vnitřní těsnicí komoruje opatřena větracími otvory pro vstup z vnější těsnicí komory a větracími otvory pro výstup do vnitřní těsnicí komory a v oblasti obou konců horního příčníku je do větrací komory horního příčníku vložen vždy jeden těsnicí polštářek, takže větrací komora je utěsněna. Přitom se větrání uskutečňuje jen v oblasti horního příčníku okenního rámu a křídlového rámu okna a v oblasti těsnicích komor, upravené mezi nimi. Tohoto omezení dráhy vzduchu se dosahuje přídavným opatřením, tj. vložením těsnicích polštářků do duté větrací komory okenního rámu. Tyto těsnicí polštářky způsobují, že vzduch, vstupující do větrací komory horního příčníku, nemůže procházet bočními svislými sloupky směrem dolů nebo v opačném směru zdola nahoru. Tyto těsnicí polštářky mají kromě omezení dráhy vzduchu navíc úkol, spočívající v tom, že tlumí zvuk. Další důležitá funkce těsnicích polštářků spočívá vtom, že zabraňují průniku kondenzované vody do větrací komory bočními svislými sloupky.

-3 CZ 285234 B6

Podle dalšího provedení vynálezu se vytváří klikatým vedením pokud možno dlouhá dráha vzduchu od vnitřní strany prostoru k vnější straně nebo opačně v oblasti horních příčníků okenních rámů a křídlových rámů. Odpovídající dlouhé dráhy vzduchu klikatým vedením se dosahuje uspořádáním větracích otvorů pro vstup a výstup do větrací komory na okenním rámu a křídlovým rámu v oblasti horních příčníků.

Podle dalšího výhodného provedení se předpokládá, že větrací otvory pro vstup a větrací otvory pro výstup do větrací komory, případně z větrací komory horního příčníku, jsou uspořádány tak, že je vytvořena klikatá dráha od větracích otvorů z oddílu vnější těsnicí komoiy u jednoho konce příčníku a po výstupu větracími otvory do oddílu vnitřní těsnicí komory opět nazpět uvnitř mezi horním příčníkem okenního rámu a horním příčníkem křídlového rámu vytvořeného oddílu vnitřní těsnicí komory až do oblasti k prvnímu konci horního příčníku a odtud přes větrací otvory v homím příčníku křídlového rámu k vnitřní straně místnosti.

Podle dalšího výhodného provedení jsou větrací otvory pro vstup, případně výstup do větrací komory nebo z větrací komoiy v homím příčníku okenního rámu uspořádány tak, že je vytvořena klikatá dráha od větracích otvorů z oddílu vnější těsnicí komory do středu příčníku do větrací komory a odtud na obě strany až k těsnicím polštářkům u bočních konců horního příčníku a odtud je vytvořen průchod větracími otvory z větrací komory do vnitřní těsnicí komory a odtud opět nazpět uvnitř vnitřní těsnicí komory až ke středu horního příčníku křídlového rámu, kde jsou uspořádány průchozí větrací otvory v homím příčníku křídlového rámu k vnitřní straně místnosti.

Okna nebo zasklené dveře, které jsou opatřeny samočinným větráním podle vynálezu, které tlumí zvuk, které mají větrací komory v okenním rámu a vložené těsnicí polštářky a omezení dráhy vzduchu na oblast horních příčníků okenních rámů a křídlových rámů, umožňují s vnitřním příložným těsněním a s centrálním těsněním mezi okenním rámem a křídlovým rámem hodnoty tlumení zvuku mezi 36 a 43 dB, pokud jsou použity tabule izolačního skla.

Těsnicí polštářky jsou s výhodou vyrobeny z materiálu, pohlcujícího zvuk, jako z pěnové hmoty nebo z mechové pryže. Tento materiál je vložen do větrací komory na koncích horního příčníku, případně při současném stlačení, a může být také ještě přilepen lepidlem, aby se zabránilo jeho sklouznutí.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je v dalším podrobněji vysvětlen na příkladech provedení ve spojení s výkresovou částí.

Na obr. 1 je schematicky znázorněn půdorys okna.

Na obr. 2 je znázorněn svislý příčný řez rovinou podle čáry A - A oknem podle obr. 1, avšak ve větším měřítku než na obr. 1, ale v menším měřítku než ve skutečnosti.

Na obr. 3 je znázorněn vodorovný příčný řez rovinou B - B podle obr. 1.

Na obr. 4 je znázorněn příčný řez rovinou podle čáry A - A podle obr. 1 spodním příčníkem křídlového rámu s regulovatelným samočinným větráním v pozměněném provedení vzhledem k obr. 2.

Na obr. 5 je znázorněn detail horního příčníku křídlového rámu s větracími otvory.

Na obr. 6 je schematicky znázorněn půdorys dalšího okna s jiným uspořádáním větracích otvorů.

-4 CZ 285234 B6

Na obr. 7 je znázorněn svislý příčný řez rovinou podle čáry C - C z obr. 6 ve větším měřítku než na obr. 6, avšak menší než ve skutečnosti.

Na obr. 8 je schematicky znázorněn půdorys dalšího okna s přídavnými těsnicími polštářky.

Na obr. 9 je znázorněn příčný řez rovinou podle čáry D - D na obr. 8 ve větším měřítku než na obr. 8.

Na obr. 10 je znázorněn detailní axonometrický pohled v řezu rovinou podle čáry F - F na obr. 8 ve větším měřítku.

Na obr. 11 je znázorněna větrací dráha pro uspořádání podle obr. 10.

Na obr. 12 je schematicky znázorněn půdorys výřezu okna s jiným uspořádáním větracích otvorů.

Na obr. 13 je schematicky znázorněna větrací dráha provedení podle obr. 12.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je schematicky znázorněn půdorys okna, které má okenní rám 1, křídlový rám 2 a zasklívací lištou 8 držené zasklení 6. Okno je opatřeno kováními, která nejsou blíže znázorněna. Pro znázorněné provedení v podobě otočného a sklopného okna jsou vyznačeny uzávorovací body 60. Okenní rám 1 sestává z horního příčníku 17. spodního příčníku 19 a z bočních svislých sloupků 18a. 18b. Křídlový rám 2 sestává z horního příčníku 23, spodního příčníku 25 a z bočních svislých sloupků 26. Uspořádání a vytvoření větracích otvorů 22, 21 v horním příčníku 23 křídlového rámu 2, případně větracích otvorů 16 v horním příčníku 17 okenního rámu 1 a větracích otvorů v bočních svislých sloupcích 18a, 18b okenního rámu 1, jakož otvorů 14c, případně 14 a odvodňovacích otvorů 13, 13a ve spodním příčníku 19 okenního rámu 1, které současně slouží jako odvětrávací otvory, je podrobněji znázorněno na obr. 2 až 4. Svislý průřez podle obr. 2 znázorňuje, že okenní rám 1 a křídlový rám 2 je složen z vícekomorových dutých profilů, vytlačených z termoplastické plastické hmoty. Duté profily jsou přitom v rozích bud’ navzájem svařeny nebo navzájem sešroubovány nebo slepeny. Duté profily jsou vnitřními stěnami 100 rozděleny na více dutých komor, které mají rozdílnou fimkci, přičemž vnitřní stěny 100 slouží také pro stabilizování profilu. Jedna větší dutá komora přitom slouží vždy pro uložení jednoho výztužného profilu, to znamená dutá komora 115 pro uložení výztužného profilu 5 v okenním rámu 1 a dutá komora 29 pro uložení výztužného profilu 7 v křídlovém rámu 2. Duté profily pro okenní rám 1 a křídlový rám 2 mají známým způsobem vždy jeden dosedající výstupek 101, případně 20, který s bočním přesahem dosedají vždy na opačný profil, čímž je mezi nimi vytvořen obvodový prostor. Dutý profil pro okenní rám 1 má v principu průřez ve tvaru písmene L, zatímco dutý profil pro křídlový rám 2 má v podstatě průřez ve tvaru písmene Z. Okenní rám j_ a křídlový rám 2 jsou proti sobě navzájem utěsněny prostřednictvím centrálního těsnění 40 a příložného těsnění, upraveného na vnitřní straně přesahu křídla. Mezi křídlovým rámem 2 a mezi okenním rámem 1 zůstává v oblasti dosedacího výstupku 101, upraveného na vnější straně, štěrbina S otevřená, aby zde mohl procházet vzduch. Štěrbina Smá obvykle hodnotu 1 až 1,5 mm. Centrální těsnění 40 je na okenním rámu 1 upevněno na vytvarované střední stěně 112 a dosedá potom na výstupek 28 křídlového rámu 2. Centrální těsnění 40 rozděluje obvodový prostor mezi okenním rámem 1 a mezi křídlovým rámem 2 na jednu navenek neutěsněnou obvodovou vnější těsnicí komoru 10a a jednu vnitřní obvodovou utěsněnou vnitřní těsnicí komoru 10b. Aby vzduch z vnější strany AS okna mohl procházet do vnitřního prostoru, to znamená na stranu RS místnosti, jev okenním rámu 1 vytvořena větrací komora 11, která je upravena v sousedství střední stěny 12 a těsnicích komor 10a, 10b. Tato obvodová větrací komora 11 je v oblasti horního příčníku 17 vytvořena se

- 5 CZ 285234 B6 stejnými větracími otvory 16, které spojují větrací komoru 11 s vnější těsnicí komorou 10a. Tak může procházet vzduch z vnějšku štěrbinou S, vnější těsnicí komorou 10a a větracími otvory 16 do větrací komory 11. Z větrací komory 11 nyní prochází vzduch, jak je to patrno z obr. 3, přes větrací otvory 15, vytvořené v bočních svislých sloupcích 18a, 18b okenního rámu 1, do obvodové vnitřní těsnicí komory 10b. Vzduch tedy není veden bezprostředně a přímo prostorem, vytvořeným mezi okenním rámem 1 a mezi křídlovým rámem 2, ale speciálně v okenním rámu 1 vytvořenou větrací komorou 11 přes obchvat okenním rámem 1 do utěsněné vnitřní těsnicí komory 10b mezi okenním rámem 1 a křídlovým rámem 2. Otvoiy 16,15, které spojují vnější těsnicí komoru 10a, případně vnitřní těsnicí komoru 10b s větrací komorou, jsou vždy vytvořeny na okenním rámu 1 v sousedství střední stěny 112. unášející vytvarované centrální těsnění, avšak jsou navzájem přesazeny, to znamená, že jedny otvory jsou v horním příčníku 17 okenního rámu 1 a druhé v bočních svislých sloupcích 18a, 18b okenního rámu 1.

Je možné také opačné uspořádání, to znamená, že větrací otvory 15 mohou být uspořádány v horním příčníku 17 okenního rámu 1 a větrací otvory 16 mohou být vytvořeny v bočních svislých sloupcích 18a, 18b.

Spojení pro vedení vzduchu z vnitřní těsnicí komory 10b na vnitřní stranu prostoru se uskutečňuje větracími otvory, upravenými v horním příčníku 23 křídlového rámu 2, to znamená větracími otvory 21 a větracími otvory 22, které spojují vnitřní těsnicí komoru 10b prostřednictvím duté komory 24 v křídlovém rámu 2 s vnitřní stranou prostoru. Také křídlový rám 2 je vytvořen jako vícekomorový dutý profil, přičemž dutý prostor je rozdělen blíže neznázoměnými vnitřními stěnami a také zde je v dosedacím výstupku 20 vytvořena dutá komora 24. Větrací otvor 21 pro vstup vzduchu do duté komory 24 je také s výhodou uspořádán přesazené proti větracímu otvoru 22 pro výstup vzduchu, jak je to patrno z axonometrického detailního vyobrazení podle obr. 5.

Podle obr. 2 jsou ve spodní oblasti okenního rámu 1, to znamená ve spodním příčníku 19 okenního rámu 1, upraveny odvodňovací otvory pro odvod dešťové vody, vnikající do vnější těsnicí komory 10a štěrbinou S, a pro odvod vlhkosti, srážející se ve větrací komoře H, která se také shromažďuje ve spodním příčníku 19. Přitom jsou odvodňovací otvory 14 upraveny z vnější těsnicí komory 10a přes dutou komoru 110 v dosedací oblasti spodního příčníku 19 okenního rámu 1 a navenek vedoucí odvodňovací otvory 13 a vodorovně lícující odvodňovací otvory 13a, které slouží současně jako odvětrávací otvory a které spojují větrací komoru 11 ve spodním příčníku 19 s vnější stranou AS. Odvodňovací otvory 13, 13a ve spodním příčníku 19 okenního rámu 1 slouží současně jak pro odvodňování, tak i pro odvětrávání větrací komory H.

Podle vynálezu vytvořené uspořádání a vytvoření větrací komory 11 v okenním rámu 1 s větracími otvory 16, 15 pro vstup a výstup vzduchu, jakož i s odvodňovacími otvory 13, 13a. a 14 umožňuje samočinné odvětrávání pro odvlhčování obytných prostorů.

Aby se zabránilo nahromadění vzduchu ve větrací komoře 11, předpokládá se, že hodnota součtu průřezů větracích otvorů 21, případně 22 v křídlovém rámu 2 a větracích otvorů 15, případně 16, je shodná. K hodnotě součtu větracích otvorů 16 se také připočítávají větrací otvory ve spodním příčníku 19 okenního rámu 1, které současně vytvářejí odvodňovací otvory 13a.

Přesazené uspořádání větracích otvorů 16, 15 v okenním rámu 1 a větracích otvorů 21, 22 v křídlovém rámu 2 zabraňuje vytváření zvukových můstků, což umožňuje dosáhnout dobrého tlumení zvuku při odpovídajícím zasklení 6 izolačním sklem.

Větrací otvory a odvodňovací otvory na okenním rámu 1 a křídlovém rámu 2 jsou s výhodou vytvořeny jako drážky, které jsou dlouhé 25 až 35 mm a které jsou široké 3 až 6 mm, přičemž z každé skupiny je upraveno 4 až 7 otvorů.

-6CZ 285234 B6

U okna o rozměrech 1230 mm šířky a 1480 délky s otočným a sklopným kováním podle obr. 1 se při uspořádání celkem pěti větracích otvorů 15 na bočních svislých sloupcích 18a, 18b okenního rámu 1, dvou větracích otvorů v horním příčníku 17 okenního rámu 1 a tří odvodňovacích otvorů 13, 13a s větrací funkcí ve spodním příčníku 19 okenního rámu 1, jakož i čtyř až pěti větracích otvorů 21, 22 v horním příčníku 23 křídlového rámu 2, přičemž tyto otvory mají vždy rozměry o hodnotě 5 x 30 mm, při izolačním skle 4/16/4, tj. 4 mm sklo, 16 mm odstup, dosáhne tlumení zvuku o hodnotě 34 dB. Toto okno je také bezpečné proti nárazovému dešti a průchozí hodnota spáry o velikosti 1,0 m³ za hodinu není překročena.

Při vybavení uvedeného okna izolačním sklem 6/16/4 se dosáhne tlumicí hodnoty zvuku 37 dB a při vybavení izolačním sklem 6/16/4 s naplněním plynu již hodnoty tlumení zvuku 40 dB.

Na obr. 4 je znázorněna varianta, u které je navíc k provedení, popsanému na obr. 1 až 3, upraveno regulovatelné samočinné větrání. K tomuto účelu je ve spodním příčníku 25 křídlového rámu 2 upraven přídavný průduch vzduchu větracími otvory 410, 420, vedenými vodorovně dosedacím výstupkem 20 křídla, které jsou uzavíratelné prostřednictvím větracího hradítka 400, upraveného vně na křídlovém rámu. Dále je na obr. 4 znázorněno jiné vedení odvodňování vnější těsnicí komory 10a ve spojení s vedením vzduchu k samočinnému větrání větrací komorou 11 okenního rámu L Otvory 14c pro průchod vzduchu a/nebo vody z vnější těsnicí komory 10a do větrací komory 11 jsou vytvořeny na spodním příčníku 19 okenního rámu 1 vedle střední stěny 112, unášející centrální těsnění 40. Z větrací komory 11 příčníku 19 okenního rámu 1 vedou potom vodorovné, navzájem lícující odvodňovací otvory 13a, 13 navenek.

Všechny otvory jsou do okenního rámu 1 a do křídlového rámu 2 vyfřézovány buď před složením dutých profilů do okenního rámu 1 a křídlového rámu 2, nebo potom.

Na obr. 6 je znázorněno další okno, u kterého na rozdíl od okna, znázorněného na obr. 1, mají větrací otvory jiné uspořádání. Větrací otvory 16, 15 pro vstup a výstup do větrací komory 11 okenního rámu 1 jsou upraveny v horním příčníku 17 okenního rámu 1 a přídavně jsou upraveny otvory 14c pro vstup vzduchu do větrací komory 11 ve spodním příčníku 19 okenního rámu 1 a překryté odvodňovací otvory 14a, 14b ve spodním příčníku 19 okenního rámu L Detaily jsou patrny z obr. 7. Odlišně od konstrukce okna, popsané na obr. 1 až 4, je v okenním rámu 1 vytvořena zvláště velká větrací komora 11, která je dokonce větší než dutá komora 115, ve které je uložen výztužný profil 5. Větrací komora 11 je upravena až ke stěně, vymezující okenní rám 1 k vnější straně. Komora vytvořená mezi okenním rámem 1 a mezi křídlovým rámem 2, je centrálním těsněním 40 rozdělena na vnější, navenek neutěsněnou vnější těsnicí komoru 10a a vnitřní těsnicí komoru 10b, která je ve směru dovnitř na křídlovém rámu 2 utěsněna příložným těsněním 4. Dosedací štěrbinou S, která je velká 1 až 1,5 mm, může procházet vzduch do obvodové vnější těsnicí komory 10a a odtud prostřednictvím větracích otvorů 16, vytvořených drážkami v horním příčníku 17 okenního rámu 1, a otvory 14c ve spodním příčníku 19 okenního rámu 1 do větrací komory 11. Odtud prochází větracím otvorem 15 do vnitřní těsnicí komory 10b a případně také otvorem 14d ve spodním příčníku 19, který zde může být upraven. Z vnitřní těsnicí komory 10b prochází vzduch větracími otvory 21, 22 v horním příčníku křídlového rámu 2, jak je to znázorněno na obr. 5, přes dutou komoru 24 ve směru větrací dráhy L, který je znázorněn šipkou, k vnitřní straně prostoru. Odvodnění se uskutečňuje v oblasti spodního příčníku 19 z vnější těsnicí komory 10a přes otvor 14c do větrací komory 11 a odtud odvodňovacími otvory 14a, 14b ve směru odvodňovací dráhy E, který je znázorněn šipkou, dolů ve směru k vnější straně, a to v překrytém provedení. Je přirozeně také možné vyfrézovat z větrací komory 11 čelní stěnou přímo jeden odvodňovací otvor a tak také odvádět vodu z větrací komory 11 dopředu. Také zde se může prostřednictvím odvodňovací dráhy E opět dostat vzduch přímo do větrací komory 11 a stoupat vzhůru v bočních svislých sloupcích 18a, 18b okenního rámu 1 a případně se dostat větracím otvorem 15 do vnitřní těsnicí komory 10b a odtud na stranu vnitřního prostoru, případně vykonat také opačnou dráhu navenek. Vytvořením malého počtu odvodňovacích otvorů 14c, které spojují větrací komoru 11 spodního příčníku 19

- 7 CZ 285234 B6 s neutěsněnou vnější těsnicí komorou 10a, se také při menším počtu odvodňovacích otvorů 14c a 14a proti počtu větracích otvorů 15. případně součtu jejich průřezů, dosáhne vytvoření přetlaku ve větrací komoře 11 spodního příčníku 19 při zatížení větrem. Přitom se předpokládá, že uvedené otvory mají vždy stejnou velikost. Tím se umožní vyrovnání tlaku v homí oblasti okenního rámu 1 a ve vnější těsnicí komoře 10a a dosáhne se vzhledem k vychýlení dráhy vzduchu vysoké ochrany z hlediska hluku.

Na obr. 8 je znázorněno další provedení okna se samočinným větráním, u kterého je dráha vzduchu vnitřní těsnicí komorou 10b mezi okenním rámem 1 a mezi křídlovým rámem 2 a větrací komorou 11 okenního rámu 1 omezena na oblast horního příčníku 17 okenního rámu 1 a horního příčníku 23 křídlového rámu 2.

Na obr. 9 je znázorněn rozměrově odpovídající příčný řez podle čáry D - D z obr. 8 pro okno, u kterého je okenní rám 1 a křídlový rám 2 vyroben z vícekomorových dutých profilů vytlačením z termoplastické plastické hmoty. Duté profily jsou odříznuty na délku bočních svislých sloupků 18a. 18b a na délku, odpovídající hornímu příčníku 17 a spodnímu příčníku 19 okenního rámu 1 a ve zkosených rozích 41, 42, 43, 44 jsou navzájem svařeny. Shodně je také křídlový rám 2 složen z odříznutých dutých profilů, které jsou v zkosených rozích 41, 42, 43. 44 navzájem svařeny do rámu. Větrací otvory 15, 16, jsou vytvořeny v horním příčníku 17 okenního rámu J, větrací otvory 21, 22 v horním příčníku 23 křídlového rámu 2 a odvodňovací otvory 13. 14 ve spodním příčníku 19 okenního rámu L Okenní rám 1 a křídlový rám 2 jsou, jak je to patrno z obr. 9, proti sobě navzájem utěsněny centrálním těsněním 40, které je upevněno na střední stěně okenního rámu 1 a dosedá na výstupek 28 křídlového rámu 2, a prostřednictvím vnitřního pří ložného těsnění 4 na straně prostoru mezi dosedacím výstupkem 20 křídlového rámu 2 a okenního rámu L Centrální těsnění 40 rozděluje obvodový prostor mezi okenním rámem 1 a mezi křídlovým rámem 2 na vnější těsnicí komoru 10a, která je navenek otevřená štěrbinou S, a vnitřní utěsněnou těsnicí komoru 10b. V okenním rámu 1 je na straně, přivrácené k centrálnímu těsnění 40, opět vytvořena obvodová větrací komora 11, která je od dalších komor oddělena blíže nevyznačenými vnitřními stěnami 100, ve kterých je také upravena dutá komora 115 pro uložení výztužného profilu 5. U příkladu provedení podle obr. 9 je mezi větrací komorou 11 a vnější stranou okenního rámu 1 upravena ještě další předřazená dutá komora 110. Tato samostatná předřazená dutá komora 110 může také odpadnout při zvětšení větrací komory Π.. Také křídlový rám 2 je zesílen zasunutím výztužného profilu 7 do centrální komory.

Odvodnění odvodňovací dráhou E se uskutečňuje v oblasti spodního příčníku 19 okenního rámu

1. zejména z vnější těsnicí komory 10a přes předřazené duté komory 110 a odvodňovacími otvory 14,13. nebo překryté směrem dolů přes další dutou komoru 117, jako u okna podle obr. 7, přičemž tato odvodňovací dráha E je na obr. 9 čárkovaně vyznačena šipkou. Větrací komora 11 přitom není do odvodňování zapojena. Vzduch z vnější strany AS může procházet do obvodové vnější těsnicí komory 10a jak štěrbinou S mezi okenním rámem 1 a křídlovým rámem 2, tak také odvodňovacími otvory 13, 14. Větrací dráha L k vnitřní straně RS místnosti je nyní omezena jen pro vzduch, který je ve vnější těsnicí komoře 10a, a to na oblast horního příčníku 17 okenního rámu 1 a horního příčníku 23 křídlového rámu 2. Větrací komora 11 okenního rámu 1 slouží jako průchozí komora pro vzduch z vnější těsnicí komory 10a větracími otvory 16 do vnitřní těsnicí komory 10b větracími otvory 15. Jak je to patrno ze schematického pohledu podle obr. 8, axonometrického řezu z obr. 10 a příčného řezu podle obr. 9, je větrací komora 11 horního příčníku 17 okenního rámu 1 v oblasti svých obou zkosených rohů 41, 42 okenního rámu 1, to znamená v sousedících koncích, utěsněna zasunutým těsnicím polštářkem 50, 5L Těsnicí polštářek 50. 51 je zhotoven zejména ze stlačitelného, hluk pohlcujícího materiálu, jako z pěnové hmoty nebo z mechové pryže, a je do konců příčníku 17 do větrací komory 11 zasunut a pevně sevřen, případně pevně přilepen. Vzduch, který podle obr. 9 prochází větracími otvory 16 z vnější těsnicí komory 10a do větrací komory 11 horního příčníku 17. prochází větracími otvory 15 z větrací komory 11 do vnitřní těsnicí komory 10b a odtud větracími otvory 21, 22 v horním

-8 CZ 285234 B6 příčníku 23 křídlového rámu 2 k vnitřní straně RS místnosti. Tato větrací dráha L je na horních příčnících 17, 23 okenního rámu 1 a křídlového rámu 2 omezena těsnicími polštářky 50, 51.

Jak je patrno z obr. 10, jsou větrací otvory 16, 15 pro vstup vzduchu a pro výstup vzduchu uspořádány na horním příčníku 17 navzájem přesazené tak, že se vytvoří co nejdelší vzduchová dráha pro procházející vzduch, čímž se dosáhne dobrého vzduchového můstku. Podle příkladu provedení na obr. 10 a na obr. 8 jsou upraveny větrací otvory 16 pro vstup do větrací komory 11 ve střední oblasti horního příčníku 17 a větrací otvory 15 pro výstup z větrací komory 11 do vnitřní těsnicí komory 10b v oblasti konců horního příčníku 17, to znamená v oblasti zkosených rohů 41, 42 před těsnicími polštářky 50, 51. Větrací otvory 21, 22 pro výstup vzduchu z vnitřní těsnicí komory 10b křídlovým rámem 2 jsou opět upraveny ve střední oblasti horního příčníku 23 křídlového rámu 2. Tak je vzduch nucen proudit v klikaté dráze z vnější strany okenním rámem 1 a křídlovým rámem 2 k vnitřní straně místnosti, případně obráceně, jak je to schematicky znázorněno na obr. 11. Proud vzduchu z vnější strany je ještě zesilován prostřednictvím vzhůru procházejícího přídavného vzduchu ZL, který proudí odvodňovacími otvory po odvodňovací dráze E vnější těsnicí komorou 10a. Jak je z obr. 11 patrno, vytváří vzduch klikatou dráhu přes horní příčníky 17, 23 okenního rámu i a křídlového rámu 2 nazpět, přičemž touto prodlouženou dráhou vzduchu včetně těsnicích polštářků 50, 51 ve větrací komoře 11 se dosáhne vysokého tlumení zvuku. Odpovídající body vychýlení klikaté dráhy jsou určeny větracími otvory 16, 15, 21·

Na obr. 12 je schematicky znázorněna další možnost uspořádání větracích otvorů 15, 16 v horním příčníku 17 okenního rámu 1, které spojují větrací komoru 11 s těsnicími komorami 10b, 10a. Pro okenní rám 1 a křídlový rám 2 lze přitom zvolit stejnou konstrukci, jaká je znázorněna na obr. 9. Větrací otvory 16, které vedou z vnější těsnicí komory 10a do větracích komor U, jsou přiřazeny k rohové oblasti u těsnicího polštářku 50 jen na jedné straně horního příčníku Π. Větrací otvory 15, které spojují větrací komoru 11 s vnitřní těsnicí komorou 10b, jsou uspořádány na protilehlé koncové oblasti horního příčníku 17 před těsnicím polštářkem 51. Větrací otvory 21, 22 pro průchod vzduchu z vnitřní těsnicí komory 10b k vnitřní straně RS místnosti jsou potom opět vytvořeny na protilehlé straně, to znamená zhruba v úrovni větracích otvorů 16 okenního rámu 1. Počet větracích otvorů, případně větrací průřezy jednotlivých větracích otvorů 15, případně 16, případně 21, případně 22 mají vždy stejný rozměr.

Jak je to znázorněno na obr. 13, umožňuje uspořádání, znázorněné na obr. 12, z hlediska větracích otvorů dlouhou dráhu proudění vzduchu, který vstupuje přes větrací otvoiy 16 do okenního rámu 1, a to ve smyčce tam a nazpět v souladu s délkou horního příčníku 17 okenního rámu 1 a horního příčníku 23 křídlového rámu 2. Na této dlouhé dráze získává protékající vzduch také vysoké tlumení zvuku, které je dále zdokonaleno těsnicími polštářky 50, 5L Těsnicí polštářky 50, 51 mimoto zabraňují tomu, aby případně vysrážená kondenzovaná voda ve větrací komoře mohla odtékat směrem dolů přes boční svislé sloupky 18a, 18b. Taková kondenzovaná voda musí opět odtékat větracími otvory 16 do vnější těsnicí komory 10a a odtud může odtékat vnější těsnicí komorou 10a, na bočních svislých sloupcích 18a, 18b směrem dolů a potom odvodňovacími otvory 14,13, jak je to patrno z obr. 9.

Konstrukce okna, která je popsána na obr. 9, která je vytvořena otočným a sklopným oknem 1230 x 1480 mm a zasklením deskou izolačního skla 6/16/4 s náplní těžkého plynu s vždy pěti otvory pro každou skupinu větracích otvorů 15, 16, 21, 22 o rozměrech 5x30 mm, dosahuje tlumení zvuku o hodnotě 36 dB.

Mimoto je možné opatřit okno, které je popsáno v souvislosti s obr. 9, přídavně vnějším příložným těsněním 3, avšak jen v oblasti horního příčníku 17 okenního rámu 1 a horního příčníku 23 křídlového rámu 2. Potom se tlumení zvuku u okna, které bylo popsáno, zvýší již na hodnotu 38 dB.

- 9 CZ 285234 B6

Pokud se nahradí u okna, popsaného svrchu, izolační skleněná deska izolační deskou, která má skleněnou desku o tloušťce 10 mm a 4 mm s mezilehlým prostorem 20 mm a náplní těžkého plynu, tak se dosáhne tlumení zvuku o hodnotě 40 dB.

Vynález tak umožňuje při značně vysokém tlumení zvuku současně upravit samočinné větrání, které umožňuje automatické odvlhčování bytových prostorů, a to i při jinak uzavřených oknech.

Claims (12)

1. Okno nebo zasklené dveře se samočinným větráním, opatřené křídlovým rámem a zasklením izolačním sklem a okenním rámem z vícekomorových dutých profilů, zejména z plastické hmoty, s nejméně jednou dutou komorou pro uložení výztužného profilu, přičemž při uzavřeném okně je mezi okenním rámem a křídlovým rámem vytvořen obvodový prostor, který je k vnější straně otevřený prostřednictvím štěrbiny mezi okenním rámem a mezi křídlovým rámem a ke straně místnosti je utěsněn příložným těsněním mezi okenním rámem a mezi křídlovým rámem, přičemž centrální těsnění mezi okenním rámem a křídlovým rámem rozděluje obvodový prostor na vnější těsnicí komoru a vnitřní těsnicí komoru a pro samočinné větrání jsou v okenním rámu a v křídlovém rámu vytvořeny větrací otvory a ve spodním příčníku okenního rámu jsou upraveny odvodňovacími otvory, které vedou z vnější těsnicí komory na vnější stranu, vyznačující se tím, že okenní rám (1), vytvářející dutý profil, má v oblasti vnější těsnicí komory (10a), vnitřní těsnicí komory (10b) a centrálního těsnění (40) uzavřenou větrací komoru (11), větrací otvory (16), které spojují vnější těsnicí komoru (10a) s větrací komorou (11) okenního rámu (1) a větrací otvory (15), které spojují větrací komoru (11) okenního rámu (1) s vnitřní těsnicí komorou (10b), a v horním příčníku (23) křídlového rámu (2) jsou vytvořeny větrací otvory (21, 22), které vedou z vnitřní těsnicí komory (10b) do vnitřku prostoru.

2. Okno nebo zasklené dveře podle nároku 1, vyznačující se tím, že otvory (14c, 14d) pro odvodňování jsou upraveny ve spodním příčníku (19) okenního rámu (1) a spojují vnější těsnicí komoru (10a) s větrací komorou (11) ve spodním příčníku (19) okenního rámu (1) a/nebo vnitřní těsnicí komoru (10b) s větrací komorou (11) ve spodním příčníku (19) okenního rámu (1) a ve spodním příčníku (19) okenního rámu (1) jsou upraveny odvodňovací otvory (14a, 14b; 13, 13a), které spojují větrací komoru (11) s vnější stranou okenního rámu (1), takže otvory (14c, 14d) současně slouží pro větrání.

3. Okno nebo zasklené dveře podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že všechny větrací otvory (16, 15, 21, 22) jsou vytvořeny mimo oblast spodního příčníku (19) okenního rámu (1) a spodního příčníku (25) křídlového rámu (2).

4. Okno nebo zasklené dveře podle jednoho z nároků laž2, vyznačující se tím, že větrací otvory (16, 14c), vedoucí z vnější těsnící komory (10a) do větrací komory (11), jsou vytvořeny v horním příčníku (17) a ve spodním příčníku (19) okenního rámu (1) a větrací otvory (15), vedoucí z větrací komory (11) do vnitřní těsnicí komory (10b), jsou vytvořeny na bočních svislých sloupcích (18a, 18b) okenního rámu (1).

5. Okno nebo zasklené dveře podle jednoho z nároků laž3, vyznačující se tím, že větrací otvory (16, 14c) z vnější těsnicí komory (10a) do větrací komory (11) jsou vytvořeny na bočních svislých sloupcích (18a, 18b) okenního rámu (1) a ve spodním příčníku (19) okenního rámu (1), a větrací otvory (15), vedoucí z větrací komory (11) do vnitřní těsnicí

-10CZ 285234 B6 komory (10b), jsou vytvořeny na horních příčnících (17) a/nebo na spodních příčnících (19) okenního rámu (1).

6. Okno nebo zasklené dveře podle jednoho z nároků laž5, vyznačující se tím, že větrací komora (11) dosahuje až ke stěně, vymezující vnější stranu okenního rámu (1).

7. Okno nebo zasklené dveře podle nároku 1, vyznačující se tím, že větrací dráha (L) pro samočinné větrání je omezena na oblast horního příčníku (17) okenního rámu (1) a horního příčníku (23) křídlového rámu (2) a na vnější těsnicí komoru (10a) a na vnitřní těsnicí komoru (10b) navazující větrací komora (11) horního příčníku (17) je opatřena větracími otvory (16) pro vstup z oddílu vnější těsnicí komory (10a) a větracími otvory (15) pro výstup do oddílu vnitřní těsnicí komory (10b) a v oblasti obou konců horního příčníku (17) je do větrací komory (11) horního příčníku (17) vložen vždy jeden těsnicí polštářek (50, 51), takže větrací komora (11) je utěsněna.

8. Okno nebo zasklené dveře podle nároku 7, vyznačující se tím, že větrací otvory (16) pro vstup a větrací otvory (15) pro výstup do větrací komory (11), případně z větrací komory (11) horního příčníku (17), jsou uspořádány tak, že je vytvořena klikatá dráha od větracích otvorů (16) z oddílu vnější těsnicí komory (10a) u jednoho konce příčníku (17) a po výstupu větracími otvory (15) do oddílu vnitřní těsnicí komory (10b) opět nazpět uvnitř mezi horním příčníkem (17) okenního rámu (1) a horním příčníkem (23) křídlového rámu (2) vytvořeného oddílu vnitřní těsnicí komory (10b) až do oblasti k prvnímu konci horního příčníku (17) a odtud přes větrací otvory (21, 22) v horním příčníku (23) křídlového rámu (2) k vnitřní straně místnosti.

9. Okno nebo zasklené dveře podle nároku 7, vyznačující se tím, že větrací otvory (16, 15) pro vstup, případně výstup do větrací komory (11) nebo z větrací komory (11) v horním příčníku (17) okenního rámu (1) jsou uspořádány tak, že je vytvořena klikatá dráha od větracích otvorů (16) z oddílu vnější těsnicí komory (10a) do středu příčníku (17) do větrací komory (11) a dotud na obě strany až k těsnicím polštářkům (50, 51) u bočních konců horního příčníku (17) a odtud je vytvořen průchod větracími otvory (15) z větrací komory (11) do vnitřní těsnicí komory (10b) a odtud opět nazpět uvnitř vnitřní těsnicí komory (10b) až ke středu horního příčníku (23) křídlového rámu (2), kde jsou uspořádány průchozí větrací otvory (21, 22) v horním příčníku (23) křídlového rámu (2) k vnitřní straně místnosti.

10. Okno nebo zasklené dveře podle jednoho z nároků 7 až 9, vyznačující se tím, že těsnicí polštářky (50, 51) sestávají z pěnové hmoty, pohlcující zvuk.

11. Okno nebo zasklené dveře podle jednoho z nároků 7až9, vyznačující se tím, že těsnicí polštářky (50, 51) sestávají z mechové pryže.

12. Okno nebo zasklené dveře podle jednoho z nároků 7 až 11, vyznačující se tím, že vnější těsnicí komora (10a) je v oblasti horního příčníku (17) okenního rámu (1) a horního příčníku (23) křídlového rámu (2) přídavně navenek utěsněna příložným těsněním (3), a v oblasti bočních svislých sloupků (18a, 18b) okenního rámu (1) a bočních svislých sloupků (26) křídlového rámu (2) a spodního příčníku (19) okenního rámu (1) a spodního příčníku (25) křídlového rámu (2) je vnější těsnicí komora (10a) štěrbinou (S) ve spojení s vnější stranou.