CZ218492A3 - Cleaning agent - Google Patents

Description

Vynález se týká Čisticího prostředku v kapalné formě s obsahem abrasivního, homogenního, vodného smáčedla a částicového abrasivního prostředku, prostředek je vhodný pro čištění tvrdých povrchů.

Prostředky s obsahem kapalných smáčedel pro čištění tvrdých povrchů je možno rozdělit na několik skupin.

J

Dosavadní stav techniky

Jednou ze známých skupin prostředků pro čištění tvrdých povrchů jsou vodné suspenze, obsahující ve vodě nerozpustné abrasivní částice. U těchto prostředků mohquu vznikat problémy se stálostí a také může dojít k tomu, že čištěný povrch ztrácí lesk a dochází ke vzniku vrypů. Obtíže mohou vznikat také při oplachování očištěného povrchu vodou vzhledem k tomu, že nerozpustné částice abrasivního materiálu se obvykle nesnadno úplně odstraní. Dalším známým prostředkem jsou kapalné prostředky, které obvykle obsahují mýdlo, neiontová smáčedla a alkylbenzensulfonáty bez abrasivních částic.

Kapalné prostředky tohoto druhého typu sice nepůsobí vrypy, mají však řadu nevýhod, které mohou způsobit nepřijatelnost pro spotřebitele. Mohou například nedostatečně čistit povrchy, které jsou velmi znečištěné, zvláště v případě tvrdé vody vzhledem k tomu, že neobsahují abrasivní složku. Mimoto může vysoká koncentrace smáčedla, nutná pro odstranění ztuhlého tuku vést k přílišné tvorbě pěny, takže je nutné opakované oplachování povrchu. Přesto že je tvorbu pěny možno řídit do určité míry přidáním například rozpouštědel, hydrofobního oxidu křemičitého a/nebo silikonu nebo mýdla, tyto látky mohou samy o sobě způsobit nestálost produktu a jeho nehomogenitu a mimoto vznikají problémy, spojené s ukládáním nerozpustných zbytků na čištěném povrchu s následnými pruhy nebo skvrnami po usušení.

Další typ prostředku s obsahem kapalného smáčedla byl navržen například v EP 193375 (Unilever PLC, Unilever NV), jde o kapalný vodný prostředek s obsahem abrasivní látky a smáčedla, vhodný pro čištěný tvrdých povrchů a obsahující vodu, 1,5 až 30 % hmotnostních smáčedla, 6 až 45 % hmotnostních ve vodě rozpustné soli, z níž alespoň 5 % hmotnostních se nachází při teplotě 20 °C v pevné fázi ve formě nerozpuštěných částic se středním průměrem 10 až 500 mikrometrů, přičemž sůl obsahuje nejvýše jednohydratovanou skupinu ve formě krystalické pevné látky ve vodě při teplotě 10 až 40 °C ve svrchu uvedeném množství a její množství v nasyceném roztoku při teplotě 40 °C je nižší než desetinásobek množství, rozpustného při teplotě 10 °C, prostředek má při teplotě 20 °C viskozitu -5 -1 alespoň 6500 Pas a střih 3 x 10 x sec a nejvýše 10 Pas a střih 21 sec^_\ EP 193375 tedy popisuje abrasivní čisticí prostředek, který obsahuje ve vodě rozpustnou abrasivní látku v nasyceném roztoku. Při použití je jakýkoliv nerozpuštěný zbytek ve vodě rozpustné abrasivní soli na Čištěném povrchu možno snadno odstranit čistou vodou, která tento zbytek soli rozpustí. Prostředek podle uvedeného patentového spisu je tedy možno z čištěného povrchu snadno odstranit.

Podobné prostředky s obsahem vysokého množství ve vodě rozpustné soli byly popsány v US 4 179 414 (Mobil), šlo však o husté pasty a nikoliv kapalné prostředky. Tyto produkty jsou vhodné pro některé použití, avšak obvykle nevhodné pro použití v domácnosti, například v případě, že by produkt měl být nanášen z obalu z plastické hmoty pomocí trysky. V těchto produktech se stálosti pasty dosahuje interakcí chloridu sodného s hydrogenuhličitanem sodným a určitými typy diethanolamidů.

Rozpustné abrasivní prostředky jsou známé také z GB 1 370 377 (Procter and Gamble), jde o nevodná smáčedla, abrasivní v koncentrovaném stavu a vhodná pro mytí nádobí po zředěni vodou. Obsahují s vodou mísitelné kapalné prostředí, například glycerol, pevnou částicovou anorganickou sůl, rozpustnou ve vodě, například chlorid sodný, pevné aniontové smáčedlo a činidlo, napomáhající vzniku suspenze, například škrob. Mohou být obsaženy další složky, jako baktericidní látky, enzymy, barviva a parfémy.

' V US patentovém spisu č. 3 577 347 (Procter and Gamble) se popisuje celá řada abrasivních prostředků, tyλ pické prostředky obsují hydrogenuhličitansodný, cetylben_ zensulfonát sodný, chlorovaný fosforečnan sodný a parfém.

Dále byl například v US 4 057 506 (Colgate) popsán prostředek s obsahem polyfosfátu sodného s velikostí částic, která již nepůsobí poškrábání povrchu. Tyto částice mají rozměr koloidnlch Částic, to znamená nižší než 1/um a jsou udržovány v suspenzi pomocí emulgátoru.

U prostředků pro čištění tvrdých povrchu s obsahem Částic je nutno zajistit, aby částice zůstávaly v prostředku ve formě suspenze. V některých skupinách těchto prostředků působí smáčedlo rovněž jako činidlo pro vytvoření suspenze, obvykle v kombinaci s elektrolytem.

Smáčedly, která je možno užít k tomuto účelu v kapalných Čisticích prostředcích s obsahem abrasivních látek jsou například aikyibenzensulfonáty, ethoxyláty alkoholů, alkylamidoethoxyláty, mýdla na bázi alifatických kyselin a sekundárních alkylsulfonátů. K vytvoření suspenze je možno užít také směsi těchto smáčedel spolu s elektrolyty.

Jemná struktura těchto systémů v suspenzi je obvykle tvořena sférickými strukturami s průměrem Q,05 až 10 mikrometrů v průměru. Tyto struktury patrně obsahují koncentrické vrstvy, v nichž se střídají molekuly smáčedla, oddělené od sebe tenkou vrstvou vody. Systém pro vznik suspenze není pouze strukturou, kterou mohou tvořit smáčedla za přítomnosti vody. Mohou vznikat také micely, které jsou viskozní, avšak nejsou schopné vytvořit částice v suspenzi.

Mimoto se mohou prostředky s obsahem smáčedla a vody rozdělit na dvě nebo větší počet směsných fází s odlišnými fyzikálními vlastnostmi.

V případě kapalných čisticích prostředků s obsahem abrasivních látek a smáčedel jako suspenzního systému je důležité, aby suspenze byla stálá v předpokládaném teplotΛ ním rozmezí při použití a aby tedy Částice abrasivní látky zůstávaly v suspenzi pro celou řadu sledování a použití.

Je také důležité brát v úvahu možnost interakce různých dalších složek se smáčedlem, zejména elektrolytu.

Přes velkou pozornost, věnovanou problémům stálosti dochází k tomu, že prostředky na vodném podkladu s obsahem abrasivních látek mají malou stálost. Jedním z faktorů, který může stálost vodných prostředků ovlivnit je vysoké množství elektrolytů v prostředku. Rozpustný abrasivní prostředek se obvykle nachází ve vodném prostředí, které t je tímto prostředkem nasyceno. Složení nasyceného roztoku je však vysoce závislé na teplotě a koncentrace elektrolytu se bude měnit v závislosti na podmínkách při skladování a/nebo použití. Tyto změny koncentrace elektrolytu mohou ovlivnit stabilitu suspenze a za určitých podmínek způsobit nestálost prostředku.

Jediným kapalným prostředkem, dostupným na trhu je prostředek, který obsahuje rozpustné abrasivní částice s velikostí přibližně 200 mikrometrů, je však známo, že se produkt rozkládá na jednotlivé fáze při skladování a vznikají vrstvy, obsahující vyšší nebo nižší množství částic vzhledem k tomu, že se částice v důsledku nestálosti suspenze usazují. To vede ke ztrátě čisticí schopnosti, mimoto není možno vyprázdnit celý obsah baleni.

Vynález si klade za úkol navrhnout kapalný prostředek bez svrchu uvedených nevýhod.

Podstata vynálezu

Nyní bylo zjištěno, Že všechny uvedené problémy je možno překonat použitím v podstatě hydrofobního parfému jako stabilizátoru pro čisticí prostředky pro tvrdé povrchy na vodhé bázi s obsahem ve vodě rozpustných abrasivních částic.

když již dříve byly přidávány do uvedených Čistících prostředků parfémy, nebylo nikdy uvažováno o tom, že by tyto parfémy mohly zvyšovat stálost těchto prostředků.

Podstatu vynálezu tvoří kapalný vodný prostředek pro čištění tvrdých povrchů, obsahující ve vodě rozpustnou abrasivní látku, z níž alespoň část se nachází ve formě nerozpuštěných částic se středním průměrem 10 až 500 mikrometrů, dále prostředek obsahuje v podstatě hydrofobní parfém a smáčedla, prostředek je stálý při skladování při teplotě 37 °C 12 týdnů nebo po 12 cyklech změny teploty, při nichž se střídá vždy 8 hodin při teplotě -5 °C a 16 hodin při teplotě 25 °C.

Množství použitého parfému se pohybuje v rozmezí 0,1 až 10 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost prostředku.

Ve vodě' rozpustná abrasivní látka je tvořena alespoň jednou sloučeninou ze skupiny bydrogeeuhličitan sodný, síran draselný, hexahydrát fosforečnanu sodného a dekahydrát tetraboritanu sodného.

Ve vodě rozpustná abrasivní látka je s výhodou obsažena v množství 6 až 75 % hmotnostních, vztaženo na celkové množství prostředku.

V typickém provedení tvoří podstatu vynálezu kapalný při skladování stálý, homogenní, abrasivní vodný prostředek s obsahem smáčedla, vhodný pro čištění tvrdých povrchů, který obsahuje vodu a mimoto

i) alespoň 0,1 % hmotnostních v podstatě hydrofobního parfému, ii) 1,5 až 30 % hmotnostních smáčedla, iii) ve vodě rozpustnou sůl, z níž je při teplotě 20 °C alespoň 5 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost prostředku nerozpuštěno, střední průměr částic je 10 až 50 mikrometrů, sůl obsahuje nejvýše jednu hydratovanou skupinu v pevné krystalické formě ve vodě při teplotě 10 až 40 °C v množství, které převyšuje množství, nutné pro tvorbu nasyceného roztoku, rozpustnost soli v nasyceném roztoku ve vodě při teplotě 40 °C je nižší než desetinásobek rozpustnosti při teplotě 10 °C a rozpustnost soli ve vodě při teplotě 10 °C je alespoň 1,2 g na litr.

Prostředek má s výhodou viskozitu při teplotě 20 °C alespoň 6,500 Pas zástřihu 3 x 10~^sec^_^ a nejvýše 10 Pas při střihu 21 sec*¹, měřeno rotačním viskosiraetrem.

Smáčedlo

Prostředek podle vynálezu bude obsahovat smáčedlo, které je možno volit z aniontových a neiontových smáčedel.

Vhodnými aniontovými smáčedly jsou ve vodě rozpustné soli organických látek s obsahem síry, které mají v molekulové struktuře alkylové zbytky o Θ až 22 atomech uhlíku a zbytek kyseliny sulfonové nebo esteru kyseliny sírové nebo směs těchto zbytků. Příkladem aniontových smáčedel mohou být alkoholsulfáty sodné a draselné, zvláště ty, které byly získány sulfatací vyšších alkoholů, získaných redukcí glyceridů tuků z loje nebo kokosového oleje. Dále může jít o alky1benzensulfonáty sodné a draselné, například s alkylovou skupinou o 9 až 15 atomech uhlíku, o sekundární alkansulfonáty sodné a draselné, alkylglycerylethersulfáty sodné, zejména ethery vyšších alkoholů, odvozené od tuků z loje a kokosového oleje, monoglyceridsulfáty alifatických kyselin kokosového oleje ve formě sodných solí, o sodné a draselné soli esterů kyseliny sírové, tj. reakčních produktů 1 molu vyššího alifatického alkoholu a 1 až 6 molů ethylenoxidu, sodné a draselioé soli alkylfenonethylnoxidethersulfátu s 1 až 8 jednotkami ethylenoxidu s alkylovými zbytky o 4 až 14 atomech ulíku, dále může jít o reakční produkt alifatických kyselin, esterifikovaných kyselinou isethionovou a neutralizovaných hydroxidem sodným, přičemž alifatické kyseliny mohou být odvozeny od kokosového oleje, použít je možno také směsi těchto látek.

Výhodnými ve vodě rozpustnými syntetickými aniontovými smáčedly jsou amoniak a substituovaný amoniak, například mono-, di- a triethanolamin, dále soli vyšší alkylbenzensulfonáty s alkalickými kovy, například sodíkem a draslíkem a s kovy alkalických zemin, například vápníkem a hořčíkem a tytéž soli směsí oleíinsulfonátú a vyšších alkylsulfonátů a také monoglycerisulfátů vyšších alifatických kyselin. Nejvýhodnějšími aniontovými smáčedly jsou vyšší alkylaroraatické sulfonáty, například vyšší alkylbenzensulfoná ty o 6 až 20 atomech uhlíku v alkylových skupinách s přímým nebo rozvětveným řetězcem, příkladem mohou být sodné soli vyšších alkylbenzensulfonátů nebo alkyltoluensulfanátů, xYlensulfonátů nebo fenylsulfonátů, dále alkylnaftalena sulfanáty, amoniumdiamylnaftalensulfonátu a dinonylnaftalensulfonát sodný.

Množství syntetického aniontového smáčedla se obvykle pohybuje v rozmezí 1 až 25, s výhodou 2 až 20 a zvláště 2 až 15 ’ί hmotnsotních.

Vhodná neiontová smáčedla je možno popsat jako sloučeniny, vznikající kondenzací alkylenoxidových skupin s v podstatě hydrofilní povahou s organickou hydrofobní sloučeninou, která může být svou povahou alifatická nebo alkylaromatická. Délku hydrofilního nebo polyoxyalkylenového řetězce, kondenzovaného s určitou hydrofobní skupinou je možno snadno upravit tak, aby byla získána ve vodě rozpustná sloučenina s požadovaným stupněm rovnováhy mezi hydrofilním a hydrofobním prvkem. Příkladem může být kondenzační iprodukt alifatických alkoholů s 3 až 22 atomy uhlíku v přímém nebo rozvětveném řetězci s ethylenoxidem, například kondenzát! ethylenoxidu a kokosového oleje, obsahující 2 až 15 molů ethylenoxidu na 1 mol alkoholu z kokosového oleje. Dále může jít o kondenzáty alkylfenolů, obsahujících alkylové skupiny o 6 až 12 atomech uhlíku s 5 až 25 moly ethylenoxidu na mol alkylfenolů, dále o reakční produkty ethylendiaminu a propylenoxidu s ethylenoxidem, které obsahují 40 až 80 % hmotnostních polyoxyethylenových zbytků a mají molekulovou hmotnost 5000 až 11 000, dále o oxidy terciárních aminů vzorce R^NO, kde jednou skupinou R je alkyl o 8 až 18 atomech uhlíku a zbývajícími skupinami R jsou methyl, ethyl nebo hydroxyethyl, jde tedy například o dimethyldodecylaminoxidy, dále může jít o terciární fosfinoxidy vzorce R^PO, kde jedna skupina R je alkylová skupina o 10 až 18 atomech uhlíku a ostatní skupiny R jsou alkylové nebo hydroxyalkylové skupiny vždy o 1 až 3 atomech uhlíku, de tedy například o dimethyldodecylfosfin a dále může jít také o dialkylsulfoxidy vzorce R2SO, kde jedna skupina R znamená alkyl o 10 až 13 atomech uhlíku a druhá znamená methyl nebo ethyl, jde tedy například o methyltetradecylsulfoxid, dále může jít a alkylolamidy alifatických kyselin kondenzáty alkylenoxidu a alkylolamidů alifatických kyselin a alkylmerkaptanů.

Množství neiontového smáčedla v prostředku se bude obvykle pohybovat v rozmezí 0,5 až 15, s výhodou 1 až 10 a zvláště 1 až 8 % hmotnostních. S výhodou obsahuje prostředek jak aniontové, tak neiontové amáčedlo, tak, aby vznikl kapalný prostředek, který by měl určitou hustotu, aniž by bylo nezbytné použít zahušíovadlo.

Hmotnostní poměr aniontového smáčedla k neiontovému smáčedlu bude záviset na povaze těchto látek a bude se měnit v rozmezí 1,9 až 9 : 1, s výhodou 1 : 4 až 4 : 1.

Podle výhodného provedení bude, prostředek obsahovat 2 až IQ % hmotnotních ve vodě rozpustné soli syntetického aniontového sulfátu nebo solfonátu s alkylovým zbytkem o 8 až 22 atomech uhlíku v molekule a 0,5 až 8 % hmotnostních alky lenoxidovaného neiontového smáčedla, odvozeného od kondenzátu alifatického alkoholu o 8 až 22 atomech uhlíku s ethylenoxidem, jde například o kondenzát, obsahující 2 až 15 molů ethylenoxidu na 1 mol alifatického alkoholu.

Popřípadě je možno také do prostředku podle vynálezu přidávat amfoterní, kationtová smáčedla nebo smáčedla na bázi amfoterních iontů.

Vhodnými amfoterními látkami, které je popřípadě možno v prostředku podle vynálezu použít, jsou deriváty sekundárních a terciárních alifatických aminů s alkylovými zbytky o 8 až 18 atomech uhlíku a alifatickým zbytkem, substituovaným aniontovou skupinou, působící rozpustnost ve vodě, jde tedy například o 3-dodecylaminopropionát sodný, 3-dodecylaminopropansulfonát sodný a N-2-hydroxydodecyl-N-methyltaurát sodný.

Vhodnými kationtovými smáčedly jsou kvarterní amoniové soli s alifatickými zbytky o 3 až 18 atomech uhlíku, například setyltrimethylamoniumbromid.

Vhodnými smáčedly na bázi amfoterních iontů, které je popřípadě možno použít, jsou deriváty alifatických kvarterních amoniovýčh, sulfoniových a fosfoniových sloučenin s alifatickým zbytkem o 8 až 18 atomech uhlíku a alifatickým zbytkem, substituovaným aniontovou solubilizační skupinou ve vodě, jde například o 3-(N,N-dimethyl-N-hexadecyly amonium)propan-1-sulfonátbetain, 3-(dodecylmethylsulfonium)propan-l-sulfonátbetain a 3-(cetylmethylfosfonium)ethansulfonátbetain.

Další příklady vhodných smáčedel jsou ty látky, které se obvykle jako smáčedla užívají a jsou uvedeny v běžných učebnicích, například Surface Active Agents, sv. I (Schwartz a Perry) a Surface Active Agents and Detergednts, sv.II (Schwartz, Perry a Berch).

Celkové množství smáčedla v prostředku podle vynálezu se obvykle bude pohybovat v rozmezí 1,5 až 30, s výhodou 2 až 15 % hmotnostních.

Ve vodě rozpustná sůl

Prostředek podle vynálezu s výhodou obsahuje také 6 až 75, s výhodou 6 až 40 h hmotnsotních alespoň jedné ve vodě rozpustné soli. Tato sůl je v prostředku obsažena v množství, převyšující rozpustnost této látky v roztoku a je tedy přítomna jak v rozpuštěném, tak v nerozpuštěném stavu. Jde tedy o nasycený vodný roztok této soli, přičemž alespoň 5 % hmotnostních prostředku je při teplotě 20 °C tvořeno pevnou fází částic této soli se středním průměrem 10 až 500, s výhodou 15 až 300 a zvláště 20 až 100 mikrometrů .

Při vyšším obsahu abrasivní látky, zejména v rozmezí 45 až 75 % hmotnostních je nutno věnovat zvýšenou pozornost velikosti částic.

V EP 193375 (Unilever) se popisuje, jak je zapotřebí upravit při množství abrasivní látky v rozmezí 45 až 75 % hmotnostních jejich velikost a distribuci této velikosti.

Ve vodě rozpustná sůl, 5 výhodou anorganická sůl neobsahuje za běžných podmínek více než jednu hydratovanou formu.; v případě, že je přítomna ve vodě jako krystalická látka při teplotě 10 až 40 °C v množství, převyšujícím množ štvi, jehož je zapotřebí ke vzniku nasyceného roztoku. Rozpustnost soli ve vodě v nasyceném roztoku při teplotě 40 °C má být nižší než desetinásobek, s výhodou nižší než osminásobek a zvláště nižší než dvojnásobek rozpustnosti při teplotě 10 °C. Toho je zapotřebí z toho důvodu, aby se vlast-; nosti produktu, zejména rozměr, tvar a množství krystalických abrasivních částic podstatně neměnilo v průběhu běžného teplotního rozmezí při používání. Tím je zajištěna také dobrá účinnost prostředku. Je zřejmé, že volba soli s uvede nými vlastnostmi zajistí, že v případě, Že prostředek má požadovaou viskozitu a je tvořen příslušně zvoleným aniontovým a neiontovým smáčedlem, zůstane stálý bez podstatných <· změn viskozity.

Ve vodě rozpustná sůl má s výhodou mít tvrdost (Moh) nižší než 3 a rozpustnost ve vodě při 10 °C při nasycení nepřevyšuje 15 % hmotnostních.

Sůl má také mít rozpustnost ve vodě alespoň 1,2 g, s výhodou alespoň 5 g/litr při teplotě 10 °C aby bylo zajištěno, že jakýkoliv přebytek soli je možno snadno po vyčištění z , tvrdého povrchu opláchnout. Tímto způsobem zůstává povrch prostý skvrn nebo pruhů.

V následující tabulce jsou uvedeny výhodné soli spolu s údaji o množství soli v nasyceném roztoku ve vodě a o hydrataci těchto solí. Je možno užít i směsi uvedených solí.

sůl včetně hydratace rozpustnost g/100 ml při

- 40 °C 10 °C 40 °C hydrogenuhličitan sodný 8

NaHCOj hexahydrát 'fosforečnanu sodného

Na₅P₃0_1Q.6H₂0 14 dekahydrát tetraboritanu sodného

Na₂B₄0₇.10H₂0 1,2 t

9,5

Hydrogenuhličitan sodný je zvláště výhodnou solí z následujících důvodů:

i) je levný a snadno dostupný, ii) je netoxický a nepoškozuje kůži, iii) jeho rozpustnost ve vodě se příliš nemění při běžné teplotě skladování 0 až 40 °C, přičemž rozpustnost v g/100 ml při teplotě 10 °C je 8 a při teplotě °C je 13, iv) množství ve vodě při nasycení roztoku při teplotě 10 °C je přibližně 8 % hmotnostních, což zaručuje nerozpuštěný přebytek a tím i abrasivní vlastnosti prostředku, na druhé straně je rozpustnost ve vodě dostatečná pro rozpuštění jakéhokoliv přebytku této nerozpuštěné soli při oplachování tvrdého povrchu vodou po jeho očištění prostředkem podle vynálezu,

v) v teplotním rozmezí 10 až 40 °C existuje tato sůl pouze v jediné krystalické formě a neexistuje v hydratované formě, to znamená, že neobsahuje krystalickou·, vodu a její krystalická struktura tedy zůstane nezměněna při skladování prostředku podle vynálezu při běžných teplotách, vi) krystalická forma je dostatečně tvrdá pro dobrý Čisticí účinek, avšak vzhledem k tomu, že je poněkud nižší než tvrdost kalcitu, tj. nižší než 3 v Mohově stupnici, je menší nebezpečí poškození tvrdého povrchu než při použití podobných produktů s obsahem ve vodě nerozpustných abrasivních látek, například kalcitu, který má tvrdost v Mohově stupnici.

Všechny svrchu uvedené vlastnosti nemá žádný jiný materiál s abrasivními vlastnostmi.

Jemné Částice hydrogenuhličitanu sodného je možno získat mletím.hydrogenuhličitanu sodného, běžně dodávaného nebo zakoupením hydrogenuhličitanu sodného se zvláště jemnými částicemi, který se dodává pod označením extra-fine (Brunner-Mond, dříve ICI). Je zvláště výhodné užít sůl s velikostí částic nižší než B0 mikrometrů, zvláště v rozmezí 1 až 3 mikrometry.

P Λ 1 L* A . f n rn ř* Λ “4 « X / » » Λ Λ »-l Λ -w n -* »-» i m X « jí uSxKuvc WHU4OVV1 ve vuuc lUÁjJuauiit:

JÍ _ _ Ί Z . . .X X__It...

- auxx v pkuoiitJUKU podle vynálezu v rozpuštěném i nerozpuštěném stavu se pohybuje v rozmezí 6 až 45, s výhodou 10 až 40 a zvláště 15 až 40 % hmotnostních. Alespoň 5 % hmotnostních ve vodě rozpustné soli by mělo být přítomno prostředku při běžné teplotě skladování nebo užívání 10 až 40 °C ve formě pevných částic se svrchu uvedeným středním průměrem a dalšími vlastnostmi.

Kromě hydrogenuhličitanu sodného, síranu draselného, tripolyfosfáthexahydrátu sodného a dekahydrátu tetraboritanu sodného může prostředek podle vynálezu popřípadě obsahovat ještě další ve vodě rozpustné anorganické soli nebo také organické soli lithia, hořčíku, sodíku, draslíku a vápníku. Každá z těchto případných solí může být v prostředku obsažena v množství pod nebo nad nasycením. Je možno užít také směsi těchto solí.

Hydrofobní sloučenina

Prostředek podle vynálezu obsahuje také alespoň 0,1 % hmotnostních v podstatě hydrofobní sloučeniny nebo směsi takových látek.

V případě, že hydrofobní sloučeninou je parfém, je s výhodou přítomen v množství 0,1 až 2,0 % hmotnostních, vztaženo na celkovou hmotnost prostředku. Pod pojmem parfém'· se rozumí ve vodě v podstatě nerozpustná těkavá látka, nebo směs takových látek, převážně přírodních, umělých a syntetických vonných látek. Jde o komplexní směs organických sloučenin, například vonných nebo těkavých silic, pryskyřic, pryskyřicovitých látek, esterů, etherů, aldehydů, alkoholů, uhlovodíků, ketonů, laktonů, pyrronů a pyrrolů. Příkladem těchto parfémů mohou být následující látky:

i) silice: borovicová silice, balzám, citrusová silice, magnoliová silice, jasmínová, liliová silice, silce z růží a ylang ylang, ii) estery: fenoxyethylisobutyrát, benzylacetát, p-terc.butylcyklohexylacetát, acetát guajakové pryskyřice, linalyl acetát, dimethylbenzylkarbinylacetát, fenylethylacetát, linalylbenzoát, benzylmravenčan, ethylmethylfenylglycidát, allylcyklohexanpropionát, styrallylpropionát a benzylsalicylát, iii) ethery: benzylethylether, iv) aldehydy: alkylaldehydy o 8 až 18 atomech uhlíku, bourgeonal, citral, citronelal, citronellyloxyacetaldehyd, cyclamenaldehyd, hydroxycitronellal a lilial,

v) alkoholy: anethol, citronellol, eugenol, geraniol, linalool, fenylethylalkohol a terplneol, vi) uhlovodíky: balzámy a terpeny, vii) ketony: ionony, alfa-isomethylionon a methylcedrylketon, viii) laktony: gamma-alkyllakton s alkylovou částí o 8 až 14 atomech uhlíku, ix) pyrroriyr nižší hydroxyalkylpyrrony s alkylovou částí o 1 až 4 atomech uhlíku a

x) pyrroly: benzpyrral.

Další vonné materiály, které je rovněž možno použít, jsou například borovicový olej, citrónový olej, limetový olej, pomerančový olej, bergamotový olej, olej ze sladkých pomerančů, bigaradový olej, rosmarinový olej, methylantranilát, dimethylanthranilát, indol, jasmínový olej, pačulový olej, bourbonový olej, vanilin, ethylvanilin, kumarin, 3-methylnonan-3-yl-acetát, methyionon, syntetický liliový olej, syntetický červený růžový olej, 3-methylnonan-3-ol, alfa-amylaldehyd kyseliny skořicové, methylsalicylát, amylsalicylát, lavandin, isobutylheptenon, cedrylacetát, ethyllinalylacetát, nerylacetát, nerol, d-limonen, kuminový aldehyd, linalylpropionát, nerolidylacetát, nerolidylmravenčan, alfa-pinen, isobutyllineool, methylnaftylketon, linalylisobutyrát, parakresylkaprylát, parakresylfenoacetát, santalový olej, koriandrový olej, sassafrasový olej, skořicový olej, olej z angelikových kořenů, peuálnský balzám, hřebíčkový olej, muškátový alej, methol, mátový olej a mandlový olej.

Voda

Prostředek podle vynálezu obsahuje také vodu, která obvykle tvoří 25 až 92,4, s výhodou 40 až 80 a zvláště 50 až 70 ¾ hmotnostních prostředku.

Případné složky

Prostředek podle vynálezu může obsahovat ještě další složky, které mohou zvýšit čisticí účinek..Prostředek může například obsahovat jiná smáčedla než speciální ve vodě rozpustné* soli, které byly svrchu uvedeny, například nitriltriacetáty, polykarboxyláty, citráty, dikarboxylové kyseliny, ve vodě rozpustné fosfáty, zvláště polyfosfáty, směsi ortho- a pyrrofosfáty, zeolity, a směsi těchto látek. Tyto materiály mohou mít přídatnou funkci jako abrasivní látky v případě, že jsou přítomny ve vyšším množství, než jakého je zapotřebí pro nasycení roztoku ve vodě, jak již bylo svrchu uvedeno. Obvykle jsou v případě svého použití tyto látky přítomny v množství 0,1 až 25 % hmotnostních, vztaženo na hmotnost prostředku podle vynálezu.

Dále může prostředek obsahovat činidla, sekvestrující kovové ionty, například ethylendiamintetraacetáty, aminop polyfosfonáty, jako Dequest a fosfáty a širokou škálu ji-', ných polyfunkčních organických kyselin a solí.

Další případnou složkou může být činidlo, regulující tvorbu pěny, které může být použito v prostředcích, které by mohly tvořit při použití příliš velké množství pěny?

Jde například o mýdla. Mýdla jsou soli alifatických kyselin, například s alkalickými kovy, může jít o soli sodné, draselné nebo amonné nebo také alkanolamaniové soli vyšších alifatických kyselin o 8 až 24, s výhodou 10 až 20 atomech uhlíku. Zvláště vhodné jsou sodné a draselné soli a soli mono-, di- a triethanolaminu se směsí alifatických kyselin, odvozených od kokosového a arašídového oleje. Množství mýdla může být alespoň 0,005, s výhodou 0,5 až 2 % hmotnostní, vztaženo na hmotnost prostředku. Další vhodnou látkou pro toto použití může být organické rozpouštědlo, hydrofobní oxid křemičitý a silikonový olej nebo uhlovodíky.

Prostředek podle vynálezu může obsahovat ještě další látky, upravující konsistenci prostředků a zaručující vhodné Theologické vlastnosti tak, aby nerozpuštěná sůl nebo soli byly rovnoměrně rozděleny v prostředku a příliš nelnuly k čištěnému tvrdému povrchu. Výhodnými látkami pro toto použití jsou polysacharidy, například sodná sůl karboxymethylcelulosy a jiné chemicky modifikované materiály na bázi celulosy, xanthanová pryž a další nevločkující látky, například Biopolymer PS87, popsaný v US 4 329 448. Rovněž je možno užít některé polymery, jako polymer akrylové kyšeO liny, zesítěný polyfunkčním činidlem, například Carbopol . Množství činidel, napomáhajících udržení požadované struktury je v případě použití od množství 0,001 s výhodou však alespoň 0,01 % hmotnostních, vztaženo na hmotnost (prostředku

Prostředek podle vynálezu může obsahovat také alespoň částečně esterifikovanou pryskyřici, například alespoň částečně esterifikovaný adiční produkt pryskyřice a nenasycené dikarboxylové kyseliny nebo jejího anhydridu nebo alespoň z části esterifikované deriváty kopolymeračních produktů mononenasycených alifatických, cykloalifatických nebo aromatických monomerů bez karboxylových skupin a nenasycených dikarboxylových kyselin nebo jejich anhydridů.

Typickými příklady vhodných kopolymerů uvedeného typu jsou kopolymery ethylenu, styrenu a vinylmethyletheru s kyselinou maleinovou, fumarovou, itakonovou, citrakonovou a podobně nebo s anhydridy těchto kyselin. Výhodné jsou zejména kopolymery styrenu a anhydridu kyseliny maleinové.

la

Obvykle prostředky podle vynálezu mohou popřípadě obsahovat 0,005 až 20, s výhodou 0,1 až 15 a zvláště 0,5 až 10 % hmotnostních alespoň částečně esterifikované pryskyřice.

Kromě svrchu uvedených látek mohou prostředky podle vynálezu obsahovat ještě různé další případné přísady, jako regulátory pH, barviva, opticky zjasňující látky, činidla, emulgující nečistoty, enzymy, kompatibilní bělicí látky, látky, bránící tvorbě gelu nebo opakovanému zmrznutí a tání, baktericidní látky, konzervační látky, hydrotropní smáčedla a látky, zaručující opacitu.

Prostředky podle vynálezu obvykle obsahují nejvýše 10, s výhodou nejvýše 5 % hmotnostních ve vodě nerozpustné abrasivní látky, například kalcitu vzhledem k tomu, že tyto materiály mohou zanechat po vyčištění tvrdého povrchu na tomto povrchu zbytky, a to i v případě, Že je povrch důkladně apláchnut vodou.

V nejvýhodnějším případě neobsahuje prostředek podle vynálezu žádné další ve vodě nerozpustné abrasivní látky.

Obvykle tvoří voda a případné složky rozdíl, vzniklý odečtením ob sáhu smáčedla, ve vodě rozpustné soli a parfému od celkového množství prostředku.

Ríí

Prostředky podle vynálezu mají obvykle pH v alkalické oblasti, běžně v rozmezí 7 až 13, s výhodou 7 až 11. V případě, Že je jako ve vodě rozpustná abrasivní látka užit hydrogenuhličitan sodný, mělo by pH být v rozmezí 8,0 až 9,5. Vně tohoto rozmezí se hydrogenuhličitan sodný bud rozkládá za uvolnění oxidu uhličitého, nebo se mění na uhličitan. K úpravě pH je možno užít alkalických látek, například hydroxidu sodného nebo uhličitanu sodného.

Udržení stálé suspenze

Důležitou vlastností prostředku podle vynálezu je stálost nerozpuštěných částic rozpustné abrasivní soli v suspenzi, tak, aby spotřebitel nebyl nucen prostředek míchat například protřepáváním, aby došlo k opětnému vzniku suspenze a redistribuci usazených částic před použitím. Pro tento účel by měl mít prostředek při teplotě 20 °C viskositu alespoň 6500 Pas při střihu 3 x 10~⁵ sec”¹·, tak, aby nedocházelo k usazování částic abrasivní rozpustné soli při stání při teplotě 20 °C o více než 1 cm za měsíc.

I když je nutno zajistit, aby prostředek padle vynálezu měl viskositu dostatečnou k zábraně podstatnějšího usazování nerozpuštěných částic abrasivní ve vodě rozpustné soli v průběhu skladování, měl by současně zůstat prostředek kapalným, tak aby bylo možno jej z lahve nebo jiného obalu při použití snadno vylévat. K tomuto účelu by při teplotě 20°C měl mít prostředek viskositu nejvýše 10 Pas při střihu 21sec^-^, měřeno rotačním viskosimetrem. S výhodou je viskosita nejvýše 5 Pas při střihu 21 sec’l.

Vhodné theologické vlastnosti, odpovídající těmto kriteriím je možno zajistit vhodnou volbou aniontového a neiontového smáčedla, čímž se získá kapalina s vhodnými vlastnostmi v suspenzi, a/nebo přidáním příslušného množství vhodné látky, která může zajistit požadovanou konsistenci prostředku, jak již bylo svrchu uvedeno.

Výhodné provedení

Zvláště výhodným provedením je prostředek podle vynálezu, vhodný pro Čištění tvrdých povrchů, na vodné bázi, s viskositou při teplotě 20 °c alespoň 6500 Pas při střihu 3 x I0’5 sec”^ a nejvýše 10 Pas při střihu 21 sec \ měřena rotačním viskosimetrem, prostředek obsahuje:

i) 0,1 až 2 % hmotnostní v podstatě hydrofoůního parfému, ii) 4 až 20 % hmotnostních smáčedla, a to směsi neiontového a aniontového smáčedla v poměru 1 : 10 až 10 : 1 a iii) hydrogerauhličitanu sodného v množství, při němž při teplotě 25 °C je v prostředku přítomno alespoň 5 % hmotnostních nerozpuštěných Částic této soli, vztaženo na celkovou hmotnost prostředku, přičemž střední průměr těchto Částic je 10 až 500 mikrometrů.

Způsob výroby prostředku

Vzhledem k tomu,že prostředek podle vynálezu je v kapalné formě, je možno jej připravit jednoduše smísením základních a případných složek s vodou.

Baleni a použiti prostředku

Prostředek podle vynálezu je kapalina, kterou je možno lít a je tedy s výhodou uchováván v uzavíratelném obalu, což je nejvhodnější z hlediska skladování, přepravy i prodeje, tak, aby nedocházelo k vylévání prostředku.

Prostředek podle vynálezu je zvláště vhodný k čištění znečištěných tvrdých povrchů, například v domácnosti v kuchyních nebo koupelnách. Prostředek je připraven k použití, takže je možno jej užít bez ředění nebo je možno jej nejprve ředit vodou před použitím na tvrdý povrch, na který je možno prostředek nanést například pomocí tkaniny, kartáčku nebo houby. Po použití je možno jakýkoliv přebytek nerozpuštěné abrasivní ve vodě rozpustné soli, zbývající na očištěném povrchu odstranit omytím čistou vodou, v níž se zbytek soli rozpustí.

Povrchy, očištěné prostředkem podle vynálezu nemají skvrny nebo pruhy, které na nich vznikají při Čištění známých prostředků, obsahujících ve vodě nerozpustné abrasivní látky, například kalcit.

Příklady provedeni vynálezu

V následujících příkladech jsou užity určité komerční produkty, jejichž složení bude dále vysvětleno.

DOBS 102: Lineární alkylbenzensulfonát, získaný jako alkylát (Shell) s následnou sulfonací.

DOBS 113: Lineární alkylbenzensulfonát, získaný jako alkylát (Shell) s následnou sulfonací před výrobou prostředku podle vynálezu.

PETRALAB 550: Lineární alkylbenzensulfonát, získaný jako :/ alkylát (Petresa) s následnou sulfonací před výrobou prostředku podle vynálezu.

00BAN0L 23 (6,5 E0): Ethoxylovaný alkohol (Shell), který byl použit jako takový.

TRIFAC 7901: Alifatické kyseliny (Unichema), byly použity ve formě sodných solí po neutralizaci NaOH.

LEMONSTAR: Prostředek s obsahem parfému (Firmenich, CH). BUPPA: Prostředek s obsahem parfému (Firmenich, CH).

Dowanol PnB: π-butoxypropanol (Dow).

Isopar L: Isoparafin (Exxon).

Hydrogenuhličitan sodný byl užit Ve formě extra-fine (Brunner Mond.).

V následující tabulce I jsou uvedeny prostředky, užité v příkladech a srovnávacích příkladech. Prostředky byly vhodné pro čištění tvrdých povrchů jako výlevek, pracovních povrchů, koupelen a podlah.

Stálost je vyjádřena následujícím způsobem:

5: Abrasivní látka se neusazovala po skladování 12 týdnů při teplotě 37 °C ani po 12 teplotních cyklech, a to 8 hodin při teplotě -5 °C a 16 hodin při 25 °C.

F: Abrasivní látka se usazovala v průběhu 12 teplotních cyklů vždy 8 hodin -5 °C a 16 hodin 25 °C.

U: Abrasivní látka nebyla stálá po dobu 12 týdnů při skladování při teplotě 37 °C.

V příkladech 1 až 4 jsou uvedeny prostředky podle vynálezu a je zřejmé, Že při zvolených podmínkách skladování zůstávaly prostředky stálé. V příkladech A až 0 jsou uvedeny prostředky srovnávací, které jsou v nepřítomnosti parfému nestálé a za přítomnosti organických rozpouštědel, odlišných od parfémů jsou jen částečně stálé. Prostředky A až C byly nestálé za podmínek, které jsou obdobné k podmínkám v průběhu zimních měsíců v mírném zeměpisném pásmu.

I kdYž příčina stálosti není dosud přesně známa, je pravděpodobné, Že hydrofobní sloučenina napomáhá tvorbě lamelám! fáze sferulitů tak, Že se spojuje se smáčedlem a tak zvyšuje objem lamelární fáze.

Claims (12)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Poožití v podstatě hydrofobních parfémů ke zvýšení stálosti kapalných čisticích prostředků na bázi vody s obsahem ve vodě rozpustné abrasivní látky, určených k čištění tvrdých povrchů.
2. 2. Použití podle nároku 1, při němž parfém tvoří 0,1 až 10 % hmotnostních prostředku.
3. 3. Použití podle nároku 1 nebo 2, při němž ve vodě rozpustná abrasivní látka je alespoň jedna sloučenina ze skupiny hydrogenuhličitan sodný, síran draselný, hexahydrát fosforečnanu sodného a dekahydrát tetraboritanu sodného.
4. 4. Použití podle nároků 1, 2 nebo 3, při němž ve vodě rozpustná abrasivní látka je obsažena v množství 6 až 75 \ hmotnostních, vztaženo naccelkovou hmotnost prostředku.
5. 5. Použití podle nároku 4, při němž ve vodě rozpustná abrasivní látka je obsažena v množství 6 až 45 % hmotnostních.
6. 6. Čistící prostředek na bázi vody, v kapalném stavu, určený pro čištění tvrdých povrchů, vyznačující se t í m , že obsahuje ve vodě rozpustnou abrasivní látku, z níž alespoň část je přítomna ve formě nerozpuštěných částic se středním průměrem 10 až 500 mikrometrů, dále prostředek obsahuje v podstatě hydrofobní parfém a smáčedlo, prostředek je stálý při skladování 12 týdnů při teplotě 37 °C nebo pa 12 teplotních cyklech, vždy 8 hodin při teplotě

   -5 °C a pak 16 hodin při 25 °C.
7. 7. Čistící prostředek podle nároku 6, vyznačující se tím, Že obsahuje:

   i) alespoň 0,1 % hmotnostních v podstatě hydrofobního parfému, ii) 1,5 až 30 % hmotnostních smáčedla a iii) ve vodě rozpustnou sůl v množství, pří němž při teplotě . 20 °C je v prostředku přítomno alespoň 5 % hmotnostních nerozpuštěných částic této soli, vztaženo na celkovou hmotnost prostředku, přičemž střední průměr uvedených Částic je 10 až 500 mikrometrů, sůl obsahuje nejvýše jednu hydratovanou formu, v případě, že je přítomna jako krystalická pevná látka ve vodě při teplotě 10 až 40 °C v množství, převyšující množství, nutné pro tvorbu nasyceného roztoku, rozpustnost soli v nasyceném roztoku ve vodě při teplotě 40 °C je nižší než desetinásobek rozpustnosti této soli při teplotě 10 °C a rozpustnost soli ve vodě při teplotě 10 -C je alespoň

   I, 2 g/litr.
8. 8. Čistící prostředek podle nároku 7, vyznačující se tím, Že jeho viskosita při teplotě 20 °C je alespoň 6500 Pas při střihu 3 χ 10”⁵ sec’¹ a nejvýše

   10 Pas při střihu 21 sec^-1, měřeno v rotačním viskosimetru.
9. 9. Čistící prostředek podle nároku 7, vyznačující se tím, že obsahuje 6 až 45 % hmotnostních ve vodě rozpustné soli iii).
10. 10. Čistící prostředek podle nároku 7, vyznačující se tím, Že obsahuje 45 až 75 % hmotnostních ve vodě rozpustné soli iii), přičemž tato sůl je ve formě částic s objemovou distribucí nižší než 30 mikrometrů a v rozmezí, li až 3.

    II. Čistící prostředek podle nároků 6 až 10, vyznačující se tím, že se ve vodě rozpustná sůl volí ze skupiny hydrogenuhličitan sodný, hexahydrát fosforečnanu sodného, dekahydrát tetraboritanu sodného a jejich směsí
11. 12. Čistící prostředek podle nároku 11, vyznačující se tí m , že jako ve vodě rozpustnou sůl obsahuje hydrogenuhličitan sodný.
12. 13. Čistící prostředek podle nároku 6, vyznačující se tím, že obsahuje:

    i) 0,1 až 2 % hmotnostní v podstatě hydrofobního parfému, ii) 4 až 20 % hmotnostních smáčedla, a to směsi neiontového a aniontového smáčedla v poměru 1 : 10 až 10 : 1 a iii) hydrogenuhličitan sodný v množství, při němž při teplotě 20 °C je v prostředku přítomno alespoň 5 % hmotnostních nerozpuštěných částic této soli, vztaženo na hmotnost prostředku, přičemž střední průměr uvedených částic je 10 až 500 mikrometrů.