CZ281838B6 - Přístroj na měření napětí nití a podavač útku vybavený tímto měřícím přístrojem - Google Patents

Abstract

Přístroj (S) na měření napětí (T) nití (f), zejména útkových nití, které jsou navíjeny nebo odvíjeny za vytváření balónu (18); přístroj (S) pracuje s členem s proměnnou impedancí, například s diferenciálním kondenzátorem nebo s tlumivkou s proměnnou indukčností a zahrnuje alespoň jeden pohyblivý konstrukční prvek (1, 21, 31) a alespoň jeden pevný konstrukční prvek (2, 3, 22, 23, 23A, 28) jako součásti elektrického měřicího obvodu. Všechny konstrukční prvky přístroje (S) mají sestředěnou symetrii a průchod jejich středem pro nit (f), jejíž napětí (T) má být měřeno, s vodicím a vychylovacím očkem (6, 26, 32), umístěným v uzavírajícím vrcholu balónu (18) a upevněným na pohyblivém konstrukčním prvku (1, 21, 31) členu s proměnnou impedancí. Proměnné elektrické napětí, zjišťované na jednom z konstrukčních prvků (1, 21, 31) členu s proměnnou impedancí v závislosti na napětí (T) niti (f), klouzající očkem (6, 26, 32), je měřeno měřicím zařízením (5), napojeným na pohyblivýŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká přístroje na měření napětí nití, zejména útkových nití, které jsou navíjeny nebo odvíjeny za vytváření balónu, zachovávající nezměněnou předem stanovenou dráhu niti, využívající členu s proměnnou impedancí a zahrnující pohyblivý konstrukční prvek a alespoň jeden pevný konstrukční prvek jako součásti elektrického měřicího obvodu.

Hlavním a všeobecným úkolem vynálezu je vytvořit přístroj na měřeni napětí niti, aniž by byla podrobována dalšímu vychylování, jako je tomu v současné době u běžných zařízení, při vytváření balónu v důsledku provozních podmínek, nýbrž je využíváno vrcholu balónu jak při odvíjení niti přes hlavu, například na výstupu z podavače útku tkacího stroje, tak při jejím navíjení, například na dopřádacím stroji.

Dalším úkolem vynálezu je zlepšit podávání útkové niti k tkacímu stroji za použití podavačů útku, k nimž je přiřazen přístroj umožňující měřit napětí niti výše uvedeným způsobem, a používající údaje měření prováděných tímto přístrojem k ovlivňování operací zpracování, jímž je podávaná útková nit podrobena.

Dosavadní stav techniky

Uvažujeme-li zejména případ zásobování tkacího stroje, je nutno vzít v úvahu, že - jak je známo - účinnost moderních tkáčích strojů je ovlivňována, jak z hlediska množství, tak i kvality výrobku, napětím útkové niti, jíž jsou zásobovány, přičemž toto napětí závisí nejen na druhu a charakteristikách niti a na prováděném druhu tkaní, nýbrž i na velkém počtu dalších parametrů vystavených variacím, které lze obtížně kvantifikovat, například následkem rozdílů v charakteristikách předlohových cívek, a to jak v každé jednotlivé cívce, tak mezi cívkami navzájem, i když jsou části téže partie, nebo následkem změny podmínek prostředí, stárnutí součástí tkací soustavy, atd. Dále pak je dnes seřizování součástí brzdiček prováděno selektivním způsobem, přičemž je choulostivý úkol vhodné volby přenecháván citlivosti a zkušenosti obsluhy, které však nejsou vždy přiměřené.

Proto je zřejmý velký zájem o možnost získávat kvantitativní informaci o podmínkách brzdění útkových nití podávaných k tkacímu stroji, ve formě číselných údajů o napětí, vyjádřených v jednotkách absolutní nebo relativní síly na vhodné zobrazovací jednotce, a použít tuto informaci k automatickému a kontinuálnímu seřizování součástí brzdiček, aby byla zaručena neměnnost tohoto napětí.

Toho je velmi účinně dosaženo pomocí měřicího přístroje napětí, navrhovaného vynálezem, který - jak již bylo uvedeno - nijak nemění normální dráhu podávání od podavače útku k tkacímu stroji, jak k tomu nežádoucím způsobem dochází v případě doposud používaných zařízeni.

-1CZ 281838 B6

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky odstraňuje přístroj na měření napětí nití, zejména útkových nití, které jsou navíjeny nebo odvíjeny za vytváření balónu, zachovávající nezměněnou předem stanovenou dráhu niti, využívající členu s proměnnou impedancí a zahrnující pohyblivý konstrukční prvek a alespoň jeden pevný konstrukční prvek jako součásti elektrického měřicího obvodu, jehož podstata spočívá v tom, že všechny jeho konstrukční prvky jsou středově symetrické a jejich středem je proveden průchod pro nit, přičemž vodicí očko niti je v poloze odpovídající uzavírajícímu vrcholu balónu a upevněné na pohyblivém konstrukčním prvku členu s proměnnou impedancí, přičemž měřicí zařízení elektrického napětí je spojeno s pohyblivým konstrukčním prvkem.

člen s proměnnou impedancí, který je součástí přístroje může být kapacitní člen s proměnnou impedancí, sestávající z diferenciálního kondenzátoru nebo z tlumivky s proměnnou indukčností, napájené oscilátorem.

V prvním případě, který se v současné době zdá být z konstrukčního hlediska nejproveditelnější, zahrnuje čtyři vedle sebe uspořádané desky, které jsou středově symetrické a jsou opatřeny středovým průchodem podél jejich společné osy, přičemž dvě z těchto desek tvoří první pevný konstrukční prvek, třetí deska tvoří druhý pevný konstrukční prvek a čtvrtá deska tvoří pohyblivý konstrukční prvek kondenzátoru, přičemž jsou tyto konstrukční prvky vzájemně odděleny izolačními vložkami a pevné konstrukční prvky jsou vysokofrekvenčním generátorem napájeny stálým napětím, zatímco pohyblivý konstrukční prvek je napojen na měřicí zařízení elektrického napětí. První z pevných konstrukčních prvků tvoří desku bez potenciálu diferenciálního kondenzátoru a současně působí jako jeho ochranné stínění, zatímco druhý konstrukční prvek tvoří jeho živou desku.

Desky tvořící pevné konstrukční prvky a pohyblivý konstrukční prvek diferenciálního kondenzátoru mohou být bud kovové lamely, nebo, alespoň zčásti, kovové destičky na keramických podložkách.

Vynález také umožňuje zlepšení funkce podavače útku pro tkáči stroje tím, že na jeho výstupu a souose s ním se umístí středově symetrický přistroj na měření napětí nití.

Jestliže se jedná o podavač s brzdicími zařízeními, vhodný pro jehlové tkací stroje, mohou na něm být uspořádány prostředky pro seřizováni brzdicích zařízeni podavače útku, přičemž jsou tyto prostředky napájeny signály přístroje.

Jeden z těchto prostředků může být tvořen komparátorem, který je spojen s přístrojem a se zdrojem referenčních signálů.

Alternativně, jedná-li se o podavač odměřovaciho typu, vhodný pro tryskové tkací stroje, mohou být použity regulační prostředky přiřazené k podavači nebo k tkacímu stroji, napájené signály přístroje.

-2CZ 281838 B6

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže osvětlen pomocí výkresů, na nichž znázorňuje obr. 1 přehledné schéma přístroje na měření napětí niti či tahoměru, se členem s proměnnou impedancí podle vynálezu, s kapacitním členem s proměnnou impedancí, sestávajícím z diferenciálního kondenzátoru, obr. 2 schéma prvního provedení přístroje podle vynálezu, obr. 3 schéma druhého provedení přístroje podle vynálezu, s indukčním členem s proměnnou impedancí, sestávajícím z tlumivky s proměnnou indukčnosti, obr. 4, 5 a 6 tři různé způsoby přiřazení přístroje podle vynálezu k podavačům útku pro jehlové tkací stroje vybavené různými brzdicími systémy, obr. 7 blokové schéma ukazující jak je podle vynálezu umožněno kontrolovat a upravovat napětí niti podávané podavačem útku pro jehlové tkací stroje ovládáním brzdicích zařízení tak, aby působila v závislosti na měření napětí, prováděném přístrojem přiřazeným k podavači útku, a obr. 8,9 a 10 tři různé způsoby přiřazeni přístroje podle vynálezu k odméřovacími podavači útku tryskového tkaciho stroje.

Příklady provedení vynálezu

Jak je znázorněno na obr. 1, zahrnuje přístroj S na měření napětí niti či tahoměr se členem s proměnnou impedancí podle vynálezu pohyblivý konstrukční prvek 1 umístěný izolovaně mezi dvěma pevnými konstrukčními prvky 2 a 3, které jsou rovněž vzájemně izolované. První pevný konstrukční prvek 2 působí jako živá deska, zatímco druhý pevný konstrukční prvek 2 působí jako deska bez potenciálu a jako ochranné stíněni. Pevné konstrukční prvky 2 a 2 jsou vysokofrekvenčním generátorem 4. napájeny stálým napětím, zatímco voltmetr 5, napojený na pohyblivý konstrukční prvek 1, umožňuje měřit proměnné elektrické napětí na tomto pohyblivém konstrukčním prvku 1.

Všechny tři konstrukční prvky 1, 2 a 3 přístroje S na měření napětí niti jsou středově symetrické a v blízkosti a podél jejich středové osy A-A prochází nit f jejíž napětí má být měřeno. Nit f volné prochází mezi pevnými konstrukčními prvky 2 a 3. přes široké mezery 2A, 3A, aniž by se jich dotýkala, avšak při průchodu mezerou 3B pohyblivého konstrukčního prvku 1 se tohoto dotýká prostřednictvím jeho středového vodícího očka 6, které je užší než mezery 2A, 3A a je umístěno ve vrcholu balónu vytvářeného nití f, například na výstupu z podavače útku nebo při navíjeni na dopřádacím stroji, aby byl balón uzavřen, aniž by tím bylo zapotřebí nebo způsobováno jakékoliv další vychylování niti f za účelem provádění měřeni jejího napětí.

Poněvadž se napětí niti f mění, pohyblivý konstrukční prvek 1 výše popsaného přístroje S podléhá změnám své polohy, jimž odpovídají změny elektrického napětí na pohyblivém konstrukčním prvku 1, které je měřeno voltmetrem 5. Elektrické napětí odečtené na voltmetru 5 takto v každém okamžiku představuje napětí niti f na pohyblivém konstrukčním prvku 1.

Obr. 2 ukazuje, jak může být přístroj na měření napětí niti se členem s proměnnou impedancí podle vynálezu vytvořen k vedení útkové niti od podavače útku k tkacímu stroji podle všeobecné, výše popsané konstrukce.

-3CZ 281838 B6

Přístroj znázorněný na obr. 2 sestává v podstatě z diferenciálního kondenzátoru zahrnujícího čtyři vedle sebe uspořádané desky 21, 22, 23., 23A, které mohou být tvořeny bud kovovými lamelami, nebo kovovými destičkami na podložkách z keramického materiálu, mají středový průchod kolem jejich společné osy A-A a jsou vzájemně oddělené izolačními vložkami 27 vhodné tloušťky. Desky 23 a 23A tvoří pevné unipotenciální desky, elektricky pojené s pólem bez potenciálu vysokofrekvenčního generátoru a s uzemněním soustavy, a působí také jako elektromagnetické stínění, aby bylo zabráněno ovlivňováni měření případnými sousedícími vodivými tělesy. Deska 22 tvoří pevnou desku spojenou s živým pólem generátoru. A konečně deska 21, spojená s detekčním obvodem, tedy s měřicím voltmetrem, tvoří pohyblivou desku, sestávající z tenké a elastické kovové lamely napnuté během konstrukce zařízení, nebo alternativně z vysoce tuhého keramického tělesa potaženého kovovým povrchem. Ve středu desky 21 je uspořádáno očko 26 z dielektrického materiálu.

Posuzujeme-li podrobně činnost přístroje znázorněného na obr. 2, je možno si povšimnout, že změna směru, udělovaná niti f očkem 26, je určována výměnou sil mezi oběma tělesy, která nakonec vyúsťuje do reakční síly R na upevnění očka 26, jejíž směr a modul závisí na měřeném napětí T niti f na úhlech vstupu a výstupu vzhledem k ose očka 26., na třecím namáhání mezi nití f a očkem 26, a na sekundárních účincích určovaných otáčením niti f a charakteristikami pružnosti desky 21.

Reakční sila R je v každém případě úměrná napětí T a tudíž rozložením síly R na její složky podél osy A-A a ve směru kolmém k ni - vzhledem k symetrii soustavy - se složka kolmá k ose A-A velmi přibližně rozmístí v rovině pohyblivé desky 21 a je vyvažována radiální reakci této desky, která je velmi tuhá, zatímco složka působící podél osy A-A je vyvažována axiální reakcí, určovanou nepatrným průhybem desky 21 ve směru osy A-A, činícím několik málo setin milimetru, kde průhyb je přímo úměrný napětí T niti f.

Relativní pohyb pohyblivé desky 21 vzhledem k pevným deskám 22 a 23, 23A má z elektrického hlediska za následek změnu poměru kapacit, což ovlivňuje hodnotu elektrického napětí na pohyblivé desce 21, zjišťovaného voltmetrem 5 s ní spojeným a tvořícím součást přístroje.

Symetrie konstrukce přístroje S umožňuje provádět měření podél celé dráhy pohybu navíjené nebo odvíjené niti, jelikož poloha niti vytváří jen nepatrné neurčitosti, tvořící součást očekávaných chyb měření. Proto v praxi, zůstává-li poloha tkacích nebo spřádacích prvků neměnná, je možno se vyhnout, jak je žádoucí a jak již bylo vyzvednuto, použití očka na výstupu z těchto prvků vychýlením niti na výstupu z balónu přímo očkem 26 pohyblivé desky 21.

Technika diferenciálního kondenzátoru, ačkoliv je známá a používaná v přístrojích různých druhů, vykazuje v konkrétním případě vynálezu, diky geometrii použité v konstrukci tohoto kondenzátoru, význak zcela původní, který umožňuje provádět měření napětí niti, aniž by nit byla nucena sledovat klikatou dráhu na převáděcích místech malých poloměrů s tím způsobovaným měněním

-4CZ 281838 B6 napětí a zvýšením počtu nahodilých přetrhu, které jsou na úkor výkonnosti tkacího stroje a kvality niti a/nebo vyráběného textilního výrobku.

Jinými slovy, přístroj S podle vynálezu je schopen měřit napětí niti, aniž by bylo nutno napřed měnit její dráhu. Podle vynálezu je ve skutečnosti využíván mechanismus vytvářející kužel balónu k vytváření axiální síly, způsobující průhyb pohyblivé desky. Dále pak toto řešení umožňuje realizovat velmi kompaktní měřicí přístroj, který lze snadno přiřadit k tkacím i spřádacím zařízením s nimiž má spolupracovat, tím, že je umístěn například na výstupu z podavače útku. Kromě toho může pracovat také autonomně, například v kombinaci s kluznými čidly piezoelektrického typu.

Obr. 3 ukazuje, jak může být přístroj podle vynálezu realizován za použití tlumivky s proměnnou indukčností, jako alternativy k diferenciálnímu kondenzátoru.

Podle tohoto provedení zahrnuje přístroj podle vynálezu pevný elektromagnetický konstrukční prvek, sestávající z nosné konstrukce 28., souosé s vodicím očkem 29., a z elektromagnetické cívky 30, souosé s tímto vodicím očkem 29 a napájené oscilátorem, a pohyblivý konstrukční prvek, sestávající z kovové lamely 31. mající středové vodicí a vychylovací očko 32 niti f souosé s vodicím očkem 29 pevného konstrukčního prvku. Lamela 31 nese kolem očka 32 uspořádaný prvek 33 z vysoce permeabilního materiálu, schopný uzavírat magnetický obvod cívky .30, od níž je oddělen vzduchovou mezerou několika málo desetin milimetru. Axiální deformace lamely 31 následkem napětí niti způsobuje změny ve velikosti vzduchové mezery a následkem toho změny indukčností cívky 30. Elektrické napětí měřené na pólech cívky 30 závisí na pohybech lamely 31 a je zřejmě funkcí napětí niti.

Přístroj podle vynálezu je vhodný zejména k použiti - jak již bylo uvedeno - při podávání niti k tkacím strojům pomocí podavače útku.

Přístroj může být s výhodou umístěn na konci běžného podavače. útku jako náhrada za obvyklé výstupní očko niti, nebo může být jiným způsobem přiřazen k podavači útku mezi podavačem a zásobovaným tkacím strojem.

Tři různé způsoby přiřazení měřicího přístroje S podle vynálezu k podavačům útku, vybaveným různými systémy brzdění odváděné niti, podávané k tkacímu stroji, jsou znázorněny na obr. 4, 5 a 6.

Podavač útku na obr. 4 zahrnuje kovovou brzdičku, zatím co podavač útku na obr. 5 je vybaven kartáčovou brzdičkou a podavač útku na obr. 6 má kartáčovou brzdičku přiřazenou k brzdičce tvořené dvojitou listovou pružinou.

Útková nit f, navinutá na bubnu 8 podavače útku, je odváděna přes příslušná brzdicí zařízení 9, 9A a 9B a je vychylována očkem 6. pohyblivého konstrukčního prvku přístroje S, aby byla následné odtahována tkacím strojem tažnou silou, která závisí na hodnotě

-5CZ 281838 B6 brzdění, předem nastavené na podavači útku, a která je měřena přístrojem S.

U podavačů útku, které jsou vybaveny přístrojem S podle vynálezu, jako je tomu u podavačů na obr. 4, 5 a 6, skutečnost, že disponují elektrickým signálem úměrným napětí útkové niti, usnadňuje použití automatických zařízení ke kontrole a upravování brzdění niti tím, že zajišťují, aby brzdicí prvek před přístrojem S působil v závislosti na měření napětí.

Na blokovém schématu na obr. 7, bez ohledu na druh použité brzdičky, nechť je přiřazena k podavači útku nebo od něho oddělena, lze vidět, že elektrický signál vydávaný přístrojem S, přiřazeným k podavači útku za jeho brzdicí jednotkou F, je napřed zpracován v členu 10, aby bylo možno z tohoto signálu získat potřebné informace, jako střední hodnotu, vrcholovou hodnotu nebo jiné údaje. Tyto informace jsou v členu 11, tvořeném komparátorem, porovnávány s referenční hodnotou, která může být uživatelem předem nastavena pomocí programovacího a zobrazovacího zařízeni 12. Z toho odvozený signál odchylky je vhodně zesilován v členu 13 a kmitočtově omezován v členu 14, tak aby byly zaručeny požadované parametry stálosti, přesnosti a rychlosti soustavy. Nyní je řídicí signál, poté, když byla jeho energie vhodně zesílena v členu 15, vyslán mechanické akční jednotce brzdicí jednotky F podavače útku, která mění podmínky brzdění. Tyto podmínky jsou pochopitelné měřeny přístrojem S, aby tak byl uzavřen řídicí okruh soustavy.

Je zřejmé, že zpracovávání signálu vydávaného přístrojem S může být prováděno analogovým i číslicovým způsobem při zavedení příslušných převáděcích článků a že v případě, že soustava pracuje ve spojení s odvíječem, je možno ke zpracovávání informací použít stejnou řídicí elektroniku tohoto posledně jmenovaného zařízení.

Jak bylo výše uvedeno, umožňuje popsaný způsob použití přístroje podle vynálezu pozitivním způsobem seřizovat napětí niti předběžným nastavením požadované hodnoty a udržováním této hodnoty na konstantní výši při měnění parametrů, které ji mohou ovlivňovat, a to nejen na jednom stroji, nýbrž i na dalších strojích, čímž je sjednocována produkce celé tkalcovny z hlediska množství i jakosti.

V případě tryskových tkacích strojů nachází přístroj podle vynálezu další, velmi užitečné použití. Může být použit k měření napětí útkové niti odvíjené z odměřovacího podavače útku a zajišťovat seřízení tkacího stroje zpětnovazební činností, aby bylo umožněno nejsprávnější zanášení útku.

Je známo, že při moderní technice tryskového tkaní, ať pneumatického nebo hydraulického, je zanášení útku prováděno hlavní tryskou, umístěnou na bidle v blízkosti paprsku, a případně pomocí dalších sekundárních trysek, rozmístěných podél paprsku. Dále může být k usnadnění zanášení použita předřadná tryska, umístěná před hlavní tryskou a tvořící většinou součást pevné konstrukce tkacího stroje.

-6CZ 281838 B6

Jelikož toto uspořádání nezahrnuje žádný mechanický nosič útku, je tažná síla působící na zanášenou nit velmi omezená a nit je odměřovacím podavačem útku odtahována s nejnižším možným napětím, přičemž je navíjecí jednotka podavače uspořádána tak, aby odvíjení kladla nejmenší možný odpor.

Navíc je nutné, aby nit dosáhla hlavní trysku, aniž by byla vychylována, což by nevyhnutelně způsobovalo zvýšení napětí.

Vysoké napětí útkové niti prodlužuje prohozní časy a k zamezení této nevýhody je nutno upravit seřízení tkacího stroje zvýšením tlaku média a/nebo prodloužením doby jeho působení.

Je nutno si povšimnout, že přes různé konstrukční úpravy, sledující omezení napětí niti na výstupu z navíjecí jednotky odméřovacího podavače útku, velmi rychlé a nepravidelné odvíjení niti s vytvářením balónu, což je typické pro odvíjení přes hlavu, vytváří v niti určité napětí, které je vázáno jak na podmínky odvíjení, tak na charakteristiky samotné niti.

Není snadné měřit toto napětí niti pomocí běžných tahoměrů, které nit nutí k vychylování, čímž je vytvářeno přídavné napětí.

Použití přístroje na měření napětí niti podle vynálezu umožňuje tento problém účinně řešit, poněvadž v případě odvíjení přes hlavu může být tento přístroj S umístěn ve shodě s očkem uspořádaným na výstupu z odméřovacího podavače útku.

Obr. 8 ukazuje odměřovací podavač útku, na jehož výstupu je uspořádán přístroj S podle vynálezu. Útková nit f, vystupující z očka 6 tohoto přístroje, které je také očkem na výstupu z podavače, je tkacím strojem odtahována prostřednictvím hlavní trysky 17. Vytváření balónu 18 způsobuje klouzání niti f očkem 6 a síla na ně působící je zjišťována přístrojem S.

To umožňuje měřit napětí útkové niti bez použití nějakého měřicího přístroje, který by mohl mít vliv na napětí a toto měnit.

U některých konstrukcí odměřovacích podavačů útku není použito výstupního očka, nýbrž odvíjená nit je zaváděna přímo do hlavní trysky nebo do předřadné trysky.

V tomto případě může být přístroj S uspořádán těsně před hlavní tryskou nebo předřadnou tryskou, aniž by se tím změnila geometrie dráhy niti během jejího zanášení.

Obr. 9 ukazuje přístroj S je, zcela blízko u vstupu do udává přístroj S napětí niti, a zvýšená napětí, způsobované a odměřovacím podavačem útku.

uspořádaný na bidle tkacího strohlavní trysky 17. V tomto případě způsobované vzájemným vytvářením balónu 18, pohybem mezi bidlem

Je mimořádně užitečné mít možnost disponovat přístrojem schopným měřit napětí útkových nití během jejich zanášení, poněvadž přístroj především umožňuje snižovat napětí na minimum tím, že reaguje na vzájemnou polohu mezi odměřovacím podavačem útku a tkacím strojem, kromě toho lze vyvolávat působeni zpětnou vaz

-7CZ 281838 B6 bou, tak, aby bylo možno působit na provozní parametry tkacího stroje analyzováním změn napětí, zaznamenávaných na krátkých nebo dlouhých časových úsecích.

Je známo, že přes úsilí vynakládané na snížení vstupního napětí na minimum dochází často ke změnám napětí útkové niti během normálního provozu tkacího stroje a že tyto změny mají vesměs za následek kolísavé prohozní časy.

Zanášení útku při vyšším napětí odpovídá delšímu prohoznímu času a naopak.

Změny napětí jsou způsobovány například podmínkami vinutí předlohové cívky, změnami struktury niti a kolísáním množství preparačních prostředků v niti, které nelze vždy a zcela neutralizovat zařazením odméřovacího podavače útku.

Tím jsou tudíž určovány změny v prohozních časech útků. Je velmi důležité ověřit si, zda je změna v těchto prohozních časech příležitostná nebo zda tyto časy mají během provozní doby tkacího stroje tendenci se prodlužovat nebo zkracovat.

Jen zřídka je možné a vhodné zasahovat, jestliže je změna prohozního času útku příležitostná. Naopak je velmi prospěšné mít možnost zasáhnout v případě, kdy lze počítat s konkrétními tendencemi časů. Přistroj podle vynálezu je pro tento účel skutečně vhodný.

Vhodné zpracovaný signál, vydávaný přístrojem S, je možno použít ke korigování prohozních časů útku, určovaných výše uvedenými tendencemi.

Jak je známo, je možno prohozní časy útků měnit například měněním tlaku, jímž je nit podávána k hlavní trysce a k sekundárním tryskám, nebo měněním časů foukání.

Schéma na obr. 10 ukazuje podávání útkové niti na pneumatickém tryskovém tkacím stroji s odměřovacim podavačem útku, na němž je použit přístroj S podle vynálezu ve formě výstupního očka 6, jako v případě na obr. 8. Tento přístroj S zjišťuje napětí útkové niti f zanášené do prošlupu tryskou 17, která je přerušovaně napájena stlačeným vzduchem ze zásobníku 19.

Přívod vzduchu k trysce 17 je regulován akční jednotkou 19A, zatímco tlak vzduchu v zásobníku 19 je regulován regulátorem 19B tlaku.

Signál vydávaný přístrojem S, vhodně zpracovaný procesorem 20 signálů, je použit k měnění tlaku vzduchu v zásobníku 19, z něhož má být přiváděn k hlavní trysce 17, působením na regulátor 19B tlaku prostřednictvím k němu přiřazené řídicí jednotky 19C.

Takto je realizováno zařízení se zpětnovazebním působením, umožňující měnit tlak vzduchu přiváděného k hlavní trysce 17 tkacího stroje, tím, že je použito hodnoty napětí útkové niti, zjištěné přístrojem S, který v důsledku použitého konstrukčního členění nemění hodnoty napětí niti.

-8CZ 281838 B6

Příklad znázorněný na obr. 10 ukazuje, jak lze regulovat tlak vzduchu přiváděného k hlavní trysce 17. Avšak zmíněné zpětnovazební působení může být použito i k regulování tlaku vzduchu přiváděného k sekundárním tryskách a/nebo k regulování časů foukání hlavní trysky 17 a sekundárních trysek.

Je pochopitelné, že výše popsané regulace se zpětnovazebním působením mohou být použity jednotlivě nebo v různých kombinacích tak, aby bylo dosaženo nejvyšší účinnosti.

Claims (13)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Přístroj na měření napětí nití, zejména útkových nití, které jsou navíjeny nebo odvíjeny za vytváření balónu, zachovávající nezměněnou předem stanovenou dráhu niti, využívající členu s proměnnou impedancí a zahrnující pohyblivý konstrukční prvek a alespoň jeden pevný konstrukční prvek jako součásti elektrického měřicího obvodu, vyznačující se tím, že všechny jeho konstrukční prvky jsou středové symetrické a jejich středem je proveden průchod pro nit (f), přičemž vodicí očko (6, 32) niti (f) je v poloze odpovídající uzavírajícímu vrcholu balónu (18) a upevněné na pohyblivém konstrukčním prvku (1) členu s proměnnou impedancí, přičemž měřicí zařízení (5) elektrického napětí je spojeno s pohyblivým konstrukčním prvkem (1).
2. 2. Přístroj podle nároku 1, vyznačující se tím, že člen s proměnnou impedancí je kapacitní člen s proměnnou impedancí, sestávající z diferenciálního kondenzátoru.
3. 3. Přístroj podle nároku 1, vyznačující se tím, že člen s proměnnou impedancí je tlumivka s proměnnou indukčností, napájená oscilátorem.
4. 4. Přístroj podle nároku 2, vyznačující se tím, že diferenciální kondenzátor zahrnuje čtyři vedle sebe uspořádané desky (21, 22, 23, 23A), které jsou středové symetrické a jsou opatřeny středovým průchodem podél jejich společné osy (A-A), přičemž dvě z těchto desek (23, 23A) tvoří první pevný konstrukční prvek, třetí deska (22) tvoří druhý pevný konstrukční prvek a čtvrtá deska (21) tvoří pohyblivý konstrukční prvek kondenzátoru, přičemž jsou konstrukční prvky tvořené deskami (21, 22, 23, 23A) vzájemné odděleny izolačními vložkami (27) a pevné konstrukční prvky tvořené deskami (22, 23, 23A) jsou vysokofrekvenčním generátorem (4) napájeny stálým napětím, zatímco pohyblivý konstrukční prvek je čtvrtá deska (21) a je napojena na měřicí zařízeni (5) elektrického napětí.
5. 5. Přístroj podle nároku 4, vyznačující se tím, že první z pevných konstrukčních prvků tvoří desku (23, 23A) bez potenciálu diferenciálního kondenzátoru, zatímco druhý pevný konstrukční prvek tvoří jeho živou desku (22).

   -9CZ 281838 B6
6. 6. Přístroj podle nároku 5, vyznačující se tím, že pevný konstrukční prvek, tvořící desku (23, 23A) bez potenciálu diferenciálního kondenzátoru, je součástí jeho ochranného stínění.
7. 7. Přístroj podle nároku 4, že desky (22, 23, 23A), kovové lamely.

   vyznačující se tím, tvořící pevné konstrukční prvky, jsou
8. 8. Přístroj podle nároku 4, vyznačující se tím, že desky (22, 23, 23A), tvořící pevné konstrukční prvky, jsou alespoň zčásti kovové destičky na keramických podložkách.
9. 9. Přístroj podle nároku 4, vyznačující se tím, že desky (22, 23, 23A), tvořící pevné konstrukční prvky, jsou kruhové.
10. 10. Přístroj podle nároku 4, vyznačující se tím, že deska (21), tvořící pohyblivý konstrukční prvek, sestává z napjaté, tenké, elastické, kovové lamely.
11. 11. Přistroj podle nároku 4, vyznačující se tím, že deska (21), tvořící pohyblivý konstrukční prvek, je kovová destička na tuhé keramické podložce.
12. 12. Přístroj podle nároku 4, vyznačující se tím, že deska (21), tvořící pohyblivý konstrukční prvek, je kruhová.
13. 13. Přístroj podle nároku 3, vyznačující se tím, že pevný konstrukční prvek tlumivky s proměnnou indukčnosti je elektromagnetická cívka (30) napájená oscilátorem a pohyblivý konstrukční prvek tlumivky s proměnnou indukčnosti je lamela (31) z feromagnetického materiálu nebo nesoucí feromagnetický prvek, a tyto konstrukční prvky (30, 31) jsou středově symetrické a jsou opatřeny průchodem jejich středem pro nit (f) s vodicím očkem (32), uspořádaným ve středu pohyblivého konstrukčního prvku (31), přičemž je k cívce (30) přiřazeno zařízení (5) na měření elektrického napětí.