CZ24140U1 - Zapojení pro detekci změny jasu ve videosignálu a pro detekci pohybu - Google Patents

Description

Oblast techniky

Prezentované technické řešení se zabývá návrhem zapojení pro detekci změny jasu ve videosignálu a velmi citlivého detektoru pohybu.

Dosavadní stav techniky

Dnes se pro detekci a měření jasu, či jeho změny používají standardní světlocitlivé součástky. Příkladem takové světlocitlivé součástky je fotorezistor. Jeho činnost je založena na fotoelektrickém jevu, tj. změně elektrického odporu polovodiče vlivem elektromagnetického záření. Odpor se zmenšuje v závislosti na intenzitě osvětlení a lze jím detekovat jak viditelné, tak i ultrafialové a infračervené světlo. Fotorezistory mají relativně dlouhou dobu odezvy. Dalšími součástkami jsou např. fotodiody. Fotodiody přeměňují elektromagnetické záření na elektrický proud. Při použití jedné diody je proud velmi malý a je potřeba kvalitní zesilovač pro detekci velmi malých změn proudu. K. detekci, měření jasu či jeho změny je možné použít také videokameru, která obsahuje CMOS čip tvořený polem fotodiod s vlastními zesilovači. Signál z kamery se nyní zpracovává v podobě digitální, kdy je digitální podoba signálu získána složitou transformací signálu analogového. Hodnota jasu je pak získána např. na základě histogramu, nebo přímo z hodnot jednotlivých pixelů a následně komparována se staršími naměřenými hodnotami. Pro případ, kdy postačuje detekovat pouze změnu hodnoty jasu, je uvedené řešení zbytečně složité, protože rozklad videosignálů při jeho převodu do digitální podoby vyžaduje speciální integrované obvody.

V současné době se používají detektory pohybu pracující na různých principech. Optoelektrické detektory, tzv. světelné závory, detekují přerušení světelného svazku, zpravidla v infračervené části spektra, vyvolaného přítomností nebo pohybem v objektu. Detekce v tomto případě však neprobíhá plošně, ale pouze na spojnici vysílací a přijímací části. Mezi nejčastěji používané aktivní detektory pohybu patří detektory absorbující záření z povrchu objektu, které nejčastěji pracují na pyroelektrickém principu (PIR). Tyto detektory generují elektrický náboj závislý na tepelném toku procházejícím tělesem senzoru, kdy rozdíl teplot vyvolávající mechanickou deformaci vzniká oteplením jedné části senzoru absorbcí záření vycházejícího z objektu (nežádoucí osoby). Tyto detektory, tzv. PIR Čidla, bývají často používány v kombinaci s kamerou a zajišťují, že kamera snímá obraz pouze v okamžiku, kdy dochází k pohybu v jejím zorném poli, resp. kdy je pohyb detekován PIR Čidlem. Ovšem detekci pohybu je možné provést také rovnou z videozáznamu (videosignálů) analýzou digitální podoby tohoto signálu, a tím se obejít bez PIR čidla. Vyhodnocení digitálního signálu se provádí nejčastěji buď sledováním rozdílných bodů mezi po sobě jdoucími snímky, jak je uvedeno např. v evropském patentu EP 0639922, nebo porovnáním světelné charakteristiky (histogram hodnot jasu pixelů) mezi snímky. Tyto detektory pohybu založené na analýze digitální podoby signálu z kamery jsou nepraktické, neboť vyžadují drahé součástky pro konverzi signálu z analogového na digitální.

Podstata technického řešení

Úkolem technického řešení je navrhnout jednoduché zapojení pro detekci změny jasu ve videosignálu a pro detekci pohybu. Předkládané technické řešení musí poskytovat detektor změny jasu s vysokou citlivostí, krátkou odezvou a nízkými pořizovacími náklady, který umožní měřit velmi rychlé změny jasu a bude mj. díky nízké ceně vhodný i pro masové nasazení, např. v průmyslových aplikacích.

Uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje a stanovený cíl splňuje zapojení pro detekci změny jasu ve videosignálů a pro detekci pohybu podle tohoto technického řešení spočívající v tom, že vstupní svorky, k nimž je přiveden videosignál, jsou připojeny k usměrňovacímu členu, ke kterému je dále paralelně připojen filtrační člen, přičemž k filtračnímu členu je dále připojen

-1 CZ 24140 Ul zesilovací člen, ke kterému je dále připojena měřicí jednotka, přičemž tato je dále připojena ke komparátoru.

Toto zapojení umožňuje díky své jednoduchosti detekovat změny jasu v obrazu (pohyb, změnu osvětlení) na základě sledování změny plovoucí hodnoty jasu z analogového videosignálu kame5 ry, nebo např. i ze signálu např. z videopřehrávače v reálném čase.

Plovoucí průměr je využit jako jedna z efektivních metod detekce náhlé změny. Pokud se v místnosti nic neděje, vytváří se průměrná hodnota, která reprezentuje nehybný obraz. Jakmile se něco v obraze tychle změní, tak se to vůči průměru projeví. Pokud však bude změna pozvolná (např. venku se zatáhne), systém na to neupozorní, ale plovoucím způsobem pozmění hodnotu průměru, io vůči které pak systém porovnává hodnotu aktuální. Samozřejmě, aktuálně změřená hodnota může být obecně komparována vůči předchozí naměřené hodnotě nebo jiným starším naměřeným hodnotám, případně vůči předem nastavené hodnotě.

Vhodným detektorem změny jasu, který je velmi citlivý na světlo, se ukázala být kamera. Současné kamery mají malé rozměry, vysokou citlivost a díky dnes rozšířené technologii CMOS i velmi nízkou cenu. Signál z kamery je ovšem třeba zpracovat. Pro měření změny jasu je kvůli rychlosti a jednoduchosti lepší kamera s analogovým video výstupem než s výstupem digitálním. Videosignál je tvořen dvěma složkami, které jsou modulované nosnou vlnou (systém NTSC nebo PAL), Amplituda videosignálu je přímo úměrná jasu. Lze ji tedy považovat za přímý ukazatel hodnoty jasu na snímacím čipu. Tento signál by klasický voltmetr nebo A/D převodník mikro20 procesoru Špatně měřil, protože při vyšší vzorkovací frekvenci by zaznamenával aktuální hodnotu signálu a ne pouze amplitudy. Nešlo by takto měřit rychlé změny kontinuálně. Signál se proto musí převést na měřitelnou kontinuální napěťovou úroveň. Toto technické řešení tedy mj. umožňuje převod analogového videosignálu na napěťovou úroveň, kterou lze měřit jakýmkoliv dostupným voltmetrem či mikroprocesorem (s využitím A/D převodníku). Díky tomuto technic25 kému řešení lze rychle (v reálném čase) a jednoduše detekovat změny jasu, případně měřit jeho aktuální hodnotu.

Usměrnění analogového videosignálu musí být realizováno v rámci usměrňovacího členu pomocí rychlých diod, protože videosignál má vysokou frekvenci na normální univerzální diody. K usměrnění s výhodou dochází v Graetzově můstku.

Po usměrnění je signál zvlněný, a proto je filtrován pro vyhlazení hodnoty napětí. Filtrace probíhá prostřednictvím filtračního členu, kterým je např. paralelně zapojený kondenzátor. Filtračním členem může být také některý ze známých aktivních filtrů. Po výstupu z filtračního členu je signál dostatečně vyhlazen, aby byla jeho hodnota čitelná i pro velmi velké rychlosti.

Po filtraci je signál zesílen v zesilovacím členu. Děje se tak s výhodou pomocí optočlenu. Ten díky přenosu pomocí světla redukuje z části Šum a dostatečně zesílí napěťovou hladinu. Na výstupu z optočlenu je již napětí měřitelné pomocí klasických voltmetrů.

Abychom předešli vysokým hodnotám proudu procházejícího obvodem, je za filtračním členem s výhodou procházející proud omezen, a to sériově zapojeným omezovacím rezistorem. Tento omezovači rezistor tedy určuje proud procházející obvodem.

V případě dynamických změn jasu (a tudíž i s tím spojených výrazných změn hodnoty napětí vstupního signálu) je výhodné, když k rychlému vybití kondenzátoru je použit před zesilovacím členem paralelně připojený vybíjecí rezistor.

Omezovači rezistory pak mohou být sériově připojeny také k výstupům optočlenu a upravují hodnoty proudu procházejícího tranzistorem optočlenu.

Komparátor je opatřen pamětí, ve které jsou zaznamenávána jednotlivá měření napětí, případně vypočtené hodnoty plovoucího průměru.

-2CZ 24140 Ul

Zapojení pro převod videosignálů na napěťovou úroveň nevyžaduje žádné složité, nebo drahé součástky. Zapojení lze aplikovat jednoduše na jakoukoliv kameru s analogovým video výstupem.

Výhodou oproti současné detekci změny jasu je to, že kamera snímá obraz (a tím i jas) pomocí velkého množství fotodiod, kde každá fotodioda má svůj vlastní zesilovač. Díky technologii CMOS se nyní vyrábí čipy, které jsou extrémně malé. Díky malým rozměrům a internímu zesílení signálu z každého pixelu lze snímat i velmi malé počty fotonů, které by u klasického detektoru nebylo možné změřit jednoduchým měřicím zařízením bez připojeného kvalitního zesilovače.

Tím, že lze měřit s jakoukoliv kamerou s analogovým video výstupem, lze zvýšit citlivost systému jednoduše citlivější kamerou a zbytek obvodů může zůstat nezměněn. Jsou dvě možnosti jak dosáhnout větší citlivosti. První možností je využít čip s menším minimálním osvětlením. Na trhu je k dostání kamera s minimálním osvětlením 0,008 Lux. Tato hodnota navíc vypovídá o minimálním osvětlení potřebném pro vytvoření smysluplného obrazu. Díky převodu videosignálů na napěťovou úroveň lze detekovat i několik světlých pixelů, takže minimální snímatelná hodnota se pohybuje mnohem níže.

Další možností, jak zvýšit citlivost systému, je použít menší čip a vhodné zaostření. V současné době se vyrábějí např. i čipy mající pouhých 1/18. Plocha snímače se pohybuje kolem 0,55 mm². Pokud zaostříme světlo na takto malou plochu, zvýšíme mnohonásobně světelný tok, a tím nám stačí u malé plochy čipu menší počet fotonů pro vyvolání stejné změny napětí, než je počet fotonů v případě velkého čipu (1/3).

V praxi je technické řešení s výhodou použitelné jako citlivý a levný detektor pohybu. Hodnota jasu, jak je uvedeno výše, je obsažena v analogové podobě videosignálů a mění se v závislosti na změně obrazu. Jak ukázala řada experimentů, tuto vlastnost je možné s výhodou využít při detekci pohybu. V případě, že se obraz snímaný kamerou jakkoliv změní, změní se i jas a tím i napětí na výstupu detektoru. Díky tomu, že je systém schopen snímat i změny stínů, lze detekovat i pohyb za kamerou. Pokud by například bylo umístěno nad oknem PIR čidlo a někdo by se chtěl pod ním proplížit, tak by u PIR čidla nebyl v záběru a nikdo by si jej nevšiml. V případě, že pomocí kamery budeme měřit jas, během pohybu osoby kolem okna se změní osvětlení v místnosti a kamera tuto změnu zaznamená.

Technické řešení funguje jak ve dne, tak i v noci, protože v noci lze mini CCTV kamery prisvětlovat pomocí infračervených LED. Většina CCTV kamer má již tyto diody integrovány.

Technické řešení dokáže detekovat i malé počty fotonů velkou změnou napětí. Reaguje na drobné změny stínů, pohyb nebo třeba i změnu barvy. Lze jej použít nejen jako detektor pohybu, ale například i pro kontrolu v průmyslu jako senzor na výrobní lince.

Díky možnosti spolupracovat s jakoukoliv kamerou je možné detekční modul připojit ke kamerám již existujícího bezpečnostního systému. Kromě původní funkce kamer, které zůstanou nedotčené, lze kameru zároveň využívat jako detektor pohybu pro spínání světel, ventilace, nebo jiných potřebných periferií. Při detekci pohybu kamerou lze také například zapínat nahrávání kamer bezpečnostního systému a tím ušetřit mnoho nahrávacího času.

Celý systém je velmi levný, je možné jej jednoduše integrovat na desku uvnitř kamery, ale lze jej použít i jako samostatnou jednotku, protože dokáže pracovat s jakoukoliv kamerou, která má video výstup. Systém byl testován na kamerách, které mají klasický video výstup s parametry 1 Vp.p a impedanci 75 Ω. U těchto typů kamer nebylo potřeba systém po zapojení jakkoli ladit. To poukazuje na jednoduchou montáž systému například do již existujících kamerových systémů. Navíc je možnost využít technické řešení i pro jakýkoliv jiný video výstup, který splňuje výše zmíněné parametry.

-3CZ 24140 Ut

Objasnění výkresů

Technického řešení bude osvětleno pomocí obrázků, kde obr, 1 znázorňuje základní blokové schéma zapojení pro detekci změny jasu a pro detekci pohybu dle technického řešení, obr. 2 příkladné výhodné provedení zapojení pro převod videosignálů na napěťovou úroveň s naznačeným měřením napětí vůči zemi nebo vůči napájecímu napětí a obr. 3 základní zapojení pro převod videosignálů na napěťovou úroveň s měřením napětí vůči zemi.

Příklady uskutečnění technického řešeni

Uvedené příklady znázorňují příkladné varianty provedení technického řešení, které však nemají z hlediska rozsahu ochrany žádný omezující vliv.

ío Obr. 1 znázorňuje základní blokové schéma pro detekci změny jasu ve videosignálů a pro detekci pohybu, ze kterého je patrné, že vstupní videosignál je v první řadě usměrněn usměrňovacím členem X a filtrován filtračním členem 2. Následně dochází k zesílení signálu v zesilovacím členu 3, poté signál vstupuje do měřicí jednotky, kde je odečtena hodnota napětí odpovídající okamžité úrovni jasu videosignálů, a nakonec je tato hodnota přivedena do komparátoru, kde je i5 porovnána vůči plovoucímu průměru dříve naměřených hodnot. V případě, že se aktuální naměřená hodnota napětí liší (alespoň o předem danou hodnotu) od hodnoty plovoucího průměru dříve naměřených hodnot, je možné konstatovat, že došlo ke změně jasu ve videosignálů.

Obr. 2 znázorňuje příkladné výhodné provedení zapojení pro převod videosignálů na napěťovou úroveň. Ze vstupních svorek 4 jde videosignál do usměrňovacího Členu i, v tomto případě usměrňovacího můstku tvořeného čtyřmi diodami Dl až D4, které jsou zapojeny klasickým způsobem do Graetzova můstku. Diody musí být rychlé, kvůli frekvenci videosignálů. Za můstkem je filtrační člen 2 v podobě kondenzátoru, který napětí vyhladí. Následující sériově zapojený omezovači rezistor 7 určuje proud procházející obvodem s diodou optočlenu. Vybíjecí rezistor 8 pomáhá vybíjet kondenzátor v případě rychlých poklesů jasu. Optočlen zde zajišťuje zesílení hodnoty napětí. Další omezovači rezistory 7 upravují hodnoty proudu procházejícího tranzistorem optočlenu. Hodnotu napětí můžeme měřit na kolektoru i emitoru tranzistoru optočlenu, přičemž při měření hodnoty napětí na výstupu máme dvě možnosti. Jednou možností je měřit napětí vůči zemi, druhou možností je měřit jej vůči napájecímu napětí 6.

Na obr. 3 je znázorněno zapojení pro převod videosignálů na napěťovou úroveň v základní po30 době pouze s nej nutnějšími součástkami, se kterými lze získat z videosignálů hodnotu napětí. Ze vstupních svorek 4 jde videosignál do usměrňovacího členu 1, kterým je v tomto případě Graetzův můstek. Za můstkem následuje filtrační člen 2 v podobě kondenzátoru, který napětí vyhladí. Dále je připojen zesilovací člen 3 v podobě optočlenu. Omezovači rezistor 7 upravuje hodnoty proudu procházejícího tranzistorem optočlenu. Dle aplikace lze obvod modifikovat nebo doplnit podle toho, jaký typ signálu potřebujeme. Systém lze zejména modifikovat tak, aby fungoval v režimu impulzů nebo kontinuálního signálu. Pokud chceme Čítat impulzy, jako vhodnější se v praxi ukázalo použít zapojení s měřením vůči zemi, jak je uvedeno na obrázku. Pokud chceme měřit kontinuální signál, je vhodnější použít zapojení s měřením vůči napájecímu napětí 6 (v případě použití uP je nutno použít diferenciální měření a nebo diferenciální zesilovač). Za po40 užití filtračního kondenzátoru je v případech, kdy není možné použít diferenciální zesilovač, ale hodnota je čtena procesorem, možné použít pro měření kontinuálního signálu i zapojení s měřením vůči zemi. Ale samozřejmě záleží na dané situaci, pro kterou obvod konstruujeme. Možností další modifikace jsou značně individuální.

Kamery (CCTV) uvedené v příkladech měření jsou běžně dostupné a jejich cena se pohybuje kolem 130,- Kě. Kamery jsou velmi citlivé. Mají čip o velikosti 1/3 (samozřejmě lze sehnat i s menším čipem) a minimální osvětlení je u těch nej levnějších kolem 2 Lux. U dražších kamer je minimální potřebné osvětlení pouze 0,008 Lux.

-4CZ 24140 Ul

Příklad 1 - detekce změny jasu

Systém byl testován s mini CCTV kamerou, která má 1/3” CMOS snímací čip (na trhu je možné získat i 1/18 senzor), minimální osvětlení jsou 2 Lux. Měření se provádělo tak, že se v zatemněné místnosti namířila kamera na diodu LED, která má následující parametry:

I[ED	0,2μΑ
Uled	0,322V
Pléd	6,44E-8W
^led	470nm
Fotonů/s	1,5237E11

Tab. 1 - Parametry LED

Jak je vidět z tabulky, proud tekoucí LED, a tím i výkon, je velmi nízký. Podle teoretických výpočtů by měla LED emitovat cca 1,524*10¹¹ fotonů za sekundu. Samozřejmě tento počet by byl detekován za ideálních podmínek. Musíme vzít v potaz rozptyl z LED (vyzařovací úhel kolem 20°) a také špatný optický kontakt mezi diodou a snímačem (není v přímém styku). Obecně lze říci, že počet zachycených fotonů může být o 30 až 40 % menší. Při testování se měřilo napětí na výstupu z detekčního systému. K testování bylo použito zapojení znázorněné na obr. 2, přičemž byly použity hodnoty odporů Rl (omezovači rezistor 7 sériově zapojený za filtračním členem 2) = 1 kO, R2 (vybíjecí rezistor 8 připojený před zesilovacím členem 3 paralelně) = 10 ΜΩ, R4 (omezovači rezistor 7 sériově zapojený za zesilovacím členem 3) = 1 kD. Napájecí napětí bylo 5 V, Kamera byla napájena 7,5 V. Výstupní napětí bylo měřeno digitálním multimetrem UNI-T UT39B. Naměřené hodnoty napětí na výstupu jsou v následující tabulce:

LED	UCCTV [V]
On	4,930
Off	0,048

Tab. 2 - Tabulka naměřených napětí

Jak je z tabulky 2 patrné, změny jasu v zorném poli kamery způsobené zapínáním nebo vypínáním LED se projevily výraznou změnou hodnot naměřených napětí, které budou interpretovány komparátorem, např. v podobě mikroprocesoru, jako detekce změny jasu v zorném poli kamery. Příklad 2 - detekce pohybu

Systém byl znovu testován s mini CCTV kamerou, která má 1/3” CMOS snímací čip (na trhu je možné získat i 1/18 senzor), minimální osvětlení jsou 2 Lux.

K testování bylo znovu použito zapojení znázorněné na obr. 2, přičemž byly použity hodnoty odporů Rl = 0 Ω, R2 = 10 ΜΩ, R4 = 0 Ω. Napájecí napětí bylo 5 V. Kamera byla napájena

7.5 V. Výstupní napětí bylo měřeno digitálním multimetrem UNI-T UT39B. Měřeno bylo na rozsahu do 20 V pro stejnosměrné napětí.

Měření probíhalo v místnosti vybavené běžným nábytkem (pokoj s postelí, skříní, atd.).

Měření probíhalo za denního světla. Hodnota napětí „naprázdno“ (v zorném poli kamery nebyl žádný pohyb) tak byla naměřena U = 0,85 V.

Následně bylo prováděno měření v situacích, kdy došlo k pohybu v zorném poli kamery. V případě umístění ruky (dlaně) do zorného pole kamery ve vzdálenosti 30 cm byla naměřena hodnota U = 1,51 V. Pri umístění ruky (dlaně) do vzdálenosti 60 cm pak byla naměřena hodnota U = 1,05 V. Ve vzdálenosti 2 m pak byla do zorného pole kamery přivedena postava. Zprvu stála postava čelem ke kameře a následně se otočila o 90° a stála z profilu. Tento pohyb osoby provedený otočením na místě o 90° ve vzdálenosti 2 m byl detekován změnou napětí o 0,04 V. Pri posledním měření byl proveden pokus, kdy postava vešla do zorného pole kamery ve vzdálenosti

3.5 m, Pri tomto pohybu byla zaznamenána změna napětí o 0,12 V.

-5CZ 24140 Ul

Z měření lze pozorovat schopnost detekce změny obrazu a promítnutí této změny do hodnoty výstupního napětí. Z měření 3 a 4 lze pozorovat, že pokud osoba stojí v obraze a provede pohyb, je změna napětí menší, než když ve větší vzdálenosti osoba vstoupí do zorného pole kamery. U drobných pohybů jsou změny v řádu desítek milivoltů. Mikroprocesorem jsou detekovatelné bez problému i jednotky milivoltů, takže je možné detekovat i třeba pohyb ruky osoby.

Naměřené hodnoty závisí na mnoha parametrech. Především je to osvětlení prostoru, charakter prostoru a charakter detekovaného pohybu. Pokud by se například postavila osoba oblečená v bílém před bílou zeď, systém by ji detekoval jen malou změnou napětí.

Příklad 3 - detekce pohybu ío Tento systém byl ve stejných podmínkách, jako v příkladu 2, testován i tak, že se kamera umístila směrem od okna do místnosti a postava stojící ve vzdálenosti 1 m za kamerou (tedy mimo záběr objektivu) pohnula rukou (dlaní). Při tomto pohybu byla zaznamenána změna napětí v desítkách milivoltů. Tato změna, jak je uvedeno výše, je dostatečná na to, aby ji šlo vyhodnotit například mikroprocesorem bez přídavného zesilovače.

is Tento příklad ukazuje, že systém je schopen snímat i změny stínů a že lze detekovat i pohyb za kamerou (mimo její záběr). Pokud by tedy například byla kamera umístěna nad oknem a někdo by se chtěl pod ní proplížit, tak by u klasické kamery s PIR čidlem nebyl v záběru a nikdo by si jej nevšiml, neboť PIR čidla snímají vyzařování infračerveného záření (tepla) a nejsou schopná detekovat například stíny, které nevyzařují infračervené záření. V případě, že pomocí kamery budeme měřit jas, během pohybu osoby nebo její části kolem okna se změní osvětlení v místnosti a kamera tuto změnu zaznamená.

Průmyslová vytížítelnost

Technické řešení slouží pro detekci změn jasu ve videosignálu a s tím související detekci pohybu. Detekci je možné provádět v reálném čase u kamerou aktuálně snímaného videosignálu nebo pri dodatečné analýze pořízených videozáznamů. Využití nalezne především v nejrůznějších průmyslových aplikacích, ale také v zabezpečovacích systémech.

Claims (8)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   1. Zapojení pro detekci změny jasu ve videosignálu a pro detekci pohybu, vyznačující se tím, že vstupní svorky (4), k nimž je přiveden videosignál, jsou připojeny k usměrňova30 čímu členu (1), ke kterému je dále paralelně připojen filtrační Člen (2), přičemž k filtračnímu členu je dále připojen zesilovací člen (3), ke kterému je dále připojena měřicí jednotka, přičemž tato je dále připojena ke komparátoru.
2. 2, Zapojení podle nároku 1, vyznačující se tím, že usměrňovacím Členem (1) je Graetzův můstek.

   35 3. Zapojení podle nároku 1 nebo 2, vy z n a č u j íc í se tím , že filtračním členem (2) je kondenzátor.

   4. Zapojení podle nároků laž3, vyznačující se tím, že zesilovacím členem (3) je s výhodou optočlen.

   5. Zapojení podle nároků laž4, vyznačující se tím, že za filtračním členem je

   40 sériově zapojen omezovači rezistor (7).

   -6CZ 24140 Ul

   6. Zapojení podle nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že před zesilovacím členem je paralelně připojen vybíjecí rezistor (8).

   2 výkresy

   Seznam vztahových značek:

   1 Usměrňovači člen

   2 Filtrační člen
3. 3 Zesilovací Člen
4. 4 Vstupní svorky
5. 5 Výstupní svorky
6. 6 Napájecí napětí
7. 7 Omezovači rezistor
8. 8 Vybíjecí rezistor.

   -7CZ 24140 Ul

   Vstupní videosignál

   Usměrňovači člen