CZ247999A3 - Deriváty gemcitabinu - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká určitých derivátů nasycených a mononenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem 2^r,2'-difluordeoxydytidinu (gemcitabin) a farmaceutických kompozic, které je obsahují. Gemcitabin má vzorec:

ío Dosavadní stav techniky g

Gemcitabin je analog nukleozidu, který se ukázal být účinný při léčbě neoplastických onemocnění jak při studiích in vitro tak in vivo (New anticancer agentš, Weiss a kol, Cancer Chemotherapy a Biological Response Modifiers Annual 16, editors Pinedo, Longo a Chabner, 1996.

Elsevier Science B.V., Supplément to Seminars in Oncology, Vol. 22, č. 4, Suppl. 11, 1995, vydáno Yarbro a kol. gemcitabin Hydrochlonde: Status of Přeci inical Studies). Příznivý účinek byl také pozorován v klinickém vývoji gemcitabinu. V těchto studiích je velmi přehledná závislost klinických a vedlejších účinků gemcitabinu. (Seminars in

Oncology, Vol. 22, č. 4, Suppl. 11,1995, str. 42-46).

Gemcitabin je aktivován uvnitř buňky deoxycytidinkinázou na aktivní formu trifosfát gemcitabinu (dFdCTP). Podobně je tento

0 * 0 * · 0 • 0000 000 000

0· 0 0 0 0 0 cWMcidne

0000 00 ·· 00 « ··

- 2 0' 0 0 gemcitabin deaktivován deoxycytidin deaminázou na odpovídající derivát uracilu (neaktivní).

Překvapivě se ukázalo, že některé deriváty mastných kyselin gemcitabinu mají zcela jiné farmakokinetické a tkáňové rozdělení. 5 Zejména je tomu tak v případě malignantních onemocnění v RES, plicích, slinivce, střevech, jícnu, močovém měchýři, vaječnících, melanomech a prsních žlázách.

Sloučeniny vynálezu mohou být vzorce I:

R,O (Ό ío kde Ri, R₂ a R₃ jsou nezávisle vybrány z: vodík a Ci$- a C₂ů- nasycených a mononenasycených acylových skupin za předpokladu, že R_b R₂ a R₃ nejsou všechny vodík.

Gemcitabin má tři odvozovatelné funkční skupiny, konkrétně 5'- a 3'-hydroxy love skupiny a amino skupinu. Každá skupina může být.....

selektivně přeměněna na esterový nebo amidový derivát, ale di-adiční sloučeniny (di-estery nebo ester-amidy) a tri-adiční sloučeniny mohou být tvořeny také. V případě di- a tri-adičních sloučenin nemusí být nezbytně acyl substituční skupiny stejné.

- 3 • · ftftft ftftftft • ft ftftftft «ftftft • · ft ft ftft· ♦ ftftft ftftft • v·*· ft · ciěwaJúť ···· ·« «· *· v* ··

Obvykle jsou s výhodou deriváty vynálezu mono-acyl, t. j. se dvěma Ri, R₂ a R₃ je vodík. Monosubstituce s acylovou skupinou je s výhodou na 3’-0 a 5'-0 pozici cukerné skupiny, nejvýhodněji na 5'-O.

Dvojná vazba mono-nenasycených acylových skupin může být 5 buď v cis nebo trans konfiguraci, ačkoli terapeutický účinek se může lišit v závislosti na použité konfiguraci.

Pozice dvojné vazby v mononenasycené acylové skupině také zřejmé ovlivňuje účinek. Obvykle jsou používány estery nebo amidy, které mají dvojnou vazbu s výhodou na ω-9 pozici. V systému názvosloví ω je pozice ω dvojné vazby mononenasycené mastné kyseliny počítána od koncové methylové skupiny tak, že například, eicosenoová kyselina (C₂o: 1 ω-9) má 20 atomů uhlíku v řetězci a jednoduchá dvojná vazba se tvoří mezi uhlíkem 9 a 10 počítáno od methylového konce řetězce.

S výhodou jsou používány estery, ester-amidy a amidy odvozené od kyseliny olejové (Cis : 1 ω-9, cis), kyseliny elaidové (Cia : 1 ω-9, trans), kyseliny eikosenoové(s) (C₂₀: 1 ω-9, cis) a (C₂₀: 1 ω-9, trans) a amidy a 5'-estery jsou obvykle nejvýhodnější deriváty vynálezu.

Estery, ester-amidy a amidy gemcitabinu odvozené od kyseliny stearové (Cig : 0) a eikosanoové kyseliny (C₂o : 0) jsou s výhodou používány ve stejných případech.

Deriváty gemcitabinu podle vynálezu mohou být obecně připraveny podle následující reakční rovnice:

Nu-YH + FaX base_r Nu-Y-Fa

-HX kde Nu-YH znamená gemcitabin, Y je kyslík na 3' a/nebo 5' pozici cukerné Části nebo dusík na 4 pozici pyrimidinové části gemcitabinu, Fa je acylová skupina mononenasycené Cis nebo C₂o mastné kyseliny, a X je

- 4 ·· * 1 ► 0 · 0 4 » 0 · « • 0 ·0 » » 0 >

· 000 φ Φ * _e ^Amíeóoc odstupující skupina, například Cl, Br, 3-thiazolidin-2-thion nebo OR* kde R' je Fa, COCH₃, COEt nebo COCF₃. Tak reakce postupuje acylací nukleozidu. Je dokončena použitím vhodných reaktivních derivátů mastných kyselin, zejména kyselých halogenidů nebo kyselých anhydridů.

Obecně je třeba, aby byl přítomen protonový čistič k odstranění kyselého HX, který je uvolňován při reakci. Tak může být přidána baze k reakční směsi. Například jestliže je použit kyselý halogenid jako kyselý chlorid, může být k reakční směsi přidána pro vazbu uvolněné kyseliny jodovodíkové terciální aminová baze, například triethylamin, N,N“dimethylanilin, pyridin nebo Ν,Ν-dimethylaminopyridin. V jiných případech může rozpouštědlo použité v reakci sloužit jako protonový čistič.

Obvykle probíhá acylační reakce bez potřeby katalyzátoru.

Reaktivní derivát mastné kyseliny FaX může být v některých případech tvořen in šitu pomocí vazby reagentů, například:

N, ET-dicyklohexylkarbodiimid (DCC), N-ethyl-N'-(3-dimethylaminopropyl) karbodiimid (EDC) nebo O-(lH-benzotriazol-l-yi)-N,N,N',N'-tetramethyluronium- tetrafluorborát (TBTU).

Reakce s výhodou probíhají v nereaktivním rozpouštědle, například Ν,Ν-dimethylformamid nebo halogenovaný uhlovodík, například dichlormethan. Je-li to žádoucí, může být použita jako rozpouštědlo kterákoli zvýše zmíněných terciálních aminových baží, která zajistí vhodné zlepšení. V takovém případě není zapotřebí zvláštní protonový čistič. Reakce by měla probíhat při teplotě 5°C až 5°C. Po uplynutí 1 až 60 hodin je reakce v podstatě dokončena. Po proběhnutí reakce může následovat přečištění chromatografií na tenké vrstvě (TLC) a vhodný systém rozpouštědel. Je-li reakce ukončena, což určí TLC, může

- 5 ··« « · · · · · · • ··· · ··· · ··· · • · · » » * «*· ·· ·· < · jlÍ44íliisc být výrobek extrahován z organického rozpouštědla a přečištěn chromatografií a/nebo rekrystalizací z vhodného systému rozpouštědel. Je-li v gemcitabinu přítomna více než jedna hydroxylová skupina a také amino skupina může být vyrobena směs acylovaných sloučenin. Je-li to žádoucí, mohou být jednotlivé mono- a multi-acylované deriváty odděleny, například chromatografií, krystalizaci, superkrystalovou extrakcí atd..

Je-li žádoucí připravit multi-acylovou sloučeninu vzorce I, kde Ri a/nebo Ř₂ a/nebo Ř3 jsou stejné acylové skupiny, je možno s výhodou použít výše zmíněných metod, které využívají v nadbytku vhodné acylové reagenty,

K přípravě multi-acylových sloučenin vzorce I, kde Rj a/nebo R₂ a/nebo R3 jsou různé, lze s výhodou použít výše zmíněné metody postupně s vhodným výběrem reagentů. Je také možné použít důkladně vybranou ochrannou skupinu k ochránění určité reakce. Výběr těchto způsobů je uveden níže ve schématu 1. Kterákoli kombinace způsobů může být použita k přípravě určitého výrobku.

- 6 • · Φ •000 00

0 0

0 0

000 0·0

Následující příklady ilustrují přípravu dvou derivátů gemcitabinu podle vynálezu:

PŘÍKLAD 1 (5')-gemcitabin ester elaidové kyseliny

K roztoku 2',2'-difluordeoxyriboťuranosylcytosinu (gemcitabin) (0,42g,

1,6 mmol) v 30 ml DMF bylo přidáno 0,81 ml DMF obsahující 1,6 mmol HCl (g) a dále roztok chloridu kyseliny elaidové (0,5 lg, 1,7 mmol) v 3 ml to i • to to ·«« * ♦ · β · »0» »·« to toto ·«

I tototo toto to sto· crt44ctdee

DMF a reakční směs byla míchána při pokojové teplotě po dobu 12 hodin. Rozpouštědlo bylo odpařeno ve vysokém vakuu a surový výrobek byl přečištěn na sloupci silikagelu, eluent methanol v chloroformu. Znečištěná frakce byla znovu přečištěna, čímž vzniklo konečných 0,25g (30 %) titulní sloučeniny.

NMR (DMSO-dó 300 MHz) δ: 7,5(1H, d, ArH), 7,45(2H, br. s, NH₂),

6,45 (IH, d, -OH), 6,17 (IH, t, CH-1’), 5,8 (IH, d, ArH), 5,35(2H, m,

CH=CH), 4,4 - 4,05 (3H, m, CH₂-5’ a CH-4'),

3,95 (IH, m, CH-3’), 2*35 (2H, t, CH₂-CÓÓj, 1,95 (4H, m, CH₂-CH=), ío 1,55 (2H, m, CH₂-C-COO), 1,25 (20H, m, CH₂), 0,85 (3H, t, CH₃).

·» ¹³C NMR (DMSO-dó, 75 MHz) δ: 172,67 (COO), 165,63 (C-4), 154,51 (C-2), 141,12 (C-6), 130,08 a 130,03 (C-9 /C-10), 126,09, 122,67 a

119,24 (t, C-2’), 94,86 (C-5), 83,90 (C- 1’), 77,36 (C-4’), 70,41, 70,11 a is 69,80(t, C-3'), 62,53 (C- 5’), 33,24; 31,95; 31,29; 29,00;. 28,94; 28,84;

28,72; 28,50; 28,43; 28,33; 24,34; 22,11(CH₂), 13,94 (CH₃).

Navíc bylo izolováno malé množství (0,05 g) (3')-gemcitabin esteru kyseliny elaidové ze znečištěné frakce.

Ή NMR (DMSO-dó, 300 MHz) δ: 7,65(1¾ d, ArH), 7,40(2H, d, NH₂),

6,25 (IH, t, CH-1'), 5,82 (IH, d, ArH), 5,4- 5,2 (4H, m, OH-5', CH=CH a

ČH-3'), 4,15 (IH, m, CH-4'), 3,85- 3,55(2H, m, ČH₂-5' ), 2,45 (2H, ζ

CH₂-COO), 1,95 (2H, m, CH₂-C=), 1,55 (2H, m, CH₂-C-COO), 1,25 (20H, m, CH₂), 0,85 (3H, t, CH₃), ¹³C NMR (DMSO-dó, 75 MHz) δ: 171,70 (COO), 165,69 (C-4), 154,46 (C-2), 141,30 (C-6), 130,10 a 130,03 (C-9 /C-10), 125,17, 121,72 a

118,27(t, C-2'), 94,78 (C-5), 83,78 (C- 1'), 78,41 (C-4'), 69,93; 69,60 a

- 8 • ΦΦΦ ·· φ

«φ • · · » φ φ · φ φ φ * « φ φ φφ φ · » φφφ φφφ ^Β 0 ^Γβ44«κί«

69,30 (t, C-3'), 59,15 (C- 5’), 32,95; 31,93; 31,26; 28,98; 28,90; 28,81; 28,69; 28,46; 28,28; 28,23; 24,26; 22,09 (CH₂), 13,95 (CH₃)

PŘÍKLAD 2

Elaidová kyselina (N4)-gemcitabin amid

K roztoku 2’,2'-difluordeoxyribofuranosylcytosinu (gemcitabin) (0,38 g, 1,3 mmol) v 5 ml pyridinu byl přidán chlorid kyseliny elaidové (0,57 g, 1,9 mmol) a reakční směs byla míchána při pokojové teplotě po dobu 2,5 hodiny. Rozpouštědlo bylo odpařeno ve vysokém vakuu a surový io výrobek byl přečištěn na sloupci silikagelu, eluent 15% methanol v chloroformu. Výrobek obsahující frakce byly odpařeny a zbytek byl Ošetřen směsí ether/hexan v ultrazvukové lázni. Krystalický materiál byl vysušen, čímž vzniklo 0,1 g (15%) titulní sloučeniny.

NMR (DMSO-dé 300 MHz) δ: 10,95 (IH, s, NHCO), 8,25 (IH, d, ArH), 7,25 (IH, d, ArH), 6,30 (IH, d, -OH), 6,15 (IH, t, CH-1’), 5,35 (2H, m, CH=CH), 5,30 (IH, t, -OH), 4,2 (IH, m, CH-4'), 3,9 - 3,6 (3H, m, CH-3' a CH2-5’), 2,35 (2H, t, CH₂-CON), 1,95 (2H, m, CH_rC=), 1,55(2H, m, CH₂-C-COO), 1,25 (20H, m, CH₂), 0,85 (3H, t, CH₃).

Deriváty gemcitabinu podle vynálezu mají s výhodou vyšší terapeutický účinek při léčbě malignantních omemocnění než’gemcitabin sámotný. Bylo to prokázáno na dvou různých pokusech in-vivo jak v jedné tak v opakovaných dávkách. V případě léčení jednou dávkou jsou 25 účinky derivátů lepší nebo srovnatelné s gemcitabinem. To platí zejména pro amidový derivát, kde je získán vyšší účinek pouze s 25 % dávky gemcitabinu.

• 44 «··« · · · · • * 4 4 · · ··· 4 ·♦· ···

9···*· · * · '»··· 4 4 4 4 4 4 44 4 4Cl ftUcufo

Při opakovaném dávkování je rozdíl mezi deriváty a gemcitabinem ještě zřejmější. Lze jej pozorovat jak v prodloužení doby přežití, tak v počtu dlouhodobě přežívajících. Dalším nápadným rysem je toxicita pozorovaná u gemcitabinu samotného jak při vysokých tak při středních opakovaných dávkách. Ačkoli je získaný výsledek s netoxickými ní zkými dávkami (1 mg/kg) dobrý, předčí jej jak N⁴- amid tak deriváty 5'- esteru. Gemcitabin má optimální účinek při koncentraci v plazmě asi 20 μΜ, ale vyšší koncentrace, nad 35 μΜ inhibují protirako vinný účinek díky saturaci fosforylačního mechanismu. (Gahi, Cellular Pharmacology ío of gemcitabin in gemcitabin: Rationales for Clinical Trial Design a Evaluation, Mini Symposium, 12. 3. 96, Vrije Universiteit Amsterdam). Naproti tomu, deriváty gemcitabinu podle vynálezu poskytují optimální úroveň gemcitabinu v plazmě pro prodloužení času bez dosažení inhibiční koncentrace (> 35 μΜ). Je tomu tak proto, že deriváty nejsou předmětem fosforylace a pravděpodobně ani inhibitoru mechanismu.

Hlavním problémem při léčení rakoviny je vývoj odolnosti k terapii. Odolnost proti více léčivům (MDR) je jedním ze zásadních důvodů neúspěchu jinak účinných léčiv. Vynálezci se domnívají, že deriváty vynálezu nějakým způsobem s výhodou blokují MDR-pumpu a tak obcházejí tento problém.

y

Buněčný výtlak nukleozidů a analogů nukleotidů, například s gemcitabinu probíhá zejména díky receptoru selektivního nukleozidového transportu (NT).

Modulace/inhibice tohoto receptoru se může v klinické situaci 25 projevit jako resistance k léčivu. Tento fenomen může být pozorován invitro přidáním NT inhibitorů. Překvapivě vidíme, že deriváty vynálezu nejsou ovlivněny přítomností NT inhibitorů, zatímco cytostatická aktivita je v přítomnosti takového inhibitoru s výhodou zachována.

« ftft ftftftft ftftftft • · · · ft · ftftft · ftftft ···

1Λ ft. ·.· ftft ft · · “ IU - «ftftft ftft ftft ·· «· ««clW4oJoe

Poločas rozpadu gemcitabinu v plazmě je 10 minut, díky rychlé deaminaci endogenního enzymu deoxycytidindeaminázy na odpovídající derivát uracilu (P.G. Johnston a kol., Cancer Chromatography and Biological Response Modifíers, Annual 16, 1996, Chap. I, ed. Pinedo

H.M. a kol.).

Naproti tomu, deriváty podle vynálezu jsou chudé substráty pro deaktivační enzym, a tak je jejich poločas rozpadu větší. Následkem toho jsou deriváty podle vynálezu vhodnější než gemcitabin samotný pro systémovou nebo lokální léčbu malignantních nádorů.

ío Nové sloučeniny podle vynálezu nejsou pouze potenciálně , použitelné v léčbě rakoviny, ale také mají účinek jako antivirové přípravky.

Biologie 15 Experiment

Cytotoxická účinnost gemcitabin-^-elaidového amidu a gemcitabin-5'-elaidového esteru byla testována na dvou párech hlodavcích a lidských nádorových buněčných liniích, každá sestávající z rodičovské linie a sublinie teké rezistentní nebo křížově rezistentní ke gemcitabinu.

Buněčné linie byly lidská linie z nádoru vaječníku A2780 a sublinie AG6000, která je rezistentní ke gmcitabinu a má nedostatek deoxycytidinkinázy a myší linie z nádoru tlustého střeva C26A a sublinie C26G s nezměněnou deoxycytidinkinázou, ale 10-ti násobným snížením thýmidin ’ kinázy “í. ’ Cýtótbxičifá^ každé sloučeniny bylá hodnocena následným nepřetržitým kontaktem s léčivem po dobu 72 hodin. Byl určen počet buněk pomocí SRB testu, byl vypočítán procentuální růst inhibice pro každou nádorovou linii jako IC50 hodnota, uváděno v μΜ, to v w v v * * v * τ w « -v ··· · * t ♦ » ♦ · · • · · · · 9 99 9 · 99 9 9 9 9·

9 · · · · · · ·

- 11 - «··· «· 99 99 I» •«IftMcs.tkK je koncentrace sloučeniny, která umožňuje růst na 50 % inhibici ve srovnání s kontrolou.

Výsledky

IC50 hodnota v μΜ cytotoxické účinnosti gemcitabinu samotného ve srovnání s cytoxickou účinností gemcitabin-N4-elaidového amidu a gemcitabin-5'-elaidového esteru je ukázána v níže uvedené tabulce.

t

Účinnost derivátů gemcitabinu je mnohem větší než cytotoxická účinnost gemcitabinu v testovaných buněčných liniích

Tabulka

Cytotoxicita gemcitabinu, Gemcitabin-N4-elaidového amidu a gemcitabin-5’-elaidového esteru v IC50 (μΜ) hodnotách v buněčných liniích C26-A, C26-G, A2780 a AG6000.

	C26-A	C26-G	A2780	AG6000
gemcitabin	0,0055	0,0075	0,0005	100
gemcitabinN4elaidový amid	<0,0001	<0,0001	<0,0001	35
gemcitabin-5'elaidový ester	0,0003	0,0005	<0,0001	100

Cytostatická účinnost gemcitabinu a esteru gemcitabin-5'-elaidové kyseliny v CEM buňkách byla určena s a bez nukleozidových tránspbrfňíčli mbdifikátoní iiitróbenzylthioiriósinu (NBMPR) nebo persantinu (Pyridamole). Jak lze vidět v níže uvedené tabulce, IC50 gemcitabinu je více než dvakrát vyšší než IC50 esteru gemcitabin-5'- elaidové kyseliny. S přídavkem NT inhibitrů je zde desetinásobný růst • ·· • · · • * · a··· ·· • · · · • · ··« * « · « ·· *· • · a · • a# a·· vIC 5 O hodnotách pro gemcitabin, zatímco IC50 esteru gemcitabin-5'- elaidové kyseliny je méně účinný (1,3-1,5 růst). V rezistentní situaci je derivát 15 až 20 krát silnější než původní léčivo.

Sloučenina	IC50 μΜ No inhibitor	IC50 μΜ NBMPR 100 μΜ	IC50 μΜ persantin 4 pg/ml
gemcitabin	0,11 ±0,01	1,11 ±0,08	1,26 ± 0,04
ester gemcitabin5'-elaidové kyseliny	0,047 + 0,006	0,072 ±0,034	0,065 ± 0,023

Protinádorový účinek gemcitabin-N4-elaidového amidu nebo gemcitabin-5'-elaidového esteru byl sledován in-vivo v myších ve dvou různých typech nádorů, oba s jediným i opakovaným podáváním.

ío Účinek gemcitabin-N¹- elaidového amidu nebo gemcitabin-5

-elaidového esteru na Co-26, který byl naočkován do sleziny myší,

Balb/c myší samice byly naočkovány myší rakovinou tlustého Co26 do sleziny dne 0. V tomto modelu se nádory vyvíjí hlavně v játrech.

Intraperitoneální podávání začalo dne 1. Jednotlivé dávky sloučenin byly testovány ve srovnání s gemcitabinem v jednotlivé dávce. Solný roztok byl použit jako kontrola.

Počet myší	Sloučenina	Dávka mg/kg	Střední doba přežití T/C [%]	dlouhodobě přeživší (>35d)	Smrtelná otrava
10	sůl
8	gemcitabin N4elaidový amid	25	103,7	5/8	1/8 r
7	gemcitabin	75	128,6	1/7	0/7

··« 0 0 0 0 * * · · · 0 * 0 0 0*0 0 0*0 *00 η 00*·* * * 0 · •000 *0 0* 0· 00 »<:1844cxdoc

	-5' elaidový ester
7	gemcitabin 5'elaidový ester	100	100,1	4/7	0/7
7	gemcitabin	75	132,8	2/7	0/7
7	gemcitabin	100	116,2	4/7	0/7

Střední doba přežití zvířat, která zemřela byla pro testované sloučeniny ve stejném rozmezí. Gemcitabin-N4-elaidoVy amid byl lepší než gemcitabin-5'-elaidový ester a gemcitabin s koeficientem přežití 5/8 při dávce pouze 25 mg/kg ve srovnání s gemcitabinrm 100 mg/kg.

V souběžném pokusu bylo dávkování opakováno ve dnech 1-11.

Počet myší	Sloučenina	Dávka mg/kg	Střední doba přežití T/C [%]	Dlouhodobě V V ’ V Λ přeživši (>46d)	Smrtelná otrava
10	sůl
8	gemcitabin N4elaidový amid	1	155	2/8	0/8
8	gemcitabin -N4 elaidový amid	4	185,6	1/8	0/8
8	gemcitabin 5'elaidový ester	1	150,6	1/8	0/8
	gemcitabin 5'~ elaidový ester	4	166,9	3/8	2/8
8	gemcitabin	1	170,6	2/8	1/8
8	gemcitabin	4	toxický	0/8	8/8

• · · · • · ··· * · · ·» ·· • ♦· • · · · · ·

- 14 - ··♦· *· * · « · ·«· ··· • · • · 4 «S44cnbe

Výsledky získané v tomto pokusu s gemcitabin-N4-elaidovým amidm a nízkou dávkou gemcitabin-5'-elaidovým esterem byly lepší nebo srovnatelné s výsledky získanými s nízkou dávkou gemcitabinu. Ačkoli vysoká dávka gemcitabin-5'-elaidového esteru je mírně toxická, je to daleko méně než vysoké dávky gemcitabinu samotného.

io. , - Účinek gemcitabin-N^-elaidového amidu nebo gemcÍtabin-5'^Ť-elaidového esteru na P-388 ip v misích, v jednotlivé dávce nebo v opakovaných dávkách.

B6D2F1 myším samicím bylá intraperitoneálně implantována myší lymfatická leukémie P 388 buněk. Léčby byla započata dne 1 po intraperitoneální implantaci buněk. Střední doba přežití, nejdéle přeživší a smrtelná dávka byly zaznamenávány po jednotlivé dávce po dobu 10 dní. Výsledky jsou zaznamenány v níže uvedené tabulce. Jednotlivá dávka gemcitabín-5’-elaidového esteru byla účinná v prodloužení doby přežití a pozorované dlouhodobé přežívání bylo srovnatelné se stejnou dávkou gemcitabinu.

Léčba jednotlivou dávkou

Počet myší	Sloučenina	Dávka mg/kg	Střední doba přežití T/C [%]	Dlouhodobě přeživší (>35d)	Smrtelná otrava
9	sůl
6	gemcitabin 5'-	75	186,3	1/6	0/6

• · · «··« ·· • 0 ·· ·* «·

	elaidový ester
6	gemcitabin 5'elaidový ester	100	138,9	0/6	0/6
6	gemcitabin	75	138,9	0/6	0/7

Léčby opakovanými dávkami, dny 1 - 4

Počet myší	Sloučenina	Dávka g/kg	Střední doba přežití T/C [%]	Dlouhodobě přeživší (>35d)	Smrtelná otrava
8	aline
6	gemcitabin -N4 elaidový amid		78	/6	/6
6	gemcitabin -N4 elaidový amid		83	/6	/6
6	gemcitabin	5	8.0	/6	/6

Účinnost gemcitabin-N⁴-elaidového amidu byla přesně rozdělena na opakované dávky ve dnech 1 - 4 s pozorovaným dlouhodobým přežíváním a prodlouženou střední dobou přežití pro 1 a 4 mg/kg. ίο V kontrolní skupině, které byl podáván gemcitabin 15 mg/kg zemřela všechna zvířata na toxicitu.

v v · 4 »4 * • 444 4. 44« 444

4···* · ·

- lo “ 4444 44 44 «4 44

Opakované dávkování, dny 1-11

Počet myší	Sloučenina	Dávka mg/kg	Střední doba přežití T/C [%]	Dlouhodobě přeživší (>45d)	Smrtelná otrava
9	sůl
6	gemcitabin N4elaidový amid	1	172,5	1/6	0/6
6	gemcitabin N4elaidový amid	4	215,7	0/6	0/6
6	gemcitabin -5’ elaidový ester	1	317,0	0/6	0/6
6	gemcitabin 5'elaidový ester	4	220,6	2/6	0/6
6	gemcitabin	1	178,8	0/6	0/6
6	gemcitabin	4	71,9	0/6	6/6

Desetidenní léčba měla vyšší účinnost proti nádoru ve srovnání s kratší léčbou. Toxicita gemcitabinu byla větší na mg/kg základě, s 6/6 smrtelnou dávkou u 4 mg/kg. Dlouhodobé přežíváni bylo pozorováno po opakované jak gemcitabin-N⁴- elaídovým amidem tak gemcitabin-5’elaidovým esterem, a byla podstatně zvýšena střední doba přežití ío pozorovaná jak u gemcitabin-N⁴- elaidového amidu tak u gemcitabin-5'-elaidového esteru.

Estery gemcitabinu nebo amidy vynálezu mohou být podávány systémově jak enterálně tak parenterálně.

· » * » · · *·· · • · « ·· ·· • · · · «·· ·♦· • « • · · •etgMo.tfcc

Pro enterální podávání může být účinná sloučenina podle vynálezu ve formě například tvrdých nebo měkkých želatinových kapslí, tablet, granulí, zrnek nebo prášku, syrupů, suspenzí nebo roztoků.

Priparenterálnim podávání esterů gemcitabinu nebo amidů jsou vhodné ve formě injekcí nebo infůzí, roztoků, suspenzí nebo emulzí.

Přípravek může obsahovat inertní nebo farmakologicky účinné přídavky, které jsou dobře známy odborníkům v dané oblasti. Například tablety nebo granule mohou obsahovat řadu vazebných činidel, plnidel, emulgačních činidel, nosičů substance a nebo ředidel. Kapalné přípravky mohou být například ve formě sterilního roztoku.

Kapsle mohou obsahovat plnídlo nebo zahušťovadlo pro účinnou složku. Dále zde mohou být obsaženy chuť zlepšující přídavky stejně jako substance obvykle užívané jako konzervační, stabilizační, zvlhčující a emulgační činidla, soli pro různý osmotický tlak, pufry a další přídavky.

Dávka ve které jsou přípravky vynálezu podávány se mění podle modu použití a způsobu použití, stejně jako podle požadavků pacienta. Obvyklá je denní dávka pro systémovou terapii pro průměrného dospělého pacienta 0,1-150 mg/kg tělesné hmotnosti/den, s výhodou 1 -40 mg/kg/den. Pro lokální podávání, například masti, může obsahovat 0,1

-10 % váhových fam|aceutické formulace zejména 0,5 - 5 % váhových.

Je-li tožádoucí, může farmaceutický přípravek obsahující estery gemcitabinu nebo amidy obsahovat antioxidant, například tocoferol, N-methyl-tocofermin, butylovaný hydrokyanisol, askorbovou kyselinu nebo butylovaný hydroxytoluen.

Uvažuje se také o kombinované terapii, t. j, terapii ve které je podávání esteru gemcitabinu nebo amidu podle vynálezu kombinováno s jinými terapiemi, například chirurgií, ozařováním a chemoterapií. Například léčba nádorů mozku bude pravděpodobně s výhodou w »« » » » » ·. w v ’

9 · · · ··· 4 ··· ···

-«·»··♦ · · *

- 18 -···· ·· ·· ·· ·· ••dlMo.ifac kombinací chirurgické léčby a podávání esteru gemcitabinu nebo amidu podle vynálezu systémově nebo lokálně.

Claims (12)

1. PATENTOVÉ NÁROKY • 444

   4* · 4

   4

   4«·· 4 4 4·

   4 444 4 4·4 «44

   4 4 4 4 ·· *· ·* •♦íISWcíA*

   1. Derivát gemcitabinu vzorce (I):

   kde kde R_b R₂ a R₃ jsou nezávisle vybrány z:, vodík a Ci₈- a C₂₀-nasycených a mononenasycených acylových skupin za předpokladu, že Ri, R₂ a R₃ nejsou všechny vodík.
2. 2. Sloučenina podle nároku 1, kde pouze jedena z R_b R₂ a R₃ je ío acylová skupina.
3. 3. Sloučenina podle nároku 2, kde uvedená mono-acyl substituce je na 3'- O nebo 5-0 pozici cukerné části.
4. 4. Sloučenina podle nároku 3, kde uvedená mono-acyl substituce je na 5-0pozici cukerné části.
5. 5. Sloučenina podle kteréhokoli předchozího nároku, kde R_b R₂ a R₃ jsou vybrány z oleoyl, elaidoyl, cis-eicosenoyl a trans-eicosenoyl.

   ·’ · · ϊ · ··· · ··· ·!

   ····· · · ·

   - 20 - ···· ·· ·· ** ·· ‘flíMaAt
6. 6. Elaidová kyselina (5 ')-gemcitabin ester.
7. 7. Elaidová kyselina (N⁴)-gemcitabin amid,
8. 8, Farmaceutická kompozice, obsahující ester gemcitabinu nebo amid podle kteréhokoli předchozího nároku a farmaceuticky přijatelný nosič nebo přídavek.
9. 9. Ester gemcitabinu nebo amid podle kteréhokoli z nároků 1 - 7 pro ío použití jako protirakovinné činidlo.
10. 10. Gemcitabin ester nebo amid pf-GIaims-f-T) podle kteréhokoli , z nároků 1 - 7 pro použití jako protivirové činidlo.
11. 11. Použití esteru gemcitabinu nebo amidu podle kteréhokoli z nároků

    - 7 ve výrobě farmaceutické kompozice mající protirakovinný účinek.

    T
12. 12. Způsob přípravy derivátu gemcitabinu podle nároku 1, vyznačující se tím, že gemcitabin reaguje se sloučeninou vzorce:

    FaX kde Fa je acylová skupina mononenasycené nebo C₂o mastné kyseliny a X je odstupující skupina.