Elektronová tryska in line

Oblast techniky

Vynález se týká elektronových trysek in line, jako jsou trysky používané v barevných obrazovkách, a zvláště takových trysek, které mají zlepšenou konstrukci oblasti tvarování elektronového svazku.

Dosavadní stav techniky

Elektronová tryska in line je zkonstruována pro generování nebo iniciování s výhodou tří elektronových svazků ve společné rovině a k nasměrování těchto elektronových svazků podél konvergentních drah k bodu nebo malé oblasti konvergence v blízkosti stínítka obrazovky. Všechny elektronové trysky in line mají oblast tvarování elektronového svazku a hlavní zaostřovací čočku a mohou také obsahovat předostřovací oblast. Oblast tvarování elektronového svazku obvykle zahrnuje katody a tři za sebou uspořádané elektrody. Předostřovací čočka může obsahovat dvě nebo tři elektrody. Hlavní zaostřovací čočka je obvykle vytvořena dvěma v odstupu uspořádanými elektrodami.

Druhá elektroda, počítáno ve směru od katod, obvykle nazývaná stínicí mřížka, je zpravidla vytvořena ve tvaru desky. Takový deskovítý tvar je často příčinou, že tato elektroda se v průběhu činnosti elektronové trysky ohýbá nebo pruží. V oboru je známé použití malých zesílených okrajů této elektrody pro její zpevnění . Ovšem dokonce i s tímto zpevněním se tyto elektrody v průběhu činnosti trysky do určité míry prohýbají.

Další problém, ke kterému v elektronové trysce dochází, je jiskření, které se může objevit mezi druhou a třetí elektrodou, počítáno ve směru od katod. Takové jiskření je zvýrazněno, jestliže jedna z elektrod je opatřena výstupkem přivráceným k druhé elektrodě.

Vynález se snaží vyřešit tyto problémy zajištěním zlepšené konstrukce oblasti tvarování elektronového svazku v elektronové trysce in line.

Podstata vynálezu

Zlepšená elektronová tryska in-line podle vynálezu zahrnuje soustavu elektrod, uspořádanou v odstupu od tří katod ve směru podélné osy trysky. Elektrody vytvářejí alespoň oblast tvarování elektronového svazku a hlavní zaostřovací čočku v drahách tří elektronových svazků, a to středového svazku a dvou postranních svazků. Každá z elektrod je opatřena třemi v řadě uspořádanými otvory pro průchod tří elektronových svazků. Oblast vytváření elektronového svazku zahrnuje katody a tři za sebou uspořádané elektrody, a to řídicí mřížku, stínicí mřížku a první předostřovací elektrodu. Zlepšení spočívá v tom, že stínicí mřížka je opatřena dvěma lineárními prolisy, a to vždy jedním na každé straně řady otvorů a paralelně se směrem in line těchto otvorů. Lineární prolisy vyčnívají ve směru rovnoběžném s podélnou osou a jsou uspořádány podél dna první předostřovací elektrody, které

-1CZ 281389 B6 stranově obepínají a takto překrývají. Na povrchu první předostřovací elektrody, přivráceném k elektrodě stínicí mřížky, je první předostřovací elektroda opatřena dvěma lineárními kanálky, a to na každé straně řady otvorů. Kanálky jsou v bezprostředním sousedství lineárních prolisů na elektrodě stínicí mřížky a s odstupem sledují tvar lineárních prolisů. Toto zlepšení zajišťuje tužší stínicí mřížku a změnou tvaru první předostřovací elektrody minimalizuje možnou příčinu jiskření, která by mohla být způsobena zlepšením v elektrodě stínicí mřížky.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále podrobněji popsán podle připojených výkresů, kde na obr. 1 je boční pohled na elektronovou trysku zahrnující příkladné provedení tohoto vynálezu, na obr. 2 je boční průřez stínicí mřížkou a k ní přivrácenou částí první předostřovací elektrody podle dosavadního stavu techniky a na obr. 3 je boční průřez stínicí mřížkou a přivrácenou částí první předostřovací elektrody z obr. 1, podle vynálezu.

Příkladné provedení vynálezu

V detailu elektronová tryska 10, znázorněná na obr. 1, obsahuje dvě izolační nosné tyčinky 12, na nichž jsou připevněny různé elektrody. Tyto elektrody zahrnují tři v odstupu od sebe uspořádané koplanární katody 14, z nichž pouze jedna je znázorněna, elektrodu 16 řídicí mřížky, elektrodu 18 stínicí mřížky, první předostřovací elektrodu 20. druhou předostřovací elektrodu 22, první hlavní zaostřovací elektrodu 24, plnící současně funkci třetí předostřovací elektrody, a druhou hlavní zaostřovací elektrodu 26. uspořádané podél skleněných tyčinek 12 ve vyjmenovaném pořadí a ve směru podélné osy Z. Každá z těchto elektrod je opatřena třemi otvory v řadě pro umožnění průchodu tří koplanárních elektronových svazků. Hlavní elektrostatická zaostřovací čočka v trysce 10 je vytvořena mezi první hlavní zaostřovací elektrodou 24 a druhou hlavní zaostřovací elektrodou 26.. První hlavní zaostřovací elektroda 24 se také někdy nazývá zaostřovací elektrodou, protože je k ní přivedeno zaostřovací napětí, a druhá hlavní zaostřovací elektroda může být nazývána elektrodou anody, protože je k ní přivedeno anodové napětí. První hlavní zaostřovací elektroda 24 je vytvořena hrncovítým výliskem 28 první hlavní zaostřovací elektrody 24 a miskovitým výliskem 30 první hlavní zaostřovací elektrody 24, které jsou spojeny svými otevřenými konci. Druhá hlavní zaostřovací elektroda 26 je vytvořena miskovitým výliskem 32 druhé hlavní zaostřovací elektrody 26 a profilovým výliskem 34 druhé hlavní zaostřovací elektrody 26, které jsou také spojeny svými otevřenými konci. Stínicí pohárek 36 je připojen k profilovému výlisku 34 druhé hlavní zaostřovací elektrody 26 na výstupu elektronové trysky 10.

Všechny elektrody elektronové trysky 10 jsou bud přímo, nebo nepřímo připevněny ke dvěma izolačním nosným tyčinkám 12. Izolační nosné tyčinky 12 mohou být protaženy a mohou nést elektrodu 16 řídicí mřížky a elektrodu 18 stínicí mřížky, nebo tyto dvě elektrody mohou být připojeny k první předostřovací elektrodě 20 nějakými jinými izolačními prostředky. Izolační nosné tyčinky 12 jsou s výhodou vyrobeny ze skla a potom zahřátý a přitlačeny na čelisti elektrod tak, že sklo tyčinek obepne čelisti elektrod.

-2CZ 281389 B6

První předostřovací elektroda 20 je konstruována ze dvou hrnečkoví tých částí, které jsou spojeny na svých otevřených koncích. Jedna tato hrnéčkovitá část spoluvytváří oblast tvarování elektronového svazku v elektronové trysce 10 a druhá tato hrnéčkovitá část spoluvytváří předostřovací čočku elektronové trysky

Obrázek 2 znázorňuje hrnéčkovitou elektrodu 38 stínící mřížky a k ní přivrácenou část miskovité první předostřovací elektrody 40 podle dosavadního stavu techniky. Nejmenší rozteč mezi těmito elektrodami je mezi dnem 42 hrnéčkovité elektrody 38 stínící mřížky a dnem 44 miskovité první předostřovací elektrody £0. Směrem ven od dna 42 hrnéčkovité elektrody 38 stínící mřížky a dna 44 miskovité první předostřovací elektrody 40 je v odstupu od střední části 48 miskovité první předostřovací elektrody 40 uspořádána střední část 46 hrnéčkovité elektrody 38 stínící mřížky, a to ve vzdálenosti jen o něco větší než je rozteč mezi těmito elektrodami. Například v jednom příkladném provedení podle dosavadního stavu techniky je rozteč mezi dnem 42 hrnéčkovité elektrody 38 stínící mřížky a dnem 44 miskovité první předostřovací elektrody 40 rovna 0,76 mm, vzdálenost mezi nejbližšími povrchy mezilehlých částí je 0,89 mm a vzdálenost mezi hranou 50 střední části 46 hrnéčkovité elektrody 38 stínící mřížky a miskovítou první předostřovací elektrodou 40 je 1,08 mm.

Obr. 3 znázorňuje elektrodu 18 stínící mřížky a přivrácený povrch 52 první předostřovací elektrody 20 konstruované v souladu s tímto vynálezem. Elektroda 18 stínící mřížky je miskovítého tvaru. Ve dně 54 elektrody 18 stínící mřížky jsou v řadě uspořádané první otvory 56, z nichž je znázorněn jen jediný, a podél nich jsou vytvořeny dva lineární prolisy 58, a to na každé straně řady prvních otvorů 56. Lineární prolisy 58 jsou uspořádány vzájemně rovnoběžně a rovnoběžně se směrem řady prvních otvorů 56. Oba lineární prolisy 58 vyčnívají ve směru rovnoběžném s podélnou osou Z elektronové trysky 10 podél dna 60 první předostřovací elektrody 20, která je hrnéčkovitého tvaru, takže poněkud překrývají třetí první předostřovací elektrodu 20 ve směru podélné osy Z. Vytvoření dvou lineárních prolisů 58 v elektrodě 18 stínící mřížky silně zlepšuje tuhost této elektrody. Přidáním dvou velkých lineárních prolisů 58 na elektrodu 18 stínící mřížky se však zvyšuje možnost vytváření jiskření na lineárních prolisech 58, pokud by nebyly provedeny další změny. Pro snížení rizika jiskření mezi elektrodou 18 stínící mřížky a první předostřovací elektrodou 20 se vzdálenost lineárních prolisů 58 od kteréhokoliv bodu první předostřovací elektrody 20 zvětšuje předtvarováním první předostřovací elektrody 20.

První předostřovací elektroda 20 zahrnuje mezilehlou část 62, která je skloněna pod větším úhlem vzhledem ke dnu 60 první předostřovací elektrody 20, než je tomu u střední části 48 miskovité první předostřovací elektrody 40 vůči dnu 44 miskovité první předostřovací elektrody 40, a která je zakřivena pro vytvoření dvou lineárních kanálků 64 na každé straně řady druhých otvorů 66 ve dnu 60 první předostřovací elektrody 20. Lineární kanálky 64 bezprostředně sousedí s lineárními prolisy 58 na elektrodě 18. stínící mřížky a s odstupem sledují tvary lineárních prolisů 58.

-3CZ 281389 B6

Ve výhodném příkladném provedení vynálezu je rozteč mezi dnem 54 elektrody 18 stínící mřížky a dnem 60 první předostřovací elektrody 20 rovna 0,864 mm, přičemž nejbližší vzdálenost mezi lineárním prolisem 58 a lineárním kanálkem 64 je 1,261 mm. Toto je podstatné zlepšení v rozdílu vzdáleností mezi obvodovými částmi elektrody 18 stínící mřížky a první předostřovací elektrody 20 ve srovnání s provedením podle dosavadního stavu techniky, znázorněným na obr. 2, které nezahrnuje žádné větší prolisy. Navíc, protože zde dochází k překrytí dna 60 první předostřovací elektrody 20 lineárními prolisy 58 na elektrodě 18 stínící mřížky, mohou lineární prolisy 58 také chránit oblast mezi elektrodou 18 stínící mřížky a první předostřovací elektrodou 20 od jakýchkoliv rušivých vertikálně se táhnoucích magnetických polí, která mohou procházet touto oblastí elektronové trysky 10.