CZ283103B6 - Přádelnické zařízení - Google Patents

Abstract

Přádelnické zařízení, například spřádací nebo soukací zařízení, obsahuje tlakové potrubí (17), ve kterém je vřazen ventil (1) pro přepínání tlaku. Ventil (1) je ovládán pneumaticky a je opatřen odvzdušňovacím ústrojím (4) pro rychlé odvzdušňování ventilu (1). Ventil (1) je ovládán tak, aby tlakový vzduch působil na jednu stranu miskové manžety (16), přičemž misková manžeta (16) při tomto působeni tlaku uzavírá odvzdušňovací otvor (19). Tlakový vzduch proudí podél miskové manžety (16) a plní tlakový prostor (20), přičemž průchozí průřez ventilu (1) se zmenšuje nebo úplně uzavírá uzavíracím prvkem působícím proti vratné síle působící proti tlaku v tlakovém prostoru (20). Při snížení tlaku na straně miskové manžety (16), odvrácené od tlakového prostoru (20), se tlak působící na stranu přivrácenou k tlakovému prostoru (20) zvýší. Tím se začne misková manžeta (16) pohybovat ve směru do prostoru s menším tlakem a odvzdušňovací otvor (19) se otevře. Uzavírací prvek se vraŕ

Description

Ventil pro spínání proudu plynu v přádelnickém zařízení

Oblast techniky

Vynález se týká přádelnického zařízení, jako spřádacího, navíjecího nebo soukacího zařízení s tlakovým potrubím, a konkrétně ventilu pro spínání proudu plynu v takovém zařízení, vřazeným do tlakového potrubí pro spínání tlaku.

Dosavadní stav techniky

Z DE 37 26 531 Cl je známo spřádací zařízení pro předení s otevřeným koncem, obsahující spřádací rotor, který je spojen odsávacím potrubím se zdrojem podtlaku, přičemž v odsávacím potrubí je vřazen ventil pro uvolňování nebo odpojování spřádacího podtlaku v odsávacím potrubí. Tento ventil je vytvořen ve formě hadicového membránového ventilu. Uvolnění a odpojování spřádacího podtlaku se děje prostřednictvím svěmé páky, která se pohybuje ve směru kolmém na podélnou osu ventilu, přičemž svěmý konec hadicové membrány je přitlačován proti stěně ventilu. Odpojením spřádacího podtlaku a spuštěním odsávání na vyčesávacím válečku pro ojednocování vláken z pramene vláken se ojednocená vlákna nepřivádějí od pramene vláken do spřádacího rotoru, ale do odsávacího otvoru. Opětným otevřením ventilu a dokončením odsávání se ojednocená vlákna opět přivádějí do spřádacího rotoru. Toto odklánění proudu ojednocených vláken se používá v průběhu zapřádacího procesu pro dosažení rovnoměrného zápředku. Nevýhodnou je u tohoto známého řešení otevírací charakteristika ventilu, protože v důsledku setrvačných sil pohybujících se dílů je otevírání ventilu poměrně pomalé. Pozvolným vzestupem spřádacího podtlaku je také možné jen pozvolné zvyšování proudu ojednocených vláken pro přípravu plného podávání vláken. Protože tento ventil používá mechanických konstrukčních dílů, není možno u takového řešení dodržet dlouhodobě stejně dlouhé doby otevírání ventilu v průběhu mnoha opakovaných otevíracích cyklů a také není snadné zajistit trvale stejné podmínky na řadě stejných spřádacích jednotek. Kromě toho toto řešení má větší potřebu místa, aby bylo možno ovládat ventil a ovládací páku.

Úkolem vynálezu je proto vyřešit konstrukci přádelnického zařízení s ventilem pro otevírání a uzavírání tlakového potrubí pro přívod vzduchu, které by dosahovalo zejména velmi rychlého a stejně dlouhého otevírání s velmi malými časovými tolerancemi.

Podstata vynálezu

Tento úkol je vyřešen ventilem pro spínání proudu plynu ve spřádacím, navíjecím nebo soukacím zařízení, s vodicím kanálem ovládaným přetlakovým ovládacím škrticím prostorem, jehož podstatou je, že sestává z membránového prostředku, pružně předepnutého do otevřené průchozí polohy, vymezujícího v pouzdře ventilu tlakový prostor a průchozí prostor, uzavíratelný membránovým prostředkem, přičemž tlakový prostor je napojen jednak na tlakovací přípoj, a jednak na odvzdušňovací výstup, přičemž mezi sedlem tlakovacího přípoje a sedlem odvzdušňovaciho výstupu je umístěn s vůlí uzávěr, uložený pohyblivě mezi první polohou, v níž je přitlačen přetlakem ze strany klidově rozepnutého membránového prostředku k sedlu beztlakového tlakovacího přípoje, zatímco tlakový prostor je spojen mezerou mezi těsnicím uzávěrem a sedlem odvzdušňovaciho výstupu s volným prostorem, a druhou polohou, v níž je přitlačen přetlakem v tlakovacím přípoji k sedlu uzavřeného odvzdušňovaciho výstupu, zatímco tlakovaný tlakovací přípoj je spojen mezerou mezi těsnicím uzávěrem a sedlem tlakovacího přípoje s tlakovým prostorem, tlakově rozpínaným proti škrcenému průchozímu prostoru, napojenému na ovládané vedení.

Podle výhodného provedení vynálezu membránový prostředek ventilu sestává z pružné hadice, vymezující průchozí prostor a škrtící prstencový tlakový prostor, obklopující po obvodě hadici. Pružná hadice je s výhodou upnuta mezi dvojicemi svěracích členů tuhého pouzdra ventilu, mezi nimiž leží okolo hadice prstencový tlakový prostor.

- 1 CZ 283103 B6

Ovládané vedení může být podle dalšího znaku vynálezu podtlakové vedení.

Podle dalšího znaku vynálezu je do tlakovacího přípoje vřazeno samostatné spínací ústrojí, jímž je tlakovací přípoj otevíratelně a uzavíratelně spojen se zdrojem přetlaku.

Pneumatické ventily mají oproti mechanicky ovládaným ventilům výhodu, spočívající vtom, že jsou méně závislé na tření, jako je tomu u mechanických ventilů s ovládacími pákami s klouby. Při větší délce potrubí pneumatických ventilů je však obtížné zajistit přesné spínání v přesně stanoveném okamžiku. Aby se dosáhlo přesného nastavení otevíracích dob ventilů, je ventil opatřen odvzdušňovacím ústrojím pro rychlé odvzdušňování ventilu, u kterého se poměrně velkým otvorem může poměrně malé množství vzduchu, obsažené ve ventilu, velmi rychle uvolnit a vypustit. V důsledku krátké dráhy, kterou musí vzduch urazit při otevření ventilu, popřípadě při jeho odvzdušňování, je možno provést vypuštění vzduchu velmi rychle a především v časovém intervalu, který se může opakovat v mnoha otevíracích cyklech jen s malými časovými odchylkami od sebe. V přádelnických zařízeních, zejména u spřádacích, navíjecích nebo soukacích zařízení je často důležité přesně stanovit začátek nebo konec proudu tlakového vzduchu nebo proudu odsávaného vzduchu. Takové proudění objemů vzduchu s jiným tlakem se používá pro řízení proudů vláken nebo nečistot, popřípadě pro ovládání pohybu příze.

U ventilů tohoto typuje zejména důležité dosáhnout přesného nastavení okamžiku jeho otevření. Jestliže je málo místa pro umístění ventilu, je výhodné takové konkrétní provedení vynálezu, u kterého je ovládání ventilu odděleno od odvzdušňovací ústrojí pro rychlé odvzdušňování ventilu. Ovládací ústrojí pro ovládání ventilu tak může být umístěno v místě, kde je dostatek místa. Je také možno použít jen jednoho ovládacího ústrojí pro skupinu pracovních míst, která jsou vybavena takovým ventilem. V takovém případě je ovládací ústrojí pro ovládání ventilu přiřazeno vždy jen tomu ventilu, kteiý takové ovládání bezprostředně potřebuje.

Jestliže je přímo na ventilu upraven odvzdušňovací otvor, je množství vzduchu, které se při odvzdušnění musí odvést, velmi malé a také dráha, po které je vzduch dopravován, je velmi krátká. Vytvořením většího odvzdušňovacího otvoru se dosáhne rychlejšího odvzdušnění ventilu a tím se také zajistí velmi rychlé otevření ventilu.

V dalším výhodném provedení vynálezu je odvzdušňovací otvor při přivedení tlakového vzduchu do ventilu samočinně uzavřen, takže se odstraňují přídavné konstrukční náklady na otevírací a uzavírací ústrojí odvzdušňovacího otvoru. Řízení uzavírání odvzdušňovacího otvoru se výhodně provádí pomocí miskové manžety, která současně slouží pro uzavírání tlakového potrubí, kterým se přivádí tlakový vzduch do ventilu pro jeho ovládání.

Membránový ventil má tu výhodu, že je možno jej ovládat bez vynaložení velkých konstrukčních nároků a bez dalších konstrukčních úprav pneumaticky. Jestliže je membránový ventil vytvořen ve formě hadicového membránového ventilu, u kterého je membránou pružná hadice, dosahuje se té výhody, že ventil může mít jednak velký průchozí průřez a jednak je možno dosáhnout jeho velmi rychlého uzavření a otevření ve velmi krátkých časových intervalech.

Jestliže se membránová hadice umístí mezi utěsněná svěmá místa, je na rozdíl od neupnuté hadice dosaženo větší vratné síly, která se snaží deformovanou hadici po uvolnění deformačního působení vrátit do výchozího tvaru. Tlakovým prostorem ve ventilu, obklopujícím membránovou hadici, je dosaženo působení tlaku vzduchu na celou obvodovou plochu membránové hadice po celém jejím obvodu. Tím je opět dosaženo zkrácení i tak krátkého reakčního času ventilu.

Membránová hadice má s výhodou takovou pružnost, že se při zvýšení tlaku v tlakovém prostoru ventilu může těsně sevřít a dosednout stěnami na sebe, takže uzavře tlakové potrubí, a při redukci tlaku v tlakovém prostoru se vrací do své základní polohy. K. tomu je třeba membránovou hadici jednak vystavit působení zvýšeného tlaku vzduchu z vnější strany, to znamená z tlakového prostoru, aby membránová hadice byla spolehlivě a těsně uzavřena, a jednak musí membránová hadice mít dostatečnou pružnost, aby při poklesu tlaku v okolním tlakovém prostoru se rychle vrátila do původního tvaru a tím aby ventil opět měl svůj maximální průchozí otvor. Tyto

- 2 CZ 283103 B6 požadavky na pružnost membránové hadice platí také pro jinak vytvořené membrány membránového ventilu.

Takové ventily jsou zejména výhodně použitelné, jestliže ve vzduchovém potrubí působí podtlak, protože jednak je v takovém případě membránovým ventilem zajištěno těsné uzavření soustavy, protože podtlak podporuje membránu při uzavření, a jednak se zavedením podtlaku nepodporuje odvzdušňování ventilu, ale spíše se takovému odvzdušňování brání. Uspořádání odvzdušňovacího ústrojí pro rychlé odvzdušňování ventilu podle vynálezu usnadňuje odvzdušňování při přetlaku ve vzduchovém tlakovém potrubí.

Pro pneumatické ovládání ventilu podle vynálezu je podle jiného výhodného provedení spřádacího zařízení vřazen mezi zdroj přetlaku a ventil magnetický ventil. Je však také možné zajistit ovládání ventilu i jinými mechanickými nebo pneumatickými prostředky a ústrojími. Takové ovládání však vyžaduje vyšší pořizovací náklady.

Ventil je s výhodou ovládán tak, že tlakový vzduch se přivádí na stranu miskové manžety, odvrácenou od tlakového prostoru, takže misková manžeta se přitlačí na odvzdušňovací otvor a těsně jej uzavře. Tlakový vzduch potom proudí podél miskové manžety a plní tlakový prostor. Zvýšením tlaku v tlakovém prostoru se uzavírací prvek vykloní proti působení vratné síly a zmenšuje průřezovou plochu průchozího otvoru ventilu, až ji úplně uzavře. Jestliže se hodnota tlaku vzduchu pro ovládání ventilu sníží, vzniká na miskové manžetě nerovnováha, takže se misková manžeta pohybuje směrem do prostoru s nižším tlakem a odvzdušňovací otvor se tím otevírá. Takto otevřený odvzdušňovací otvor způsobí, že se tlak, působící na uzavírací prvek, náhle sníží a uzavírací prvek se svou vratnou silou rychle vrátí do svého původního tvaru a tím je opět zajištěna maximální průřezová plocha průtočného otvoru ventilu. Náhlým otevřením odvzdušňovacího ústrojí pro rychlé odvzdušňování ventilu se nezávisle na průřezu přívodního potrubí tlakového vzduchu od zdroje tlaku k ventilu zajistí větší odvzdušňovací průřez, takže ventil se velmi rychle převede na hodnotu tlaku, panujícího v jeho okolí.

Zvyšování a redukce tlaku tlakového vzduchu se řídí s výhodou magnetickým ventilem, který reaguje například na signály obslužného automatu.

Jestliže je uzavíracím prvkem hadicová membrána, je tento ventil uzavřen vytvořením vrásy na hadicové membráně. Podle pružnosti použité membrány je možno určit, kolik vrás se může na obvodu hadicové membrány vytvořit při popsaném ovládání. Jako zvláště výhodné se ukazuje takové konkrétní řešení, při kterém se na membránové hadici vytvoří dvě vrásy, které jsou schopny zajistit krátký reakční čas a těsné uzavření.

Ventil se může s výhodou používat na spřádacím zařízení pro předení s otevřeným koncem pro zapřádání příze. Při tomto zapřádání příze se přeruší odsávání spřádacího rotoru uzavřením podtlakového potrubí pro udržování spřádacího podtlaku ventilem podle vynálezu. Při zapřádání se zavádí konec příze zpět do spřádacího rotoru a v časovém sladění s touto operací, při kterém se konec příze zavede zpět do vnitřního prostoru spřádacího rotoru, se odsávání spřádacího rotoru opět obnoví. Jestliže je ojednocovací ústrojí svyčesávacím válečkem, uspořádané ve spřádacím zařízení, opatřeno odsávacím otvorem pro odvádění vláken v průběhu přípravných operací pro tvorbu zápředku, je s výhodou začátek odsávání spřádacího rotoru časově sladěn s koncem odsávání ojednocených vláken odsávacím otvorem. Jestliže je odsávací otvor umístěn mezi přívodním kanálem pro přívod ojednocených vláken a podávacím ústrojím pro podávání pramene vláken k vyčesávacímu válečku, je s výhodou odsávání spřádacího rotoru uvolněno současně nebo s předstihem před odsáváním odsávacím otvorem ve skříni ojednocovacího ústrojí s vyčesávacím válečkem. Tím se odstraní možnost zachycování a navíjení neodváděných vláken na vyčesávací váleček.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení, zobrazených na výkresech, kde znázorňuj í obr. 1 ventil v podélném řezu a obr. 2 příčný řez spřádacím zařízením pro předení s otevřeným koncem.

Příklady provedení vynálezu

V příkladném provedení na obr. 1 je v podélném řezu zobrazen ventil 1 s tlakovým trubkovým pouzdrem 3 s rychlou odvzdušňovací jednotkou 4 pro rychlé odvzdušňování ventilu 1.

V tlakovém trubkovém pouzdře 3 je umístěna membránová hadice 2, která je sevřena vždy mezi kuželovým kroužkem 5 a opěrným kroužkem 7, 8. Membránová hadice 2, tvořící membránový prostředek 100 ve smyslu definice předmětu vynálezu, je předepnuta mezi dvěma upínacími místy, mezi nimiž je také namontována. Předepnutím membránové hadice 2 se dosáhne rychlého a rovnoměrného vrácení membránové hadice 2 při otevření ventilu 1 do její znázorněné normální polohy. Kuželový kroužek 5, membránová hadice 2 a opěrný kroužek 7, 8 jsou pomocí koncových kusů 9, 13 tlačeny na sebe. Sevření membránové hadice 2 mezi kuželovým kroužkem 5 a opěrným kroužkem 7, 8 utěsňuje společně s uložením prvních těsnicích kroužků 6 profilu O, které jsou umístěny mezi kuželovým kroužkem 5 a pouzdrem 3, tlakový prostor 20 vůči vnějšímu okolí a také vůči tlakovému potrubí 21.

Membránový prostředek 100 vymezuje v pouzdře 3 ventilu tlakový prostor 20 a průchozí prostor 200, uzavíratelný membránovým prostředkem 100. Zobrazený ventil 1 je podtlakovým ventilem, to znamená, že v tlakovém potrubí 21 je udržován podtlak. V tlakovém prostoru 20 je naproti tomu, jestliže je ventil 1 ovládán, přetlak, přičemž membránová hadice 2 se stlačuje k sobě a propojení na zdroj podtlaku je v tomto místě tlakového potrubí 21 přerušeno. Protože v tlakovém prostoru 20 je přetlak, jsou na vytvoření ploch mezi kuželovým kroužkem 5 a membránovou hadicí 2 kladeny zvláštní požadavky, aby tlakový prostor 20 byl vůči vnějšku dokonale těsný. Pro tento účel jsou na sebe dosedající plochy vytvořeny stupňovitě, aby se tak dosáhlo dokonalého utěsnění.

Druhý opěrný kroužek 8 a první koncový kus 9 jsou dimenzovány tak, aby bylo vytvořeno pevné spojení ventilu 1 s tlakovou hadicí Π.. Pro vytvoření takového spoje je tlaková hadice 11 vsunuta do koncového kusu 9 a do druhého opěrného kroužku 8, přičemž utěsnění tlakového potrubí 21 vůči vnějšímu okolí je zajištěno pomocí druhého těsnicího kroužku 10 profilu O, který je umístěn mezi tlakovou hadicí 11 a koncovým kusem 9. Vytvoření prvního opěrného kroužku 7 společně s druhým koncovým kusem 13 s těsnicí chlopní 12 je takového charakteru, že je možno vytvořit volný spoj s přípojkou ventilu pro připojení na odsávaný prostor. Takový spoj je výhodný, jestliže je ventil nutno oddělit od odsávaného prostoru, například pro provádění údržbových pracovních operací.

Odvzdušňovací jednotka 4 pro rychlé odvzdušňování je umístěna přímo na tlakovém pouzdře 3. Tím je výhodným způsobem zajištěno, že při odvzdušňování tlakového prostoru 20 se musí pohybovat jen minimální množství vzduchu a tím jsou zajištěny předpoklady pro neměnné rychlé otevření ventilu 1 několika otevíracími operacemi. Odvzdušňovací jednotka 4 pro rychlé odvzdušňování je uzavřena krytem 14 a třetím těsnicím kroužkem 15 profilu O, utěsňujícím styčnou spáru. V krytu 14 je vytvořen ovládací tlakovací přípoj 17. V odvzdušňovací jednotce 4 pro rychlé odvzdušňování je vytvořen tlakový kanál 18 a odvzdušňovací výstup 19, přičemž tlakový kanál 18 je spojen s tlakovým prostorem 20 a odvzdušňovací výstup 19 je spojen prostřednictvím tlakového kanálu 18 rovněž s tlakovým prostorem 20. Mezi ústím ovládacího tlakovacího přípoje 17 v krytu 14 na jedné straně a tlakovým kanálem 18 s odvzdušňovacím výstupem 19 na druhé straně je umístěn těsnicí uzávěr 300 ve formě miskové manžety 16.

Tento uzávěr 300 je uložen mezi sedlem 17A tlakovacího přípoje 17 a sedlem 19A odvzdušňovacího výstupu 19 s vůlí pohyblivě mezi první polohou, v níž je přitlačen přetlakem ze strany klidově rozepnutého membránového prostředku 100 k sedlu 17A beztlakového tlakovacího přípoje 17, zatímco tlakový prostor 20 je spojen mezerou mezi těsnicím uzávěrem

-4 CZ 283103 B6

300 a sedlem 19A odvzdušňovacího výstupu 19 s volným prostorem, a druhou polohou, v níž je přitlačen přetlakem v tlakovacím přípoji 17 k sedlu 19A uzavřeného odvzdušňovacího výstupu

19, zatímco tlakovaný tlakovací přípoj 17 je spojen mezerou mezi těsnicím uzávěrem 300 a sedlem 17A tlakovacího přípoje 17 silákovým prostorem 20, tlakově rozpínaným proti škrcenému průchozímu prostoru 200, napojenému na ovládané vedení 11.

Jestliže je tlakový prostor 20 plněn tlakovým vzduchem z ovládacího tlakového potrubí 18, proudí tento tlakový vzduch kolem miskové manžety 16 a uzavírá odvzdušňovací výstup 19 tím, že misková manžeta 16 je svou plochou přitlačena na odvzdušňovací výstup 19. Přívodem tlakového vzduchu se plní tlakový prostor 20 a stlačuje stěny membránové hadice 2 z lehčené pryže k sobě, až vnitřní strany membránové hadice 2 dolehnou na sebe a ventil 1 tak uzavře tlakové potrubí 21. Pokud tlak v ovládacím tlakovacím přípoji 17 klesá, stoupá tlak na straně miskové manžety 16, přivrácené k tlakovému kanálu 18, až misková manžeta 16 náhle otevře odvzdušňovací výstup 19 a svou protilehlou stranou uzavře ovládací tlakovací přípoj 17. Vratnou silou membránové hadice 2, kterou se snaží membránová hadice 2 vrátit do původního tvaru, se vzduch, nacházející se v tlakovém prostoru 20,wtlačuje tlakovým kanálem 18 a odvzdušňovacím výstupem 19 z ventilu 1.

Umístěním těsnicí chlopně miskové manžety 16 ve směru k tlakovému kanálu 18 se zajistí, že jednak při proudění tlakového vzduchu podél miskové manžety 16 do tlakového prostoru 20 může tento tlakový vzduch proudit podél miskové manžety 16 do tlakového prostoru 20, a jednak se při zvýšení tlaku na straně miskové manžety 16, přivrácené k tlakovému prostoru 20, zajistí, že se misková manžeta 16 rychle uvede do pohybu ve směru nižšího tlaku na straně ovládacího tlakovacího přípoje 17 a tím se odvzdušňovací výstup 19 náhle otevře. Malým množstvím vzduchu mezi miskovou manžetou 16 a membránovou hadicí 2 je zabezpečeno, že misková manžeta 16 reaguje téměř bez zpoždění, protože v důsledku malého množství vzduchu a zvýšení tlaku vzduchuje možno pružnost vzduchu a jeho tření na stěnách ventilu 1 zanedbat. U tohoto zařízení podle vynálezu jsou délky dob otevření ventilu 1 zkráceny jen na několik setin sekundy. Doba otevírání ventilu 1 je i po mnoha otevíracích a uzavíracích cyklech u ventilů stejného typu stejná a nedochází u ní ke změnám.

U příkladného provedení ventilu 1 podle obr. 1 je výhodné, že řízení zvyšování nebo snižování tlaku vzduchu v tlakovacím přípoji 17 je možno provádět ventilem 1 nezávisle na tom, kde k tomuto snížení má dojít. Tím jsou zajištěny malé konstrukční rozměry ventilu 1, který tak může být umístěn i do velmi úzkého prostoru, protože nepotřebuje na šířku více místa, než vlastní tlaková hadice 11. Takový ventil 1 s odvzdušňovací jednotkou 4 pro rychlé odvzdušňování je zvláště výhodný tehdy, když je v tlakovém potrubí 21 udržován podtlak. V takovém případě je pro rychlost odvzdušnění rozhodující vlastní pružnost a tím také velikost vratné síly, působící na návrat membránové hadice 2 do původního tvaru. Na rozdíl od přetlaku nepodporuje podtlak v tlakovém prostoru 21 vracení membránové hadice 2, ale spíše se snaží tomu zabránit. Je proto velmi důležité, aby membránová hadice 2 vykazovala vysokou snahu o co nejrychlejší návrat do svého původního tvaru, jinak musí být membránová hadice 2 tak pružná, aby se její vnitřní stěny při plnění tlakového prostoru 20 tlakovým vzduchem pevně a těsně na sebe přitiskly a zajistily tak dokonalé uzavření tlakového potrubí 21. Jako zvláště vhodný materiál pro membránovou hadici 2 se jeví lehčená pryž s tvrdostí kolem 70 Shore, která dovoluje i po mnoha uzavíracích a otevíracích cyklech udržovat dokonale těsné uzavření tlakového potrubí 21 a zachovávat přesnou dobu otevření.

Spřádací zařízení, v tomto případě spřádací zařízení pro předení s otevřeným koncem, opatřené spřádacím rotorem a ventilem 1 podle vynálezu, je zobrazeno na obr. 2. V rotorové skříni 35 je uložen spřádací rotor 34 a rotorová skříň 35 je zakryta rotorovým krytem 36, kterým prochází přívodní kanál 37 pro přívod ojednocených vláken a odtahová trubice 45 pro odtah příze. Na zadní straně rotorové skříně 35 je umístěn ventil 1 s tlakovou hadicí 11. kterou je při otevřeném ventilu 1 udržován v rotorové skříni 35 podtlak. Otevírání a uzavírání ventilu 1 se provádí pomocí ovládacího tlakovacího přípoje 17, který je přes magnetický ventil 30 a připojovací

- 5 CZ 283103 B6 tlakové potrubí 32 spojen s okružním potrubím 33. Pomocí tohoto okružního potrubí 33 je ve větším počtu spřádacích ústrojí udržován podtlak.

Magnetický ventil 30 je ve znázorněném příkladném provedení na obr. 2 přepnut na odvzdušňovací polohu 31, to znamená, že z okružního potrubí 33 není odebírán žádný přetlak. V tlakovacím přípoji 17 je stejný tlak jako v okolním prostředí, takže ventil 1 je otevřen. Magnetický ventil 30 se přepne signálem, vyslaným například obslužným automatem, takže se otevře propojení mezi připojovacím tlakovým potrubím 32 a prvním tlakovým potrubím 17 a tlakový vzduch proudí z okružního potrubí 33 do prvního tlakového potrubí 17. Tím se plní tlakový prostor 20 ventilu 1. a uzavírá se tlaková hadice 11. Po přivedení dalšího signálu se přepne magnetický ventil 30 opět do odvzdušňovací polohy, takže tlak v prvním tlakovacím přípoji 17 pozvolna klesá. Odvzdušňovací jednotkou 4 pro rychlé odvzdušnění, upravenou ve ventilu 1, se ještě předtím, než tlak v prvním tlakovacím přípoji 17 klesne na hodnotu okolního tlaku, prudce vyprázdní tlakový prostor 20 a ventil 1 se otevře. V rotorové skříni 35 se tak opět vytvoří podtlak.

Zapřádání u spřádacího zařízení pro předení s otevřeným koncem se provádí tak, že pramen 41 vláken se podává podávacím ústrojím 40 k vyčesávacímu válečku 38. Vyčesávací váleček 38 se otáčí ve směru šipky 39 a vyčesává jednotlivá vlákna z pramene 41 vláken. Vyčesávací váleček 38 je uložen ve skříni 46 ojednocovacího ústrojí, ve které je ve směru otáčení vyčesávacího válečku 38 za podávacím ústrojím 40 pro podávání pramene 41 vláken vytvořen v její obvodové stěně odlučovací otvor 44 pro odlučování nečistot. Za tímto odlučovacím otvorem 44 následuje dále ve směru otáčení vyčesávacího válečku 38 přívodní kanál 37 ojednocených vláken 42. kterým jsou ojednocená vlákna 42 přiváděna do spřádacího rotoru 34 v průběhu spřádacího procesu. Ve směru otáčení vyčesávacího válečku 38 za přívodním kanálem 37 je dále v obvodové stěně skříně 46 ojednocovacího ústrojí vytvořen odsávací otvor 43. kterým se vnitřní prostor skříně 46 ojednocovacího ústrojí dočasně odsává v průběhu zapřádacího procesu. Tím se dosáhne toho, že ojednocená vlákna 42 nejsou odváděna z vnitřního prostoru skříně 46 ojednocovacího ústrojí od vyčesávacího válečku 38 přívodním kanálem 37, ale odsávacím otvorem 43. Tento odklon proudu ojednocených vláken 42 probíhá jen tak dlouho, dokud není opět přívodní kanál 37 přes rotorovou skříň 35 a tlakové potrubí 11 odsávaný. Ventil Jje proto za tohoto stavu obecně uzavřený.

Pro zapřádání u spřádacího zařízení podle vynálezu se konec příze zavede zpět odtahovou trubicí 45 do spřádacího rotoru 34. Pro tuto pracovní operaci se otevře ventil 1, aby se konec příze mohl vtáhnout do spřádacího rotoru 34 podtlakem, panujícím v rotorové skříni 35. Současně se ojednocená vlákna 42 podtlakem, panujícím v rotorové skříni 35,neodvádějí odsávacím otvorem 43, ale přívodním kanálem 37 od vyčesávacího válečku 38. Odsávání v odsávacím otvoru 43 může být potom přerušeno. Ojednocená vlákna 42, přiváděná do spřádacího rotoru 34, a do tohoto spřádacího rotoru 34 vrácený konec příze potom vytvářejí při opětném odtahu příze zápředek, kterým je konec vrácené příze napojen na tvořící se přikrucovanou stužku ojednocených vláken 42. Aby se zajistilo vytvoření dobrého a rovnoměrného zápředku, který by měl při každém zapřádacím procesu stejný vzhled a stejnou kvalitu, je důležité, aby ventil 1 co nejrychleji a při všech zapřádacích operacích zajistil jen s velmi malými časovými odchylkami dosažení plné hodnoty podtlaku v rotorové skříni 35. Tato podmínka je zajištěna při použití ventilu 1 podle vynálezu.

Pro vytvoření rovnoměrného zápředku je také velmi důležité, aby zpětná doprava konce příze a vytvoření podtlaku byly vzájemně časově přesně synchronizovanými operacemi. Je proto nezbytné, aby reakční a otevírací doby ventilu 1 zůstávaly stejné i po mnoha otevíracích a zavíracích cyklech.

U spřádacího zařízení, zobrazeného na výkresu, je třeba řídit odsávání ojednocených vláken 42 odsávacím otvorem 43 tak, aby nemohlo být přerušeno před začátkem odsávání tlakovou hadicí 11, protože jinak dochází k navíjení vlákenného materiálu na vyčesávací váleček 38. Při uspořádání odsávacího otvoru 43 ve směru otáčení vyčesávacího válečku 38 mezi podávacím

- 6 CZ 283103 B6 ústrojím 40 a přívodním kanálem 37 pro ojednocená vlákna 42 by musela být zajištěna časová vazba mezi otevřením ventilu 1, zpětným přivedením konce příze do spřádacího rotoru 34 a odpojením odsávání odsávacím otvorem 43, aby ojednocená vlákna 42 byla přivedena ve vhodném časovém okamžiku k vrácenému konci příze. Ojednocená vlákna 42 v takovém případě přejdou na dráhu v přívodním kanále 37 teprve tehdy, až je odsávání odsávacím otvorem 43 přerušeno.

Při opatření spřádacího stroje větším počtem stejných spřádacích jednotek je výhodné, jestliže je magnetický ventil 30. nebo jiné, například mechanické spínací ústrojí, umístěn na obslužném automatu, který je společný pro větší počet takových spřádacích jednotek. Tím se dosáhne snížení pořizovacích i provozních nákladů, protože spínací prvky jsou potřebné jen v takovém případě, když je obslužný automat nasazen u konkrétního spřádacího místa pro vytváření zápředku.

Ventil 1 s odvzdušňovací jednotkou 4 pro rychlé odvzdušňování je použitelný i na jiných strojích a zařízeních, než jen na spřádacím zařízení pro předení s otevřeným koncem. Například je také vhodný pro jiná zařízení přádelen, zejména pro třecí spřádací zařízení, pneumatická spřádací zařízení nebo navíjecí nebo soukací zařízení, na kterých se rovněž pracuje s podtlakem a přetlakem vzduchu a u kterých musí být hodnoty těchto odlišných tlaků přesně nastavovány a udržovány a u kterých je nutno zajistit dosažení těchto hodnot přetlaku nebo podtlaku v přesně stanovených okamžicích.

Claims (5)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Ventil pro spínání proudu plynu v přádelnickém zařízení, jako spřádacím, navíjecím nebo soukacím zařízení, s vodicím kanálem ovládaným přetlakovým ovládacím škrticím prostorem, vyznačený tím, že sestává z membránového prostředku (100), pružně předepnutého do otevřené průchozí polohy, vymezujícího v pouzdře (3) ventilu tlakový prostor (20), a průchozí prostor (200), uzavíratelný membránovým prostředkem (100), přičemž tlakový prostor (20) je napojen jednak na tlakovací přípoj (17), a jednak na odvzdušňovací výstup (19), přičemž mezi sedlem (17A) tlakovacího přípoje (17) a sedlem (19A) odvzdušňovacího výstupu (19) je umístěn s vůlí uzávěr (300), uložený pohyblivě mezi první polohou, v níž je přitlačen přetlakem ze strany klidově rozepnutého membránového prostředku (100) k sedlu (17A) beztlakového tlakovacího přípoje (17), zatímco tlakový prostor (20) je spojen mezerou mezi těsnicím uzávěrem (300) a sedlem (19A) odvzdušňovacího výstupu (19) svolným prostorem, a druhou polohou, v níž je přitlačen přetlakem vtlakovacím přípoji (17) k sedlu (19A) uzavřeného odvzdušňovacího výstupu (19), zatímco tlakovaný tlakovací přípoj (17) je spojen mezerou mezi těsnicím uzávěrem (300) a sedlem (17A) tlakovacího přípoje (17) s tlakovým prostorem (20), tlakově rozpínaným proti škrcenému průchozímu prostoru (200), napojenému na ovládané vedení (11).
2. 2. Ventil podle nároku 1, vyznačený tím, že membránový prostředek (100) ventilu sestává z pružné hadice (2), vymezující průchozí prostor (200) a škrtící prstencový tlakový prostor (20), obklopující po obvodě hadici (2).
3. 3. Ventil podle nároku 2, vyznačený tím, že pružná hadice (2) je upnuta mezi dvojicemi svěracích členů (5, 7 a 5, 8) tuhého pouzdra (3) ventilu, mezi nimiž leží okolo hadice (2) prstencový tlakový prostor (20).
4. 4. Ventil podle nejméně jednoho z nároků laž3, vyznačený tím, že ovládané vedení (11) je podtlakové vedení.

   -7CZ 283103 B6
5. 5. Ventil podle nejméně jednoho z nároků laž4, vyznačený tím, že do tlakovacího přípoje (17) je vřazeno samostatné spínací ústrojí, jímž je tlakovací přípoj (17) otevíratelně a uzavíratelně spojen se zdrojem (33) přetlaku.