CZ244198A3

CZ244198A3 - Dno metalurgických nádob s vedením pro plyn k průplachu taveniny

Info

Publication number: CZ244198A3
Application number: CZ982441A
Authority: CZ
Inventors: Manfred Slamenik; Franz Reiterer; Walter Hammerer; Karl-Heinz Dott; Klaus DÖSINGER; Michael Heiligenbrünner
Original assignee: Veitsch-Radex Aktiengesellschaft Für Feuerfeste Erzeugnisse
Priority date: 1996-02-07
Filing date: 1997-01-30
Publication date: 1999-06-16
Also published as: EP0894033A1; JP2000504780A; US6129889A; CA2245668C; ES2146077T3; ATE189980T1; DE19604413C1; CA2245668A1; KR19990082319A; CZ289796B6; DK0894033T3; AU1597397A; SK105398A3; DE59701178D1; EP0894033B1; WO1997028915A1

Description

Dno metalurgických nádob s vedením pro plyn k průplachu taveniny

Oblast techniky

Vynález se týká dna metalurgických nádob s vedením pro plyn k průplachu taveniny, zvláště při výrobě oceli.

Dosavadní stav techniky

V oboru metalurgie existuje mnoho způsobů jak přivést plyny, někdy i v kombinaci s pevnými látkami ve formě prášku, do kovové taveniny. Jsou známy tzv. plynové proplachovací kameny ve tvaru malých plynových proplachovacích těles. Tyto se zabudovávají do stěn nebo do den metalurgických nádob jako jsou pánev, konvertor, evakuovací nádoba a pod. Způsoby provedení a funkce takových těles jsou rovněž různé, ‘např. tělesa s řízenou či neřízenou porozitou, což je zveřejněno ve spise EP 0 521 371 B1 nebo drážkované či spárové proplachovače, které lze zase najít ve spise DE 37 27 938 C1. Do stavu techniky patří také zařízení pro proplachování plynem, která jsou integrovanou součástí dna nebo stěny metalurgické nádoby.

Ze spisu AT 398 632 B je známo řešení, kdy je v oblasti otvoru pro výstup plynu uloženo v plynové rozdělovači komoře do žáruvzdorné vystélky tyčinkovité těleso, které sestává z porézního materiálu či z materiálu jehož tepelná roztažnost je rozdílná od tepelné roztažnosti vystýlky, takže při provozu dojde při odpovídajícím ohřevu k roztažným trhlinám nebo drážkám, podél kterých může proudit plyn. Nevýhodou je však těžko regulovatelný průsak plynu.

Ve spise DE 37 42 861 G1 je popsáno dno s plynovým proplachem, kdy je plyn veden porézní žáruvzdornou vystýlkou. I zde je však možno tok plynu přes materiál dna s nerovnoměrnou porozitou stanovovat pouze empiricky.

Vynález si klade za cíl rozvinout výše uvedené principy, to je vytvoření zařízení pro průchod plynu přes dno, které tvoří integrální součást žáruvzdorné * 1 vystýlky metalurgické nádoby a představit dno pro metalurgické nádoby pro průplach plynu do taveniny s řízenou porozitou, která by byla přítomna buď po části či po celé ploše žáruvzdorné vystýlky metalurgické nádoby. Řízená porozita ve formě kanálů,drážek a podobných prvků by se měla vytvářet v žárovzdórňé vystýlce přednostně in-situ a-současně s ohledem na konkrétní podmínky přívodního vedení plynu, aby bylo možno do taveniny cíleně a reprodukovaíelně přivádět definované J množství plynu po cíleně rozvržené ploše přesně dopředu stanoveným tlakem plynu.

j

Pokud se dosáhne takového řešení, potom se nabízejí různé varianty a nové $ možnosti ve srovnání s dosavadní praxí. Jedná se především o to, že: ?

'.ή

- dno nebo stěna metalurgické nádoby mohou být vybaveny zařízením na j proplachování plynem in-situ a to buď externě nebo na místě

- druh a velikost zařízení pro průplach plynem lze libovolně upravovat

-rovněž plocha po které plyn proudí do taveniny se dá nastavit zároveň s množstvím přiváděného plynu

- žáruvzdorná vystýlka se dá včetně zařízení pro proplachování plynem zcela nebo částečně zhotovit jako předem smontovaný kus

- dá se libovolně zvolit druh řízené porozity a to jako drážky, jemné průvrty a pod.

- při opotřebení je možná i pouze dílčí oprava

- plynová rozdělovači komora může být jak součástí žáruvzdorné vystýlky tak i vytvořena zvlášť, např. jako součást kovového pláště metalurgické nádoby ..ij

- pomocí speciální geometrie lze dosáhnout v proplachovaných oblastech v / žárovzdomé vystýlce konstantního proplachovacího průřezu také při pokročilé erozi žáruvzdorného materiálu >

Podstata vynálezu ?

. <1 ?

Výše uvedené nedostatky odstraňuje do značné míry dno í metalurgických nádob pro proplach plynu do taveniny podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že v monolitické vystýlce jsou chemickou či fyzikální cestou vytvořeny kanály procházející napříč vystýlkou a to od stěny přiléhající k vnějšímu ocelovému plášti, kde jsou napojeny na plynové vedení, přičemž na druhé straně vystýlky ústí do jejího povrchu. Při aplikaci vynálezu se nejprve vytvoří vytavitelné rozvodné dílce, které se zalijí do vystýlky a po vytavení se v místě jejich původního uložení vytvoří kanály pro průchod plynu. Kanály se asle dají vytvořit také např. laserem. Tvar vytavitelných těles, z kterých vzniknou po vytavení kanály je libovolný. Tělesa mohou být plochá či prostorová ve tvaru válce, stromečku, kužele i jinak provedená.

Tyto geometrické útvary pak mohou být propojeny. Mohou to být i radiálně probíhající schůdky, které bud samostatně nebo zesíťovaně protkají vystýlku. Je výhodné, když díly vytavitelného tělesa, které ústí do pánve přesahují vnitřní povrch • · ·· «Μ · · ·· · · · · · · « * «β ·« ·· ·· ·· r_r pánve, aby došlo k dobrému přechodu kanálů do pánve. Po zhotovené kanálů je však možné povrch výstýlky opatřit ještě další ochrannou porézní vrstvou.

. ' .1

Podle výhodných provedení je vystýlka mimo kanály neprodyšná, kanály se rozprostírají v prostorově omezeném úseku vystýlky nebo po celém objemu vystýlky.

Kanály mohou mít různorodé tvary, mohou být přímočaré či jinak zakřivené. Jejich Áj rozložení ve hmoté vystýlky nemusí být pravidelné. Více jich např. může být 1 uprostřed pánve, méně u stěn. '·

U jiného výhodného provedení jsou kanály provedeny tak, že navazují bezprostředně na konec plynového vedení, či mezi koncem plynového vedení a konci kanálů je uspořádán rozvodný prvek ve formě rozvodné patky nebo rozdělovači komory. Kanály mohou bezprostředně vycházet z jednoho uzlu přímo napojeného na konec plynového vedení nebo může být plynové vedení nejprve napojeno na rozdělovači komoru, na kterou pak teprve kanály napojeny.

Podle jiného výhodného provedení jsou kanály napojeny na rozvodnou komoru vytvořenou na ocelovém plášti nebo je rozvodný prvek vytvořen jako 1 ϋ!

termicky odolný adaptér, přičemž tento adapter je usaditelný na výstupní konec <

plynového vedení a současně na něj dosedá rozvodné těleso nebo je adaptér ?

vytvořen jako integrální součást výstupního konce plynového vedení. Je zřejmé, že spojení mezi koncem plynového vedení a kanály může být provedeno různými způsoby. Buď kanály navazují přímo na konec plynového vedení nebo je mezi nimi a 1 koncem plynového vedení rozvodná komora. Tu může nahradit i adapter. Vytvoření * spojení může být různé. Bud se nejdříve ustaví rozvodná tělesa, napojí na plynové vedení, zalijí žáruvzdornou hmotou a potom vytaví, čímž vzniknou kanály nebo se nejdříve tělesa volně zalijí hmotou, vytaví a teprve podle vzniklých kanálů je upraví přívody plynu přes ocelový plášť. Adapter může být integrální součástí konce plynového vedení a může být bud našroubován nebo uchycen bajonetovým uzávěrem.

V jiném výhodném provedení má adaptér vzhledem k výstupnímu konci plynového vedení zvětšený průchozí průřez a na adaptér je našroubovatelné, přivařitelné, či jinak nasaditelné alespoň jedno rozvodné těleso.

U jiného výhodného provedení je adaptér opatřen alespoň jedním výstupním otvorem pro plyn a podle počtu otvorů je k nim přiřazen odpovídající počet rozvodných těles opatřených rozvodnými větvemi či rozvodným prstencem. Je tedy

možné adaptér opatřit vícero výstupními otvory, na které se dá napojit vícero rozvodných těles. Po vytavení pak vnikne vícero cest pro proud plynu.

U dalšího výhodného provedení je rozvodné těleso tvořeno alespoň jedním rozvodnou větví, které se rozkládají v odstupech od výstupního konce plynového vedení nebo od rozvodného prvku k povrchu vystýlky.

U jiného výhodného provedení je rozvodné těleso tvořeno alespoň jednou rozvodnou větví, které se rozkládají od společného bodu u výstupního konce plynového vedení nebo od rozvodného prvku k povrchu vystýlky.

U dalšího výhodného provedení je rozvodné těleso tvořeno alespoň jednou tenkou plošnou nebo deskovitou rozvodnou tvarovkou a tyto tvarovky jsou opatřeny v odstupech dutinami, přičemž tyto dutiny jsou uspořádány ve tvaru šachovnicové desky. Rozvodného těleso lze vytvořit jako prostorový prvek s děrován íou, perforovanou nebo šachovnicovou nebo schodovitou strukturou jednotlivých rozvodných tělísek . Tím lze dosáhnout poměrů proudění plynu, které připomínají labyrint. Rozvodné těleso výše uvedeného typu se uloží na dno a je zalito žáruvydomou hmotou po celé výšce. Mezi tělísky z vytavitelného plastu jsou dutiny jejichž prostor je také zalit žáropevnou hmotou. Po vytavení tělísek se vytvoří schodovitý průchod pro proud plynu od konce plynového vedení přes dutiny po vytavených tělískách do kovové taveniny, přičemž plyn probíhá paralelně i průchody vytvořenými vytavením sousedních soustav tělísek. Spojovací žebra vytvoří po vytavení tělísek vedení mezi sousedícími dutinami. Pokud se dno opotřebuje a vydře se nejvyšši struktura tělísek je k dispozici na výstupu průřez tvořený z další vrstvy dutin po vytavených tělíscích.

U jiného výhodného provedení je dno provedeno jako předem vyrobený montážní dílec, přičemž na straně přiléhající k ocelovému plášti je opatřeno vystupující spojkou, přičemž spojka je na svém volném konci upravena ke spojení s plynovým vedením a vytvořena jako duté těleso, které na svém volném konci bezprostředně nebo přes mezikus navazuje na kanály. Toto je velmi výhodná varianta. Pod pojem dno však Izé zahrnout i přiléhající stěny nádoby. Pokud se např. vylomí celý kus vystýlky až k adapteru, lze na něj nasadit nové rozvodné těleso, zalít výstýlkou a vytavit jej a uvést celé dno opět do funkčního stavu. Takto lze potom v dílně nezávisle připravovat celé části den jako polotovary a v ocelárně je pouze namontovat do metalurgické nádoby.

7;

9 9 9 · 9 9 9 9*·* • 9 999 · 9 · 999 · 999 « 9 » * 9 9 9 · 999 «γ «9 99 99 99 99

Vytavitelná tělesa lze takto vyrábět s velmi malými průřezy, což je žádáno, aby se minimalizovalo nebezpečí zatečení taveniny’do kanálů. Ve studeném stavu by průměr kanálu neměl převyšovat 0,5 mm. ΐ

Pokud se kanály rozloží po celé ploše dna, vzniknou výhodné prodmínky co K se týče opotřebení, což má zároveň pozitivní metalurgický efekt. i * ' ·Ί •i •i

Přehled obrázků na výkresech j

Vynález bude přiblížen pomocí výkresů, na kterých obr. 1a představuje u variantu uložení vytavitelného rozvodného tělesa ve tvaru svícnu se základním rozvodem, obr. 1b představuje variantu přímého napojení přímočarých kanálových větví rozvodného tělesa na plynové vedení, obr. 1c znázorňuje napojení zakřivených kanálových větví rozvodného tělesa na plynové vedení přes rozdělovači komoru uloženou uvnitř na ocelovém plášti pánve, obr.ld znázorňuje napojení přímočarých kanálových větví rozvodného tělesa na plynové vedení přes otvory od rozdělovači komory uložené vně na ocelovém plášti pánve, obr.le znázorňuje napojení 9 zakřivených kanálových větví rozvodného tělesa na plynové vedení přes rozdělovači $ komoru uloženou uvnitř vystýlky pánve, obr.2 představuje detail plošného provedení soustavy rozvodného tělesa tvořené šachovnicově uspořádánými tělísky, obr.3 znázorňuje částečný řez metalurgickou pánví a obr.4 představuje detail výhodného provedení vytavitelného rozvodného tělesa.

.P

Příklad provedení vynálezu

Na obr. 1a je na dno 20 pánve připojeno plynové vedení 22, na jehož konec 22e je napojeno vytavitelné rozvodné těleso 28 z plastu, které sestává z rozvodných ramen, z kterých dále vyčnívá množství tenkých rozvodných větví 32. Po zalití rozvodného tělesa 28, s výjimkou konců rozvodných větví 32, ale včetně konce 22e plynového vedení 22, žáruvzdornou vystýlkou 20 a vytavení rozvodného tělesa 28 vznikne v žárupevné vystýlce odpovídající soustava kanálů, kterou je do taveniny přiváděn plyn od konce 22e plynového vedení 22.

Na obr. 1b je vidět, že plynové vedení 22 probíhá kovovým pláštěm 12 pánve a potom přes vyzdívku 14 z žáropevných keramických cihel. Tenké rozvodné větve 32 z plastu jsou v monolitickém dnu pánve uspořádány jako přímočaré vedení tak, že jedním koncem přiléhají k otevřenému konci plynového vedení 22 a druhým • * · » ·*·* «I** . * · ··· · · · ··· · ···· · € ···♦·· ,,’·»· koncem až na vnější povrch 20o žáruvzdorné vystýlky 20. Po vytavení vzniká odpovídající síť kanálů v žáruvzdorné vystýlce 20, která je bezprostředně napojena na plynové vedení 22.

Na obr. 1c je vidět, že volný konec plynového vedení 22 je zaústěn do vývrtu 40 v kovovém plášti 12. Vystýlka 20 je v tomto případě monolitická bez žáropevných cihel a rozvodné těleso 28 je jí zcela zalito. Součástí rozvodného tělesa 28 je ještě rozvodná patka 28b z které vybíhají prohnuté rozvodné větve 32. Po vytavení vzniknou nejen kanály, ale v místě patky 28b i dutina, která tvoří plynovou rozdělovači komoru přes kterou pak proudí plyn do kanálů a do taveniny.

Na provedení z obr.ld je na kovový plášť 12 zvnějšku připojena kovová plynová rozdělovači komora 42. Kovový plášť je na místech styku s rozdělovači komorou 42 opatřen otvory 40, které navazují na přímočaré rozvodné větve 32. Po vytavení větví 32 se vytvoří rozvodná síť kanálů vedoucí přes vystýlku 20.

U provedení podle obr.le vyčnívá kovová trubkovitá spojka 5Ó do monolitické vystýlky 20 a částečně i do plastové rozvodné patky 28b rozvodného tělesa 28. Plastová patka 28b je uložena ve středu vystýlky 20. Rozvodné větve 32 z plastu, tvořící s rozvodnou patkou 28b jeden dílec vedou od této rozvodné patky 28b k povrchu 20o vystýlky 20. Spojka 50 plní dvě funkce. Jednak slouží jako usazovací pomůcka při ukládání dna do tavící nádoby, např taviči pánve nebo rozdělovače tím, že je vedena odpovídajícím otvorem 40 v kovovém plášti nádoby. Zároveň tvoří přípoj k plynovému vedení, v tomto případě přes bajonetový uzávěr. Po vytavení rozvodné patky 28b i větví 32 může plyn probíhat z plynového vedení 22 přes spojku 50 a kanály po vytaveném plastu až do taveniny.

Na obr.3 je vidět částečný řez metalurgickou pánví 10 opatřenou vnějším ocelovým plátem 12. Ten je obložen vyzdívkou 14 z keramických cihel, na které je nanesena žáruvzdorná hmota 16, která tvoří boční stěny 18 a dnovou vystýlku 20.

Přes ocelový plášť 12 a vyzdívku 14 z keramických cihel prochází plynové vedení 22 do vystýlky. Plynové vedení 22 je utěsněno nad keramickými cihlami pomocí nátrubku 24.

Z obr.3 je patrné, že plynové vedení 22 probíhá spirálovitě a na svém volném konci 22e je vzduchotěsně napojeno na kovový adaptér 26. který je vlastně součástí plynového vedení 22. Adaptér 26 probíhá v podstatě kolmo ke dnu pánve 10 a je válcovitý.

<1· · · · * · ··· 4 4 4 444 • 4 4 4 4 >

+' 44

444 4 4

4 4

Jak je vidět z detailu na obr.4, je adaptér 26 nasazen na vytavitelné rozvodné těleso 28. Toto rozvodné těleso 28 je na svém dně osazeno axiálně orientovanou objímkou 30 jejíž vnitřní průměr je takový, že objímka 30 dosedá přesně na adaptér

26. Objímka 30 je nahoře uzavřená a z její horní části vybíhají radiálně rozvodné větve 32, které přecházejí do kruhovitého prstence 34, na který navazuje směrem nahoru orientovaný dutý válec 36. Rozvodné těleso je vytvořeno tlakovým litím a tvoří jeden kus.

Jak je vidět z obr.3 je na vyzdívku 14 Z keramických cihel položena žáruvzdorná hmota 16, která obklopuje ze všech stran jak koncovou část plynového vedení 22 , tak i adapter 26 a rozvodné těleso 28 s výjimkou jeho čelní horní části. Žáruvzdorná hmota 16 je tedy přítomna i uvnitř dutého válce 36 rozvodného tělesa 28, kolem prstence 34 a rovněž i mezi jednotlivými rozvodnými větvemi 32. Jinými slovy lze říci, že zařízení přívod plynu do dnem metalurgické nádoby sestávající z plynového vedení 22, adaptéru 26 a rozvodného tělesa 28 je v rozsahu výše uvedených součástí ze všech stran integrováno do žáruvzdotmé monolitické vystýlky dna 20 metalurgické nádoby 12.

Důležité je, že obnažené čelo 28o rozvodného tělesa 28 je buď v úrovni povrchu 20o vystýlky 20 nebo je mírně nad ním, aby se po vytavení rozvodného tělesa 28 a všech jeho dílů dosáhlo kontinuálního proudu plynu plynovým vedením 22, adaptérem 26, rozvodnými větvemi 32, prstencem 34 a válcem 36 do kovové taveniny 40.

Velikost rozvodného tělesa 28 nebo průřez jeho jednotlivých dílů se stanoví v závislosti na podmínkách použití a upraví se požadovanému množství procházejícího plynu.

Na obr.2 je pak vidět další varianta vytvoření vytavitelného tvarového tělesa. Je to případ kdy se použije rozvodného tělesa vytvořeného jako prostorový prvek s děrovánou, perforovánou nebo šachovnicovou nebo schodovitou strukturou jednotlivých rozvodných tělísek. Pak lze dosáhnout poměrů proudění plynu, které připomínají labyrint.

Rozvodné těleso výše uvedeného typu se uloží na dno a je oblito žáropevnou hmotou po celé výšce. Šrafovaná tělíska G1.G2...až Gn, jsou z vytavitelného plastu a mezi nimi jsou dutiny jejichž prostor je také zalit žáropevnou hmotou. Tělíska G1 orientovaná ke dnu jsou se opírají o kolejnicovou základnu S a ta je nasazena na • 4 4 · • · ·44!

• 4 · h

4« 44 • · 4 ^b • 4 444

4. 4

44 . 57 ι

444 4 plynové vedení. Po vytavení šrafovaně naznačených tělísek G1.G2 .....až Gn se vytvoří schodovitý průchod pro proud plynu od konce plynového vedení pres dutiny po vytavených tělískách G1.G2...až Gn, do kovové taveniny, přičemž plyn probíhá paralelně i průchody vytvořenými vytavením tělísek G1.2.G2.3. G3.2 a Gn.3. Spojovací žebra v vytvoří po vytavení tělísek vedení mezi sousedícími dutinami např. z G1.2 k G2.3, z G2.3 k G3.2 atd. Průřez na výstupní straně je určen dutinami po vytavených tělíscích Gn.1 + Gn.2 + Gn.3 . Pokud se dno opotřebuje až k řadě tělísek G2.1 až G2.3 je k dispozici na výstupu průřez tvořený odpovídající vrstvě dutin po tělíscích Gn.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Dno metalurgických nádob s vedením pro plyn k průplachu taveniny sestávající z

Λ monolitické vystýlky, vyznačující se tím, že v monolitické vystýlce (20) jsou chemickou či fyzikální cestou vytvořeny kanály procházející napříč vystýlkou (20) a to od stěny přiléhající k vnějšímu ocelovému plášti (12), kde jsou napojeny na plynové vedení (22), přičemž na druhé straně vystýlky (20) ústí do jejího povrchu (20o). '
2. Dno metalurgických nádob půďlé nároku 1, vyznačující se tím, že vystýlka (2Ó) je mimo kanály neprodyšná.

I
3. Dno metalurgických nádob podle nároku 1, vyznačující se tím, že kanály se j rozprostírají v prostorově omezeném úseku vystýlky (20). >'
4. Dno metalurgických nádob podle nároku 1, vyznačující se tím, že kanály se S rozprostírají po celém objemu vystýlky (20).
5. Dno metalurgických nádob podle nároku 1, vyznačující se tím, že kanály jsou | .'AI provedeny tak, že navazují bezprostředně na konec (22e) plynového vedení (22). , ^H ''rf
6. Dno metalurgických nádob podle nároku 1, vyznačující se tím, že mezi koncem (22e) plynového vedení (22) a konci kanálů je uspořádán rozvodný prvek (28b,42).

*
7. Dno metalurgických nádob podle nároku 6, vyznačující se tím, že rozvodná patka (28b) je tvořena chemickou či fyzikální cestou vytvořenou dutinou ve vystýlce (20).
8. Dno metalurgických nádob podle jednoho z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že buď kanály nebo dutina či kanály i dutina jsou vytvořeny chemickým Či fyzikálním odstraněním rozvodného tělesa (28).
9. Dno metalurgických nádob podle nároku 6, vyznačující se tím, že jako rozvodný ’ιξ prvek je vytvořena rozvodná komora (42). á * .V;
10. Dno metalurgických nádob podle nároku 6, vyznačující se tím, že kanály jsou napojeny na rozvodnou komoru (42) vytvořenou na ocelovém plášti (12). _f
11. Dno metalurgických nádob podle nároku 6, vyznačující se tím, že rozvodný prvek je vytvořen jako termicky odolný adaptér (26).
12. Dno metalurgických nádob podle nároku 11, vyznačující se tím, že adaptér (26) je usaditelný na výstupní konec plynového vedení (22) a současně na něj dosedá rozvodné těleso (28). J

I ...,
13. Dno metalurgických nádob podle nároku 11, vyznačující se tím, že adaptér (26) je vytvořen jako integrální součást výstupního konce plynového vedení (22). j i
14. Dno metalurgických nádob podle nároku 11, vyznačující se tím, že adaptér (26) je našroubovatelný, privařitelný, či jinak nasaditelný na výstupní konec plynového veden í (22).

•ř|
15. Dno metalurgických nádob podle nároku 11, vyznačující se tím, že adaptér (26) má vzhledem k výstupnímu konci plynového vedení (22) zvětšený průchozí průřez. '
16. Dno metalurgických nádob podle nároku 11, vyznačující se tím, že na adaptér (26) je našroubovatelné, přivařitelné, či jinak nasaditelné alespoň jedno rozvodné těleso (28).
17. Dno metalurgických nádob podle nároku 11, vyznačující se tím, že adaptér (26) je opatřen alespoň jedním výstupním otvorem pro plyn a podle počtu otvorů je k nim přiřazen odpovídající počet rozvodných těles (28) opatřených rozvodnými větvemi (32) či rozvodným prstencem (34).
18. Dno metalurgických nádob podle nároku 8, vyznačující se tím, že rozvodné těleso (28) má tvar válce .
19. Dno metalurgických nádob podle nároku 8, vyznačující se tím, že rozvodné těleso (28) je tvořeno alespoň jednou rozvodnou větví (32), které se rozkládají v odstupech od výstupmního konce plynového vedení (22) nebo od rozvodného prvku (28,42) k povrchu (20o) vystýlky (20).
20. Dno metalurgických nádob podle nároku 8, vyznačující se tím, že rozvodné těleso (28) je tvořeno alespoň jednou rozvodnou větví (32), které se rozkládají od společného bodu u výstupního konce plynového vedení (22) nebo od rozvodného prvku (28,42) k povrchu (20o) vystýlky (20).
21. Dno metalurgických nádob podle nároku 8, vyznačující se tím, že rozvodné těleso (28) je tvořeno alespoň jedním tenkým plošným nebo deskovitou rozvodnou tvarovkou.
22. Dno metalurgických nádob podle nároku 21, vyznačující se tím, že tyto rozvodné tvarovky jsou opatřeny v odstupech dutinami.
23. Dno metalurgických nádob podle nároku 22, vyznačující se tím, že dutiny jsou ¹ uspořádány ve tvaru šachovnicové desky.
24. Dno metalurgických nádob podle nároku 1, vyznačující se tím, že plynové vedení (22) je z kovu.
25. Dno metalurgických nádob podle nároku 11, vyznačující se tím, že adaptér (26) je z kovu.
26. Dno metalurgických nádob podle nároku 8, vyznačující se tím, že rozvodná tělesa (28) jsou vytvořena z papíru, lepenky nebo plastu.

I ( ·« « i · 4 · ř ř ·· < « ··· · · * ··· · · » «« · · ♦ « · » *» *« · ·· «· ··
27. Dno metalurgických nádob podle nároku 8, vyznačující se tím, že rozvodná tělesa (28) převyšují svým volným koncem povrch (20o) vystýlky (20.
28. Dno metalurgických nádob podle nároku 1, vyznačující se tím, zeje provedeno jako předem vyrobený montážní dílec.
29. Dno metalurgických nádob podle nároku 28, vyznačující se tím, že je na straně přiléhající k ocelovému plášti (12), opatřeno vystupující spojkou (50).
30. Dno metalurgických nádob podle nároku 29, vyznačující se tím, že spojka (50) je na svém volném konci upravena ke spojení s plynovým vedením (22) a vytvořena jako duté těleso, které na svém volném konci bezprostředně nebo přes mezikus navazuje na kanály.