CZ23498A3 - Mřížkový drátěný materiál a způsob jeho výroby - Google Patents

Description

(57) Anotace:

Předložené řešení se týká konstrukčního drátěného materiálu /10/, který má mřížkovanou strukturu. Konstrukční drátěný materiál /10/ může být vyroben ze spojitého drátu /16/, který je nejprve vetkán do stavu /26/. Když je drát /16/ vetkán do sítě paralelních drátů, je pak usazen na místě a rozdělen do segmentů. Segmenty jsou poté uspořádány v j rámu /22/. Rám /22/ uspořádá segmenty pod relativními úhly /.alfa./, takže tvoří matrici nebo síť. Konečný krok výroby je svaření drátů dohromady, přičemž se používá například kovacího lisu. Alternativně může být materiál vyroben tak, že nejprve jsou drátěné segmenty přidrženy v párech rámů /70, 72/ a poté jsou svařeny. Konstrukční drátěný materiál /10/ podle tohoto vynálezu může být použit samostatně nebo ve vrstvách tak, že tvoří vícevrstevný konstrukční drátěný materiál /10/.

CZ 234-98 A3

♦ * * · « * · · • · · · · ·

Ol-45-9d-Če

Mřížkový drátěný materiál a způsob jeho výroby

Oblast techniky

Tento vynález je založen na patentové přihlášce U.S.

No.08/033111, podané dne 18. Března 1993 a rovněž na další související přihlášce, podané s ohledem na výše uvedenou.

Vynález se týká konstrukčních drátěných materiálů a způsobů jejich výroby. Přesněji se pak tento .vynález týká konstrukčního nebo stavebního materiálu, který má vícerozměrnou mřížkovou strukturu a způsobu jeho výroby.

Dosavadní stav techniky

Na poli materiálové vědy bylo hlavním cílem několika posledních let nalezeni lehčího a pevnějšího materiálu. V současné době se výzkum na tomto poli koncentroval primárně na použití kovů, plastů a keramiky. Tento výzkum vedl k vylepšeni existujících technologií. Navíc přinesl některé nové metody a materiály, aby napomohl naplnit změněné inženýrské a . ekonomické požadavky moderní společnosti.

V blízké minulosti se výzkum na poli materiálové nauky koncentroval, alespoň pokud se 'týče charakteristiky poměru pevnosti ku hmotnosti, na polymery založené na uhlovodících a odpovídající chemický proces. I když materiály a způsoby jejich výroby, založené na tomto výzkumu za zvolených podmínek jsou jak výhodné, tak užitečné nebo účinné, obvykle • * se netýkají vlastního problému a nevylepšují struktury vyššího řádu. Dále opakováni nebo reproduktivita kovových materiálů a jejich mechanických charakteristik 2a použití technologie chemického formulování se základem v uhlíku zůstala cílem mnoha těchto materiálů a způsobů jejich výroby. Výsledkem je, že mnoho z těchto materiálů vykazuje pouze nominální vylepšení ve srovnání s mnohem dostupnějšími kovovými konstrukčními materiály, nebo stavebními prvky.

Podstata vynálezu , Je proto úkolem tohoto vynálezu poskytnout vysokopevnostni konstrukční drátěný materiál s nízkou hmotnosti.

Podstatou konstrukčního materiálu podle tohoto vynálezu je to, že je vyroben z drátěně mřížky. Obvykle je drátěná mřížka složena ve formě pyramid jednotně poskládaných do třírozměrného 'uspořádáni. Každá pyramida se v podstatě skládá z osmi drátěných segmentů, které jsou propojeny navzájem, ve svých průsečících. Drátěné segmenty jsou součástí souvislého drátu. I když je konstrukce materiálu taková, že vypadá pevný Či silný na první pohled, faktem je, že se skládá z třírozměrné, sítě jemných drátků. Tyto dráty jsou obvykle vyrobeny z mosazi nebo z nerezové oceli. Přednostně je materiál vyroben z konstrukčních, součástí, které mají v průměru přibližně 0,1 + 2,5 milimetrů (0,005 40,1 palců) a jsou asi 0,762 4· 2,286 milimetrů (0,03 4- 0,09 palců) dlouhé. Materiál podle tohoto vynálezu však není nijak v žádném případě omezen pouze těmito výše uvedenými průměry či délkami. Obzvláště termín „drát¹' ve smyslu tohoto vynálezu se netýká pouze kovových drátů, ale zahrnuje o

* · ·

4 ·

• V· •44 • 44 všechny druhy prodloužených vláken, nehledě na materiál ze kterého jsou vyrobeny, a jediným skutečným úmyslem tohoto termínu je zde omezit výběr materiálu- Nicméně i pro mechanicky méně pevné materiály než jsou výše uvedené kovové dráty však struktura podle tohoto vynálezu- přináší jasné vylepšeni v mechanické pevnosti mřížkové struktury vzhledem ke hmotnosti, pokud je materiál srovnáván se 'známými strukturami, například ve formě ’ homogenního pevného materiálu. Rovněž naznačené upřednostňované rozpětí průměrů drátku může být’jednoduše překročeno nebo naopak sníženo, a to až lOx..1 velmi tenkými drátky v rozmezíprůměrů 10 pm až 250 pjn je možné vyrobit extrémně stabilní, nicméně lehké a tenkosténné součásti.

Materiál, vyrobený z ocelového drátu podle tohoto vynálezu má přibližně jednu pětinu hustoty normální oceli, ale má však srovnatelnou pevnost. Tyto charakteristiky jsou způsobené řadou faktorů. Například síly, působící na materiál jsou přenášeny stejným způsobem jako síly v síti, nebo podpůrné struktuře s konvenčními rozměry. Dále malá plocha průřezu drátů vede k velkému poměru povrch ku objemu. Navíc izolace prvků zmenšuje postup trhlin nebo jiných defektů materiálem a rovněž.přispívá k uniformnímu rozloženi nebo přenosu zatížení. Konečně malý rozměr plochy průřezu drátů, které se používají k výrobě materiálu, přednostně s průměrem 0,25 milimetrů (0,01 palce), vede k vynikající pevnostní charakteristice způsobené malou velikostí zrna drátů, která zabraňuje postupu trhlin materiálem.

V nej obecnější formě je podstatou vynalezeného materiálu to, že se skládá z třírozměrné mřížkové struktury, kde zájem v počátku nepadá příliš ani tak na chemické či fyzikální vlastnosti materiálu, který je použit. Vynález se vyvíjí z rozvahy, která struktura konstrukčního materiálu poskytuje co nej příznivější poměr tuhosti nebo ohybové pevnosti ku hmotnosti konstrukčního materiálu. Součásti, tj. drátky, ze kterých je celá struktura složená, by měly mít samozřejmě dobrou pevnost v tahu i v tlaku. Zde pojem „drát nemusí nutně znamenat drát kovový, ale může být rovněž tvořen drátem plastovým nebo drátem z přírodního vlákna, který je odpovídajícím způsobem „svařen· nebo „slepen dohromady navzájem k sobě. Ve skutečnosti je možné dosáhnout vyšší 'pevnosti s kovovými drátky, na druhou stranu vsak při použití plastikových drátků čí drátků z přírodních vláken může být dosaženo- extrémně nízkých hmotností, kdy struktura má stále ještě dostatečnou pevnost, této hmotnosti však není odpovídající struktura z kovových drátků schopna dosáhnout.

Způsob podle tohoto vynálezu zajišťuje, že alespoň tři skupiny drátků nebo vláken (včetně nekovových materiálů), jsou umístěny paralelně v každé skupině a jsou umístěny dále jeden přes druhý, a relativně zarovnané vzhledem k sobě pod úhlem 104-90°, tyto skupinky drátků nebo jiných vláken jsou propojené navzájem ve svých průsečících, přednostně svářením, nebo lepením. U plochého nebo rovného, materiálu, vyrobeného tímto způsobem, vytvářejí skupiny tři drátů nebo vláken strukturu trojúhelníků, které spolu sousedí takovým způsobem, že pokrývají celou plochu. Tato struktura může být přehnuta podél paralelních linií vedoucích ve shodných intervalech,’ s dráty jedné skupiny paralelních drátů přednostně definujícími linii přehybu. Bez zamýšlení omezit vynález, ale pouze zjednodušit popis, budou níže uváděn pouze termín dráty, který pokrývá dále rovněž nekovové materiály, nebo přímo analogickým způsobem znamená nekovové materiály.

a i' ‘« * · * · toto * * to* <

• toto to· ····· • to · to to to to » * to···♦ to to to to to··« tototo toto toto totototo toto♦·

U upřednostňovaného provedení je trojúhelníková mřížka/ vytvořená ze tři skupin rovnoběžných drátu, přeložená střídavé podél přilehlých drátů z jedné skupiny na způsob tahací harmoniky. Takto přeložená mřížka se jeví z boku ve tvaru „cik-cak, se dvěma paralelními rovinami přehybových linií, které jsou zde označeny jako horní a spodní roviny, pro lepší odlišeni.

V závislosti na struktuře trojúhelníkové sítě jsou upřednostňovány zcela specifické úhly přehybu. Úhel přehvbu zde znamená úhel mezi dvěma rovinami, které se protínají v jedné z přehybových linii roviny a vedou skrze dvě přehybové linie další roviny,, která je k těmto přilehlá.

Obzvláště je zde upřednostňována varianta vynálezu, u které úhel přehybu je zvolen tak, že rozmístění přilehlých přehybových linií v horní rovině a rovněž rozmístění přilehlých přehybových linií v dolní rovině je přesně stejné jako meziuzlová vzdálenost průsečíků drátů podél linie přeny·’:··./_; nebo tak, že alespoň vzdálenosti mezi přehyby a průsečíky jsou ve vzájemném vztahu množiny menších celých čišel, s ohledem navzájem k sobě. Toto umožňuje, že obzvláště dvě takto přeložené mřížky mohou být umístěny jedna na druhou, otočené o 90° navzájem k sobě, všechny průsečíky, nebo alespoň v každém případě velké množství průsečíků ve spodní rovině jedné mřížky, se může krýt s průsečíky horní roviny druhé mřížky, a takto tedy může vzniknout spojení v těchto průsečících.' Toto vede k obzvláště stabilní třírozměrné struktuře.

Obzvláště upřednostňované provedení vynálezu má ploché mřížky, které jsou složené z rovnostránných trojúhelníků, tj. že tři skupiny drátů se protínají navzájem, svírajíce spolu úhel 60°, toto uspořádání je obvykle vytvořeno tak, že • * !

třetí skupina rovnoběžných drátů vede přesně podél průsečíků druhých dvou skupin, což nicméně nijak nutně nemusí být tento obzvláštní případ.

U takovéhoto provedeni je upřednostňovaný úhel, pod kterým je rozmístění přiléhajících linií přehybu jedné roviny shodné s rozmístěním průsečíků podél linií přehybu, roven přibližně 51,3°.

Další provedení tohoto vynálezu, které se od výše uvedeného odlišuje, a může být upřednostňované pro obzvláštní podmínky použití, se skládá ze tří skupin drátů, které jsou vyrovnány relativně jeden k druhému tak, že jsou vytvořeny nerovnostranné, ale rovnoramenné trojúhelníky, u kterých jsou dvě ramena zcela jasně odlišitelně delší, než základna. Toto znamená, že dvě skupiny drátů se protínají navzájem pod poněkud více ostrým úhlem, než bylo 60°, zatímco třetí skupina drátů vytváří s prvními dvěma úhel, který je větší než 60°, a vede skrze průsečíky prvních dvou skupin drátů. Takto vyrobeno, posledně jmenovaná třetí skupina drátů rovněž vytváří linii přehybu, kde díky přehybu je, stejně jako u výše popsaného provedení, vytvořena třírozměrná, struktura pyramid, ze které chybí pouze dvě protilehlé základny. U tohoto provedení s upřednostňovaným úhlem přehybu jsou výsledné pyramidy vyšší a mají ostřejši úhel, .a horní a dolní rovina jsou rozmístěny dále od sebe, než tomu bylo u výše zmíněného provedení vynálezu, které bylo složeno z rovnostranných trojúhelníků. Rovněž v tomto případě dvě mřížky, otočené kolmo navzájem k sobě, mohou být umístěny jedna na druhou a to tak, že se kryjí jejich průsečíky a tyto jsou spojené, když výše uvedený upřednostňovaný úhel přehybu je udržen, což záleží na přesné formě trojúhelníků, ze kterých je odpovídající plochá mřížka složená. Díky spojení dvou takto přehnutých mřížkových struktur, umístěných jedna na druhé, jsou rovněž požadované pyramidy vytvořeny, se základnou zcela kolem dokola. Bez ohledu na přeložené mřížky, které mají být umístěny jedna na druhé, mohou být ploché mřížky nicméně svařeny či slepeny rovněž dohromady s mřížkami přehnutými, a to tak, aby ploché mřížky odpovídaly umístěním 'svých průs^crlů přesně struktuře průsečíků horní či spodní roviny přehnuté mřížky. U trojúhelníkové mřížky popsané výše, díky přehnutí spodní a horní roviny, jsou v každém případě vytvořeny obdélníkové mřížkové struktury a s použitím upřednostňovaného úhlu přehnutí i struktury ve tvaru čtvercové mřížky. Obzvláště podle tohoto vynálezu může být vytvořena struktura rovněž z několika vrstev přehnutých mřížek, mezi které mohou být vloženy volitelně rovněž i shodující se vrstvy plochých· mřížek, například obdélníkových mřížek. Pokud je plochá mřížka umístěna mezi dvě přehnuté mřížky, může být otočení přehnutých mřížek o 90° navzájem k sobě eliminováno a v tomto případě není rovněž nutné udržovat upřednostňovaný úhel přehybu.

Provedení tohoto vynálezu se rovněž týká obzvláště výroby vstupních součástí, jmenovitě plochých mřížek, které jsou poté případně zpřehýbány a spojeny navzájem v několika vrstvách, aby tak bylo možné vytvořit finální blok materiálu.

Ke zjednodušení výroby plochých mřížek podle tohoto provedení vynálezu je možné použit plochý nebo· rovněž síťový materiál, například to může být kovový plech, ze kterého jsou poté Části materiálu odstraněny například prostřižením, leptáním, vrtáním nebo jiným způsobem, takže zbývající část materiálu vytváří soudržnou síť nebo mřížku, zbývající části tohoto mřížkového materiálu jsou považovány za „dráty, tvořící mřížku a jsou spojené navzájem do jednoho kusu materiálu, ve smyslu provedení vynálezu výše popsaného.

Ve srovnání s dříve popsaným provedením vynálezu se toto poslední provedeni obzvláště vyznačuje následujícími výhodami:

1. Výsledná mřížka je stejnoměrně silná po celé ploše, tj . rovněž v bodech „průsečíků „drátů je materiál stejně silný, jako mezi těmito průsečíky (nebo uzly).

2. Při výrobě je eliminován krok umísťování několika skupin paralelních drátů ve vrstvách jedna na druhou, vzájemného vytváření jejich průsečíků a jejich vzájemného spojování v těchto průsečících. Spojení je dáno již použitím jednoho soudržného výchozího typu materiálu.

3. „Dráty nebo jednotlivé kusy síťového materiálu, které zůstávají po prostřižení nebo vyleptáni odpovídajících otvorů v síťovém materiálu, nemusí nutně vést podél spojitých přímých linií, ale spíše mohou být již provedeny pod jistým úhlem, relativně navzájem k sobě, a utvářet tak rovinnou mřížku v jednotlivých bodech průsečíků. Proto tyto body průsečíků rovněž nemusí být nutně uspořádány do skupin po třech paralelních linii, ve které se skupiny tři protínají navzájem, ale poněkud složitější struktury jsou rovněž myslitelné, u nich ve skutečnosti naopak jednotlivé průsečíky mohu být umístěny podél paralelní přímé linie, kde jsou nicméně potřeba skupiny více než tří paralelních linií, aby tak bylo možné popsat polohu všech průsečíků, a/nebo kde jsou rozmístění linii průsečíků srovnatelná s materiály, které jsou vytvořeny ze skupin tří paralelních drátů, menši nebo větší. Odpovídající složitější struktura je vytvořena například když uvážíme to, že když budeme postupovat od

• 4 4 4 »4 • 44 •4 4 ··· t*

4* mřížky tvořené rovnoramennými trojúhelníky, dva z drátů skupiny, protínající se navzájem nevedou přesně přímým směrem, ale spíše podél linie „cik-cak, se změnou úhlu v každém případě v průsečíku, ve kterém přiléhající dráty stejné skupiny v každém případě jsou vedeny pod úhlem přesně v opačném směru, takže k danému drátu jedné skupiny jenom každý druhý drát vede paralelně, podél stejné linie „cikcak. Trojúhelníková síť jenž je výsledkem výše uvedeného výrobního postupu je poté složena nikoliv z rovnoramenných trojúhelníků, ale spíše z kosoúhlých trojúhelníků, jejichž vrcholy nicméně ve větším měřítku mohou být symetrické, jako mřížka z rovnoramenných trojúhelníků.

„Dráty nebo vlákna ze kterých je mřížka, vyrobená ze síťového materiálu, složena, nemusí mít nutně konstantní plochu průřezu po celé své délce, ale spíše mohou být širší a proto i zesílené například v bodech průsečíků.

Dále zde existuje množství možností vývoje struktury ploché mřížky nebo sítě, které však nicméně musí být vyvinuty tak, aby měly paralelní linie průsečíků, podél kterých je síťový materiál přehýbán tak, že po přehnuti tyto linie průsečíků definují dvě paralelní roviny a že v těchto rovinách může dojít ke spojení s jinými mřížkami, které mají srovnatelnou strukturu průsečíků ve spojovací rovině. Struktura mřížky, která má shodnou symetrii a shodnou vzdálenost mezi průsečíky je zde považována za „srovnatelnou, takže průsečíky přiléhajících rovin dvou mřížek, které mají být spojeny, mohou být umístěny tak, že se kryjí jedna s druhou, nebo které mají alespoň takovou symetrii a takovou vzdálenost mezi, průsečíky, že alespoň přiměřená část průsečíků přiléhajících mřížek, tj . například alespoň 10%, může být umístěno tak, že se kryjí, a takto i • « * · ·· VV”’ ··«· · to · to · · ·· • · · « · to ♦ ·· to • ··· · · · · · ··« · * • * · ♦ · · to to «♦to · · ·· «to · ♦ · ··♦ mřížky mohou být spojeny navzájem. Toto samozřejmě platí analogickým způsobem na ten případ, kdy nejsou spojovány průsečíky přiléhajících mřížek, ale je spojován průsečík jedné ./.čížky s příčným kusem („drátem mezi dvěma sousedními průsečíky) mřížky druhé. Obzvláštní podmínky symetrie a rozmístění zde rovněž musí být naplněny, takže spojovací body jsou rozloženy co nejvíce rovnoměrně, jak je jen možné po celé spojovací rovině, takže sily, působící na 'materiál během následujícího používání, jsou rovněž rozloženy rovnoměrně a jsou rozptýlené.

Dodatečně jsou popsány níže v textu dva způsoby výroby ploché mřížky, která je složená z rovnoramenných trojúhelníků a výroby odpovídajících přehnutých mřížek.

Podle prvního způsobu se způsob výroby podle tohoto vynálezu skládá z návrhu zařízení, které je schopné přijímat série kluzných kladek a rám stavu, ve kterém mohou být kladky umístěny. Dále jsou umístěny jemné dráty do rámu stavu a poté i tkanina. Po utkání jsou dráty svařeny dohromady. Síť, která je výsledkem tohoto procesu, nebo síťový materiál, mohou být použity požadovaným způsobem, nebo mohou být tvarovány podle potřeby, aby byl vyroben zvlněný materiál. U alternativního provedení způsobu podle tohoto vynálezu může být materiál podle tohoto vynálezu vyroben v prodloužených sekcích s použitím sjednocených upevňovacích a svařovacích superstruktur. Tyto prodloužené sekce poté mohou být zvlněny nebo jinak tvarovány podle potřeby. Jednotlivé kroky těchto způsobů výroby podle tohoto vynálezu jsou uvedeny v detailech dále v textu.

Nyní vzhledem k prvnímu způsobu výroby podle tohoto vynálezu je během prvního kroku upevněno několik různých kluzných kladek na rám nebo soukenický rám. Toto zařízení slouží k udrženi drátů pod silovým napětím a ve správné poloze před vlastním svařováním. Soukenický rám je v podstatě plochý kruh, který má tři sady protilehlých sítí se štěrbinami ve tvaru písmene T, které jsou rozmístěny v úhlovém intervalu 120°. Kluzné kladky superstruktury, které jsou rozměrově a tvarově uzpůsobené tak, aby zapadly do sítě nebo kolejnic nebo soukenického rámu, mají řady paralelních drážek, aby bylo možné zachytit dráty a udržet je přesně v dané poloze. V dalším kroku je připraven rám stavu, který se skládá ze třech stojanů s drážkami .na otočné trigonální platformě. Přesněji rám stavu je připraven tak, že obsahuje tři sloupky nebo stojany, které mají polohovací povrchy na kterých se upevňují kluzné kladky předtím, než je drát vytažen z cívky. Zatímco rám cívky nebo rám stavu a proto i stojany se otáčejí, drát stále vede směrem dolů skrze drážky v kluzných kladkách, takže po jedné otáčce dráte vede do další hluboké drážky.

Jakmile je drát uspořádán na rámu stavu nebo cívky, je drát posléze oddělen podél kluzných kladek. Pak jsou kluzné kladky upevněny na předem připravený rám, takže je vytvořena drátěná síť nebo matrice. Průsečíky drátěné matrice, tj. body ve kterých dráty přesahuji jeden přes druhý, nebo leží jeden přes druhý, jsou poté spojeny navzájem za použití kovacího lisu. Kovací lis dodává teplo a tlak rovnoměrně do všech spojení, aby bylo možné dosáhnout svaru v každém průsečíku. Jakmile jsou všechny průsečíky spojené navzájem, může být materiál vyjmut z kluzných kladek a soukenického rámu. Plochý materiál takto vytvořený za použití způsobu podle tohoto vynálezu, může být použit v izolaci jako stavební materiál. Jako alternativa může být výsledný materiál ohýbán nebo jinak přetvořen za použití lisu, ··«· · · · # · * · ··· · · · · ♦ ♦· • ··· « · · · « ♦*< ♦ · • · · · · ·· ··· ·· *»· «··· ·· ·· zápustky nebo průchodem skrze ozubené válce, aby takto byl vytvořen zvlněný mřížkový materiál, nebo mřížkový materiál ve formě tahací harmoniky, materiálu může být skládán materiálu a spojen s nimi

Tento posledně uvedený druh střídavě s plochými mřížkami a takto je možné vyrobit třírozměrný silnější konstrukční materiál.

Na počátku alternativního způsobu podle tohoto vynálezu je sada drátů umístěna na druhém přidržovacím. rámu. Poté je drát umístěn na prvním přidržovacím rámu. První a druhý přidržovací rám je pak posunován tak, že oba leží navzájem proti sobě a dráty druhého přidržovacího rámu jsou umístěny pod relativním úhlem přibližně 60° vzhledem k drátům prvního přidržovacího rámu. V průsečících jsou dráty druhého přidržovacího rámu svařeny s dráty prvního přidržovacího rámu. Svařování může být provedeno drát' po drátu jednotlivě, nebo ve' skupinách, podle potřeby. Když je svařování dokončeno, dráty jsou nataženy ve druhém přidržovacím rámu dopředu, takže dráty v prvním přidržovacím rámu mohou být' přesunuty do přiléhající drážky. Pak je druhý drát umístěn do prvního přidržovacího rámu a svařovací proces je zopakován. Tento proces pokračuje dokud substruktura s požadovanými rozměry není dokončena, ze dvou sad svařených drátů.

V další fázi tohoto alternativního způsobu výroby materiálu podle tohoto vynálezu je třetí sada drátů přivařena k substruktuře vzniklé ze dvou drátů, jak bylo popsáno výše. Zde je drát umístěn v prvním přidržovacím rámu. První přidržovací rám a druhý přidržovací rám jsou poté posunuty do polohy kdy leží navzájem naproti sobě, takže všechny dráty jsou zarovnány pod relativním úhlem přibližně 60°. Toto znamená, že je vytvořena série • · rovnoramenných trojúhelníků. V průsečících jsou dráty svařené navzájem k sobě. Jak již bylo zmíněno výše, sváření může být provedeno drát po drátu nebo ve skupinkách drátů, zcela podle požadavků. Když je svařování drátů dokončeno, vyrobený materiál je uvolněn z přidržovacího rámu.

Materiál vyrobený při použiti alternativního způsobu podle tohoto vynálezu může být rovněž použit v izolaci samotný, jako konstrukční materiál nebo stavební materiál. Volitelně může být takto vyrobený materiál ohýbán nebo jinak přetvořen za použití lisu, zápustky nebo průchodem skrze ozubené válce, aby takto byl vytvořen zvlněný mřížkový materiál, nebo ozubený či zoubkovaný mřížkový materiál. Tento posledně jmenovaný materiál může být skládán alternativně s plochými mřížkami materiálu, může být s nimi spojován, aby takto vznikl silnější třírozměrný materiál.

U dalšího způsobu' výroby mřížkového materiálu podle tohoto vynálezu, který není omezen úhlem 60° mezi skupinami drátů, je sada paralelních drátů sevřena ve svorkách, tyto svorky mohou být protahovány skrze svařovací zařízení paralelně v jejich podélném směru. Odpovídající zařízení dodatečně obsahuje vodící a/nebo upevňovací zařízení, která by dokázala přidržovat první skupinu drátů v paralelní poloze a dále by obsahovalo další vodicí a/nebo upevňovací zařízení, která by dokázala přidržovat druhou skupinu drátů v paralelní poloze, které jsou vedeny pod jistým úhlem vzhledem k první skupině drátů, tento úhel se může pohybovat mezi 10° až 90’. Nakonec odpovídající zařízení má rovněž třetí skupinu vodících prvků nebo upevňovacích zařízení, jejichž pomocí je zarovnána třetí skupina paralelních drátů tak, že jsou tyto vedeny vzhledem k první a druhé skupině drátů pod úhlem, který se může pohybovat mezi 10’ až 90°, • · » ♦ přednostně však pod stejným úhlem k první skupině drátů, kterou druhá skupina rovněž tvoři s první skupinou. Zde jsou vodici prvky nebo upevňovací zařízení uspořádány tak, že tři skupiny drátů v každém případě mají společné průsečíky. Svařování může být provedeno postupně, tj. nejprve mezi dráty první a druhé skupiny a posléze mezi dráty třetí a druhé skupiny, nicméně může být rovněž provedeno současně se jšpni r.ř-emi skupinami nebo jednotlivými dráty. Pak jsou dráty vyzvednuty z odpovídajících vodících prvků nebo upevňovacích zařízení a posunuty o vzdálenost, která odpovídá pracovnímu rozsahu svařovacího zařízení.

Takto uděláno, skupiny drátů mohou být rovněž uspořádány jednoduše ve vrstvách jedna přes druhou, pokud je to vyžadováno, nicméně mohou být rovněž „protkány navzájem, což ovšem výrobní proces samozřejmě problematizuje.

Na základě principu podle tohoto vynálezu nemusí být vyrobeny pouze ploché struktury, ale rovněž struktury, které 'jsou zakřivené třírozměrně, jako například trubky nebo podobné struktury. Pro výrobu tohoto může být vyrobena nejprve přehýbaná mřížka popsaná výše, poté ohnuta do tvaru trubky nebo části trubky. V tomto případě nicméně' nastává spojení s další přehýbanou mřížkou nebo jinou strukturou z jedné či dvou plochých mřížek na vnitřní a/nebo vnější straně přehnuté mřížky, ohnuté do tvaru trubky po přehýbáni. V tomto obzvláštním případě musí být věnována péče tomu, že díky zakřivení je rozmístění průsečíků na vnitřní straně ohnuté přehýbané mřížky odlišné od zakřivení strany vnější. Výhodně jsou pak vyrobeny ploché mřížky a přehýbané mřížky s různými rozměry mřížkování, které může být pro daný průměr trubky udáno přesně tak, aby se krylo s průsečíky ohnuté přehýbané mřížky. Proto je i upřednostňována výroba • · jedinečných trubek 5 pevným průměrem, pro které může být zajištěno velké množství shodujících se přehýbaných mřížek a plochých mřížek.

Další obecné a specifické úkoly tohoto vynálezu jsou částečně zřejmé a budou objasněny dále v textu.

Vynález se týká rovněž způsobu a zařízení pro výrobu, kde způsob výroby se z kroků, zařízení má jisté charakteristické vlastnosti, kombinace součástí a uspořádání součástí, které jsou konstruovány tak, vyhovovaly krokům podle způsobu, jak bude popsáno pomocí příkladů dále v textu, toto vše' je zahrnuto do pole působnosti připojených patentových nároků.

Seznam obrázků na výkresech

Kompletní porozumění podstaty a úkolů tohoto vynálezu bude možné po přihlédnutí k uvedenému přesnému popisu a k referenčním obrázkům na výkresech, na kterých:

Obr.l ukazuje pohled v perspektivo na provedení konstrukčního materiálu podle tohoto vynálezu,

Obr.2 ukazuje zvětšený pohled v půdorysu na výřez konstrukčního nebo stavebního materiálu, v provedení podle tohoto vynálezu z obr.l,

Obr. 3 ukazuje pohled v perspektivě na další provedení konstrukčního materiálu podle tohoto vynálezu, které má zvlněnou nebo drážkovou strukturu řezu,

Obr.4 ukazuje rozčleněný pohled v perspektivě na další provedení konstrukčního materiálu podle tohoto vynálezu, které má střídavé vrstvy provedení vynálezu z obr.l až z obr.3,

Obr.5 ukazuje pohled v perspektivě na provedení •

konstrukčního materiálu podle tohoto vynálezu z obr.4, zde v sestaveném stavu,

Obr.6 ukazuje pohled v perspektivě na provedení rámu nebo soukenického rámu, které se používá k výrobě konstrukčního materiálu podle tohoto vynálezu, kdy je použit první způsob výroby materiálu, při kterém jsou kluzné kladky a drátěná vlákna kovány v dané poloze,

Obr.7 ukazuje pohled v perspektivě na provedení rámu stavu nebo rámu cívky, který se používá pro výrobu konstrukčního materiálu podle tohoto vynálezu, kdy je použit první způsob výroby materiálu, při kterém jsou dráty „vetkávány do sekce kluzných kladek,

Obr.8a ukazuje pohled v půdorysu na první přidržovaci' rám, který se používá k výrobě konstrukčního materiálu v provedení podle tohoto vynálezu, kdy je použit alternativní způsob výroby materiálu,

Obr.8b ukazuje pohled v půdorysu na druhý přidržovaci rám, který se používá k výrobě- konstrukčního materiálu v provedení podle tohoto vynálezu, kdy je použit alternativní způsob výroby materiálu,

Obr. 9 ukazuje plochou mřížku, která se skládá z rovnoramenných trojúhelníků s malým ostrým úhlem,

Obr.10 ukazuje schematicky změnu struktury, spojené s procesem přehýbání,

Obr.11 ukazuje pohled v půdorysu na přehýbanou mřížku s upřednostňovaným úhlem přehybu, takže průsečíky jedné roviny tvoři čtvercovou síť,

Obr.12 je výřez z obr.11, zde v perspektivním pohledu, a konečně

Obr.13 ukazuje mřížku, vyrobenou z prvotního síťového materiálu.

Příklady provedení vynálezu

Nyní je odkaz veden k obr.l až k obr. 8, na kterých označují stejná čísla pozic stejné součásti, a na kterých je vidět konstrukční drátěný materiál 10, jenž je realizován to' tímto vynálezem. Konstrukční drátěný materiál 10 je vyroben z mřížky nebo sítě jemných drátěných segmentů 12, které jsou spojeny dohromady navzájem v průsečících 14. Jemné drátěné segmenty 12 jsou jednotlivé části spojitého drátu 16.

Jak je nakresleno na obr.l až na obr.5, vyznačuje se konstrukční drátěný materiál 10 mřížkou jemných drátěných segmentů 12. Jak je nakresleno na obr.l až na obr. 3, konstrukční drátěný materiál 10 může být plochý nebo zvlněný nebo zoubkovaný ve svém průřezu, a to v závislosti na plánovaném technickém použití. Ve větším, složitějším provedeni vynálezu, které je nakresleno, na obr.4 a na obr.5 má koi.^trukční drátěný materiál 10 vícevrstevnou konstrukci, která se skládá z pyramid 18 rovnoměrně poskládaných do třírozměrného uspořádání. Každá pyramida 18 se skládá z osmi drátěných segmentů 12, které jsou spojeny navzájem v průsečících 14. Ve všech těchto provedeních jsou obvykle drátěné segmenty 12 vyrobeny z mosazi, nerezové oceli nebo drátu EDM. Přednostně jemné drátěné segmenty 12 mají průměr mezi 0,125 -ť 0,254 milimetry (0, 005 + 0, 01 palce). Navíc drátěné segmenty 12 jsou obvykle dlouhé 0,5 + 2,5 milimetrů (0,02 -í- 0,1 palce). V současné době upřednostňovaný materiál drátěných segmentů má průměr přibližně 0,2 milimetrů (0,08 palce) a je vyroben z nerezové oceli.

Vynález se rovněž zabývá alternativním způsobem výroby konstrukčního drátěného materiálu 10. První způsob využívá rám nebo soukenický rám 22, a stav 26, které jsou popsány detailněji dále v textu. Alternativní způsob výroby konstrukčního drátěného materiálu 10 využívá první přidržovací rám 70 a druhý přidržovací rám 72, které jsou nakresleny na obr.8a a obr.8b, aby bylo možné vyrobit materiál podle tohoto vynálezu.

Na počátku prvního způsobu výroby materiálu podle tohoto vynálezu je rám 22, který je konstruován k zasunutí saciý kluzných kladek 24. Navíc je připraven stav 26, ve kterém mohou být kluzné kladky 24 umístěny během počátečního tkaní. Během dalšího kroku způsobu výroby konstrukčního materiálu podle vynálezu je spojitý drát 16 připevněn tak, aby byl připraven ke tkaní. Spojitý drát 16 je poté zatažen do stavu 26 a je tkán podle požadavků. Po utkáni je drát nebo dráty 16 umístěn do rámu 22 a je propojen navzájem, obvykle svařováním v průsečících 14 drátěných segmentů 12. Síť nebo struktura takto vyrobená mohou poté být použity podle potřeby nebo mohou být tvarovány rovněž podle požadavků, aby dále bylo možno vyvinout vícevrstevný materiál. Jednotlivé kroky procedury podle tohoto vynálezu jsou projednávány detailněji dále v textu.

Během prvního kroku způsobu výroby konstrukčního materiálu podle tohoto vynálezu je upevněn rám 22 a kluzné kladky 24. Jak je nakresleno na obr. 6 a na obr.7, táce zařízení slouží k udržování drátů nebo drátěných vláken 16 pod silový napětím a ve správné orientované poloze, před

.. -U- ί.φ.τφ'· vlastním svařováním. Všeobecně rám 22- je tvořen' plochou mřížkou 28, která má tři sady protilehlých kolejnic nebo vodicích prvků 30, které mají štěrbiny 35 ve tvaru písmene T. kolejnice 30 jsou upevněny v úhlových vzdálenostech nebo intervalech, jejichž hodnota je 120°. Tento úhel je takto • · ·

zvolen právě proto, že když jsou tři sady kluzných kladek 24, které mají dráty nebo drátěná vlákna 16, ze kterých jsou tyto dráty nataženy, umístěny v rámu 22, drátěné segmenty 12 přesahuji jeden přes druhý a tvoří množství rovnostranných trojúhelníků.

Kluzné kladky 24 mají v každém případě první část 32 kladek s prvním povrchem 33/ který má sadu paralelních drážek 34, jejichž úkolem je přijmout dráty 16 a udržovat je přesně na místě. Druhý povrch 37, který je umístěn na viditelné straně každé kluzné kladky 24, je konstruován tak, že je schopen být připevněn na stojině 38 stavu 26, která je popsána přesněji níže. Každá kluzná kladka 24 má rovněž druhou část 36 kladky, která je konstruována tak, že zapadne do první části 32 kladky. Druhá část 36 kladky je rozměrově uzpůsobena a tvarována tak, že zapadne do drátů, když je dokončeno tkaní, které je popsáno níže. První část 32 kladky a druhá část 36 kladky může být spojena. například s využitím strojních šroubů, svorníků, a dalších spojovacích prvků, s jejichž využitím jsou specialisté v tomto oboru jistě důvěrně obeznámeni.

Dále je připraven nebo vyroben stav 26, který je nakreslen na obr.7 a který se skládá ze tří stojin 38 na otočné trigonální platformě 40. Každá stojina 38 má polohovací povrch 42, na který se upevňuje první část 32. kluzné kladky 24, předtím, než je drát 16 vtažen do stavu 26. Polohovací povrchy 42 na stojinách 38 jsou konstruovány tak, že zajišťují kluzné kladky 24, či lépe jejich povrchy 33, které jsou opatřené drážkami v poloze otočené směrem ven. Při provozu každý z druhých povrchů 37 prv.nl části 32 kluzných kladek 24 je umístěn ve styku s povrchem jedné ze stojin 38, aby bylo možné připravit stav 26 pro tkaní.

Kluzné kladky 24 mohou být upevněny ke stojinám 38 například použitím podobným strojních šroubů, nebo jiného spojovacího materiálu, s jehož využitím jsou specialisté v tomto oboru jistě důvěrně obeznámeni.

Při dalším kroku způsobu výroby konstrukčního materiálu podle tohoto vynálezu je stav 26, a proto i stojiny 38, otočen aby takto bylo možné dráty 16 přetáhnout přes drážky 34 kluzných kladek 24. Obzvláště stav 26 je otočen tak, že po otočení drát 16 vede do další hlubší drážky 34 každé kluzné kladky 24. Tato procedura pokračuje, dokud všechny drážky 34 kluzných kladek 24 neobsahují část drátu 16. Během tkaní vláken drátu 16 jsou tato přednostně držena pod napětím silou asi 0,0137 4- 0,0588 N (0,05 + 0,2 unce). Když je tento způsob výroby prováděn, paralelní pole drátu nebo drátů 16 je takto vytvořeno mezi všemi stojinami 38. Když je drát umístěn na stav 26 nebo rám cívky v paralelním uspořádání, pak druhá část 36 každé kluzné kladky 24 je umístěna na každou první část 32 kluzné kladky. Drát 16 je poté upevněn v dané poloze pro další zpracování. Poté je drát 16 oddělen. Přesněji je drát 16 oddělen podél stojin 38, například za použiti svařovacího plamene. Tato procedura vytváří tří nezávislé části 46 s kluznou kladkou 24 na každém konci části 48 drátu. Kluzné kladky 24 jsou poté uvolněny z polohovacích povrchů 42 a přeneseny na rám 22.

Při dalším kroku způsobu výroby konstrukčního materiálu podle tohoto vynálezu jsou kluzné kladky 24 a části 48 drátu upevněny na rámu 22 a uvedené části 48 drátu jsou spojené navzájem za použití kovacího lisu. Obzvláště pak kluzné kladky 24 jsou umístěny do štěrbin 35 ve tvaru písmene T na kolejnicích 20. Podobné štěrbiny 35 ve tvaru písmene T, kluzné kladky 24 a uvedené části 48 drátu jsou upevněny na •· ··♦· rámu 22 pod relativním úhlem 120°. Uspořádáni tímto způsobe zajišťuje trojúhelníkovou mřížku drátěných segmentů 12₁ která má formu množství rovnostranných trojúhelníků 50. Každý trojúhelník 50 má tři průsečíky 14, společné s přiléhajícími trojúhelníky 50. Když všechny drátěné segmenty 12 jsou správně a přesně orientovány, použije se kovací lis k tomu, aby na všechny průsečíky 14 najednou bylo vyvinuto působení tepelné energie a síly. Použiti kovacího lisu je známo jistě podrobně všem odborníkům v oboru. Přednostně lis poskytuje přibližně tlak 345 kPa [50 liber na čtvereční palec) a vyvine teplotu až 676°C (1250°F) . Ke svaření drátěných segmentů 12 dochazi ve vakuu. Jakmile jsou všechny průsečíky 14 jsou spojeny navzájem, konstrukční drátěný materiál 10 takto vzniklý může být vyjmut z rámu 22 a případně z kluzných kladek 24.

Obr.8a a obr.8b ukazují první přidržovací rám 70 a druhý přidržovací rám 72, které mohou být rovněž použity pro alternativní způsob výroby konstrukčního materiálu podle tohoto vynálezu. Podle obr. 8a má první přidržovací rám 70 přibližně obdélníkový tvar. Sada drážek 7 4 je vytvořena v povrchu 76 prvního přidržovacího rámu 70. Specialistům na tomto poli je jasné, že rozměry drážky 74 jsou určené rozměry drátu používaného pro konstrukci materiálu a mřížky podle tohoto vynálezu. Drážky 74 jsou rozloženy rovnoměrně na povrchu 76, v jisté vzdálenosti od sebe navzájem. Všeobecně je vzdálenost mezi drážkami 74 určena požadovanými charakteristikami vyrobeného materiálu a mřížky. Obvykle jsou drážky 74 od sebe navzájem vzdáleny 0,75 + 1,8 milimetrů (0,03 * 0,07 palce). Přednostně jsou drážky 74 od sebe navzájem vzdáleny přibližně 1,27 milimetrů (0,05 palce) a tyto drážky 74 vedou rovnoběžně. Štěrbina 78 je vyrobena na hraně 80 rámu 70, aby bylo možné zajistit přistup svařovací elektrody (není nakreslena) .

Podle obr.8 má druhý přidržovací rám 72 mnohoúhelníkový tvar s alespoň dvěma stranami 82 a 84, které jsou uspořádány pod jistým úhlem, vzhledem k sobě navzájem. Tento úhel mezi stranami 82 a 84 druhého přidržovaciho rámu 72 je zvolen tak, aby dráty, když jsou uspořádány do rámu 72, byly zarovnány přibližně pod úhlem 60°relativně vzhledem k drátům umístěným na prvním přidržovacím rámu 70. Druhý přidržovací rám 72 má podobně sadu drážek 86, které jsou proříznuty do jednoho z jeho povrchů 88. Zde rovněž specialisté z oboru poznají, že rozměry drážek 86 jsou určeny rozměry drátu použitého pro konstrukci materiálu a mřížky podle tohoto vynálezu. Drážky 86 jsou rozmístěny v rovnoměrné vzdálenosti od sebe na povrchu 88. Vzdálenost mezi drážkami 86 je dána požadovanými vlastnostmi vyráběného materiálu a mřížky. Obvykl^ jsou drážky od sebe vzdáleny přibližně vzdáleny 0,75 + 1,8 milimetrů (0,03 -í- 0,07 palce). Přednostně jsou drážky 86 od sebe navzájem vzdáleny přibližně 1,27 milimetrů (0,05 palce) a tyto drážky 86 vedou rovnoběžně. Příruba 90, která je držena v dané poloze pomocí šroubu 92, je protažena přes část povrchu 88 druhého přidržovaciho rámu 72. Při používání spolupracuje příruba 90 se šroubem 92, takže upevňují dráty umístěné v prvním přidržovacím rámu 70.

Na počátku alLtírnaLivniho způsobu výroby konstrukčního materiálu podle tohoto vynálezu je první sada drátů umístěna do drážek 86 druhého přidržovaciho rámu 72. Jakmile jsou tyto dráty umístěny, je přes ně přetažena příruba 90 a je zajištěna pomoci šroubu 92. Dále je drát umístěn do drážky 74, která leží nejblíže hraně 80 prvního přidržovaciho rámu 70. První 70 a druhý 72 přidržovací rám jsou poté přivedeny *·« · · do styku, kdy přiléhají jeden k druhému, takže dráty přesahují a jsou zarovnány pod relativním úhlem přibližně 60° navzájem vzhledem k sobě. Přednostně dráty, které jsou drženy v druhém přidržovacím rámu 72 přesahují drát, který je držen v prvním přidržovacím rámu 70. Dráty jsou poté svařeny dohromady ve svých průsečících. Svaření může být provedeno drát po drátu, nebo ve skupinách, to vše podle potřeby.

Když je svaření drátů, které jsou přidržovány v prvním 70 a druhém 72 přidržovacím rámu, dokončeno, je částečná struktura materiálu posunuta tak, že drát v rámu 70 nyní spočívá v drážce dále od hrany 80 nebo ve vedlejší drážce·. Poté je nový drát umístěn do drážky 74, která leží nejblíže hraně 80 a znovu začne proces svařováni. Tímto způsobem jsou následující dráty, které jsou drženy v prvním přidržovacím rámu 70, umístěny na dráty, držené ve druhém přidržovacím rámu 72. V další fázi tohoto způsobu výroby konstrukčního materiálu podle vynálezu je třetí sada drátů umístěna na substruktuře drátů, která byla vyrobena podle výše popsaného způsobu. K provedeni této procedury je nutné umístit drát znovu do drážky 74, která leží nejblíže hraně 80 rámu 70. První 70 a druhý 72 přidržovací rám jsou nyní posunuty tak, aby ležely přilehle navzájem k sobě ve styku, takže všechny dráty přesahují všechny ostatní a jsou uspořádány tak, že svírají relativní úhel přibližně 60° vzhledem k sobě navzájem. Dráty jsou poté svařeny dohromady znovu ve svých průsečících. Svaření může být provedeno drát po drátu, nebo ve skupinách, to vše podle potřeby.

Když je svařováni drátů dokončeno, konstrukční drátěný materiál 10 podle tohoto vynálezu je vyňat z rámů. Konstrukční drátěný materiál 10 pak může být dále

• ·	• *	* ·	« ·	··
« *	• ·	• ·	• « ·	•
	* ♦	•	• ·	• «
« · ·	* ♦	• 4	· · ·	•
•	• ·	•	• ·	•
• ··	··		« ·	• «

zpracováván podle daných požadavků.

Konstrukční drátěný materiál 10, který je vyroben způsobem podle tohoto vynálezu, může být použit v izolacích, jak je naznačeno na obr.l. Volitelně pak může být konstrukční drátěný materiál 10 zvlněn nebo zpřehýbán, jak je vidět na obr.3, například při použití lisu, zápustky, nebo protažením skrze ozubené válce, čímž je vytvořena zvlněná nebo zpřehýbaná mřížka. Přednostně je přehýbaný či zvlněný konstrukční drátěný materiál 10, který je vidět na obr.3, je vyroben tak, že plochý konstrukční materiál je protažen skrze válečkový lis. Válečkový lis- má v podstatě plochou přečnívající část a zvlněnou vratnou část. Zvlněná vratná část se dotýká ploché přečnívající části tangenciálně podél jedné linie. Při práci je pak konstrukční drátěný materiál 10 ohýbán podél dotykové linie mezi přečnívající a vratnou částí lisu. Tato konstrukce je upřednostňována, protože umožňuje, aby konstrukční drátěný materiál 10 byl vysunován dohromady, zatímco je ohýbán či je na něm prováděno zvlnění.

Konstrukční drátěný materiál 10 takto vyrobený za použití způsobu podle tohoto vynálezu, může být rovněž použit k vyrobeni větší, vícevrstvé konstrukce, jak je to naznačeno na obr.4 a obr.5. U tohoto provedení jsou střídající se vrstvy plochého konstrukčního drátěného materiálu 10 podle obr.l spojovány se zvlněným nebo přehýbaným konstrukčním drátěným materiálem 10, podle obr.3. K vytvořeni tohoto materiálu je nutné, aby vrstvy byly nejprve naskládány jedna na druhou, jak je nakresleno na obr.4. Dále volná konstrukční drátěný materiál 10 je umístěn do kovacího lisu a je svařen pdole způsobu, který oyl popsán již výše ve spojení se způsobem vytváření jednotlivých archů • to

« ·· • to· to · • to * konstrukčního drátěného materiálu 10.

Následuje ilustrativní, nijak omezující, příklad procedury výroby konstrukčního materiálu podle tohoto vynálezu.

Příklad 1

Na počátku výrobního procesu byla v každém případě část drátu vložena do drážek, které byly proříznuty v povrchu druhého přidržovaciho rámu (obr.8b). Jeden drát byl umístěn do první drážky prvního přidržovaciho rámu (obr.8a). Dráty umístěné v obou rámech byly vyrobeny z nerezové oceli, měly průměr 0,2 milimetru (0,08 palce), výrobce byla společnost All Stainless Company, z Hinghamu ve státě Massachusetts. Dále za použití rovné hrany byly zarovnány konce drátů umístěných ve druhém přidržovacím rámu, a to tak, že každý drát byl protažen přibližně 0,254 milimetru (0,01 palce) za hranu rámu. Dráty umístěné ve druhém přidržovacím rámu byly poté přivedeny do styku s jedním drátem umístěným v prvním přidržovacím rámu. Obzvláště pak byly dráty orientovány tak, že dráty ve druhém přidržovacím rámu vedly pod relativním úhlem 60’ vzhledem ke drátu, umístěnému v prvním přidržovacím rámu.

V dalším kroku výrobního procesu byla přivedena do styku s dráty ve druhém přidržovacím rámu elektroda, stejně tak s jedním drátem v prvním přidržovacím rámu. Přesněji, v každém průsečíku byla umístěna elektroda tak, že vyvíjela sílu 22,26 N (5 liber) na každý styčný bod drátů. Elektroda byla spojena se zdrojem proudu, který byl schopen dodávat regulované procento nominálního proudu v rozsahu od 1 do 90% s krokem po 1%, jmenovitě s regulovanou frekvencí 60 Hz

« w		* ·	v	9 r
ΰ · * ·	* *	Φ ·	* v	•	• ·	r
	•	•	•	• ·
• ·♦·	• ·	•	•	• ·♦·	•		•
• ·	« *	•	*	•
-*·♦ ·*	♦ ·		·»		··

cyklů (každý cyklus přibližně o délce 16 ms), v rozsahu od 1 do 70 cyklů na krok 1 cyklu. Tímto zdrojem byl tedy dodáván proud o hodnotě 55% standardního nominálního proudu, a to do každého průsečíku během jednoho cyklu. Tento proces se opakoval, dokud všechny průsečíky nebyly svařeny navzájem. V závěrečné fázi procesu byly částečné konstrukce prvních a druhých drátů umístěny znovu ve druhém přidržovacim rámu a pak byl třetí přidržovací rám umístěn do prvního přidržovacího rámu. V každém průsečíku byla opět umístěna elektroda ve stuku s dráty, takže opět vyvíjela sílu22,26 N (5 liber) na každý styčný bod drátů. Zdrojem byl dodáván proud o hodnotě 65% standardního nominálního proudu do všech průsečíků během jednoho cyklu. Tento proces byl opakován tak dlouho, dokud všechny průsečíky nebyly svařeny navzájem. Je takto možné vidět, že vynález dosahuje účinným způsobem cílu výše popsaných, které jsou mezi jinými zřejmé z výše uvedeného popisu. Obzvláště tento vynález představuje vysokopevnostní konstrukční materiál mající nízkou hmotnost a rovněž účinný způsob jeho výroby.

Je jasné, že na konstrukci vynálezu mohou být provedeny 2měny, stejně jako mohou být provedeny změny v provozních či výrobních sekvencích, bez toho, že by došlo k odchýlení se od rámce působnosti vynálezu. Podle toho je jasné, že výš© uvedený popis, stejně jako příklady provedení a obrázky na nákresech jsou pouhými příklady a nijak neomezují samotný vynález.

Je rovněž zřejmé, že následující patentové nároky jsou všechny obsaženy ve vynálezu zde popsaném a jsou zamýšleny tak, aby pokryly specifické rysy a podobně všechny údaje o rámci či poli ochrany tohoto vynálezu, což se může pohybovat někde mezi v závislosti na způsobu vyjádření.

• ·♦	c *	•	♦ ·	*·
						4
• · ·	•	• ·	•	•	• *
• · « v ·	•	• · ·	··	*	•	«
• ·	•	* fc		•	•	4
• ve · ·	··	·«*«	• ·		♦ ·

Obr.13 ukazuje schématicky příklad výřezu 2 plochého síťového materiálu, kterému byla dána prostřihovánim nebo leptáním podoba či struktura pravidelné trojúhelníkovité mřížky. Odňaté oblasti mají při pohledu ze shora (půdorys) vzhlede rovnostranných trojúhelníků, zaoblených ve vrcholech, takže vzniknou průsečíky (vrcholy), které jsou zesílené s eh 11lem na vlákna, tvořící průsečíky. Možné linie zalomení nebo přehýbáni takovéto mřížky jsou naznačené čerchovanou Čarou.

Je zřejmé, že zahloubení v síťovém materiálu mohou mít v podstatě jakýkoliv požadovaný tvar a uspořádání, takže je možné vytvořit nejen všechny konstrukce, které mohou být vytvořeny se skupinou rovnoběžných drátů, ale rovněž i mnohem složitější konstrukce mřížky či sítě. Při pokračování s takovouto plochou mřížkou nebo síti, může být tato přehýbána a spojována s podobnými mřížkami, nebo s jinými přehýbanými či plochými mřížkami a skládána do vrstev, čímž může být vyrobený celý blok materiálu.

Na obr.9 je vidět výřez z ploché mřížky, na které je zarovnána tři skupiny 2 a 3 drátů vedených rovnoběžně k sobě navzájem, skupiny 2 a 2 drátů se protínají navzájem pod úhlem přibližně 40° a obě tak tvoří se třetí skupinou _1 drátů v každém případě úhel přibližně 70°.

Pokud je vyrobenapřehýbaná mřížka z této skupiny, bude vést linie přehybu přednostně podél první skupiny 1 drátů, a další skupiny 2 a 3 drátů pak vytvářejí pyramidovou strukturu.

Na obr.10 je ukázán účinek přehýbacího procesu na struktuře v horní a spodní rovině 4_ a 4' přehýbané mřížky.

Nejprve ukazuje obr.10 ve spodním levém rohu plochou mřížku, která je sestavena z rovnostranných trojúhelníků.

• ··	• *	4 4	4 ·	4 4
44 · 4	4	4	4	4	4 4	4		4
• · 4	4	•		4	• 4		4 4
• «44	4 4	4	9		4 4 4 4	•		4
4 ·	4	4	•		4	4		4
444 44	4 4		·«·	4	4 4		• 4

Dráty ze skupiny 1_ a 1' paralelních drátů jsou zvoleny jako linie přehybu. Přehýbání může být provedeno pomocí válců, ohýbacího zařízení, nebo pomocí lisů. V horním levém rohu na obr.10 je vidět pohled v bokorysu na přehýbanou mřížku ve schématu. Dráty ze skupiny jL drátů definují horní rovinu £ mřížky a dráty ze skupiny 1' paralelních drátů definují dolní rovinu 4' mřížky. Na obr.10 je rovněž nakreslen v levém horním rohu úhel přehybu a, který je definován jako úhel sevřený dvěma protínajícími se rovinami, jejichž průsečnice tvoří jednu linii přehybu a tyto roviny vedou skrze každou z přilehlých linii přehybu další roviny.

Vpravo na obr.10 je vidět přehýbaná mřížka v půdorysném pohledu. Pro lepši srovnání s plochou mřížkou jsou zdůrazněny čtyři body mřížky na drátech ze skupiny jL drátů, které definují horní . rovinu 4, a to malým zakroužkováním. Stejně zakroužkované body mřížky jsou rovněž vidět napravo v přehýbané mřížce, kde jejich vzdálenost ve směru linie přehybu totožnou s dráty ze skupiny 1 drátů se nijak nemění, na rozdíl od vzdálenosti kolmé k liniím, tvořeným dráty ze skupin lať drátů, která se změnila. Ve skutečnosti tato horizontální vzdálenost v přehýbané mřížce závisí pouze na úhlu přehybu a. U ploché mřížky, která se skládá z rovnostranných trojúhelníků a která má šestiúhelníkovou strukturu, je možné dosáhnout při úhlu přehybu a rovném přibližně 51,3° situace, ve které horizontální vzdálenost rozmístění bodů mřížky, označené na obr.10 jako a, tj. rozmístění přiléhajících přehybových linii stejných rovin 4 a 4', se stává shodným se vzdálenosti rozmístěni b průsečíků mřížky podél linií, tvořených dráty ze skupin 1 a 1' drátů. Takovýto případ je nakreslen na obr.11.

Na tomto obr.11 je možné vidět, že po zpřehýbání pod upřednostňovaným úhlem a průsečíky horní roviny mřížky vytvářejí čtvercovou mřížku a že rovněž průsečíky spodní roviny mřížky, označené v některých případech zakroužkováním, vytvářejí identickou čtvercovou mřížku. Pro lepší porozumění třírozměrné struktury jsou linie přehybu spodní roviny mřížky naznačeny pouze čárkovanou čarou a linie přehybu hodní roviny mřížky, jako boční hrany tvořící pyramidy, jsou provedeny plnou čarou.

Oblast 5 na obr.11 je nakreslena opět v perspektivě na obr.12. Na tomto obr,12 může být vidět celkem dvanáct pyramid celkem, jejichž vrcholy jsou spojeny navzájem dohromady, pomocí drátů ze skupiny _! paralelních drátů, zatímco dráty ze skupiny 1' paralelních drátů na spodní' rovině 4 ' v každém případě definuji paralelní boční hrany spodní roviny pyramid. V této formě je struktura pouze odolná proti ohybu v jednom směru a má vysoký odpor proti ohýbání okolo osy, která vede v rovině 4, nebo v rovině 4' kolmo k liniím přehybu. V počátku nicméně takováto mřížka nabízí malý odpor proti ohýbáni okolo osy rovnoběžné k liniím přehybu a to díky tomu, že na pyramidách jejich spodní hrany, vedoucí horizontálně na obr.12, stále chybí. Nicméně pokud vezmeme identickou přehýbanou mřížku, otočíme ji o 90^es ohledem na tu, která je nakreslená na obr.11 a na obr.12, a pak ji umístíme na první mřížku, její linie přehybu poté povedou přesně kolmo na linie přehybu, tvořené dráty ze skupin jL a 1^f paralelních drátů nakreslené mřížky a dvě mřížky mohou být umístěny relativně navzájem k sobě tak, Že průsečíky, které tvoří vrcholy nebo spodní rohy pyramidy, se přesně shodují. Pokud jsou mřížky svařeny dohromady v této formě, pak vrcholy nebo vrcholy v základně pyramidy · · · · a · ··a* a a · · « · · « · « ·* • · * a · a a v*· • ··· · · a a « a a a a· a · a a * · aa • •a aa ·· ···« aa aa jsou rovněž spojené navzájem mezi sebou v horizontálním směru a pak vytvářejí strukturu, která je velmi odolná proti namáháni v krutu. Zde může být svařeno několik vrstev na sebe, střídavé proskládané s otočením o 90° navzájem k sobě.

Na odpovídající nejnižší rovinu, může být přivařena buď jednoduchá plochá čtvercová mřížka, mající shodné rozměry mřížkování zde může jako je rozteč vrcholů základny pyramidy, být přivařena pouze skupina rovnoběžných předepjatých drátů, které vedou kolmo na linii přehybu, danou dráty ze skupiny 1' paralelních drátů a mají shodné rozmístění od sebe navzájem, jako linie dané dráty ze skupiny 1' paralelních drátů (a proto rovněž jako spodní vrcholy pyramid), a to na spodní rovinu 4' v průsečících.

To samé rovněž nastává samozřejmě s vrcholy pyramidy nejhořejší vrstvy takovéto blokové mřížky, která se skládá z několika vrstev, s průsečíky . pyramid již spojenými navzájem v jednom směru pomoci drátů ze skupiny jL paralelních drátů, které jsou rovněž propojeny navzájem horizontálně čtvercovou mřížkou nebo odpovídající skupinou paralelních drátů. Navíc je rovněž nutné vyzvednout to, že spodní vrcholy každé z pyramid ve současně tvoří rovněž vrcholy převrácených pyramid, jak může být snadno následovně ukázáno za pomoci obr.12. Spojováni vrcholů pyramid je aj provedeno podle zcela ekvivalentního procesu spojování spodních vrcholů pyramid..

Když je několik vrstev takto přehýbaných mřížek spojeno navzájem, je samozřejmě důležité přesné zarovnání všech průsečíků mřížky, takže tyto průsečíky v sousedících rovinách 4 a 4 přiléhajících přehnutých mřížek leží přesně proti sobě. Přehýbání mřížky musí být provedeno předtím, odpovídajícím přesným způsobem. Když jsou dvě mřížky přesně «· ·» · · · · v « « · · ♦ · ♦ ·« * ·« * v « · ♦ · ··♦ · • · « · * ··· ··· ·« »* ···« ·< ·· zarovnány navzájem k sobě, v případě svařováni pouze dvou mřížek může být toto svařování provedeno pouze kovacím lisem, který působí z jedné strany mřížky na vrcholy pyramid. U vyšší struktury několika vrstev nicméně takovýto způsob provozu není zcela dobře možný. Pokud jsou však mřížky vyrobeny velmi přesné a leží jedna na druhé rovněž velmi přesně, může svařování proběhnout pomocí elektrod, mající velkou plochu, která dosedne na dvě vnější strany mřížek, a skrze které je přiveden do mřížek odpovídající dostatečný proud, takže ' dojde ke svaření dvou mřížek navzájem v jejich styčných bodech, které definujíc vyšší elektrický odpor, než zbývající materiál.

Samozřejmě že technologie mechanického spojováni, jaké jsou známy například z vytváření polovodičových čipů, například pomocí zlatých drátků, jsou použity rovněž.

Namísto jedné nebo několika plochých mřížek nebo navíc k nim mohou být připevněny desky nebo fólie, a to přivalením přilepením na vrcholy pyramid a vrcholy základny přehýbaných mřížek. Toto platí obzvláště pro pos1-Hni vnější vrstvy nebo jednovrstevné či vícevrstevné mřížky. Konstrukční materiál podle tohoto vynálezu může být poté rovněž použit u plynotěsných nebo vodotěsných dělících přepážek nebo kontejnerů.

Podobně, mezilehlé prostory mřížky mohou být vyplněny rovněž, nezávisle na pokryti povrchu, nebo i navíc k pokrytí povrchu, například pomocí syntetické pryskyřice nebo jiných kapalných, přednostně vytvrd?telných, substancí.

Claims (35)

1. PATENTOVÉ

   NÁROKY

   1. Mřížkový drátěný materiál, obzvláště z tenkých drátů, která má první skupinu (1) drátěných segmentů (12), druhou skupinu (2) drátěných segmentů (12) a třetí skupinu (3) drátěných segmentů (12), tyto drátěné segmenty (12) a jsou svařené navzájem dohromady v průsečících (14), alespoň dvě z první skupiny (1) drátěných segmentů (12), druhé skupiny (2) drátěných segmentů (12) a třetí skupiny (3) drátěných segmentů (12) jsou vedené pod úhlem přibližně 60° relativně vzhledem k ostatním skupinám drátů vyznačující se tím, že první skupina (1) drátěných segmentů (12), druhá skupina (2) drátěných segmentů (12) a třetí skupina (3) drátěných segmentů (12) je upevněna navzájem k sobě tak, že vytvářejí spojité pole trojúhelníkových struktur, tyto uvedené trojúhelníkové struktury jsou zde přítomné ve formě sad rovnostranných trojúhelníků.
2. 2. Mřížkový drátěný materiál podle nároku , 1., vyznačující se tím, že první skupina (1) drátěných segmentů (12), druhá skupina (2) drátěných segmentů (12) a třetí skupina (3) drátěných segmentů (12) je 'vyrocena'z ma^eriaiu/ zvóieneno ’ze 'sKupfny siozene z mosazi, nerezové oceli a drátu EDM.
3. 3. Mřížkový drátěný materiál podle nároku 2., vyznačující se tím, že materiál, který vytváří první skupinu (1) drátěných segmentů (12),· druhou skupinu (2) drátěných segmentů (12)· a třetí skupinu (3) drátěných segmentů (12), má průměr přibližně v rozsahu 0,0125 +2,5 milimetru (0,005 + 0,01 palce).
4. 4. Mřížkový drátěný materiál podle nároku 3., vyznačující se tím že materiál, který vytváří první skupinu ¢1) drátěných segmentů (12), druhou skupinu (2) drátěných segmentů (12) a třetí skupinu (3)

   drátěných segmentů (12), má průměr přibližně 0,2 milimetru (0,008 palce). 5. Mřížkový drátěný materiál podle nároku 2., vyznačuji c í s e t í m, že vzdálenost mezi

   průsečíky (14) první skupiny (1) drátěných segmentů (12), druhé skupiny (.2) drátěných segmentů (12) a třetí skupiny (3) drátěných segmentů (12), je v rozsahu přibližně 0,25 é

   2,
5. 5 milimetru (0,01 ě 0,1 palce).
6. 6. Způsob výroby mřížkového drátěného materiálu, obzvláště z tenkých drátů, vyznačující se tím, že se skládá z kroku přípravy rámu prstencovitého tvaru a alespoň tří sad protilehlých kolejnic, každá z těchto kolejnic je rozměrově uzpůsobena a tvarována tak, aby byla schopná přijmout kluznou kladku, sady protilehlých kolejnic jsou rozmístěny tak, že svírají navzájem relativní úhel 120°, dále z kroku přípravy kluzných kladek, tyto kluzné kladky mají první část, která má sadu rovnoběžných drážek na prvním povrchu, a druhou část, která je konstruována tak, že může zabrat s prvním povrchem první části kluzných kladek, dále z kroku přípravy stavu, tento stav má alespoň tři stojiny opatřené drážkami na otočné trigonální platformě, stojiny mají polohovací povrchy, které jsou konstruovány tak, že přijímají jednu z odpovídajících prvních částí bočních bloků pevně zajištěným způsobem, dále z kroku natahování jemného drátu do stavu a do drážek v povrchu první části kluzných kladek, dále z kroku zajišťování drátu v kluzných kladkách pomocí umísťování

   ♦ ·· • 4 • 4 >4 44 4 • · 4 4 4 4 4 4 4 4 • · • • 4 4 4 * 4 4 4 4 4 * v 4 4 4 4 * 4 * » » · v • *· «44 4 4 4 4 4

   druhé části kluzných kladek do záběru s prvními povrchy prvních části kluzných kladek a z oddělování drátů přiléhajících ke kluzným kladkám, dále z kroku zajišťování kluzných kladek na protilehlých sadách kolejnic na rámu, aby tak bylo možné vytvořit drátěnou matrici z drátěných vláken, kluzné kladky jsou upevněny na rámu tak, že dráty, které jsou upevněné na rámu, se protínají navzájem pod úhlem přibližně 120°,· dráty tvoří pole rovnostranných trojúhelníkovitých vyšších struktur a dále z kroku svařování drátů navzájem dohromady, aby tak bylo možné vytvořit drátěnou mřížku, která má plochou konstrukci.
7. 7. Způsob výroby mřížkového drátěného materiálu podle nároku 6., vyznačující se tím, že se dodatečně skládá z kroku, kdy je drátěná mřížka přehýbána tak, aby bylo možné vytvořit drátěnou mřížku, která má zvlněnou konstrukci, a nebo konstrukci uspořádanou . do přehybů.
8. 8. Způsob výroby mřížkového drátěného materiálu podle nároku 7., vyznačující se tím, že se dodatečně skládá z kroku, kdy je první část drátěné mřížky, která má plochou konstrukci, přivařena na jednu stranu drátěné mřížky, která je zvlněná nebo má přehýbanou konstrukci.
9. 9. Způsob výroby mřížkového drátěného materiálu podle nároku o., vyznačující se tím, že se dodatečně skládá z kroku, kdy je druhá část drátěné mřížky, která má plochou konstrukci, přivařena na druhou stranu drátěné mřížky, která má zvlněnou nebo přehýbanou konstrukci, druhá strana drátěné mřížky, která má přehýbanou konstrukci, leží na protilehlé straně vzhledem k první straně drátěné mřížky, která má přehýbanou konstrukci.

   *1 ί ν'
10. 10. Způsob výroby mřížkového drátěného materiálu, vyznačující se tím, že se skládá z kroku přípravy prvního přidržovacího rámu, tento první přidržovaci rám má sadu drážek pro zasunuti první skupiny jemných drátů, dále z kroku přípravy druhého přidržovacího rámu,. tento druhý přidržovaci rám má sadu drážek pro zasunutí druhé skupiny jemných drátů, dále z kroku uspořádání drátů v drážkách druhého přidržovacího rámu a zajišťování této skupiny drátů v dané poloze, segmentů v drážce prvního dále z uspořádáni drátěných přidržovacího rámu, dále z posouvání prvního přidržovacího rámu a druhého přidržovacího rámu společně tak, že skupiny drátů ve druhém přidržovacim rámu jsou zarovnány pod relativním úhlem 60° vzhledem ke drátěným segmentům v prvním přidržovacim rámu, dále ze svařováni skupin drátů ve druhém přidržovacim rámu s drátěnými segmenty v prvním přidržovacim rámu, dále z kroku kontinuálního vsouváni drátěných segmentů do prvního přidržovacího rámu a svařování drátěných segmentů se skupinou drátů ve druhém přidržovacim rámu, aby tak byla vytvořena substruktura svařených drátů, dále z kroku uspořádání substruktury svařených drátů ve druhém přidržovacim rámu, tato substruktura má skupinu drátů, které jsou přidržovány ve druhém přidržovacim rámu a drátěné segmenty, které jsou přidržovány v prvním, přidržovacim rámu, dále z kroku uspořádání drátěných segmentů v prvním přidržovacim rámu, dále ze svařováni částečné struktury drátů s drátěnými segmenty umístěnými v prvním přidržovacim rámu, dále z kroku kontinuálního vkládáni drátěných segmentů do prvního přidržovacího rámu a svařováni drátěných segmentů s částečnou strukturou svařených drátů, aby tak byla vytvořena drátěná' mřížka, která má plochou konstrukci, a

    • « · ·* to· • to toto · · • « • « · • • • to to • • • • to ·· • « ·· * to v • • ··· • to • · • • • • • • ··· «♦ • to ··· • • to ··

    dále z kroku vyjímáni drátěné mřížky z prvního přidržovacího rámu a z druhého přidržovacího rámu.
11. 11. Způsob výroby mřížkového drátěného materiálu podle nároku 10., vyznačující se tím, že se dále skládá z kroku ohýbání drátěné mřížky, aby tak byla vytvořena drátěná mřížka, která má zvlněnou nebo přehýbanou konstrukci.
12. 12. Způsob výroby mřížkového drátěného materiálu podle nároku 11., vyznačující se tím, že se dále skládá z kroku svařováni první sekce drátěné mřížky s plochou konstrukcí na jednu stranu drátěné mřížky se zvlněnou nebo přehýbanou konstrukcí.
13. 13. Způsob výroby mřížkového drátěného materiálu podle nároku 12., vyznačující se tím, že se dále skládá z kroku svařováni druhé -sekce drátěné mřížky, která má plochu konstrukci, na druhou stranu drátěné mřížky se zvlněnou nebo přehýbanou konstrukci, druhá strana drátěné mřížky se zvlněnou konstrukcí je umístěna na protilehlé, straně vzhledem ke straně první drátěné mřížky se zvlněnou konstrukcí.
14. 14. Mřížkový drátěný materiál z několika skupin paralelních drátů (1, 2, 3), v y z n a č u j i c i se tím, že mřížkový drátěný materiál má alespoň tři skupiny rovnoběžných drátů, dále tím, že dráty z. jednotlivých skupin (1, 2, 3) mezi sebou svírají úhel minimálně 10°a maximálně 90°, a dále tím, že dráty skupin (1, 2, 3) j sou svařeny dohromady v jejich průsečících (14) .
15. 15. Mřížkový drátěný materiál podle nároku 14., vyznačující se t i m, že rozestupy mezi drátěnými segmenty (12) každé skupiny (1, 2, 3) drátěných segmentů (12) a relativní úhly mezi drátěnými segmenty (12) ··

    Λ jednotlivými skupinami skupiny (1, 2, 3) drátěných segmentu (12) jsou zvoleny tak, že v každém případě jeden drátěný segment (12) z každé ze tří skupin (1, 2, 3) vede skrze každý průsečík (14).
16. 16. Mřížkový drátěný materiál podle nároku 14. nebo nároku 15., vyznač mřížkový materiál (10) je harmoniky.
17. 17. Mřížkový drátěný vyznač u' jící s vedou podél rovnoběžných řad
18. 18. Mřížkový drátěný ujici se tím, že zpřehýbán na způsob tahací

    materiál podle nároku 16., t í m, že linie p řehybů irůsečíků (14) . materiál podle nároku 17-,

    vyznačující se tím, že úhel přehybu (a) a délka přehnutých sekcí, měřená kolmo na linie přehybu, jsou zvoleny tak, aby se vzdálenost mezi průsečíky (14) mřížkového materiálu (10) ležícími v jedné rovině přehýbané mřížky, shodovala se vzdálenosti mezi průsečíky (14) nepřehýbaného mřížkového materiálu (10) .
19. 19. Mřížkový drátěný materiál podle nároku 17., vyznačující se tím, že vzdálenost mezi průsečíky (14) ležícími v jedné rovině přehýbané mřížky je v koeficientu malých celých čísel, vzhledem ke vzdálenosti mezi průsečíky (14) ploché nepřehýbané mřížky.
20. 20. Mřížkový drátěný materiál podle nároku 16., nebo podle jednoho z nároků uvedených před nárokem 16., vyznačující se tím, že .; ploché nepřehýbané mřížky je úhel mezi v každém případě dvěma dráty jedné každé skupiny drátů (1, 2, 3) roven 60°, dále tím, že přehybové linie vedou podél drátů, jenž patří ke skupině (1, 2, 3) rovnoběžných drátů a dále tím, že úhel přehybu (a) je roven přibližně 51,3°, takže vzdálenosti průsečíků (14) na

    • ·· »· 99 ( ·· · · • · 9 9 • · · * • * » 9 · 9 * 9 ·· • 9 99 • 9 9 • 9 999 9 • 9 9 9 9 9 9 9 • 99 9 99 99 9999 9 9 99

    přehybové linii jsou shodné se vzdálenostmi přiléhajících vrcholů přehybu, vzhledem navzájem k sobě.
21. 21. Mřížkový drátěný materiál z vláken, tato vlákna (16) jsou uspořádána rovnoběžně ve skupinách a vlákna (16) různých skupin svírají mezi sebou úhel minimálně 10^e a maximálně 90°, vyznačující se tím, že alespoň část vláken (16) je vyrobena z plochého síťového materiálu, vyrobeného odstraněním pravidelně rozmístěných oblasti síťového materiálu.
22. 22. Mřížkový drátěný materiál z vláken podle nároku

    21., vyznačující se t i m, že odstraněné oblasti síťového materiálu mají přibližně tvar trojúhelníku (50), přednostně se zaoblenými rohovými oblastmi.
23. 23. Mřížkový drátěný materiál z vláken podle nároku

    22./Vyznačující se tím, že trojúhelníky (50) jsou rozmístěny alespoň ve dvou skupinách, a orientace trojúhelníků (50) uvnitř skupiny je v každém případě shodná a mezi dvěma skupinami je odlišná, obzvláště je pak pootočená o 180°, a to vzhledem k trojúhelníku (50) skupiny druhé.
24. 24. Mřížkový drátěný materiál z vláken podle jednoho z nároku 21., až nároku 23., vyznačující se tím, že alespoň jeden počáteční mřížkový drátěný materiál (10) je vyrobeny z kovového plechu.
25. 25. Způsob výroby mřížkového drátěného materiálu, vyzn. ačující se tím, že tři skupiny rovnoběžných drátů jsou umístěny jeden přes druhý, nebo jsou vzájemně protkány, dráty jedné skupiny svírají s dráty druhé skupiny úhel minimálně 10° a maximálně 90° a dráty jednotlivých skupin jsou svařené navzájem dohromady ve svých průsečících.

    • 4« • to ·'· ♦ · · · • 4 « 4 • 4 • • • · * • 4 • • 4 • to • «·« • to to to • ««4 • ♦ • 4 4 to • • • • • 4 · «· ·« 4 4 • 4
26. 26. Způsob výroby mřížkového drátěného materiálu podle nároku 25., vyznačující se tím, že uspořádání drátů je prováděno cak, že každý průsečík je tvořen třemi dráty a jmenovitě v každém případě jedním z každé jednotlivé skupiny drátů.
27. 27. Způsob výroby mřížkového drátěného materiálu podle nároku 25., nebo nároku 26., vyznačující se tím, že mřížkový drátěný materiál je přehýbán na způsob tahací harmoniky.
28. 28. Způsob výroby mřížkového drátěného materiálu podle nároku. 27., vyznačující se tím, že několik mřížkových drátěných materiálů, které jsou bud' ploché nebo přehýbané, je umístěno na sebe v několika vrstvách a jsou svařeny navzájem v alespoň jedné části jejich dotykových bodů.
29. 29. Způsob výroby mřížkového drátěného materiálu podle nároku 28., vyznačující se tím, že dvě přehýbané mřížky jsou spojené navzájem dohromady, přednostně svařováním, se zarovnáním přehybu otočeným o 90° vzhledem navzájem k sobě.
30. 30. Způsob výroby mřížkového drátěného materiálu podle jednoho z nároku 21., až nároku 24., vyznačující se t i m, že pravidelně uspořádané plošné oblasti jsou odstraněny ze síťového materiálu.
31. 31. Způsob výroby mřížkového drátěného materiálu podle nároku 30., vyznačující se tím, že plošné oblasti jsou odejmuty ze síťového materiálu prostřihováním.
32. 32. Způsob výroby mřížkového drátěného materiálu podle nároku 31., vyznačující. se tím, že plošné oblasti jsou odejmuty ze síťového materiálu leptacími

    • ♦♦ ·· ·· · * • * • « • · • · • « · • · • ·· · ·· ♦ • ·· ♦ • · • · • · • • * · »» *··· ·· ♦ ·

    činidly.
33. 33. Způsob výroby mřížkového drátěného materiálu podle nároku 32., vyznačují cí se tím, že struktura plošných oblastí, které mají být odstraněny leptáním, je připravena totolitografickou technologií.
34. 34. Způsob výroby mřížkového drátěného materiálu podle jednoho nároku 30., až nároku 33., vyznaču j ící se t i m, že jako síťový materiál je použit kovový plech.
35. 35. Způsob výroby mřížkového drátěného materiálu podle jednoho nároku 30., až nároku 34., vyznačuj ící se t i m, že síťový materiál, po odstranění plánovaných plošných oblastí, které zanechá za sebou pravidelnou mřížku nebo síťovou strukturu, je přehýbán podél výsledné mřížky nebo sítě paralelních linií průsečíků, které vedou podél spojovacích linií přiléhajících průsečíků.