CZ21011U1 - Klínová spojka pro spojování nepohyblivých nábytkových dílcu - Google Patents

Description

Oblast techniky

Technické řešení se týká klínové spojky pro spojování nepohyblivých nábytkových dílců. Jde v podstatě o nábytkové kování sloužící k rychlému spojování při montáži nábytkových desek, a to jak k jejich úhlovému spojování v pravém úhlu, tak ke spojování natupo. Kování má dvě části, kde každá část je připevněna k jedné desce, a to ke hraně nebo ploše jednotlivých desek. Vzájemným zasunutím obou částí je dosaženo spojení obou desek.

Dosavadní stav techniky

Rozlišují se dva druhy spojování nepohyblivých nábytkových dílců a dílců podobného charakteru, jako jsou panely, stěny, tabule apod., a to úhlové spojování, v pravém úhlu, a spojování natupo. Nepohyblivými dílci se myslí bočnice, dna, půdy, pevné police a záda nábytkových sestav a pevně namontované panely, stěny, tabule atd., na rozdíl od pohyblivých dílců, jako jsou především dveře a otočné a sklopné panely, stěny, tabule atd., kde se ke spojování používají nejruznější druhy pantů a závěsů.

Úhlové spojováni, v pravém úhlu, má dva základní typy:

Spojování na kolíky, kde do vodorovného dílce jsou do bočních hran navrtány slepé otvory, do kterých se zatlučou dřevěné kolíčky tak, aby vyčnívaly z dílce cca 12 až 20 mm, případně i více, podle tloušťky svislého dílce. Proti otvoru ve vodorovném dílci je z vnitřní strany svislého dílce vyvrtán slepý otvor, do kterého se při spojování vodorovného a svislého dílce zasune vyčnívající část dřevěného kolíčku. Kolíčky je možno zajistit zalepením (nerozebíratelné spojení) nebo nábytkovými šrouby, tzv. „konfirmaty“, kterými se z vnější strany svislého dílce celý spoj přišroubuje (rozebíratelné spojení).

Nevýhodou tohoto uspořádání je problematické spojování voštinových desek, které musí být opatřeny rámem, do kterého se mohou vyvrtat příslušné otvory.

Dále je známo spojování na excentry, kde z vnitřní strany vodorovného dílce se vyvrtají slepé otvory pro válcovou část excentry opatřeného obvodovou drážkou pro zachycení hlavy čepu a otvorem pro utažení spoje šroubovákem. Do bočních hran vodorovného dílce jsou vyvrtány otvory, kterými se prostrčí čep tak, aby jeho hlava zapadla do vybrání na začátku obvodové drážky válcové části excentru. Otáčením válcovou částí excentru šroubovákem se spoj utahuje. Čep je přišroubován na vnitřní straně svislého dílce. Zpravidla se průchozím otvorem ve svislém dílci prostrčí Šroub s metrickým závitem, na jehož část závitu, vyčnívající na vnitřní straně svislého dílce, se čep našroubuje.

Nevýhodou tohoto uspořádání je opět problematické spojování voštinových desek, které musí být opatřeny rámem.

Při spojování natupo se spojují dvě desky v jedné rovině, pomocí kolíků nebo pomocí pera a drážky, nebo se používají speciální spojovací prvky, převážně zámkového typu. Případná fixace spoje se provádí například ze zadní strany, pokud je to možné, přeplátováním pásem z plechu, dřevotřísky nebo podobného materiálu.

Nevýhodou tohoto uspořádání je opět problematické spojování voštinových desek, které musí být opatřeny rámem.

Ve stavu techniky existuje pro uvedenou oblast techniky řada řešení, v zahraničních i tuzemských patentových spisech, a to zejména pro úhlové spojování. Z velkého rozsahu těchto řešení vyjímáme jeden zahraniční a jeden tuzemský spis.

Jeden z příkladů známého řešení je uveden ve spisu GB 2 156 939 A Support fítting (Opěrné kování). Opěrné kování k použití speciálně, ale ne výlučně při montáži nebo umístění konstrukčního prvku nábytkového dílu, kde opěrné kování obsahuje spojku vymezující dvojici koplanár

-1 CZ 21011 U1 nich úhlově umístěných průchodů obrácených k téže straně tělesa, a kde každý je uzpůsoben pro uložení okraje konstrukčního prvku. Průchody jsou uspořádány vzájemně kolmo k sobě, a zejména se centrálně protínají s osou montážní hmoždinky nebo kolíku.

Uvedené řešení zajišťuje sice funkční a poměrně spolehlivé spojování nábytkových dílů, zejména nábytkových desek, ale je poměrně složité a výrobně náročné a musí být opatřeno různými doplňujícími členy, jako jsou blokovací, fixační a ovládací prostředky. To vše výrazně zvyšuje výrobní náklady.

Nejbližší řešení představuje český užitný vzor č. 17573, o názvu Montážní těleso pro spojování nepohyblivých nábytkových dílců, jehož podstatou je, že má dvě části, a to základní těleso a klínovou Část, kde základní těleso je určeno ke spojení s klínovou částí, která je při montáži zasunuta do tohoto základního tělesa, přičemž v základním tělese je vytvořena vnitřní profilová lichoběžníková drážka, která je vytvořena s úhlem úkosu a, a jejíž boční stěny jsou rybinovitě zkoseny směrem vně, a jejíž vnitřní povrch je komplementární k vnějšímu povrchu klínového tělesa, přičemž obě části jsou po vzájemném zasunutí samosvomě spojeny.

V jednom provedení je základní těleso opatřeno dorazem na svém čele s užší částí vnitřní profilové klínové drážky, která vymezuje polohu zasunutí klínového tělesa.

V dalším výhodném provedení je základní těleso provedeno bez dorazu na svém Čele, kde poloha zasunuti klínového tělesa je vymezena pouze vzájemným komplementárním klínovým tvarem obou částí.

Toto technické řešeni bylo poměrně jednoduché a spolehlivé, ale vykazovalo určité nevýhody. Hlavní nevýhodou bylo použití kovového výchozího polotovaru, a to ocelového, hliníkového a následně zinkového odlitku, které jsou finančně náročné. Tyto kovové polotovary se musely dodatečně třískově opracovat, a tím se opět zvyšovaly výrobní náklady. Z provozního hlediska se neosvědčilo konstrukční provedení, kde je základní těleso opatřeno dorazem na svém čele s užší částí vnitřní profilové klínové drážky, která vymezuje polohu zasunutí klínového tělesa. Zasunutím klínového tělesa do vnitřní profilové lichoběžníkové drážky základního tělesa na doraz se desky spojovaných dílců spojily. Vlivem nepřesností při třískovém opracování nedocházelo k požadovanému zasunutí na doraz, a tím nebyla přesně definována vzájemná poloha.

Proto vyvstal úkol, vytvořit nábytkové kování k rychlému úhlovému spojování při montáži nábytkových desek, které by vycházelo ze známých řešení, ale bylo by spolehlivější, výrobně jednodušší, a tedy i výrazně levnější.

Podstata technického řešení

Uvedený úkol řeší a uvedené nedostatky z větší části odstraňuje klínová spojka pro spojování nepohyblivých nábytkových dílců, která má dvě části, a to základní těleso a klínové těleso, které je určeno ke spojení se základním tělesem, přičemž je při montáži zasunuto do základního tělesa, kde základní těleso má tvar v podstatě pravoúhlé destičky, opatřené v podélné ose vnitřní průběžnou úkosovou drážkou, jejíž boční stěny jsou rybinovitě zkoseny směrem vně, a jejíž vnitřní klínový povrch je komplementární s vnějším povrchem klínového tělesa, přičemž základní těleso a klínové těleso jsou po vzájemném zasunutí samosvomě spojeny, přičemž základní těleso je provedeno bez dorazu na svém čele, kde poloha zasunutí klínového tělesa je vymezena pouze vzájemným komplementárním klínovým tvarem obou částí, podle technického řešení, jehož podstatou je, že mezi povrchem vnitřní průběžné úkosové drážky základního tělesa a vnějším povrchem základního tělesa je vytvořen podélný lichoběžníkový výstupek, který se rozšiřuje ve směru zužování průběžné úkosové drážky.

Ve výhodném provedení je v podélném lichoběžníkovém výstupku vytvořena podélná drážka, procházející po celé délce tohoto výstupku.

V dalším výhodném provedení vytváří podélná drážka na výstupku dvě podélná žebra, přičemž vnitřní z obou žeber je uspořádáno pružně deformovatelně, vzhledem ke klínovému tělesu.

-2Vi. A1U11 Ul

V dalším výhodném provedení jsou základní těleso i klínové těleso vytvořeny z plastu.

V dalším výhodném provedení je plast vybrán ze skupiny materiálů zahrnujících polyamidy s obsahem skelných vláken.

V dalším výhodném provedení je obsah skelných vláken v rozsahu 20 až 40 % objemových, vztaženo na plast.

Výhodou tohoto uspořádání je, že základní těleso i klínové těleso jsou vytvořeny v hotovém provedení vystříknutím z plastu, bez nutnosti dodatečného třískového opracování, což představuje úsporu pracnosti i úsporu materiálu.

Základní těleso klínové spojky s vnitřní průběžnou úkosovou drážkou se připevní k jedné desce spojovaného dílce a klínové těleso klínové spojky, jako protikus, se připevní ke druhé desce spojovaného dílce. Počet montážních spojek je dán délkou spojovaných dílců. Dílce však musí být spojeny minimálně dvěma montážními spojkami. Základní těleso klínové spojky je obvykle zapuštěno do montážního zahloubení vytvořeného na ploše nebo na hraně desky spojovaného dílce, U voštinových desek je spodní část montážního zahloubení do hrany desky opatřena takzvanou opěrnou hranou, na kterou dosedá, a ke které je připevněno základní těleso klínové spojky, zejména pomocí vrutů.

Při montáži se desky spojovaných dílců, s připevněnými tělesy klínové spojky, přiloží spojovanými stranami k sobě, buď v úhlu 90°, 45° nebo natupo, vzájemně posunuté tak, aby bylo možno do sebe zasunout obě tělesa klínové spojky. Zasunutím klínového tělesa do vnitřní profilové lichoběžníkové drážky základního tělesa se desky spojovaných dílců spojí. Spoj je samosvomý.

Klínová spojka podle technického řešení je výhodná v tom, že je použitelná jak pro plné desky, tj. dřevo, dřevotřísky, MDF apod. tak pro voštinové desky. Umožňuje spojování desek spojovaných dílců různé tloušťky. Spoj se snadno sestaví a snadno rozebírá. Hlavní použití je u voštinových desek, kde umožňuje problematické spojování voštinových desek bez rámu, které jsou vyráběny podle nejnovější technologie.

Přehled obrázků na výkresech

Technické řešení bude blíže osvětleno podle výkresů, kde na obr. 1A je schematicky znázorněno základní těleso klínové spojky v nárysu, bokorysu a půdorysu a na obr. 1B je schematicky znázorněno základní těleso klínové spojky v axonometrickém zobrazení, na obr. 2A je schematicky znázorněno klínové těleso klínové spojky v nárysu, bokorysu a půdorysu a na obr. 2B je schematicky znázorněno klínové těleso klínové spojky v axonometrickém zobrazení, na obr. 3 je schematicky znázorněno spojení desek spojovaného dílce v axonometrickém zobrazení, při vzájemně zasunuté poloze obou těles klínové spojky, na obr. 4 je ve zvětšeném měřítku, v axonometrickém zobrazení znázorněno základní těleso klínové spojky, na obr. 5 je ve zvětšeném měřítku, v axonometrickém zobrazení znázorněno klínové těleso klínové spojky a na obr. 6 je ve zvětšeném měřítku, v axonometrickém zobrazení znázorněno spojení základního tělesa a klínového tělesa, ve vzájemně zasunutém stavu, přičemž obr. 4 až 6 jsou bez vztahových značek.

Příklady provedení

Na obr. 1A je schematicky znázorněno základní těleso 1 klínové spojky v nárysu, bokorysu a půdorysu a na obr. 1B je schematicky znázorněna základní těleso 1 klínové spojky v axonometrickém zobrazení. Obdobně je na obr. 2A znázorněno klínové těleso 8 klínové spojky v nárysu, bokorysu a půdorysu a na obr. 1B je schematicky znázorněno klínové těleso 8 klínové spojky v axonometrickém zobrazení.

Klínová spojka pro spojování nepohyblivých nábytkových dílců, má dvě části, a to základní těleso 1 a klínové těleso 8, které je určeno ke spojení se základním tělesem 1, přičemž je při montáži zasunuto do tohoto základního tělesa 1, kde základní těleso 1 má tvar v podstatě pravoúhlé destičky, opatřené v podélné ose vnitřní průběžnou úkosovou drážkou 4, jejíž boční stěny jsou

-3CZ 21011 U1 rybinovitě zkoseny směrem vně, a jejíž vnitřní klínový povrch je komplementární s vnějším povrchem klínového tělesa 8, přičemž základní těleso 1 a klínové těleso 8 jsou po vzájemném zasunutí samosvomě spojeny, přičemž základní těleso 1 je provedeno bez dorazu na svém čele 2, kde poloha zasunutí klínového tělesa 8 je vymezena pouze vzájemným komplementárním klínovým tvarem obou těles 1 a 8. Mezi povrchem vnitřní průběžné úkosové drážky 4 základního tělesa 1 a vnějším povrchem základního tělesa 1 je vytvořen podélný lichoběžníkový výstupek 9, který se rozšiřuje ve směru zužování průběžné úkosové drážky 4.

Ve výhodném provedení je v podélném lichoběžníkovém výstupku 9 vytvořena podélná drážka 6, procházející po celé délce tohoto výstupku 9.

V dalším výhodném provedení vytváří podélná drážka 6 na uvedeném výstupku 9 dvě podélná Žebra IQ, přičemž vnitřní z obou žeber 10 je uspořádáno pružně defonnovatelně, vzhledem ke klínovému tělesu 8. Tuto výhodu právě umožňuje provedení klínové spojky z plastu.

Spodní část základního tělesa 1 je opatřena průběžným zahloubením 5 a nevyznačenými odlehčovacími drážkami pro úsporu materiálu. Tuto výhodu opět umožňuje provedení klínové spojky z plastu.

Průběžné zahloubení 5 je přizpůsobeno speciálním hmoždinkám, kde dvojice hmoždinek je spojena plastovým páskem, používaným pro urychlení montáže. Obdobné, ale nevyznačené zahloubení, je provedeno na vnější Části klínového tělesa 8. V základním tělese 1 i v klínovém tělese S jsou vytvořeny montážní otvory 7, opatřené sražením 3, pro upevňovací vruty nebo šrouby.

Základní těleso 1 klínové spojky s vnitřní průběžnou úkosovou drážkou 4 se připevní k jedné desce I spojovaného dílce a klínové těleso 8 klínové spojky, jako protikus, se připevní ke druhé desce Π spojovaného dílce. Počet montážních těles je dán délkou spojovaných dílců. Dílce však musí být spojeny minimálně dvěma montážními tělesy. Základní těleso 1 klínové spojky je obvykle zapuštěno do montážního zahloubení vytvořeného na ploše nebo na hraně desky spojovaného dílce. U voštinových desek je spodní Část montážního zahloubení do hrany desky opatřena takzvanou opěrnou hranou, na kterou dosedá, a ke které je připevněno základní těleso klínové spojky, zejména pomocí vrutů.

Při montáži se desky spojovaných dílců, s připevněnými tělesy 1 a 8 klínové spojky, přiloží spojovanými stranami k sobě, buď v úhlu 90°, 45° nebo natupo, vzájemně posunuté tak, aby bylo možno do sebe zasunout obě tělesa 1 a 8 klínové spojky. Zasunutím klínového tělesa 8 do vnitřní průběžné úkosové drážky 4 základního tělesa 1 se desky spojovaných dílců spojí. Spoj je samosvomý. Spojení obou desek I a Π spojovaného dílce v pravém úhlu, při vzájemně zasunuté poloze obou těles 1 a 8 klínové spojky je schematicky znázorněno na obr. 3.

Pro lepší znázornění klínové spojky je přehled obrázků na výkrese doplněn obrázky 4 až 6, kde je ve zvětšeném měřítku a v axonometrickém zobrazení zobrazeno základní těleso klínové spojky, klínové těleso klínové spojky a nakonec spojení základního tělesa a klínového tělesa, ve vzájemně zasunutém stavu.

NÁROKY NA OCHRANU

Claims (6)

1. Klínová spojka pro spojování nepohyblivých nábytkových dílců, která má dvě části, a to základní těleso (1) a klínové těleso (8), které je určeno ke spojení se základním tělesem (1), přičemž je při montáži zasunuto do základního tělesa (1), kde základní těleso (1) má tvar v podstatě pravoúhlé destičky, opatřené v podélné ose vnitřní průběžnou úkosovou drážkou (4), jejíž boční stěny jsou rybinovitě zkoseny směrem vně, a jejíž vnitřní klínový povrch je komplementární s vnějším povrchem klínového tělesa (8), přičemž základní těleso (1) a klínové těleso (8) jsou po vzájemném zasunutí samosvomě spojeny, přičemž základní těleso (1) je provedeno bez dorazu

-4CZ 21011 U1 na svém čele, kde poloha zasunutí klínového tělesa (8) je vymezena pouze vzájemným komplementárním klínovým tvarem obou částí, vyznačující se tím, že mezi povrchem vnitřní průběžné úkosové drážky (4) základního tělesa (1) a vnějším povrchem základního tělesa (1) je vytvořen podélný lichoběžníkový výstupek (9), který se rozšiřuje ve směru zužování průběžné úkosové drážky (4).

2. Klínová spojka podle nároku 1, vyznačující se tím, že v podélném lichoběžníkovém výstupku (9) je vytvořena podélná drážka (6), procházející po celé délce tohoto výstupku (9).

3. Klínová spojka podle nároku 2, vyznačující se tím, že podélná drážka (6) vytváří na výstupku (9) dvě podélná žebra (10), přičemž vnitřní z obou žeber (10) je uspořádáno pružně deformovatelně, vzhledem ke klínovému tělesu (8).

4. Klínová spojka podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že základní těleso (1) i klínové těleso (8) jsou vytvořeny z plastu.

5. Klínová spojka podle nároku 4, vyznačující se tím, že plast je vybrán ze skupiny materiálů zahrnujících polyamidy s obsahem skelných vláken.

6. Klínová spojka podle nároků 4 a 5, vyznačující se tím, že obsah skelných vláken je v rozsahu 20 až 40 % objemových, vztaženo na plast.