CZ284531B6

CZ284531B6 - Jednorázový absorpční výrobek pro fekální materiál s nízkou viskozitou

Info

Publication number: CZ284531B6
Application number: CZ953267A
Authority: CZ
Inventors: Donald Caroll Roe
Original assignee: The Procter & Gamble Company
Priority date: 1993-06-11
Filing date: 1994-05-26
Publication date: 1998-12-16
Also published as: US5342338A; EP0702543A1; DK0702543T3; HUT76079A; NO955005D0; CZ326795A3; FI955942A0; EG20627A; JP3801622B2; AU7046494A; SG73375A1; PE13895A1; JPH08511443A; TW275582B; CA2164585A1; HU220175B; CN1128494A; MY111480A; FI955942A7; DE69415807T2

Abstract

Jednorázový absorpční výrobek, jako například plena, který má první horní vrstvu s aperturami (oky) dostatečně velkými, aby jimi procházel fekální materiál s nízkou vizkozitou do záložní horní vrstvy. Záložní horní vrstva znehybňuje fekální materiál v pozici k odvodnění, takže tekuté složky fekálního materiálu jsou absorbovány absorpčním jádrem a dochází k oddělení tuhých složek od tekutých složek fekálního materiálu. Alespoň k jedné z vrstev první horní vrstvě nebo záložní horní vrstvě, je alespoň částečně obvodově připojena dolní vstva nepropustná pro tekutiny. ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká absorpčních výrobků najedno použití, jako jsou pleny a výrobky používané při inkontinenci dospělých, zejména se týká jednorázových absorpčních výrobků, které znehybňují fekální materiál s nízkou viskozitou, aby tak usnadnily očistu jejich uživatelů po odstranění znečištěného absorpčního výrobku.

Dosavadní stav techniky

Jednorázové absorpční výrobky, jako jsou například pleny a výrobky užívané při inkontinenci dospělých, jsou dobře známé ze stavu techniky. Tyto jednorázové absorpční výrobky shromažďují a zadržují moč a fekální materiál ukládaný na ně uživatelem těchto výrobků.

Do dnešního dne byla většina pokusů stavu techniky při zacházení s močí a fekálními materiály, shromažďovanými a zadržovanými v jednorázových absorpčních výrobcích, zaměřena na zvládání škod způsobených močí. Zacházení s fekálním materiálem, uloženým v jednorázovém absorpčním výrobku, je prostě obtížnější než s močí, v důsledku komplexní reologie fekálního materiálu s nízkou viskozitou.

Příkladem dosavadního stavu techniky zacházení s močí je několik pokusů o vytvoření jednorázových absorpčních výrobků, jež mají první homí vrstvu, která je obrácená ktělu uživatele, a která je současně ve styku s tělem uživatele, a další vrstvu umístěnou pod touto první homí vrstvou, která se dále nazývá druhá homí vrstva, která buď moč absorbuje, anebo ji převádí do spodního absorpčního jádra, kde se moč ukládá, do doby odstranění jednorázového absorpčního výrobku z těla uživatele.

První homí vrstva a druhá homí vrstva mají obvykle různé vlastnosti materiálu. Druhá homí vrstva může mít menší velikost pórů než první homí vrstva, k napomáhání průchodu moče homí vrstvou. První homí vrstva může být hydrofobní a pružnější, když je zvlhčena, než druhá homí vrstva, aby tekutiny procházely touto homí vrstvou do druhé homí vrstvy.

V dalším pokusu podle dosavadního stavu techniky má jednorázový absorpční výrobek první homí vrstvu, druhou homí vrstvu a jádro. Druhá homí vrstva se skládá v podstatě z tavně foukaných hydrofilních vláken a má velikost pórů větší, než velikost pórů jádra. Toto uspořádání údajně umožňuje, aby druhá homí vrstva rychle přijímala mnohonásobné dávky moče a distribuovala tuto tekutinu v rovině X-Y před její absorpcí jádrem. V ještě dalším pokusu bylo usilováno o využití vertikální průsakové schopnosti moče, použitím nafouklých celulozových vláken, které jsou bez povrchové úpravy nebojsou zesíťované.

V ještě dalším pokusu podle dosavadního stavu techniky, absorpční jádro vhodné pro příjem a zadržování tekutin jako je moč, obzvláště efektivním a účinným způsobem, zahrnuje mnohonásobné vrstvy. První vrstva, nejbližší uživateli, obsahuje hydrofilní vláknitý materiál a má přijímací zónu s relativně nižší průměrnou hustotou než jiné části této vrstvy, za účelem rychlého příjmu vylučovaných tekutin. Pod první vrstvou je manipulační vrstva pro zvládání tekutiny, obsahující pružný materiál nízké hustoty a velké pórovitosti, který je na vlhkost necitlivý. Tato vrstva do sebe rychle přijímá dávky tekutiny procházející přijímací zónou a rozvádí je do ukládací vrstvy. Ukládací vrstva obsahuje kombinaci vláknitého materiálu a diskrétních částic absorpčního gelovacího materiálu a umožňuje, aby z manipulační vrstvy byly odváděny tekutiny, takže manipulační vrstva má dostatečnou kapacitu přijmout a rozvést další následné dávky tekutin.

Podle dosavadního stavu techniky jsou ovšem nyní také dobře známy absorpční gelovací materiály. Absorpční gelovací materiály jsou polymemí materiály schopné pohlcovat velká množství tekutin jako moč a zadržovat je za mírných tlaků. Efektivnost absorpčních gelovacích

- 1 CZ 284531 B6 materiálů je zcela závislá na formě, poloze a hmotnostním procentu absorpčního gelovacího materiálu, jenž je zabudován v absorpčním jádru jednorázového absorpčního výrobku.

Pokusy optimalizovat použití absorpčních gelovacích materiálů pro podporu přijímání a zadržování moči zahrnují uspořádání dolní ukládací vrstvy tekutin absorpčního jádra pod horní, větší, tekutiny přijímající/distribující vrstvu. Zásobní vrstva má asi 75 procent absorpčního gelovacího materiálu jednorázového absorpčního výrobku. Vrstva příjmu/distribuce tekutin obsahuje málo anebo žádný gelovací materiál. Vrstva příjmu/distribuce tekutin má zvláštní hustotu, jež je přednostně menší než má dolní ukládací vrstva tekutin. Asi 55 procent absorpčního gelovacího materiálu se nachází v přední polovině jednorázového absorpčního výrobku a navíc, asi 75 procent tohoto materiálu ve spodní vrstvě se nachází v předních dvou třetinách jednorázového absorpčního výrobku.

U ještě jiných pokusů podle dosavadního stavu techniky dochází k distribuci absorpčního gelovacího materiálu v gradientu kontinuální nestupňovité pozitivní koncentrace. Tento gradient může být nalezen buď v celém jádru, anebo může být přítomen jen alespoň v části tloušťky daného jádra. V různých provedeních mohou být absorpční gelovací materiály těchto pokusů všeobecně soustředěny v absorpčním jádře, či alternativně, mohou být uspořádány podél jeho horního a dolního povrchu. V ještě dalším pokusu podle dosavadního stavu techniky jsou údajně absorpční gelovací materiály rozptýleny mezi póry, kde alespoň 50 procent absorpčních gelovacích materiálů má větší velikost, než střední velikost pórů daného jádra, když je vlhké.

Příklady takových pokusů podle dosavadního stavu techniky zacházení s močí obsahují patenty US: 4 047 531, vydaný 13. září, 1977, Karamimu; společně přidělený 4 673 402, vydaný 16. června, 1987, Weismanovi a kol.; 4 699 823, vydaný 13. října, 1987, Kellenbergerovi a kol.; 4 798 603, vydaný 17. ledna, 1989, Meyerovi a kol.; 5 037 409, vydaný 6. srpna, 1991, Chenovi a kol.; 5 124 197, vydaný 23. června, 1992, Bernardinovi et al; společně přidělený 5 134 007, vydaný 28. července, 1992, Reisingovi a kol.; a 5 147 342, vydaný 15. září, 1992, Kellenbergerovi.

Avšak, všechny tyto pokusy zvládnout moč jsou málo účinné, nebo jsou neúčinné, pokud jde o zlepšení manipulace s fekálním materiálem nízké viskozity, který se také může vyskytovat v jednorázových absorpčních výrobcích. Pokusy o zacházení s fekálním materiálem zahrnují vytvoření první horní vrstvy, která se přímo přizpůsobí uživateli, a má otvor uspořádaný proti análnímu otvoru, takže jím fekální materiál prochází do prázdného prostoru. První horní vrstva může obsahovat různé elastické díly k přímému přizpůsobení pokožce uživatele a/nebo může mít lineární elastické prameny. Byla prováděna různá vylepšení dosavadního stavu techniky, jako je optimalizace vlastností materiálů první horní vrstvy. Tato optimalizace způsobuje, že první horní vrstva je pohodlnější pro uživatele a umožňuje, aby se jediný jednorázový absorpční výrobek hodil pro větší rozsah velikostí uživatelů.

Byly provedeny ještě další pokusy ve vytvoření absorpčního jádra s otvorem, pro přijímání fekálního materiálu. Otvor může být zploštělý tak, že je delší a užší než otvor v první horní vrstvě nebo může mít kosočtverečný tvar. Otvor v jádru může být umístěn pod otvorem, který má okolo svého okraje elastické proužky.

Uvedené typy jednorázových absorpčních výrobků podle dosavadního stavu techniky se také zdokonalí přidáním distančních členů. Distanční členy mohou být vloženy mezi první horní vrstvu a jádro, pro vytvoření volného prostoru k přijímání fekálního materiálu.

Podle dosavadního stavu techniky byly provedeny ještě další pokusy k vytvoření bariér, jež omezují pohyb fekálního materiálu do jednotlivých částí jednorázového absorpčního výrobku. Bariéry omezují kontakt fekálního materiálu na menší část pokožky uživatele než srovnatelné jednorázové absorpční výrobky bez bariér.

Ještě další pokusy podle dosavadního stavu techniky vytvářejí bariérové manžety, které vystupují z roviny první horní vrstvy a jsou umístěné proti nohám uživatele. Bariérové manžety brání pronikání fekálního materiálu kolem obvodu jednorázového absorpčního výrobku.

-2CZ 284531 B6

Příklady těchto pokusů podle dosavadního stavu techniky v zacházení s fekálním materiálem obsahují společně přidělený patent US 4 892 536, vydaný 9. ledna, 1990, DesMaraisovi a kol.; patent US 4 909 803, vydaný 20. března, 1990, Azizovi a kol.; patent US 4 968 312, vydaný 6. listopadu, 1990, Khanovi; společně přidělený patent US 4 990 147, vydaný 5. února, 1991, Freelandovi; společně přidělený patent US 5 037 416, vydaný 6. srpna, 1991, Allenovi a kol.; společně přidělený patent US 5 037 416, vydaný 6. srpna, 1991; patent US 5 062 840, vydaný 5. listopadu, 1991, Holtovi a kol.; společně přidělený patent US 5 171 236, vydaný 15. prosince, 1992, Dreierovi a kol; a Evropská patentová žádost 0 355 740 A2, publikovaná 28. února, 1990, pro Enloe.

Avšak, žádný z těchto pokusů podle dosavadního stavu techniky v zacházení s fekálním materiálem neřeší problém fekálního materiálu s nízkou viskozitou, jež převládají u mladších dětí, obzvláště u kojenců. Fekální materiál nízké viskozity se snadno pohybuje uvnitř jednorázového absorpčního výrobku vlivem gravitace a pohybu anebo tlaku jeho uživatele.

Tímto pohybem se fekální materiál často dostává k obvodu jednorázového absorpčního výrobku a zvyšuje pravděpodobnost prosakování. Tímto pohybem se fekální materiál též rozmazává na pokožce uživatele, která se potom obtížněji čistí. Pro očistění musí pečovatel otřít celou plochu pokožky, která přišla do styku s fekálním materiálem a obvykle to musí provést na relativně velké znečištěné ploše.

Proto je cílem tohoto vynálezu vytvoření jednorázového absorpčního výrobku, který překoná nevýhody dosavadního stavu techniky. Cílem vynálezu je zejména vytvoření jednorázového absorpčního výrobku, který omezí prosakování fekálního materiálu z jednorázového absorpčního výrobku a minimalizuje množství fekálního materiálu s nízkou viskozitou, který zůstává na pokožce uživatele po odstranění jednorázového absorpčního výrobku. Dalším cílem tohoto vynálezu je vytvoření jednorázového absorpčního výrobku, který rozděluje fekální materiál na jednotlivé složky.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky se odstraní a uvedených cílů se dosáhne jednorázovým absorpčním výrobkem pro fekální materiál s nízkou viskozitou, kde tímto výrobkem je například plena, sestávající z první horní vrstvy a ze druhé homí vrstvy, které jsou propustné pro tekutiny, a z dolní vrstvy, která je nepropustná pro tekutiny aje alespoň částečně obvodově spojená s jednou vrstvou z první horní vrstvy a ze druhé horní vrstvy, kde mezi první horní vrstvou a dolní vrstvou je umístěné absorpční jádro, přičemž druhá homí vrstva je umístěna mezi první horní vrstvou a absorpčním jádrem, přičemž druhá horní vrstva má dvě hlavní lícní plochy, kde svou první hlavní lícní plochou je obrácená k první homí vrstvě a svou druhou hlavní lícní plochou je obrácená k absorpčnímu jádru, podle vynálezu, jehož podstatou je, že první homí vrstva má koeficient prosakování alespoň 0,039 g/cm², a druhá horní vrstva má koeficient prosakování nižší než 0,031 g/cm², a že méně než 50 % povrchu první hlavní lícní plochy druhé horní vrstvy je spojeno s první horní vrstvou, a že alespoň 50 % povrchu druhé hlavní lícní plochy druhé horní vrstvy je spojeno s absorpčním jádrem.

V jednom provedení má první horní vrstva koeficient prosakování alespoň 0,062 g/cm².

V dalším provedení má první horní vrstva koeficient prosakování alespoň 0,078 g/cm².

V dalším provedení má první horní vrstva koeficient prosakování alespoň 0,093 g/cm².

V jednom provedení, plocha povrchu, kterým je absorpční výrobek obrácen k tělu uživatele, činí alespoň 30 cm² první horní vrstvy, s koeficientem prosakování alespoň 0,039 g/cm².

V dalším provedení, plocha povrchu, kterým je absorpční výrobek obrácen k tělu uživatele, činí alespoň 4 cm² první horní vrstvy, s koeficientem prosakování alespoň 0,078 g/cm².

V jednom provedení má první homí vrstva účinný otevřený povrch alespoň 15 %.

-3CZ 284531 B6

V dalším provedení je první horní vrstva opatřena množinou otvorů s účinnou velikostí 0,1 mm²až 0,2 mm².

V dalším provedení je první horní vrstva opatřena množinou otvorů s účinnou velikostí větší než 0,2 mm².

V dalším provedení je první horní vrstva opatřena množinou otvorů s účinnou velikostí hydraulického poloměru alespoň 0,06 mm.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže osvětlen pomocí výkresu, v němž jsou použity stejné vztahové značky k označování stejných prvků, kde na obr. 1 je v půdorysu a v částečném řezu znázorněn absorpční výrobek podle vynálezu, na obr. 2 je v příčném řezu podél čáry 2-2 z obr. 1 znázorněn vzájemný vztah první horní vrstvy, druhé horní vrstvy a jádra absorpčního výrobku, na obr. 3 je v bokorysu znázorněn přístroj, jenž může být použit k měření koeficientu prosakování první horní vrstvou a druhou horní vrstvou, na obr. 3 A je v půdorysu znázorněn mikrosnímek substrátu použitého k měření koeficientu prosakování horní vrstvou, na obr. 4A je znázorněn plošný diagram, představující vzájemný vztah mezi koeficientem prosakování horní vrstvou a procentuálním vyjádřením účinného otevřeného povrchu, na obr. 4B je znázorněn plošný diagram, představující vzájemný vztah mezi koeficientem prosakování horní vrstvou a procentuálním vyjádřením celkového účinného otevřeného povrchu s podílem otvorů o velikosti větší než 0,2 mm², na obr. 5 je znázorněn prostorový diagram převzatý z obr. 4A a 4B, představující vzájemný vztah mezi koeficientem prosakování horní vrstvou, procentuálním vyjádřením účinného otevřeného povrchu a účinného otevřeného povrchu s podílem otvorů o velikosti větší než 0,2 mm² a na obr. 6 je znázorněn prostorový diagram, představující vzájemný vztah mezi koeficientem prosakování horní vrstvou, procentuálním vyjádřením účinného otevřeného povrchu a průměrným hydraulickým poloměrem otvorů o velikosti 0,1 až 0,2 mm².

Příklady provedení vynálezu

Výraz absorpční výrobek, jak je zde používán, se týká výrobků, které absorbují a zadržují tělní eksudáty, a zejména se týká výrobků, jež jsou umístěny přímo u těla nebo v blízkosti těla uživatele tohoto výrobku, k absorpci a zadržování různých eksudátů, vylučovaných z těla. Pojem jednorázový absorpční výrobek se týká výrobků, které nejsou určeny k tomu, že budou prány nebo jinak obnovovány nebo znovu používány jako absorpční výrobky (tj. jsou určeny k tomu, že budou po jediném použití odhozeny do odpadu, a zejména budou recyklovány, kompostovány, nebo budou jinak likvidovány způsobem slučitelným s ochranou životního prostředí). Absorpční výrobky tohoto vynálezu jsou přednostně jednotkové. Jednotkové absorpční výrobky se týkají absorpčních výrobků, které jsou vyrobeny z jednotlivých částí spojených dohromady pro vytvoření jednotného předmětu, takže nevyžadují oddělené manipulační části, jako je samostatný držák a vložka. Přednostní provedení absorpčního výrobku tohoto vynálezu, jako pleny 20, je znázorněno na obr. 1. Výraz plena, jak je zde používán, se týká součásti spodního prádla, kterou všeobecně nosí děti a inkontinentní osoby, která se nosí kolem dolní části těla uživatele.

Na obr. 1 je v půdorysu znázorněna plena 20 podle vynálezu, ve svém plochém nestaženém stavu (tj. bez pružného stažení) s odříznutými částmi její struktury pro jasnější znázornění konstrukce pleny 20, při pohledu na vnitřní povrch pleny, který je obrácen k uživateli, nebo který je v kontaktu s tělem uživatele. Jak je znázorněno na obr. 1, plena 20 sestává z první horní vrstvy 24 propustné pro tekutiny, z dolní vrstvy 26 nepropustné pro tekutiny a spojené s první horní vrstvou 24, z absorpčního jádra 28, které je umístěné mezi první horní vrstvou 24 a dolní vrstvou 26. Plena 20 může být dále opatřena elastikovanými bočními díly (neznázorněny), elastikovanými manžetami pro nohy (neznázorněny) a upínacím systémem s páskovými chlopněmi 36.

-4U

Plena 20 zobrazená na obr. 1, má první pasovou oblast 27 vyrovnanou při nošení s přední částí uživatele, druhou pasovou oblast 29, protilehlou k první pasové oblasti 27 a vyrovnanou při nošení se zadní částí uživatele, rozkrokovou oblast 31. umístěnou mezi první pasovou oblastí 27 a druhou pasovou oblastí 29, a obvod, který je vymezen vnějšími okraji pleny 20. a který má podélné okraje 33 a koncové okraje 35. Vnitřní povrch pleny 20 zahrnuje tu část pleny 20, která je při nošení umístěna těsně u těla uživatele (tj., vnitřní povrch je tvořen alespoň částí první horní vrstvy 24 a ostatních komponentů připojených k první horní vrstvě 24). Vnější povrch zahrnuje tu část pleny 20, jež je umístěna od těla uživatele (tj., vnější povrch je obecně tvořen alespoň částí dolní vrstvy 26 a ostatních komponentů, připojených k dolní vrstvě 26).

Obr. 1 znázorňuje podobu pleny 20, ve které první horní vrstva 24 a dolní vrstva 26 mají svou délku a Šířku obvykle větší, než absorpční jádro 28. První horní vrstva 24 a dolní 26 přesahují přes okraje absorpčního jádra 28, čímž vytvářejí obvod pleny 20. Alternativně, druhá horní vrstva 25 může přesahovat přes okraje absorpčního jádra 28 a může být připojena k dolní vrstvě 26 a tvořit obvod pleny 20. I když mohou být první horní vrstva 2A, druhá horní vrstva25, dolní vrstva 26, a jádro 28, sestaveny v množství dobře známých konfigurací, přednostní konfigurace pleny jsou všeobecně popsány v patentu US 3 860 003, s názvem Stažitelné boční díly jednorázové pleny, vydaném Kennethu B. Buellovi 14. dubna, 1975, a v patentu US 5 151 092 Absorpční výrobek s dynamickou elastickou pasovou úpravou s předem uspořádaným pružným ohybovým závěsem, Kenneth B. Buell a kol., podaná 13. června, 1991.

Absorpčním jádrem 28 může být jakýkoli absorpční člen celkově stlačitelný, přizpůsobitelný, nedráždivý pro pokožku uživatele a schopný pohlcovat a zadržovat tekutiny jako je moč a určité jiné tělní eksudáty. Jak je znázorněno na obr. 1, absorpční jádro 28 má plochu obrácenou směrem k prádlu, plochu obrácenou směrem k tělu, boční okraje a pasové okraje. Absorpční jádro 28 může být vyráběno v široké škále velikostí a tvarů (např., obdélníkové, tvaru přesýpacích hodin, T, asymetrické atd.) a ze širokého rozsahu materiálů pohlcujících tekutiny, běžně užívaných v plenách najedno použití a ostatních absorpčních výrobcích, jako je například rozmělněná dřevěná buničina, na kterou se všeobecně odkazuje jako na airfelt. Příklady jiných vhodných absorpčních materiálů obsahují krepovou buničitou vatu, tavením foukané polymery včetně koformy, chemicky ztužená, upravená nebo zesítěná celulózová vlákna, tkaninu obsahující pásy hedvábného papíru a tkaninové lamináty, absorpční pěny, absorpční houby, superabsorpční polymery, absorpční gelové materiály, či jakékoli ekvivalentní materiály, či jejich kombinace.

Také konfigurace a sestavení absorpčního jádra 28 mohou být různé (například příslušné absorpční jádro 28 může mít zóny o různé tloušťce, hydrofilní gradient, superabsorpční gradient, či přijímací zóny s nižší průměrnou hustotou a/nebo s nižší průměrnou plošnou hmotností, či mohou zahrnovat jednu nebo více vrstev anebo struktur). Celková absorpční kapacita absorpčního jádra 28, by však nicméně měla být kompatibilní s plánovaným zatížením a používáním pleny. Dále, příslušná velikost a absorpční kapacita absorpčního jádra může být rozmanitá, aby se přizpůsobovala uživatelům od dětí až k dospělým.

Příkladné absorpční struktury pro použití jako absorpční jádro 28 jsou popsány v patentu US 6 610 678, s názvem Absorpční struktury s vysokou hustotou, vydaném Weismanovi a kol. dne 9. září, 1986; patentu US 4 673 402, nazvaném Absorpční výrobky s duálně vrstvenými jádry, vydaném Weismanovi a kol. dne 16. června, 1987; patentu US 4 888 231, s názvem Absorpční jádro s prachovou vrstvou, vydaném Angstadtovi dne 19. prosince, 1989; a patentu US 4 834 735, Absorpční prvky s vysokou hustotou, mající přijímací zóny s nižší hustotou a nižší plošnou hmotností, vydaný Alemanymu a kol. dne 30. května, 1989. Dolní vrstva 26 je umístěna těsně k povrchu absorpčního jádra 28 obráceného směrem k prádlu a je k němu přednostně připojena připevňovacím prostředkem (není znázorněn), dobře známým ze stavu techniky. Tak, jak je v tomto materiálu používán termín spojený, tento zahrnuje ty konfigurace, kde je nějaký prvek přímo upevněn k druhému prvku, prostřednictvím připojení tohoto prvku přímo k druhému prvku a konfigurace, jimiž je daný prvek nepřímo upevněn k druhému prvku, prostřednictvím připojení tohoto prvku k mezilehlému členu(ům), který je zase připojen k druhému prvku.

-5CZ 284531 B6

Například, dolní vrstva 26 může být připevněna k absorpčnímu jádru 28 pomocí stejnoměrné, kontinuální vrstvy adheziva, jeho vzorované vrstvy nebo jeho uskupením do samostatných linií, spirál anebo bodů. Připevňovací prostředky budou přednostně obsahovat síť lepicích vláken s otevřeným vzorem, jak je popisuje patent US 4 573 986, s názvem Jednorázová oděvní 5 součástka na zadržování tělních eksudátů, vydaný Minetolovi a kol. dne 4. března, 1986, přednostněji ze sítě lepicích vláken otevřeného vzoru, zatočených do spirálovitého vzoru, jak je znázorněno pomocí přístroje a způsobu, které uvádí patent US 3 911 173, vydaný Spragueovi. Jr., 7. října, 1975, patent US 4 785 996, vydaný Zieckerovi a kol. 22. listopadu, 1987, a patent US 4 842 666, vydaný Wereniczovi 27. června, 1989. Alternativně mohou tyto io připevňovací prostředky zahrnovat tepelné spoje, tlaková spojení, ultrazvuková spojení, dynamická mechanická spojení, či jakékoli jiné, vho.dné připevňovací prostředky, či jejich kombinace, známé ze současného stavu techniky.

Dolní vrstva 26 je nepropustná pro tekutiny (například pro moč) a je přednostně vyráběna z tenké plastové fólie, ačkoli mohou být užity rovněž jiné pružné materiály nepropustné pro 15 tekutiny. Výraz ohebný, který se zde používá, se týká těch materiálů, jež jsou poddajné a snadno přizpůsobivé celkovému tvaru a konturám lidského těla.

Dolní vrstva 26 zabraňuje aby eksudáty, absorbované a zadržené v absorpčním jádře, smáčely předměty v kontaktu s plenou, jako jsou prostěradla a součásti spodního prádla. Dolní vrstva 26 se takto může skládat z tkaného či netkaného materiálu, polymemích fólií jako termoplastové 20 fólie z polyetylénu nebo polypropylénu, či kompozitních materiálů, jako je tenkou vrstvičkou pokrytý netkaný materiál. Přednostně je dolní vrstvou 26 termoplastová fólie, s tloušťkou od asi 0,012 mm do asi 0,051 mm. Dolní vrstva 26 je přednostně povrchově ražena a může být povrchově strukturována, k zajištění látkového vzhledu. Dolní vrstva 26 může dále dovolovat únik par z absorpčního jádra 28 (tzn. je prodyšná), přitom však stále zabraňuje průchodu 25 eksudátů dolní vrstvou 26.

První horní vrstva 24 i druhá horní vrstva 25 mají dvě hlavní lícní plochy. První horní vrstva 24 má první hlavní lícní plochu obrácenou směrem k uživateli a protilehlou druhou hlavní lícní plochu obrácenou směrem ke druhé horní vrstvě 25. Druhá horní vrstva 25 má první hlavní lícní plochu obrácenou směrem k první horní vrstvě 24 a protilehlou druhou hlavní lícní plochu 30 obrácenou směrem k jádru 28.

První horní vrstva 24 je vyrovnaná s povrchem druhé horní vrstvy 25 obrácené k tělu, bez nutnosti těsného přiložení, a je přednostně připojena k dolní vrstvě 26 nebo ke druhé horní vrstvě 25, jak je známo ze stavu techniky. Vhodné upevňovací prostředky jsou popsány výše s ohledem na připojení dolní vrstvy 26 k absorpčnímu jádru 28. V přednostním provedení tohoto vynálezu 35 jsou první horní 24 a dolní vrstva 26 vzájemně přímo spojeny na obvodě pleny.

První horní vrstva 24 je přizpůsobivá, s měkkým pocitem a nedráždivá pro pokožku daného nositele. Dále, první horní vrstva 24 je propustná pro tekutiny (například pro moč), které mohou snadno pronikat její tloušťkou. Vhodná první horní vrstva 24 může být vyráběna ze širokého rozsahu materiálů, jako jsou například porézní pěny, retikulované pěny, děrované plastové fólie, 40 či tkané nebo netkané fólie z přírodních vláken (např. dřevěných nebo hedvábných), syntetických vláken (např. polyesterových nebo polypropylenových), či kombinace přírodních a syntetických vláken. Přednostně je první horní vrstva 24 vyráběna z hydrofobního materiálu, s cílem izolovat pokožku nositele od tekutin obsažených v absorpčním jádru 28. Alternativně může být horní vrstva 24 upravena aktivním povrchovým činidlem s cílem, aby byla hydrofilní.

K. vyrábění první horní vrstvy 24 může být využito množství výrobních technik. Například, první horní vrstvou 24 může být netkaná struktura z vláken netkaného textilu, mykaná, nanášená mokrým procesem, foukaná tavením, hydrospletená, kombinacemi nebo kompozitními lamináty výše uvedených materiálů anebo podobně. Přednostní první horní vrstva 24 obsahuje mykaný/mykaný kompozit, hydrosplétaný přes tvarovací drátěné síto a termálně vzduchem 50 tmelený pomocí prostředků, které jsou dobře známé odborníkům v oboru technologie netkaných materiálů a hydroformovaných fólií.

-6CZ 284531 B6

První horní vrstva 24 má minimální koeficient prosakování, závislý na povrchové ploše první horní vrstvy 24 mající tento minimální koeficient prosakování. Koeficient prosakování horní vrstvou však nemusí být stejný všemi plochami první horní vrstvy 24. Oblasti první horní vrstvy 24 proti análnímu otvoru mohou mít relativně vyšší koeficient prosakování než vnější oblasti 5 první horní vrstvy 24.

Existuje obrácený vzájemný vztah mezi minimálním koeficientem prosakování horní vrstvou, nezbytným ke zvládnutí fekálního materiálu s nízkou viskozitou, a plochou povrchu první horní vrstvy 24 s tímto minimálním koeficientem prosakování. Když má větší procento povrchu první horní vrstvy 24 koeficient prosakování horní vrstvou dostatečný ke zvládnutí fekálního materiálu 10 nízké viskozity, nutný koeficient prosakování horní vrstvou se zmenšuje.

V každém případě by první horní vrstva 24 měla mít koeficient prosakování horní vrstvou alespoň 0,039 g/cm² za předpokladu, že alespoň 193,5 cm² první horní vrstvy 24 má takovýto koeficient prosakování horní vrstvou a přednostně alespoň 290,2 cm². Předpokládá se, že ke zvládnutí fekálního materiálu s nízkou viskozitou je potřeba minimálně 25,8 cm² první horní 15 vrstvy 24, uspořádané proti análnímu otvoru. Pokud je zajištěna taková relativně malá plocha první horní vrstvy 24, tato oblast první horní vrstvy 24 by měla mít koeficient prosakování horní vrstvou alespoň 0,078 g/cm² a přednostně alespoň asi 0,093 g/cm².

Kompromis mezi koeficientem prosakování horní vrstvou a minimální plochou povrchu první horní vrstvy 24, nezbytnou ke zvládnutí fekálních materiálů s nízkou viskozitou a přednostní 20 plochou povrchu ke zvládnutí fekálních materiálů s nízkou viskozitou pro plenu 20 s takovou horní vrstvou, je dále znázorněn v Tabulce I.

Tabulka I

koeficient prosakování horní vrstvou	minimální plocha první horní vrstvy s tímto koeficientem	přednostní plocha první horní vrstvy s tímto koeficientem
g/cm²	(g/in²)	„2 cm	(in²)	cm²	(in²)
0,039	(0,25)	194	(30)	290	(45)
0,046	(0,30)	97	(15)	161	(25)
0,062	(0,40)	77	(12)	129	(20)
0,078	(0,50)	26	(4)	65	(10)
0,093	(0,60)	26	...............(4)...............	26	...............(4)...............

Měření koeficientu prosakování horní vrstvou se provádí pomocí následujícího testu. Testovací 25 přístroj 39 použitý v tomto měření je zobrazen na obr. 3 a 3A.

Testovací přístroj 39 sestává z dutého válce 40 z nerezavějící oceli, upevněného na přírubě 42. Válec 40 má výšku 7,5 cm a vnitřní průměr 5,08 cm a vnější průměr 6,3 cm. Spodek válce 40 je prodloužen pod přírubu 42 v délce 3,5 mm, a je opatřen prstencovitou hubicí 43 s tloušťkou prstence 3,5 mm. Hubice 43 brání průniku materiálu tvořící analogii fekálního materiálu, jak 30 bude dále popsáno, mimo stanovenou testovací plochu vzorku.

Testovací přístroj 39 je opatřen závažím 44 o hmotnosti 100,6 gramů. Závaží 44 je též válcovitého tvaru s průměrem 5,08 cm tak, že přesně lícuje uvnitř válce 40, ale může se volně posouvat v otvoru ve válci 40. Toto uspořádání zajišťuje tlak 49,57 kg/m² a testovací plochu 20,27 cm². Je-li třeba, závaží 44 může mít držák 45, aby mohlo být snadno zasunuto do válce 35 a vysunuto z válce 40.

Dále se připraví testovací vzorek 46. Testovací vzorek 46 se může vyříznout z existující pleny 20, nebo může být dodán ve formě surového materiálu. Testovací vzorek 46 je vyříznut s rozměry 10,16 krát 10,16 cm.

Dále se připraví podkladový materiál, tzv. substrát 47 a savý papír o vysoké plošné hmotnosti, které se zváží na nejbližší 0,01 gramu. Testovací vzorek 46 se pak umístí na substrát 47, zhotovený z polyolefinové vakuově tvarované fólie s velkými komůrkami. Jak je znázorněno na obr. 3A, substrát 47 je přednostně opatřen hexagonálně protaženými otvory se vzdáleností okolo asi 4 mm mezi nejvzdálenějšími stranami a asi 3 mm mezi nejbližšími vrcholy.

Testovací vzorek 46 vyříznutý z pleny 20 by měl zahrnovat pouze první homí vrstvu 24. Testovací vzorek 46 by neměl obsahovat žádné části druhé homí vrstvy 25 nebo absorpčního jádra 28. Při odběru vzorku 46 musí být dán pozor, aby vzorek 46 nebyl zničen anebo poškozen nezamýšlenou hrubou deformací první horní vrstvy 24. Jsou-li problémy s odebráním vzorku z pleny 20, mohou být vzorek a jeho okolí zmrazený.

Substrát 47 je pak umístěn na savý papír vysoké plošné hmotnosti (nezobrazeno), vyrobený ze 100% dosud nepoužitých celulozových vláken za mokra položených, s plošnou hmotností 6,45 cm² a tloušťky asi 0,75 mm.

Válec 40 se vystředí proti testovacímu vzorku 46. Stříkačkou o světlosti 5 až 6 mm se otvorem v tomto válci 40 vstříkne dávka 10 kubických centimetrů testovací tekutiny na povrch testovacího vzorku 46. Testovací tekutinou je analogie fekálního materiálu, jak bude dále popsáno. Do otvoru ve válci 40 se zasune závaží 44 o hmotnosti 100,6 gramů a jemně se umístí na testovací tekutinu po dobu 2 minut.

Po dvou minutách se závaží 44 z testovacího vzorku 46 odstraní. Testovací vzorek 46 se stáhne ze substrátu 47 tahem vzorku 46 paralelně se substrátem 47. Potom se zváží jak substrát 47, tak savý papír o vysoké plošné hmotnosti. Koeficient prosakování je dán zvýšením společné hmotnosti substrátu 47 a savého papíru o vysoké plošné hmotnosti na jednotku plochy, způsobeným prosakováním testovací tekutiny testovacím vzorkem 46.

Testovací tekutina je analogie zhotovená smícháním 3% hmotnostních Carbopolu941 či ekvivalentního polymeru, v destilované vodě po dobu pěti minut použitím ručního elektrického mixeru. Směs se nechá usadit alespoň 12 hodin a může se použít během 72 hodin k testování prosakování homí vrstvou.

První homí vrstva 24 může docílit koeficientů prosakování stanovených v Tabulce I pomocí otvorů s účinnou velikostí alespoň 0,2 mm² a přednostně alespoň 0,3 mm². Otvory s účinnou velikostí jsou takové otvory, které mají úroveň šedi 18 nebo méně na standardní stupnici úrovně šedi rozsahu 0 - 255, na základě níže popsaných parametrů přijímání zobrazení.

Účinná velikost otvorů a procentuální vyjádření účinného otevřeného povrchu jsou určovány následujícím postupem použitím systému analýzy zobrazování, který bude dále popsán. Postup má tři základní kroky: přijímání zobrazení, tj. získávání reprezentativních zobrazení ploch povrchu první horní vrstvy 24; měření zobrazení, tj. měření procentuálního vyjádření otevřeného povrchu zobrazení a jednotlivých otvorů a jejich obvodů a analýza údajů, tj. vynášení procentuálního vyjádření otevřeného povrchu, plochy jednotlivých otvorů a měření obvodů do pracovního formuláře počítače, kde se provádí frekvence jejich rozdělení, součet frekvence rozdělení ploch a výpočty hydraulického poloměru.

Systém analýzy zobrazení zahrnuje desku rámového vzorkovače (zachycovače), kameru a software analýzy zobrazení. Deska rámového vzorkovače je model DT2855 od Data Translation of Marlboro, mikroskop s monitorem VH5900 a video-kamera s optikou VH50 s osvětlovací hlavou kontaktního typu, jsou též zajištěny a použity k získávání zobrazení, jež mají být sejmuta do souboru počítače. Mikroskop Keyence přijímá zobrazení a deska rámového vzorkovače konvertuje analogový signál tohoto zobrazení do počítačově čitelné, digitální podoby. Zobrazení je sejmuto do souboru počítače a měřeno užitím vhodného software, jako například Optimas Image Analysis software, version3.1. Pro použití Optimas Image Analysis software, by měl počítač mít Windows software, verze 3.0, či novější. Může být užit jakýkoli vhodný PC. Zobrazení snímaná a vyvolávaná ze souboru byla zobrazována na monitoru s konečným zvětšením zobrazení asi 50x.

-8CZ 284531 B6

Krok přijetí zobrazení výše uvedený, vyžaduje 10 různých oblastí z reprezentativního vzorku první horní vrstvy 24 konkrétního typu pleny 20 anebo ze vzorového materiálu. Každý region je obdélníkový, měří asi 5,8 krát 4,2 mm. Vzorek je umístěn na černou matovou desku ke zvýšení kontrastu mezi danými otvory a částí vzorku, jež definuje otvory. Průměrná úroveň šedi a standardní odchylka černé matové desky byla 16, respektive 4.

Zobrazení jsou získávána při vypnutých pokojových světlech použitím mikroskopu s monitorem Keyence, upevněným na kopírovacím stojánku přímo nad vzorkem. Světelný zdroj Keyence osvětlující vzorek je upraven a monitorován pomocí Optimas software k měření průměrné úrovně šedi a standardní odchylky klínu hustoty 0,3 na Kodak Gray Scale. Řízení světelného zdroje Keyence je upraveno tak, že střední úroveň šedi osvětleného klínuje 111 ± 1 a standardní odchylka je 10 ± 1. Všechna zobrazení byla získána během jediného časového úseku a světelný zdroj Keyence je monitorován prostřednictvím měření střední úrovně šedi a standardní odchylky daného klínu během celého procesu přijímání zobrazení.

Při měření jednotlivých otvorů je zajímavá pouze jejich účinná velikost. Měření účinné velikosti otvoru kvantifikuje jejich velikost určenou ke zvýšení poréznosti první horní vrstvy 24 a vysvětluje přínos vláken a shluků vláken, jež křižují plochu určenou jako otvor. Otvory s účinnou velikostí jsou jakékoliv otvory v první horní vrstvě 24, které mají úroveň šedi 18 nebo méně za použití popsaných parametrů přijímání zobrazení. Tedy, určený otvor může být rozdělen do množství účinných otvorů pomocí příčných vláken.

Software analýzy zobrazení je kalibrováno v mm pomocí měřítkového zobrazení získaného ze zobrazení vzorku. Pro potlačení šumu každého uloženého zobrazení se používá střední filtr 3 krát 3 pixely, který je k dispozici v Optimas 3.1 Image menu. Otvory se snímají v rozsahu úrovně šedi od 0 do 18. Otvor, který není plně zahrnut v zorné ploše 5,8 krát 4,2 mm, není brán v úvahu pro měření jednotlivých ploch a obvodů. A proto průměry a rozdělení ploch a obvodů nejsou ovlivněny otvory, které nejsou plně zahrnuty v zorné ploše.

Jednotlivé otvory, které nemohly být plně pozorovány ve zobrazení, jsou však zahrnuty do výpočtu procentuálního vyjádření otevřeného povrchu. Tento rozdíl nastává proto, že procentuální vyjádření otevřeného povrchu je prostě zobrazení pixelových poměrů od 0 do 18 k celkovému počtu pixelů v daném zobrazení. Plochy s úrovní šedi 19 nebo větší nebyly zahrnuty do výpočtu procentuálního vyjádření otevřeného povrchu.

Procentuální vyjádření otevřeného povrchu pro průměr 10 zobrazení každé první horní vrstvy 24 se měří, pomocí software Optimas Image Analysis. Procentuální vyjádření otevřeného povrchu je definováno jako poměr množství pixelů majících úroveň šedi od 0 do 18 vůči celkovému množství pixelů zdaného zobrazení. Procentuální vyjádření otevřeného povrchu se měří pro každé zobrazení představující jednu konkrétní oblast ze vzorku první horní vrstvy 24. Procentuální vyjádření otevřeného povrchu z každého z 10 jednotlivých zobrazení je pak zprůměrováno a dává procentuální vyjádření otevřeného povrchu za celý vzorek.

Analýza údajů je prováděna pomocí pracovního formuláře Excel. Pracovní formulář Excel uspořádal procentuální vyjádření otevřeného povrchu, plochu otvorů a měření obvodu otvorů získané ze software Optimas. Průměry vzorku a standardní odchylky a frekvence rozdělení ploch jednotlivých otvorů a výpočty hydraulického poloměru (plocha dělená obvodem) pro jednotlivé otvory byla získána použitím tohoto pracovního formuláře.

Rozdělení ploch jednotlivých otvorů byly též počítány pomocí pracovního formuláře Excel. Otvory jsou roztříděny do skupin určitých rozsahů velikostí. Množství ploch otvorů spadajících do určitých zájmových rozpětí velikostí je rovněž stanoveno jako součet ploch uvnitř každého rozpětí. Rozpětí jsou stanovena v přírůstcích 0,05 čtverečních milimetrů. Tyto plochy jsou vyjádřeny jako procentuální vyjádření celkového otevřeného povrchu daného vzorku. Frekvence a součet rozdělení ploch se získají spojením měření jednotlivých otvorů ze všech 10 zobrazení za každý vzorek.

-9II

Hydraulický poloměr pro jednotlivé otvory se též počítá pomocí pracovního formuláře Excel. Za hydraulický poloměr se považuje plocha jednotlivého otvoru dělená příslušným obvodem, získaným od Optimas software.

Jakmile jsou vypočítány hydraulické poloměry otvorů, může se snadno určit jejich rozdělení, pokud jde o hydraulické poloměry uvnitř určitých rozmezí. Navíc se může snadno určit rozdělení hydraulických poloměrů otvorů uvnitř určitých rozmezí velikostí.

Užitím výše uvedeného postupu byly stanoveny koeficient prosakování horní vrstvou, procentuální vyjádření účinného otevřeného povrchu horní vrstvy, s přispěním otvorů větších než 0,2 mm² a průměrný hydraulický poloměr daných otvorů. Výsledky těchto testů jsou uvedeny v Tabulce II.

Tabulka II uvádí koeficient prosakování horní vrstvou v g/cm² (v gramech na čtvereční palec) prvních horních vrstev vzatých z dosavadního stavu techniky, učiněný z rozmanitých komerčně dostupných plen a z různých komerčně dostupných materiálů podle dosavadního stavu techniky dodávaných k použití pro první horní vrstvu 24 pleny 20. Rovněž jsou uvedeny koeficienty prosakování horní vrstvou různých materiálů pro první horní vrstvu 24 podle nárokovaného vynálezu. První sloupec v Tabulce II uvádí komerční název výrobku, z něhož byla vzata první horní vrstva 24 anebo název materiálu první horní vrstvy 24, pokud nebyl vzorek vzat z komerčně dostupné pleny. Druhý sloupec uvádí koeficienty prosakování horní vrstvou v g/cm²(v gramech na čtvereční palec). Třetí sloupec uvádí procentuální vyjádření účinného otevřeného povrchu horní vrstvy. Čtvrtý sloupec uvádí účinný otevřený povrch u otvorů větší velikosti než 0,2 mm². Pátý sloupec uvádí průměrný hydraulický poloměr otvorů s velikostí od 0,1 do 0,2 mm².

-10CZ 284531 B6

Tabulka II

název	koeficient prosakování homí vrstvou	účinný otevřený povrch %	účinný otevřený povrch u otvorů > 0,2 mm² %	průměrný hydraulický poloměr otvorů 0,1-0,2 mm²mm
g/cm²	(g/in²)
1. Pantex 18125X od Fater Corp. Pescara, Italy	0,123	(0,791)	22,5	20,48	0,0687
2. AMC 7191.26.1 FiberwebN. A. Simpsonville, SC	0,107	(0,688)	16,21	12,64	0,0575
3. Always Sanitary Napkin* Procter & Gambie, Cincinnati, OH	0,098	(0,633)	20,5	8,61	0,1011
4. ACC 7192.36.1 Fiberweb N. A. Simpsonville, SC	0,072	(0,467)	12,14	3,76	0,0625
5. Huggies Super Trim Kimberley/CIark Dallas, TX	0,031	(0,202)	6,73	2,22	0,0617
6. Huggies Baby Steps Kimbei!_y/Clark Dallas, TX	0,015	(0,098)	6,04	0,24	0,0751
7. Pampers Phases Procter & Gambie Cincinnati, OH	0,013	(0,084)	1,94	0	nezísk.
8. ACC P0391.0 Veratec lne. Walpole, MA	0,011	(0,069)	7	1,75	0,0589
9. Huggies Ultra Trim Baby Steps Kimberley/CIark Dallas, TX	0	(0)	0,4	0	nezísk.

* Tato první horní vrstva 24 byla vyrobena firmou Tredegar Company. Cinncinati, folie Ohio X5600 před formováním má tloušťku 0,0040 cm namísto tradiční fólie první homí vrstvy 24 hygienické vložky Always, jež má tloušťku před zformováním 0,0025 cm.

Jak je znázorněno v Tabulce II, existuje přímý vzájemný vztah mezi koeficientem prosakování horní vrstvou a účinným otevřeným povrchem. Tento vztah je dále popsán podle obr. 4A až 5, což znázorňuje menší, ale stále ale ještě přímý vzájemný vztah mezi koeficientem prosakování horní vrstvou a účinným otevřeným povrchem s přispěním otvorů s velikostí větší než 0,2 mm². Číslování bodů dat na obr. 4A až 6 odpovídá číslování použitému v Tabulce II.

ío Na obr. 4A až 4B je obecně znázorněno, že účinný otevřený povrch s přispěním otvorů menší velikosti nepřispívá specificky k prosakování horní vrstvou. Obr. 4A a 4B zobrazují, že když se

- 11 CZ 284531 B6 procento otevřené plochy zvýšilo, podobně se zvýšilo prosakování horní vrstvou. Body dat s průnikem menším než nebo rovnajícím se 0,031 g/cm² představují pleny a materiály podle dosavadního stavu techniky. Body dat s koeficientem prosakování větším než 0,062 g/cm²představují první horní vrstvy 24 podle tohoto vynálezu.

Avšak, obr. 4A znázorňuje nemonotonický vzájemný vztah mezi procentuálním vyjádřením účinného otevřeného povrchu a prosakováním horní vrstvou. Tento nemonotonický vztah je zřejmý jak ve vzorcích podle dosavadního stavu techniky, tak ve vzorcích podle tohoto vynálezu. Podle obr. 4B, u otvorů s velikostí větší než 0,2 mm² nemonotonický vzájemný vztah mizí u všech vzorků podle tohoto vynálezu a všech, s výjimkou jednoho vzorku podle dosavadního stavu techniky. Obr. 4B tudíž zobrazuje, že jenom účinné otvory se zvláštní minimální velikostí demonstrují účinnost při přenášení fekálního materiálu nízké viskozity skrze první homí vrstvu 24. Přednostně má první horní vrstva 24 podle tohoto vynálezu otvory s velikostí alespoň 0,1 mm² a přednostněji s velikostí alespoň 0,2 mm².

Podle obr. 5, výše uvedený monotonický vzájemný vztah je stále ještě přítomen, je vidět, že je zde slabý vztah mezi celkovým účinným otevřeným povrchem a účinným otevřeným povrchem s podílem otvorů o velikosti větší než 0,2 mm². Podle toho obr. 5 potvrzuje, že to jak je procento účinného otevřeného povrchu rozděleno mezi otvory různé velikosti, je faktorem v účinnosti první homí vrstvy 24 podle tohoto vynálezu při přenášení fekálního materiálu nízké viskozity.

Celkově je pro dané procentuální vyjádření účinného otevřeného povrchu potřeba v první horní vrstvě 24 větší velikosti otvorů, aby se dosáhlo dostatečného prosakování homí vrstvou. Ovšem, tyto otvory by neměly být též příliš velké, jinak bude fekální materiál stále ještě setrvávat u pokožky nositele, protože tyto otvory nebudou účinně izolovat nositele od fekálního materiálu potom, co projde první homí vrstvou 24.

Podle obr. 4A, 4B a 5, první homí vrstva 24 v tomto jednorázovém absorpčním výrobku podle tohoto vynálezu má přednostně koeficienty prosakování homí vrstvou, uvedené v Tabulce I, docílené tím, že má alespoň 12 procent účinného otevřeného povrchu, přednostně alespoň 15 procent účinného otevřeného povrchu a přednostněji alespoň 20 procent účinného otevřeného povrchu.

Podle obr. 6, je patrno, že tvar otvoru jak je stanovený jeho hydraulickým poloměrem, rovněž ovlivňuje koeficienty prosakování homí vrstvou. Všeobecně existuje přímý vztah mezi průměrným hydraulickým průměrem a koeficientem prosakování homí vrstvou. Obr. 6 byl omezen na otvory s velikostí mezi 0,1 a 0,2 mm², aby se redukovaly hrubé odchylky, jež nastávají z neomezené velikosti otvorů, pokud byly zvažovány otvory daleko větší velikosti než 0,2 mm². Čísla vzorků 7 a 9 nebyla v obr. zahrnuta, protože nemají žádné otvory velikosti mezi 0,1 a 0,2 mm².

Podle obr. 6, je dále patrno, že průměrný hydraulický poloměr otvorů s účinnou velikostí 0,1 až 0,2 mm², je přednostně alespoň 0,06 mm, přednostněji alespoň 0,08 mm a nejpřednostněji alespoň 0,10 mm.

Vhodná první horní vrstva 24 může být zajištěna v podobě netkané struktury s plošnou hmotností přibližně 28 gramů na čtvereční metr a diskrétními otvory.

Druhá horní vrstva 25 má přednostně koeficient prosakování méně než 0,031 g/cm² a přednostněji méně než 0,023 g/cm². Je důležité, aby druhá horní vrstva 25 měla značně menší koeficient prosakování, než první horní vrstva 24, aby mohla druhá horní vrstva 25 pohotově přijímat fekální materiál procházející první horní vrstvou 24, znehybnit ho a přednostně odvodnit. Znehybněním fekálního materiálu pod první horní vrstvou 24 je menší pravděpodobnost jeho migrace k obvodu pleny 20 a zapříčinění jeho úniku nebo setrvávání na pokožce uživatele. Navíc, je-li fekální materiál znehybněn na druhé horní vrstvě 25 a pod první horní vrstvou 24, může být v této poloze odvodňován. Odvodněním fekálního materiálu se

- 12CZ 284531 B6 dosahuje výhody, že méně fekálního materiálu nižší viskozity zůstane v kontaktu s pokožkou uživatele.

Takováto druhá horní vrstva 25 může být zajištěna v podobě netkané struktury bez diskrétních otvorů a s plošnou hmotností přibližně 18 gramů na čtvereční metr.

Druhá horní vrstva 25 by měla být jenom obvodově připevněna k první horní vrstvě 24. Alespoň 50 procent druhé horní vrstvy 25 uvnitř méně významné obvodové oblasti by mělo být připojeno k první horní vrstvě 24. Druhá horní vrstva 25 je připojena k první horní vrstvě 24 jen v diskrétních oblastech uvnitř obvodové oblasti k maximalizaci prosakování fekálního materiálu o nízké viskozitě a minimalizaci zpětného navlhčování. Zpětné navlhčování nastává, když moč nebo tekuté komponenty fekálního materiálu se vracejí ke straně, která je ve styku s tělem (tj., první velké ploše) první horní vrstvy 24 potom, co dojde k zatížení druhé horní vrstvy 25 a absorpčního jádra 28.

Je-li to žádoucí, první horní vrstva 24 a druhá horní vrstva 25 mohou být spojeny dohromady v místech uvnitř obvodu pleny 20. Pokud k takovému spojení dojde, spojení je učiněno v diskrétních místech. Takové spojení by mělo být provedeno ve vzoru, jenž dovoluje první horní vrstvě 24 aby se oddělovala od druhé horní vrstvy 25 ve směru Z ve vzdálenosti asi 0,5 až 7,6 cm. Pokud budou místa spojení příliš blízko u sebe, vytvoří bariérový efekt, bránící pohybu nízkoviskozního fekálního materiálu, jenž je zachycen mezi první horní vrstvou 24 a druhou horní vrstvou 25, ve směru X-Y. V extrémním případě, místa spojení příliš u sebe zabrání nebo podstatně zmenší prosakování nízkoviskozního fekálního materiálu první horní vrstvou 24. Alternativně, pokud tato místa spojení od sebe budou příliš daleko, nastane nadměrné oddělení ve směru Z mezi první horní vrstvou 24 a druhou horní vrstvou 25, což umožní, aby se plena 20 stala nestabilní a uvízla v hýžďovém žlábku daného uživatele.

Obzvláště přednostní ztvárnění používá dvou podélně orientovaných pruhů diskrétních ultrazvukovývh spojení, jež mají průměr okolo 2 mm. Každé ultrazvukové spojení je podélně rozmístěno (vzdáleno) od přilehlého ultrazvukového spojení na rozteči asi 0,3 cm aje uspořádáno v hadovitém vzoru. Pro ztvárnění zde popisovaná mohou být tyto dva podélně orientované pruhy příčně odděleny vzdáleností okolo 4 cm na pleně 20 s jádrem 28, majícím jádro příčného rozměru asi 14 cm.

Bez ohledu na zvolený vzor spojení, přednostně méně než asi 50 procent a přednostněji méně než 25 procent povrchové plochy první horní vrstvy 24 je připojeno k druhé horní vrstvě 25 mezi nožními manžetami nebo mezi vnitřními nožními manžetami, má-li plena 20 dvojité nožní manžety.

Přednostně vyšší procento povrchové plochy druhé horní vrstvy 25 je připojeno k absorpčnímu jádru 28. Je-li druhá horní vrstva 25 připojena k absorpčnímu jádru 28, může dojít k maximálnímu odvodnění fekálního materiálu, jakmile je tento znehybněn. Přednostně je druhá horní vrstva 25 připojena alespoň 50 procenty své povrchové plochy k absorpčnímu jádru 28 vzorem spojení jako je retikulované teplotavné adhezivum s úzkými zesílenými lemy.

Plena 20 může dále zahrnovat elastikované nožní manžety (nezobrazeny), jež zajišťují zlepšené zadržování tekutin a jiných tělních eksudátů. Každá elastikovaná manžeta umístěná proti nohám může zahrnovat několik různých podob k omezení úniku tělních eksudátů v oblastech nohou. (Tyto manžety mohou být a někdy také jsou nazývány jako nožní pásy, boční chlopně, bariérové manžety, či elastické manžety). Patent US 3 860 003, popisuje plenu najedno použití 20. která zajišťuje stahovací otvor pro nohu s boční chlopní a jedním nebo více elastickými prvky k zajištění elastikované nožní manžety (těsnicí manžety). Společně přidělený patent US 4 909 803, s názvem Absorpční výrobek najedno použití s elastikovanými chlopněmi, vydaný Azizovi a kol. dne 20. března, 1990, popisuje plenu 20 najedno použití, která má vzpřimující se elastikované chlopně (bariérové manžety) ke zdokonalení zadržování v oblasti nohou. Společně přidělený patent US 4 695 278, s názvem Absorpční výrobek s dvojitými manžetami,

- 13 II vydaný Lawsonovi dne 22. září, 1987, popisuje plenu na jedno použití 20, mající dvojité manžety, obsahující těsnicí manžetu a bariérovou manžetu.

Plena 20 dále obsahuje elastické pasové úpravy (nezobrazeny), vytvářející zlepšené přizpůsobení tělu uživatele a zadržování eksudátů. Elastická pasová úprava je ta část zóny pleny 20. která je určena k elastickému roztahování a stahování, aby se dynamicky přizpůsobila pasu uživatele. Elastická pasová úprava prochází alespoň podélně, směrem ven od alespoň jednoho pasového okraje absorpčního jádra 28 a obecně tvoří alespoň část příslušného koncového okraje pleny 20. Pleny najedno použití jsou obecně sestavovány tak, aby měly dvě elastické pasové úpravy, jednu umístěnou v první pasové oblasti 27 a jednu umístěnou v druhé pasové oblasti 29, ač pleny mohou být sestaveny s jedinou elastickou pasovou úpravou. Dále, ač elastická pasová úprava nebo jakýkoli z jejích prvků, může zahrnovat oddělený prvek připevněný k pleně .20, elastická pasová úprava je přednostně sestavena jako prodloužení ostatních prvků pleny 20, jako například dolní vrstvy 26, či homí vrstvy 24, přednostně jak dolní vrstvy 26, tak horní vrstvy 24. Elastikovaný pás 34 může být sestaven v množství různých kombinací, včetně těch obsažených v patentu US 4 515 595, vydaném Kievitovi a kol. dne 7. května, 1985 a výše uvedený patent US 5 151 092.

Plena 20 rovněž zahrnuje upevňovací systém 36, jenž tvoří boční uzavření udržující první pasovou oblast 27 a druhou pasovou oblast 29 v překrývající se konfiguraci tak, že podél obvodu pleny 20 jsou udržována boční napětí k udržování pleny 20 na těle uživatele. Příkladné systémy upevnění jsou uvedeny v patentu US 4 894 060, s názvem Jednorázová plena mající zdokonalený díl háčkového upevňovadla, vydaném Nestegardovi dne 16. ledna, 1990; ve společně přiděleném patentu US 4 946 527, s názvem Samolepicí adhezivní upevňovadlo a způsob jeho výroby, vydaném Battrellovi dne 7. srpna, 1990; ve společně přiděleném patentu US 3 848 594, s názvem Systém upevňování páskou pro plenu na jedno použití, vydaný Buellovi dne 19. listopadu, 1974; ve společně přiděleném patentu US B1 4 662 875, s názvem Absorpční výrobek, vydaný Hirotsuovi a kol. dne 5. května, 1987; a výše uvedený patent US 5 151 092.

Plena 20 se přednostně nasadí uživateli umístěním jedné z pasových oblastí, přednostně druhé pasové oblasti 29, pod uživatelovu zadní část a protažením zbytku pleny mezi jeho nohama tak, aby druhá pasová oblast, přednostně první pasová oblast 27, byla umístěna napříč přední části daného uživatele. Příslušná pásková poutka 36 daného systému upevnění jsou pak uvolněna od uvolňovacího dílu. Nasazovatel pleny potom obalí elastikovaný boční díl okolo jejího uživatele zatímco stále svírá díl poutka. Systém upevnění je připevněn k vnějšímu povrchu pleny 20, aby vytvořil dvojstranné uzavření.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

1. Jednorázový absorpční výrobek (20) pro fekální materiál s nízkou viskozitou, sestávající z první horní vrstvy (24) a ze druhé horní vrstvy (25), které jsou propustné pro tekutiny, a z dolní vrstvy (26), která je nepropustná pro tekutiny a je alespoň částečně obvodově spojená s jednou vrstvou z první horní vrstvy (24) a ze druhé horní vrstvy (25), kde mezi první horní vrstvou (24) a dolní vrstvou (26) je umístěné absorpční jádro (28), přičemž druhá horní vrstva (25) je umístěna mezi první horní vrstvou (24) a absorpčním jádrem (28), přičemž druhá horní vrstva (25) má dvě hlavní lícní plochy, kde svou první hlavní lícní plochou je obrácená k první horní vrstvě (24) a svou druhou hlavní lícní plochou je obrácená k absorpčnímu jádru (28), vyznačující se tím, že první horní vrstva (24) má koeficient prosakování alespoň

0,039 g/cm^{1 2}, a druhá horní vrstva (25) má koeficient prosakování nižší než 0,031 g/cm², a že méně než 50 % povrchu první hlavní lícní plochy druhé horní vrstvy (25) je spojeno s první

- 14CZ 284531 B6 horní vrstvou (24), a že alespoň 50 % povrchu druhé hlavní lícní plochy druhé horní vrstvy (25) je spojeno s absorpčním jádrem (28).

2. Jednorázový absorpční výrobek podle nároku 1, vyznačující se tím, že první horní vrstva (24) má koeficient prosakování alespoň 0,062 g/cm².

3. Jednorázový absorpční výrobek podle nároku 2, vyznačující se tím, že první horní vrstva (24) má koeficient prosakování alespoň 0,078 g/cm².

4. Jednorázový absorpční výrobek podle nároku 3, vyznačující se tím, že první horní vrstva (24) má koeficient prosakování alespoň 0,093 g/cm²

5. Jednorázový absorpční výrobek podle nároků laž4, vyznačující se tím, že plocha povrchu, kterým je absorpční výrobek obrácen k tělu uživatele, činí alespoň 30 cm² první horní vrstvy (24), s koeficientem prosakování alespoň 0,039 g/cm².

6. Jednorázový absorpční výrobek podle nároků laž4, vyznačující se tím, že plocha povrchu, kterým je absorpční výrobek obrácen k tělu uživatele, činí alespoň 4 cm² první horní vrstvy (24), s koeficientem prosakování alespoň 0,078 g/cm².

7. Jednorázový absorpční výrobek podle nároků laž6, vyznačující se tím, že první horní vrstva (24) má účinný otevřený povrch alespoň 15 %.

8. Jednorázový absorpční výrobek podle nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že první horní vrstva (24) je opatřena množinou otvorů s účinnou velikostí 0,1 mm² až 0,2 mm².

9. Jednorázový absorpční výrobek podle nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že první horní vrstva (24) je opatřena množinou otvorů s účinnou velikostí větší než 0,2 mm².

10. Jednorázový absorpční výrobek podle nároku 9, vyznačující se tím, že první horní vrstva (24) je opatřena množinou otvorů s účinnou velikostí hydraulického poloměru alespoň 0,06 mm.