CZ280327B6 - Střešní plášť - Google Patents

Abstract

Střešní plášť (3) pro ploché a skloněné střechy je uspořádán na nosné konstrukci (2) střechy. Směrem od ní nahoru sestává ze spádové vrstvy (4), dolní podkladní vrstvy (15), dolní hydroizolační vrstvy (5), teploizolační vrstvy (6), horní podkladní vrstvy (7) a horní hydroizolační vrstvy (9), která je na povrchu opatřena antireflexním nátěrem (14). Horní podkladní vrstva (7) a dolní podkladní vrstva (15) jsou tvořeny třískocementovými deskami (8), na které jsou nastaveny horní hydroizolační vrstva (9) a dolní hydroizolační vrstva (5), které jsou tvořeny živičnými pásy. Mezi bočními okraji horní podkladní vrstvy (7) a obvodovou zdí (1) je vytvořen sběrný ventilační kanál (10).ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká střešního pláště, určeného pro ploché nebo skloněné střechy.

Dosavadní stav techniky

Známé střešní pláště pro ploché, popřípadě skloněné, střechy jsou, kromě teploizolační vrstvy a horní hydroizolační vrstvy, tvořeny dalšími funkčními vrstvami. Tyto funkční vrstvy bývají podle svého určení spádové, podkladní, parotěsné, expanzní, dilatační, separační, spojovací a podobné. Použití funkčních vrstev je dáno charakterem zastřešeného objektu. Skladba střešního pláště je nejčastěji taková, že horní hydroizolační vrstva, představovaná většinou povlaky živičných pásů, tvoří jeho povrch a pod ní je uspořádána teploizolační vrstva. Vzhledem k vlastnostem běžné používaných materiálů pro teploizolační vrstvy - zejména jde o nedostatečnou pevnost - není zajištěna pochůznost takového střešního pláště. Aby byla pochůznost zajištěna, vytváří se mezi teploizolační a horní hydroizolační vrstvou podkladní vrstva, tvořená betonovou mazaninou. Toto řešení má hlavní nevýhodu v mokrém procesu při vytváření podkladní vrstvy. Tuhnutí mazaniny prodlužuje dobu, potřebnou pro zhotovení střešního pláště, což zejména při opravách střech přináší problémy dané závislostí na počasí, zejména deštích. To mnohdy vede k tomu, že provoz v objektech pod takto opravovanou střechou musí být na delší dobu přerušen. Podkladní vrstva z betonové mazaniny musí být navíc vytvořena jako dilatovaná, což představuje vyšší pracnost a zvýšenou přesnost a pečlivost při jejím vytváření.

Je také známo vytvořit podkladní vrstvu z heraklitu. Její hlavní nevýhodou je to, že heraklit musí být v důsledku své struktury, dané obsahem dřevěné vlny, často vyrovnán na povrchu cementovou maltou, aby na něj bylo možno natavit hydroizolační vrstvu. To znamená opět shora uvedené nevýhody mokrého procesu při montáži střešního pláště, nehledě k tomu, že heraklit nezaručuje v důsledku svých pevnostních vlastností pochůznost střechy.

Je-li u střešního pláště navíc použita dolní hydroizolační vrstva, která bývá uspořádána na spádové vrstvě, je při nejčastěji používaných materiálech spádové vrstvy - sypké materiály nebo heraklit - opět nutno použít zvláštní podkladní vrstvu, protože tyto materiály na sebe neumožňují přímo natavit dolní hydroizolační vrstvu, tvořenou opět povlaky živičných pásů. Dolní podkladní vrstva pro dolní hydroizolační vrstvu se proto vytváří také z betonové mazaniny, což přináší nevýhody uvedené shora v případě podkladní vrstvy pro horní hydroizolační vrstvu.

Jako teploizolační vrstvy se občas používají materiály, které mají dostatečnou pevnost pro zajištění pochůznosti a na které lze horní hydroizolační vrstvu nastavit přímo. Tyto materiály jsou však velmi drahé, protože jsou tvořeny z méně dostupných komponentů a jejich výroba je značně náročná.

-1CZ 280327 B6

Odvětrání popsaných známých střešních plášťů se provádí větracími systémy umístěnými hluboko pod horní hydroizolační vrstvou a odvětrávajícími spodní vrstvy střešního pláště v místě tepelné izolace nebo dokonce pod ní, což je fyzikálně a funkčně nesprávné, protože studený venkovní vzduch je tak zaváděn do střechy v nevhodném místě až pod tepelnou izolací.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky v podstatné míře odstraňuje střešní plášť pro ploché a skloněné střechy, obsahující teploizolační vrstvu, horní hydroizolační vrstvu a další funkční vrstvy podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že mezi teploizolační vrstvou a horní hydroizolační vrstvou je uspořádána horní podkladní vrstva, tvořená třískocementovými deskami, mezi nimiž jsou mezery ústící do sběrného ventilačního kanálu. Horní podkladní vrstva může být tvořena na sobě uspořádanými vrchními třískocementovými deskami a spodními třískocementovými deskami, přičemž mezery jsou vytvořeny pouze mezi spodními třískocementovými deskami. Výhodně jsou vrchní třískocementové desky orientovány příčně vzhledem ke spodním třískocementovým deskám. Má-li střešní plášť ještě dolní hydroizolační vrstvu uspořádanou na spádové vrstvě, může být pod touto dolní hydroizolační vrstvou uspořádána dolní podkladní vrstva, tvořená třískocementovými deskami.

Střešní plášť podle vynálezu odstraňuje mokrý proces při jeho vytváření nebo opravě a zajišťuje dokonalejší odvětrání střešního pláště uspořádáním větracího systému v podkladní vrstvě. Podkladní vrstvy opatření k eliminaci skocementových desek, dostatečné pevné pro tračním nátěru přímo natavit vrstvy. Mají také větší mazanina, efektu tenčí, navíc samy o sobě mikroventilační účinek, čímž použít zvláštní mikroventilační vrstvu.

pod hydroizolační vrstvy nevyžadují žádná tepelných dilatací obsahující dřevěné zajištění pochůznosti a lze na živičné pásy, teploizolační zásluhou struktury třítřísky. Tyto desky jsou ně po penetvořící hydroizolační Mají také větší teploizolační schopnost než betonová takže vlastní teploizolační vrstva může být při stejném V důsledku své struktury mají třískocementové desky sobě mikroventilační odpadá nutnost

Přehled obrázků na výkresech

Příklady provedení vynálezu jsou znázorněny na připojených výkresech, kde na obr. 1 je střešní plášť v řezu v oblasti u obvodové zdi a na obr. 2 je pohled shora na podkladní vrstvu při odkryté horní hydroizolační vrstvě s použitím vrchních a spodních třískocementových desek.

Příklady provedeni vynálezu

Obvodová zedf 1 podle obr. 1 vystupuje atikou 1' nad střešní plášť 3, uspořádaný na nosné konstrukci 2 střechy. Střešní plášť 3 je směrem od nosné konstrukce 2 střechy tvořen spádovou vrstvou 4, dolní podkladní vrstvou 15, dolní hydroizolační vrstvou 5, teploizolační vrstvou 6, horní podkladní vrstvou 7 a horní hydroizolační vrstvou 9, která je na povrchu opatřena antireflexním nátěrem 14.

-2CZ 280327 B6

Spádová vrstva 4. je vytvořena z heraklitových desek, uspořádaných pro získání spádu stupňovitě. Rozdíly výšek mezi nimi jsou kompenzovány vyrovnávacím materiálem 16, například pískem nebo škvárou. Spádová vrstva 4 je pokryta třískocementovými deskami 8., které vytvářejí dolní podkladní vrstvu 15 pro dolní hydroizolační vrstvu 5, která je tvořena živičnými pásy natavenými na dolní podkladní vrstvu 15. Na dolní hydroizolační vrstvě 5 je uspořádána teploizolační vrstva 6, která je tvořena deskami minerální vlny. Na tyto jsou položeny třískocementové desky 8, tvořící horní podkladní vrstvu 7 pro horní hydroizolační vrstvu 9, která sestává ze živočišných pásů natavených na horní podkladní vrstvu 7, opatřenou před tím penetračním nátěrem. Horní hydroizolační vrstva 9 může sestávat z více na sobě uspořádaných živičných pásů a na povrchu je opatřena antireflexním nátěrem 14 pro odraz slunečních paprsků.

Mezi okraji horní podkladní vrstvy 7 a atikou 1.' je vytvořen sběrný ventilační kanál 10. Pro jeho spojení s atmosférou je ve vzdálenosti od atiky 1.’, rovnající se šířce sběrného ventilačního kanálu 10, upevněno podélné prkno 11, na které jsou vyvedeny okraje horní hydroizolační vrstvy 9. Sběrný ventilační kanál 10 a podélné prkno 11 jsou shora kryty plechovým krytem 12., upevněným na atice 1,’. Do sběrného ventilačního kanálu 10 vyúsťují mezery 13 vytvořené mezi třískocementovými deskami 8 horní podkladní vrstvy 7.

Obr. 2 představuje variantu horní podkladní vrstvy 7, která je tvořena na sobě ležícími spodními třískocementovými deskami 8' a vrchními třískocementovými deskami 8.' ' tak, že vrchní třískocementové desky 8.' * leží napříč vzhledem ke spodním třískocementovým deskám 8'. Mezi delšími stranami spodních třískocementových desek 8.' jsou ponechány mezery 13., které ústí do sběrného ventilačního kanálu 10.

♦

Třískocementové 8, 8’, 8' ' jsou vyrobeny tvářením a lisováním ze směsi dřevěnýc^i třísek, cementu a přísady v podobě vodního skla nebo vodního roztoku chloridu vápenatého.

Claims (4)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Střešní plášť pro ploché a skloněné střechy, obsahující teploizolační vrstvu, horní hydroizolační vrstvu a další funkční vrstvy, vyznačující se tím, že mezi teploizolační vrstvou (6) a horní hydroizolační vrstvou (9) je uspořádána horní podkladní vrstva (7), tvořená třískocementovými deskami (8, 8', 8¹'), mezi nimiž jsou mezery (13), které ústí do sběrného ventilačního kanálu (10).

2. Střešní plášť podle nároku 1, vyznačující se tím, že horní podkladní vrstva (7) je tvořena na sobě uspořádanými vrchními třískocementovými deskami (8'') a spodními třískocementovými deskami (8*), přičemž mezery (13) jsou vytvořeny pouze mezi spodními třískocementovými deskami (8').

3. Střešní plášť podle nároku 2, vyznačující se tím, že vrchní třískocementové desky (8’’) jsou orientovány příčné vzhledem ke spodním třískocementovým deskám (8').

4. Střešní plášť podle nároku 1, vyznačující se tím, že pod teploizolační vrstvou (6) je uspořádána dolní hydroizolační vrstva (5) spočívající na dolní podkladní vrstvě (15), tvořené třískocementovými deskami (8) a uložené na spádové vrstvě (4). ²