CZ2012288A3 - Hybridizacní sonda pro detekci viru Y u brambor - Google Patents

Hybridizacní sonda pro detekci viru Y u brambor Download PDF

Info

Publication number
CZ2012288A3
CZ2012288A3 CZ20120288A CZ2012288A CZ2012288A3 CZ 2012288 A3 CZ2012288 A3 CZ 2012288A3 CZ 20120288 A CZ20120288 A CZ 20120288A CZ 2012288 A CZ2012288 A CZ 2012288A CZ 2012288 A3 CZ2012288 A3 CZ 2012288A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
virus
potato
probe
hybridization
buffer
Prior art date
Application number
CZ20120288A
Other languages
English (en)
Inventor
Ptácek@Jirí
Domkárová@Jaroslava
Matousek@Jaroslav
Original Assignee
Výzkumný ústav bramborárský Havlíckuv Brod, s.r.o
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Výzkumný ústav bramborárský Havlíckuv Brod, s.r.o filed Critical Výzkumný ústav bramborárský Havlíckuv Brod, s.r.o
Priority to CZ20120288A priority Critical patent/CZ2012288A3/cs
Publication of CZ2012288A3 publication Critical patent/CZ2012288A3/cs

Links

Landscapes

  • Measuring Or Testing Involving Enzymes Or Micro-Organisms (AREA)

Abstract

Hybridizacní sonda pro detekci viru Y u brambor, která má sekvenci 1 CAGATTGGTT CCATTGAATG CAAACTTCCA TACTCACCCG CTCCTTTTGG GCTAGTTGCG, 61 GGGAAACGAG AAGTTTCAAC CACCACTGAC CCCTTCGCAA GTTTGGAGAT GCAGCTTAGT, 121 GCGCGATTAC GACGGCAAGA GTTTGCAACT ATTCGAACAT CCAAGAATGG TACTTGCATG, 181 TATCGATACA AGACTGATGC CCAGATTGCG CGCATTCAAA AGAAGCGCGA GGAGAGAGAA, 241 AGAGAAGGAAT ATAATTTCCA AATGGCTGCG TCAAGTGTTG TGTCGAAGAT CACTATTGCT, 301 GGTGGAGAGC CACCTTCAAA ACTTGAATCA CAAGTGCGGA AGGGTGTTAT CCACACAACT, 361 CCAAGGATGC GCACAGCAAA AACATATCGC ACGC. Tato sekvence je komplementární k ribonukleové kyseline ceského izolátu Y viru brambor Nicola.

Description

Virové choroby v našich klimatických, geografických a půdních podmínkách jsou velmi významné, a to nejen z důvodu jejich škodlivosti, ale i proto, že jsou u nás lepší podmínky pro jejich rozšiřování, ve srovnání se severněji položenými přímořskými státy. Virové choroby jsou způsobeny rostlinnými viry, které jsou přenosné sadbou, některé mechanicky šťávou a řadou živočišných vektorů. Jednotlivé viry vytvářejí kmeny, které se vyznačují různými projevy, agresivitou i škodlivostí. S jejich vizuálním projevem se můžeme setkat zejména na nati (různé formy mozaiky, zkadeření, nekrózy, deformace, stáčení listů, inhibice růstu apod.) a v některých případech i na hlízách (nekrózy slupky, dužniny hlíz atd.). Někdy může vizuální projev chybět. Rozdíly jsou v primárních a sekundárních příznacích choroby. Virové choroby, v závislosti na odrůdě, pěstitelských podmínkách a průběhu počasí, snižují výnosy o 10 až 80 % hmotn. (Rasocha a kol., 2007)
Y - viróza bramboru se může vyskytovat ve více kmenech. Příznaky se liší podle pěstované odrůdy a podle kmenu viru, kterým je rostlina bramboru napadena, od velmi slabých symptomů lehké mozaiky až po silné symptomy projevující se výraznou mozaikou, zkadeřením a nekrózou listů. Rozdíly jsou v symptomech po primární a sekundární infekci. Lehká mozaika se nejčastěji vyskytuje po primární infekci. Projevuje se často méně zřetelnými příznaky mozaik, slabě výrazným žloutnutím částí listů. Příznaky sekundární infekce (z nemocných hlíz) bývají výraznější. Těžká mozaika a kadeřavost bramboru se projevuje výraznou mozaikou listů, které jsou většinou zkadeřeny. U řady odrůd je potlačen růst, zjišťováno je nižší nasazení stonků. Listy, především spodního patra, žloutnou, často se ulamují a opadávají.
Čárkovitost bramboru se projevuje sekundárními příznaky již od začátku vzcházení a ty se zvýrazňují během růstu rostlin. Nejdříve se na listech spodního patra objevují méně výrazné, později velmi zřetelné čárky nebo kroužky a tečky - nekrózy. Ty jsou nejčastěji zřetelné na nervech rubu listů. Nekrózy postupně zachvacují celý list, který žloutne, odumírá a obvykle zůstává viset na stoncích. S nekrózami ve formě čárek se můžeme později setkat i na řapících listů a stoncích. Chorobu často provází silné zvrásnění listů, různé formy mozaiky a nekróz viditelných na vrchní straně listů.
Virus Y se může vyskytovat ve více kmenech, přičemž některé, řazené do Y-NTN (vypsat i slovně), vyvolávají na hlízách mnoha odrůd onemocnění označené jako Potato tuber necrotic ringspot disease - PTNRD. To se zprvu, obvykle již při sklizni, projevuje zduřelými narůžovělými až zahnědlými kroužky, které většinou nezasahují dužninu hlíz. Tyto příznaky bývají označovány jako zduřelá kroužkovitost hlíz bramboru. Během skladování se příznaky zvýrazňují, kroužky hnědnou, nekrotizují, mírně se propadají a zasahují i do několika mm dužninu hlíz. Tento jev bývá označován jako nekrotická kroužkovitost hlíz (Rasocha a kol., 2007).
Přítomnost virů se běžně zjišťuje laboratorními metodami, nejčastěji imunoenzymatickou metodou ELISA, která není vždy přesná a citlivá. Pro doplňková zjištění existuje řada testovacích rostlin a laboratorních metod, založených na molekulární detekci nukleové kyseliny. Metody detekce založené na těchto postupech pomocí polymerázové řetězové reakce jsou řádově citlivější než metody sérologické, avšak kvůli jejich vysoké citlivosti a specifičnosti a vysoké variabilitě virové ribonukleové kyseliny viru Y bramboru však nejsou zcela spolehlivé.
I»··*** » * » S » · * * ·
Podstata vynálezu
Uvedené nedostatky odstraňuje hybridizační sonda pro detekci viru Y u brambor podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že je tvořena vláknem deoryribonukleové kyseliny, jehož sekvence je komplementární k ribonukleové kyselině českého izolátu Y viru bramboru Nicola o složení PVY sondy
CAGATTGGTT CCATTGAATG CAAACTTCCA TACTCACCCG CTCCTTTTGG GCTAGTTGCG
GGGAAACGAG AAGTTTCAAC CACCACTGAC CCCTTCGCAA GTTTGGAGAT GCAGCTTAGT
121 GCGCGATTAC GACGGCAAGA GTTTGCAACT ATTCGAACAT CCAAGAATGG TACTTGCATG
181 TATCGATACA AGACTGATGC CCAGATTGCG CGCATTCAAA AGAAGCGCGA GGAGAGAGAA
241 AGAGAGGAAT ATAATTTCCA AATGGCTGCG TCAAGTGTTG TGTCGAAGAT CACTATTGCT
301 GGTGGAGAGC CACCTTCAAA ACTTGAATCA CAAGTGCGGA AGGGTGTTAT CCACACAACT
361 CCAAGGATGC GCACAGCAAA AACATATCGC ACGC, která je uložena v GenBank pod číslem AJ890346.1.
Hybridizační sonda podle vynálezu je charakterizována tím, že obsahuje alespoň jednu neradioaktivní značku, kterou je digoxigenin.
Hybridizační sonda podle vynálezu je komplementární k ribonukleové kyselině PVY při molekulární hybridizaci, kdy se testovaný vzorek obsahující nukleové kyseliny nanese na pevný nosič (nylonová membrána), který se po firaci teplem a UV zářením inkubuje v přítomnosti hybridizační sondy při teplotě 68 °C, čímž dojde k hybridizaci této sondy na virovou ribonukleovou kyselinu, pokud je tato přítomna ve fixovaném vzorku. Následujícím krokem dojde k odmytí těch molekul sondy, které nehybridizovaly s cílovou virovou RNA, čímž se odliší vzorky pozitivní (obsahující virus) od vzorků negativních. Sonda obsahuje jako neradioaktivní značku steroid digoxigenin, nejběžnější biochemický marker, který lze detekovat imunoenzymaticky inkubací s protilátkou zkonjugovanou s enzymem alkalickou fosfatázou. Po odmytí nenavázaných protilátek se membrána inkubuje s enzymatickým substrátem. V místech, kde jsou na membráně naneseny vzorky obsahující detekovaný virus,
dochází k enzymatickému štěpení substrátu, doprovázeného (dle použitého substrátu) buď změnou barvy vzorku nebo emisí viditelného světla zachytitelného buď CCD kamerou nebo rentgenovým filmem.
Metodou dot-blot RNA-DNA hybridizace pro detekci virů bramboru v infikovaných rostlinách brambor se původci zabývali pro její možnou aplikaci při testování rostlin v zemědělské praxi. Jejími hlavními výhodami jsou citlivost a specificita, která je zajištěna použitím vhodných primerů při přípravě cDNA sondy a je dána výběrem sekvence určené pro účel detekce (její variabilitou či konzervovaností) a délkou této sekvence. Nanesení vzorků na membránu metodou dot-blot umožňuje zpracování velkého množství vzorků najednou.
Hybridizaci lze provádět i s několika sondami (pro detekci různých virů) současně, což je výhodné tehdy, je-li potřeba pouze vyřadit z výběru určenému k dalšímu pěstování rostliny napadené některým zdaných virů, bez ohledu na to, kterým. To, že test není třeba provádět pro každý virus zvlášť, ušetří čas i finanční prostředky. Při hybridizaci s neradioaktivně značenou sondou (například pomocí digoxigenin-11-dUTP) není zapotřebí ani žádného speciálního vybavení, což ji činí použitelnou v zemědělské praxi. Přitom při srovnání s testy ELISA je hybridizace stejně citlivá či citlivější (Schubert a kol., 2005), a to až desetkrát. V pokusech původci prokázali, že je možné viry detekovat spolehlivě i z pouhých 0,15 pg listů při použití libovolného způsobu značení. Další výhodou je možnost kvantifikace viru na úrovni nukleové kyseliny, a proto je tato metoda nepostradatelná při hodnocení vlivu genů rezistence (např. antisense RNA) na replikaci virů (Matoušek a kol, 1996).
Hybridizační sonda podle vynálezu umožňuje citlivé a spolehlivé stanovení přítomnosti PVY v testovaném vzorku, připraveném z jakékoliv části rostliny bramboru.
Na přiložených obrázcích 1 až 3 jsou zobrazeny záznamy elektroforéz, které dokládají úspěšné použití hybridizační sondy podle vynálezu při stanovování viru Y u brambor.
Následující příklady provedení dokládají hybridizační sondu podle vynálezu, aniž by ji jakkoliv omezovaly.
• · * « » A * · • · * 9
5* * · * * * “ · · »> * í e · w • ♦ · · · · · · · · a · · · ·
Příklady provedení
Příklad 1
Příprava sondy
Pro získání DNA-RNA hybridizační diagnostické sondy specifické pro PVY byla klonována cDNA odpovídající proteinu P1 PVY cDNA viru PVYNTN o délce 394 bp a byla připravena standardními metodami s použitím kitů Gene Amp RNA PCR Kit (Perkin-Elmer) a odpovídala pozici genu pro protein P1 tohoto viru. Získaná cDNA byla amplifikována PCR s použitím Pwo polymerázy (BIOZYM, Diagnostic GmbH). Primery byly stejné jako při reverzní transkripci, tj. Y2i4-234 (5'-CCAGATTGGTTCCATTGAATG-3') a Y607-589 3 μΙ primeru Y607-589 (1 pg.mr1), 64,2 μΙ H2O a 0,8 μΙ Pwo polymerázy. Po 3 min počáteční denaturaci při 94 °C následoval 35x cyklus: 1 min denaturace při 94 °C, 1 min 20 s „annealing,, při 52 °C, 1 min 20 s prodlužování nového vlákna při 72 °C. Po kontrolní elektroforéze byl PCR produkt (označovaný dále písmenem Q) izolován z agarózového gelu pomocí soupravy Gel Extraction Kit (Qiagen). Ke klonování byla použita speciální souprava PCR-ScriptTM Amp SK(+) Clonning Kit (Stratagene). Ligaci do plasmidu předcházel „polishing,, (začištění konců) polymerázou Pfu: k10pl fragmentu Q bylo přidáno 1,3 μΙ „polishing,, pufru, 1 μΙ deoxyribonukleotidů a 1 μΙ Pfu polymerázy. Reakce probíhala 30 min při teplotě 72 °C. Po ní byla cDNA ligována T4 ligázou do plasmidu pCR-ScriptTM Amp SK(+). Ligační směs se skládala z 1 μΙ plasmidu, 1 μΙ 10χ pufru, 0,5 μΙ ATP, 6,5 μΙ „polishing,, fragmentu, 1 μΙ Τ4 ligázy a 1 μΙ Srf I. Takto upravenými plasmidy pak byly transformovány kompetentní buňky E. coli.
Transformace probíhala následovně: 100 μΙ suspenze kompetentních buněk (skladovaných při -70 °C) se nechalo rozpustit na ledu, poté byly přidány 2 μΙ ligační směsi (obsahující zhruba 100 ng plasmidu) a směs byla min inkubována na ledu. Následoval teplotní šok (42 °C, 90 s) a 2 min v ledu. Poté byly buňky kultivovány 2 h na třepačce při 37 °C v Erlenmayerových baňkách obsahujících 0,9 ml LB media. Získaná suspenze pak byla po 200 μί rozetřena na misky s LB mediem obsahujícím ampicilin (200 ng.mr1), X-gal (4-bromo-5-chloro-3-indolyl--D-galaktosid) a IPTG (isopropyl-D-thiogalaktosid) (60 pg .ml-1). Bílé kolonie byly testovány na přítomnost požadovaného inzertu pomocí PCR následované elektroforézou v agarózovém gelu. Reakční směs při PCR s bakteriemi obsahovala: 556 μΙ H2O, 80 μΙ pufru, 48 μΙ MgCI2, 64 μΙ směsi všech nukleotidů, po 24 μΙ každého primeru (primery Y2i4-234 a Yeo7-589> viz výše) a 4 μί Taq polymerázy (Promega). Tato směs byla rozdělena po 50 μΙ do 16 mikrozkumavek a do každé z nich byly špičkou pipety přidány bakterie z jedné kolonie (do poslední směs ze všech kolonií); cyklus byl stejný jako při amplifikaci cDNA polymerázou Pwo (viz výše).
Plasmidy byly z bakterií izolovány s použitím pufrů od firmy Qiagen. Bakterie narostlé přes noc v tekutém LB mediu při teplotě 37 °C za neustálého protřepávání byly třikrát sedimentovány při 3000 rpm 5 min. Poté byly resuspendovány ve 200 μΙ pufru P1 (pufr sRNázouA) a bylo knim přidáno 200 μί pufru P2 (pufr pro alkalickou lyži buněk). Po 5 min byla směs umístěna na led a do každé se přidalo 220 μΙ pufru P3 (pro renaturaci plasmidu). Následovalo opatrné pomalé promíchání obsahu zkumavek, 10 min inkubace v ledu a centrifugace 5 min při 13500 rpm. Supernatant byl převeden do nové zkumavky a k němu byla přidána v poměru 1 : 1 směs fenolu, chloroformu a izoamylalkoholu (24 :24:1). Po homogenizaci byly vzorky centrifugovány 5 min při 13000 rpm, vodná fáze byla opět přepipetována do nových zkumavek. Následovala precipitace izopropanolem, který byl přidán v množství 0,7x objem vzorku. Po homogenizaci byla směs ponechána 1 h při pokojové teplotě. Nakonec byl izopropanol důkladně odstraněn, plasmidy byly promyty 70% ethanolem, opatrně vysušeny v exikátoru a poté rozpuštěny v 50 μΙ TE-pufru (10 mM TRIS, 0,1 mM EDTA, pH 8). Takto připravené plasmidy byly použity jako templát pro reamplifikaci sekvence určené k přípravě sondy. Reamplifikace byly provedena s použitím polymerázy Pwo (BIOZYM, Diagnostic GmbH) výše uvedeným postupem.
cDNA viru PVYNTN o délce 394 bp byla připravena reverzní transkripcí izolované virové RNA a odpovídala genu pro P1 protein tohoto viru, (pozice 214 až 607 dle databáze EMBL). Po amplifikaci PCR a začištění konců byla ligována do plasmidu pCR-Script, kterým pak byly transformovány kompetentní buňky E. coli, jak znázorňuje obr. 1, kde je záznam elektroforézy PCR produktů vagarózovém gelu. Pomocí PCR bylo testováno 15 klonů E. coli transformovaných plasmidem nesoucím cDNA viru PVY. Všechny vybrané klony obsahovaly plasmid s požadovaným inzertem, neboť u všech vznikl PCR produkt správné velikosti, který délkou odpovídá prvotním fragmentům získaným při RT-PCR (vpravo).
Pro přípravu sondy P1 určené k detekci viru PVY byl použit klon číslo 1, ze kterého byl izolován plasmid, jak je znázorněno na obr. 2, kde je záznam elektroforézy izolovaného plasmidu cDNA viru PVY. Vyznačené jsou dvě nejčetnější formy plasmidu. Vlevo 1 Kb marker.
Extrakce virové RNA pro DNA-RNA hybridizaci
Extrakce virové RNA byla prováděna s použitím dvou základních typů pufrů. Prvním typem byl AMESS pufr (0,5 M octan sodný o pH 6,0, 10 mM MgCI2, 3% SDS, 20% ethanol a 1 M NaCI), druhým několik variant pufru sestaveného v laboratoři molekulární genetiky ÚMBR AV ČR, který byl nazván pracovní zkratkou „E„. Složení pufru E v optimálním variantě: 0,1 M Tris-HCI, (pH 7,5), 50 mM EDTA, 5% SDS, 1% merkaptoethanol.
1. AMESS pufr
Listy brambor byly rozetřeny s pískem a AMESS pufrem (0,6 ml pufru / 0,4 g listů) v předchlazených třecích miskách. Pak bylo přidáno 0,8 ml směsi chloroformu s izoamylalkoholem v poměru 24: 1 a pokračovalo se v homogenizaci. Poté byl homogenát přelit z misky do mikrozkumavky a odstředěn (5 min, 13500 rpm). Supernatant byl přepipetován do nové zkumavky • » * * ♦»· · ** « ’ ·» » <b η
8· · * w ·> ’ - * # «- ·.
« i- » • · * · · · · · *.·»*·»·<
a přidal se k němu stejný objem směsi formaldehydu (37%) a 20x SSC (3 M NaCl, 0,3 M citrát sodný, pH 7,0) v poměru 2 : 3. Směs se po promíchání nechala denaturovat 15 min v lázni (60 °C). Pak se mikrozkumavka s extraktem prudce zchladila v ledu, v němž pak byla uchovávána i během nanášení vzorků na membránu.
2. pufr E
Listy brambor byly rozdrceny v třecí misce v tekutém dusíku, prášek z listů byl přesypán do nové vychlazené misky s pískem, kde k němu byl přidán pufr E (1,5 až 2 ml.g-1 listů), a homogenizace pokračovala. Takto získaný homogenát byl převeden do mikrozkumavky a sedimentován 5 min při 13500 rpm. Poté byl supernatant opatrně odpipetován do nové mikrozkumavky. Po přidání stejného objemu směsi chloroformu s izoamylalkoholem (24:1) následovala znovu centrifugace 5 min při 13500 rpm. Supernatant byl opět odpipetován do nové zkumavky a k němu přidán stejný objem směsi formaldehydu (37%) a20xSSC (3 M NaCl, 0,3 M citrát sodný, pH 7,0) v poměru 2:3. Po důkladném promíchání byla směs denaturována 15 min v lázni (60 °C). Pak byla mikrozkumavka s extraktem prudce zchlazena v ledu, v němž byla uchovávána i během nanášení vzorků na membránu.
3. Nanášení RNA na membránu
Vzorky byly metodou dot-blot naneseny na pozitivně nabitou nylonovou membránu s póry o průměru 2 pm (Nylon 66, Sigma), navlhčenou v roztoku 1x SSC (0,15 M NaCl, 15 mM citrát sodný, pH 7). Poté byla RNA kovalentně navázána na membránu působením UV záření a zapečena 30 min při 80 °C. Do dalšího použití byly membrány uchovávány uzavřené v polyethylenovém sáčku při 4 °C.
Byly používány tři různé postupy neradioaktivního značení cDNA sond: 1. DIG High Prime Labeling
2. DIG Chern-Link Labeling
3. PCR DIG Probe Synthesis
Pokusy původců prokázaly použitelnost všech tří postupů přípravy cDNA sond pro DNA-RNA hybridizaci i na bázi RT-PCR produktů. První dvě we-'* • * · * * « » · * q * * « e - * * e · e e · < · * ·» *·»«· * metody využívají značení cDNA sondy buď pomocí digoxigenin-11-dUTP metodou „random primed“ nebo pomocí speciálního produktu na bázi cisplatiny, vytvářející nekovalentní (koordinační) komplex s DNA přes N7 pozici guanosinových a adenosinových baží. Třetí postup využívá přímé značení DNA fragmentů v PCR reakci zabudováním DIG-11-dUTP. Těmito postupy byla značena hybridizační sonda podle vynálezu. Pracovní postupy jsou podrobně popsány v těchto komerčních soupravách firmy Roche, proto zde již nejsou uvedeny.
Hybridizace s neradioaktivně značenou sondou
Membrány s navázanou RNA byly inkubovány 2 h při 50 °C v preprehybridizačním roztoku (50 mM Tris-HCI, pH 8,0, 1 M NaCl, 1 mM Na2EDTA, 0,1% SDS) o objemu odpovídajícímu velikosti membrány (0,3 ml.cm2). Prehybridizace se prováděla 2 h při 50 °C v roztoku o složení: 5x SSC, 50% deionizovaný formamid, 0,1% N-laurylsarcosin, 0,02% SDS a 1/5 objemu blokovacího roztoku (10xSSC, 0,15 M citrát sodný, 1,5 M NaCl, pH 7,0, 10% SDS). Vlastní hybridizace s čerstvě denaturovanou (2 min při 98 °C) sondou probíhala přes noc za stejných podmínek a v roztoku o stejném složení jako prehybridizace. Objem hybridizačního roztoku byl 0,025 ml.cm2 membrány. Po hybridizaci byly membrány promyty roztoky: nejprve 2x SSC, 0,1%SDS při teplotě 18 až 23 °C po dobu 15 min (dvakrát), pak 1xSSC, 0,1% SDS při 50 °C 15 min (rovněž dvakrát) a na závěr byly opláchnuty (3 min) v pufru 1 (0,1 M kyselina maleinová, 0,15 M NaCl, adjustovaný na pH 7,5 při 20 °C krystalickým NaOH).
Při imunologické detekci byla membrána inkubována 30 min při teplotě 18 až 23 °C v pufru 2 (směs blokovacího roztoku a pufru 1 v poměru 1:10) (použitý objem odpovídal 1 ml.cm2 membrány). Dalším krokem byla inkubace (30 min) v roztoku s protilátkami (150 mil.ml1, použitý objem: 1 ml.cm2), připraveném rozpuštěním koncentrovaného roztoku anti-DIG-AP konjugátu v pufru 2 (1 :5000). Poté následovalo promytí pufrem 1 (2x 15 min v objemu odpovídajícímu 0,2 ml.cm2) a inkubace (5 min) v pufru 3 o složení: 0,1 M φ * · . - «« « — · · ·· · : ·..· . .......
Tris-HCI, 0,1 Μ NaCI, 50 mM MgCI2, pH 9,5 (20 °C). Následně byla membrána umístěna do čerstvě připraveného roztoku NBT/BCIP (200 μΙ koncentrovaného roztoku NBT/BCIP rozpuštěného v 10 ml pufru 3), v němž bez přístupu světla probíhala barevná reakce (použitý objem: 0,1 ml.cm-2). Po dosažení požadované intenzity zbarvení byla reakce zastavena pětiminutovým promytím membrány vTE-pufru (10mM TRIS, 1mM EDTA, pH 8,0). Membrány byly foceny pomocí scaneru ASTRA 610 S (Umax).
Kontrolní hybridizace s radioaktivně značenou sondou
Membrána s navázanými vzorky RNA virů byla nejprve inkubována 2 h při 50 °C v pre-prehybridizačním roztoku (50 mM Tris-HCI, pH 8,0, 1 M NaCI, 1 mM Na2EDTA, 0,1% SDS). Následovala prehybridizace v roztoku o složení: 50% formamid, 50 mM fosfátový pufr (pH 7,4), 5 mM Na2EDTA, 750 mM NaCI, 0,1% SDS, 0,3% PVP (polyvinylpyrrolidon), 0,3% BSA (hovězí sérový albumin), 0,3% Ficoll, 200 pg.ml-1 RNA opět 2 h při 50 °C. Vlastní hybridizace s čerstvě zdenaturovanou (2 min při 98 °C) sondou probíhala přes noc za stejných podmínek jako prehybridizace. Objem hybridizačních roztoků byl 0,3 ml.cm-2 membrány. Po hybridizaci byly membrány promyty roztoky: nejprve 2x SSC, 0,1% SDS při 50 °C po dobu 5 min, 1xSSC, 0,1% SDS při 55 °C 10 min, 0,5x SSC, 0,1% SDS při 60 °C 5 až 10 min, v některých pokusech ještě navíc promytí 0,1x SSC, 0,1% SDS při 60 °C 5 min.
Membrány pak byly exponovány (většinou přes noc) na přístroji STORM (Molecular Dynamics), z něhož byly pomocí programů Phosphor Imager a Image QuaNT získány obrázky i konkrétní naměřené hodnoty. Hodnoty radioaktivního signálu jsou udávány v jednotkách „spot volume“, které vyjadřují součin absorbance a plochy v mm2.
K odstraňování bílkovin byla používána směs chloroformu s izoamylalkoholem (24 : 1), dále byla testována účinnost dalších dvou činidel, a to jednak roztoku fenolu, chloroformu a izoamylalkoholu (24 :24 : 1), jednak samotný fenol. Výsledky jsou zobrazeny na obr. 3. Detekce viru PVYNTN (horní tři řady) a PVY° (spodní tři řady) u rostlin bramboru byla provedena pomocí dot• · « ·»*· ♦· 11 · · <#·.-**>*·· * · 1 1 ' « · · ·' ···· · ·· · ······· blot molekulární hybridizace s cDNA sondou. K extrakci virové RNA byl použit pufr E, k odstranění proteinů fenol (1. a 4. řada), roztok fenolu s chloroformem a izoamylalkoholem (IAA) 24:24:1 (2. a 5. řada) nebo roztok chloroformu s IAA v poměru 24 : 1 (3. a 6. řada). A - membrána hybridizovaná s radioaktivně značenou sondou (expozice 6 h), B - membrána hybridizovaná se stejnou sondou značenou digoxigeninem. 1 μΙ extraktu byl získán z 0,25 pg listů.
Ačkoliv se původci nezabývali přímo kvantifikací virů v rostlinách, může být takto rozpracovaná metoda detekce virů bramboru použitelná i pro relativní porovnávání množství uvedených virů v infikovaných rostlinách.
Hybridizační sonda podle vynálezu byla s úspěchem ověřena v praxi ve Výzkumném ústavu bramborářském v Havlíčkově Brodě, CZ.
Průmyslová využitelnost
Hybridizační sondu pro diagnostiku Y viru bramboru je možno dodávat subjektům zabývajícím se detekcí rostlinných patogenů. Je možné též uživatelům (šlechtitelé, množitelé) dodávat membrány, na něž uživatelé nanesou své vzorky z testovaných rostlin a tuto membránu následně zašlou do laboratoře, kde bude pomocí hybridizační sondy provedena vlastní detekce.
-uPoužitá literatura
Matoušek, J., Trněná, L, Dědič, P., Ptáček, J. and Krejčová, J.: PCR amplification and analysis of potato virus S (PVS) coat protein region as a source for anti-PVS antisense RNA system. Vědecké práce, Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 12: 43-52, 1996.
Rasocha, V., Hausvater, E., Doležal, P.: Virové choroby brambor a možnosti jejich omezení. Havlíčkův Brod, Výzkumný ústav bramborářský 2007. 8 s.
Schubert, 1, Matoušek, J., Supp, P.: Stability of pathogen-derived Potato virus Y resistance in potato under field conditions and some aspects of their ecological impact. - In: Wesseler J. Η. H. (ed.): Environmental Costs and Benefits of Transgenic Crops, pp. 63-78, Springer Dordrecht, The Netherlands, 2005.
PV loW- IBB
- 4V
PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (2)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Hybridizační sonda pro detekci viru Y u brambor, vyznačující se t í m, že je tvořena vláknem deoxyribonukleové kyseliny, jehož sekvence je komplementární k ribonukleové kyselině českého izolátu Y viru bramboru Nicola o složení PVY sondy
    1 CAGATTGGTT CCATTGAATG CAAACTTCCA TACTCACCCG CTCCTTTTGG GCTAGTTGCG
    61 GGGAAACGAG AAGTTTCAAC CACCACTGAC CCCTTCGCAA GTTTGGAGAT GCAGCTTAGT
    121 GCGCGATTAC GACGGCAAGA GTTTGCAACT ATTCGAACAT CCAAGAATGG TACTTGCATG
    181 TATCGATACA AGACTGATGC CCAGATTGCG CGCATTCAAA AGAAGCGCGA GGAGAGAGAA
    241 AGAGAGGAAT ATAATTTCCA AATGGCTGCG TCAAGTGTTG TGTCGAAGAT CACTATTGCT
    301 GGTGGAGAGC CACCTTCAAA ACTTGAATCA CAAGTGCGGA AGGGTGTTAT CCACACAACT
    361 CCAAGGATGC GCACAGCAAA AACATATCGC ACGC, která je uložena v GenBank pod číslem AJ890346.1.
  2. 2. Hybridizační sonda podle nároku, vyznačující se tím, že obsahuje alespoň jednu neradioaktivní značku digoxigenin.
CZ20120288A 2012-04-27 2012-04-27 Hybridizacní sonda pro detekci viru Y u brambor CZ2012288A3 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ20120288A CZ2012288A3 (cs) 2012-04-27 2012-04-27 Hybridizacní sonda pro detekci viru Y u brambor

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ20120288A CZ2012288A3 (cs) 2012-04-27 2012-04-27 Hybridizacní sonda pro detekci viru Y u brambor

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ2012288A3 true CZ2012288A3 (cs) 2013-11-06

Family

ID=49510624

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20120288A CZ2012288A3 (cs) 2012-04-27 2012-04-27 Hybridizacní sonda pro detekci viru Y u brambor

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ2012288A3 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
KR102863727B1 (ko) Ssdna를 절단하고 표적 dna를 검출하기 위한 v형 crispr/cas 효과기 단백질
Bonfiglioli et al. Tissue and intra‐cellular distribution of coconut cadang cadang viroid and citrus exocortis viroid determined by in situ hybridization and confocal laser scanning and transmission electron microscopy
US20100143909A1 (en) Method for detection of apple mosaic virus, primer set for the detection, and kit for the detection
US20100041035A1 (en) Identification of centromere sequences and uses therefor
US20100203500A1 (en) Method for detection of hop latent virus, primer set for the detection, and kit for the detection
AU681081B2 (en) Procedure for the detection and identification of viral and subviral pathogens
WO2021095798A1 (ja) 未分化マーカー遺伝子高感度検出法
Schoft et al. SYBR Green-activated sorting of Arabidopsis pollen nuclei based on different DNA/RNA content
CN104862317B (zh) 一种肝癌细胞特异性的适配子及其制备方法
CZ2012288A3 (cs) Hybridizacní sonda pro detekci viru Y u brambor
Zhang et al. FISH on plant chromosomes
CZ23929U1 (cs) Hybridizační sonda pro detekci viru Y u brambor
Wei et al. Detection of five viruses infecting dormant bulbs by TaqMan-based real-time RT-PCR
CN105039347B (zh) 一种与草甘膦特异结合的核酸适配体及应用
JP2006254750A (ja) コイヘルペスウイルス(khv)の検出法
Owari et al. Subcellular localization of minicircle DNA in the dinoflagellate A mphidinium massartii
KR101493910B1 (ko) 딸기잠재원형반점 바이러스 검출용 프라이머 세트 및 이의 용도
JP2017163861A (ja) ユリ類病害の病原菌検出用プライマーセットおよび検出方法
EP3617325B1 (en) Rna-guided endonuclease dna labeling
Stanton et al. In situ localization of citrus exocortis viroid RNA using an optimized RNAscope™ assay
KR20120029733A (ko) 유전자 변형 옥수수 mon863 및 mon810 검출용 키트
JP2007189991A (ja) 遺伝子の検出方法
JP2006101766A (ja) 遺伝子の発現レベルを指標とした穀物の食味判定方法
KR101510450B1 (ko) 담배둥근무늬 바이러스 검출용 프라이머 세트 및 이의 용도
CN119799942A (zh) 一种小麦抗秆锈病基因连锁分子标记、检测引物及应用