CZ271399A3 - Reaktor s horizontálním pohyblivým ložem - Google Patents

Abstract

Reaktor(10) (pec) s horizontálnímpohyblivýmložem(50) pro tepelné zpracování Částicového materiálu zahrnuje pouzdro (12) mající vstup (18) pro přijímání částicového materiálu k tepelnému zpracování avýstup (20,22) pro vypouštění tepelně zpracovaného materiálu. Dále alespoňjedno patro (žlab) (48a, b) uspořádané horizontálně uvnitř pouzdra (12) reaktoru(lO) mezi vstupem(18) avýstupem(20,22) amající nosný povrch k podpoře lože (50) částicového materiálu a ohřívací systém (52) pro ohřívání lože (50) částicového materiálu na nosnémpovrchu Dopravníkový systém(54) k pohybování ložemčásticového materiálu, kterýje ohříván podél předemstanoveného směru na nosnémpovrchu obsahuje množství v odstupu do stran rozmístěných shrnovacích částí (100), zasahujících přes nosný povrch příčně kpředemstanovenému směru amajících každámožinu v odstupu do stran rozmístěných hrabel (126) v kluzném kontaktu s nosnýmpovrchem. Shrnovací části (100) k přemisťování částicového materiálu zahrnují hrabla (126) umístěna podél předem stanoveného směru, přičemž hrabla jakékolijedné shrnovací části (100)jsou nevyrovnaná (vjiné ose) s hrábly (126)jakékolijiné shrnovací části (100) ajsou k sobě navzájemrozmístěna tak, že hrabou přes v podstatě celou nosnou plochu daného žlabu (48a, b) a stále promíchávají

Description

Reaktor s horizontálním pohyblivým ložem

Oblast techniky

Vynález se týká zlepšení v oblasti rozkladu látek za vysokých teplot (dále jen „pyrolýza) a konkrétněji pak zdokonaleného reaktoru (pece) s horizontálním pohyblivým ložem pro pyrolýzu částicového materiálu.

Dosavadní stav techniky

Pyrolýza se stala přitažlivým řešením pro rostoucí problémy s ochranou vnějšího životního prostředí způsobované generačním a světovým hromaděním odpadových pneumatik a zbytek z drtiček automobilů. Žadatel již navrhl, v patentu US č. 4 740 270, zpracovávat odpadové pneumatiky prostřednictvím vakuové pyrolýzy. Upotřebené gumové pneumatiky v podobě odřezků jsou rozkládány při vakuu za teploty asi 360°-415°C na užitečné produkty jako jsou saze, uhlovodíkové oleje a plyn. V patentu US č. 5 451 297 žadatel navrhl rovněž zpracovávat zbytky z drtiček automobilů z hlediska znovuzískáni obchodně cenných produktů. V obou případech je pyrolýza prováděna ve vícepatrových reaktorech, majícím množství od sebe rozmístěných ohřívaných pater, jež jsou uspořádána vzájemně nad sebou a každé přijímá lože odřezků či malých kousků nakládaných na nejhornější patro reaktoru.

• ·

Lože částicového materiálu je přenášeno z horního patra na dolní prostřednictvím shrnovacích ramen, která pomalu pohybují částicový materiál na každém patře směrem k a do výstupního otvoru v patře tak, aby padal na nižší patro. Daná patra jsou ohřívána za teplot k zajištění vertikálního tepelného gradientu mezi nejhornějším a nej spodnějším patrem, s nej spodnějším patrem ohřívaným při vyšší teplotě než nejhornější patro.

Žadatel zpozoroval, že vrstva materiálu v kontaktu s každým ohřívaným patrem brzdí účinný přenos tepla z ohřívaného patra do středu lože materiálu. Tam kde je částicovým materiálem podrobeným pyrolýze na uhlíku založený materiál jako například gumová pneumatika, se částice gumy v kontaktu s ohřívaným patrem stávají potaženými vrstvou uhlíkatého materiálu a tato uhlíkatá vrstva působí jako tepelný izolátor k dalšímu brzdění tepelného přenosu. Stejný problém nastává, když je daný materiál vystaven sálání tepla shora.

Podstata vynálezu

Cílem vynálezu je tudíž překonání výše uvedených nedostatků a zvýšení tepelného přenosu v reaktoru s horizontálním pohyblivým ložem.

V souladu s tímto vynálezem je poskytnut reaktor (pec) s horizontálním pohyblivým ložem pro tepelné zpracovávání částicového materiálu, zahrnující pouzdro (kryt, plášť) mající vstupní prostředky pro přijímání v něm částicového materiálu k tepelnému zpracování a výstupní prostředky pro vykládání tepelně zpracovaného materiálu, alespoň jedno patro uspořádané horizontálně uvnitř daného pouzdra mezi vstupními a výstupními prostředky a mající nosný povrch k podporování ·· · ··· lože částicového materiálu, ohřívací prostředky pro ohřívání lože částicového materiálu na nosném povrchu, a dopravníkový systém pro pohybování ložem částicového materiálu zatímco je ohříván podél předem stanoveného směru na nosném povrchu. Dopravníkový systém obsahuje množství od sebe do stran rozmístěných shrnovacích částí, protahujících se přes nosný povrch příčně k danému předem stanovenému směru a majících každá množství od sebe do stran rozmístěných shrnovacích, prsty připomínajících hrabel (dále jen „hrabla) v kluzném kontaktu s nosným povrchem, a prostředky po pohybování shrnovacími částmi k přemisťování pomocí těchto hrabel částicového materiálu podél řečeného předem stanoveného směru. Hrabla jakékoli jedné shrnovací části jsou nevyrovnaná (t.j. nejsou ve stejné ose, pozn. překl.) s hrábly jakékoli jiné shrnovací části a jsou k sobě navzájem rozmístěna tak, že tato hrabla hrabou (shrnují) přes v podstatě celou nosnou plochu daného patra a stále promíchávají částicový materiál při jeho současném přemisťování (posunování), čímž stále vystavují čerstvé povrchy částicového materiálu teplu a zvyšují tepelný přenosu v jeho loži.

Žadatel zcela neočekávaně zjistil, že využitím množství shrnovacích částí, jak je definováno výše, k pohybování lože částicového materiálu při současném ohřívání na nosném povrchu, je částicový materiál během posunování stále míchán, takže jsou teplu stále vystavovány čerstvé povrchy částicového materiálu. Stále promíchávání částicového materiálu rovněž poskytuje větší tepelný přenos tepla mezi částicemi v loži. Tudíž, tepelný přenos v loži částicového materiálu je zvýšen. Poskytnutí hrabel v kluzném kontaktu s nosným povrchem materiálu zajišťuje, že vrstva částicového materiálu v kontaktu s ním je rovněž míchána.

Pojem „částicový materiál, jak se zde používá, se týká tuhého materiálu ve zlomkové podobě. Tudíž, tento pojem zahrnuje nejenom částice, ale také granule, odřezky a malé kousky.

Podle přednostního ztvárnění předkládaného vynálezu je alespoň jedno patro v podobě žlabu (koryta) s otevřeným zakončením, majícího rozšířený do U tvarovaný příčný průřez a obsahujícího dolní stěnu a pár protilehlých bočních stěn protahujících se směrem nahoru od dolní stěny, dolní stěna má horní povrch vymezující výše řečený nosný povrch materiálu. Přednostně zde existují dva takové žlaby, uspořádané jeden nad druhým, a jsou zajištěny vypouštěcí (vykládací) prostředky pro vypouštění částicového materiálu z horního žlabu do spodního žlabu.

Podle dalšího přednostního ztvárnění je dopravníkový systém přizpůsoben k pohybování lože částicového materiálu na dolní stěně horního žlabu podél jednoho směru a k pohybování lože částicového materiálu na dolní stěně spodního žlabu podél protilehlého směru. Prostředky pro pohybování shrnovacími částmi přednostně zahrnují: pár nekonečných řetězů, každý mající horní přímou větev chodu a dolní přímou větev chodu a umístěné tak, že horní přímá větev chodu jednoho řetězu se protahuje přes a přilehle jedné boční stěny horního žlabu a dolní přímá větev chodu tohoto jednoho řetězu se protahuje přes a přilehle jedné boční stěny dolního žlabu, a že horní přímá větev chodu druhého řetězu se protahuje přes a přilehle druhé boční stěny horního žlabu a dolní přímá větev chodu druhého řetězu se protahuje přes a přilehle druhé boční stěny dolního žlabu; a hnací prostředky pro pohánění těchto řetězů. V takovém ztvárnění každá shrnovací část přednostně obsahuje příčnou tyč, připevněnou na svých zakončeních k řetězům, výše řečená hrabla jsou upevněna na • · · • · ·· • · · · · • · · · · • · * · · · • · · ·· ·· ·· této tyči a protahují se směrem ven z jejích protilehlých stran tak, že hrabla na jedné ze stran této tyče kontaktují dolní stěnu jednoho ze žlabů, když se shrnovací část pohybuje podél jednoho žlabu, a hrabla na druhé z výše řečených stran této tyče kontaktují dolní stěnu druhého žlabu, když se shrnovací část pohybuje podél druhého žlabu.

V obzvláště přednostním ztvárnění vynálezu se každé hráblo kluzně protahuje skrze příslušný otvor vymezený tyčí každé shrnovací části pro pohyb podél podélné osy tohoto hrabla tak, že toto hráblo vyčnívá z výše zmíněných protilehlých stran tyče. Každé hráblo je opatřeno zarážecím prostředkem, přidržujícím ho na tyči každé shrnovací části, při současném umožňování jeho omezeného podélného pohybu. Tudíž, když je každá shrnovací část pohybována řetězem z jednoho žlabu do druhého, hrabla této shrnovací části se otáčejí vzhůru nohama a klesají do kontaktu s dolní stěnou druhého žlabu.

Podle ještě jednoho přednostního ztvárnění jsou ohřívací prostředky přizpůsobeny k ohřívání dolní stěny každého žlabu tak, že teplo je přenášeno z ohřáté dolní stěny do lože částicového materiálu na něm. Tyto ohřívací prostředky přednostně zahrnují první řadu tubulárních (trubicovitých) částí, protahujících se pod dolní stěnou spodního žlabu a tuto kontaktujících, a druhou řadu trubicovitých částí, protahujících se pod dolní stěnou horního žlabu a tuto kontaktujících; potrubní prostředky vzájemně propojující první a druhou řadu trubicovitých částí; a prostředky pro cirkulování ohřátého fluida trubicovitými částmi řečené první a druhé řady.

Reaktor s horizontálním pohyblivým ložem vynálezu může být použit nejenom k pyrolyzování (rozkladu látek za vysokých teplot) částicového materiálu, ale také pro sušení a míchání

i a· ·· a a • a a a a ♦ a · a a a a • aa aaa aaa částicového materiálu a provádění různých reakcí vyžadujících teplo.

Přehled obrázků na výkresech

Další charakteristické rysy a přednosti vynálezu se stanou zřejmějšími z následujícího popisu jeho přednostního ztvárnění, jak je znázorněno prostřednictvím příkladu v doprovodných výkresech, v nichž:

Obr. 1 - pohled podélným řezem reaktoru (pecí) s horizontálním pohyblivým ložem podle přednostního ztvárnění tohoto vynálezu.

Obr. 2 - pohled podélným řezem provedeným podél linie 22 na Obr. 1.

Obr. 3 - pohled příčným řezem provedeným podél linie 3-3 na Obr. 1.

Obr. 4 - částečný pohled řezem znázorňující dopravníkový systém používaný v reaktoru znázorněném na Obr. 1.

Obr. 5 - částečný půdorysný pohled na dopravníkový systém.

Obr. 6 - pohled řezem provedený podél linie 6-6 na Obr.

5.

Obr. 7 - částečný pohled řezem na shrnovací část, znázorňující její jedno hráblo.

Příklady provedení vynálezu

Odkazuje na Obr. 1, 2 a 3, tyto znázorňují reaktor (pec) s horizontálním pohyblivým ložem, jenž je celkově označen referenční číslicí 10, pro tepelné zpracovávání částicového • * · · · · • · · · · • · · · · > · · ··· · · · • · · * · 9 · · · materiálu. Reaktor 10 zahrnuje protažené pouzdro 12 s otevřeným zakončením, s válcovitou stěnu 14 kruhovitého příčného průřezu s obvodovými přírubami 16, dodávací vstup 18 pro přijímání částicového materiálu ke zpracování teplem, první výstupní otvor 20 pro vykládání teplem zpracovaného materiálu a druhý výstupní otvor 22 pro vypouštění plynových produktů formovaných během tepelného zpracování. Vypouštěcí otvor 22 je připojen k vakuové pumpě prostřednictvím řady kondenzátorových jednotek, když je daný částicový materiál podrobován vakuové pyrolýze v tomto reaktoru. Zakončení pouzdra 12 jsou uzavřena odstranitelnými kryty 24, jež jsou uvolňovatelně připevněny k přírubám 16 prostřednictvím matic a šroubů.

Pro podporu pouzdra 12 jsou poskytnuty dvě sedlové, podkladové jednotky 26. Každá podkladová jednotka 26 zahrnuje základnu 28 se dvěma nohama 30, pár natupo dosedajících desek 32 a polokruhovitou podpůrnou (nosnou) část 34, na níž spočívá pouzdro 12, jak je to nejlépe znázorněno na Obr. 3. Nosná část 34 je přivařena k základně 28. Jak je znázorněno na Obr. 3, na protilehlých stranách pouzdra 12 nad každou podkladovou jednotkou 26 je poskytnut pár zvedacích uspořádání 36, za účelem umožnit zvednutí pouzdra 12 pro přemístění reaktoru 10. Každé toto zvedací uspořádání 36 zahrnuje desku 38 v podobě nějakého křídla přivařeného k obloukovitě protažené části 40, jež je zase přivařena ke stěně 14 pouzdra 12, deska 38 je opatřena děrovaným uchem 42 pro přijímání háku jeřábu otvorem 44. Každé zvedací uspořádání 36 dále obsahuje dosedací desku 46, přivábenou k desce 38 a natupo dosedající k příslušné desce 32 podkladové jednotky 26. Desky 46 jednoho páru zvedacího uspořádání 36 jsou uvolnitelné připevněny k deskám 32 podkladové sedlové jednotky 26 prostřednictvím utažených ·· ·· ·· • » · · · · ·· · ··· • · ·· ·· šroubů a matic, zatímco desky 46 druhého páru zvedacího uspořádání 36 a desky 32 jsou k sobě navzájem volně upevněny prostřednictvím neutažených šroubů a matic, šrouby se protahují štěrbinami zformovanými v deskách 32, 46, čímž umožňují deskám 46 druhého páru zvedacího uspořádání 36 aby se během tepelného roztahování stěny 14 pohybovaly na deskách 32.

Reaktor 10 obsahuje dva žlaby 48a, 48b, s otevřenými zakončeními, uspořádanými vzájemně nad sebou a každý definující patro (žlab) pro podporování lože 50 částicového materiálu (znázorněno přerušovanou čarou na Obr. 3), ohřívací systém 52 pro ohřívání lože částicového materiálu v každém žlabu a dopravníkový systém 54 pro pohybování každého lože podél příslušného žlabu. Dodávací vstup 18 je uspořádán ve vztahu k hornímu žlabu 48b tak, že částicový materiál nakládaný dodávacím otvorem 56 padá do horního žlabu 48b přilehle jednoho jeho zakončení. Každý žlab 48a, 48b, má rozšířený průřez do „U a zahrnuje dolní stěnu 58 a pár protilehlých bočních stěn 60, 60¹, protahujících se směrem nahoru od (z) dolní stěny 58, horní povrch 62 dolní stěny 58 vymezuje nosný povrch pro podporu lože 50 částicového materiálu. Horní žlab 48b je nesen nad dolním žlabem 48a množstvím od sebe do stran rozmístěných, nahoru se protahujících bočních ramen 64, přivalených k bočním stěnám 60, 60¹, horního a dolního žlabu 48b a 48a, boční ramena 64 jsou přivalena na svých dolních zakončeních k části rámu 66 s do L tvarovaným průřezem, jenž vymezuje obdélníkový rám a spočívá na vnitřním povrchu 68 válcovité stěny 14. Mezi protilehlými stranami rámového části 66 se protahuje množství od sebe do stran rozmístěných výztuhových částí 70. Jak je znázorněno na Obr. 4, ve spodní stěně 58 horního žlabu 48b je definován na jednom jeho zakončení otvor 72 pro vypouštění částicového materiálu z něho do spodního žlabu 48a. Otvor 74 je také vymezen ve spodní stěně 58 dolního žlabu 48a na jednom jeho zakončení pro vypouštění částicového materiálu ze spodního žlabu 48a do vypouštěného otvoru 76 (znázorněn na Obr. 1), zformovaného ve válcovité stěně 14.

Ohřívací systém 52 zahrnuje první řadu od sebe do stran rozmístěných, paralelních tubulárních (trubicovitých) částí 78a, protahujících se pod dolní stěnou 58 spodního žlabu 48a a tento kontaktujících, a druhou řadu od sebe do stran rozmístěných, paralelních trubicovitých částí 78b, protahujících se pod dolní stěnou 58 horního žlabu 48b a tento kontaktujících; jak je to nejlépe znázorněno na Obr. 3. Nejzazší zakončení trubicovitých částí 78a jsou připojena ke vstupnímu a výstupnímu rozdělovacímu potrubí 80 a 82, zatímco nejzazší zakončení trubicovitých částí 78b jsou připojena ke vstupnímu a výstupnímu rozdělovacímu potrubí 84 a 86. Potrubí 88 vzájemně propojuje výstupní rozdělovači potrubí 82 a vstupní rozdělovači potrubí 84. Vstupní a výstupní potrubí 90 a 92 jsou připojena ke vstupnímu rozdělovacímu potrubí 80, respektive k výstupnímu rozdělovacímu potrubí 86, pro cirkulování ohřátého fluida trubicovitými částmi 78a a 78b tak, aby se ohřívala dolní stěna 58 každého žlabu 48a a 48b, a tímto zvyšoval tepelný přenos z ohřívané dolní stěny do lože 50 částicového materiálu na ní. Přímý kontakt částicového materiálu s ohřívaným povrchem 52 umožňuje významný jak tepelný přenos vedením, tak sáláním tepla, čímž se značně zvyšuje koeficient přenosu tepla kontaktem na ohřívacím povrchu, jenž může být vysoký až 200-1000 w/m²'°C, závisející na velikosti daného částicového materiálu. Trubicovité části 78a, 78b, jsou udržovány v kontaktu s dolní stěnou 58 žlabů 48a, 48b, množstvím od sebe do strany rozmístěných, příčných přídržných částí 94, majících tvar • 9 9 9 • 99 • 99 • 91 • 1 • 9 99 rozšířeného „U. Jak je znázorněno na Obr. 3, každá přídržná část 94 má smyčkový díl 96, udržující trubicovité části v kontaktu s dolní stěnou 58 a pár ramenových dílů 98 a 98¹, připevněných v tomto pořadí k bočním stěnám 60 a 60¹ žlabů 48a, 48b. Tudíž, když je ohřáté fluidum cirkulováno trubicovitými částmi 78b, toto ohřáté fluidum poskytuje tepelné sálání shora pro ohřívání lože 50 částicového materiálu v dolním korytě 48a.

jak je znázorněno na Obr. 2, 3 a 4, dopravníkový systém 54 zahrnuje množství horizontálně od sebe do stran rozmístěných shrnovacích částí 100, protahujících se do strany přes dolní stěnu 58 každého žlabu 48a, 48b, a připevněných k pásu nekonečných řetězů 102, 102¹, v do sebe zapadajícím záběru s řetězovými koly 104, 106, respektive 104¹, 106¹. Řetězová kola 104 a 104¹ jsou namontována na hnací hřídeli 108, která je spřažena s motorem 110. Řetězová kola 106 a 106¹ jsou namontována na hnací hřídeli 112. Hnací hřídel 108 je podporována párem protilehlých koncových desek 114 a 114¹, které jsou odpojitelně připojeny k bočním stěnám 60 respektive 6O¹ žlabů 48a, 48b, stejně jako k rámové části 66; deska 114 je znázorněna na Obr. 1. Podobně tak je hnací hřídel 112 podporována párem protilehlých koncových desek 116 a 116¹, které jsou odpojitelně připojeny k bočním stěnám 60 respektive 6O¹ žlabů 48a, 48b, stejně jako k rámové části 66; deska 116 je znázorněna na Obr. 1. Pro nastavování napětí řetězů 102 a 102¹ jsou poskytnuta řetěz napínající uspořádání (zařízení) 118 a 118¹. Kolejnice (resp. konzoly) 120 a 120¹ protahující se podél horních okrajů bočních stěn 60 a 6O¹ žlabů 48a, 48b, podporují (nesou) řetězy 102 a 1Q2¹ podél jejich dolních a horních přímých větvích chodu. Množství vodících částí 122, přivařených ke kolejnicím 120, 120¹, vedou a udržují řetězy 102 a 1Ο2¹ na těchto kolejích • · · ta · ·· · ·· *· ·· • · · · · ta • · · · · · • ·· tata· ··· • · ·· • ·· ·· tata v uvedeném pořadí, jak je to nejlépe znázorněno na Obr. 5. Odkazuje na Obr. 4, dopravníkový systém 54 je přizpůsoben k pohybování lože částicového materiálu podél horního žlabu 48b zleva doprava a k posunu částicového materiálu podél levého žlabu 48a zprava doleva.

Každá shrnovací část 100 zahrnuje příčnou tyč 124 připevněnou na svých zakončeních k řetězům 102, 102¹, a množství od sebe do stran rozmístěných, protažených hrabel 126 s kruhovitým průřezem, upevněných na této tyči. Jak je znázorněno na Obr. 5 a 6, tyč 124 je připevněna k řetězům 102, 102¹ párem do L tvarovaných výztuh 128, jež má každá ramena s otvorem 130, 132. Tyč 124 je uvolnitelně připevněna k ramenu 130 šrouby 134 a přivábenými maticemi 136. Rameno 132 nahrazuje jedno z článků 138 řetězu propojující válečky 140 řetězu a je připevněno k čepům 142 řetězu. Každé hráblo 126 se klouzatelně protahuje příslušným otvorem 144, vymezeným skrze tyč 124 pro pohyb podél podélné osy tohoto hrabla tak, že toto hráblo 124 vyčnívá z protilehlé strany tyče 124. Každé hráblo 126 je opatřeno dvěmi stavěcími částmi 146, uspořádanými na obou stranách tyče 124 pro přidržování hrabel na tyči, zatímco současně umožňují omezený podélný pohyb těchto hrabel. Tudíž, když je každá shrnovací část 100 pohybována řetězy 102, 102¹, z jednoho ze žlabů 48a, 48b, do druhého žlabu, hrabla 126 této shrabovací části 100 se obracejí vzhůru nohama a klesají do kontaktu s dolní stěnou 58 druhého žlabu. Podle toho, hrabla 126 na jedné straně tyče 124 kontaktují dolní stěnu 58 spodního žlabu 48a, když je shrabovací část 100 pohybována podél žlabu 48a, a hrabla 126 na druhé straně tyče 124 kontaktují dolní stěnu 58 horního žlabu 48b, když je shrnovací část 100 pohybována podél žlabu 48b. Jak je znázorněno na Obr. 2 a 5, hrabla 126 jakékoli jedné shrnovací části 100 jsou « · · · • ·· • · · · · • · · · · • · ··· ··· • 9 9 nevyrovnána (nejsou ve stejné ose) s hrábly 126 jakékoli jiné shrabovací části 100 a jsou rozmístěna k sobě navzájem tak, že tato hrabla 126 hrabou přes v podstatě celý horní povrch 62 dolní stěny 58 každého žlabu 48a, 48b a stále míchají částicový materiál zatímco ho posouvají. Výsledkem je, že teplu jsou stále vystavovány čerstvé povrchy částicového materiálu, takže tepelný přenos z ohřáté dolní stěny 58 do lože 50 částicového materiálu je zvýšen.

Jak je zřejmé z Obr. 1, horní a spodní žlab 48a, 48b spolu s ohřívacím systémem 52 a dopravníkovým systémem 54 definují modulární (resp. stavebnicovou) jednotku 148, která může být z krycího pouzdra 12 reaktoru vytažena pro servisní ošetření, potom co jsou odpojena vstupní a výstupní potrubí 90, 92 a hnací hřídel 108. Uvnitř širšího krycího pouzdra může být také uspořádáno nad sebou navzájem několik jednotek

Claims (19)

1. PATENTOVÉ

   NÁROKY

   1. Reaktor (pec) s horizontálním pohyblivým ložem pro tepelné zpracování částicového materiálu, zahrnující:

   pouzdro mající vstupní prostředky pro přijímání v něm částicového materiálu k tepelnému zpracování a výstupní prostředky pro vypouštění tepelně zpracovaného materiálu;

   alespoň jedno patro uspořádané horizontálně uvnitř pouzdra reaktoru mezi vstupními a výstupními prostředky a mající nosný povrch pro podporování lože částicového materiálu;

   ohřívací prostředky pro ohřívání lože částicového materiálu na nosném povrchu; a dopravníkový systém pro pohybování ložem částicového materiálu zatímco je ohříván podél předem stanoveného směru na nosném povrchu, tento dopravníkový systém obsahuje množství od sebe do stran rozmístěných shrnovacích částí protahujících se přes nosný povrch příčně k řečenému předem stanovenému směru a majících každá množství od sebe do stran rozmístěných hrabel v kluzném kontaktu s nosným povrchem, a prostředky po pohybování shrnovacích částí k přemisťování pomocí hrabel částicového materiálu podél řečeného předem stanoveného směru, hrabla jakékoli jedné shrnovací části jsou nevyrovnaná (v nestejné ose) s hrábly jakékoli jiné shrnovací části a jsou k sobě navzájem rozmístěna tak, že tato hrabla hrabou přes v podstatě celý nosný povrch řečeného patra a stále promíchávají částicový materiál při jeho současném • 00

   999 · • · Λ povrchy částicového materiálu teplu a zvyšují tepelný přenos v jeho loži.
2. 2. Reaktor podle nároku 1, vyznačující se tím, že alespoň jedno patro je v podobě žlabu s otevřeným zakončením, majícího rozšířený, do „U tvarovaný průřez a obsahujícího dolní stěnu a pár protilehlých bočních stěn protahujících se směrem nahoru od dolní stěny, dolní stěna má horní povrch, jenž vymezuje výše řečený nosný povrch částicového materiálu.
3. 3. Reaktor podle nároku 2, vyznačující se t í m, má dva žlaby uspořádané jeden nad druhým a obsahuje první vypouštěcí (vykládací) prostředek pro vypouštění částicového materiálu z horního žlabu do dolního žlabu.
4. 4. Reaktor podle nároku 3, vyznačující se tím, že první vypouštěcí prostředek zahrnuje první otvor zformovaný v dolní stěně horního žlabu na jednom jeho zakončení.
5. 5. Reaktor podle nároku 3, vyznačující se tím, že jeho pouzdro má obvodovou stěnu s v sobě zformovaným vypouštěcím otvorem, tento vypouštěcí otvor vymezuje řečený vypouštěcí prostředek, a že dolní žlab obsahuje druhý vypouštěcí prostředek pro vypouštění částicového materiálu z něho do řečeného vypouštěcího otvoru.
6. 6. Reaktor podle nároku 4, vyznačující se tím, že jeho pouzdro má obvodovou stěnu s v sobě zformovaným vypouštěcím otvorem, tento vypouštěcí otvor vymezuje řečený vypouštěcí prostředek, a že dolní žlab

   44 44 44 • 4 4 4 4 4

   4 4 4 4 4 4

   4 4 4 ·44 444

   4 4 4 4

   4 4 «4 4 4

   4*44 • 44

   4 · obsahuje druhý vypouštěcí prostředek pro vypouštění částicového materiálu z něho do řečeného vypouštěcího otvoru.
7. 7. Reaktor podle nároku 6, vyznačující se tím, že dolní žlab má jedno zakončení proti jednomu zakončení horního žlabu a řečený druhý vypouštěcí prostředek zahrnuje druhý otvor zformovaný v boční stěně dolního žlabu na jeho druhém zakončení.
8. 8. Reaktor podle nároku 3, vyznačující se tím, že dopravníkový systém je přizpůsoben k pohybování ložem částicového materiálu na dolní stěně horního žlabu podél jednoho směru a k pohybování ložem částicového materiálu na dolní stěně dolního žlabu podél protilehlého směru.
9. 9. Reaktor podle nároku 8, vyznačující se tím, že prostředky pro pohybování shrnovacími částmi zahrnují pár nekonečných řetězů, každý mající horní přímou větev chodu a dolní přímou větev chodu a umístěné tak, že horní přímá větev chodu jednoho řetězu se protahuje přes a přilehle jedné boční stěny horního žlabu a dolní přímá větev chodu tohoto řetězu se protahuje přes a přilehle jedné boční stěny dolního žlabu, a že horní přímá větev chodu druhého řetězu se protahuje přes a přilehle druhé boční stěny horního žlabu a dolní přímá větev chodu druhého řetězu se protahuje přes a přilehle druhé boční stěny dolního žlabu; a hnací prostředky pro pohánění těchto řetězů.
10. 10. Reaktor podle nároku 9, vyznačující se tím, že dále obsahuje nosné prostředky řetězu pro • · • · · · • · · · · · podporování každého řetězu podél jeho dolní a horní přímé větve chodu.
11. 11. Reaktor podle nároku 10, vyznačující se tím, že řečené nosné prostředky řetězu zahrnují kolejnici protahující se podél horního okraje každé boční stěny, čímž kolejnice každé jedné boční stěny podporuje (nese) jeden řetěz a kolejnice každé druhé boční stěny podporuje druhý řetěz.
12. 12. Reaktor podle nároku 11, vyznačující se tím, že dále obsahuje vodící prostředek řetězů pro vedení a

    udržování řetězů na kolejnicích. 13. Reaktor podle nároku 9, vyznačuj ící s e tím, že každá shrnovací část obsahuje příčnou tyč připevněnou na svých zakončeních k řetězům, a že na této tyči jsou upevněna řečená hrabla a protahují se směrem ven

    z jejích protilehlých stran tak, že hrabla na jedné ze stran této tyče kontaktují dolní stěnu jednoho ze žlabů, když je shrnovací částí pohybováno podél jednoho žlabu, a hrabla na druhé straně této tyče kontaktují dolní stěnu druhého žlabu, když je shrnovací částí pohybováno podél druhého žlabu.
13. 14. Reaktor podle nároku 13, vyznačující se tím, že každé hráblo se kluzně protahuje skrze příslušný otvor vymezený tyčí každé shrnovací části pro pohyb podél podélné osy hrabla tak, že toto hráblo vyčnívá z řečených protilehlých stran tyče, a že každé hráblo je opatřeno stavěcím prostředkem přidržujícím ho na tyči každé shrnovací části při současném umožnění omezeného podélného pohybu tohoto hrabla, čímž, když je každá shrnovací část pohybována • · řetězy z jednoho žlabu do druhého, hrabla této shrnovací části se obracejí vzhůru nohama a klesají dolů do kontaktu s dolní stěnou druhého žlabu.
14. 15. Reaktor podle tím, že ohřívací dolní stěny každého dolní stěny do lože nároku 14, vyznačuj í prostředky jsou přizpůsobeny k žlabu tak, že teplo je přenášeno částicového materiálu na něm.

    c í se ohřívání z ohřáté
15. 16. Reaktor podle nároku 15, vyznačující se tím, že ohřívací prostředky zahrnují první řadu trubicovitých částí, protahujících se pod spodního žlabu a tuto kontaktujích, a trubicovitých částí, protahujících se pod dolní stěnou druhou řadu dolní stěnou protahujících se horního žlabu a tuto kontaktujících; potrubní prostředky propojující první a druhou řadu trubicovitých částí; a prostředky pro cirkulování ohřátého fluida trubicovitými částmi řečené první a druhé řady.
16. 17. Reaktor podle nároku 16, vyznačující se tím, že trubicovité části jsou udržovány v kontaktu s dolní stěnou každého žlabu množstvím od sebe do strany rozmístěných, příčných přídržných částí majících tvar rozšířeného „U, s díly ramene připevněnými k bočním stěnám příslušného žlabu, čímž, když je ohřáté fluidum cirkulováno trubicovitými částmi druhé řady, toto ohřáté fluidum poskytuje tepelné sálání shora pro ohřívání lože částicového materiálu v dolním žlabu.
17. 18. Reaktor podle nároku 16, vyznačující se tím, že dále obsahuje podpůrné (nosné) prostředky, vzájemně spojující dolní a horní žlab za účelem podporování horního žlabu nad dolním žlabem.
18. 19. Reaktor podle nároku 18, vyznačující se tím, že řečené podpůrné prostředky zahrnují množství od sebe do strany rozmístěných, směrem nahoru se protahujících bočních ramen, připevněných k bočním stěnám dolního a horního žlabu.
19. 20. Reaktor podle nároku 18, vyznačující se tím, že dolní a horní žlab spolu s nekonečnými řetězy, první a druhou řadou trubicovitých částí a potrubními prostředky, definují modulární (stavebnicovou) jednotku.