CZ230296A3 - Zarážecí kotva - Google Patents

Description

Dosavadní stav techniky

Známé zarážecí kotvy výše uvedeného druhu (DEU 76 12 316, DE-U 76 76 399) jsou zpravidla vytvořeny z plného materiálu, do něhož je vytvořen vnitřní závit, jehož vývrt se k přednímu konci kuželovité zužuje. Do tohoto vývrtu je vsazeno rozpěrné těleso, které se pro rozepření zarážecí kotvy zarážecím zařízením zavede do zužujícího se vývrtu. V oblasti zužujícího se vývrtu má zarážecí kotva podélné štěrbiny pro vytvoření rozpěrných ramen. Obvykle se známé zarážecí kotvy vyrábějí z plného materiálu, přičemž vývrt s vnitřním závitem a štěrbiny se vyrábějí způsoby třískového obrábění. Byly také pokusy vytvořit zarážecí kotvu takovým způsobem, aby byla možná její výroba lisováním a ohýbáním. Taková zarážecí kotva je známa například z DE-U 74 24 831. U této zarážecí kotvy se na zužujícím se vnitřním vývrtu vytvářejí prolisy, které jsou uspořádány tak, že na vnitřních plochách rozpěrných skořápek, vymezených podélnými štěrbinami, vznikají ve vzájemném odstupu příčná žebra, jejichž výška se směrem k vstupu žebro od žebra zmenšuje. Při velkých rozpěrných tlacích se však prolisy deformují, takže . rozpěrné síly vznikající v rozpěrném tělese se nemohou přeměnit na odpovídající přídržné síly zarážecí kotvy. Známá zarážecí kotva proto není vhodná pro ukotvení do nejpevnějších materiálů, jako například do betonu.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu je, vytvořit takovou zarážecí kotvu, která je vyrobitelná při výhodných nákladech způsobem beztřískového obrábění, avšak má hodnoty síly vytažení stejné, jako zarážecí kotva vyrobená z plného materiálu.

——nvndcným-i—v.

Narážecí

ΖΓΤ' ^ááStSČně Pro ^{k pre}dnímu konci Sřa ^{ym a} pak v oblasti rozperného tělesa rrrr, ^2U2uj'ícím vyvrtěn.

> vyražena ^r°^Přeni zarážecí kotvv ^ΡΓ° ²^ηί . zena z plechové destiékv . - , Pneenž kovová dutinka spolu neposuvně sp_ojeny * “ ^S°^bě «žáiem l_silcí úseKu iiilx^- _______.

z vnější plochy druhého ~~úsekuj —_:r__ prvního úseku. V dalších krocích se plechová na dutinku a popř. se spojí na svářecím spojem. Kalibrací rozpěrných ramen vykazujících dvojitou tloušťku stěny na stejný průměr se první úsek rozpěrného ramene přihne tak, že vznikne zúžený vnitřní vývrt. Do tohoto zužujícího se vnitřního vývrtu nyní může být zavedeno rozpěrné těleso pro rozepření zarážecí kotvy. Zesílení rozpěrných ramen, tvořené oběmi na sobě ležícími úseky, umožňuje velikost rozepření, odpovídající dvojité tloušťce stěn dutinky.

Aby se tato velikost rozepření zhodnotila v sílil potřebnou k*'vytažení, je -ve-shodě s vynálezem třeba,, ab.y^oha,. na sobě ležící úseky byly vzájemně spojeny neposuvně. Bez takového spojení by se přehnutý druhý úsek rozpěrného ramene v místě ohybu odstřihl od prvního úseku již při nepatrném tahu, který by byl dosažitelný rozepřením přes dvojitou tloušťku stěn. Pomocí nepohyblivého spojení obou úseků, například bodovým prolisem, bodovým svarem, nebo ozubením tvořeným příčnými žebry, ze střižná síla působící v místě ohybu redukuje. Tím se může síla potřebná k vytažení až k odstřižení podstatně zvýšit a tím se zvýší také přídržná síla hmoždinky. Se zarážecí kotvou podle vynálezu jsou dosažitelné stejné přídržné hodnoty jako z plného materiálu, přičemž však výrobní náklady jsou vzhledem k beztřískovému zhotovování pomocí razícího a ohýbacího nástroje podstatně menší.

Pro získání rovnoměrně se zužujícího vnitřního vývrtu je účelné, opatřit vnitřní plochu druhého úseku, ležícího na prvním úseku, zkosenou fazetou odpovídající úhlu ohybu.

Další účelná vytvoření vyplývají z vedlejších nároků a z popisu.

Přehled obrázků na výkresech

Příklady provedení jsou znázorněny na výkrese, kde představuje ₇ obr. 1 zarážecí kotvu s nasazeným rozpěrným kolíkem, obr. 2 obrys vyraženého dílu,

obr. 3	spoj ení	obou úseků rozpěrného	ramene bodovým
	svarem a
obr. 4	spoj ení	obou úseků rozpěrného	ramene ozubením,
	tvořeným	příčnými žebry.

Příklady provedení vynálezu

Zarážecí kotva 1_ znázorněná na obr. 1 sestává z kovové dutinky 2 s průchozím, nejprve válcovým a potom, v oblasti dílu upraveného pro rozepření, k přednímu konci se kuželovité zužujícím vývrtem 2· ^v zadní oblasti vývrtu .3 je upraven vnitřní závit £. Ve vývrtu 3 je zasazeno rozpěrné těleso 5, které má válcovitý úsek a na něj navazující komolý kužel j5, zužující se k přednímu konci.

Zúžení vývrtu 3 v návaznosti na vnitřní závit 4 se získá tak, že se rozpěrná ramena Ί_ zahnou dovnitř, přičemž vnitřní plochy rozpěrných ramen tvoří ke středové ose zarážecí kotvy úhel a zahnutí asi 5 - 7°. Na vnější ploše prvního úseku 7a rozpěrného ramene 7 je přehnut druhý úsek 7b tak, že vnější plocha druhého úseku 7b má po přehnutí přibližně stejný vnější průměr, jako zarážecí kotva v oblasti vnitřního závitu. Přehnutím se vytvoří rozpěrná oblast, která odpovídá dvojité tloušťce stěny dutinky 2. Aby se zamezilo odstřižení obou úseků 7a, 7b v místě 3 ohybu při velkých vytahovacích silách, jsou oba úseky navzájem neposouvatelně spojeny bodovým prolisem 9.

Výroba kovové dutinky 2^ se provádí razícím a ohýbacím zařízením, kterým se nejprve vyrazí obrys 10, znázorněný na obr. 2. V dalším sledu se v místě 8 ohybu přehne úsek 7b na vnější plochu úseku 7a pro- vytvoření rozpěrného. ramene 7_.

J

Úseky 7a,7b jsou navzájem odděleny štěrbinou 11. Zároveň se úseku 7 a dává mírně kónický tvar, aby bylo umožněno při navazujícím svinutí destičky do tvaru dutinky 2 přihnutí úseku 7a do úhlu a. Při svinutí se dutinka 2 spojí pomocí čepu 12, uspořádaného na jedné podélné hraně, a vybrání 13, uspořádaného na druhé podélné hraně, ve švu 14. Oběma štěrbinami 11 a švem 14 jsou ve znázorněném příkladu provedení po svinutí vytvořena tři rozpěrná ramena.

Vnitřní závit ý může být buď vyřezán po svinutí, nebo může být zhotoven vylisováním chodů závitu pomocí razícího a ohýbacího nástroje. Také bodový prolis 9 může být vytvořen buď po svinutí dutinky, nebo již po přehnutí obou úseků 7a, 7b.

Obr. 3 znázorňuje provedení, při kterém je dosaženo spojení mezi úseky 7a, 7b, zajištěného proti posunutí, pomocí bodového svaru 15. Na obr. 4 je spojení zajištěno proti posunutí pomocí ozubení, které je tvořeno do sebe zasahujícími příčnými žebry 16 na vnější ploše úseku 7a a na přehnuté vnitřní ploše úseku 7b. Pro dosažení rovnoměrného zúžení vývrtu 3 v oblasti rozpěrného ramene, vykazuje vnitřní plocha přehnutého úseku 7b odkloněnou fazetu 17, odpovídající úhlu a přihnutí.

Claims (4)

1. PATENTOVÉ

   O C Ό r- > C3> i—' to Q z N A R> © tK —t <x “s o

   o !K>.

   LO>

   ισ>

   o o

   CZH

   ΓΜ

   1. Zarážecí kotva, sestávající z kovové dutinky, částečně rozříznuté pro vytvoření rozpěrných ramen, která má vnitřní závit pro zašroubování šroubu, s průchozím, nejprve válcovitým a pak v oblasti rozpěrné části k přednímu konci se zužujícím vývrtem pro zavedení rozpěrného tělesa pro rozepření zarážecí kotvy, přičemž kovová dutinka je vyražena z plechové destičky a následně svinuta do dutinky, spojené ve švu, vyznačující se tím, že rozpěrná ramena (7) mají

   J dovnitř přihnutý první úsek (7a), na jehož přehnut druhý úsek (7b)a -že- oba na sobě úseky (7a, 7b) jsou spolu neposuvně spojeny.

   ▼ Λί ^—i 4 í-s » —i vncjoi [jiuuiiu jc navzájem ležící
2. 2. Zarážecí kotva podle nároku 1, tím, že oba úseky (7a, 7b) rozpěrného spolu spojeny bodovým prolisem (9) .

   vyznačující se ramene (7) jsou

   3. Zarážecí kotva podle nároku 1, vyznačující se tím, že oba úseky (7a, 7b) rozpěrných ramen (7) jsou navzáj em spojeny bodovým svarem (15) . 4. Zarážecí kotva podle nároku 1, vyznačující se

   tím, že oba úseky (7a, 7b) rozpěrných ramen (7) jsou spolu spojeny ozubením, tvořeným do sebe zasahujícími příčnými žebry (16).
3. 5. Zarážecí kotva podle nároku 1, vyznačující se tím, že vnitřní plocha úseku (7b), ležící na vnější ploše úseku (7a), je opatřena fazetou (17) odpovídající zhruba úhlu a přihnutí prvního úseku (7a).

   tím,
4. 6. Zarážecí kotva podle nároku 1, vyznačující se že úhel (a) přihnutí prvního úseku (7a) je 5 až 7°.