CZ293245B6 - Deriváty gemcitabinu - Google Patents

Abstract

Estery nebo amidy gemcitabinu, ve kterých 3' a/nebo 5'-OH skupina a/nebo N.sup.4.n. -amino skupina je substituována C.sub.18.n. a/nebo C.sub.20.n. nasycenou nebo mononenasycenou acylovou skupinou, s výhodou acylovou skupinou vybranou z oleoyl, elaidoyl, cis-eikosenoyl a trans-eikosenoyl. Estery a amidy gemcitabinu jsou použitelné jako protirakovinná a protivirová léčiva.ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká derivátů gemcitabinu, zejména určitých derivátů nasycených a mononenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem 2',2'-difluordeoxycytidinu (gemcitabin) a farmaceutických kompozic, které je obsahují. Gemcitabin má vzorce:

Dosavadní stav techniky

Gemcitabin je analog nukleozidu, který se ukázal být účinný při léčbě neoplastických onemocnění jak při studiích in vitro tak in vivo (New anticancer agents, Weiss a kol., Cancer Chemotherapy a Biological Response Modifiers Annual 16, editors Pinedo, Longo a Chabner, 1996. Elsevier Science Β. V., Supplement to Seminars in Oncology, Vol. 22, č. 4, Suppl. 11, 1995,vydáno Yarbro a kol. gemcitabin Hydrochloride: Status of Preclinical Studies). Příznivý účinek byl také pozorován v klinickém vývoji gemcitabinu. V těchto studiích je velmi přehledná závislost klinických a vedlejších účinků gemcitabinu. (Seminars in Oncology, Vol. 22, č. 4, Suppl. 11, 1995, str. 42-46).

Gemcitabin je aktivován uvnitř buňky deoxycytidinkinázou na aktivní formu trifosfát gemcitabinu (dFdCTP). Podobně je tento gemcitabin deaktivován deoxycytidindeammázou na odpovídající derivát uracilu (neaktivní).

Překvapivě se ukázalo, že některé deriváty mastných kyselin gemcitabinu mají zcela jiné farmakokinetické a tkáňové rozdělení. Zejména je tomu tak v případě malignantních onemocnění v RES, plicích, slinivce, střevech, jícnu, močovém měchýři, vaječnících, melanomech a prsních žlázách.

-1 CZ 293245 B6

Sloučeniny vynálezu jsou vzorce I:

kde R_b R₂ a R₃ jsou nezávisle vybrány se skupiny zahrnující vodík a Ci₈ a C₂o nasycené a mononenasycené acylové skupiny za předpokladu R_b R₂ a R₃ nejsou všechny vodík.

Gemcitabin má tři derivatizovatelné funkční skupiny, konkrétně 5'- a 3-hydroxylové skupiny a N⁴- aminoskupinu. Každá skupina může být selektivně přeměněna na esterový nebo amidový derivát, ale di-adiční sloučeniny (de-estery nebo ester-amidy) a tri-adiční sloučeniny mohou být tvořeny také. V případě di- a tri-adičních sloučeniny nemusí být nezbytně acyl substituční skupiny stejné.

Obvykle jsou s výhodou deriváty vynálezu monoacyl, tj. se dvěma R_b R₂ a R₃ je vodík. Monosubstituce s acylovou skupinou je s výhodou na 3'-O a 5'-O pozici cukerné skupiny, nej výhodněji na 5'-O.

Dvojná vazba mononenasycených acylových skupin může být buď v cis nebo trans konfiguraci, ačkoli terapeutický účinek se může lišit v závislosti na použité konfiguraci.

Pozice dvojné vazby v mononenasycené acylové skupině také zřejmě ovlivňuje účinek. Obvykle jsou používány estery nebo amidy, které mají dvojnou vazbu s výhodou na ω-9 pozici. V systému názvosloví ω je pozice ω dvojné vazby mononenasycené mastné kyseliny počítána od koncové methylové skupiny tak, že například, eikosenová kyselina (C₂o : 1ω-9) má 20 atomů uhlíku v řetězci a jednoduchá dvojná vazba se tvoří mezi uhlíkem 9 a 10 počítáno od methylového konce řetězce.

S výhodou jsou používány estery, ester-amidy a amidy odvozené od kyseliny olejové (Cjg: 1ω-9, cis), kyseliny elaidové (C₂g: 1ω-9, trans), kyseliny eikosenové(s) (C₂o: 1ω-9, cis) a (C₂₀ : 1ω-9, trans) a amidy a 5'-estery jsou obvykle nejvýhodnější deriváty vynálezu.

Estery, ester-amidy a amidy gemcitabinu odvozené od kyseliny stearové (Cig: 0) a eikosanové kyseliny (C₂o: 0) jsou s výhodou používány ve stejných případech.

Deriváty gemcitabinu podle vynálezu mohou být obecně připraveny podle následující reakční rovnice:

Nu-YH+ FaX báze _> Nu-Y-Fa

-HX kde Nu-YH znamená gemcitabin, Y je kyslík na 3' a/nebo 5' pozici cukerné části nebo dusík na 4 pozici pyrimidinové části gemcitabinu, Fa je acylová skupina nasycené nebo mononenasycené Cis nebo C₂₀ mastné kyseliny, a X je odstupující skupina, například Cl, Br, 3-thiazolidin-2-thion nebo OR' kde R' je Fa, COCH3, COEt nebo COCF3. Tak reakce postupuje acylací nukleozidu. Je dokončena použitím vhodných reaktivních derivátů mastných kyselin, zejména kyselých halogenidů nebo kyselých anhydridů.

Obecně je třeba, aby byl přítomen protonový čistič k odstranění kyselého HX, kteiý je uvolňován při reakci. Tak může být přidána báze k reakční směsi. Například jestliže je použit kyselý halogenid jako kyselý chlorid, může být k reakční směsi přidána pro vazbu uvolněné kyseliny jodovodíkové terciální aminová báze, například triethylamin, 7V,7V-dimethylanilin, pyridin nebo Λζ/V-dimethylaminopyridin. V jiných případech může rozpouštědlo použité v reakci sloužit jako protonový čistič.

Obvykle probíhá acylační reakce bez potřeby katalyzátoru. Reaktivní derivát mastné kyseliny FaX může být v někteiých případech tvořen in šitu pomocí vazby reagentů, například:

ΛζΎ'-dicyklohexylkarbodiimid (DCC), V-ethyl-ΛΓ-(3-dimethylaminopropyl) karbodiimid (EDC) nebo O-(lZ/-benzotriazol-l-yl)-jV,A^/,7V',jV -tetramethyluronium tetrafluorborát (TBTU).

Reakce s výhodou probíhají v nereaktivním rozpouštědle, například W-dimethylformamid nebo halogenovaný uhlovodík, například dichlormethan. Je-li to žádoucí, může být použita jako rozpouštědlo kterákoli zvýše zmíněných terciálních aminových bází, která zajistí vhodné zlepšení. V takovém případě není zapotřebí zvláštní protonový čistič. Reakce by měla probíhat při teplotě 5 až 25 °C. Po uplynutí 1 až 60 hodin je reakce v podstatě dokončena. Po proběhnutí reakce může následovat přečištění chromatografii na tenké vrstvě (TLC) a vhodný systém rozpouštědel. Je-li reakce ukončena, což určí TLC, může být výrobek extrahován z organického rozpouštědla a přečištěn chromatografii a/nebo rekrystalizací z vhodného systému rozpouštědel. Je-li v gemcitabinu přítomna více než jedna hydroxylová skupina a také amino skupina může být vyrobena směs acylovaných sloučenin. Je-li to žádoucí, mohou být jednotlivé monoa multi-acylované deriváty odděleny, například chromatografii, krystalizací, superkrystalovou extrakcí atd.

Je-li žádoucí připravit multi-acylovou sloučeninu vzorce I, kde Rj a/nebo R₂ a/nebo R3 jsou stejné acylové skupiny, je možno s výhodou použít výše zmíněných metod, které využívají v nadbytku vhodné acylové reagenty.

K přípravě multiacylových sloučenin vzorce I, kde Rj a/nebo R₂ a/nebo R₃ jsou různé, lze s výhodou použít výše zmíněné metody postupně s vhodným výběrem reagentů. Je také možné použít důkladně vybranou ochrannou skupinu k ochránění určité reakce. Výběr těchto způsobů je uveden níže ve schématu 1. Kterákoli kombinace způsobů může být použita k přípravě určitého výrobku.

-3CZ 293245 B6

RCOCl

.....-.....»

RCOOH

-----------------1, EDC

----------> sejmuti ochranné skupiny

Následující příklady ilustrují přípravu dvou derivátů gemcitabinu podle vynálezu:

Příklad 1 (5')-Gemcitabin ester kyseliny elaidové

K roztoku 2',2'-difluordeoxyribofuranosylcytosinu (gemcitabin) (0,42 g, 1,6 mmol) v 30 ml 10 DMF bylo přidáno 0,81 ml DMF obsahující 1,6 mmol HCI (g) a dále roztok chloridu kyseliny elaidové (0,51 g, 1,7 mmol) v 3 ml DMF a reakční směs byla míchána při pokojové teplotě po dobu 12 hodin. Rozpouštědlo bylo odpařeno ve vysokém vakuu a surový výrobek byl přečištěn na sloupci silikagelu, eluent methanol v chloroformu. Znečištěná frakce byla znovu přečištěna, čímž vzniklo konečných 0,25 g (30 %) titulní sloučeniny.

Ή NMR (DMSO-cU 300 MHz) δ: 7,5(1H, d, ArH), 7,45(2H, br. s, NH₂), 6,45 (IH, d, -OH), 6,17, (IH, t, CH-Γ), 5,8 (IH, d, ArH), 5,35(2H, m, CH=CH), 4,4-4,05 (3H, m, CHr-5' a CH-4'), 3,95 (IH, m, CH-3'), 2,35 (2H, t, CHr-COO), 1,95 (4H, m, CHr-CH=), 1,55 (2H, m, CHr-C-OOO), 1,25 (20H, m, CH₂), 0,85 (3H, t, CH₃).

-4CZ 293245 B6 ¹³C NMR (DMSO-d₆ 75 MHz) 6: 172,67 (COO), 165,63 (C-4), 154,51 (C-2), 141,12 (C-6),

130,08 a 130,03 (C-97C-10), 126,09, 122,67 a 119,24 (t, C-2'), 94,86 (C-5), 83,90 (C-Γ),

77,36 (C-4'), 70,41, 70,11 a 69,80 (t, C-3'), 62,53 (C-5'), 33,24; 31.29; 29,00; 28,94; 28,84;

28,72; 28,50; 28,43; 28,33; 24,34; 22,11(CH₂), 13,94(CH₃).

Navíc bylo izolováno malé množství (0,05 g) (3')-gemcitabin esteru kyseliny elaidové ze znečištěné frakce.

Ή NMR (DMSO-de, 300 MHz) δ: 7,65 (IH, d, ArH), 7,40 (2H, d, NH₂), 6,25 (IH, t, CH-Γ), 5,82 (IH, d, ArH), 5,4-5,2 (4H, m, OH-5', CH=CH a CH-3'), 4,15 (IH, m, CH-4'), 3,85-3,55 (2H, m, CH₂-5'), 2,45 (2H, t, CHr-COO), 1,95 (2H, m, CH₂-C=), 1,55 (2H, m, CHr-C-COO), 1,25 (20H, m, CH₂), 0,85 (3H, t, CH₃).

¹³C NMR (DMSO-dé, 75 MHz) δ: 171,70 (COO), 165,69 (C-4), 154,46 (C-2), 141,30 (C-6), 130,10 a 130,03 (C-97C-10), 125,17, 121,72 a 118,27 (t, C-2'), 94,78 (C-5), 83,78 (C-Γ), 78,41 (C-4'), 69,93; 69,60 a 69,30 (t, C-3'), 59,15 (C-5'), 32,95; 31,93; 31,26; 28,98; 28,90; 28,81; 28,69; 28,46; 28,28; 28,23; 24,26; 22,09 (CH₂), 13,95 (CH₃).

Příklad 2 (A^j-Gemcitabin amid kyseliny elaidové

K roztoku 2',2'-difluordeoxyribofuranosylcytosinu (gemcitabin) (0,38 g, 1,3 mmol) v 5 ml pyridinu byl přidán chlorid kyseliny elaidové (0,57 g, 1,9 mmol) a reakční směs byla míchána při pokojové teplotě po dobu 2,5 hodiny. Rozpouštědlo bylo odpařeno ve vysokém vakuu a surový výrobek byl přečištěn na sloupci silikagelu, eluent 15% methanol v chloroformu. Výrobek obsahující frakce byly odpařeny a zbytek byl ošetřen směsí ether/hexan v ultrazvukové lázni. Krystalický materiál byl vysušen, čímž vzniklo 0,1 g (15%) titulní sloučeniny.

*H NMR (DMSO-de, 300 MHz) δ: 10,95 (IH, s, NHCO), 8,25 (IH, d, ArH), 7,25 (IH, d, ArH), 6,30 (IH, d, -OH), 6,15 (IH, t, CH-Γ), 5,35 (2H, m, CH=CH), 5,30 (IH, t, -OH), 4,2 (IH, m, CH-4'),3,9-3,6 (3H, m, CH-3' a CH₂-5'), 2,35 (2H, t, CH₂-CON), 1,95 (2H, m, CH2-C=), 1,55 (2H, m, CH₂-C-COO), 1,25 (20H, m, CH₂), 0,85 (3H, t, CH₃).

Deriváty gemcitabinu podle vynálezu mají s výhodou vyšší terapeutický účinek při léčbě malignantních onemocnění než gemcitabin samotný. Bylo to prokázáno na dvou různých pokusech invivo jak v jedné tak v opakovaných dávkách. V případě léčení jednou dávkou jsou účinky derivátů lepší nebo srovnatelné s gemcitabinem. To platí zejména pro amidový derivát, kde je získán vyšší účinek pouze s 25 % dávky gemcitabinu.

Při opakovaném dávkování je rozdíl mezi deriváty a gemcitabinem ještě zřejmější. Lze jej pozorovat jak v prodloužení doby přežití, tak v počtu dlouhodobě přežívajících. Dalším nápadným rysem je toxicita pozorovaná u gemcitabinu samotného jak při vysokých tak při středních opakovaných dávkách. Ačkoli je získaný výsledek s netoxickýim nízkými dávkami (1 mg/kg) dobrý, předčí jej jak A⁴- amid tak deriváty 5 '-esteru. Gemcitabin má optimální účinek při koncentraci v plazmě asi 20 μΜ, ale vyšší koncentrace, nad 35 μΜ inhibují protirakovinný účinek díky saturaci fosforylačního mechanismu. (Gahi, Cellular Pharmacology of gemcitabin in gemcitabin: Rationales for Clinical Trial Design a Evaluation, Mini Symposium, 12. 3. 96, Vrije Universiteit Amsterdam). Naproti tomu, deriváty gemcitabinu podle vynálezu poskytují optimální úroveň gemcitabinu v plazmě pro prodloužení času bez dosažení inhibiční koncentrace (> 35 μΜ). Je tomu tak proto, že deriváty nejsou předmětem fosfoiylace a pravděpodobně ani inhibitoru mechanismu.

-5CZ 293245 B6

Hlavním problémem při léčení rakoviny je vývoj odolnosti k terapii. Odolnost proti více léčivům (MDR) je jedním ze zásadních důvodů neúspěchu jinak účinných léčiv. Vynálezci se domnívají, že deriváty vynálezu nějakým způsobem s výhodou blokují MDR-pumpu a tak obcházejí tento problém.

Buněčný výtlak nukleozidů a analogů nukleozidů, například gemcitabinu probíhá zejména díky receptorů selektivního nukleozidového transportu (NT).

Modulace/inhibice tohoto receptorů se může v klinické situaci projevit jako resistance k léčivu. Tento fenomen může být pozorován invitro přidáním NT inhibitorů. Překvapivě vidíme, že deriváty vynálezu nejsou ovlivněny přítomností NT inhibitorů, zatímco cytostatická aktivita je v přítomnosti takového inhibitoru s výhodou zachována.

Poločas rozpadu gemcitabinu v plazmě je 10 minut, díky rychlé deaminaci endogenního enzymu deoxycytidindeaminázy na odpovídající derivát uracilu (P. G. Johnston a kol., Cancer Chromatography and Biological Response Modifiers, Annual 16, 1996, Chap. 1, ed. Pinedo H. M. a kol.).

Naproti tomu, deriváty podle vynálezu jsou chudé substráty pro deaktivační enzym, a tak je jejich poločas rozpadu větší. Následkem toho jsou deriváty podle vynálezu vhodnější než gemcitabin samotný pro systémovou nebo lokální léčbu malignantních nádorů.

Nové sloučeniny podle vynálezu nejsou pouze potenciálně použitelné v léčbě rakoviny, ale také mají účinek jako antivirové přípravky.

Biologie

Experiment

Cytotoxická účinnost gemcitabin-A^-elaidového amidu a gemcitabin-5'-elaidového esteru byla testována na dvou párech hlodavčích a lidských nádorových buněčných liniích, každá sestávají z rodičovské linie a sublinie také rezistentní nebo křížově rezistentní ke gemcitabinu.

Buněčné linie byly lidská linie z nádoru vaječníku A2780 a sublinie AG6000, která je rezistentní ke gemcitabinu a má nedostatek deoxycytidinkinázy a myší linie z nádoru tlustého střeva C26A a sublinie C26G s nezměněnou deoxycytidinkinázou, ale lOnásobným snížením thymidinkinázy

I. Cytotoxicita každé sloučeniny byla hodnocena následným nepřetržitým kontaktem s léčivem po dobu 72 hodin. Byl určen počet buněk pomocí SRB testu, byl vypočítán procentuální růst inhibice pro každou nádorovou linii jako IC₅₀ hodnota, uváděno v μΜ, to je koncentrace sloučeniny, která umožňuje na 50% inhibici ve srovnání s kontrolou.

Výsledky

IC50 hodnota v μΜ cytotoxické účinnosti gemcitabinu samotného ve srovnání scytoxickou účinností gemcitabin-M-elaidového amidu a gemcitabin-5'-elaidového esteru je ukázána v níže uvedené tabulce. Účinnost derivátů gemcitabinu je mnohem větší než cytotoxická účinnost gemcitabinu v testovaných buněčných liniích.

-6CZ 293245 B6

Tabulka

Cytotoxicita gemcitabinu, gemcitabin-Ý-elaidového amidu a gemcitabin-5'-elaidového esteru v IC₅o (μΜ) hodnotách v buněčných liniích C26-A, C26-G, A2780 a AG6000.

	C26-A	C26-G	A2780	AG6000
gemcitabin	0,0055	0,0075	0,0005	100
gemcitabin-M-elaidový amid	<0,0001	<0,0001	<0,0001	35
gemcitabin-5'-elaidový ester	0,0003	0,0005	<0,0001	100

Cytostatická účinnost gemcitabinu a esteru gemcitabin-5'-elaidové kyseliny vCEM buňkách byla určena s a bez nukleozidových transportních modifikátorů nitobenzylthioinosinu (NBMPR) nebo persantinu (Pyridamole). Jak lze vidět v níže uvedené tabulce, IC₅o gemcitabinu je více než dvakrát vyšší než IC₅₀ esteru gemcitabin-5'-elaidové kyseliny. S přídavkem NT inhibitorů je zde desetinásobný růst v IC50 hodnotách pro gemcitabin, zatímco IC₅o esteru gemcitabin-5'-elaidové kyseliny je méně účinný (1,3-1,5 růst). V „rezistentní“ situaci je derivát 15 až 20krát silnější než původní léčivo.

Sloučenina	IC5o μΜ No inhibitor	IC50 μΜ NBMPR 10 ΟμΜ	IC50 μΜ pesantin 4 pg/ml
gemcitabin	0,11 ±0,01	1,11 ±0,08	1,26 ± 0,04
ester gemcitabin-5'-elaidové kyseliny	0,047 ± 0,006	0,072 ± 0,034	0,065 ± 0,023

Protinádorový účinek gemcitabin-M-elaidového amidu nebo gemcitabin-5'-elaidového esteru byl sledován in-vivo v myších ve dvou různých typech nádorů, oba s jediným i opakovaným podáváním.

Účinek gemcitabin-Ý-elaidového amidu nebo gemcitabin-5'-elaidového esteru na Co-26, který byl naočkován do sleziny myší.

Balb/c myší samice byly naočkovány myší rakovinou tlustého Co-26 do sleziny dne 0. V tomto modelu se nádory vyvíjí hlavně v játrech. Intraperitoneální podávání začalo dne 1. Jednotlivé dávky sloučenin byly testovány ve srovnání s gemcitabinem v jednotlivé dávce. Solný roztok byl použit jako kontrola.

Počet myší	Sloučenina	Dávka mg/kg	Střední doba přežití T/C [%]	Dlouhodobě přeživší (>35d)	Smrtelná otrava
10	sůl
8	gemcitabin-M-elaidový amid	25	103,7	5/8	1/8
7	gemcitabin-5 '-elaidový ester	75	128,6	1/7	0/7
7	gemcitabin-5 '-elaidový ester	100	100,1	4/7	0/7
7	gemcitabin	75	132,8	2/7	0/7
7	gemcitabin	100	116,2	4/7	0/7

Střední doba přežití zvířat, která zemřela byla pro testované sloučeniny ve stejném rozmezí. Gemcitabin-Jw-elaidový amid byl lepší než gemcitabin-5'-elaidový ester a gemcitabin s koeficientem přežití 5/8 při dávce pouze 25 mg/kg ve srovnání s gemcitabinem 100 mg/kg.

V souběžném pokusu bylo dávkování opakováno ve dnech 1-11.

-7CZ 293245 B6

Počet myší	Sloučenina	Dávka mg/kg	Střední doba přežití T/C [%1	Dlouhodobě přeživší (>46d)	Smrtelná otrava
10	sůl
8	gemcitabin-A4elaidový amid	1	155	2/8	0/8
8	gemcitabin- A4elaidový amid	4	185	1/8	0/8
8	gemcitabin-5'elaidový ester	1	150,6	1/8	0/8
8	gemcitabin-5'elaidový ester	4	166,9	3/8	2/8
8	gemcitabin	1	170,6	2/8	1/8
8	gemcitabin	4	toxický	0/8	8/8

Výsledky získané v tomto pokusu s gemcitabin-M-elaidovým amidem a nízkou dávkou gemcitabin-5'-elaidovým esterem byly lepší nebo srovnatelné s výsledky získanými s nízkou dávkou gemcitabinu. Ačkoli vysoká dávka gemcitabin-5'-elaidového esteru je mírně toxická, je to daleko méně než vysoké dávky gemcitabinu samotného.

Účinek gemcitabin-A^-elaidového amidu nebo gemcitabin-5'-elaidového esteru na P-388 ip v myších, v jednotlivé dávce nebo v opakovaných dávkách.

B6D2F1 myším samicím byla intraperitoneálně implantována myší lymfatická leukémie P 388 buněk. Léčba byla započata dne 1 po intraperitoneální implantaci buněk. Střední doba přežití, nejdéle přeživší a smrtelná dávka byly zaznamenávány po jednotlivé dávce po dobu 10 dní. Výsledky jsou zaznamenány v níže uvedené tabulce. Jednotlivá dávka gemcitabin-5'-elaidového exteru byla účinná v prodloužení doby přežití a pozorované dlouhodobé přežívání bylo srovnatelné se stejnou dávkou gemcitabinu.

Léčba jednotlivou dávkou

Počet myší	Sloučenina	Dávka mg/kg	Střední doba přežití T/C [%1	Dlouhodobě přeživší (>35d)	Smrtelná otrava
9	sůl
6	gemcitabin-5'elaidový ester	75	186,3	1/6	0/6
6	gemcitabin-5'elaidový ester	100	138,9	0/6	0/6
6	gemcitabin	75	138,9	0/6	0/7

Léčby opakovanými dávkami, dny 1 až 4

Počet myší	Sloučenina	Dávka mg/kg	Střední doba přežití T/C [%1	Dlouhodobě přeživší (>35d)	Smrtelná otrava
8	sůl
6	gemcitabin-A4elaidový amid	1	178	2/6	0/6
6	gemcitabin-A4elaidový amid	4	183	1/6	0/6
6	gemcitabin	15	58,0	0/6	6/6

-8CZ 293245 B6

Účinnost gemcitabin-Ý-elaidového amidu byla přesně rozdělena na opakované dávky ve dnech až 4 s pozorovaným dlouhodobým přežíváním a prodlouženou střední dobou přežití pro la4 mg/kg. V kontrolní skupině, které byl podáván gemcitabin 15 mg/kg zemřela všechna zvířata na toxicitu.

Počet myší	Sloučenina	Dávka mg/kg	Střední doba přežití T/C[%1	Dlouhodobě přeživší (>45d)	Smrtelná otrava
9	sůl
6	gemcitabin-?/4elaidový amid	1	172,5	1/6	0/6
6	gemcitabin- Λ'4elaidový amid	4	215,7	0/6	0/6
6	gemcitabin-5'elaidový ester	1	317,0	0/6	0/6
6	gemcitabin-5'elaidový ester	4	220,6	2/6	0/6
6	gemcitabin	1	178,8	0/6	0/6
6	gemcitabin	4	71,9	0/6	6/6

Desetidenní léčba měla vyšší účinnost proti nádoru ve srovnání s kratší léčbou. Toxicita gemcitabinu byla větší na mg/kg základě, s 6/6 smrtelnou dávkou u 4 mg/kg. Dlouhodobé to přežívání bylo pozorováno po opakované jak gemcitabin-A^-elaidovým amidem tak gemcitabin-5'-elaidovým esterem, a byla podstatně zvýšena střední doba přežití pozorovaná jak u gemcitabin-M-elaidového amidu tak u gemcitabin-5'-elaidového esteru.

Estery gemcitabinu nebo amidy vynálezu mohou být podávány systémově jak enterálně tak 15 parenterálně.

Pro enterální podávání může být účinná sloučenina podle vynálezu ve formě například tvrdých nebo měkkých želatinových kapslí, tablet, granulí, zrnek nebo prášku, sirupů, suspenzí nebo roztoků.

Při parenterálním podávání esterů gemcitabinu nebo amidů jsou vhodné ve formě injekcí nebo infuzí, roztoků, suspenzí nebo emulzí.

Přípravek může obsahovat inertní nebo farmakologicky účinné přídavky, které jsou dobře známy 25 odborníkům v dané oblasti. Například tablety nebo granule mohou obsahovat řadu vazebných činidel, plnidel, emulgačních činidel, nosičů substance a nebo ředidel. Kapalné přípravky mohou být například ve formě sterilního roztoku.

Kapsle mohou obsahovat plnidlo nebo zahušťovadlo pro účinnou složku. Dále zde mohou být 30 obsaženy chuť zlepšující přídavky stejně jakož i substance obvykle užívané jako konzervační, stabilizační, zvlhčující a emulgační činidla, soli pro různý osmotický tlak, pufty a další přídavky.

Dávka ve které jsou přípravky vynálezu podávány se mění podle modu použití a způsobu použití, stejně jako podle požadavků pacienta. Obvyklá je denní dávka pro systémovou terapii pro 35 průměrného dospělého pacienta 0,1 až 150 mg/kg tělesné hmotnosti/den, s výhodou 1 až 40mg/kg/den. Pro lokální podávání, například masti, může obsahovat 0,1 až 10% váhových farmaceutické formulace zejména 0,5 až 5 % váhových.

Je-li to žádoucí, může farmaceutický přípravek obsahující estery gemcitabinu nebo amidy 40 obsahovat antioxidant, například tokoferol, N-methyl-tokofermin, butylovaný hydrokyanisol, askorbovou kyselinu nebo butylovaný hydroxytoluen.

-9CZ 293245 B6

Uvažuje se také o kombinované terapii, tj. terapii ve které je podávání esteru gemcitabinu nebo amidu podle vynálezu kombinováno s jinými terapiemi, například chirurgií, ozařováním a chemoterapií. Například léčba nádorů mozku bude pravděpodobně s výhodou kombinací chirurgické léčby a podávání esteru gemcitabinu nebo amidu podle vynálezu systémově nebo lokálně.

Claims (5)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Derivát gemcitabinu vzorce I:

kde R_b R₂ a R₃ jsou nezávisle vybrány ze skupiny zahrnující vodík a Ci₈ a C₂₀~ nasycené a mononenasycené acylové skupiny za předpokladu, že R_b R₂ a R₃ nejsou všechny vodík.

2. Derivát podle nároku 1 vzorce I, kde pouze jedna z R_b R₂ a R₃ je acylová skupina.

3. Derivát podle nároku 2 vzorce I, kde uvedená mono-acyl substituce je na 3'-O nebo 5’-O pozici cukerné části.

4. Derivát podle nároku 3 vzorce I, kde uvedená mono-acyl substituce je na 5'-O pozici cukerné části.

5. Derivát podle kteréhokoli z předchozích nároků, kde R_b R₂ a R₃ jsou vybrány ze skupiny oleoyl, elaidoyl, czs-eikosenoyl a /rans-eikosenoyl.

6. Gemcitabin ester kyseliny elaidové.

7. Gemcitabin amid kyseliny elaidové.

8. Farmaceutická kompozice vyznačující se tím, že obsahuje derivát gemcitabinu podle kteréhokoli z předchozích nároků a farmaceuticky přijatelný nosič nebo excipient.

9. Derivát gemcitabinu podle kteréhokoli z nároků 1 až 7 pro použití jako protirakovinné činidlo.

10. Derivát gemcitabinu podle kteréhokoli z nároků 1 až 7 pro použití jako protivirové činidlo.

-10CZ 293245 B6

11. Použití derivátu gemcitabinu podle kteréhokoli z nároků 1 až 7 pro výrobu farmaceutické kompozice mající protirakovinný účinek.

5 12. Způsob přípravy derivátu gemcitabinu podle nároku 1 vzorce I, vyznačující se tím, že gemcitabin reaguje se sloučeninou vzorce

FaX, ío kde Fa je acylová skupina nasycené nebo mononenasycené Cu nebo C₂o mastné kyseliny a X je odstupující skupina.

Konec dokumentu