CZ23929U1 - Hybridizační sonda pro detekci viru Y u brambor - Google Patents

Hybridizační sonda pro detekci viru Y u brambor Download PDF

Info

Publication number
CZ23929U1
CZ23929U1 CZ201225972U CZ201225972U CZ23929U1 CZ 23929 U1 CZ23929 U1 CZ 23929U1 CZ 201225972 U CZ201225972 U CZ 201225972U CZ 201225972 U CZ201225972 U CZ 201225972U CZ 23929 U1 CZ23929 U1 CZ 23929U1
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
virus
potato
hybridization
buffer
probe
Prior art date
Application number
CZ201225972U
Other languages
English (en)
Inventor
Ptácek@Jirí
Domkárová@Jaroslava
Matoušek@Jaroslav
Original Assignee
Výzkumný ústav bramborárský Havlíckuv Brod, s.r.o
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Výzkumný ústav bramborárský Havlíckuv Brod, s.r.o filed Critical Výzkumný ústav bramborárský Havlíckuv Brod, s.r.o
Priority to CZ201225972U priority Critical patent/CZ23929U1/cs
Publication of CZ23929U1 publication Critical patent/CZ23929U1/cs

Links

Landscapes

  • Measuring Or Testing Involving Enzymes Or Micro-Organisms (AREA)

Description

Hybridizační sonda pro detekci viru Y u brambor
Oblast techniky
Řešení se týká využití molekulární detekce virové RNA viru Y v bramborách pomocí molekulární hybridizace s neradioaktivně značenou hybridizační sondou.
Dosavadní stav techniky
Virové choroby v našich klimatických, geografických a půdních podmínkách jsou velmi významné, a to nejen z důvodu jejich škodlivosti, ale i proto, že jsou u nás lepší podmínky pro jejich rozšiřování, ve srovnání se severněji položenými přímořskými státy. Virové choroby jsou způsobeny rostlinnými viry, které jsou přenosné sadbou, některé mechanicky šťávou a řadou živočišných vektorů. Jednotlivé viry vytvářejí kmeny, které se vyznačují různými projevy, agresivitou i škodlivostí. S jejich vizuálním projevem se můžeme setkat zejména na nati (různé formy mozaiky, zkadeření, nekrózy, deformace, stáčení listů, inhibice růstu apod.) a v některých případech i na hlízách (nekrózy slupky, dužniny hlíz atd.). Někdy může vizuální projev chybět. Rozdíly jsou v primárních a sekundárních příznacích choroby. Virové choroby, v závislosti na odrůdě, pěstitelských podmínkách a průběhu počasí, snižují výnosy o 10 až 80 % hmotn. (Rasocha a kol., 2007)
Y - viróza bramboru se může vyskytovat ve více kmenech. Příznaky se liší podle pěstované odrůdy a podle kmenu viru, kterým je rostlina bramboru napadena, od velmi slabých symptomů lehké mozaiky až po silné symptomy projevující se výraznou mozaikou, zkadeřením a nekrózou listů. Rozdíly jsou v symptomech po primární a sekundární infekci. Lehká mozaika se nejčastěji vyskytuje po primární infekci. Projevuje se často méně zřetelnými příznaky mozaik, slabě výrazným žloutnutím částí listů. Příznaky sekundární infekce (z nemocných hlíz) bývají výraznější. Těžká mozaika a kadeřavost bramboru se projevuje výraznou mozaikou listů, které jsou většinou zkadeřeny. U řady odrůd je potlačen růst, zjišťováno je nižší nasazení stonků. Listy, především spodního patra, žloutnou, často se ulamují a opadávají.
Čárkovitost bramboru se projevuje sekundárními příznaky již od začátku vzcházení a ty se zvýrazňují během růstu rostlin. Nejdříve se na listech spodního patra objevují méně výrazné, později velmi zřetelné čárky nebo kroužky a tečky - nekrózy. Ty jsou nejčastěji zřetelné na nervech rubu listů. Nekrózy postupně zachvacují celý list, který žloutne, odumírá a obvykle zůstává viset na stoncích. S nekrózami ve formě čárek se můžeme později setkat i na řapících listů a stoncích. Chorobu často provází silné zvrásnění listů, různé formy mozaiky a nekróz viditelných na vrchní straně listů.
Virus Y se může vyskytovat ve více kmenech, přičemž některé, řazené do Y-NTN, vyvolávají na hlízách mnoha odrůd onemocnění označené jako „Potatoe tuber necrotic ringspot disease“ PTNRD, To se zprvu, obvykle již pri sklizni, projevuje zduřelými narůžovělými až zahnědlými kroužky, které většinou nezasahují dužninu hlíz. Tyto příznaky bývají označovány jako zduřelá kroužkovitost hlíz bramboru. Během skladování se příznaky zvýrazňují, kroužky hnědnou, nekrotizují, mírně se propadají a zasahují i do několika mm dužninu hlíz. Tento jev bývá označován jako nekrotická kroužkovitost hlíz (Rasocha a kol., 2007).
Přítomnost virů se běžně zjišťuje laboratorními metodami, nejčastěji imunoenzymatickou metodou ELISA, která není vždy přesná a citlivá. Pro doplňková zjištění existuje řada testovacích rostlin a laboratorních metod, založených na molekulární detekci nukleové kyseliny. Metody detekce založené na těchto postupech pomocí polymerázové řetězové reakce jsou řádově citlivější než metody séroíogické, avšak kvůli jejich vysoké citlivosti a specifičnosti a vysoké variabilitě virové ribonukleové kyseliny viru Y bramboru však nejsou zcela spolehlivé.
- 1 CZ 23929 Ul
Podstata technického řešení
Uvedené nedostatky odstraňuje hybridizační sonda pro detekci viru Y u brambor podle technického řešení, jehož podstata spočívá v tom, že je tvořena vláknem deoryribonukleové kyseliny, jehož sekvence je komplementární k ribonukleové kyselině českého izolátu Y viru bramboru Nicola o složení PVY sondy
CAGATTGGTT CCATTGAATG CAAACTTCCA TACTCACCCG CTCCTTTTGG GCTAGTTGCG
GGGAAACGAG AAGTTTCAAC CACCACTGAC CCCTTCGCAA GTTTGGAGAT GCAGCTTAGT
121 GCGCGATTAC GACGGCAAGA GTTTGCAACT ATTCGAACAT CCAAGAATGG TACTTGCATG
181 TATCGATACA AGACTGATGC CCAGATTGCG CGCATTCAAA AGAAGCGCGA GGAGAGAGAA
241 AGAGAGGAAT ATAATTTCCA AATGGCTGCG TCAAGTGTTG TGTCGAAGAT CACTATTGCT
301 GGTGGAGAGC CACCTTCAAA ACTTGAATCA CAAGTGCGGA AGGGTGTTAT CCACACAACT
361 CCAAGGATGC GCACAGCAAA AACATATCGC ACGC, která je uložena v GenBank pod číslem AJ890346.1.
Hybridizační sonda podle technického řešení je charakterizována tím, že obsahuje alespoň jednu neradioaktivní značku, kterou je digoxigenin.
Hybridizační sonda podle technického řešení je komplementární k ribonukleové kyselině PVY pri molekulární hybridizaci, kdy se testovaný vzorek obsahující nukleové kyseliny nanese na pevný nosič (nylonová membrána), který se po firaci teplem a UV zářením inkubuje v přítomnosti hybridizační sondy pri teplotě 68 °C, čímž dojde k hybridizaci této sondy na virovou ribonukleovou kyselinu, pokud je tato přítomna ve fixovaném vzorku. Následujícím krokem dojde k odmytí těch molekul sondy, které nehybridizovaly s cílovou virovou RNA, čímž se odliší vzorky pozitivní (obsahující virus) od vzorků negativních. Sonda obsahuje jako neradioaktivní značku steroid digoxigenin, nej běžnější biochemický markér, který lze detekovat imunoenzymaticky inkubací s protilátkou zkonjugovanou s enzymem alkalickou fosfatázou. Po odmytí nenavázaných protilátek se membrána inkubuje s enzymatickým substrátem. V místech, kde jsou na membráně naneseny vzorky obsahující detekovaný virus, dochází k enzymatickému štěpení substrátu, doprovázeného (dle použitého substrátu) bud’ změnou barvy vzorku nebo emisí viditelného světla zachytitelného bud’ CCD kamerou nebo rentgenovým filmem.
Metodou dot-blot RNA-DNA hybridizace pro detekci virů bramboru v infikovaných rostlinách brambor se původci zabývali pro její možnou aplikaci pri testování rostlin v zemědělské praxi. Jejími hlavními výhodami jsou citlivost a specificita, která je zajištěna použitím vhodných primerů pri přípravě cDNA sondy a je dána výběrem sekvence určené pro účel detekce (její variabilitou či konzervovaností) a délkou této sekvence. Nanesení vzorků na membránu metodou dot-blot umožňuje zpracování velkého množství vzorků najednou.
Hybridizaci lze provádět i s několika sondami (pro detekci různých virů) současně, což je výhodné tehdy, je-li potřeba pouze vyřadit z výběru určenému k dalšímu pěstování rostliny napadené některým z daných virů, bez ohledu na to, kterým. To, že test není třeba provádět pro každý virus zvlášť, ušetří čas i finanční prostředky. Pri hybridizaci s neradioaktivně značenou sondou (například pomocí digoxigenin-ll-dUTP) není zapotřebí ani žádného speciálního vybavení, což ji činí použitelnou v zemědělské praxi. Přitom při srovnám s testy ELISA je hybridizace stejně citlivá či citlivější (Schubert a kol., 2005), a to až desetkrát. V pokusech původci prokázali, že je možné viry detekovat spolehlivě i z pouhých 0,15 pg listů pri použití libovolného způsobu značení.
-2CZ 23929 Ul
Další výhodou je možnost kvantifikace viru na úrovni nukleové kyseliny, a proto je tato metoda nepostradatelná při hodnocení vlivu genů rezistence (např. antisense RNA) na replikaci virů (Matoušek a kol, 1996).
Hybridizační sonda podle technického řešení umožňuje citlivé a spolehlivé stanovení přítomnosti PVY v testovaném vzorku, připraveném z jakékoliv části rostliny bramboru.
Na přiložených obrázcích 1 až 3 jsou zobrazeny záznamy eíektroforéz, které dokládají úspěšné použití hybridizační sondy podle technického řešení při stanovování viru Y u brambor.
Následující příklady provedení dokládají hybridizační sondu podle technického řešení, aniž by ji jakkoliv omezovaly.
Příklady provedení
Příklad 1
Příprava sondy
Pro získání DNA-RNA hybridizační diagnostické sondy specifické pro PVY byla klonována cDNA odpovídající proteinu PÍ PVY cDNA viru PVYN™ o délce 394 bp a byla připravena standardními metodami s použitím kitů Gene Amp RNA PCR Kit (Perkin-Elmer) a odpovídala pozici genu pro protein PÍ tohoto viru. Získaná cDNA byla amplifíko vána PCR s použitím Pwo polymerázy (BIOZYM, Diagnostic GmbH). Primery byly stejné jako pri reverzní transkripci, tj. Y2i4.234(5'-CCAGATTGGTTCCATTGAATG-3') a Y607-589 (5'-CAAAAACATATCGCACGC-3'). Ke 3 μΐ templátu (produktu z RT-PCR) bylo přidáno 8 μΐ 25 mM MgSO4, 10 μΐ 10x pufru, 8 μΐ 2,5 mM směsi deoxyribonukleotidů, 3 μΐ primem Y214-234 (1 μg.mΓ1), 3 μΐ primem Y«)7-589 (1 pg.ml'1), 64,2 μΐ H2O a 0,8 μΐ Pwo polymerázy. Po 3 min počáteční denaturaci pri 94 °C následoval 35x cyklus: 1 min denaturace při 94 °C, 1 min 20 s „annealing,, pri 52 °C, 1 min 20 s prodlužování nového vlákna při 72 °C. Po kontrolní elektroforéze byl PCR produkt (označovaný dále písmenem Q) izolován z agarózového gelu pomocí soupravy Gel Extraction Kit (Qiagen). Ke klonování byla použita speciální souprava PCRScriptTM Amp SK(+) Clonning Kit (Stratagene). Ligaci do plasmidu předcházel „polishing,, (začiŠtění konců) polymerázou Pfu: k 10 μΐ fragmentu Q bylo přidáno 1,3 μΐ „polishing,, pufru, μΐ deoxyribonukleotidů a 1 μΐ Pfu polymerázy. Reakce probíhala 30 min pri teplotě 72 °C. Po ní byla cDNA ligo vána T4 ligázou do plasmidu pCR-ScriptTM Amp SK(+). Ligační směs se skládala z 1 μΐ plasmidu, 1 μΐ 10x pufru, 0,5 μΐ ATP, 6,5 μΐ „polishing,, fragmentu, 1 μΐ T4 ligázy a 1 μΐ Srf I. Takto upravenými plasmidy pak byly transformovány kompetentní buňky E. coli.
Transformace probíhala následovně: 100 μΐ suspenze kompetentních buněk (skladovaných pri -70 °C) se nechalo rozpustit na ledu, poté byly přidány 2 μΐ ligační směsi (obsahující zhruba 100 ng plasmidu) a směs byla 30 min inkubována na ledu. Následoval teplotní šok (42 °C, 90 s) a min v ledu. Poté byly buňky kultivovány 2 h na třepačce při 37 °C v Erlenmayerových baňkách obsahujících 0,9 ml LB média. Získaná suspenze pak byla po 200 μΐ rozetřena na misky s LB médiem obsahujícím ampicilin (200 ng.ml'1), X-gal (4-bromo-5-chloro-3-indolyi-D-galaktosid) a ÍPTG (isopropyl-D-thiogalaktosid) (60 μg .ml·1). Bílé kolonie byly testovány na přítomnost požadovaného inzertu pomocí PCR následované elektroforézou v agarózovém gelu. Reakční směs pri PCR s bakteriemi obsahovala: 556 μΐ H2O, 80 μΐ pufru, 48 μΐ MgCl2, 64 μΐ směsi všech nukleotidů, po 24 μΐ každého příměru (primery Y2i4-234 a viz výše) a 4 μΐ Taq polymerázy (Promega). Tato směs byla rozdělena po 50 μΐ do 16 mikrozkumavek a do každé z nich byly špičkou pipety přidány bakterie z jedné kolonie (do poslední směs ze všech kolonií); cyklus byl stejný jako pri amplifikaci cDNA polymerázou Pwo (viz výše).
Plasmidy byly z bakterií izolovány s použitím pufrů od firmy Qiagen. Bakterie narostlé přes noc v tekutém LB médiu pri teplotě 37 °C za neustálého protřepávání byly třikrát sedimentovány při 3000 rpm 5 min. Poté byly resuspendovány ve 200 μΐ pufru PÍ (pufr s RNázou A) a bylo k nim přidáno 200 μΐ pufru P2 (pufr pro alkalickou lyži buněk). Po 5 min byla směs umístěna na led a
-3CZ 23929 Ul do každé se přidalo 220 μϊ pufru P3 (pro renaturaci plasmidu). Následovalo opatrné pomalé promíchání obsahu zkumavek, 10 min inkubace v ledu a centrifugace 5 min pri 13500 rpm. Supernatant byl převeden do nové zkumavky a k němu byla přidána v poměru 1 : 1 směs fenolu, chloroformu a izoamylalkoholu (24 : 24 : 1). Po homogenizaci byly vzorky centrifugovány 5 min při 13000 rpm, vodná fáze byla opět přepipetována do nových zkumavek. Následovala precipitace izopropanolem, který byl přidán v množství 0,7x objem vzorku. Po homogenizaci byla směs ponechána 1 h pri pokojové teplotě. Nakonec byl izopropanol důkladně odstraněn, plasmidy byly promyty 70% ethanolem, opatrně vysušeny v exikátoru a poté rozpuštěny v 50 μϊ TE-pufru (10 mM TRIS, 0,1 mM EDTA, pH 8). Takto připravené plasmidy byly použity jako templát pro reamplifikaci sekvence určené k přípravě sondy. Reamplifikace byly provedena s použitím polymerázy Pwo (BIOZYM, Diagnostic GmbH) výše uvedeným postupem.
cDNA viru PVYNTN o délce 394 bp byla připravena reverzní transkripcí izolované virové RNA a odpovídala genu pro PÍ protein tohoto viru. (pozice 214 až 607 dle databáze EMBL). Po amplifikaci PCR a začištění konců byla ligována do plasmidu pCR-Script, kterým pak byly transformovány kompetentní buňky E. coli, jak znázorňuje obr. 1, kde je záznam elektroforézy PCR produktů v agarózovém gelu. Pomocí PCR bylo testováno 15 klonů E. coli transformovaných plasmidem nesoucím cDNA viru PVY. Všechny vybrané klony obsahovaly plasmid s požadovaným inzertem, neboť u všech vznikl PCR produkt správné velikosti, který délkou odpovídá prvotním fragmentům získaným pri RT-PCR (vpravo).
Pro přípravu sondy PÍ určené k detekci viru PVY byl použit klon číslo 1, ze kterého byl izolován plasmid, jak je znázorněno na obr. 2, kde je záznam elektroforézy izolovaného plasmidu cDNA viru PVY. Vyznačené jsou dvě nej četnější formy plasmidu. Vlevo 1Kb markér.
Extrakce virové RNA pro DNA-RNA hybridizaci
Extrakce virové RNA byla prováděna s použitím dvou základních typů pufru. Prvním typem byl AMESS pufr (0,5 M octan sodný o pH 6,0, 10 mM MgCl2, 3% SDS, 20% ethanol a 1 M NaCl), druhým několik variant pufru sestaveného v laboratoři molekulární genetiky ÚMBR AV ČR, který byl nazván pracovní zkratkou „L„. Složení pufru E v optimálním variantě: 0,1 M Tris-HCl, (pH 7,5), 50 mM EDTA, 5% SDS, 1% merkaptoethanol.
1. AMESS pufr
Listy brambor byly rozetřeny s pískem a AMESS pufrem (0,6 ml pufru / 0,4 g listů) v předchlazených třecích miskách. Pak bylo přidáno 0,8 ml směsi chloroformu s izoamylalkoholem v poměru 24 : 1 a pokračovalo se v homogenizaci. Poté byl homogenát přelit z misky do mikrozkumavky a odstředěn (5 min, 13500 rpm). Supematant byl přepipetován do nové zkumavky a přidal se k němu stejný objem směsi formaldehydu (37%) a 20χ SSC (3 M NaCl, 0,3 M citrát sodný, pH 7,0) v poměru 2:3. Směs se po promíchání nechala denaturovat 15 min v lázni (60 °C), Pak se mikrozkumavka s extraktem prudce zchladila v ledu, v němž pak byla uchovávána i během nanášení vzorků na membránu.
2. pufr E
Listy brambor byly rozdrceny v třecí misce v tekutém dusíku, prášek z listů byl přesypán do nové vychlazené misky s pískem, kde k němu byl přidán pufr E (1,5 až 2 ml.g1 listů), a homogenizace pokračovala. Takto získaný homogenát byl převeden do mikrozkumavky a sedimentován 5 min pri 13500 rpm. Poté byl supematant opatrně odpipetován do nové mikrozkumavky. Po přidání stejného objemu směsi chloroformu s izoamylalkoholem (24 : 1) následovala znovu centrifugace 5 min pri 13500 rpm. Supematant byl opět odpipetován do nové zkumavky a k němu přidán stejný objem směsi formaldehydu (37%) a 20x SSC (3 M NaCl, 0,3 M citrát sodný, pH 7,0) v poměru 2 : 3. Po důkladném promíchání byla směs denaturována 15 min v lázni (60 °C), Pak byla mikrozkumavka s extraktem prudce zchlazena v ledu, v němž byla uchovávána i během nanášení vzorků na membránu.
-4CZ 23929 Ul
3. Nanášení RNA na membránu
Vzorky byly metodou dot-blot naneseny na pozitivně nabitou nylonovou membránu s póry o průměru 2 μιη (Nylon 66, Sigma), navlhčenou v roztoku lx SSC (0,15 M NaCl, 15 mM citrát sodný, pH 7). Poté byla RNA kovalentně navázána na membránu působením UV záření a zapečena 30 min pri 80 °C. Do dalšího použití byly membrány uchovávány uzavřené v polyethylenovém sáčku při 4 °C.
Byly používány tri různé postupy neradioaktivního značení cDNA sond:
1. DIG High Prime Labeling,
2. DIG Chem-Link Labeling,
3. PCR DIG Probe Synthesi.
Pokusy původců prokázaly použitelnost všech tří postupů přípravy cDNA sond pro DNA-RNA hybridizaci i na bázi RT-PCR produktů. První dvě metody využívají značení cDNA sondy buď pomocí digoxigenin-ll-dUTP metodou .gandom primed“ nebo pomocí speciálního produktu na bázi cis-platiny, vytvářející nekovalentní (koordinační) komplex s DNA přes N7 pozici guanosinových a adenosinových baží. Třetí postup využívá přímé značení DNA fragmentů v PCR reakci zabudováním DIG-11-dUTP. Těmito postupy byla značena hybridizační sonda podle technického řešení. Pracovní postupy jsou podrobně popsány v těchto komerčních soupravách firmy Roche, proto zde již nejsou uvedeny.
Hybridizace s neradioaktivně značenou sondou
Membrány s navázanou RNA byly inkubovány 2 h při 50 °C v pre-prehybridizačním roztoku (50 mM Tris-HCl, pH 8,0, 1 M NaCl, 1 mM Na2EDTA, 0,1% SDS) o objemu odpovídajícímu velikosti membrány (0,3 ml.cm'2). Prehybridizace se prováděla 2 h pri 50 °C v roztoku o složení: 5x SSC, 50% deionizovaný formamid, 0,1% N-laurylsarcosin, 0,02% SDS a 1/5 objemu blokovacího roztoku (10x SSC, 0,15 M citrát sodný, 1,5 M NaCl, pH 7,0, 10% SDS). Vlastní hybridizace s čerstvě denaturovanou (2 min při 98 °C) sondou probíhala přes noc za stejných podmínek a v roztoku o stejném složení jako prehybridizace. Objem hybridizačního roztoku byl 0,025 ml.cm'2 membrány. Po hybridizaci byly membrány promyty roztoky: nejprve 2x SSC, 0,1% SDS pri teplotě 18 až 23 °C po dobu 15 min (dvakrát), pak lx SSC, 0,1% SDS pri 50 °C 15 min (rovněž dvakrát) a na závěr byly opláchnuty (3 min) v pufru 1 (0,1 M kyselina maleinová, 0,15 M NaCl, adjustovaný na pH 7,5 pri 20 °C krystalickým NaOH).
Při imunologické detekci byla membrána inkubována 30 min pri teplotě 18 až 23 °C v pufru 2 (směs blokovacího roztoku a pufru 1 v poměru 1 : 10) (použitý objem odpovídal 1 ml.cm'2 membrány). Dalším krokem byla inkubace (30 min) v roztoku s protilátkami (150 mU.ml'1, použitý objem: 1 ml.cm'2), připraveném rozpuštěním koncentrovaného roztoku anti-DIG-AP konjugátu v pufru 2 (1 : 5000). Poté následovalo promytí pufrem 1 (2x 15 min v objemu odpovídajícímu 0,2 ml.cm'2) a inkubace (5 min) v pufru 3 o složení: 0,1 M Tris-HCl, 0,1 M NaCl, 50 mM MgCh, pH 9,5 (20 °C). Následně byla membrána umístěna do čerstvě připraveného roztoku NBT/BCIP (200 μΐ koncentrovaného roztoku NBT/BCIP rozpuštěného v 10 ml pufru 3), v němž bez přístupu světla probíhala barevná reakce (použitý objem: 0,1 ml.cm'2). Po dosažení požadované intenzity zbarvení byla reakce zastavena pětiminutovým promytím membrány v TE-pufru (10 mM TRIS, 1 mM EDTA, pH 8,0). Membrány byly foceny pomocí scaneru ASTRA 610 S (Umax).
Kontrolní hybridizace s radioaktivně značenou sondou
Membrána s navázanými vzorky RNA virů byla nejprve inkubována 2 h pri 50 °C v pre-prehybridizačním roztoku (50 mM Tris-HCl, pH 8,0, 1 M NaCl, 1 mM Na2EDTA, 0,1% SDS). Následovala prehybridizace v roztoku o složení: 50% formamid, 50 mM fosfátový pufr (pH 7,4), 5 mM Na2EDTA, 750 mM NaCl, 0,1% SDS, 0,3% PVP (polyvinylpyrrolidon), 0,3% BSA (hovězí sérový albumin), 0,3% Ficoll, 200 pg.ml'1 RNA opět 2 h pri 50 °C. Vlastní hybridizace s čerstvě zdenaturovanou (2 min pri 98 °C) sondou probíhala přes noc za stejných podmínek jako
- 5 CZ 23929 Ul prehybridizace. Objem hybridizačních roztoků byl 0,3 ml.cm 2 membrány. Po hybridizací byly membrány promyty roztoky: nejprve 2x SSC, 0,1% SDS při 50 °C po dobu 5 min, lx SSC, 0,1% SDS pri 55 °C 10 min, 0,5x SSC, 0,1% SDS pri 60 °C 5 až 10 min, v některých pokusech ještě navíc promytí 0,lx SSC, 0,1% SDS pri 60 °C 5 min.
Membrány pak byly exponovány (většinou přes noc) na přístroji STORM (Molecular Dynamics), z něhož byly pomocí programů Phosphor Imager a Image QuaNT získány obrázky i konkrétní naměřené hodnoty. Hodnoty radioaktivního signálu jsou udávány v jednotkách „spot volume“, které vyjadřují součin absorbance a plochy v mm2.
K odstraňování bílkovin byla používána směs chloroformu s izoamylalkoholem (24 : 1), dále io byla testována účinnost dalších dvou činidel, a to jednak roztoku fenolu, chloroformu a izoamylalkoholu (24 : 24 : 1), jednak samotný fenol. Výsledky jsou zobrazeny na obr. 3. Detekce viru PVYNrN (homí tri řady) a PVY° (spodní tri řady) u rostlin bramboru byla provedena pomocí dot-blot molekulární hybridizace s cDNA sondou. K extrakci virové RNA byl použit pufr E, k odstranění proteinů fenol (1. a 4. řada), roztok fenolu s chloroformem a izoamylalkoholem (IAA)
24 : 24 : 1 (2. a 5. řada) nebo roztok chloroformu s IAA v poměru 24 : 1 (3. a 6. řada). A - membrána hybridizovaná s radioaktivně značenou sondou (expozice 6 h), B - membrána hybndizovaná se stejnou sondou značenou digoxigeninem. 1 μΐ extraktu byl získán z 0,25 pg listů.
Ačkoliv se původci nezabývali přímo kvantifikací virů v rostlinách, může být takto rozpracovaná metoda detekce virů bramboru použitelná i pro relativní porovnávání množství uvedených virů v infikovaných rostlinách.
Hybridizační sonda podle technického řešení byla s úspěchem ověřena v praxi ve Výzkumném ústavu bramborářském v Havlíčkově Brodě, CZ.
Průmyslová využitelnost
Hybridizační sondu pro diagnostiku Y viru bramboru ie možno dodávat subjektům zabývajícím se detekcí rostlinných patogenů. Je možné též uživatelům (šlechtitelé, množitelé) dodávat membrány, na něž uživatelé nanesou své vzorky z testovaných rostlin a tuto membránu následně zašlou do laboratoře, kde bude pomocí hybridizační sondy provedena vlastní detekce.
Použitá literatura:
Matoušek, J„ Tměná, L., Dědič, P., Ptáček, J. and Krejčová, J.: PCR amplification and analysis of potato virus S (PVS) coat protein region as a source for anti-PVS antisense RNA systém. Vědecké práce, Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, 12: 43-52, 1996.
Rasocha, V., Hausvater, E., Doležal, P,: Virové choroby brambor a možnosti jejich omezení. Havlíčkův Brod, Výzkumný ústav bramborářský 2007. 8 s.
Schubert, J., Matoušek, J., Supp, P.: Stability of pathogen-derived Potato virus Y resistance in potato under fíeld conditions and some aspects of their ecological impact. - Γη: Wesseler J. Η. H. (ed.): Environmental Costs and Beneíits of Transgenic Crops, pp. 63-78, Springer Dordrecht, The Netherlands, 2005.

Claims (2)

  1. NÁROKY NA OCHRANU
    1. Hybridizační sonda pro detekci viru Y u brambor, vyznačující se tím, žeje tvořena vláknem deoxyribonukleové kyseliny, jehož sekvence je komplementární k ribonukleové kyselině Českého izolátu Y viru bramboru Nicola o složení PVY sondy 5 1 CAGATTGGTT CCATTGAATG CAAACTTCCA TACTCACCCG
    CTCCTTTTGG GCTAGTTGCG
    61 GGGAAACGAG AAGTTTCAAC CACCACTGAC CCCTTCGCAA GTTTGGAGAT GCAGCTTAGT
    121 GCGCGATTAC GACGGCAAGA GTTTGCAACT ATTCGAACAT 10 CCAAGAATGG TACTTGCATG
    181 TATCGATACA AGACTGATGC CCAGATTGCG CGCATTCAAA AGAAGCGCGA GGAGAGAGAA
    241 AGAGAGGAAT ATAATTTCCA AATGGCTGCG TCAAGTGTTG TGTCGAAGAT CACTATTGCT is 301 GGTGGAGAGC CACCTTCAAA ACTTGAATCA CAAGTGCGGA AGGGTGTTAT CCACACAACT
    361 CCAAGGATGC GCACAGCAAA AACATATCGC ACGC, která je uložena v GenBank pod číslem AJ890346.1.
  2. 2. Hybridizační sonda podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje alespoň 20 jednu neradioaktivní značku digoxigenin.
CZ201225972U 2012-04-27 2012-04-27 Hybridizační sonda pro detekci viru Y u brambor CZ23929U1 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ201225972U CZ23929U1 (cs) 2012-04-27 2012-04-27 Hybridizační sonda pro detekci viru Y u brambor

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CZ201225972U CZ23929U1 (cs) 2012-04-27 2012-04-27 Hybridizační sonda pro detekci viru Y u brambor

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ23929U1 true CZ23929U1 (cs) 2012-06-04

Family

ID=46209344

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ201225972U CZ23929U1 (cs) 2012-04-27 2012-04-27 Hybridizační sonda pro detekci viru Y u brambor

Country Status (1)

Country Link
CZ (1) CZ23929U1 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
Mandáková et al. Painting of Arabidopsis chromosomes with chromosome‐specific BAC clones
US20100143909A1 (en) Method for detection of apple mosaic virus, primer set for the detection, and kit for the detection
CN107400715B (zh) 十倍体长穗偃麦草专化分子标记与探针的开发及其应用
EP2090652A1 (en) Method for detection of hop latent virus, primer set for the detection, and kit for the detection
MacKenzie et al. RT-PCR and real-time RT-PCR methods for the detection of potato virus Y in potato leaves and tubers
Hema et al. Comparison of direct binding polymerase chain reaction with recombinant coat protein antibody based dot-blot immunobinding assay and immunocapture–reverse transcription–polymerase chain reaction for the detection of sugarcane streak mosaic virus causing mosaic disease of sugarcane in India
CN104195269B (zh) 一种检测番茄斑萎病毒的方法
Luigi et al. Development of quantitative real-time RT-PCR for the detection and quantification of Peach latent mosaic viroid
Singh et al. An alkaline solution simplifies nucleic acid preparation for RT-PCR and infectivity assays of viroids from crude sap and spotted membrane
CZ23929U1 (cs) Hybridizační sonda pro detekci viru Y u brambor
Zubáčová et al. Fluorescence in situ hybridization (FISH) mapping of single copy genes on Trichomonas vaginalis chromosomes
Pallás et al. Molecular hybridization techniques for detecting and studying viroids
Zhang et al. FISH on plant chromosomes
CN106521028B (zh) 一种用于同步检测4种虫传病毒的多重rt-pcr方法
CZ2012288A3 (cs) Hybridizacní sonda pro detekci viru Y u brambor
KR20140086234A (ko) 오이모자이크바이러스를 검출하기 위한 등온증폭 반응용 프라이머 조성물, 및 이의 이용
Scherthan Analysis of telomere dynamics in mouse spermatogenesis
JP2006504424A (ja) 検査方法
Hesse et al. Fluorescent labelling of in situ hybridisation probes through the copper-catalysed azide-alkyne cycloaddition reaction
Awan et al. Molecular detection of potato leaf roll polerovirus through reverse transcription polymerase chain reaction in dormant potato tubers
Dong et al. The use of FISH in chromosomal localization of transgenes in rice
CN1912131B (zh) 一种端粒酶活性定量检测方法及试剂盒
Sinha et al. Recent advances in early detection of plant diseases using molecular tools
KR101457275B1 (ko) 사탕무황화바이러스를 검출하기 위한 등온증폭 반응용 프라이머 조성물, 및 이의 이용
JP3007953B2 (ja) イネ縞葉枯病抵抗性の検出に用いるオリゴヌクレオチド

Legal Events

Date Code Title Description
FG1K Utility model registered

Effective date: 20120604

MK1K Utility model expired

Effective date: 20160427