CZ2021235A3 - Stavební tvárnice, zejména bednicí stavební tvárnice, způsob její výroby - Google Patents

Abstract

Stavební tvárnice, zejména bednicí stavební tvárnice na bázi betonu, má dvě rovnoběžně orientované vnější desky (1) s výztuží (4). Dutina (3) je určena zejména na zalití betonovou směsí. Vnější desky (1) jsou vzájemně pevně spojeny příčkou (2), výhodně z nekovového, nebetonového materiálu. Do formy pro každou vnější desku (1) se nejprve vloží alespoň jedna výztuž (4) a poté se do formy nalije beton. Alespoň během začátku tuhnutí se beton vytlačuje k povrchu formy, která určuje vnější stranu vnějších desek (1). Na přitlačování tuhnoucího betonu ke kontaktní ploše (7) formy se využije odstředivá síla nebo tíha samotného betonu, výhodně za současného vibrování. Výhodně se beton do formy lije ve dvou stupních, přičemž v první fázi se odlije první vnější deska (1) do formy ve vodorovné poloze a po alespoň částečném zatuhnutí se forma otočí a odlije se druhá vnější deska (1).

Description

Stavební tvárnice, zejména bednící stavební tvárnice, způsob její výroby

Oblast techniky

Vynález se týká stavební tvárnice na bázi betonu, určené k zalití betonovou směsí při stavbě stěn, zdí, plotů a podobně. Stavební tvárnice má obě strany provedeny jako pohledové s povrchovou úpravou, která může být konečným provedením. Vynález také popisuje nový způsob výroby stavebních tvárnic s možností vibrování těles vnějších desek k dosažení vysoké kvality jejich povrchu.

Dosavadní stav techniky

Známé zdící a bednící stavební tvárnice se vyrábějí z prostého betonu lisováním. Bednící tvárnice plní fúnkci ztraceného bednění a mají dutinu dostatečně velkou na zalití betonovou směsí. Bednící tvárnice původně vznikaly změnou rozměrů zdících tvárnic. Ty jsou určeny pro vzájemné spojování maltou a mají vytvořeny úzké dutiny na snížení hmotnosti a zlepšení tepelněizolačních vlastností.

Bednící tvárnice maj i relativně velkou tloušťku vněj ších desek, neboť při lisování se používá prostý beton bez armování a je třeba zajistit stabilitu tvárnice při tlaku nalité betonové směsi. Příčky, které spojují dvě vnější desky, jsou také relativně rozměrné, protože jsou vytvořeny ze stejného betonového základu a beton má nízkou pevnost v tahu. Výsledkem těchto omezení je, že bednící tvárnice má relativně hrubé prvky, které zmenšují velikost dutiny a dutina je uzavřena v rámci tělesa příslušné tvárnice, nedochází k přímému spojování betonové směsi sousedních tvárnic. Spojení je zajištěno vodorovnými výztuhami, které se kladou na příčky tvárnic.

Zveřejnění EP2096221 A2 popisuje bednící tvárnici, která má dva samostatné betonové díly spojené izolačním materiálem s drážkami, propojení betonové směsi mezi tvárnicemi je však nadále velmi omezené. Podobně koncipované jsou i bednící tvárnice z izolačního plastového materiálu jako například podle spisu FR2937660 AI.

Nevýhodou známých bednících tvárnic je také nedostatečná povrchová úprava. Pro vytvoření pohledově akceptovatelné podoby jsou tvárnice následně omítané nebo je jejich povrch jinak upravován, obvykle až po vybudování ucelenější části stavby.

Řešení podle spisu CA3014571A1 vyžaduje připojování rozpěmých dílů na již vyzděnou stěnu, což komplikuje výstavbu.

Zveřejnění WO201605935 popisuje bednící systém s panely, které jsou ve vzájemné poloze udržované rozpěrkami. Panely jsou však oproti tvárnicím náročné na manipulaci a vyžaduje se vytvoření připojovacích drážek v panelech. Částečně to řeší zveřejnění US5735093A, kde je však stále třeba vytvořit drážky pro připojení rozpěmých prvků. Samostatné vnější panely připevněny pomocí rozpěrek jsou známé i ze spisů WO2007079519, US2003213198 AI, kde připojovací prvky připojené k rozpěrce přecházejí až na vnější stranu, kterou je pak nutné ještě upravit do výsledné pohledové podoby. Sestavování rozpěmých prvků až na stavbě, jako také například podle US2009013629, WO2016154670 je náročné avyžaduje odborný personál. Manipulace španěly je náročná a vyžaduje jeřáby nebo podobná zdvihací zařízení.

Je žádané a není známo nové řešení bednící tvárnice, která bude lépe propojovat betonovou směs sousedních tvárnic, bude mít relativně tenké vnější desky, přičemž zároveň umožní vytvořit konečnou povrchovou úpravu.

- 1 CZ 2021 - 235 A3

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky v podstatné míře odstraňuje stavební tvárnice, zejména bednící stavební tvárnice na bázi betonu, která má dvě vnější desky na bázi betonu, mezi nimiž je vytvořena dutina, určená zejména na zalití betonovou směsí, a kde vnější desky jsou vzájemně pevně spojeny příčným prvkem podle tohoto vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že každá vnější deska má v sobě zalitou alespoň jednu výztuž, která zvyšuje ohybovou tuhost desky ve směru proti tlaku betonové zálivky a vnější desky jsou spojeny alespoň jednou příčkou z materiálu odlišného od betonu, přičemž příčka je alespoň v jedné vnější desce, výhodně v obou vnějších deskách zalitá. Příčka je spojena s vnějšími deskami jednoduchým zalitím okraje příčky do betonu, z kterého jsou vnější desky vyrobeny. Díky tomu se nemusí vyrábět žádná komplikovaná drážka v deskách na pozdější spojení s příčkou na stavbě, ale příčka je zalita v obou vnějších deskách již při výrobě tvárnice.

Je zároveň výhodné, pokud příčka je přizpůsobena na přechod betonové směsi z dutiny příslušné tvárnice do dutiny sousední tvárnice, tedy příčka významnějším způsobem neomezuje a neutěsní dutinu příslušné tvárnice. Jelikož příčka není vyrobena z betonu, jako je běžné při bednících tvárnic, může mít úzký tvar s otvory pro snadné zatékání betonové zálivky.

Pojem vnější deska v tomto spise označuje část tvárnice, která se po postavení příslušného stavebního díla nachází na vnější ploše. Vnější deska má obvykle obdélníkový nebo obecně čtyřhranný tvar a svými rozměry určuje spotřebu počtu tvárnic na 1 m² stěny. Tvárnice v tomto spise pojmenovává prvek určený na postupné pokládání na sebe, z tvárnic se nejprve na sucho vyzdí stěna a následně se dutiny uvnitř tvárnic ve více vrstvách zalijí betonem. Tento postup je rozdílný oproti panelům, které jsou známé ze stavu techniky, a usnadňuje manipulaci na stavbě, s tvárnicemi může jednoduše manipulovat jeden pracovník bez zdvihacích zařízení.

Podstatným rysem předloženého vynálezu je použití výztuže v tělese vnější desky, díky čemuž se podstatně zvýší ohybová pevnost vnější desky při působení hydrostatického tlaku nalité betonové směsi, resp. i při působení dynamického tlaku betonové směsi při jejím vibrování. Výztuž bude výhodně orientována rovnoběžně s rovinou vnější desky, obzvláště výhodně bude procházet přes zóny, kde jsou příčky zalité ve vnějších deskách, například výztuž může probíhat přes otvory v příčce, čímž se zajistí i dostatečné krytí výztuže a správná poloha výztuže.

Výztuž ve vnější desce umožní zmenšit tloušťku desky a tím uvolnit více prostoru v dutině. Důležitým znakem je také spojení vnějších desek pomocí nebetonové příčky, to znamená, že vnější desky jsou vzájemně na potřebnou vzdálenost spojené distančním prvkem z odlišného materiálu, než je materiál samotných vnějších desek. Takové uspořádání umožní podstatně změnit rozměry a tvar příčného prvku. Příčka může být vytvořena ze stejného materiálu jako je výztuž ve vnějších deskách nebo může být použit odlišný materiál s lepšími tepelněizolačními vlastnostmi. Příčka má za úkol pevně a spolehlivě udržovat vzájemnou polohu vnějších desek do času zatvrdnutí betonové směsi v dutině, případně také může tvořit oporu pro vodorovnou výztuž kladenou přes dutiny. Příčka při zalití do tělesa vnější desky nepřechází až na pohledovou stranu vnějších desek, nenarušuje tedy vizuální dojem stěny.

Výztuž ve vnějších deskách může být z kovových materiálů, může být například tvořena klasickou svařovanou ocelovou sítí nebo pruty ze žebírkové oceli. Výztuž ve vnějších deskách může být z nekovových materiálů, může být tvořena kompozitním materiálem, například na bázi čediče, bazaltu, sklolaminátu a podobně.

Příčka může být vytvořena z kovu, v jednoduchém provedení je vytvořena ze žebírkové oceli podobně jako výztuž ve vnější desky, případně může být taková příčka součástí celku s výztužemi v obou vnějších deskách. Aby se vyloučil přenos tepla tělesem příčky, tedy směrem mezi vnějšími deskami, je vhodné, pokud příčka je vytvořena z nekovového materiálu, a to i v případě, že výztuž ve vnějších deskách je kovová. Příčka může být vytvořena z plastu, kompozitu, bazaltu a podobně.

-2CZ 2021 - 235 A3

Je také výhodné, jestliže příčka má připojovací prvek ke spojení s výztuží ve vnější desce, v takovém případě příčka také tvoří prostředek k zajištění dostatečného krytí výztuže ve vnější desce.

Tvar a provedení příčky jakož i počet příček v jedné tvárnici může být rozmanitý. Obvykle bude mít tvárnice dvě nebo tři ploché příčky s pravidelným rozestupem. Plochá příčka má ve výhodném uspořádání šikmo vedený prvek k zajištění lepší smykové tuhosti. Podle typu zvoleného materiálu může mít příčka přepážkovou konstrukci s alespoň dvěma pruty vedenými kolmo, resp. v podstatě kolmo na rovinu vnějších desek a s alespoň jedním prutem vedeným šikmo, výhodně vedeným úhlopříčkou mezi kolmo vedenými pruty.

Díky tomu, že příčka nebrání protékání nalité betonové směsi mezi dutinami sousedních tvárnic, dosáhne se podstatně lepší nosná vazba. Při použití bednících tvárnic z prostého betonu příčky rozdělovaly nalitou betonovou směs do samostatných částí jakoby sloupů, které byly provázané vodorovnou výztuží. Při použití bednící tvárnice podle tohoto vynálezu se však vytvoří souvislá hmota betonu.

Příčka může být na horní a/nebo dolní hraně opatřena výstupky nebo drážkami pro vložení nebo zachycení vodorovně kladené výztuže, která se pokládá po uložení řady tvárnic. Takový prvek na vodorovně kladenou výztuž může být ve středu příčky, na jejích obou krajích nebo v různých pravidelných rozestupech.

Podstatnou výhodou předloženého vynálezu je, že materiálovým oddělením příčky a vnějších desek a také použitím výztuže ve vnějších deskách se tyto dvě hlavní části tvárnice mohou vytvořit efektivněji. Je také výhodné, jestliže vnější desky jsou odlévány do formy, díky čemuž mohou mít vnější plochu vyhotovenou s konečnou povrchovou úpravou. Například vnější plocha může být zcela hladká nebo s dezénem podle formy.

Okraje vnějších ploch mohou mít hrany upravené na lepší dosednutí sousedních stavebních tvárnic v jedné řadě nebo nad sebou. Hrany vnějších desek mohou být opatřeny perodrážkou.

Je také výhodné, jestliže vnější deska má nejen konečnou povrchovou úpravu výsledné stěny, ale má také vytvořeny otvory pro vedení instalací, může mít například otvor s elektroinstalační krabicí.

Pro zvýšení tepelněizolačních vlastností se může k vnitřní straně vnější desky připojit vrstva izolantu, například pěnového nebo extrudo váného polystyrenu. Při takovém provedení příčka prochází přes vrstvu izolantu neboje připojena pouze k vrstvě izolantu a ten je následně propojen s vnější deskou. Zmenšení tlouštěk vnějších desek ponechává dostatečný prostor pro potřebnou tloušťku izolace při zachování dostatečné tloušťky nosného betonu v dutinách.

Nedostatky uvedené v dosavadním stavu techniky odstraňuje i samotný způsob výroby stavební tvárnice zahrnující odlévání betonu do formy, přičemž stavební tvárnice má dvě vnější desky na bázi betonu, vnější desky jsou rovnoběžné a vzájemně pevně spojeny příčným prvkem podle tohoto vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že beton vnějších desek je po nalití do formy a alespoň během začátku tuhnutí vytlačován k povrchu formy, která určuje vnější stranu vnějších desek, přičemž do formy pro každou vnější desku byla před litím betonu vložena alespoň jedna výztuž.

Důležitým znakem postupuje použití formy, která svým povrchem určuje tvar a dezén vnější desky na její pohledové straně, přičemž jsou zaformované vnější strany obou vnějších desek. To znamená, že formované jsou dvě protilehlé strany tvárnice, čímž se vytvoří pohledová plocha na vnějších stranách obou vnějších desek. Vnitřní strany vnějších desek, které ohraničují vnitřní dutinu tvárnice, nemusí a obvykle ani nebudou zaformované. Takový postup se na první pohled jeví jako problematický, neboť klasicky orientovaná forma, tedy na plnění shora pro obě vnější desky, by vyžadovala vytvoření formovacího úkosu, což by znemožňovalo vyrábět rovnoběžné pohledové strany vnějších desek.

CZ 2021 - 235 A3

Aby se tento nedostatek vyřešil, používá se v tomto vynálezu odstředivé lití betonu do formy nebo dvoustupňové plnění formy. Při odstředivého lití se na vytlačování betonu ke kontaktní ploše formy používá rotace formy, která trvá alespoň během začátku tuhnutí, tedy trvá alespoň do momentu, kdy má beton ve vnějších deskách tuhost, která umožňuje odformování bez poškození tvaru. Jelikož takové odstředivé lití je energeticky náročnější a může vyžadovat například i ohřev forem na zkrácení času tuhnutí, vynalezl se také způsob dvoustupňového plnění formy, při kterém je během tuhnutí beton přitlačován ke kontaktní ploše formy vlastní hmotností. Nejdříve je forma orientována tak, že leží na jedné straně, kontaktní plocha formy je orientována vodorovně a na ni se nalije množství betonu, které odpovídá jedné vnější desce. Před litím betonu se do formy vloží výztuž vnější desky a příčka, resp. několik příček podle rozměrů tvárnice. Postupným betonováním jedné a následně druhé vnější desky se vynalezl jednoduchý a energeticky úsporný způsob výroby tvárnic, forma je přitom velmi jednoduchá, beton se lije do vodorovně umístěné formy v prvním kroku a později také ve druhém kroku.

Po nalití betonu příslušejícího první vnější desce se může formou zavibrovat, například položením na vibrační stůl. V této fázi se tedy odlévá jen jedna vnější deska, přičemž z ní vzhůru vyčnívá příčka, resp. několik příček a případně i výztuž pro druhou vnější desku. Druhá vnější deska se však odlévá až v následném kroku, kdy první vnější deska již zatuhne alespoň natolik, že umožňuje otočení formy bez porušení tvaru a dezénu první vnější desky. Po otočení formy se druhá vnější deska odlévá podobně do formy jako první, tedy při vodorovné orientaci kontaktní plochy formy, kdy hmotnost samotného betonu a případně s podporou vibrování přitlačuje tuhnoucí beton k povrchu formy. Díky uvedenému dvoustupňovému procesu tuhnutí jedné tvárnice se mohou jednoduše a velmi efektivně vyrábět tenké vnější desky s kvalitním povrchem. Vibrování a použití výztuže zajistí vysokou pevnost tvárnice. Forma může mít pouze jednu kontaktní plochu, v níž se postupně odlévají první i druhá vnější deska nebo může mít dvě kontaktní plochy, kdy se druhá vnější deska odlévá až po zatuhnutí první kontaktní desky a otočení formy, ale první vnější deska se ještě nemusí z formy vyjmout. V takovém případě se druhá vnější deska může odlévat dříve, postačuje dosáhnout menší tuhost betonu v první vnější desce. Forma je při tomto provedení rozložitelná tak, aby se dalo dosáhnout vzájemné oddělení kontaktní plochy formy od zaformování povrchu vnější desky směrem kolmo na zaformovaný povrch.

Forma se dvěma kontaktními plochami může být jednoduše složena do rozebíratelného celku, který má čtyři sloupky s profilem L. Na obou koncích každého sloupkuje vytvořen doraz, vzdálenost mezi dorazy na sloupku určuje vzdálenost kontaktních ploch formy. Kontaktní plochy jsou součástí vaničky, do které se postupně odlévá naměřené množství betonu. Čtyři sloupky zvenčí obepínají obě vaničky. Forma se v tomto příkladu skládá tak, že se nejprve do ní vloží výztuže pospojovány příčkami a následně se uzavře zavřením vaniček. Na rozebíratelné spojení sloupků s vaničkami slouží rychloupínací pákové spony. Forma se položí vaničkou na vibrační stůl a do vaničky se nalije naměřené množství betonu. Beton se zavibruje a forma se odloží mimo vibračního stolu, kde pokračuje tuhnutí. Po zatuhnutí do stavu, kdy se již beton nalitý do první vaničky nepoškodí, se forma otočí a položí druhou vaničkou na vibrační stůl, kde se do druhé vaničky nalije naměřené množství betonu. Po zavibrování se forma odloží a beton se nechá vytvrdnout. Následně se uvolní pákové spony, sloupky se odloží a každá vanička se samostatně odformuje.

Výhodou předloženého vynálezu je vysoko estetický vzhled a vysoká opakovaná tvarová a rozměrová přesnost stavebních tvárnic oproti výrobkům, které jsou lisované z prostého betonu. Technologie výroby si přitom nevyžaduje drahé zařízení a dá se rychle měnit podle aktuálních požadavků na různé rozměry a povrchy tvárnic. Ve výhodném uspořádání může mít forma vyměnitelné vložky, které tvoří kontaktní plochy formy, díky čemuž se dá vytvořit požadovaný dezén, například hladký povrch, imitace dřevěného povrchu, imitace kamene, obkladu a podobně.

Objasnění výkresů

-4CZ 2021 - 235 A3

Vynález je blíže vysvětlen pomocí obrázků 1 až 7. Vyobrazený tvar, poměry výšky a šířky tvárnice a měřítko rozměrů jednotlivých prvků jsou pouze příkladem a nemají být vysvětlovány jako znaky omezující rozsah ochrany.

Na obrázku 1 je prostorový pohled stavební tvárnici s třemi příčkami z plastového kompozitu.

Obrázek 2 zachycuje půdorysný pohled a obrázek 3 bokorys na stavební tvárnici s vyobrazenými výztužemi ve vnějších deskách. Na obrázku 2 jsou pro přehlednost vnější desky zobrazené čárkovaně.

Na obrázku 4 je zobrazeno spojení příčky s výztužemi při pohledu ve směru výztuží.

Obrázek 5 zobrazuje rozebíratelnou formu na postupné dvoustupňové odlévání stavební tvárnice s vloženými příčkami a výztuží.

Na obrázku 6 je znázorněna stavební tvárnice s izolační vrstvou.

Obrázek 7 zobrazuje příčku vytvořenou ze žebírkové oceli, příčka je spojena s výztuží ve formě svařované sítě.

Příklady uskutečnění vynálezu

Příklad 1

V tomto příkladu podle obrázků 1 až 5 je bednící stavební tvárnice vyrobená dvoustupňovým odléváním do rozebíratelné formy se dvěma kontaktními plochami 7.

Forma má čtyři sloupky s L profilem, které ve složeném stavu v rozích obepínají vaničky. Vnitřní dno vaničky tvoří kontaktní plochu 7, která je v tomto příkladu hladká, bez dezénu. Sloupky jsou opatřeny pákovými rychloupínacími sponami a na koncích mají dorazy, které udržují vaničky v pevném a přesném odstupu od sebe. V tomto příkladu je forma nastavena na vnější rozměr tvárnice 180 mm x 300 mm x 480 mm.

Uvnitř formy jsou vytvořeny příchytky na přidržování příček 2 spolu s výztuží 4 v určené poloze, kdy se výztuž 4 nedotýká kontaktních ploch 7, ale má zároveň dostatečné krytí betonovou směsí. Tato poloha přibližně odpovídá poloze výztuže 4 v polovině tloušťky vnější desky L Do formy se vloží tři příčky 2 s výztužemi 4, které mají podobu rovných ocelových prutů ze žebírkové oceli a přecházejí otvory na koncích příček 2. Tyto otvory tvoří připojovací prvky 5. Dvě krajní příčky 2 jsou příchytkami udržovány přibližně uprostřed mezi kontaktními plochami 7, střední příčka 2 je nesena výztužemi 4.

Forma má díky sloupkům otevřenou konstrukci, v podstatě se skládá ze dvou jednoduchých plochých forem spojených do prostorové sestavy. Do formy položené na jedné vaničce se nalije naměřené množství betonu a forma se položí na vibrační stůl, kde se nalitý beton zavibruje a dobře rozlije a přitlačí na kontaktní plochu 7 spodní vaničky. Po zavibrování se forma odloží ze stolu a nechá se ve vodorovné poloze, kdy beton zatuhne. Po zatuhnutí se forma otočí o 180° a položí se na druhou vaničku, do které se následně nalije naměřené množství betonu a opět se zavibruje na vibračním stole. Beton se nechá dostatečně zatuhnout a forma se rozebere tak, že se uvolní pákové spony, sloupky se odstraní a vaničky se sejmou dolů z vnějších desek L

Vnější desky 1 mají hladký povrch na vnější straně a v tomto příkladu jsou na bočních okrajích opatřeny perodrážkou. Vnější desky Ijsou příčkami 2 pevně spojeny a jsou vzájemně rovnoběžné, výztuž 4 je zalita uvnitř vnějších desek. Dutina 3 na zalití betonovou směsí je ohraničena vnitřními

-5CZ 2021 - 235 A3 stranami vnějších desek 1, po bocích nemá dutina 3 těsná ohraničení, protože příčky 2 nebrání vytékání, resp. protékání betonové směsi.

V tomto příkladu jsou příčky 2 vyrobeny z plastu jako výlisky s přepážkovou konstrukci, která zahrnuje dva vodorovně vedené pruty a dva úhlopříčně pruty, což při malé hmotnosti dodává příčkám 2 vysokou tuhost a stabilitu. Na vodorovných prutech má příčka 2 drážky pro uložení vodorovně vedené výztuhy, která se přidává na položené tvárnice před zaléváním betonovou směsí.

Bednící stavební tvárnice má vysokou rozměrovou přesnost a hladký povrch vnějších desek, který je konečnou povrchovou úpravou výsledné stěny.

Příklad 2

V tomto příkladu podle obrázku 6 je na vnitřní straně jedné vnější desky 1 nanesená vrstva izolantu

6, kterým může být například pěnový nebo extrudovaný polystyren. V tomto provedení má vrstva izolantu 6 tloušťku 150 mm, díky čemuž má tvárnice vysoký tepelný odpor. Dutina 3 na zalití betonovou směsí má šířku cca 150 mm, což je dostačující pro použití v nosné stěně. Díky malé tloušťce vnější desky 1 tak zůstal dostatečný prostor pro nosný železobeton, jakož i pro izolaci.

Tvárnice podle tohoto příkladu je zvláště vhodná pro obvodové stěny, kde přímo vytváří konečnou pohledovou plochu na obou stranách a nevyžaduje si ani další omítání, ani zateplování.

Příklad 3

Příčka 2 v tomto příkladu zobrazena na obrázku 7 je vytvořena v celku s výztuží 4 z ocelové svařované sítě. Takové řešení je jednoduché a levné, může být použito v případech, kde se nevyžadují žádné tepelněizolační vlastnosti hotové stěny, například v případě oplocení a podobně. Ocelové dráty v příčce 2, které přecházejí z jedné vnější desky 1 do druhé vnější desky 1. představují tepelný most, ale ten v mnoha aplikacích není problematický.

Průmyslová využitelnost

Průmyslová využitelnost je zřejmá. Podle tohoto vynálezu je možné průmyslově a opakovaně vyrábět a používat stavební tvárnice, zejména jako bednící stavební tvárnice, které tvoří ztracené bednění, přičemž vnější desky tvoří pohledovou plochu.

Claims (16)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Stavební tvárnice, zejména bednící stavební tvárnice na bázi betonu, která má dvě rovnoběžně orientované vnější desky (1) na bázi betonu, mezi nimiž je vytvořena dutina (3), určená k zalití betonovou směsí, a kde vnější desky (1) jsou vzájemně pevně spojeny příčným prvkem, vyznačující se tím, že každá vněj ší deska (1) má v sobě zalitou alespoň j ednu výztuž (4) orientovanou na zvýšení ohybové pevnosti proti tlaku betonové zálivky v dutině (3), vnější desky (1) jsou betonové odlitky a jsou vzájemně spojeny alespoň jednou příčkou (2) z materiálu odlišného od betonu, přičemž příčka (2) je pevně zalita a zatuhnuta v betonu vnějších desek (1).
2. 2. Stavební tvárnice, zejména bednící stavební tvárnice, podle nároku 1, vyznačující se tím, že alespoň část naven orientovaných ploch obou vnějších desek (1) je výsledkem kontaktu s povrchem formy, výhodně jsou naven orientované plochy obou vnějších desek (1) zavibrované.
3. 3. Stavební tvárnice, zejména bednící stavební tvárnice, podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že výztuž (4) je kovová, výhodně ze svařované sítě nebo ze žebírkové oceli.
4. 4. Stavební tvárnice, zejména bednící stavební tvárnice, podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že výztuž (4) je nekovová, výhodně z laminátu nebo z bazaltu nebo z nekovového kompozitu.
5. 5. Stavební tvárnice, zejména bednící stavební tvárnice, podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že příčka (2) je z nekovového materiálu, výhodně z plastu nebo kompozitu.
6. 6. Stavební tvárnice, zejména bednící stavební tvárnice, podle kteréhokoliv z nároků z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že příčka (2) má připojovací prvek (5) pro připojení k výztuži (4).
7. 7. Stavební tvárnice, zejména bednící stavební tvárnice, podle kteréhokoliv z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že příčka (2) je plochá a má tvar přepážkové konstrukce s alespoň dvěma pruty vedenými kolmo na rovinu vnějších desek (1) a s alespoň jedním prutem vedeným šikmo, výhodně vedeným úhlopříčně mezi kolmo vedenými pruty.
8. 8. Stavební tvárnice, zejména bednící stavební tvárnice, podle kteréhokoliv z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že příčka (2) je na horní a/nebo dolní hraně opatřena výstupky nebo drážkami pro vložení a/nebo zachycení vodorovně kladené výztuhy.
9. 9. Stavební tvárnice, zejména bednící stavební tvárnice, podle kteréhokoliv z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že vnější deska (1) je opatřena perodrážkou.
10. 10. Stavební tvárnice, zejména bednící stavební tvárnice, podle kteréhokoliv z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že má na vnitřní straně jedné vnější desky (1) vrstvu izolantu (6).
11. 11. Způsob výroby stavební tvárnice zahrnující odlévání betonu do formy, přičemž stavební tvárnice má dvě vnější desky (1) na bázi betonu, vnější desky (1) jsou rovnoběžné a vzájemně pevně spojeny příčným prvkem, vyznačující se tím, že do formy pro každou vnější desku (1) se nejprve vloží alespoň jedna výztuž (4), do formy se nalije beton a následně se alespoň během začátku tuhnutí beton vytlačuje k povrchu formy, která určuje vnější stranu vnějších desek (1).

    -7 CZ 2021 - 235 A3
12. 12. Způsob výroby stavební tvárnice podle nároku 11, vyznačující se tím, že nalitý beton se přitlačuje k povrchu formy odstředivou silou.
13. 13. Způsob výroby stavební tvárnice podle nároku 11, vyznačující se tím, že beton se do formy lije ve dvou stupních a nalitý beton se přitlačuje k povrchu formy vlastní hmotností, přičemž v první fázi se odlije první vnější deska (1) do formy ve vodorovné poloze a po alespoň částečném zatuhnutí se forma otočí a odlije se druhá vnější deska (1).
14. 14. Způsob výroby stavební tvárnice podle nároku 11 nebo 12, vyznačující se tím, že beton se po nalití do formy vibruje, výhodně položením formy na vibrační stůl.
15. 15. Způsob výroby stavební tvárnice podle kteréhokoliv z nároků 11 až 14, vyznačující se tím, že beton se lije do formy s jednou kontaktní plochou (7) a druhá vnější deska (1) se lije až po odformování první vnější desky (1).
16. 16. Způsob výroby stavební tvárnice podle kteréhokoliv z nároků 11 až 14, vyznačující se tím, že beton se lije do formy s dvěma kontaktními plochami (7), přičemž forma je rozebíratelná.