CZ284509B6 - Zařízení pro snímací sledování prvního a druhého typu optického nosiče záznamu v prvním a druhém režimu - Google Patents

Abstract

V zařízení vytváří zdroj (4) záření svazek (5) záření první vlnové délky. Čtecí sledovací místo (7) vytvářené tímto svazkem (5) záření sleduje středovou čáru (13) stopy (8), která má být sledována na prvním typu nosiče (1) záznamu navrženém pro tuto vlnovou délku. Když se čte druhý typ nosiče (15) záznamu, na kterém je informace uložena ve fázové struktuře navržené pro vlnovou délku, která je delší, než je první vlnová délka, sleduje čtecí sledovací místo (7), posunuté o vzdálenost (s) od středové čáry (18), podle navrženého řešení okraj stopy (38), která se má číst, místo středové čáry (18). Tímto způsobem je generován uspokojivý informační signál (12) nejen prvního typu nosiče (1) záznamu, ale také druhého typu nosiče (15) záznamu.ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu a zařízení pro sledování snímání prvního typu optického nosiče záznamu v prvním módu a druhého typu optického nosiče záznamu ve druhém módu, přičemž každý typ nosiče záznamu má informační rovinu se strukturou uspořádanou ve stopách a obsahu10 jící informaci, přičemž tato struktura je v případě nosiče druhého typu fázová struktura, přičemž první typ nosiče je navržen pro snímací sledování zářením první vlnové délky a druhý typ^-nosiče je navržen pro snímací sledování zářením druhé vlnové délky, přičemž první vlnová délka je kratší, než je druhá vlnová délka, přičemž se při snímacím sledování zaostřuje svazek záření do snímacího sledovací místa na informační roviny se převádí na informační signál, přičemž 15 snímací sledovací místo se při snímacím sledování v prvním módu udržuje na střednici stopy.

Dosavadní stav techniky

Potřeba způsobu a zařízení výše uvedeného druhu vyplývá z vývoje nových zdrojů záření, které vytvářejí záření kratší vlnové délky, než jak bylo dosud v běžné praxi obvyklé, jako jsou krátkovlnné laserové diody a zdroje záření tvořené kombinací běžného diodového laseru a zdvojovače kmitočtu. Jestliže se takový nový zdroj záření použije v čtecím zařízení, může toto zařízení vytvářet menší čtecí sledovací místo (read spot - čtecí „skvrna“, čtecí bod, dále: čtecí 25 sledovací místo). V důsledku toho bude možné číst nové nosiče záznamu s menšími informačními podrobnostmi a s větší informační hustotou, než je obvyklé. Vzhledem k velkým počtům běžných nosičů záznamu, které jsou již v užívání, je velmi žádoucí, aby nové čtecí zařízení bylo také vhodné pro čtení těchto stávajících nosičů záznamu.

Zařízení pro způsob typu popsaného v úvodním odstavci je známé z anotace Japonské patentové přihlášky č. 2-83830. Toto zařízení může číst nosiče záznamu s různými informačními hustotami tím, že se přizpůsobuje rozměr čtecího sledovacího místa na informační rovině informační hustotě, tj. čtecí sledovací místo se zvětšuje pro čtení nosiče záznamu mající větší velikost detailů informačního záznamu. Fázová struktura v informační rovině navržená pro čtení při 35 krátké vlnové délce není vždy shledávána jako uspokojivě čitelná svazkem majícím krátkou vlnovou délku. Ve známém zařízení se sledovací místo zvětšuje pohybem planparalelní desky do sbíhajícího se svazku záření. V důsledku toho se ohnisko svazku posouvá podél optické osy a zvětšuje se průřez svazku v oblasti informační roviny. Nevýhodou tohoto způsobu je však to, že je zpravidla k dispozici malý prostor mezi objektivem a nosičem záznamu, takže vkládání 40 přídavné desky má za následek větší riziko toho, že se nosič záznamu dotkne desky a bude poškozen v důsledku nárazů na zařízení. Další nevýhodou je, že když se mění typ nosiče záznamu, je nutné posunout součástku zařízení, v tomto případě desku, což je poměrně náročné na prostor v oblasti, kde je nedostatek místa.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky odstraňuje způsob sledovacího snímání prvního typu optického nosiče záznamu v prvním módu a druhého typu optického nosiče záznamu ve druhém mód i, přičemž 50 každý typ nosiče záznamu má informační rovinu se strukturou uspořádanou ve stopách a obsahující informaci, přičemž tato struktura je v případě nosiče druhého typu fázová struktura, přičemž první typ nosiče je navržen pro snímací sledování zářením první vlnové délky a druhý typ nosiče je navržen pro snímací sledování zářením druhé vlnové délky, přičemž první vlnová délka je kratší, než je druhá vlnová délka, přičemž se při snímacím sledování zaostřuje svazek

- 1 CZ 284509 B6 záření do snímacího sledovacího místa na informační rovině a záření ze snímacího sledovacího místa z informační roviny se převádí na informační signál, přičemž snímací sledovací místo se při snímacím sledování v prvním módu udržuje na střednici stopy, jehož podstatou je, že se při snímacím sledování ve druhému módu snímací sledovací místo udržuje na okraji snímané stopy.

Uvedené řešení má výhodu v tom, že se místo zvětšování snímacího sledovacího místa nechá snímací sledovací místo sledovat okraj stopy, přičemž nosič záznamu druhého typu je tak jako dobře čitelný. Posun snímacího sledovacího místa do strany potřebný pro tento účel může být realizován bez jakéhokoli přidávání pohyblivých součástek ve svazku.

Přehrávací zařízení musí být často používáno pro čtení· nosičů záznamu druhého typu, které mají stejnou periodu stopy, ale ne stejnou šířku stopy. Ukazuje se, že způsob a tím i zařízení k jeho provádění pracuje uspokojivě, udržuje-li se podle dalšího znaku vynálezu ve druhém módu střed snímacího sledovacího místa udržuje v odstupu od střednice stopy, která se má číst, přičemž tato vzdálenost je rovná jedné pětině periody stopy druhého typu nosiče záznamu.

Ve druhém módu se s výhodou poloha snímacího sledovacího řídí chybovým signálem sledování stopy, ke kterému byl přidán stejnosměrný proudový signál. Účelně se určuje kvalita informačního signálu a určuje se velikost stejnosměrného proudového signálu v závislosti na uvedené kvalitě. Velikost odsunutí polohy snímacího sledovacího místa je nyní určena kvalitou informačního signálu, takže poloha snímacího sledovacího místa ve druhém módu může být optimalizována.

Podle dalšího znaku vynálezu je druhá vlnová délka dvakrát tak velká, jako je první vlnová délka, a na informační rovině se vytvářejí dvě stopová sledovací místa pro vytváření sledovacího signálu stopy, přičemž příčná vzdálenost mezi dvěma stopovými sledovacími místy je v podstatě 1,5 násobek periody stopy prvního typu nosiče záznamu. Toto řešení je vhodné mimo jiné u přehrávačů, v nichž se záření první vlnové délky dosahuje zdvojnásobením frekvence záření druhé vlnové délky.

Označení stopové sledovací místo s přívlastkem „stopové“ sledovací místo stopy (tracking spot), sloužící pouze pro sledování stopy a následnou indikaci a korekci chyb za účelem udržování tohoto sledování, byl zaveden pro jednoznačného odlišení od snímacího sledovacího místa (scanning spot) v rámci vlastního přenosu informace.

Vynález dále přináší zařízení pro provádění výše uvedeného způsobu, obsahující zdroj záření první vlnové délky, objektiv (čočkový systém) pro zaostřování svazku záření do snímacího sledovacího místa na informační rovině, detekční systém pro převádění záření ze snímacího sledovacího místa v informační rovině na informační signál a opatřený detekčními prostředky pro chybový signál sledování stopy a servosystém s výstupem řídicího signálu pro udržování snímacího sledovacího místa na ose stopy snímané v prvním módu, jehož podstatou je, že servosystém obsahuje přepínací prostředky pro přepínání řídicího signálu mezi prvním stavem v prvním módu a druhým stavem ve druhém módu, přičemž ve druhém stavu řídicí signál udržuje snímací sledovací místo na okraji sledované stopy.

Podle jednoho provedení zařízení podle vynálezu obsahuje prostředek pro generování sledovacího svazku stopy, který vytváří stopové sledovací místo přes objektiv (čočkový systém), které je umístěno napříč vzhledem k snímacímu sledovacímu místu, a detekční systém sledování stopy, přičemž zařízení je dále opatřeno spínačem, majícím dva vstupy a jeden výstup, který je připojen k řídicímu vstupu sledovacího servosystému stopy, přičemž první vstup spínače, který je připojen k výstupu spínače v prvním módu, je spojen s výstupem obvodu pro generování chybového signálu sledování stopy z výstupních signálů prvního detekčního systému, přičemž druhý vstup spínače, který je připojen k výstupu spínače ve druhém módu, je připojen k výstupu dalšího obvodu pro generování chybového signálu sledování stopy z výstupních signálů prvního

-2 CZ 284509 B6 detekčního systému a detekčního systému sledování stopy. Ve druhém módu je tak použit přídavný svazek pro generování chybového signálu sledování stopy. Jelikož zařízení nepoužívá tohoto přídavného svazku v prvním módu, může být tento mód zcela přizpůsoben geometrii druhého typu nosiče záznamu.

Podle dalšího provedení zařízení podle vynálezu obsahuje prostředek pro generování dvou sledovacích svazků stopy, které tvoří dvě stopová sledovací místa přes objektiv (čočkový systém), přičemž stopová sledovací místa jsou příčně vzájemně posunuta a jsou umístěna na obou stranách snímacího sledovacího místa, a dva detekční systémy sledování stopy, přičemž zařízení je dále opatřeno přepínačem, majícím dva vstupu a jeden výstup, který je připojen k řídicímu vstupu sledovacího servosystému stopy, přičemž první vstup přepínače, který je připojen k výstupu přepínače v prvním módu, je spojen s výstupem obvodu pro generování chybového signálu sledování stopy z výstupních signálů nejméně dvou detekčních systémů sledování stopy, přičemž druhý vstup přepínače, který je spojen s výstupem přepínače ve druhém módu, je spojen s výstupem dalšího obvodu pro generování chybového signálu sledování stopy z výstupních signálů prvního detekčního systému a jednoho z detekčních systémů sledování stopy. Jednoduchá elektrická přeměna servosystému pro sledování stopy je dostatečná k tomu, aby se realizoval posun sledovacího místa. Velikost posunu závisí na příčné vzdálenosti mezi sledovacími místy a periodou stopy prvního a druhého typu nosiče záznamu. Podle dalšího znaku obsahuje nejméně jeden z detekčních systémů dva detektory, jejichž výstupní signály jsou vedeny na vstupy diferenciálního zesilovače. Toto řešení umožňuje větší počet kombinací period a šířek stopy.

Podle ještě dalšího provedení zařízení podle vynálezu obsahuje diskriminátor typu, jehož výstup je připojen k servosystému sledování stopy pro nastavování zařízení do módu odpovídajícího typu nosiče záznamu, který se má snímat.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr. 1 schéma optické hlavy čtecího zařízení, obr. 2 pohled zespodu na fázovou strukturu prvního typu nosiče záznamu se čtecím sledovacím místem přizpůsobeným fázové struktuře, obr. 2b příčný řez fázovou strukturou a čtecím sledovacím místem, vedený rovinou A-A z obr. 2a, obr. 2c tangenciální řez fázovou strukturou a čtecím sledovacím místem z obr. 2a, obr. 2d průběh odpovídajícího informačního signálu, obr. 3a pohled zespodu na fázovou strukturu druhého typu nosiče záznamu se čtecím sledovacím místem, které je příliš malé a které není přizpůsobeno fázové struktuře, obr. 3b příčný řez fázovou strukturou a čtecím sledovacím místem z obr. 3a, obr. 3c tangenciální řez fázovou strukturou a snímacím sledovacím místem z obr. 3a, obr. 3d průběh odpovídajícího informačního signálu, obr. 4a pohled zespodu na fázovou strukturu druhého typu nosiče záznamu, se čtecím sledovacím místem příčně posunutým podle vynálezu, obr. 4b příčný řez fázovou strukturou a čtecím sledovacím místem z obr. 4a, obr. 4c tangenciální řez fázovou strukturou a čtecím sledovacím místem z obr. 4a, obr. 4d průběh odpovídajícího informačního signálu, obr. 5 schéma optické hlavy se čtecím servosystémem pro sledování stopy při prvním módu, obr. 6 schéma optické hlavy pro sledování stopy při druhém módu, obr. 7a a 7b zobrazení poloh sledovacích míst při druhém módu snímacího sledování stopy na fázové struktuře nosiče záznamu prvního a druhého typu, obr. 8 schéma optické hlavy pro sledování stopy podle třetího provedení způsobu, obr. 9a a 9b zobrazení poloh sledovacích míst podle třetího způsobu sledování stopy na fázové struktuře nosiče záznamu prvního a druhého typu, obr. 10 schéma optické hlavy pro sledování stopy podle čtvrtého provedení způsobu a obr. 11a a 11b zobrazení poloh sto podle čtvrtého způsobu sledování stopy na fázové struktuře nosiče záznamu prvního a druhého typu. Shodné vztahové značky v různých obrázcích se vztahují ke stejným složkám nebo součástkám.

-3 CZ 284509 B6

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje příčný řez částí optického nosiče záznamu 1, který je snímám čtecím sledovacím místem 7 vytvářeným optickou hlavou čtecího zařízení. Nosič záznamu má informační 5 rovinu 2, v níž je uložena informace ve formě fázové struktury. Tato fázová struktura může být ve formě důlku nebo hrbolků na informační rovině. Fázová struktura je uspořádána ve stopách 3, které jsou kolmé na rovinu výkresu. Optická hlava obsahuje zdroj 4 záření, například diodový laser. Svazek 5 záření, vysílaný zdrojem 4 záření je zaostřován na sledovací místo 7 na informační rovině 2 objektivem 6. Neznázorněné servosystémy udržují čtecí sledovací místo 10 v informační rovině a na stopě 8, která se má sledovat. Svazek 9 záření, odrážený informační rovinou, je· modulován informací fázové struktury. Odrážené záření je směrováno děličem 10 svazku, například částečně propustným zrcadlem, do detekčního systému 11 citlivého na záření, který přeměňuje modulaci svazku do elektrického informačního signálu 12.

Rozměry čtecího sledovacího místa 7 a geometrie fázové struktury musí být navzájem sobě přizpůsobeny tak, aby dosáhly dobré modulace odráženého svazku 9 záření. Toto je zřejmé z obr. 2a, 2b a 2c, které ukazují fázovou strukturu, která je přizpůsobena čtecímu sledovacímu místu 7 a je čtena v odrazu. Obr. 2a a 2b ukazují informační rovinu 2 v pohledu zespodu a příčném řezu, se třemi vedle sebe ležícími stopami 3 majícími střednice vyznačené čárkovými 20 čarami 13. Střední stopa 8 je stopa, která se má snímat. Vzdálenost mezi střednicemi vedle sebe ležících stop, dále označovaná jako stopová perioda, je označena jako perioda pl. Na nosiči záznamu 1 podle tohoto příkladu je fázová struktura řada důlků, se středy na střednici, ve které je informace kódována délkou důlků a mezidůlkových mezer. Šířka důlků, neboli šířka stopy, je označena jako šířka wl.

Obr. 2 ukazuje nosič záznamu v řezu rovinou A-A. Svazek 5 zařízení je zaostřován do polohy důlku 14 v informační rovině 2. V informační rovině 2 tvoří svazek záření čtecí sledovací místo 7, jehož velikost je úměrná vlnové délce záření. Intenzita v čtecím sledovacím místě je zpravidla nejvyšší ve středu místa a klesá směrem k okraji. Informační rovina 2 odráží záření 30 čtecího sledovacího místa 7, jehož průměr je větší, než je šířka důlku. Část svazku, která je odrážena dnem důlku, projde delší dráhu vzhledem ke hloubce důlku, než část svazku odrážená vně důlku. V důsledku toho se vytvoří fázový rozdíl mezi dvěma odráženými částmi svazku, takže svazek je fázově modulován. Hloubka důlku definuje fázový rozdíl mezi částmi svazku. Poměr povrchové plochy čtecího sledovacího místa 7 uvnitř a vně důlku 14 definuje vzájemnou 35 intenzitu dvou částí svazku. V závislosti na fázovém rozdílu budou části svazku s detekčním systémem 11 vzájemně interferovat konstruktivně nebo destruktivně.

Jestliže hloubka důlku poskytuje fázový rozdíl 180° a jestliže stejné části záření jsou odráženy uvnitř a vně důlku, je principielně možné dosáhnout modulace 100% informačního signálu. 40 Na obr. 2c je znázorněn důlek 14 v tangenciálním příčném řezu a obr. 2d znázorňuje odpovídající informační signál 12 označený Sj, jako funkci polohy čtecího sledovacího místa 7 vzhledem k důlku. Největší modulace informačního signálu se dosahuje, když je čtecí sledovací místo zcela nad důlkem.

Výše popsané zařízení, mající zdroj 4 záření, který vysílá záření první vlnové délky, například v modré části spektra, je určen ke čtení prvního typu nosiče 1 záznamu, u něhož je geometrie fázové struktury přizpůsobena této první vlnové délce. Perioda pl stopy a šířka wl důlku jsou relativně malé, například 0,8 pm pro periodu a 0,3 pm pro šířku důlku. Čtení tohoto nového typu nosiče záznamu je umožňováno mimo jiné použitím běžného typu diodového laseru majícího 50 vlnovou délku 0,8 pm v kombinaci se zdrojovačem kmitočtu, který převádí záření diodového laseru na záření poloviční vlnové délky. Je žádoucí, aby nosiče záznamu druhého typu, navržené pro čtení při delší vlnové délce než je první vlnová délka, mohly pomocí tohoto zařízení rovněž čteny.

-4CZ 284509 B6

Obr. 3a ukazuje pohled zespodu na část takového nosiče 15 záznamu druhého typu, například běžný disk pro zvukový záznam, známý jako „kompaktní disk“ nebo „CD“. Tento nosič záznamu je optimalizován pro čtení pomocí druhého svazku, jehož vlnová délka je rovná vlnové délce záření z uvedeného běžného diodového laseru, u kterého se nezdvojuje kmitočet. Když se použije stejného čočkového systému, druhý svazek tvoří druhé čtecí sledovací místo, které se dvakrát tak velké, jako je první čtecí sledovací místo 7 z obr. 2b. Aby část svazku odrážená důlkem 16 druhého typu nosiče záznamu byla stejně velká, jako je část svazku odrážená okolím tohoto důlku při čtení druhým sledovacím místem, je třeba, aby byla šířka w2 důlku 16 dvakrát tak velká, jako je šířka wl důlku 14 nosiče 1 záznamu.

Aby bylo možné snímat stopy nosiče 15 záznamu pomocí druhého čtecího sledovacího místa s minimální mírou přeslechu, je třeba, aby perioda p2 stopy tohoto nosiče záznamu byla přibližně dvakrát tak velká, jako u nosiče 1 záznamu. Kromě toho je třeba, aby hloubka důlku 16 byla dvakrát tak velká jako hloubka důlku 14. aby se tak při používání druhého čtecího sledovacího místa druhé vlnové délky dosáhl fázový rozdíl 180° mezi částmi svazku. Kdyby byl nosič záznamu snímám svazkem 5 první vlnové délky, vznikl by problém spočívající vtom, že čtecí sledovací místo 7, tvořené tímto svazkem, není přizpůsobeno geometrii důlku 16. Jestliže je střed čtecího sledovacího místa 7 umístěn na střednici 18 stopy, jak je znázorněno na obr. 3a a příčném řezu a obr. 3b, je část svazku, odrážená důlkem, nyní mnohem silnější, než je část svazku odrážená oblastí vně důlku. Kromě toho je fázový rozdíl mezi částmi svazku okolo 360° vzhledem ke větší hloubce důlku 16. Bude zřejmé, že dojde k méně destruktivní vzájemné interferenci mezi částmi svazku, a že informační signál 12 má menší modulační hloubku.

Když se snímá důlek 16. bude čtecí sledovací místo 7 po krátký čas nad předním okrajem důlku, jak je znázorněno v tangenciálním příčném řezu na obr. 3c. Situace se potom odlišuje od výše popsaného případu, ve kterém je svazek přímo nad důlkem. Záření odrážené na polovině sklonu předního okraje bude fázově posunuto o přibližně 180° vzhledem k částem svazku, které jsou odráženy od tří stran vně důlku a ode dna důlku. Jestliže je střed 19 čtecího sledovacího místa, kde je nejvyšší intenzita, umístěn na polovině sklonu, bude intenzita části svazku odrážená v polovině sklonu srovnatelná s intenzitou částí svazku odráženou ode dna a vně důlku. To způsobí destruktivní interferenci, která povede ke značné silné modulaci informačního signálu 12 v místě začátku důlku.

Obr. 3d ukazuje výchylku informačního signálu, označovaného Sj, jako funkci polohy středu čtecího sledovacího místa 7 vzhledem k důlku 16. V místě, kde čtecí sledovací místo vstupuje do důlku, dochází k velmi silné modulaci, zatímco modulace v důsledku je malá, v důsledku výše popsané malé destruktivní interference. Toto zakreslení informačního signálu vzhledem k signálu z obr. 2d může způsobit problémy při zpracovávání informačního signálu. Zařízení zjišťuje přítomnost důlku zjišťováním, zda informační signál klesne pod danou úroveň. Na obr. 3d je taková úroveň znázorněna čárkovanou čarou. Vzhledem ke zkreslení signálu budou nyní zjišťovány dva důlky místo jednoho. Výsledkem je, že druhý typ nosiče záznamu nemůže být uspokojivě čten tímto způsobem, nebo nemůže být tímto způsobem čten vůbec.

Vynález řeší uvedený problém a také problém sledování stopy, když se čte nosič druhého typu při zářením první vlnové délky a přináší nové zařízení, které pracuje při vlnové délce, která je z uvedených vlnových délek menší, s níž mohou být stopy obou typů nosiče záznamu uspokojivě čteny a sledovány. Toto záření pracuje se dvěma čtecími módy. První mód, který se používá při čtení prvního typu nosiče záznamu, je mód popsaný s odvoláním na obr. 2a, 2b, 2c a 2d. Když se čte nosič záznamu druhého typu, použije se druhý mód, ve kterém je střed čtecího sledovacího místa 7 posunut v příčném směru, tj. kolmo na stopu 3 směrem k okraji stopy. Obr. 4a a 4b ukazují čtecí sledovací místo 2 posunuté o vzdálenost s od střednice 18 stopy.

Jelikož je střed 19 čtecího sledovacího místa 7, tj. část mající největší intenzitu, nyní umístěn nad sklonitou částí 20 důlku, vliv tohoto sklonu na odražený svazek se vzhledem k situaci

-5CZ 284509 B6 znázorněné na obr. 3a zvýší. Fáze odraženého záření se pohybuje od 0° pro část svazku záření odražené v ploše 21 vně důlku, před 180° pro záření odražené v polovině sklonité části 20, až po na přibližně 360° pro záření odražené od dna 22 důlku. Část svazku odrážená plochou 21 a dnem 22 bude proto destruktivně interferovat s částí svazku odráženou v polovině sklonité části, je závislá na strmosti sklonu.

Experimenty prokázaly, že dobré výsledky poskytuje úhel sklonu mezi 30° a 70°. To je také oblast, v níž je možné vytvářet uspokojivě nosiče záznamu pomocí vstřikovacího postupu. Vzhledem k vysoké intenzitě svazku 5 ve středu 19 budou mít obě části svazku srovnatelnou intenzitu v případě úhlu sklonu v rámci uvedených mezí a budou poskytovat přijatelnou modulaci odraženého svazku 9. To pak má za následek uspokojivou modulaci výstupního signálu detekčního systému 11 a tedy uspokojivé čtení informace uložené na nosiči 15 záznamu.

V situaci z obr. 3a, s nezměněným čtecím sledovacím místem 7, bude také docházet k destruktivní interferenci mezi částí svazku odráženou na středu sklonitých částí 20 a částí svazku odráženou plochou vedle důlku a dnem 22. Jelikož je však v tomto případě největší intenzita svazku 5 v místě dna 22, budou intenzity částí svazku značně rozdílné. Dochází proto k méně destruktivní interferenci, takže nosič 15 záznamu v situaci s obr. 3a je méně snadno čitelný, než v situaci z obr. 4a.

Jestliže leží při snímání důlku 16 čtecí sledovací místo 7 nad předním okrajem důlku 16, jak je znázorněno na obr. 4c, dojde ke stejně silné modulaci informačního signálu jako v případě na obr. 3c. Jelikož je však modulace ve středu důlku nyní mnohem silnější než na obr. 3c, nepoklesne již informační signál pod úroveň dosahovanou s čtecím sledovacím místem na polovině okraje důlku. Informační signál Sj znázorněný na obr. 4d má stejně pravidelnou výchylku během čtení podle vynálezu, jako informační signál z obr. 2d v běžném zařízení a může tak být uspokojivě zpracováván. Hloubka modulace informačního signálu závisí na sklonu sklonité části 20, průměru čtecího sledovacího místa 7 a posunu s a je v zásadě o něco menší, než při čtení pomocí čtecího sledovacího místa, pro které byl nosič záznamu navržen. To však může být korigováno pomocí zvláštního zesílení.

Hodnota posunu s není pro dosažení uspokojivého informačního signálu rozhodující. Zjišťuje se, že se při posunech smezi 0,2 x w2 a 0,9 x w2 dosahuje uspokojivého informačního signálu. Uspokojivě to může být využíváno, jestliže se musí číst nosiče záznamu s velkou výchylkou určitých rozměrů. Například u kompaktních disků je malý rozptyl v periodě p2 stopy, ale mnohem větší rozptyl v šířce stopy w2. Je možné konstatovat, že při posunu s mezi 0,1 a 0,3, s výhodu 0,2 krát perioda stopy p2, může být většina nosičů záznamu druhého typu uspokojivě snímána, a to bez ohledu na šířku stopy a průměr čtecího sledovacího místa. V důsledku toho nemusí zařízení přizpůsobovat posun nosiči záznamu druhého typu, který se má číst, ale může používat ve druhém módu pevný posun. I když vynález byl popsán s odvoláním na fázovou strukturu ve tvaru důlku, je zřejmé, že v principu se hodí pro všechny fázové struktury, mimo jiné fázové struktury ve tvaru hrbolků. Poměr mezi první a druhou vlnovou délkou nemusí být dvojnásobek. Popsaný princip se také uplatňuje u jedenapůlnásobku nebo trojnásobku, přičemž tolerance pro posun zůstávají platné.

Existují různá provedení zařízení podle vynálezu, ve kterých se v druhém módu čtecí sledovací místo 7 posouvá v příčném směru. První provedení je znázorněno na obr. 5. Chybový signál 23 sledování stopy, reprezentující výchylku mezi středem čtecího sledovacího místa 7 a střednicí 13 stopy 8, která se má sledovat a snímat, se získává z detekčního systému 11. Tento signál se vede do sledovacího servosystému 24, přičemž poskytuje vstupní signál pro poháněči prostředek 25 například příčného posunu čočky nebo čoček objektivu 6. Příčný posun čočky objektivu 6 má také za následek příčný posun čtecího sledovacího místa 7.

-6CZ 284509 B6

Chybový signál 23 sledování stopy může být vytvořen různými způsoby. Jak je popsáno v patentovém spisu USA č. 4 491 940, může detekční systém obsahovat dvě části a rozdíl mezi výstupními signály obou částí je mírou chyby sledování stopy. Ve způsobu vytváření signálů chyby sledování stopy, známém z patentového spisu USA č. 3 376 842, jsou na dvou stranách čtecího sledovacího místa vytvářeny dvě stopová sledovací místa (sledovací místa pro sledování stopy - dále stopovací sledovací místa). Dva svazky záření ze sledovacích míst jsou zjišťovány samostatnými detektory a rozdíl mezi výstupními signály detektorů je mírou chyby sledování stopy.

Posun s stopového sledovacího místa (sledovacího místa pro sledování stopy), požadovaný pro druhý mód, může být·realizován tím, že se řídicí signál 26 ze zdroje 30 stejnosměrného proudu vede do servosystému 24 pro sledování stopy. Tento zdroj napětí je připojen přes přepínač 27 ke vstupu elektrického obvodu 28, například přes sčítací zesilovač servosystému 24 sledování stopy. Má-li zařízení číst nosič 1 záznamu prvního typu v prvním módu, vede přepínač 27 na obvod 28 nulové napětí. Jestliže zařízení má číst nosič 15 záznamu druhého typu ve druhém módu, přepínač 27 vede do sčítacího zesilovače 28 řídicí signál 26. Ve sčítacím zesilovači 28 se signál 23 chyby sledování stopy a řídicí signál 26 kombinují takovým způsobem, že výstupní signál je chybový signál sledování stopy (signál chyby sledování stopy) se stejnosměrným posuvem.

Tento signál řídí poháněči prostředek 25 přes další servosystém 29, například zesilovač. Vzhledem ke stejnosměrnému posuvu nebude již čtecí sledovací místo sledovat střednici 13 snímané stopy 8, ale bude se pohybovat v příčném odstupu od ní, určovaném signálem 26. Bude zřejmé, že v prvním módu bude čtecí sledovací místo 7 sledovat střednici 13 stopy 8. Poloha přepínače 27 určuje, zda zařízení je buď v prvním nebo druhém módu. Obvod 30, poskytující řídicí signál může být nejen zdroj stejnosměrného proudu, ale také obvod, v němž se kvalita informačního signálu 12 určuje kontrolováním například napěťových úrovní informačního signálu nebo měřením frekvence chyb po analogově-číslicovém převádění a korigováním hodnoty řídicího signálu 26 pomocí těchto dat takovým způsobem, že kvalita informačního signálu ve druhém módu bude tak vysoká, jak je jen možné. Jelikož by obvod 30 měl určovat maximální hodnotu kvality, může být potřebné dodávat čtecímu sledovacímu místu malé příčné zvlnění. Maximální hodnota může být potom snadno určována z výsledné výchylky kvality informačního signálu.

Jiné provedení zařízení podle vynález pro posun čtecího sledovacího místa 7 v příčném směruje znázorněno na obr. 6. Na tomto obrázku je svazek 32 pro sledování stopy oddělován ze svazku 5 záření pomocí prostředku 31 pro generování sledovacího svazku stopy ve formě mřížky. Pro soustřeďování záření co možná nejvíce do přicházejícího svazku záření nebo čtecího svazku 5 a vychylovaného stopového sledovacího svazku 32 může být prostředek 31 ve formě mřížky odpovídajícím způsobem upraven. Stopový sledovací svazek tvoří stopové sledovací místo 33 vedle čtecího sledovacího místa 7 v informační rovině 2. Detekční systém 34 sledování stopy zjišťující záření ze stopového sledovacího místa 33 leží vedle detekčního systému 11. Poloha sledovacích míst 7 a 33 na prvním typu nosiče záznamu je znázorněna na obr. 7a. Střed čtecího sledovacího místa 7 sleduje střednici 13 snímané stopy 8. Střed stopového sledovacího místa 33 pro sledování stopy je posunut o vzdálenost d vzhledem ke střednici 12. V tomto provedení se při čtení nosiče záznamu prvního typu stopové sledovací místo nepoužívá. Jak informační signál, tak i chybový signál sledování stopy, jsou v tomto prvním módu odvozovány od čtecího sledovacího místa 7.

Za tímto účelem je detekční systém 11 na obr. 6 rozdělen do dvou polovin 1 la a 1 lb. Sčítací zesilovač 35 vytváří součet výstupních signálů obou polovin. Výstupní signál tohoto sčítacího zesilovače je informační signál 12· Diferenciální zesilovač 36 poskytuje tlačný a tahový signál pro detekční systém 11, tj. rozdílový signál obou polovin. Tento signál je chybový signál 23 sledování stopy a je veden přes spínač 37, nastavený v první poloze do servosystému 29 sledování stopy.

-7CZ 284509 B6

Poloha zaujímaná sledovacími místy 7 a 33 během druhého módu na druhém typu nosiče záznamu je znázorněna na obr. 7b. Střed čtecího sledovacího místa 7 je posunut o vzdálenost s od střednice 18 snímané stopy 38 a nyní sleduje okraj stopy 38. Příčná vzdálenost d mezi středy čtecího sledovacího místa a stopového sledovacího místa je zvolena tak, aby stopové sledovací místo 33 sledovalo ve druhém módu druhý okraj stopy 38. Součtový signál detekčního systému U je opět informační signál 12. Rozdíl mezi informačním signálem 12 a detekčním signálem 39 detekčního systému 34 je nyní použit jako chybový signál sledování stopy. Jelikož intenzita svazku 5 záření je obecně vyšší než intenzita sledovacího svazku 32 stopy, musí být signály detekčních systémů 11 a 34 přizpůsobeny před tím, než jsou od sebe vzájemně odečteny. To bylo provedeno na obr. 6 pomocí zeslabovače 40, který zeslabuje informační signál 12 činitelem, který je rovný poměru intenzit mezi svazky 5 a 32. Na výstupu zeslabovače 40 je tvořen diferenciálním zesilovačem 41 rozdílový signál a signál 39. Rozdílový signál se následně vede jako řídicí signál přes spínač 37, nastavený ve druhé poloze, do servosystému 29 pro sledování stopy.

Potřebný posun s je určován šířkou w2 stop 3 v případě druhého typu nosiče záznamu a velikostí čtecího sledovacího místa. Vzdálenost d mezi sledovacími místy je rovná 2 x s a je nezávislá na periodě stopy p2. V důsledku toho může druhé provedení zařízení číst nosiče záznamu druhého typu s různými nebo proměnlivými periodami stopy. Bude zřejmé, že stopové sledovací místo 33 (sledovací místo stopy) na obr. 7b může být posunuto přes celý počet stop. Ve druhém módu může být stopové sledovací místo 33 alternativně umístěno přesně mezi stopami. Chybový signál sledování stopy (signál chyby sledování stopy) je potom tlačný a tahový signál detekčního systému 34, rozdělený na dvě poloviny, který může být vytvářen stejným způsobem jako tlačný a tahový signál detekčního systému 11. Pro získání uspokojivého tlačného a tahového signálu musí být velikost stopového sledovacího místa dostatečně velká vzhledem k periodě stopy p2.

V dalším provedení zařízení podle vynálezu se použije v prvním módu způsob generování chybového signálu sledování stopy prostřednictvím dvou stopových sledovacích míst, známý z patentového spisu USA č. 3 876 842. Toto provedení je znázorněno na obr. 8. Svazek záření ze zdroje 4 se dělí do čtecího sledovacího svazku 5 a do dvou stopových sledovacích svazků 43 pomocí mřížky 42. Pro účely jasnosti je zcela znázorněn pouze jeden stopový sledovací svazek čárkovanou čarou.

Stopové sledovací svazky tvoří dvě sledovací místa 44 a 45 stopy na obou stranách čtecího sledovacího místa. Detekční systém 11 zjišťuje záření z čtecího sledovacího místa 7 a další dva detekční systémy 46 a 47 zjišťující záření ze sledovacích míst 44 a 45 stopy. Poloha čtecího sledovacího místa a stopových sledovacích míst, zaujímaná na informační rovině 2 prvního typu nosiče 1 záznamu při prvním módu, je znázorněn na obr. 9a. Střed čtecího sledovacího místa 7 sleduje střednice 13 čtené stopy. Středy obou stopových sledovacích míst jsou umístěny ve vzdálenosti dl od této střednice po obou stranách čtecího sledovacího místa. V tomto módu je výstupní signál detekčního systému 11 informační signál 12 a chybový signál sledování stopy je odvozován od signálů detekčních systémů 46 a 47.

Za tímto účelem je výstupní signál detekčního systému 47 veden do diferenciálního zesilovače 49 přes spínač 48 v první poloze. Výstupní signál detekčního systému 46 je veden na druhý vstup diferenciálního zesilovače. Výstupní signál diferenciálního zesilovače 49 je požadovaný chybový signál 23’ sledování stopy. V druhém módu je střed čtecího sledovacího místa 7 posunut o vzdálenost s od střednice 18 tak, že čtecí sledovací místo sleduje okraj čtené stopy na druhém typu nosiče záznamu, jak je znázorněno na obr. 9b. Stopové sledovací místo 44 sleduje druhý okraj stopy. Informační signál 12 je opět výstupní signál detekčního systému 11.

Podle vynálezu je v tomto případě chybový signál sledování stopy odvozen od výstupních signálů detekčních systémů 11 a 46. Podobně jako v zařízení znázorněném na obr. 6 musí být výstupní signál detekčního systému 11 zeslabován zeslabovačem 50 před tím, než je veden do

-8CZ 284509 B6 diferenciálního zesilovače 49 přes spínač 48 ve druhé poloze. Výstupní signál diferenciálního zesilovače 49 je chybový signál 23’ sledování stopy.

Jestliže je vzdálenost dl rovná třem čtvrtinám periody pl stopy, získá se v prvním módu optimální chybový signál 23’ sledování stopy. Vzájemná vzdálenost mezi stopovými sledovacími místy 44 a 45 je potom 1,5 násobek periody pl stopy. Pro získání uspokojivého informačního signálu 12 ve druhém módu by měl být posun s, který se udržuje sledovacím systémem stopy, rovný 1/2 dl, mezi 0,2 w2 a 0,9 w2, přičemž w2 je šířka stop 3 druhého typu nosiče 15 záznamu. Druhý typ nosiče záznamu, kde p2 = 3 x w2 a p2 = 2x pl, v souladu s mezinárodní normou pro kompaktní disk, je považován za velmi dobře čitelný ve druhém módu. Jestliže p2 není rovné 2 xpl a je například 1,5 x pl, potom bude střed stopového sledovacího místa 45 (sledovacího místa stopy) na nosiči záznamu druhého typu sledovat stopu vedle stopy, která se má číst. Místo použití rozdílu mezi detekčními signály sledovacích míst 7 a 44 je také možno použít pro genero\ . í signálu chyby sledování stopy rozdílu mezi detekčními signály sledovacích míst 7 a 45.

Čtvrté provedení zařízení podle vynálezu je obměnou výše popsaného třetího provedení. Ve čtvrtém provedení, znázorněném na obr. 10, jsou čtecí sledovací místo 7 a dvě stopová sledovací místa 44 a 45 vytvářena stejným způsobem, jako v zařízení z obr. 8. Polohy čtecího sledovacího místa a stopových sledovacích míst v informační rovině 2 prvního typu nosiče 1 záznamu v prvním módu jsou znázorněny na obr. 11a. Střed čtecího sledovacího místa 2 sleduje střednici 13 čtené stopy 8. Obě stopová sledovací místa leží s odstupem d2 od této střednice na obou stranách Čtecího sledovacího místa. V tomto prvním módu je chybový signál sledování stopy odvozen pomocí signálů detekčních systémů 46 a 47.

Tři detekční systémy 11, 46 a 47 sestávají každý ze dvou polovin. Výstupní signály obou polovin detekčního systému 11 jsou zpracovávány na součtový signál a rozdílový signál v obvodu 51, které jsou znázorněny na obrázku jako signál Sl a signál Dl. Obvod 51 může obsahovat součtové a diferenciální zesilovače 35 a 36 z obr. 6. Součtový signál Sl obvodu 51 je informační signál 12. Obvod 52, který je srovnatelný s obvodem 51, tvoří součtový signál S2 a rozdílový signál D2 z polovin detekčního systému 46. Diferenciální zesilovač 53 tvoří rozdílový signál D3 z polovin detekčního systému 47. Signál chyby sledování stopy může být tvořen pouze signálem D2 nebo D3, nebo součtem signálu D2 a D3. Je-li kdispozici signál Dl, může být pomocí kombinace signálů Dl, D2 a D3 generován signál přihlášky č. 0 202 603. V tomto případě se signál Dl násobí v obvodu 54 konstantou a následně se odečítá od součtu signálů D2 a D3 v zesilovači 55.

Výstupní signál zesilovače 55 je signál chyby sledování stopy, který je veden přes přepínač 56 v první poloze do servosystému pro sledování stopy. Ve druhém módu je střed čtecího sledovacího místa posunut o vzdálenost s rovnou d2 vzhledem ke střednici 18, takže střed čtecího sledovacího místa sleduje okraj stopy, která má být snímána na druhém typu nosiče záznamu, jak je znázorněno na obr. 1 lb. Střed stopového sledovacího místa 44 bude potom sledovat střednici 18 stopy, která se má snímat.

Rozdílový signál D2 přidruženého detekčního systému 46 může být použit jako chybový signál sledování stopy (signál chyby sledování stopy). Jestliže se stopové sledovací místo 45 na obr. 1 lb pohybuje přibližně právě mezi dvěma stopami a má dostatečně velké rozměry vzhledem k periodě p2 stopy, může být dosaženo stabilního signálu chyby sledování stopy tím, že se vytvoří rozdílový signál ze signálů D2 a D3 prostřednictvím rozdílového zesilovače 57. Výstupní signál rozdílového zesilovače 57 může být veden do servosystému přes přepínač 56 ve druhé poloze.

Uspokojivý signál chyby sledování stopy v prvním módu může být získán čtvrtým provedením v případě, že d2 je rovno polovině periody pl stopy nosiče prvního typu. Je-li perioda p2 stopy druhého typu nosiče dvakrát tak velká, jako perioda pl, bude střed stopového sledovacího

-9CZ 284509 B6 místa 45 stopy na druhém typu nosiče záznamu přesně mezi dvěma stopami a bude v důsledku toho poskytovat ve druhém módu uspokojivý signál chyby sledování stopy. Přítomnost drážky mezi stopami má za následek další zlepšení signálu chyby sledování stopy. Je-li p2 jedenapůlnásobek pl, může být čtecí sledovací místo 7 posunuto ve druhém módu o čtvrtinu periody pl, 5 takže středy čtecího sledovacího místa a stopového sledovacího místa 44 leží podél obou okrajů čtené stopy. V tomto případě je potom signál chyby sledování stopy rozdíl mezi součtovými signály Sl a S2.

Ze čtyř provedení je patrné, že optická hlava, jejíž pomocí lze číst dva nosiče záznamu, může být ío navržena pro jakoukoli kombinaci period pl, p2 stopy a šířek wl, w2 prvního a druhého typu nosiče záznamu. Signál chyby sledování stopy může být obecně generován podle jednoho z uvedených způsobů nebo jejich kombinace. Uvedená rozsáhlá tolerance vztahu mezi posunem s čtecího sledovacího místa a šířkou w2 stopy nemusí pro dosažení uspokojivého informačního signálu ve druhém módu přesně sledovat okraj stopy. To poskytuje více volnosti v umísťování 15 čtecích sledovacích míst mezi stopami. I když práce zařízení ve dvou módech byla vysvětlena s odvoláním na dva typy nosiče záznamu z nichž oba mají fázovou strukturu, je přítomnost fázové struktury obsahující informaci pouze potřebná u druhého typu nosiče záznamu. U prvního typu nosiče záznamu může být informace alternativně uložena například v amplitudových strukturách, jako jsou plochy mající rozdílný odraz nebo magnetické oblasti. Oba nosiče 20 záznamu mohou také mít drážky pro vedení čtecího sledovacího místa.

Jestliže má zařízení správně fungovat, je zapotřebí, aby mód přiřazený k typu nosiče záznamu, který se má číst, byl zvolen pomocí spínače 27. 37. 48 nebo přepínače 56. Pro tento účel může být zařízení opatřeno typem diskriminátoru 58, který může určovat typ nosiče záznamu, který se 25 má číst, a na kterou polohu spínače je nastaven. Takový diskriminátor je použitelný ve všech popsaných zařízeních a je znázorněn formou příkladu na obr. 10. První možností určování typu nosiče záznamu je pro diskriminátor čtení typové značky na nosiči záznamu a odvozování typu nosiče záznamu z této značky. Typový diskriminátor může potom nastavit přepínač do polohy pro první mód, například když zjistí přítomnost značky, a do druhého módu, když zjistí 30 nepřítomnost značky. Značka může být zjištěna pomocí samostatného čidla nebo pomocí optické hlavy.

V posledním případě by mělo být také možné uspokojivě číst značku, když je zařízení ve druhém módu, tj. se čtecím sledovacím místem na okraji stopy. To může být realizováno se značkou 35 obsahující fázovou strukturu druhého typu nebo druh čárového kódu, v němž jsou čáry kolmé na směr stopy, takže kód může být čten bez potřeby sledování stop nosiče záznamu.

Druhá možnost určování typu v němž nosiče záznamu nemusí být opatřeny značkou, je nechat diskriminátor měřit kvalitu informačního signálu způsobem analogickým způsobu, jako u 40 obvodu 30. Jestliže mód, s nímž zařízení začíná snímat nosič záznamu, vede k příliš mnoha chybám v informačním signálu, diskriminátor může rozhodnout o použití jiného módu pro čtení. Je též možné vyzkoušet na začátku čtení nosiče záznamu dva módy a potom zvolit způsob poskytující informační signál nejvyšší kvality.

I když byly popsány pouze čtecí funkce zařízení podle vynálezu, je také možné s těmito zařízeními provádět záznam na nosiče záznamu. V tomto případě je snímací sledovací místo zaznamenávací místo, které sleduje stopu, na níž se má provádět záznam, a má větší intenzitu než čtecí sledovací místo.

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob snímacího sledování prvního typu optického nosiče záznamu v prvním módu a druhého typu optického nosiče záznamu ve druhém módu, přičemž každý typ nosiče záznamu má informační rovinu se strukturou uspořádanou ve stopách a obsahující informaci, přičemž tato struktura je v případě nosiče druhého typu fázová struktura, přičemž první typ nosiče je určen pro snímací sledování zářením první vlnové délky a druhý typ nosiče je určen pro snímací sledování zářením druhé vlnové délky, přičemž první vlnová délka je kratší, než je druhá vlnová délka, přičemž se při snímacím sledování zaostřuje svazek záření do snímacího sledovacího místa na informační rovině a záření ze snímacího sledovacího místa z informační roviny se převádí na informační signál, přičemž snímací sledovací místo se při snímacím sledování v prvním módu udržuje na střednici snímané stopy, vyznačené tím, že se při snímacím sledování ve druhém módu snímací sledovací místo udržuje na okraji snímané stopy.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačené t í m , že se při snímacím sledování ve druhém módu střed snímacího sledovacího místa udržuje v odstupu od střednice snímané stopy, přičemž tato vzdálenost je rovná jedné pětině periody stopy druhého typu nosiče záznamu.
3. 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačené tím, že se při snímacím sledování ve druhém módu poloha snímacího sledovacího místa řídí chybovým signálem sledování stopy, ke kterému byl připojen stejnosměrný proudový signál.
4. 4. Způsob podle nároku 3, vyznačené tí m , že se určuje kvalita informačního signálu a určuje se velikost stejnosměrného proudového signálu v závislosti na uvedené kvalitě.
5. 5. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že druhá vlnová délka je dvakrát tak velká, jako je první vlnová délka, a na informační rovině se vytvářejí dvě stopová sledovací místa pro vytváření sledovacího signálu stopy, přičemž příčná vzdálenost mezi dvěma stopovými sledovacími místy je v podstatě 1,5 násobek periody stopy prvního typu nosiče záznamu.
6. 6. Zařízení pro provádění způsobu podle nejméně jednoho z nároků 1 až 5, obsahující zdroj (4) záření první vlnové délky, objektiv (6) pro zaostřování svazku záření do snímacího sledovacího místa (7) na informační rovině, detekční systém (11) pro převádění záření ze snímacího sledovacího místa v informační rovině na informační signál a opatřený detekčními prostředky pro chybový signál sledování stopy a servosystém (24) s výstupem řídicího signálu pro udržování snímacího sledovacího místa na ose stopy snímané v prvním módu, vyznačené tím, že servosystém obsahuje přepínací prostředky pro přepínání řídicího signálu mezi prvním stavem v prvním módu a druhým stavem ve druhém módu, přičemž ve druhém stavu řídicí signál udržuje snímací sledovací místo na okraji sledované stopy.
7. 7. Zařízení podle nároku 6, vyznačené tím, že obsahuje prostředek (31) pro generování sledovacího svazku (32) stopy, který vytváří stopové sledovací místo (33) přes objektiv (6), které je umístěno napříč vzhledem ke snímacímu sledovacímu místu (7), a detekční systém (11, 34) sledování stopy, přičemž zařízení je dále opatřené spínačem (37), majícím dva vstupy a jeden výstup, který je připojen k řídicímu vstupu sledovacího servosystému (29) stopy, přičemž první vstup spínače, který je připojen k výstupu spínače v prvním módu, je spojen s výstupem obvodu (36) pro generování chybového signálu sledování stopy z výstupních signálů prvního detekčního systému (11), přičemž druhý vstup spínače, který je připojen k výstupu spínače ve druhém módu, je připojen k výstupu dalšího obvodového prostředku (35, 40, 41) pro generování chybového

   - 11 CZ 284509 B6 signálu sledování stopy z výstupních signálů prvního detekčního systému (11) a detekčního systému (34) sledování stopy.
8. 8. Zařízení podle nároku 6, vyznačené tím, že obsahuje prostředek (42) pro generování dvou sledovacích svazků stopy, které tvoří dvě stopová sledovací místa (44, 45) přes objektiv (6), přičemž stopová sledovací místa jsou příčně vzájemně posunuta a jsou umístěna na obou stranách snímacího sledovacího místa (7), a dva detekční systémy (46, 47) sledování stopy, přičemž zařízení je dále opatřeno přepínačem (56), majícím dva vstupy a jeden výstup, který je připojen k řídicímu vstupu sledovacího servosystému (29) stopy, přičemž první vstup přepínače, který je připojen k výstupu přepínače v prvním módu, je spojen s výstupem obvodu (57) pro generování chybového signálu sledování stopy z výstupních signálů nejméně dvou detekčních systémů (46, 47) sledování stopy, přičemž druhý vstup přepínače, který je spojen s výstupem přepínače ve druhém módu, je spojen s výstupem dalšího obvodu (55) pro generování chybového signálu sledování stopy z výstupních signálů prvního detekčního systému (11) a jednoho z detekčních systémů (47) sledování stopy.
9. 9. Zařízení podle nároku 8, vyznačené tím, že nejméně jeden z detekčních systémů (47) obsahuje dva detektory, jejichž výstupní signály jsou vedeny na vstupy diferenciálního zesilovače (53).
10. 10. Zařízení podle nároku 6, vyznačené tím, že obsahuje diskriminátor (30) typu, jehož výstup je připojen k servosystému (24) sledování stopy pro nastavování zařízení do módu odpovídajícího typu nosiče záznamu, který se má snímat.