CZ281156B6 - Plynový generátor, zejména pro vzduchový vak - Google Patents

Abstract

Plynový generátor je opatřen skříní (10), která je na dvou protilehlých čelních koncích otevřená a v jejíž stěně (28) je uspořádáno více výstupních otvorů (62) pro plyn. Skříň (10) je vytvořena jako vytlačený dutý profil (12) z hliníku nebo hliníkové slitiny. Ve skříni (10) je uspořádána spalovací komora (18), ve které je uložen materiál (20), zápalný pomocí zapalovací jednotky (24), a vyvíjející plyny. Spalné plyny, vznikající při zapálení materiálu (20) vyvíjejícího plyny, se čistí uvnitř skříně (10) filtračními prvky (36, 38) a vystupují přes výstupní otvory (62) pro plyn. Filtrační prvky (36, 38) jsou upnuty přidržovacími úseky (40, 42) integrovanými ve vytlačeném dutém profilu (12) a zasouvají se jedním z otevřených čelních konců vytlačeného dutého profilu (12). Ve smontovaném stavu zasahují tyto filtrační prvky (36, 38) přímočaře mezi přidržovací úseky (40, 42), které jsou k nim přiřazeny.ŕ

Description

(57) Anotace:

Plynový generátor, zejména pro vzduchový vak Je opatřen skříní (10.68,92.126.148). která Je vytvořena ve formě dutého profilu z hliníku nebo hliníkové slitiny a tento dutý profil má Integrované, navzájem protilehlé přldržovací úseky (40,42,146) pro filtrační prvek (36,38,80,104,138,140), zasunutelný Jedním z otevřených čelních konců dutého profilu, přičemž rohože z drátěného síta se rozkládají přímočaře mezi přldržovacími úseky (40,42,146).

CZ 281 156 B6

Plynový generátor, zejména pro vzduchový vak

Oblast techniky

Vynález se týká plynového generátoru, zejména pro vzduchový vak, se skříní, která je na obou protilehlých koncích otevřená a má ve stěné skříně nejméně jeden výstupní otvor pro plyn, se dvěma prvky víka pro uzavírání čelních konců skříně, spalovací komorou, uspořádanou ve skříni, a mající nejméně jeden vypouštécí otvor pro uložení a spálení materiálu, zápalného pomocí zapalovací jednotky a vyvíjejícího plyny, a s nejméně jedním filtračním prvkem, uspořádaným ve skříni a vykazujícím více rohoží z drátěného síta k čištění proudu plynů.

Dosavadní stav techniky

U známých plynových generátorů se nejčastěji jedná o kruhové generátory, jejichž skříň se skládá z více částí, což vyžaduje zčásti relativně nákladné techniky spojování a způsob spojování jednotlivých dílů skříně. Filtrační prvky, které jsou u plynových generátorů nezbytné a pomocí nichž se čistí proud spalovacího plynu, se musí v důsledku geometrické konstrukce kruhových generátorů tvarovat na nákladné útvary /tvar trubky, komory, uzávěru/. Co se týká montáže jednotlivých části skříně, je výhodný plynový generátor, který je znám například z DE 39 14 690 C2. Známý trubkový plynový generátor má válcovou vnější trubku, která představuje skříň plynového generátoru, jejíž otevřené čelní konce jsou uzavřeny víky. Ve vnější trubce je koaxiálně uspořádána válcová vnitřní trubka menšího průměru, ve které je uložen zápalný materiál, vyvíjející plyn, zápalný pomocí zapalovací jednotky, a tato trubka je opatřena větším počtem vypouštécích otvorů pro plyn, které jsou uspořádány v její stěně. V mezikružním prostoru mezi vnitřní a vnější trubkou se nachází filtrační prvek, který se obecné skládá z velkého počtu vrstev z drátěného pletiva, ocelové vlny a/nebo skelných vláken. Spalovací plyn, vystupující z vypouštěcích otvorů pro plyn, které jsou uspořádány ve vnitřní trubce, proudí přes filtrační prvky, které zachycují pevné a kapalné, popřípadě kondenzované produkty spalování, a vystupuje vyčištěný výstupními otvory pro plyn, které jsou uspořádány ve vnější trubce. Filtrační prvky jsou s ohledem na drátěné pletivo relativné tuhé a to zejména v ohybu, a proto se dají tvarovat tak, aby byly vhodné pro kruhový meziprostor, pouze za vynaložení velkého úsilí. U kruhového plynového generátoru jsou filtrační pletivové rohože svařeny do kruhového tvaru, nebo jsou navinuty. Vzhledem k tomu, že je nutné přizpůsobit filtrační prvky tvářením geometrickým poměrům skříně plynového generátoru, je výroba známých plynových generátorů značně drahá. Speciální trubkové a kruhové plynové generátory se s ohledem na svůj geometrický tvar, který je dán trubkovou skříní, bud vůbec nedají přizpůsobit prostorovým poměrům, nebo se jim dají přizpůsobit jen obtížně. Použiti takovýchto plynových generátorů pro vzduchové vaky motorových vozidel je tedy takto omezeno.

Vynález si kladem za základní úlohu vytvořit plynový generátor, jakož i skříň pro plynový generátor, do něhož nebo do níž lze vložit přiříznuté filtrační prvky, aniž by bylo nutné je předem tvarovat nebo jiným způsobem zpracovat.

-1CZ 281156 B6

Podstata vynálezu

Úloha podle vynálezu je vyřešena tím, že skříň plynového generátoru je vytvořena ve formě dutého profilu z hliníku nebo hliníkové slitiny a tento dutý profil má integrované, navzájem protilehlé přidržovací úseky pro filtrační prvek, zasunutelný jedním z otevřených čelních konců dutého profilu, přičemž rohože z drátěného síta se rozkládají přímočaře mezi přidržovacími úseky.

Přidržovací úseky jsou vytvořeny v dutině propustné pro proud spalného vzduchu, která je uspořádána mezi vypouštěcím otvorem spalovací komory a výstupním otvorem pro plyn.

Dutý profil skříně má pro obrácení proudu spalného plynu integrované, do propustné dutiny mezi vypouštécí otvor spalovací komory a výstupní otvor skříně zasahující mezistěny.

Přidržovací úseky jsou uspořádány pro více filtračních prvků, přičemž velikosti ok rohoží z drátěného síta, tvořících filtrační prvky, jsou rozdílné.

Filtrační prvky jsou uspořádány navzájem přesazené a/nebo pootočené.

Přidržovací úseky jsou s výhodou vytvořeny jako ve vnější stěně skříně integrované drážky ve tvaru písmene U, které obepínají bočné filtrační prvek.

Podle dalšího výhodného provedeni jsou přidržovací úseky vytvořeny na mezistěnách a na vnitřní ploše vnější stěny skříně, přičemž vnější stěna skříně má na vnitřní ploše první drážku ve tvaru písmene U a konec mezistěny, přivrácený k této první drážce, má druhou drážku rovněž ve tvaru písmene U, která probíhá rovnoběžně s první drážkou.

Přidržovací úseky filtračního prvku mají požadované místo zlomu.

Podle dalšího výhodného uspořádáni má jeden z úseků boční stěny drážek ve tvaru písmene U na vnitřní ploše vnější stěny skříně a/nebo mezisténě oblast zeslabeni tloušťky stěny.

V oblasti obrácení proudu spalného plynu je uspořádán prvek odlučovače z více rohoží z drátěného síta, ležících přes sebe.

Prvek odlučovače je uspořádán na vnitřní ploše vnější stěny skříně.

Vnitřní plocha vnější stěny skříně je opatřena ve své oblasti, dosedající na prvek odlučovače, prohloubeninami.

Podle dalšího výhodného provedeni má vnitřní plocha vnější stěny skříně v oblasti propustné dutiny, připojující se k vypouštécimu otvoru spalovací komory, více ve směru k vypouštécimu otvoru otevřených jímacích kapes.

-2CZ 281156 B6

Jímací kapsy jsou vytvořeny směrem dovnitř přečnívajícími, alespoň v koncové oblasti ve směru k vypouštěcímu otvoru směřujícími můstky, integrovanými ve stěně skříně.

Dutý profil skříně má vrtání pro uchycení připevňovacích šroubů pro upevnění víka na čelních koncích dutého profilu.

Podle dalšího výhodného provedení je spalovací komora trubkovitý prvek, jehož konce jsou otevřené a který je zasunutelný do upínacího otvoru, který je vytvořen v dutém profilu, a na svých koncích je uzavíratelný stejně tak jako otevřené strany skříně prvky víka nebo separátním víkem.

Podle dalšího výhodného provedeni je spalovací komora integrační součástí dutého profilu skříně, přičemž vypouštěcí otvor spalovací komory je vytvořen jako štěrbina, rozkládající se po celé délce dutého profilu.

Podle dalšího výhodného opatření jsou na vnější ploše stěny skříně v oblasti spalovací komory uspořádány dva odstávající přidržovací výstupky, integrované v dutém profilu, s navzájem přivrácenými symetrickými vybráními, a jedním z čelních konců dutého profilu je do vybrání zasunutelný nosný prvek pro zapalovací jednotku, který se rozkládá mezi těmito vybráními, přičemž zapalovací jednotka se rozkládá ve smontovaném stavu přes dva spolu lícující otvory ve vnější stěně skříně a spalovací komoře, nebo při integračním vytvořením skříně a spalovací komory přes otvor ve vnější stěně skříně až do spalovací komory.

Zapalovací jednotka je uspořádána na jednom z čelních konců spalovací komory a je držena příslušným víkem skříně.

Zapalovací jednotka má plamenec s otvorem ve stěně trubky, ponořený do materiálu, vyvíjejícího plyny.

Podle dalšího uspořádáni je podél dutého profilu skříně uspořádáno více výstupních otvorů pro plyn a po obou podélných stranách řady výstupních otvorů pro plyn jsou uspořádány směrem ven odstávající zakřivené okrajové úseky, integrované v dutém profilu, které tvoři trysku, zařazenou za výstupní otvory pro plyn.

Okrajové úseky vnější stěny skříně, tvořící trysku, ohraničující štěrbinu a přečnívají poněkud dovnitř skříně, a dále má plynový generátor uspořádán děrovaný pás, opatřený větším počtem děr, který má na výšku postavené podélné okraje s hákovými konci pro obemknutí oblastí okrajových úseků, přečnívajících dovnitř, a je nasunutelný přes jeden z čelních konců dutého profilu.

Podle výhodného opatření jsou v oblasti trysky uspořádány vodicí desky pro vzduch, spojené se skříní do jednoho kusu, uspořádané v odstupu od ní a rozkládající se po celé délce dutého profilu skříně, přičemž ve spojovací oblasti mezi skříní a vodícími deskami pro vzduch jsou vytvořeny průchozí díry pro nasávání okolního vzduchu.

Těleso skříně je vytvořeno jako dutý profil z hliníku nebo hliníkové slitiny a dutý profil má integrované navzájem protileh

-3CZ 281156 B6 lé přidržovací úseky pro alespoň jeden filtrační prvek.

Skříň plynového generátoru, vytvořená z hliníku nebo hliníkové slitiny, se vyrobí podle vynálezu výtlačným lisováním a vytvoří se jako dutý profil. Skříň je tedy k dispozici jako tak řečené metrové zboží; změnou délky seříznutého kusu dutého profilu se dají jednoduše vyrobit plynové generátory s rozdílně velkými, popřípadě dlouhými skříněmi. Přidržovací úseky, integrované s dutým profilem, slouží pro filtrační prvek, přičemž tyto jsou uspořádány protilehle, takže se filtrační prvek dá zasunout jedním z otevřených čelních konců dutého profilu mezi přidržovací úseky. Filtrační prvek, přidržovaný přidržovacími úseky, se rozkládá přímočaře; rohože z drátěných sít, jimiž je filtrační prvek opatřen, se tedy nemusí tvářet nebo jinak zpracovávat, aby se mohl vestavět do skříně plynového generátoru. Ani zasazení rohoží z drátěného síta, to znamená z drátěného pletiva filtračního prvku, zejména vzájemné svařováni rohoží z drátěného síta není nutné; Filtrační prvky tvořené rovnou rohoží z drátěného pletiva potřebují tedy jen, aby se v souladu se vzdáleností přidržovacích úseků a s ohledem na délku dutého profilu vhodně přiřízly a pak se dají přímo zasadit. Vzhledem k tomu, že přidržovací úseky pro filtrační prvky jsou integrační součástí dutého profilu, rozkládají se přes celou délku profilu, v důsledku čehož se i filtrační prvek rozkládá přes celou délku profilu.

S výhodou se u plynového generátoru podle vynálezu používají kalandrované filtrační prvky, vykazující filtrační pletivové rohože z nerezavějící oceli.

Přidržovací úseky obklopují filtrační prvek bočně na obou protilehlých okrajích, přivrácených ke stěně skříně, takže filtrační prvek je zajištěn proti posunutím ve směru proudu spalovacího plynu, jakož i proti němu. Přidržovací úseky mají s výhodou tvar písmene U, přičemž obé odstávající ramena ve tvaru písmene U uchycují na kraji filtrační prvek.

Vzhledem k tomu, že se skříň vyrábí výtlačným lisováním, dá se průřez skříně, co se týká vnějších rozměrů, jakož i tvaru, měnit v širokém rozmezí. Zejména se dutý profil může vyrobit kulatý, nebo ve tvaru mnohoúhelníku, nebo může mít jiný obrys. Čelní konce dutého profilu jsou uzavřeny víky, které jsou přizpůsobeny vnějšímu obrysu profilu, přičemž na vnitřní straně víka je s výhodou uspořádáno plošné těsnění pro plynotésné uzavřené skříně. Výhody plynového generátoru, popřípadě skříně, podle vynálezu lze vedle jednoduché a tím co se týká nákladů výhodné výroby skříně plynového generátoru jako dutého profilu, spatřovat v jednoduchém a tím co se týká nákladů výhodném tvarování filtračních prvků, tvořených rohožemi z drátěného síta a v jednoduché vestavbě filtračních prvků do dutého profilu.

Spalovací plyny, vznikající při zapalování, popřípadě hoření materiálu, vyvíjejícího plyny, vystupují přes vypouštěcí otvor spalovací komory a z této spalovací komory procházejí filtračním prvkem, který - pozorováno ve směru proudění plynu - je uspořádán za vypouštěcím otvorem a dostávají se, vyčištěné od pevných a kapalných /zkondenzovaných/ produktů spalování, přes otvor pro výstup plynů ve stěně skříně do oblasti mimo plynový generátor, kde se v případě vzduchového vaku používají pro plnění a nafuko

-4CZ 281156 B6 vání tohoto vzduchového vaku. Samozřejmé může být jak spalovací komora, tak i stěna skříně opatřena větším počtem vypouštěcích otvorů pro plyn, popřípadě výstupních otvorů pro plyn. Rovněž může být integrováno více dvojic přidržovacích úseků v dutém profilu, aby se mohlo upevnit více filtračních prvků s rohožemi z drátěných sít s rozdílnou světlou velikostí ok, uspořádaných za sebou ve směru proudění.

S výhodou má dutý profil mezi vypouštěcím otvorem nebo vypouštěcimi otvory spalovací komory a výstupním otvorem nebo výstupními otvory pro plyn ve stěně skříně propustnou dutinu, kterou proudí spalovací plyny a ve které jsou uspořádány přidržovací úseky pro popřípadě více uspořádaných filtračních prvků. Propustná dutina dovoluje uspořádat filtrační prvek nebo filtrační prvky různým způsobem. Zejména při použití většího počtu filtračních prvků dovoluje tyto uspořádat vzájemné přesazené nebo pootočené. V souladu s tím je pak možné volit polohu dvojic přidržovacich úseků pro filtrační prvky. Pro obrácení proudu spalovacího plynu uvnitř propustné dutiny vykazuje dutý profil skříně integrované mezistěny, které vyčnívají do propustné dutiny. Tyto mezistěny neoddéluji samozřejmé dokonale výstupní otvor pro plyn, uspořádaný ve stěně skříně, od vypouštěcího otvoru ve spalovací komoře. Pomocí mezistén se spíše vytvoří propustný kanál pro proud plynu, rozkládající se po celé délce dutého profilu, popřípadě vícekrát vinutý, spojující vypouštěcí otvor spalovací komory s výstupním otvorem pro plyn. Uvnitř tohoto propustného kanálu může být uspořádáno více filtračních prvků z rohoží z drátěného síta, k čemuž jsou nezbytné dvojice přidržovacích úseků, zaujímajíci vhodnou polohu. Obráceni proudu spalovacího plynu zastává kromě toho i čisticí funkci, neboť částice, vznikající při spalováni, nebo zkondenzované kapky tekutiny, v oblasti obrácení proudu plynu vybočuji z proudu plynů v důsledku na ně působících odstředivých sil, tedy se odstraňují. V oblasti obrácení proudu spalovacího plynu jsou tedy s výhodou uspořádány prvky odlučovače, u nichž se jedná zpravidla rovněž o pletivo rohoží z drátěného síta. Tato pletiva mají zachycovat vyloučené kapky tekutiny a částice pevných látek, aby nemohly být odnášeny dále s proudem plynu. Ale i v oblasti obrácení je možné uspořádat jímací kapsy na vnitřní ploše stěny skříně s otvory pro jímání částic a kapek tekutiny, které jsou vůči směru proudění plynu šikmé.

Jak bylo výše krátce zmíněno, jsou přidržovací úseky pro filtrační prvek popřípadě filtrační prvky vytvořeny jako drážky ve tvaru písmene U, které uchycují filtrační prvky na dvou stranách. S výhodou jsou přidržovací úseky vytvořeny jako drážky, integrované ve vnější stěně skříně. Pokud jsou mezistěny pro obrácení proudu spalovacího plynu uspořádány v propustné dutině mezi vypouštěcím otvorem ve spalovací komoře a výstupním otvorem pro plyn ve stěně skříně, jsou přidržovací úseky pro filtrační prvek popřípadě filtrační prvky vytvořeny na mezisténách a na vnitřní ploše vnější stěny skříně, přičemž vnější stěna skříně má na vnitřní ploše první drážku ve tvaru písmene U a konec mezistény, přivrácený k této první drážce, druhou drážku vytvořenou rovněž ve tvaru písmene U, která probíhá rovnoběžně s první drážkou; mezi první a druhou drážkou, které nyní obepínají bočně filtrační prvek, je uspořádán filtrační prvek.

-5CZ 281156 B6

Nelze vyloučit, že se filtrační prvky při čištění proudu spalovacího plynu nesesednou. Pokud k tomu dojde během vzniku tlaku, vzniká nebezpečí, že se skříň roztrhne, neboť tlak již nemůže uniknout. Aby se zabránilo roztržení skříně, je podle dalšího výhodného uspořádání vynálezu tomuto bráněno tím, že přidržovaci úseky filtračního prvku vykazují místo žádaného zlomu pro uvolnění filtračního prvku z přidržovacího úseku při překročení určitého tlaku spalovacího plynu, který působí na filtrační prvek. Filtrační prvek, vytržený ze svého přidržovacího úseku, uvolňuje cestu proudu spalovacího plynu, který v tomto případě není vyčištěn, nebo v případě, že je uspořádáno více filtračních prvků, není dobře vyčištěn. S tímto se ale ve prospěch skříně počítá, tato zůstane nepoškozená. S výhodou se místo žádaného zlomu realizuje tím, že drážka ve tvaru písmene U pro dotyčný filtrační prvek má tloušťku stěny zeslabenou v oblasti boční stěny.

Pro lepší filtraci proudu spalovacího vzduchu je s výhodou uspořádáno více filtračních prvků, jejichž rohože z drátěného pletiva mají rozdílnou světlost ok. Zatím co první filtrační prvek je - pozorováno ve směru proudění - relativné hrubý, zachycuje velké částice a vyvolává jako vedlejší účinek ochlazení proudu spalovacího plynu, jsou následující filtrační prvky vždy jemnější, aby se zachytily i menší částice a zkondenzované kapky tekutiny. Je výhodné, když se přídavně k filtračnímu prvku nebo filtračním prvkům uspořádá odlučovací prvek z většího počtu rohoží z drátěného síta, které jsou uspořádány tak, že leží přes sebe. Takovýmto odlučovacím prvkem spalovací plyny neprocházejí nebo jim procházejí jen velmi omezeně; spíše se proud spalovacího plynu lehce dotýká odlučovacího prvku. Odlučovací prvek je uspořádán v oblasti propustné dutiny, ve které dochází k obráceni proudu spalovacího plynu. Odstředivé sily, působící na částice a kapky tekutiny, způsobuji, že částice a kapky tekutiny jsou vymršťovány z proudu plynu a jsou zachycovány odlučovacím prvkem. Odlučovací prvek funguje tedy jako filtrační prvek, filtruje ale na základě jiných fyzikálních zákonitostí. Vzhledem k tomu, že proud plynu neproniká odlučovacím prvkem nebo jím proniká jen v oblasti povrchu, představuje odlučovací prvek pro proud plynu menši odpor, než filtrační prvek.

Odlučovací prvek je uspořádán na vnitřní ploše stěny skříně a je na této upevněn. V průběhu filtrace se odlučovací prvek zanáší pomalu částicemi a kapkami tekutiny. Proto se musí tloušťka odlučovacího prvku, to znamená počet rohoží z drátěných sít, vhodné zvolit. Aby se zvýšila kapacita jímání odlučovacího prvku, je vnitřní plocha vnější stěny skříně ve své oblasti, dosedající k odlučovacímu prvku, opatřena prohloubeninami, do nichž se dostávají částice a/nebo kapky tekutiny, pronikající odlučovacím prvkem. U tohoto dalšího vytvoření vynálezu je možné vytvořit odlučovací prvek slabší, neboť se pomocí prohloubenin ve vnější stěně skříně docílí depotní účinek, který odlehčuje odlučovacímu prvku.

Místo odlučovacího prvku ve tvaru rohoží z drátěného síta by se mohl použit i materiál, který katalyticky zneškodňuje škodlivé produkty spalování.

-6CZ 281156 B6

Pro odlehčeni všem filtračním prvkům a popřípadě přítomným odlučovacím prvkům, je podle dalšího výhodného opatření učiněno opatření, podle něhož vnitřní plocha vnější stěny skříně má v oblasti propustné dutiny, která se připojuje k vypouštěcímu otvoru spalovací komory, větší počet jímacích kapes, které jsou ve směru k vypouštěcímu otvoru otevřené. Tyto jímací kapsy, které jsou uspořádány ve tvaru rybí kostry a jejichž roviny otvorů probíhají v ostrém úhlu ke směru proudění, zachycují částice a/nebo zkondenzované kapky tekutiny, dopravované spolu s proudem spalovacího plynu. Jímací kapsy se dají stejně tak jako prohloubeniny, přiřazené k odlučovacímu prvku, integrovat do dutého profilu. Za tím účelem jsou jímací kapsy vytvořeny jako můstky integrované ve stěně skříně, vyčnívající dovnitř a směřující alespoň v koncové oblasti šikmo k vypouštěcímu otvoru.

Prvky víka se s výhodou upevní šrouby, které jsou uspořádány v úložných dírách v čelních koncích dutého profilu. S výhodou vykazuje dutý profil skříně větší počet průchozích děr, vytvořených společně při výrobě profilu, jejichž konce na obou stranách uchycují přes závity upevňovací šrouby. Průměr průchozích děr se s výhodou rovná průměru vývrtu jádra zalicovaného závitu. Vývrty jádra se tedy nepotřebují vytvořit dodatečně; vzniknou více méně automaticky při výrobě profilu.

Spalovací komoru může tvořit s výhodou oddělený trubkový prvek, jehož čelní konce jsou otevřené a který je zasunutelný jednou otevřenou stranou skříně do upínací průchozí díry, vytvořené v dutém profilu, a na svých’ otevřených koncích je uzavíratelný jako otevřené čelní konce dutého profilu prvky víka. Je výhodné, když se spalovací komora zasune již s uzavřenými čelními konci do dutého profilu. Při montáži plynového generátoru se může totiž v tomto případě použít spalovací komora již naplněná materiálem vyvíjejícím plyn. Tím se zjednoduší montáž plynového generátoru.

Průřez spalovací komory je v zásadě libovolný. Ve všech případech je dutý profil a spalovací komora tak vzájemně sladěn, že oba prvky jsou spolu spojeny tvarové a při zavřeném dutém profilu silově. Pro optimalizaci pevnosti spalovací komory má tato s výhodou kruhový průřez.

S výhodou je spalovací komora integrační součásti dutého profilu skříně, přičemž vypouštěcí otvor spalovací komory je vytvořen jako štěrbina, rozkládající se po celé délce dutého profilu. Při dalším vytvoření vynálezu je dutý profil vytvořen tak, že má /spalovací/ dutinu, která představuje spalovací komoru a je naplněn vrstvou, vyvíjející plyn. Spojeni spalovací dutiny s propustnou dutinou, vedoucí k výstupnímu otvoru pro plyn, se provede pomocí vypouštécího otvoru, uspořádaného v dutém profilu, u něhož se s ohledem na výrobu skříně plynového generátoru výtlačným lisováním jedná o štěrbinu.

Pokud je zapalovací jednotka uspořádána uprostřed spalovací komory a proniká tedy vnější stěnou skříně, na které je upevněna, je výhodné, když jsou na vnější ploše vnější stěny skříně v oblasti spalovací komory uspořádány dva přidržovací výstupky, integrované v dutém profilu, se vzájemné přivrácenými symetrickými vybráními, uspořádanými uvnitř, mezi něž se dá - přes jeden

-7CZ 281156 B6 z čelních konců dutého profilu - zasunout nosný prvek zapalovací jednotky, který se rozkládá mezi vybráními a těmito je upevněn. Zapalovací jednotka je sešroubována s nosným prvkem a rozkládá se ve smontovaném stavu přes dvě vzájemné lícující díry ve vnější stěně skříně a ve spalovací komoře, nebo - u integračního vytvoření skříně a spalovací komory - přes otvor ve vnější stěně skříně až do spalovací komory. Při vsazování zapalovací jednotky během montáže plynového generátoru se nejdříve zasune nosný prvek mezi vybrání až do polohy otvoru, uspořádaného mezi přidržovacími výstupky vnější stěny skříně, načež se zapalovací jednotka vsadí do nosného prvku, přičemž tato zasahuje dovnitř až do spalovací komory. Díry se závity nebo jiné upevňovací prvky skříně plynového generátoru pro upevnění zapalovací jednotky nejsou tedy u této konstrukce vynálezu nutné, což ovlivňuje výhodné výrobu plynového generátoru.

S ohledem na výrobu je výhodné, když je zapalovací jednotka uspořádána na jednom z čelních konců spalovací komory.

V tomto případě je tato držena příslušným víkem skříně. Pokud je spalovací komora na svých čelních koncích uzavřena zvláštními prvky víka, prochází zapalovací jednotka těmito prvky víka až do vnitřku spalovací komory. Při jednostranném namontování zapalovací jednotky je výhodné, když zapalovací jednotka má vodicí plamenec s otvory ve stěně trubky, který vyčnívá do materiálu, vyvíjejícího plyn, a zapalovací plameny, vytvořené zapalovací jednotkou, jsou rozděleny pomocí otvorů rovnoměrně po celém materiálu, vyvíjejícím plyny.

pro vzduchový vak je normálně dimenzován vytvořený při zapálení materiálu, vyvíjepro naplnění vzduchového vaku až k jeho toho byly vyvinuty i systémy, u nichž je okolním vzduchem, strženým U tohoto systému se úplně by tlanapnul. otvorů, strhává nasáván ventily

Plynový generátor tak, aby tlakový plyn, jícího plyn, postačil úplnému napnutí. Vedle plnění vzduchového vaku podpořeno vystupujícím proudem spalovacího plynu, kový plyn sám nenaplnil vzduchový vak tak, aby Pokud může proud plynu vystupovat bez zábran z výstupních znamená to, že se vzduchový vak může být zábran napnout, proud plynu s sebou okolní vzduch. Tento okolní vzduch je při vpouštění otvory pro vzduch, opatřenými jednocestnými v tuhé části skříně vzduchového vaku, ve kteréžto části je plynový generátor, nebo je nasáván přívodními vedeními pro vzduch, procházejícími touto částí skříně. Pokud vzduchový vak během svého rozpínání narazí na překážku, nevzniknou uvnitř vzduchového vaku podmínky nezbytné pro spolustrhávání okolního vzduchu. Vyšší tlak uvnitř vaku, vznikající v důsledku toho, že se vzduchový vak nemůže rozpínat, je zodpovědný za to, aby jednocestné ventily, které jsou zpravidla vytvořeny jako vratné klapkové ventily, uzavíraly vpouštěcí otvory pro vzduch dříve, než je to nutné pro dokonalé rozepnutí naplněného vzduchového vaku. Důsledek toho je, že se vzduchový vak nenaplní směsi vzduchu a plynu až k úplnému napnuti. Tyto systémy byly vyvinuty zejména s ohledem na aspekty bezpečnosti; když se totiž při nezamýšleném uvedení vzduchového vaku do činnosti nachází v bezprostřední oblasti před ním osoba, například na podlaze nebo na předních sedadlech motorového vozidla stojící dítě, nemůže být toto už vymrštěno nafukujícím se vzduchovým vakem v ohrožující míře pryč, popřípadě proti opěradlu zad nebo proti přednímu sedadlu.

-8CZ 281156 B6

Plynové generátory pro výše popsané bezpečnostní systémy vzduchových vaků využívají tedy trysku, zařazenou za výstupním otvorem nebo za výstupními otvory pro plyn k vázání proudu spalovacího plynu. Takováto tryska může být ve tvaru tak zvané ploché trysky integrována jednoduchým způsobem do dutého profilu skříně. Za tím účelem je podle dalšího výhodného vytvoření vynálezu toto realizováno tak, že je uspořádán větší počet výstupních otvorů pro plyn v podélném směru dutého profilu skříně, a že jsou na skříni po obou podélných stranách řady otvorů pro výstup plynu uspořádány zakřivené okrajové úseky, odstávající směrem ven. Zakřivení je přitom zvoleno tak, aby světlá vzdálenost mezi okrajovými úseky se nejdříve zmenšovala, pozorováno ve směru proudění za výstupními otvory pro plyn, a aby se od určitého místa opět zvětšovala. Okrajové úseky, zakřivené přitom s výhodou do tvaru oblouku, tvoři plochou trysku, která je zařazena za výstupními otvory pro plyn.

S výhodou ohraničují okrajové úseky vnější stěny skříně, tvořící plochou trysku, v ní štěrbinu. Dále přečnívají zakřivené okrajové úseky poněkud dovnitř skříně. Tyto přečnívající oblasti okrajových úseků jsou s výhodou obemknuty vysokými podélnými okraji děrovaného pásu, opatřeného větším počtem děr, opatřenými hákovými konci. Děrovaný pás se dá nasunout přes jeden z čelních konců dutého profilu. Zde popsaný způsob vytvořeni řady výstupních otvorů pro plyn v děrovaném pásu, jakož i plochá tryska, představují zejména výrobně technické výhody; výstupní otvory pro plyn se totiž nemusí vytvářet ve stěně skříně mezi zakřivenými okrajovými úseky; spíše se pouze zasune předem vyrobený děrovaný pás. V děrovaném pásu se mohou díry vyrobíti podstatně jednodušeji než v dutém profilu, který může mít vnější obrys odpovídající právě existujícím poměrům místa a není tak ovladatelný jako pás materiálu, do něhož je třeba vytvořit díry. Dále mohou být díry v děrovaném pásu vytvořeny větší než je světlá šířka zakřivených okrajových úseků, která určuje maximální průměr výstupních otvorů pro plyn, jestliže se tyto vytvoří přímo ve vnější stěně skříně.

Další výhodné provedení vynálezu je charakterizováno tím, že pro zlepšeni současného strhávání okolního vzduchu následkem spalovacího plynu, vystupujícího z ploché trysky, v oblasti této ploché trysky jsou uspořádány vodici úseky pro vzduch, které jsou uspořádány tak, že jsou spojeny se skříni v jeden celek a v určité vzdálenosti od ni, a rozkládají se po celé délce dutého profilu skříně, přičemž v oblasti spojení mezi skříní a vodícími deskami pro vzduch jsou vytvořeny průchozí díry pro nasávání okolního vzduchu. Vodicí desky pro vzduch jsou uspořádány navzájem v úhlu, přičemž jejich vzdálenost se s rostoucí vzdáleností od výstupních otvorů pro plyn zmenšuje. Vodicí desky pro vzduch sahají k oběma koncům průchozích děr a dále sahají až k tuhé části skříně systému vzduchového vaku, obsahujícímu plynový generátor. Oblast části skříně mezi vodícími deskami pro vzduch, vnější stěna skříně plynového generátoru a vodicí desky pro vzduch ohraničují nasávací prostor, který je spojen přes vpouštěcí otvor pro vzduch při otevřených jednocestných ventilech s okolím. Proud spalovacího plynu, vystupující přes plochou trysku, vytváří v oblasti okolo ploché trysky podtlak, který v důsledku průchozích dér panuje i v nasávacích prostorách po obou stranách dutého profilu skříně. Na základě podtlaku se otevřou jednocestné ventily, vytvořené jako klapkové ventily, tak že se vzduch nasává

-9CZ 281156 B6 z místa vné tuhého dílu skříně systému vzduchového vaku do vzduchového vaku. Jestliže se vzduchový vak v důsledku překážky již dále nerozpíná, zvyšuje se při dále vystupujících spalovacích plynech vnitřní tlak ve vzduchovém vaku, a proto jednocéstné ventily, otevírající se od určitého podtlaku, uzavírají vpouštěcí otvor pro vzduch. Zlepšení strhávání okolního vzduchu, realizované vodícími deskami pro vzduch, přispívají k rychlejšímu plnění vzduchového vaku.

Těleso skříně pro plynový generátor, zejména pro plynový generátor pro vzduchový vak, je vytvořeno jako dutý profil z hliníku nebo hliníkové slitiny. Dutý profil má integrované navzájem protilehlé přidržovaci úseky pro uložení alespoň jednoho filtračního prvku.

Vytlačováním se dají vyrobiti tělesa skříně rozmanitého tvaru. Zejména se dají vyrobit tělesa skříně, jejichž vnější tvar může odpovídat daným prostorovým poměrům, a jejich vnitřní konstrukce, zejména co se týká konstrukce spalovací komory a propouštěcí dutiny, je volitelná v širokém rozmezí. Znaky výhodných konstrukci skříně podle vynálezu byly již popsány výše v souvislosti s popisem plynového generátoru a skříně.

Přehled obrázků na výkresech

Dále jsou pomocí obrázků blíže vysvětleny příklady provedení vynálezu. V podrobnostech ukazuji:

obr. 1 průřez plynovým generátorem podle prvního příkladu, obr. 2 průřez plynovým generátorem podle druhého příkladu, obr. 3 průřez plynovým generátorem podle třetího příkladu, obr. 4 pohled podle čáry IV-IV na obr. 3 /podélný řez - částečně

- plynovým generátorem, znázorněným v průřezu na obr. 3/, obr. 5 průřez plynovým generátorem podle čtvrtého přikladu provedení, obr. 6 průřez plynovým generátorem s výstupními otvory pro plyn, zařazenou plochou tryskou a vodícími deskami pro vzduch a obr. 7 příčný průřez perspektivné znázorněným děrovaným pásem plynového generátoru podle obr. 6.

Příklady provedeni vynálezu

Na obr. 1 je znázorněna v průřezu skříň 10 trubkového plynového generátoru podle prvního příkladu provedení vynálezu. U skříně 10 se jedná o dutý profil 12 z hliníku nebo hliníkové slitiny. Dutina v dutém profilu 12 se dá rozdělit na tři oblasti: střední oblast 14 a dvě boční propustné dutiny 16 po obou stranách střední oblasti 14. Otevřené čelní konce dutého profilu 12, popřípadě skříně 10, jsou uzavřeny na obr. 1 neznázornénými prvky víka. Ve střední oblasti 14 dutiny je uspořádána spalovací komora 18, ve které se nachází materiál 20, vyvíjející plyny, ve tvaru pelet. Spalovací komora 18 má v průřezu tvar čtyřhranné trubky se zaoblenými hranami; čtyřhranná trubka je vložena s tvarovým sty

-10CZ 281156 B6 kem do střední oblasti 14 dutiny dutého profilu 12. Střední oblast 14 dutiny je tedy přizpůsobena vnějšímu obrysu spalovací komory 18,. Pravoúhlý průřez trubky vysokotlaké spalovací komory 18 dovoluje dobře využít prostor v dutém profilu 12, takže se do tohoto může umístit relativné velké množství materiálu 20, vyvíjejícího plyny, navzdory skutečné malým vnějším rozměrům skříně

10.

Spalovací komora 18 je na svých čelních koncích, stejně tak jako dutý profil 12., uzavřena prvky víka, což na obr. 1 není znázorněno. Spalovací komora 18 má otvor 22, jímž je protažena zapalovací jednotka 24 pro zapálení materiálu, vyvíjejícího plyny. Zapalovací jednotka 24 je ve své oblasti, vyčnívající do spalovací komory 18., opatřena otvory 26, jimiž vystupují při zapálené zapalovací jednotce 24 zapálené zplodiny /zapálené plameny/ a zapalují materiál 20, vyvíjející plyny. V oblasti otvoru 22 spalovací komory 18 je ve stěně 28 skříně 10 dutého profilu 12 vytvořena koaxiální upínací průchozí díra 30 s vnitřním závitem, lícující s otvorem 22, do níž je zašroubován přídržný kroužek 32. s vnějším závitem. Zapalovací jednotka 24 má na svém dolním konci kruhovou přírubu 34., která dosedá zevně na spalovací komoru 18. v oblasti okraje otvoru 22 a je tlačena při zašroubovaném přídržném kroužku 32 proti spalovací komoře .18.- Zapalovací jednotka 24 se zapaluje elektricky.

V bočních propustných dutinách 16 skříně 10 jsou nyní uspořádány dva filtrační prvky 36, 38., které jsou zařazeny za sebou a jimiž proudí proud spalného plynu. Filtrační prvky 36., 38 sestávají z vhodné kombinace kalandrovaných'vrstev drátěného pletiva z nerezavějící oceli a mezi nimi ležících filtračních vrstev, a v důsledku toho jsou relativné tuhé a neohebné. Filtrační prvky 36, 38 mají, pozorováno ve směru proudění, pravoúhlý průřez a rozkládají se po celé délce dutého profilu. Filtrační prvky 36, 38 jsou drženy na dvou protilehlých okrajích přidržovacími úseky, integrovanými v dutém profilu 12. U přidržovacích úseků se jedná o drážky 40., které mají v průřezu tvar písmene U a které jsou vytvořeny na vnitřní straně stěny 28 skříně 10. Pro jeden filtrační prvek jsou uspořádány dvě takové drážky 40.. Zatím co jedna z těchto drážek 40 je integrována přímo ve stěně 28 skříně 10. je druhá drážka 42 na konci mezistěn 44 , které zasahují do propustných dutin 16. Konce těchto mezistěn 44, přivrácené k drážkám 40., jsou vytvořeny vidlicovité a obepínají filtrační prvky 36, 38 na straně odvrácené od drážek 40 stěny 28 skříně 10. Drážky 40., 42 probíhají vzájemné rovnoběžně a leží navzájem proti sobě, takže filtrační prvky 36., 38 byly zasazeny nebo na okraji svařeny, aniž byly předtím tvářeny a daly se zasunout do dutého profilu 12.

Mezistény 44 s propustnou dutinu 16

filtračními prvky 36., 38 rozdělují každou ve tři dílčí dutiny. První dílčí dutina 46

je ohraničena stěnou 28 spalovací komory 18., filtračním prvkem 36, jakož i mezistěnou 44, držící tento filtrační prvek .36. Ve spalovací komoře 18 je uspořádáno více vypouštěcích otvorů 48, jimiž proudí spalné plyny do první dílčí dutiny 46.. Vypouštěcí otvory 48 jsou uspořádány přesazené vůči filtračnímu prvku .36, takže se proud plynů v dílčí dutině 46 obrací, dříve než prochází filtračním prvkem 36,. První dílčí dutina 46 se může označovat také jako expanzní prostor.

-11CZ 281156 B6

Mezi oběma filtračními prvky 36, 38 a mezistěnami 44 se vytvoří druhá dílčí dutina 50. Do této druhé dílčí dutiny 50 zasahuje další mezistěna 52., která probíhá mezi oběma filtračními prvky 36., 38., uspořádanými na výšku a zabraňuje přímému prouděni spalných plynů od prvního filtračního prvku 36 ke druhému filtračnímu prvku 38. Na základě uspořádání mezistény 52 se ve druhé dílčí dutině 50 obrací proud spalného plynu. Mezistěna 52 neprochází napříč celou dílčí dutinou 50; spíše vytváří mezi volným koncem mezistény 52 a stěnou 28 skříně propustný otvor 54, který je uspořádán přesazený vůči filtračním prvkům 36., 38.· Proud spalného plynu, vstupující přes filtrační prvek 36 do druhé dílčí dutiny 50, se tedy otáčí okolo konce mezistény 52 o 180“, aby proudil mezi mezistěnou 44., na níž je uchycen filtrační prvek 38, a mezistěnou 52 k filtračnímu prvku 28. V oblasti propustného otvoru 54 je odlučovací prvek 56, který sestává z vhodné kombinace kalandrovaných vrstev drátěného pletiva. Odlučovací prvek 56 se nerozkládá přes celý propustný otvor 54; proud plynu, obrácený okolo mezistény 52, se tedy v první řadě lehce dotýká povrchu odlučovacího prvku 56. Odlučovací prvek, uspořádaný v oblasti obrácení, zachycuje částice a kapky zkondenzované tekutiny, které ještě nebyly zachyceny filtračním prvkem 36. Filtrační prvek 36 má v první řadě funkci chlazení a má snižovat teplotu spalných plynů. Na základě odstředivých sil, působících při obrácení okolo konce mezistény 52 na částice a kapky tekutiny, jsou tyto vymršťovány do odlučovacího prvku 56, kde se usazují. Odlučovací prvek 56 se rozkládá mezi oběma mezistěnami 44., držícími filtrační prvky 36., 38 na které dosedá dvěma svými protilehlými bočními hranami a je upnut. V oblasti, ve které odlučovací prvek 5-6 dosedá na stěnu 28 skříně 12, je tato opatřena vybráními 58 ve tvaru drážek, ve kterých se shromažďuji částice /zplodiny/, popřípadě zkondenzované kapky tekutiny, vznikající při spalování, které procházejí odlučovacím prvkem 56. Vybrání 58 zvětšují tedy kapacitu jímavosti odlučovacího prvku 56 tím, že tomuto odlehčují.

Poté co proud spalného plynu protekl filtračním prvkem 38, dostává se do třetí dílčí dutiny 60., která je ohraničena stěnou 28 skříně 10, filtračním prvkem 38 s mezistěnou 44, která ho nese. V oblasti úseku stěny 28 skříně 10. ohraničující tuto třetí dílčí dutinu 60., jsou v této stěně 28 vytvořeny výstupní otvory 62 pro plyn, přes které proudí spalné plyny ze skříně 10. Vytékající spalné plyny, které se zbaví průchodem oběma filtračními prvky 26, 28, jakož i odlučovacím prvkem 56., dostatečné částic a kapek tekutiny, se dostávají, v případě, že plynový generátor je součástí systému vzduchového vaku, do tohoto vzduchového vaku, který naplňují až do rozepnutí.

Pro upevnění víka na čelní konce dutého profilu 12 má tento dutý profil 12 průchozí vrtání 64, které se rozkládá po celé délce dutého profilu 12 a vyrábí se současné s tímto dutým profilem

12. Průchozí vrtání 64 jsou opatřena na svých koncích vnitřními závity pro uchycení upevňovacích šroubů, pomocí nichž se víka sešroubují s dutým profilem 12.

Na obr. 2 je znázorněn druhý případ provedeni skříně 66. plynového generátoru. Stejně tak jako na obr. 1 znázorněná skříň 10, je i skříň 66 vytvořena jako dutý profil z hliníku. Pro optimalizaci pevnosti spalovací komory 68 má tato průřez kruhové trubky. Do propustných dutin 70 vyčnívají po obou stranách spalo

-12CZ 281156 B6 vací komory 18 tři mezistěny 72, které jsou uspořádány tak, aby se mezi vypouštěcimi otvory 74 spalovací komory 68 a výstupními otvory 76 pro plyn, uspořádanými ve skříni 66, vytvořil meandroví tý propustný kanál. V oblastech, ve kterých se proud spalného plynu obrací o 180°, jsou ve sténé skříně 66 uspořádány odlučovací prvky 78., které se nachází ve výklencích, integrovaných ve stěně skříně 66. Otvory výklenku jsou ve směru k propustnému kanálu zúžené, takže odlučovací prvky 78 jsou zajištěny ve výklencích proti vytržení. Výstupní otvory 76 pro plyn jsou zakryty filtračním prvkem 80.. Rovněž je možné se zmínit o tom, že stěna skříně 66 má v oblasti spalovací komory 68 dva směrem ven odstávající přidržovací výstupky nebo přidržovací žebra 82, která jsou uspořádána ve vzájemném odstupu a na svých navzájem přivrácených vnitřních stranách jsou opatřena vybráními 84 ve tvaru písmene U. Do těchto vybrání 84 je zasunut nosný kroužek 86 se dvěma vzájemně protilehlými zploštěnými bočními hranami. Nosný kroužek 86 vykazuje vnitřní závit, do něhož je zašroubováno v podstatě válcovité přidržovací těleso 88 s vnějším závitem. Na základě zploštělých bočních hran se zabrání přetočení nosného kroužku 86 při zašroubování zapalovací jednotky 90. Na přidržovacím tělese 88 je upevněna zapalovací jednotka 90 zde blíže nepopsaným způsobem, která se ve smontovaném stavu rozkládá přes vzájemně lícující otvory ve skříni 66 a přes spalovací komoru až do jejího vnitřku.

Skříň 92 plynového generátoru podle třetího příkladu vytvoření je znázorněna v pohledu na průřez a podélný řez na obr. 3 a 4. Rozdíl této skříně 92 oproti skříni 10., znázorněné na obr.· 1 a 2, spočívá v tom, že spalovací komora 94 je uspořádána v okrajové oblasti dutého profilu skříně 92.; konstrukce skříně 92 je tedy nesymetrická. Spalovací komora 94 má dvě řady vedle sebe uspořádaných vypouštécích otvorů 96., přes které se spalné plyny dostávají při zapáleni materiálu 20., vyvíjejícího plyny, do připojené propustné dutiny 98.· Na vnitřní straně stěny skříně 92. je v oblasti propustné dutiny 98 uspořádáno více jímacích kapes 100. Jímací kapsy 100 jsou tvořeny můstky 102, uspořádanými ve vzájemném odstupu od sebe a směřujícími šikmo k vypouštécím otvorům 96 spalovací komory 94.. Jímací kapsy 100 mají za úkol zachycovat spolu s proudem spalného plynu dopravované strusky a jiné částice, aby se tak ulehčilo zařazeným filtračním prvkům 104. Stejné tak jako v příkladech provedení podle obr. 1 a 2 se i zde u filtračních prvků 104 skříně 92 plynového generátoru, znázorněné na obr. 3 a 4, jedná o vhodnou kombinaci vrstev z drátěné pleteniny a filtračních vrstev. Po průchodu prvním filtračním prvkem 104 se dostávají spalné plyny do dutiny 106, kterou opouštějí po průchodu dvěma dalšími filtračními prvky 104, které jsou otočeny o 90’ vůči prvnímu filtračnímu prvku 104 a uspořádány přímo před výstupními otvory 108 pro plyn.

Jak lze seznat pomocí obr. 4, jsou víka sešroubována na čelních koncích dutého profilu skříně 92 s touto skříní 92. Pro tento účel má dutý profil více průchozích vrtání 112, jejichž konce jsou opatřeny vnitřním závitem pro uchycení upevňovacích šroubů 114. Víka 110 jsou na svých vnitřních stranách opatřena plochými těsněními 116 pro plynotěsné uzavření čelních konců skříně 92.· Jak lze rovněž seznat pomocí obr. 4, není zapalovací jednotka 118 upevněna ve stěně skříně 92, nýbrž na jednom z vík 110. Zapalovací jednotka 118, která byla na obr. 4 znázorněna pouze sche

-13CZ 281156 B6 maticky, má plamenec 120 s více otvory 122, který zasahuje hluboko do materiálu 20, vyvíjejícího plyny, ve spalovací komoře 94. přes který jsou vedeny rovnoměrné rozdělené zápalné zplodiny k materiálu 20./ vyvíjejícímu plyny. U příkladu provedení plynového generátoru, který je znázorněn na obr. 3 a 4, je spalovací komora 94. na svých čelních koncích uzavřena zvláštními víky 124. Vné dosedají na zvláštní víka 124 nyní víka 110 pro skříň 92 plynového generátoru, která zabraňují odskočení víka 124 spalovací komory 94 při zapáleni materiálu 20, vyvíjejícího plyny. Zapalovací jednotka 118 je upevněna, popřípadě držena vhodným, zde blíže nepopsaným prostředkem, na víkách 110 skříně 92 plynového generátoru.

Na obr. 5 je znázorněna skříň 126 plynového generátoru podle dalšího příkladu provedení. Zvláštnost skříně 126 spočívá v tom, že spalovací komora 128 je integrační součástí dutého profilu. Materiál 130, vyvíjející plyn, je tedy naplněn přímo do dutiny dutého profilu skříně 126, tvořící spalovací komoru 128. Vypouštěcí otvor, přes který se spalné plyny dostávají ze spalovací komory 128 do propustné dutiny 134, vedoucí k výstupním otvorům 132 pro plyn ve skříni 126, je vytvořen jako štěrbina 136, rozkládající se po celé délce dutého profilu.

V propustné dutině 134 se nachází dva za sebou zařazené filtrační prvky 138, 140, které jsou uspořádány navzájem přesazené a jsou drženy přidržovacími úseky, vytvořenými jako drážky ve tvaru písmene U, mezi stěnou skříně 126 a mezistěnami 142. 144, vyčnívajícími do propustného prostoru 134. Mezistěny 142. 144, držící filtrační prvky 138. 140 jsou vytvořeny vidlicovité a objímají filtrační prvky 138. 140. Drážky ve tvaru písmene U na stěně skříně 126 jsou vytvořeny žebry 146, uspořádanými ve vzájemném odstupu. Ve vidlicovitém konci mezistěny 142, držící, pozorováno ve směru proudění, první filtrační prvek 138, je vytvořeno místo požadovaného zlomu, které dovoluje, aby se filtrační prvek 138 při překročení určitého tlaku spalného plynu, uvolnil. Požadované místo zlomu na přidržovacích úsecích pro první filtrační prvek 138 je vytvořeno tím, že žebro 146. které dosedá na stranu filtračního prvku 138, odvrácenou od spalovací komory 128, má v přechodové oblasti ke stěně skříně 126 zeslabení. Je ale také možné, jak je to znázorněno na obr. 5, aby měl ten úsek vidlicovitého konce mezistěny 142, který dosedá na stranu filtračního prvku 138. odvrácenou od spalovací komory, zeslabenou stěnu. Jestliže by se měl filtrační prvek 138 zanášet, čímž by se zvyšoval tlak spalných plynů, vystupujících z vypouštěcí štěrbiny 136. přeruší se při překročení určité síly, působící na filtrační prvek 138. jeho drženi dříve, než dojde k prasknutí skříně 126. Montáž požadovaných míst zlomu na přidržovacích úsecích, popřípadě na všech filtračních prvcích 138, 140, lze tedy doporučit s ohledem na bezpečnost.

Na obr. 6 a 7 je znázorněna skříň 148 plynového generátoru podle posledního přikladu provedení vynálezu. Na obr. 6 je znázorněn i tuhý díl skříně 148 systému vzduchového vaku, obsahující plynový generátor, a je zde rovněž naznačen složený vzduchový vak 152. Konstrukce skříně 148 plynového generátoru odpovídá, co se týká uspořádáni mezistěn, filtračních prvků a spalovací komory, skříni 126 plynového generátoru, znázorněné na obr. 5. Spalovací komora 149 skříně 148 je ale vytvořena jako zvláštní díl s kruho

-14CZ 281156 B6 vým průřezem. Na rozdíl od příkladu provedení podle obr. 5 je u skříně 148 zařazena za výstupními otvory 154 pro plyn plochá tryska 156. U ploché trysky 156 se jedná v podstatě o štěrbinu 158, vytvořenou v dutém profilu skříně 148. Štěrbina 158 je vytvořena na svých podélných stranách pomocí zakřivených krajových úseků, které jsou přitvarovány ke stěně 162 skříně 148 jako jeden kus. Zakřivené okrajové úseky 160 přečnívají směrem ven a dovnitř přes stěnu 162 skříně 148. Uspořádání okrajových úseků 160 a jejich zakřivení se volí tak, ze se světlá šířka okrajových úseků 160, vycházeje od štěrbiny 158 ve stěně 162 skříně 148, se zvětšující se vzdáleností od stěny 162 skříně 148 nejdříve zmenšuje, aby se potom opět zvětšovala. Vysoko sahající zakřivené okrajové úseky 160, které se rozkládají po celé délce dutého profilu, tvoří spolu se štěrbinou 158 plochou trysku 156.

Oblasti okrajových úseků 160. přesahující dovnitř skříně 148, jsou obemknuty vysoko sahajícími hákovitými podélnými okraji 164 děrovaného pásu 166, ve kterém se vytvoří výstupní otvory 154 pro plyn. Děrovaný pás 166 je tvarové spojen s konci okrajových úseků 160, přesahujícími dovnitř, a drží stěnu 162 skříně 148 v oblasti štěrbiny 158 dohromady. Přednost použití zvláštního děrovaného pásu 166 spočívá zejména v tom, že průměr výstupních otvorů 154 pro plyn, které jsou v něm uspořádány, může mít větší rozměry, než odpovídá nejmenši vzájemné vzdálenosti zahnutých okrajových úseků 160.

Do jednoho kusu se stěnou 162 skříně 148 jsou spolu spojeny dva vodicí úseky 168 pro vzduch, které jsou uspořádány v oblasti ploché trysky 156 po jejích obou podélných stranách. Obě vodicí desky 168 pro vzduch probíhají navzájem v ostrém úhlu, přičemž se jejich přivrácené horní konce nacházejí nad plochou tryskou 156 a jsou uspořádány ve vzájemném odstupu. Hrany horních konců tedy ohraničuji štěrbinu 170, lícující s plochou tryskou 156. Příčné rozložení dutého profilu v kolmém směru je určeno tak, aby vodicí desky 168 pro vzduch dosahovaly svými dolními konci, protilehlými horním koncům, až k tuhému dílu 150 skříně 148 a tam narážely. Tuhý díl 150 skříně 148, vodici úseky 168 pro vzduch a vnější sténá 162 skříně 148 tvoří po obou podélných stranách skříně 148 plynového generátoru nasávací prostory 172 pro vzduch. Tuhé části 150 skříně 148 jsou vytvořeny s odvzdušňovacími otvory 174, vedoucími do nasávacich prostorů 172 pro vzduch, které jsou zakryty výstupky 176 z pružné elastického materiálu, upevněnými jednostranné na vnitřní straně tuhé části 150 skříně 148. Výstupky 176 představuji klapkové jednocestné ventily pro samočinné otevření odvzdušňovacích otvorů 174 při podtlaku v nasávacich prostorách 172 pro vzduch a uzavírání těchto odvzdušňovacích otvorů 174 při zvýšení tlaku nad podtlak, nezbytný pro otevření. V masivních spojovacích oblastech mezi vodícími deskami 168 pro vzduch a stěnou 162 skříně 148 jsou uspořádány nasávací otvory 178 pro vzduch, jimiž nasává proud plynu, vystupující z ploché trysky 156, vzduch do prostoru 180 mezi vodicí úseky 168 pro vzduch okolo ploché trysky 156.

U systému vzduchového vaku, znázorněného na obr. 6, se nasávaný vzduch nutné využívá k plnění vzduchového vaku 152. Proto je nezbytné, aby proud vystupujícího plynu strhával co možná nejvíce vzduchu, takže se velké množství vzduchu nasává zvenčí. Zařazení ploché trysky 156 koncentruje proud spalného plynu, takže

-15CZ 281156 B6 vznikne vázaný proud plynu. Tento proud plynu zodpovídá v prostorách 180 a 172, které jsou spolu spojeny přes nasávaci otvory 178 pro vzduch, za vytvoření podtlaku, otevírajícího odvzdušňovací otvory 174, takže se zvenčí nasává okolní vzduch. Jestliže by se vzduchový vak 152 nemohl při ještě vytékajících spalných plynech rozepnout tak, jak to bylo plánováno, zvyšuje se tlak v prostorách 180 a 172, tak že se odvzdušňovací otvory 174 uzavřou. Nyní tedy již není možné naplnit vzduchový vak 152, tak aby byl úplně napnut. Jak ploché trysky 156, tak i vodicí desky 168 pro vzduch se dají vyrobit jednoduchým způsobem lisováním vytlačováním jako integrální součásti skříně 148.

Claims (24)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Plynový generátor, zejména pro vzduchový vak, se skříní, která je na obou protilehlých koncích otevřená a má ve stěně skříně nejméně jeden výstupní otvor, se dvěma prvky víka pro uzavíráni čelních konců skříně, spalovací komorou, uspořádanou ve skříni, a mající nejméně jeden vypouštécí otvor pro uložení a spálení materiálu, zápalného pomocí zapalovací jednotky a vyvíjejícího plyny, a s nejméně jedním filtračním prvkem, uspořádaným ve skříni a vykazujícím více rohoží z drátěného síta k čištění proudu plynů, vyznačující se tím, že skříň /10, 66, 92, 126, 148/ je vytvořena ve formě dutého profilu z hliníku nebo hliníkové slitiny a tento dutý profil má integrované, navzájem protilehlé přidržovací úseky /40, 42, 146/ pro filtrační prvek /36, 38, 80, 104, 138, 140/, zasunutelný jedním z otevřených čelních konců dutého profilu, přičemž rohože z drátěného síta se rozkládají přímočaře mezi přidržovacími úseky /40, 42, 146/.
2. 2. Plynový generátor podle nároku 1, vyznačující se tím, že přidržovací úseky /40, 42, 146/ jsou vytvořeny v dutině /16, 70, 98, 134/, propustné pro proud spalného vzduchu, která je uspořádána mezi vypouštěcim otvorem /48, 96, 136/ spalovací komory /18, 68, 94, 128, 149/ a výstupním otvorem /62, 76, 108, 132, 154/ pro plyn.
3. 3. Plynový generátor podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že dutý profil skříně /10, 66, 92, 126,

   148/ má pro obrácení proudu spalného plynu integrované, do propustné dutiny /16, 70, 98, 134/ mezi vypouštécí otvor /48,

   96, 136/ spalovací komory /18, 68, 94, 128, 149/ a výstupní otvor skříně /10, 66, 92, 126, 148/ zasahující mezistěny /44,

   62, 142, 144/.
4. 4. Plynový generátor podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že přidržovací úseky /40, 42,

   146/ jsou uspořádány pro více filtračních prvků /36, 38, 80, 104, 138, 140/, přičemž velikosti ok rohoži z drátěného síta, tvořící filtrační prvky /36, 38, 80, 104, 138, 140/, jsou rozdílné .

   -16CZ 281156 B6
5. 5. Plynový generátor podle nároku 4, vyznačující se tím, že filtrační prvky /36, 38, 80, 104, 138, 140/ jsou uspořádány navzájem přesazené a/nebo pootočené.
6. 6. Plynový generátor podle jednoho z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že přidržovací úseky /40, 42, 146/ jsou vytvořeny jako ve vnější stěně skříně /10, 66, 92, 126, 148/ integrované drážky ve tvaru písmene U, které obepínají bočně filtrační prvek /36, 38, 80, 104, 138, 140/.
7. 7. Plynový generátor podle jednoho z nároků 3 až 6, vyzna- čující se tím, že přidržovací úseky /40, 42, 146/ jsou vytvořeny na mezistěnách /44, 62, 142, 144/ a na vnitřní ploše vnější stěny skříně /10, 66, 92, 126, 148/, přičemž vnější stěna skříně /10, 66, 92, 126, 148/ má na vnitřní ploše první drážku /40/ ve tvaru písmene U a konec mezistěny /44/, přivrácený k této první drážce /40/, má druhou drážku /42/ rovněž ve tvaru písmene U, která probíhá rovnoběžně s první drážkou /40/.
8. 8. Plynový generátor podle jednoho z nároků 1 až 7, vyzna- čující se tím, že přidržovací úseky /40, 42, 146/ filtračního prvku /36, 38, 80, 104, 138, 140/ mají požadované místo zlomu.
9. 9. Plynový generátor podle nároků 7a8, vyznačující se tím, že jeden z úseků boční stěny drážek /40, 42/ tvaru písmene U má na vnitřní ploše vnější stěny /28, 162/ skříně /10, 66, 92, 126, 148/ a/nebo mezisténé /44, 72, 142,

   144/ oblast zeslabení tloušťky stěny.
10. 10. Plynový generátor podle jednoho z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že v oblasti obrácení proudu spalného plynu je uspořádán prvek odlučovače /56, 78/ z více rohoži z drátěného síta, ležících přes sebe.
11. 11. Plynový generátor podle nároku 10, vyznačující se tím, že prvek odlučovače /56, 78/ je uspořádán na vnitřní ploše vnější stěny /28, 172/ skříně /10, 66, 92, 126,

    142/.
12. 12. Plynový generátor podle nároku 11, vyznačující se tím, že vnitřní plocha vnější stěny /28/ skříně /10, 66, 92, 126, 148/ je opatřena ve své oblasti, dosedající na prvek odlučovače /56/, prohlubeninami /58/.
13. 13. Plynový generátor podle jednoho z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že vnitřní plocha vnější stěny /28, 172/ skříně /10, 66, 92, 126, 148/ má v oblasti propustné dutiny /98/, připojující se k vypouštécímu otvoru /96/ spalovací komory /94/, více ve směru k vypouštécímu otvoru /96/ otevřených jímacích kapes /100/.
14. 14. Plynový generátor podle nároku 13, vyznačující se tím, že jímací kapsy /100/ jsou vytvořeny směrem dovnitř přečnívajícími, alespoň v koncové oblasti ve směru k vypouštécímu otvoru /94/ směřujícími můstky /102/, integrovanými ve stěně skříně.

    -17CZ 281156 B6
15. 15. Plynový generátor podle jednoho z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že dutý profil skříně /10, 66, 92, 126, 148/ má vrtání /64, 112/ pro uchycení připevňovacích šroubů /114/ pro upevněni víka /110/ na čelních koncích dutého profilu.
16. 16. Plynový generátor podle jednoho z nároků 1 až 15, vyzna- čující se tím, že spalovací komora /18, 68, 94, 149/ je trubkovitý prvek, jehož konce jsou otevřené, a který je jednou z otevřených stran skříně /10, 66, 92, 126, 148/ zasunutelný do upínacího otvoru /14/, vytvořeného v dutém profilu, a na svých koncích je uzavíratelný stejně tak, jako otevřené strany skříně /10, 66, 92, 126, 148/, prvky víka /110/ nebo separátním víkem /124/.
17. 17. Plynový generátor podle jednoho z nároků 1 až 15, vyznačující se tím, že spalovací komora /128/ je integrační součástí dutého profilu skříně /126/, přičemž vypouštécí otvor spalovací komory /128/ je vytvořen jako štěrbina /136/, rozkládající se po celé délce dutého profilu.
18. 18. Plynový generátor podle jednoho z nároků 1 až 17, vyzna- čující se tím, že na vnější ploše stěny /28, 172/ skříně /10, 66, 92, 126, 148/ v oblasti spalovací komory /68/ jsou uspořádány dva odstávající přidržovací výstupky /82/, integrované v dutém profilu, s navzájem přivrácenými symetrickými vybráními /84/, a jedním z čelních konců dutého profilu je do vybrání /84/ zasunutelný nosný prvek /66/ pro zapalovací jednotku /90/, který se rozkládá mezi těmito vybráními /84/, přičemž zapalovací jednotka /90/ se rozkládá ve smontovaném stavu přes dva spolu lícující otvory ve vnější stěně skříně /10, 66, 92, 126, 148/ a spalovací komoře /68/, nebo při integračním vytvoření skříně /10, 66, 92, 126, 148/ a spalovací komory /68/ přes otvor ve vnější stěně skříně /10, 66, 92, 126, 148/ až do spalovací komory /68/.
19. 19. Plynový generátor podle jednoho z nároků 1 až 17, vyznačující se tím, že zapalovací jednotka /118/ je uspořádána na jednom z čelních konců spalovací komory /94/ a je držena příslušným víkem /110/ skříně /92/.
20. 20. Plynový generátor podle nároku 19, vyznačující se tím, že zapalovací jednotka /118/ má plamenec /120/ s otvorem /122/ ve stěně trubky ponořený do materiálu, vyvíjejícího plyny.
21. 21. Plynový generátor podle jednoho z nároků 1 až 20, vyznačující se tím, že podél dutého profilu skříně /148/ je uspořádáno více výstupních otvorů /154/ pro plyn a po obou podélných stranách řady výstupních otvorů /154/ pro plyn jsou uspořádány směrem ven odstávající zakřivené okrajové úseky /160/, integrované v dutém profilu, které tvoří trysku /156/, zařazenou za výstupní otvory /154/ pro plyn.
22. 22. Plynový generátor podle nároku 21, vyznačující se tím, že okrajové úseky /160/ vnější stěny /162/ skříně /148/, tvořící trysku /156/, ohraničují štěrbinu /158/ a přečnívají poněkud dovnitř skříně /148/, a dále má uspořádán

    -18CZ 281156 B6 děrovaný pás /166/, opatřený větším počtem děr, který má na výšku postavené podélné okraje /164/ s hákovými konci pro obemknutí oblastí okrajových úseků /160/, přečnívajících dovnitř, a je nasunutelný přes jeden z čelních konců dutého profilu.
23. 23. Plynový generátor podle nároku 21 nebo 22, vyznačuj ící se tím, že v oblasti trysky /156/ jsou uspořádány vodici desky /168/ pro vzduch, spojené se skříni /148/ do jednoho kusu a uspořádané v odstupu od ní, které se rozkládají po celé délce dutého profilu skříně /148/, přičemž ve spojovací oblasti mezi skříni /148/ a vodícími deskami /168/ pro vzduch jsou vytvořeny průchozí díry /170/ pro nasávání okolního vzduchu.
24. 24. Plynový generátor podle nároku 1 až 23, vyznačující se tím, že těleso skříně /10, 66, 92, 126, 148/ je vytvořeno jako dutý profil z hliníku nebo hliníkové slitiny a dutý profil má integrované navzájem protilehlé přidržovací úseky /40, 42, 146/ pro alespoň jeden filtrační prvek /36, 38, 80, 104, 138, 140/.