CZ283245B6 - Směsný materiál - Google Patents

Abstract

Adhezní směsný materiál je samostatným pojivovým materiálem, adhezní přísadou pojiva na bázi cementu, adhezním materiálem pro spojování konstrukčních prvků, zejména stavebních dílců do větších celků a podobně. Směsný materiál sestává v hmotnostních množstvích z 1 až 30 % chloridu vápenatého, 1 až 20 % adhezního zejména polyvinylacetátového latexu a z 50 až 98 % vody, přičemž všechna hmotnostní množství jsou vztažena na celkovou hmotnost směsného materiálu. Směsný materiál je popřípadě přidán jako přísada k cementu v hmotnostním poměru k množství směsného materiálu 1,5:1 až 3:1.ŕ

Description

Směsný materiál

Oblast techniky

Vynález se týká směsného pojivového materiálu pro vzájemné spojování konstrukčních prvků nebo částic plniva a vytváření tuhého konstrukčního prvku, zejména stavebního dílu.

Vynález se týká také přísad do směsného pojivá a použití pojivových směsí s přísadami zejména na bázi cementu pro hotovení konstrukcí z betonových směsí a vzájemné spojování prvků například betonových konstrukcí nebo spojování jiných konstrukčních prvků.

Dosavadní stav techniky

Stavební konstrukce se dosud nejčastěji vytvářejí z betonu, přičemž rozvoj betonových konstrukcí zaznamenává největší vzestup zejména v posledních letech. Jak je v podstatě dobře a obecně známo, betonové konstrukce se hotoví z betonových směsí, které se připraví smícháním cementu, písku a vody s případným přidáním dalších přísad a vytvořením kašovité vytvrditelné 20 směsi, která se potom nechá ztvrdnout nebo se vytvrdí do betonové konstrukce nebo tuhého betonového prvku nebo dílu.

Vytvrzování betonu je složitým procesem, při kterém probíhá rozklad některých základních složek směsi a při kterém vznikají jiné pevně vázané látky.

V některých zemích je však nedostatek surovin pro výrobu betonových konstrukcí, popřípadě nedostatek výrobních kapacit pro výrobu cementu nebo podobných hydraulických pojiv, takže betonové konstrukce se musí nahrazovat jinými stavebními materiály, například dřevem. Dřevěné konstrukce mohou do jisté míry nahrazovat betonové konstrukce, zejména 30 u skeletových konstrukčních systémů, nebo je možno omezovat spotřebu betonu kombinováním betonových a dřevěných stavebních částí, popřípadě je možno vytvářet stavební konstrukce také z kombinací všech základních stavebních materiálů, to znamená betonu, dřeva, oceli a cihelných prvků.

Ve Spojených státech amerických jsou všechny základní stavební materiály k dispozici v dostatečném množství, takže výběr vhodných materiálů je závislý spíše na konstrukčních nebo architektonických požadavcích a na místních podmínkách, které určují zejména místní ceny různých stavebních materiálů a dopravní vzdálenosti.

V některých jiných zemích je možnost hotovení kombinovaných stavebních konstrukcí limitována nedostatkem některého základního druhu stavebního materiálu, například nedostatkem dřeva například ve Velké Británii, kde se proto převážná většina budov hotoví s cihelného nebo kamenného zdivá a betonu, nebo nedostatkem dřeva a surovin pro výrobu cementu a cihelných zdicích prvků, takže většina budov je v takových oblastech stavěna 45 z kamene a nepálené hlíny. Značný nedostatek běžných stavebních materiálů se vyskytuje také v rozvojových zemích, kde je to většinou otázka nedostatku investičních zdrojů na rozvoj výroby stavebních hmot a nedostatek finančních prostředků na nákup průmyslově vyráběných stavebních materiálů. V těchto zemích je proto stavba obytných budov zpravidla financována z vládních zdrojů, které však nejsou dostatečné pro alespoň základní bytovou výstavbu.

Protože však výstavba bytů je nutná, je nutno hledat takové levné stavební materiály, které je možno získat s vynaložením co nej nižších nákladů, které je možno snadno dopravovat a ze kterých je možno snadno na staveništi hotovit stavební dílce a konstrukce.

- 1 CZ 283245 B6

Takové levné stavební materiály dosud na trhu chybí, protože ani beton nepatří mezi takové levné materiály zejména v důsledku značné energetické náročnosti výroby cementu jako základního pojivá betonových konstrukcí a dílců, které musí zajistit potřebnou pevnost betonu pro zajištění požadované nosnosti nosných prvků a odolnosti všech prvků proti atmosférickým vlivům.

Úkolem vynálezu je proto vyřešit složení směsného pojivá pro stavební prvky a materiály, které by zaj išťovalo dostatečnou pevnost konstrukčních prvků nebo spojů mezi nimi a které by bylo co nej levnější.

Vynálezem má být vyřešeno směsné pojivo, které by mohlo být přidáváno k cementu jako základnímu pojivu stavebních materiálů a které by bylo možno používat pro vytváření lepených spojů předem vyrobených stavebních prvků s jinými stavebními prvky nebo s jinými díly.

Při řešení těchto úkolů se pozornost zaměřila na možnost využití směsi chloridu vápenatého a adhezního latexu jako základních složek směsného pojivá nebo jako přísad k cementovému pojivu, kterými se má dosáhnout zlepšení lepivých schopností směsné hmoty k vytváření nosných spojů mezi jednotlivými částicemi plniva stavebních prvků nebo také mezi jednotlivých stavebními prvky, slepovanými do větších celků. Složení směsi bylo také řešeno s ohledem na možnost vytváření vytvrditelných povlaků na tuhých stavebních prvcích a konstrukcích a možnost vytváření prefabrikovaných stavebních prvků, které by mohly nahradit prefabrikované betonové dílce a prvky.

Nepodařilo se zjistit, že by směsné pojivo obsahující chlorid vápenatý s adhezním latexem bylo známé, protože všechny nalezené materiály se týkají jen jedné z těchto základních složek.

Jednou ze složek směsného pojívaje chlorid vápenatý, který je sám o sobě známou látkou a byl již také používán jako pojivo pro výrobu betonových konstrukcí, jak je patrno například z US-PS 3 725 088, ve kterém je popsána příprava směsi chloridu vápenatého s vodou a s hliníkových a měděným práškem a s hydroxidem hořečnatým, která se přidává do betonových směsí, aby se zvýšila vodonepropustnost betonových konstrukcí a plniv pro betonové konstrukce a také aby se zvýšila vaznost pojivá a pevnost výrobků obsahujícího tento směsný materiál.

V US-PS 1 791 630 je popsáno použití chloridu vápenatého ve směsi s křemelinou pro modifikaci vlastností betonových konstrukcí a dílců, ovšem základní obsah tohoto spisu je zaměřen jen na zásady uchovávání a skladování chloridu vápenatého a manipulace s ním.

US-PS 1 282 188 popisuje oxychloridy vápníku a zlepšené způsoby výroby takových materiálů, které jsou dále podrobněji rozvinuty a zdokonaleny v US-PS 1 422 337, ovšem v žádném z těchto spisů není uvedena zmínka o možnosti použití tohoto druhu přísad v betonových materiálech a konstrukcích. Jiná zmínka o chloridu vápenatém je v US-PS 1 547 713, který se týká vytvrzovacích přísad pro vápno a který uvádí chlorid vápenatý jako jednu z takových vytvrzovacích přísad.

Chlorid vápenatý je zmíněn také v publikaci C. R. Martense: Waterbome Coatings: Emulsion and Water-Soluble Paints (Ve vodě rozpustné povlakové hmoty: Emulze ave vodě rozpustné nátěrové hmoty), vyd. Van Nostrand Reinhold Company NY, 1981, str. 249, kde je popsáno použití syntetického latexu jako přísady k pojivu tvořenému portlandským cementem, aby se dosáhlo zlepšení fyzikálních vlastností výsledného materiálu. V této publikaci je zmíněna také možnost použití polyvinylacetátu pro zvýšení pevnosti v tahu a vysušených stavebních materiálů.

Žádný z těchto spisů však nepopisuje směsné pojivo obsahující chlorid vápenatý a adhezní latex nebo možnost přidávání chloridu vápenatého společně s adhezními latexy do betonových směsí s cementem jako základním hydraulickým pojivém.

-2 CZ 283245 B6

Podstata vynálezu

Tyto úkoly jsou vyřešeny adhezním směsným materiálem podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že tento směsný materiál obsahuje v hmotnostních množstvích 1 až 30 % chloridu vápenatého, 1 až 20 % adhezního polyvinylacetátového latexu a 50 až 98 % vody, přičemž tato hmotnostní množství jsou vztažena na celkovou hmotnost směsi.

Tento směsný adhezní materiál může být samostatným směsným pojivém nebo lepidlem pro vzájemné slepování tuhých stavebních dílů nebo částic stavebních materiálů, popřípadě může být adhezní směsnou přísadou do stavebních materiálů s cementem jako základním pojivém. Směsný materiál podle vynálezu je vhodný pro spojování betonových prvků s jinými prvky nebo také pro vzájemné spojování různých jiných druhů zejména stavebních prvků. Směsný materiál má natolik výhodné vlastnosti, že přivádí používání betonových konstrukcí na novou hospodárnou úroveň při stavbě stavebních konstrukcí, které je nutno stavět rychle a u kterých jsou požadavky na vysokou bezpečnost a trvanlivost konstrukcí.

Zjistilo se, že směsný materiál v surovém, to znamená tekutém nebo kašovitém stavu a obsahující jako základní složky chlorid vápenatý a polyvinylacetátový adhezní latex, výrazně zlepšují příznivé účinky cementu jako základního pojivá betonové směsi.

Chlorid vápenatý nemusí mít zvláště vysokou čistotu, protože se zjistilo, že téměř stejného účinku se dosahuje při použití běžně prodávaného vločkovitého chloridu vápenatého, který obsahuje určitá malá množství jiných látek. Tyto příměsi se však na účincích chloridu vápenatého ve směsích stavebních materiálů neprojeví.

Další základní složkou směsného materiálu podle vynálezu je adhezní latex, který je na trhu běžně dostupný a který je některým z běžných druhů polyvinylacetátových latexů, což jsou mléčně bílé kapaliny, tvořené disperzí polymemích látek, plniv azměkčovadel a které jsou podobné přírodním latexům s hmotnostním obsahem netěkavých látek v rozsahu od 45 do 65 % a snadno uchovávané v uzavřených nádobách. Doba jejich tvrdnutí je u pórovitých materiálů jakoje papír, lepenka, zdivo a podobně, velmi krátká, avšak u nepórovitých materiálů, například dřeva nebo keramiky, je několikanásobně delší, přičemž dobu tvrdnutí je možno zkrátit přidáním kyselých tvrdidel. Polyvinylacetát je v podstatě tuhou polymerní látkou ave směsném materiálu podle vynálezu je použit ve formě disperze, vytvořené na místě spotřeby.

Směsný materiál podle vynálezu se snadno připravuje tak, že se chlorid vápenatý jednoduše smísí a adhezním latexem, přičemž je výhodné, jestliže se požadované množství chloridu vápenatého smísí nejprve s dostatečnou dávkou vody, aby se připravil vodný roztok chloridu vápenatého a pak se přidá zbývající množství vody k dosažení žádoucího hmotnostního složení. Míchání chloridu vápenatého s vodou je mírně exotermní reakcí, jejíž průběh je možno snadno řídit. Po promíchání chloridu vápenatého s vodou se přidává polyvinylacetátová disperze s takovým množstvím vody, aby se dosáhlo složení směsi podle vynálezu. Při tomto přidávání někdy dochází k přechodné koagulaci polyvinylacetátu, avšak stálým mícháním se udrží hladká a rovnoměrná disperze. Směs mírně pění, mohou se však použít přísady, které omezují tvorbu pěny a usnadňují dispergování latexu v chloridu vápenatém. Míchání se může podporovat otřásavým pohybem míchací nádoby, při kterém se již po několika minutách získá homogenní směs. V některých případech a při některých složeních směsi může docházet k intenzivnější tvorbě pěny a může se zdát, že ve směsi dochází k inverzi fází, avšak po dokončení míchání je výsledná směs dokonale rovnoměrná. V tomto stavuje možno směs skladovat po několik měsíců, protože je dostatečně stálá.

Pro dosažení optimálních výsledků je nutno dodržovat poměr složek směsi ve výhodných mezích. Předpokládaných výsledků se dosáhne při použití chloridu vápenatého v rozsahu hmotnostních množství od 1 do 30 % celkového hmotnostního množství adhezní směsi, přičemž ve výhodném provedení se hmotnostní podíl chloridu vápenatého pohybuje od 1 do 20 % a nej výhodnějších výsledků se dosáhne při použití chloridu vápenatého v hmotnostním množství od 10 do 15 %.

Výhodným rozsahem hmotnostního množství adhezního latexu ve směsi je 1 až 20 %, přičemž výhodnějších výsledků se dosáhne, pokud se toto hmotnostní množství pohybuje od 3 do 15 % celkového hmotnostního množství adhezní směsi. Zbytek v adhezní směsi podle vynálezu tvoří voda, která se obecně přidává do adhezní směsi v hmotnostním množství 50 až 98% a její množství se vztahuje stejně jako u předchozích složek na celkové hmotnostní množství adhezní směsi.

Adhezní směs podle vynálezu může být použita samostatně pro vzájemné spojování stavebních prvky ve funkci lepidla nebo jako pojivo částic plniva stavebního materiálu, popřípadě může být použita jako adhezní přísada k cementu pro zlepšení celkových výsledných vlastností cementového pojivá ve staveních konstrukcích nebo prvcích. Adhezní přísadou podle vynálezu se snižuje hustota cementového pojivá, zvyšuje obsah vzduchu v pojivu, výsledné vytvrzené pojivo má větší stlačitelnost aje méně absorpční a více odolné proti různým chemikáliím.

Proto je podle dalšího výhodného provedení vynálezu součástí vynálezu také adhezní směs, která obsahuje jednak chlorid vápenatý a adhezní latex a vodou a jednak portlandský cement, přičemž konkrétně obsahuje tato směs v hmotnostních množstvích 1 až 30 % chloridu vápenatého, 1 až 20 % adhezního latexu, 50 až 98 % vody a cement je v hmotnostním poměru k hmotnostnímu celkovému množství první dílčí směsi v rozsahu od 1,5:1 do 3:1.

Jsou-li obě tyto základní složky, tvořené jednak adhezní směsí a jednak cementem, smíchány v hmotnostním poměru 1,5:1, získá se stříkací hmota, vhodná pro vytváření ochranných povlaků na stavebních konstrukcích a prvcích. Jestliže jsou obě dílčí složky směsi smíchány v hmotnostním poměru 2:1, materiál má charakter hustého viskozního krému, přičemž jestliže se obě základní složky směsi smíchají v hmotnostním poměru 3:1, je výsledným materiálem značně hustá až polosuchá směs podobná husté vápenné maltě. Směs adhezní směsi a cementu tvoří exotermní a adhezní hmotu a od svého smíchání začíná tuhnout a tvrdnout. Pod pojmem tvrdnutí se v tomto popisu rozumí podobný průběh tvrdnutí jako u betonu s portlandským cementem jako pojivém. Adhezní směs se musí spotřebovat do dvou hodin po smíchání, po této době začíná tvrdnout a již by se nedala použít. Jestliže se v průběhu jejího zpracovávání zvýší viskozita směsi, je možno regenerovat směs přidáním malého množství vody. Je třeba dát pozor na to, aby se nepřidalo příliš mnoho vody, aby se neztratily výhodné viskozní vlastnosti směsi.

Adhezní hmota podle vynálezu se může používat pro lepení různých tuhých prvků a materiálů mezi sebou nebo s jinými prvky odlišného materiálového složení. Lepivého účinku se dosahuje jednoduchým použitím adhezní hmoty jako lepidla, které se nanese alespoň na jednu ze styčných ploch spojovaných prvků, a ponecháním této lepivé směsi ztvrdnout. Lepivou směs je možno nanášet štětcem, máčením, poléváním, stříkáním a podobnými známými postupy podle její konkrétní hustoty, zvolené pro dané účel. Poměrně překvapivé bylo zjištění, že vrstvou adhezní směsi podle vynálezu je možno vzájemně slepit různé druhy prvků a dílů, například je možno vytvářet větší konstrukční celky vzájemným slepováním betonových konstrukčních prvků a dílů nebo je možno slepovat betonové prvky s pěnovými plasty například při výrobě senvičových betonových panelů s tepelně izolačním jádrem, popřípadě je možno touto hmotou lepit dřevěné prvky na betonový podklad, dřevěné prvky mezi sebou, dřevěné prvky s pěnovými plasty a podobně. Pomocí adhezní směsi podle vynálezu je tak možno vytvářet kompozitní materiály.

-4 CZ 283245 B6

Bylo také zjištěno, že je možno dosáhnout výhodných výsledků při výrobě betonových prvků z cementu jako základního pojivá a z adhezní směsi jako lepivé modifikační přísady k cementu. Výsledkem jsou vytvrzení této směsi s přísadami betonové výrobky, který mají podstatně zvýšenou pevnost, například betonové bloky vyrobené z pojivá na bázi cementu doplněného adhezní směsí podle vynálezu, které mají po svém vytvrzení vyšší pevnost v tlaku než normální betonové prvky.

Použije-li se adhezní směsi pro výrobu stavebních prvků ve formách, ve kterých se směs pojivá a plniva nechá vytvrdit, získají se prvky s velmi hladkým povrchem, který může být při vhodné volbě složek velmi podobný mramoru. Při zkouškách směsi podle vynálezu bylo vyrobeno mnoho zkušebních panelů s využitím směsného materiálu podle vynálezu a různých omezených množství pigmetů a byly získány desky připomínající svým vzhledem i některými fyzikálními vlastnostmi různé druhy přírodních mramorů.

Adhezní směsi podle vynálezu je možno využít také pro vytváření povrchových struktur a tvarovaných povrchových stavebních prvků například pro obvodové pláště budov.

Adhezní směs podle vynálezu vytváří po svém nanesení na pevný podklad a vytvrzení povrchovou vrstvu, která je odolná proti působení kyselin, takže je velmi vhodná pro opatřování podlah v chemických provozech a laboratořích ochrannou kyselinovzdomou vrstvou.

Pevnost lepených spojů, vytvořených adhezní směsí podle vynálezu, je dostatečně velká, aby se mohlo vynechat používání různých mechanických spojovacích prvků, přičemž soudržnost lepených styčných ploch je již od začátku v důsledku značné viskozity směsi dostatečně velká k tomu, aby nebylo nutno používat stahovacích nástrojů a spojovacích pomůcek po dobu tvrdnutí vrstvy lepidla.

Z uvedených výhodných vlastností adhezní směsi podle vynálezu je zřejmé, že adhezní směs může být využívána pro hotovení výrobků, které se prefabrikují ve výrobnách a dopravují se na místo použití v dohotoveném nebo v podstatě dohotoveném stavu, popřípadě mohou být vyráběny jako polotovary, které se spolu slepují do větších celků až na místě použití rovněž adhezní směsí podle vynálezu.

Do rozsahu vynálezu spadá také použití adhezní směsi podle vynálezu pro vytváření tuhých konstrukcí nanesením směsi látek na nejméně jednu ze styčných ploch první tuhé konstrukce a uložením druhé tuhé konstrukce na styčnou plochu s nánosem směsi látek, přičemž směsná látka je sevřena mezi styčnými plochami dvou tuhých konstrukcí a vytvrzena, takže vzniká tuhá konstrukce sestávající z nejméně dvou pevně spolu slepených prvků. Takovými tuhými konstrukcemi mohou být například sendvičové stěnové panely, sestávající ze dvou betonových skořepinových desek a mezi nimi uložené vrstvy tepelně izolační hmoty ve formě pěnového polymerního materiálu, který je na obou svých stranách pevně slepen s betonovými vrstvami, nebo vícevrstvé podlahové nebo stropní a střešní panely a jiné menší stavební prvky, zejména bloky pro hotovení stěn, podlah a stropů. Z prvků vzájemně spojovaných adhezní směsí podle vynálezu je možno hotovit také nosníky, sloupy a podobné konstrukční díly například skeletových stavebních konstrukcí.

V jiném výhodném použití adhezní směsi podle vynálezu je směs podle vynálezu použita pro vzájemné slepování dvou dílů nosné konstrukce nanesením směsi látek na nejméně jednu ze styčných ploch spojovaných dílů konstrukcí, zejména prvního dílu tuhé konstrukce a uvedením nejméně jedné styčné plochy s nánosem směsi látek do styku s druhým dílem tuhé konstrukce, přičemž směs látek je umístěna mezi prvním a druhým dílem tuhé konstrukce a vytvrzena.

Je možné také použití adhezní směsi podle vynálezu pro vzájemné pojení částic plniva do formy tuhého konstrukčního dílu, zejména stavebního prvku.

- 5 CZ 283245 B6

Z adhezní směsi podle vynálezu je možno vytvářet také různé jiné výrobky, ovšem základní řešení je zaměřeno na její využití pro stavbu budov, zejména obytných, ale také občanských a administrativních, přičemž značné výhody přináší také při využití pro stavbu průmyslových budov s náročnějšími provozy, zejména pro chemický průmysl.

Na staveništi je možno prefabrikované prvky vzájemně spojovat pomocí adhezní směsí podle vynálezu k vytvoření stavební konstrukce nebo její části podle stavebních projektů. Takové konstrukce jsou levnější než montované konstrukce, které vyžadují dopravu těžkých a rozměrných stavebních prefabrikátů výkonnými a rozměrnými dopravními prostředky, a přitom je možno dosahovat lepších estetických účinků při prodloužení životnosti staveb.

V následujících příkladech provedení adhezní směsi podle vynálezu budou objasněna některá z možných provedení předmětu vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Tento pokus je zaměřen na zjišťování, zda některé jiné anorganické materiály jsou schopny přinést podobný příznivý účinek jako chlorid vápenatý, použitý v pojivu podle vynálezu. Při prováděných pokusech byly sledovány různé anorganické materiály a všechny zkoušky ukázaly, že chlorid vápenatý je jediným materiálem, který může splnit stanovené požadavky.

Nejprve byl připraven základní směsný materiál podle vynálezu, obsahující v hmotnostních množstvích 20 % chloridu vápenatého, 10 % adhezní latexové disperze s 60 % obsahem sušiny polymeru a 70 % vody a z těchto složek byla bez problémů připravena hladká rovnoměrná směs.

Potom se chlorid vápenatý nahrazoval v této základní směsi jinými anorganickými materiály a připravovala se směs smícháním dalších druhů anorganických materiálů s vodou, načež se vodný anorganický materiál dále zřeďoval vodou až do hmotnostního množství 20 %, kdy byla vmíchána latexová disperze. Podobně byly připraveny další podobné směsné materiály, ve kterých byl chlorid vápenatý nahrazován jinými druhy anorganických látek, uvedených v následujícím přehledu:

Anorganický materiál

Vzhled směsi

chlorid sodný	okamžitá koagulace a výskyt vloček na hladině
hydrogenuhličitan sodný uhličitan sodný	zhoustnutí směsi, sedání polymeru tvorba plovoucího koagulátu, část pevných částic klesá ke dnu
chlorid draselný hydroxid vápenatý	polymer koaguluje a klesá ke dnu polymer se rychle separuje, ale může být vmíchán do disperze; nestabilní
hydroxid lithný chlorid vápenatý	složky směsi se nesmísily vytváří hladkou a stálou disperzi

-6CZ 283245 B6

Aby byla anorganická látka použitelná pro řešení podle vynálezu, musí vytvářet s latexem zcela homogenní směs. Jestliže tato podmínka není splněna, nemůže být takový materiál využit. Jak je patrno z předchozí tabulky, stanovené podmínky splňuje pouze chlorid vápenatý, který vytváří rovnoměrnou disperzi s dostatečnou stálostí.

Příklad 2

V tomto příkladu se v několika po sobě následujících zkouškách spolu slepily vždy dvě zkušební betonové kostky o rozměrech 62,7 x 88,9 x 177,8 mm na styčných plochách, majících rozměr 62,7 x 88,9 mm pomocí směsných materiálů různého složení uvedeného v následující tabulce, a u jednotlivých druhů tmelů ve formě adhezních směsných materiálů byly zjišťovány hodnoty pevnosti v tlaku a v tahu, které jsou uvedeny v následující tabulce.

Složení tmelu	pevnost v tlaku pevnost v tahu
betonová směs	- 8,280 MPa ~207kPa
70 % betonové směsi 30 % PVA latexu	- 8,280 MPa - 207 kPa
malta s vápnem jako pojivém	- 17,250 MPa - 1,407 MPa
*37% vody 50 % betonové směsi 3 % PVA latexu 10 % chloridu vápenatého	- 62,10 MPa - 3,691 MPa
* podle vynálezu, první tři směsi jsou porovnávacími směsemi a nespadají do rozsahu vynálezu. Všechny uvedené číselné hodnoty označené - jsou průměrem ze tří opakovaně měřených vzorků.
Příklad 3
Bylo také zjištěno, že adhezní směsný materiál podle vynálezu zpomaluje korozi oceli, použité pro výztuž betonových konstrukcí. Tento příklad prokazuje stupeň snížení takové koroze. Testy byly provedeny na ocelových hřebících, které byly ponořeny do různých kapalin ajejich směsí, uvedených ve spodní tabulce:
Materiál	stav po dvou měsících
100 % voda	výskyt koroze na hřebících, zejména na jejich hlavičkách
10 % chlorid vápenatý 90 % voda	koroze hřebíků, rez pokrývá dno nádobky
20 % chlorid vápenatý 74 % voda	žádná koroze na hřebících, kapalina rezavě zbarvena

Příklad 4

Vzorky pro tento příklad byly připraveny pro určování optimálního poměru obsahu chloridu vápenatého a polyvinylacetátu, aby se dosáhlo co nejlepších výsledků.

Do skleněné nádobky se přidávaly postupně různá hmotnostní množství látek tvořících složky zkušebních směsí. Po přidání všech složek směsi se obsah nádobky protřepal, aby se dosáhlo dokonalého promísení a homogenizace. Pokud směs materiálů nevytvoří v poměrně krátké době homogenní směs, nepovažuje se její složení za optimální. Jednotlivé složky jsou uváděny zásadně v hmotnostních množstvích a výsledky jsou uvedeny v následující tabulce:

Chlorid vápenatý %	Polyvinylacetát 6 %	Polyvinylacetát 12 %
5	dobře se mísí	dobře se mísí mírná tvorba bublinek
10	dobře se mísí	dobře se mísí
15	začíná se zahřívat mírná tvorba bublinek vznik pevných částic	začíná se zahřívat mírná tvorba bublinek vznik pevných částic
20	začátek koagulace tvorba pěny	začátek koagulace tvorba pěny
25	polymer se stává lepkavým a sirupovitým a plave na hladině	polymer se stává lepkavým a sirupovitým a plave na hladině

Claims (7)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Směsný materiál, vyznačující se tím, že obsahuje v hmotnostních množstvích 1 až 30 % chloridu vápenatého, 1 až 20 % adhezního polyvinylacetátového latexu a 50 až 98 % vody, přičemž všechna hmotnostní množství jsou vztažena na celkovou hmotnost směsi.
2. 2. Směsný materiál podle nároku 1, vyznačující se v hmotnostním množství 6 až 15 % chloridu vápenatého.
3. 3. Směsný materiál podle nároku 1, vyznačující se v hmotnostním množství 6 % adhezního polyvinylacetátového latexu.
4. 4. Směsný materiál podle nároku 1, vyznačující se v hmotnostním množství 12 % adhezního polyvinylacetátového latexu.

   tím, že obsahuje tím, že obsahuje tím, že obsahuje
5. 5. Směsný materiál podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje v hmotnostních množstvích 20 % chloridu vápenatého, 7 % adhezního polyvinylacetátového latexu a 73 % vody, přičemž tato hmotnostní množství se vztahují na celkovou hmotnost směsi.
6. 6. Směsný materiál podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje přísadu cementu v hmotnostním poměru k hmotnostnímu množství základní směsi 1, 5:1 až 3:1.
7. 7. Směsný materiál podle nároku 6, vyznačující se tím, že základní směs obsahuje v hmotnostních množstvích 20 % chloridu vápenatého, 7 % adhezního polyvinylacetátového latexu a 73 % vody, přičemž tato hmotnostní množství jsou vztažena na celkovou hmotnost směsi.