CZ2011495A3 - Vyuzití alaptidu jako modifikátoru transdermální penetrace ve farmaceutických kompozicích pro humánní a veterinární aplikace obsahující nesteroidní antiflogistika a/nebo antipyretika-analgetika - Google Patents

Abstract

Resení se týká zpusobu vyuzívání jak mikronizovaného, tak nanonizovaného alaptidu, který jako farmaceutická pomocná látka ovlivnuje prostupnost jiných farmaceuticky aktivních látek pres kuzi. Tyto farmaceutické kompozice slozené z alaptidu jako farmaceutické pomocné látky, farmaceutických aktivních látek a ostatních farmaceutických pomocných látek lze pak vyuzít k príprave lékových forem, kterými lze ovlivnit hladinu léciva v lidském tele v case a uzít ho jak pro lokální, tak systémové podání.

Description

Oblast techniky:

Vynález se týká použití (S)-8-methyl-6,9-diazaspiro[4.5]dekan-7,10-dionu, známého pod INN názvem „alaptid“, jako modifikátoru transdermální penetrace nesteroidních protizánětlivých látek (neboli nesteroidních antiflogistik neboli NSAIDs) a/nebo antipyretik-analgetik ve farmaceutické formulaci vhodné pro transdermální aplikaci.

Dosavadní stav techniky:

Vývoj v oblasti lékových forem směřuje ke stále dokonalejším způsobům aplikace léčiv, které umožňují udržovat konstantní hladinu účinné látky v organismu. To například splňují i transdermální terapeutické systémy (TTS), které ovšem narážejí na problém nedostatečného nebo žádného průniku aktivních farmaceutických substancí (APIs) pře> kůži [1,2 ].

V roce 1975 Idson uvedl, že vnější vrstva kůže (epidermis) je limitujícím faktorem pro perkutánní absorpci a jakmile látka pronikne přes stratům corneum (rohová vrstva, zevní vrstva epidermis), tak je její absorpce zaručená [3],

Hledání chemických látek, které by zvyšovaly kožní permeabilitu, byla a je oblast rozsáhlých výzkumů v posledních několika desetiletích. Je známo více než 350 různých sloučenin, které byly označeny jako urychlovače, kterc narušují stratům corneum. Největší nárůst v počtu modifikátorů byl zaznamenán v 80. letech 20. století a v posledních letech lze říci, zeje aktivní fond těchto látek stabilní [4-8],

1. Struktura kožní bariéry

Kůže je nejrozlehlejší lidský orgán a skládá se ze tří základních funkčních vrstev: pokožky (epidermis), škáry (dermis) a podkožního vaziva (hypodermis). Kůže plní řadu rozmanitých funkcí, z nichž nej významnější je ochrana před ztrátou vody a mechanickými, chemickými, mikrobiálními a fyzikálními vlivy [9,10],

1. Epidermis zajišťuje především ochranné funkce kůže, z níž nejdůležitější je vnější rohová vrstva (stratům corneum), která se nejvíce podílí na bariérových vlastnostech kůže. Vrstvy pod stratům corneum jsou označovány jako živá epidermis (tloušťka asi 50-100 μτη), liší se od sebe tvarem, morfologií a stupněm diferenciace keratinocytů.

Stratům corneum je konečným produktem epidermální diferenciace buněk, skládá se z 15 až 25 vrstev buněk. Největšími buňkami jsou komeocyty (0,5 pm tloušťka, 30—40 pm šířka), neobsahují žádné organely, ale jsou vyplněny proteiny, z nichž 80 % tvoří vysokomolekulámí keratin. Intercelulámí prostor je vyplněn lipidy, které jsou uspořádány do několika dvojvrstev a mají netypické složení (obsahují především ceramidy, cholesterol a volné mastné kyseliny). Přibližně 14 % hmotnosti stratům corneum tvoří lipidy a navíc má tato vrstva velmi nízký obsah vody. Struktura stratům corneum bývá označována jako „cihly a malta“, kde komeocyty bohaté na keratin představují hydrofílní „cihly“ a lipidická matrix hydrofobní „maltu“ [9,10].

2. Dermis

Dermis (škára, corium) je silnější než epidermis (3-5 mm), skládá se především z vláknitých proteinů (kolagenu a clastinu), které vytvářejí fibroblasty, a interfibrilamího gelu tvořeného glykosaminoglykany. Vyskytují se zde endoteliální buňky a mastocyty a v případě zánětu se mohou objevit i lymfocyty a leukocyty. Obsahuje četná nervová zakončení, lymfatickc zásobení a cévní zakončení, pilosebaccální jednotky (vlasové folikuly, mazové žlázy) a potní

Pro zjednodušení jsou dokumenty dosavadního stavu techniky uváděny čísly a jejich seznam je uveden na konci této kapitoly na straně 5.

2_ žlázy, které jsou zde zakotveny. Vlasové folikuly a potní žlázy vyúsťují na povrch. Dermis je pevně připojena k pokožce (epidermis) bazální membránou [9,10],

3. Podkožní vazivo

Podkožní vazivo (hypodermis, těla subcutanea) je vrstva kůže pod škárou. V různých místech obsahuje více či méně tukových buněk, které slouží jako zásobárna energie a jsou v nich rozpuštěny vitamíny A, D, E a K. V podkožním vazivu se nachází Vater-Paciniho tělíska, která jsou receptory tlaku a tahu. Funkcí podkožního vaziva je izolovat a chránit svaly a nervy. Podkožní tuková vrstva určuje tvar a hmotnost celého těla [9,10].

2. Cesty průniku léčiva kůží

Transdermální absorpce léčiv do systémového oběhu zahrnuje průnik přes stratům comeum, živou epidermis a hlubší vrstvy kůže. Průnik přes nejméně propustnou vrstvu - stratům comeum - je limitující proces. Živá epidermis působí jako bariéra pouze pro průnik extrémně lipofílních sloučenin.

V existují tři hlavní možné cesty pro penetraci molekul léčiva přes neporušenou kůži, resp. stratům comeum:

1. cesta přes přídatné kožní orgány (mazové a potní žlázy a transfolikulámí cesta - přes vlasové folikuly) - zanedbatelný význam (malá plocha, 0,1 % celkového povrchu kůže),

2. transcelulámí cesta (přes komeocyty),

3. intercelulámí cesta (přes mezibuněčný prostor).

Jako nejpravděpodobnější se jeví 2. a 3. cesta průniku léčiv do organismu, obě tyto cesty se někdy označují souhrnně jako transepidermální. Většina látek překonává stratům comeum oběma cestami, nicméně se obecně se uvádí, že klíčovou roli v transdcrmálním transportu léčiv hraje intercelulámí cesta. V důsledku tohoto faktu většina přístupů jak zlepšit průnik léčiv přes kůži je směřována k ovlivnění rozpustnosti v lipidové oblasti stratům comeum anebo změně v uspořádání struktur v této oblasti [6-8].

3. Transdermální terapeutické systémy

Transdermální terapeutické systémy (TTS) jsou topické lékové formy, které zajišťují kontinuální přívod léčivé látky do systémového oběhu přes neporušenou kůži. Podstatnou vlastností TTS je na rozdíl od jiných topických lékových forem (mastí, krémů, gelů), že předávají zdravou kůží definované a přesné dávky léčiv, a to za definovanou časovou jednotku. Je určen vztah: plocha/dávka/čas. Předstupněm TTS byly polotuhé topické lékové formy, od nichž se očekával systémový účinek. TTS jsou již v některých indikacích běžně užívány, u řady léků jsou připravovány nebo jsou ve stadiu klinických zkoušek. Mezi transdermálně podávaná léčiva můžeme v současnosti zařadit glyceroltrinitrát, skopolamin, estrogeny (v kombinaci s gestageny), fentanyl, buprenorfin, testosteron, klonidin, propranolol, nikotin a oxybutinin. Mezi novější léčiva aplikovaná ve formě TTS patří např. antiparkinsonikum rotigotin. Ve vývoji nebo dokonce ve fázi klinického hodnocení je již celá řada nových léčiv - jako například fysostigmin, selegilin, inzulín nebo 5-fluorouracil [11-18], Pro TTS platí jistá omezení ze strany nároků na charakter léčiva. V prvé řadě je to rozpustnost léčiva v nosiči, dále schopnost penetrace (vstupu léčiva do kůže), permeace (průniku léčiva kůží) a následné resorpce do krevních nebo lymfatických cév. Aplikovaná dávka léčiva nesmí být vyšší než 25 mg/den (tento způsob aplikace je tedy vhodný pouze pro léčiva, která jsou vysoce účinná v malých dávkách, některé zdroje dokonce uvádí denní dávku 10 mg a méně); molekulová hmotnost léčiva by měla být menší než 500 (malé molekuly snadněji pronikají přes stratům comeum, léčiva v současné době aplikovaná transdermálně mají molekulovou

hmmotnost do 350); ideální log Po/w (lipofilita) je v rozmezí 1-3 (optimální rozpustnost ve vodě a lipidech je nutná pro průnik léčiva nejprve přes stratům corneum a poté přes vrstvy živé epidermis) a teplota tání léčiva by měla být nižší než 200 °C (souvisí s dobrou rozpustností). V neposlední řadě by léčivo nemělo způsobovat podráždění kůže a vyvolávat imunitní reakce [8,19].

Mezi výhody transdermálního podání patří velmi dobré farmakokinetickc vlastnosti aplikačních systémů - především schopnost udržet dlouhodobě vyrovnané hladiny účinných látek v plazmě, a to i léčiv s krátkým poločasem eliminace, tím se redukují vedlejší nežádoucí efekty vznikající v důsledku velkého kolísání koncentrace léčiva. Efektivně se také zamezí presystémové eliminaci aplikované dávky (především efektu prvního průchodu játry) a vlivům jako změna pH v GIT a interakce se současně podanými léčivy nebo potravou. TTS dále nabízí možnost aplikovat léčiva s užší terapeutickou šíří a při výskytu nežádoucích účinků okamžitě přerušit přívod léčiva do systému (na rozdíl od jiných lékových forem, kde toto není možné). Významnou výhodou je velmi snadná aplikace a bezbolestnost. TTS jsou ncinvazivní alternativou parenterálních, subkutánních a intramuskulámích injekcí.

Mezi hlavní nevýhody patří možnost podráždění kůže nebo alergizace složkami TTS (účinné látky nebo pomocné látky). Další nevýhodou je závislost absorpce léčiva na stavu kůže a částečně i na místě aplikace. Rozdíly ve stavbě a tloušťce kůže na různých částech těla způsobují velkou variabilitu v absorpci. Při dlouhodobé aplikaci TTS na stejné místo mohou kůži poškodit ovlivněním kožní mikroflóry a kožních enzymů. Z nevýhod lze také uvést delší dobu nástupu efektu, než se překoná kožní bariéra.

4. Akceleranty transdermální penetrace

Protože pouze některé molekuly, které mají vhodné fyzikálně-chemické vlastnosti (jak již bylo zmíněno výše), jsou schopné přecházet přes kůži samy o sobě, ale většina vyžaduje přítomnost určitých sloučenin, které zvýší penetraci molekul přes kůži. Jednou z možností, jak překonat kožní bariéru a zejména stratům corneum, je aplikovat léčivo společně s látkou, která dočasně sníží bariérovou funkci kůže. Pro tyto látky se vžilo označení chemické akceleranty transdermální penetrace (CATP).

Za akceleranty transdermální penetrace se v současné době považují sloučeniny, u kterých se předpokládá především jejich interakce s lipidovými součástmi stratům corneum, nebo komeocyty. Jsou to tedy látky, které jsou schopny specificky ovlivnit intercelulámí prostor mezi komeocyty, popřípadě pozměnit komeocyty hydratací nebo denaturací keratinu v nich obsaženého.

Mechanismus účinku urychlovačů není doposud přesně objasněn, jedná se však o nespecifické interakce se strukturami kůže založené na jejich fyzikálních vlastnostech. Urychlovače mohou působit jedním nebo kombinací více z následujících mechanism:

• rozrušují vysoce organizované struktury lipidů vc stratům corneum a tím zvyšují difuzní koeficient (takto působí např. kyselina olejová, Azon nebo terpeny);

• ovlivňují hodnotu rozdělovacího koeficientu účinné látky mezi vehikulem (léčivým přípravkem) a kůží a zvyšují rozpustnost účinné látky v kůži (typické pro propylenglykol, ethanol, Transcutol, A-mcthylpyrrolidin-2-on);

• zvyšují fluiditu lipidů a snižují difuzní odpor stratům corneum', • interagují s intracclulámími proteiny kůže;

• zvyšují termodynamickou aktivitu a stupeň nasyceni účinné látky vc vchikulu;

• hydratují stratům corneum.

Stejně jako na ostatní farmaceutické pomocné látky jsou na vlastnosti urychlovačů transdermální penetrace kladeny vysoké nároky. Ideální akcelerant by měl splňovat následující:

ς

Η/131 • nesmí být toxický, dráždivý a způsobovat alergické reakce;

• kožní bariéru by měl ovlivňovat rcverzibilnč, po odstranění z kůže by mělo dojít k úplnému a rychlému obnovení bariérových funkcí;

• měl by působit rychle a účinek by měl být předvídatelný a opakovatelný;

• nesmí mít žádný farmakologický účinek;

• působí pouze jednosměrně, tzn. umožnit vstup účinné látky do těla, ale zabránit ztrátě endogenního materiálu z těla;

• musí být fyzikálně a chemicky kompatibilní jak s léčivou látkou, tak i s ostatními excipienty v přípravku;

• přijatelný z kosmetického hlediska, včetně vhodných organoleptických vlastností;

• nenáročný na syntézu a ekonomicky přijatelný;

• v posledních letech je také kladen požadavek na jeho biodegradabilitu.

Z výše uvedeného vyplývá, že je takřka nemožné nalézt takový akcelerant, který by zcela vyhovoval všem požadavkům. Bohužel mnoho akcelerantů je toxických, na kůži působí dráždivě nebo způsobují alergické projevy. Tyto nežádoucí vlastnosti jsou také do jisté míry závislé na jejich koncentraci a četnosti použití. Mezi urychlovače transdermální penetrace se proto zařazují i sloučeniny, které vyhovují jen některým z výše uvedených požadavků. Také není jistě překvapením, že navzdory velkému množství připravených sloučenin, doposud nebyl vyvinut takový urychlovač, který by splňoval všechny požadavky [8].

5. Klasifikace akcelerantů transdermální penetrace

Z chemického hlediska se jedná o skupinu látek velmi nejednotnou, přesto lze v jejich strukturách vysledovat určité společné prvky. Velmi často obsahují fragment základních přirozených hydratačních faktorů (NMF), fyziologicky přítomných v kůži. Nejjednodušší částí vysledovatelnou v akceleračně účinných látkách je fragment X-CO-N=, kde X je -CHj-, -NH2, -NH~, přičemž by v molekule měl být vždy přítomen dlouhý alkylový či alkenylový (nejčastěji Cg až C20), přímý nebo rozvětvený řetězec, ve kterém mohou existovat další izostemí obměny.

Rozdílnost fyzikálně-chemických vlastností a odlišnosti v mechanismu účinku sloučenin zkoumaných jako akceleranty způsobuje problémy ve vytvoření jednoduchého schématu, které by zařazovalo jednotlivé sloučeniny do skupin. Obecně lze říci že mezi chemické akcelerátoty trandermální penetrace lze zařadit sloučeniny patřící mezi deriváty sulfoxidů, alkoholy a polyoly, amidy (acyklické, cyklické), mastné kyseliny a jejich estery, aminy, aminokyseliny a jejich deriváty, terpeny, cyklodcxtriny, tenzory a ostatní (např. kyselina salicylová a její estery, estery a amidy kyseliny klofibrové, akceleranty na bázi silikonu, kapsaicin a jeho syntetický analog nonivamid, inhibitory syntézy lipidů, enzymy, dendrimery, 2-nonyl-l,3-dioxolan). Podrobnější a ucelený přehled sloučenin, rozdělených do skupin na základě jejich struktur uvádí řada dalších prací [8].

6. Alaptid

Alaptid, (5^-8-methyl-6,9-diazaspiro[4.5]dekan-7,10-dion, viz Obr. 1, patří mezi látky inhibující uvolňování hormonu, který stimuluje mclanocyty (MIF), tj. L-prolyl-L-leucylglycinamidu. Použití samotného MIF jako terapeutického agens jc limitováno jeho snadnou enzymatickou hydrolýzou. Série spiroderivátů MIF byla připravena především proto, aby byla tato nevýhoda eliminována [19]. Jako nej lepší analog jak z hlediska enzymatické stability tak vzhledem kjeho farmakodynamickému profilu, byl vybrán alaptid. Kromě jiných efektů, byl u alaptidu prokázán významný hojivý účinek na experimentálních zvířecích modelech [20].

°τ^ΝΡ

H₃cP*nPo H (Sý8-methyl-6,9-diazaspiro[4.5]dekan-7,10-dion (Sýalaptid

Obrázek 1. Strukturní vzorec alaptidu.

Alaptid působí negativně na inhibici uvolňování hormonu stimulujícího melanocyty, a tím zvyšuje koncentraci melanocytů v epidermu. Melanocyty významně ovlivňují tvorbu a funkci keratinocytů prostřednictvím organel známých jako melanosomy [ 10,22,23],

Alaptid byl testován na diploidní linii buněk lidských embryonálních plic LEP-19 s koncentrací 5, 10 a 100 pg/ml média, kde vykázal stimulační účinek na růst a množení buněk bez transformačních změn jejich morfologie,

Alaptid prokázal velmi nízkou akutní toxicitu u potkana a myši; u samic potkanů dávka 1 g/1 na kg způsobila pouze 20% úmrtnost. Baterie testů pro hodnocení genotoxického účinku prokázala, že i desetinásobek předpokládané denní dávky lze považovat za bezpečný. Teratogenní a embryotoxický účinek alaptidu nebyl pozorován. Hodnocení subchronické a chronické toxicity bylo provedeno na dvou živočišných druzích, potkanech a psech, v dávkách 0,1; 1,0 a 20 mg/ml u potkanů; 0,1; 1,0 a 10 mg/ml u psů - žádné toxické efekty nebyly zaznamenány. Metabolická studie u potkana prokázala, že se alaptid vylučuje nezměněn, a to převážně (z 90 %) močí; obdobný metabolický profil byl zjištěn i u člověka.

Literatura

1. Prausnitz, M.R.; Mitragotri, S.; Langer, R. Nátuře Rev. Drug Discov. 2004, 3, 115-124.

2. Rabišková M. et al. Technologie léků, 3. přepracované a doplněné vydání. Galén Praha 2006.

3. Idson, B. J. Pharm. Sci. 1975, 64,901-924.

4. Pfister, W.R.; Hsieh, D.S.T. Pharm. Těch. 1990,14, 132-140.

5. Finnin, B.C.; Morgan, T.M. J. Pharm. Sci. 1999, 88, 955 958.

6. Karande, P.; Jain, A.; Ergun, K.; Kispersky, V.; Mitragotri, S. Proč. Nati. Acad. Sci. USA 2005, 102, 4688-4693.

7. Williams, A.C.; Barry, B.W. Chemical permeation enhancement. In: Enhancement in Drug Delivery; E.,Touitou; B.W., Barry; Eds.; CRC Press, Boča Raton, FL, USA, 2007, s. 233-254.

8. Jampílek, J.; Brychtová, K. Med. Res. Rev. 2011, 31, in press, DOI 10.1002/mcd.20227.

9. Forslind, B.; Lindberg, M. In: Skin. Hair, Nails: Structure and Function. Marcel & Dekker New York, NY, USA, 2004.

10. McGrath J.A., Eady R.A., Pope F.M. Rook’s textbook of dermatology, 7th ed. Blackwell Publishing, 2004.

11. Bcnson, H.A.E. Curr. Drug Deliv. 2005, 2, 23-33.

12. Delgado-Charro, M.B.; Guy, R.H. Transdermal Drug Delivery. In: Drug Delivery and Targeting; A.M., Hitlery; A.W., Lloyd; J., Swarbrick; Eds.; Taylor & Francis Ltd., London, UK, s. 207-236.

13. Swart, P.J.; Toulouse, F.A.M.; De Zeeuw, R.A. lni. J. Pharm. 1992, 88, 165-170.

14. Muller, W,; Peck, J.V. U.S. Patent 7,413,747, 2008.

15. Mollcr, H.J.; Hampel, H.; Hegeři, U.; Schmitt, W.; Walter, K. Pharmacopsychiaíry 1999, 32, 99 106.

16. Lee, K.C.; Chen, J.J. Neuropsychiatr. Dis. Treat. 2007, 3, 527 537.

17. Wong, T.W. Recent Pat. Drug Deliv. Formu!. 2009, 3, 8-25.

18. Chandrashekar, N.S.; Prasanth, V.V. Asian Pac. J. Cancer Prev. 2008, 9,437- 440.

19. Bos, J.D.; Meinardi, M.M.H.M. Exp. Dermatol. 2000, 9,165 169.

20. Kasafirck E. et al. Čs. pal. 231 227. 1986-, USpat. 5.318,973, 1994', Čs. pat. 260 899, 1989.

21. Kasaflrek E. et al. Ca. pat. 276 2 70. 1992.

22. James W., Berger T. Elston D. Andrews' diseases of Ihe skin: Clinical dermatology, lOth cd. Saunders, 2005, pp. 5-6.

23. Watt F.M. BíoEssays 1988, 8, 163-167.

c

Í6/-13

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je využití alaptidu strukturního vzorce I jako modifíkátoru transdermální penetrace nesteroidních protizánětlivých látek (nesteroidních antiflogistik, NSAIDs) a/nebo antipyretik-analgetik ve farmaceutické kompozici vhodné pro transdermální aplikaci, který způsobuje zvýšení, resp. snížení v závislosti na použitém nosném médiu (farmaceutické formulaci), absorpci/penetraci nesteroidních protizánětlivých látek (nesteroidních antiflogistik, NSAIDs), resp. antipyretik-analgetik do kůže a/nebo přes kůži tak, že se zvyšuje jejich koncentrace vmiste podání a/ncbo se zvyšuje jejich systémová koncentrace, nebo je zaručeno že léčiva působí pouze na povrchu/v povrchové vrstvě kůže a nepronikají do hlubších vrstev, resp. léčiva nemají systémové účinky. Využití alaptidu jako chemického modifíkátoru transdermální penetrace nesteroidních protizánětlivých látek (nesteroidních antiflogistik, NSAIDs) a/nebo antipyretik-analgetik, tedy jako farmaceutické pomocné látky, je zcela unikátní a teprve v této přihlášce, je poprvé tato možnost jeho využití, uvedena.

Dále jsou předmětem vynálezu originální farmaceutická kompozice pro transdermální aplikaci obsahující nesteroidní protizánětlivé látky (nesteroidní antiflogistika, NSAIDs) a/nebo antipyretika-analgetika vyznačující se tím, že zároveň obsahuje jako modifikátor transdermální penetrace alaptid, přičemž alaptid modifikuje permeabilitu nesteroidních protizánětlivých látek (nesteroidních antiflogistik, NSAIDs) a/nebo antipyretik-analgetik kůží a působí jako akcelerátor transdermální penetrace nebo naopak v závislosti na použité farmaceutické kompozici působí jako inhibitor průniku a zabraňuje systémovým účinkům. Tyto přípravky jsou vhodné jak pro lokální léčbu zánětů šlach, kloubů a svalů, způsobených úrazem, jako je vyvrtnutí kloubů, pohmoždění a natržení svalů a šlach nebo pro léčbu zánětlivých a degenerativních procesů v průběhu revmatických onemocnění nebo léčbu projevů mimokloubního revmatismu, tak i pro celkovou léčbu zánětlivých nebo různých degenerativních chorob kloubních, mimokloubního revmatismu a chorob páteře (revmatoidní artritida, osteoartróza a spondylartritida včetně ankylozující spondylitida, bolestivé vertebrogenní syndromy, psoriatická artritida, dnavá artritida, chondrokalcinóza, distorze kloubů a zhmoždění pohybového aparátu), pro akutní záchvaty dny nebo bolestivé posttraumatické a pooperační záněty a otoky, např. po zubních a ortopedických operacích, bolestivé a zánětlivé stavy v gynekologii, např. primární dysmenorea nebo adnexitida nebo adjuvantní léčby při těžkých bolestivých zánětlivých infekcích ucha, nosu nebo krku, např. při faryngotonsilitidě nebo otitidě nebo pro snižování teploty.

Podrobný popis vynálezu

Předmětem vynálezu je použití alaptidu strukturního vzorce I jako modifíkátoru transdermální penetrace nesteroidních protizánětlivých látek (nesteroidních antiflogistik, NSAIDs) a/nebo antipyretik-analgetik ve farmaceutické kompozici vhodné pro transdermální aplikaci, který způsobuje zvýšení, resp. snížení v závislosti na použitém nosném médiu (farmaceutické formulaci), absorpci/penetraci nesteroidních protizánětlivých látek (nesteroidních antiflogistik, NSAIDs) a/nebo antipyretik-analgetik do kůže a/nebo přes kůži tak, že se zvyšuje jejich koncentrace v místě podání a/nebo se zvyšuje jejich systémová koncentrace, nebo je zaručeno že léčiva působí pouze na povrchu (v povrchové vrstvě kůže a nepronikají do hlubších vrstev, resp. léčiva nemají systémové účinky). Využití alaptidu jako chemického modifíkátoru transdermální penetrace nesteroidních protizánětlivých látek (nesteroidních antiflogistik, NSAIDs) a/ncbo antipyretik-analgetik, tedy jako farmaceutické pomocné látky, je zcela unikátní a teprve zde, je poprvé tato možnost jeho využití, uvedena.

Alaptid byl nejprve testován v indikaci pomocné látky ovlivňující penetraci jiných látek přes kůži na modelovém léčivu theofylinu, jehož průměrná prostupnost se v kombinaci • · ·· · · · · ·· • · ♦ · ♦♦* • ······»· · · · · · ·· ··· ··· ·· ·····

W13t s mikronisovaným alaptidem zvýšila o cca 65 %. Dále byl testován prostup ibuprofenu přes kůži z prostředí propylen glykol/voda (1:1) a např. přidání 1 % alaptidu (vztaženo na množství ibuprofenu) zvýšilo penetraci o 113 % do 1 hod, o 147 % do 2 hod. Z hydroxyprolycelulózového gelu bez přidaného alaptidu prostoupilo přes kůži do 2 hod max. 0,78 % ibuprofenu. Přídavek 1 % alaptidu (vztaženo na množství ibuprofenu) zvýšilo penetraci o 177 % do 1 hod a o 246 % do 2 hod. Při koncentraci 0,1 % alaptidu ku množství ibuprofenu ve formulaci prošlo z hydroxyprolycelulózového gelu přes kůži po 30 min. o 177 % více, z oleokrému o 30 % více než bez použití alaptidu jako modifikátoru transdermální penetrace. Nímesulid z krému po 30 min s0,l % alaptidu procházel o 150 % lépe a s použitím 0,1 % nano-alaptidu procházel o 80 % více než z kompozic bez použití alaptidu jako pomocné látky. Meloxikam s použitím 0,1 % nano-alaptidu procházel po 30 min. o 383 % více než bez aplikace alaptidu. Prostup diklofenaku se po 30 min. s použitím 0,1 % alaptidu zvýšil o 124 %, při aplikaci nano-alaptidu o 1445 % v porovnání s penetrací diklofenaku bez použití alaptidu. Diklofenak z karbomerového hydrogelu s použitím 0,1 % nano-alaptidu procházel po 30 minutách o 77 % více než bez aplikace alaptidu a z prostředí hydromasti se prostup diklofenaku po 30 minu ách s použitím 0,1 % alaptidu zvýšil o 42%.

Použitý alaptid v mikronisované formě měl velikost částic 50-80% do 10 Max Feret, měřeno mikroskopem NIKON Optiphot 2 a digitální kamerou VDS CCD-1300F.

Použitý alaptid ve formě nanočástic byl připravován pomocí nanomlýnu NETZSCH s použitím skleněných kuliček. Velikost částic nanonizovaného alaptidu byla měřena pomocí přístroje NANOPHOX (0138 P) Sympatec, velikost částic X50-X90 do 900 nm.

Alaptid, jako farmaceutická pomocná látka ovlivňující prostup léčiv do/přes kůži, může být tedy ve farmaceutických kompozicích kombinován s různými nesteroidními protizánětlivými látkami (nesteroidních antiflogistiky, NSAIDs); např. fenylbutazonem, oxyfenbutazoncm, kebuzonem, tribuzonem, sulfmpyrazonem, azapropazonem, mofebutazonem, klofezonem, suxibuzonem, kys. flufenamovou, niflumovou, mefenamovou, tolfenamovou, meklofenamovou, aklantátem, etofenamátem, flunixinem, ibufenakem, alklofenakem, diklofenakem, indometacincm, acemetacinem, tropesinem, sulindakem, lonazolakem, tolmetinem, ketorolakem, nabumetonem, fenbumetonem, indobufenem, zomepirakem, bumadizonem, etodolakem, fentiazakem, difenpiramidem, oxametacinem, proglumetacinem, aceklofenakem, bufexamakem, felbinakem, bendazakem, fentiazakem, nifenazonem, ibuprofenem, naproxenem, ketoprofenem, suprofenem, flurbiprofenem, flobufenem, pirprofenem, fenoprofenem, fenbufenem, benoxaprofenem, indoprofenem, oxaprozinem, ibuproxamem, dexibuprofenem, flunoxaprofenem, almínoprofencm, dexketoprofenem, vedaprofenem, carprofenem, tepoxalinem, kys. tiaprofenovou, tenoxikamem, droxicamem, lomoxicamem, piroxikamem, meloxikamem, isoxikamem, nimesulidem, celecoxibem, rofecoxibem, valdecoxibem, parecoxibem, etoricoxibem, lumiracoxibem, fírocoxibem, robenacoxibem, mavacoxibem, cimicoxibcm, prochazonem, orgoteinem, feprazonem, diacereinem, momiflumátem, tenidapem, oxaceprolem, glukosaminem, benzydaminem, glukosaminoglykanem polysulfátu, chondroitinem sulfátu, pentosanem polysulfátu, aminopropionitrilu a dalšími NSAIDs ze skupin salicylátů, pyrazolidindionů, fenamátů, derivátů arylalkanových kyselin (fenaků, profenů), oxikamů, selektivních inhibitorů COX II a dalších nesteroidních látek jejichž mechanismus účinku souvisí s inhibicí metabolické kaskády kyseliny arachidonové a tvorby prozánětlivých působků prostacyklínů, prostaglandinů, tromboxanů a leukotrienů. Rovněž tak může být alaptid ve farmaceutických kompozicích kombinován s různými antipyretiky-analgetiky, např. paracetamolem, bucetincm, propacctamolcm, kys. salicylovou, acetylsalicylovou, cholin salicylátcm, lysin salicylátem, salicylátcm sodným nebo draselným, imidazol salicylátem, morpholin

Í8/T3T • · · · · · ·· ·· · · · · • · · ♦ · · • « « · · · · • · · · · · ··« ··· ·· ·· salicylátem, salsalátem, ethenzamidem, guacetisalem, karbasalátem vápenatým, salicylamidem, methylsalicylátem, aloxiprinem, lysin acctylsalicylátem, bcnorilátcm, kys. gentisovou, dipyrocetylem, diflunisalem, fenazonem, aminofenazonem, propyfenazonem, ramifenazonem, metamizoletn, rimazolicm, glafeninem, floctafeninem, viminolem, nefopamem, flupirtinem, ziconotidem, mentholem, nabiximolem; a dalšími antipyretiky/analgetiky ze skupin anilinů, derivátů kyseliny salicylové, pyrazolonů a dalšími látky ovlivňující termoregulaci organismu, resp. náležející mezi neopioidní analgetika.

Dále jsou předmětem vynálezu originální farmaceutické kompozice pro humánní a veterinární aplikace vyznačující se kombinací alaptidu jako farmaceutické pomocné látky s nesteroidními protizánětlivými látkami (nesteroidními antiflogištiky, NSAIDs) a/nebo antipyretikyanalgetiky v základu masťovém, krémovém, gelovém nebo transdermálním terapeutickém systému, přičemž alaptid upravuje permeabilitu nesteroidních protizánětlivých látek (nesteroidních antiflogistik, NSAIDs) a/nebo antipyretik-analgetik kůží a působí jako modifíkátor transdermální penetrace. Jako protizánětlivé nesteroidní látky mohou být použity např. fenylbutazon, oxyfenbutazon, kebuzon, tribuzon, sulfinpyrazon, azapropazon, mofebutazon, klofezon, suxibuzon, kys. flufenamová, niflumová, mefenamová, tolfenamová, meklofenamová, aklantát, etofenamát, flunixin, ibufenak, alklofenak, diklofenak, indometacin, acemetacin, tropesin, sulindak, lonazolak, tolmetin, ketorolak, nabumetonu, fenbumeton, indobufen, zomepirak, bumadizon, etodoiak, fentiazak, difenpiramid, oxametacin, proglumetacin, aceklofenak, bufexamak, felbinak, bendazak, fentiazak, nifenazon, ibuprofen, naproxen, ketoprofen, suprofen, flurbiprofen, pirprofen, flobufen, fenoprofen, fenbufen, benoxaprofen, indoprofen, oxaprozin, ibuproxam, dexibuprofen, flunoxaprofen, alminoprofen, dexketoprofen, vedaprofen, carprofen, tepoxalin, kys. tiaprofenová, tenoxikam, droxicam, lomoxicam, piroxikam, meloxikam, isoxikam, nimesulid, celecoxib, rofecoxib, valdecoxib, parecoxib, etoricoxib, lumiracoxib, firocoxibu, robenacoxib, mavacoxib, cimicoxib, prochazon, orgotein, feprazon, diacerein, momiflumat, tenidap, oxaceprol, glukosamin, benzydamin, glukosaminoglykan polysulfát, chondroitin sulfát, pentosan polysulfát, aminopropionitril tedy NSAIDs ze skupin salicylátů, pyrazolidindionů, fenamátů, derivátů arylalkanových kyselin (fenaků, profenů), oxikamů, selektivních inhibitorů COX II a dalších nesteroidních látek jejichž mechanismus účinku souvisí s inhibicí metabolické kaskády kyseliny arachidonovc a tvorby prozánětlivých působků prostacyklinů, prostaglandinů, tromboxanů a leukotrienů. Jako antipyretika-analgetika může být využito např. paracetamolu, bucetinu, propacetamolu, kys. salicylové, acetylsalicylové, cholin salicylátů, lysin salicylátů, salicylátů sodného nebo draselného, imidazol salicylátumorpholin salicylátů, salsalátu, ethenzamidu, guacetisalu, karbasalátu vápenatého, salicylamidu, methylsalicylátu, aloxiprinu, lysin acetylsalicylátu, benorílátu, kys. gentisové, dipyrocetylu, diflunisalu, fenazonu, aminofenazonu, propyfenazonu, ramifenazonu, metamizolu, rimazolia, glafeninu, floctafeninu, viminolu, nefopamu, flupirtinu, ziconotide, mentholu, nabiximolu a dalších antipyretik-analgetik ze skupin anilinů, derivátů kyseliny salicylové, pyrazolonů a dalších látek ovlivňující termoregulaci organismu, resp. náležející mezi neopioidní analgetika.

Samotný alaptid se vyznačuje velmi nízkou rozpustností; jeho rozpustnost ve vodě je 0,1104 g/100 ml, v ethanolu 0,1011 g/100 ml a ve směsi voda:ethanol 1:1 je 0,3601 g/100 ml; jeho log Fwoct je 1,39. Pokud je však alaptid aplikován spolu s excipienty, resp. kombinací excipientů, které zvyšují jeho rozpustnost (např. Tween 20, Tween 80, Makrogol 4000, Makrogol 6000, propylenglykol, laurylsíran sodný, poloxamer, Pluronic, polyethylenether bobřího oleje (Cremophor EL) nebo různé PEG-deriváty (PEG-stearáty, PEG-estcry mastných kyselin, PEGg-dcriváty glyceridů mastných kyselin, PEG-D-a-tokoferol, cyklodextriny a jejich deriváty (např. hydroxypropyl-P-cyklodextrin),

Mi • * «« ·· · · e · ·· * *· * ·♦ ·· • · ··«« ♦ · • ··**·*· · * • · · ♦ · · · * ··· ··· ·· ·· ··· ··· dextrany a jejich deriváty, pcktiny a jejich sole a deriváty, glukany a jejich deriváty, chitosan a jeho deriváty, methyl celulosy a jejich sole a deriváty) v základu masťovčm, hydrogelovém nebo krémovém, resp. transdermálním terapeutickém systému lze alaptid použít v koncentraci 0,001 až 5 % jako chemický akcelerátor transdermální penetrace, který podporuje zvýšení absorpcc/penetrace nesteroidních protizánětlivých látek (NSAIDs), resp. antipyretik/analgetik do kůže a/nebo přes kůži tak, že se zvyšuje jejich koncentrace v místě podání a/nebo se zvyšuje jejich systémová koncentrace. Použití těchto aduktů se jeví jako velmi výhodné pro přípravu farmaceutické kompozice pro aplikaci. Adukty se připraví mícháním vodných roztoků solubilizačních nebo komplexujících látek s alaptidem. Po ukončení míchání se adukt použije pro přípravu lékové formy nebo se rozpouštědlo odpaří a tuhý odparek se použije na přípravu lékové formy.

Podobně jako využití aduktů alaptidu s povrchově aktivními látkami nebo látkami komplexujícimi (viz výše), může být využita příprava nanočástic alaptidu, které se připraví mletím alaptidu s emulgátory a dalšími stabilizátory. Nanočástice alaptidu byly připravovány procesem dispergace technikou mokrého mletí ve vodném roztoku modifikátoru povrchu. Takto vzniklá suspenze se mele pomocí kuličkového mlýna v přítomnosti mlecího media, což předpokládá rozbití větších mikrometrových částic do nanočástic. Jako smáčedla mohou být použity např. deoxycholát sodný, laurylsíran sodný, poloxamer, povidon, Makrogol 6000. Mlecí kuličky mohou být polystyrénové, keramické nebo skleněné.

Výše uvedenými postupy může být získán modifikovaný alaptid, který vykazuje optimalizovanou rozpustnost, resp. upravené fyzikálně-chemické vlastnosti v závislosti na modifikaci, tedy optimalizovaný pro konkrétní složení základu masťového (oleomast, hydromast), krémového (oleokrém, hydrokrém), hydrogelového nebo pro transdermální terapeutický systém. Samotný alaptid nebo nano-alaptid nebo adukty alaptidu je pak možno použít jako farmaceutických pomocných látek do farmaceutických kompozic určených pro humánní a veterinární aplikace jako chemický modifikátor transdermální penetrace, který ovlivňuje absorpci/penetraci nesteroidních protizánětlivých látek (nesteroidních antiflogistik, NSAIDs) a/nebo antipyretik-analgetik do kůže a/nebo přes kůži tak, že se zvyšuje jejich koncentrace v místě podání a/nebo se zvyšuje jejich systémová koncentrace.

Podle základů polotuhých přípravků se obecně rozlišují oleomasti/hydromasti, oleokrémy/hydrokrémy a hydrogely. Alaptid jak povrchově neupravovaný tak povrchově modifikovaný i ve formě nanočástic byl aplikován do základu masťového, krémového i gelového v množství od 0,1 do 5 % celkového složení přípravku.

Jako pomocné látky v hydrofobních oleomastech mohou být použity:

• směs bílé nebo žluté vazelíny a hydratovaný vosk z ovčí vlny, • směs bílé nebo žluté vazelíny, tekutého parafínu a vosku, resp. hydratovaný vosk z ovčí vlny, • směs slunečnicového oleje a stabilizovaného vepřového sádla a hydratovaný vosk z ovčí vlny, • směs cetylalkoholu, bílého vosku, vepřového sádla a hydratovaný vosk z ovčí vlny, • směs dimetikonů (polydimethylsiloxany), hydratovaného vosku z ovčí vlny nebo cetylalkoholu nebo glyccrolmonostearátu a isopropylmyristátu ve vazelíně (bílé nebo žluté), tekutém parafínu nebo rostlinných olejích.

* * · * ·♦ * • ·«»*··*

Η/u

Jako pomocné látky v hvdromastech mohou být použity směsi nízko a vysokomolekulámich makrogolů, např. 300 a 1500 (1:1).

Jako pomocné látky v oleokrémech mohou být použity:

• směs bílé nebo žluté vazelíny, tekutého parafínu, pevného parafínu, vosku z ovčí vlny, včelího vosku, stabilizovaného vepřového sádla (např. komerčně dostupný základ Synderman®), • směs bílé nebo žluté vazelíny, tekutého parafínu, pevného parafínu, vosku z ovčí vlny, stearátu hlinitého (např. komerčně dostupný základ Pontin®), • směs včelího vosku, tekutého parafínu, pevného parafínu, vosku z ovčí vlny, stearátu zinečnatého, stearátu hlinitého, vody čištěné, methylparabenu, propylparabenu, tetraboritanu sodného a Arlacelu 481 (sorbitan oleát, hydrogenovaný castor oil, včelí vosk, kyselina stearová), (např. komerčně dostupný základ Cutilan®).

Jako pomocné látky v hydrokrémech mohou být použity:

• směs bílé nebo žluté vazelíny, tekutého parafínu, cetylstearyl alkoholu (Aniontová mast emulgující, dle ČL 2009) a vody čištěné, methylparabenu, propylparabenu (Aniontový krém, dle ČL 2009), • směs bílé nebo žluté vazelíny, tekutého parafínu a cetylstearyl alkoholu a Polysorbátu 60 (Neiontová mast emulgující, dle ČL 2009) a propylenglykolu a vody čištěné, methylparabenu, propylparabenu (Neiontový krém, dle CL 2009), • směs monoglyceridů nebo diglyceridů mastných kyselin a etoxylovaných mastných alkoholů nebo etoxylovaných esterů mastných kyselin nebo etoxylovaných esterů mastných kyselin a sorbitanu a směs antímikrobiálních látek (např. komerčně dostupný základ Neo-Aquasorb®).

Jako pomocné látky v hydrogelech mohou být použity:

• směs methylcelulosy, glyccrolu 85%, vody čištěné (Sliz z methylcelulosy, dle ČL 2009) a methylparabenu a propylparabenu, • směs sodné soli karboxymcthylcelulosy, glycerolu nebo sorbitolu nebo propylenglykolu, vody čištěné a methylparabenu a propylparabenu, • směs tekutého parafínu, pevného parafínu, stearyl alkoholu, propylenglykolu, Slovasolu 2430, polyakrylátů (Carbomery), trolaminu, vody čištěné, methylparabenu a propylparabenu (např. komerčně dostupný základ Ambiderman®).

Příklad složení masti s alaptidu 0,01 až 100 % w/w vztaženo na léčivo a 1 až 10 % nesteroidniprotizánětlivé látky (NSAID) a/nebo antipyretika-analgetika může být následující: alaptid 0,001 až 10 g, léčivo 1 až 10 g, cera lanae hydrosa 65 až 75 g, vaselinum flavum 10 až 20 g, paraffinum liq. do 100 g.

Příklad složeni krému s alaptidu 0,01 až 100 % w/w vztaženo na léčivo a 1 až 10 % nesteroidniprotizánětlivé látky (NSAID) a/nebo antipyretika-analgetika může být následující: alaptid 0,001 až 10 g, léčivo 1 až 10 g, Cremor Neo-Aquasorbi 80 až 95 g, propylenglykol do 100 g.

Příklad složení hydrogelu s alaptidu 0,01 až 100 % w/w vztaženo na léčivo a I až 10 % nesteroidniprotizánětlivé látky (NSAID) a/nebo antipyretika-analgetika může být následující: alaptid 0,001 až 10 g, léčivo 1 až 10 g, Ung. carboxymethylcellulosi (cerboxymethylcel. natrium 5 g, makrogol 300 lOg, propylenglykol 2,5g, methyl parabel 0,2 g, propyl parabel 0,2 g, aqua 87,3g) do 100 g.

• * ·· ·· · ·· *· · · « ··* • * · · ··· /VI ·«··»·* ··· ··· ·♦ ···*·

Tento přístup je podrobně popsán v následujících příkladech.

Použitý alaptid v mikronisované formě měl velikost částic 50-80% do 10 Max Feret, měřeno mikroskopem NIKON Optiphot 2 a digitální kamerou VDS CCD-1300F.

Použitý alaptid ve formě nanočástic byl připravován pomocí nanomlýnu NETZSCH s použitím skleněných kuliček. Velikost částic nanonizovaného alaptidu byla měřena pomocí přístroje NANOPHOX (0138 P) Sympatec, velikost částic X50-X90 do 900 nm.

In vitro experimenty penetrace léčiv, resp. celých formulací za přítomnosti alaptidu jako chemického transdermálního enhanceru bylo prováděno za použití Franzovy difúzní cely a jako modelová membrána byla použita prasečí kůže získaná z vnější části ucha (Sus scrofa f. domestica). PenetraČní in vitro experimenty přes kůži byly prováděny pomocí Franzovy difuzní cely (donorová část o objemu 1 ml, povrch 63,585 mm²; receptorová část 5,2 ml), SES-Analysesysteme, Německo. Primární screening s alaptidem jako chemickým modifikátorem transdermální penetrace byl prováděn s theofylinem. Toto léčivo se při penetračních experimentech běžně používá jako modelová látka, protože se vyznačuje střední polaritou a samo proniká kůží velmi omezeně.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1: Procenta prostupu theofylinu (TEO) přes kůži v závislosti na množství mikronizovaného alaptidu (ALA) v čase z vody do pufru pH = 7,4. Z původního množství dávkovaného TEO procházelo bez přidaného ALA do 1 hod max. 0,24 % TEO. Přidání 1 mg ALA nemělo výrazný vliv na prostupnost TEO, přidání 10 mg ALA již tuto permeaci zvýšilo cca 1,5 násobně do 1 hod; cca 1,7 násobně do 2 hod. Po 24 hod se neprojevil vliv množství ALA.

Obr. 2: Procenta prostupu theofylinu (TEO) přes kůži v závislosti na množství mikronizovaného alaptidu (ALA) v čase - z prostředí pH = 7,4. Přidáním 1 mg ALA do systému se prostupnost TEO neprojevila zvýšením v krátkém časovém intervalu do 2 hod, ale již od 4 hodiny byla vyšší o 15 % a po 24 hod byla vyšší o 63 %. Přidáním 10 mg ALA do systému se zvýšila průměrná prostupnost o cca 65 %

Obr. 3: Procenta prostupu theofylinu (TEO) přes kůži v závislosti na množství mikronizovaného alaptidu (ALA) v čase z prostředí voda/propylenglykol (PG) 1:1. Přidáním 1 mg ALA do systému s propylenglykolem se prostupnost TEO do 2 hodiny zvýšila cca o 35 %, ale poté se snižovala a po 24 hod byla vyšší jenom cca o 10 %. Přidáním 10 mg ALA do systému se zvýšila průměrná prostupnost o cca 180 % do 1 hod a opět se s časem snižovala.

Obr. 4: Prostup ibuprofenu (IBU) přes kůži z prostředí propylen glykol/voda (1:1) v závislosti na množství mikronizovaného alaptidu (ALA) v koncentracích 0,1 %; 1 %; 10 %. Z původního množství dávkovaného IBU procházelo bez přidaného ALA do 2 hod max. 0,36 % IBU. Přidání 1 mg ALA zvýšilo prostupnost IBU o 20 %. Nejvyšší prostupnost byla zaznamenána po přidání 10 mg (1 %) ALA, kde to permeaci zvýšilo o 113 % do 1 hod; o 147 % do 2 hod. Zvýšení ALA až na 100 mg (10 %) ALA snížilo prostup IBU.

Obr. 5: Prostup ibuprofenu (IBU) přes kůži z hydroxyprolycelulozoveho gelu v závislosti na množství mikronizovaného alaptidu (ALA) v čase. Byla připravena směs v 1 % koncentraci ibuprofen gel ve směsi propylenglykol/voda 1:1. Byl přidáván alaptid mikronizovaný v koncentracích 0,1%; 1%; 10%. Z původního množství dávkovaného IBU procházelo bez přidaného ALA do 2 hod max. 0,78 % IBU.

Ί-2,

	«
	• o	t ·	• ·	• ·	• ·
	•	• ·	««	•
		* ♦ ·	• · ·	•
	*	• ·	* ·	•
• e	·· ·	·		·· ·	··

Nejvyšší prostupnost byla zaznamenána po přidání 10 mg (1 %) ALA, kde to permeaci zvýšilo o 177 % do 1 hod a o 246 % do 2 hod. Zvýšení ALA až na 100 mg (10 %) ALA zvýšilo prostup IBU o 74 % do 2 hod.

Obr. 6: Srovnání prostup ibuprofenu (IBU) přes kůži z různých prostředí bez přítomnosti a s 0,1% množstvím (vztaženo na IBU) mikronizovaného alaptidu (ALA) v čase: substance ze směsi propylenglykol/voda 1:1, z hydroxyprolycelulozoveho gelu a z oleokrémového základu.

Obr. 7 Srovnání prostup nimesulidu (NIM) přes kůži z různých prostředí bez přítomnosti a s 0,1% množstvím (vztaženo na NIM) mikronizovaného nebo nano alaptidu (ALA) v čase: substance z prostředí pH = 7,4 a z oleokrémového základu.

Obr. 8: Srovnání prostupu mcloxicamu (MEL) přes kůží z prostředí pufru pH - 7,4 bez přítomnosti a s 0,1% množstvím (vztaženo na MEL) mikronizovaného nebo nanoalaptidu (ALA) v čase.

Obr. 9: Srovnání prostupu substance kyseliny acetylsalicylove (ASA) přes kůži z prostředí pufru pH = 7,4 nebo z prostředí voda/propylenglykol (PG) 1:1 bez přítomnosti a s 0,1% množstvím (vztaženo na ASA) mikronizovaného nebo nano-alaptidu (ALA) v čase.

Obr. 10: Srovnání prostupu substance paracetamolu (PAR) přes kůži z prostředí pufru pH = 7,4 nebo z prostředí voda/propylenglykol (PG) 1:1 bez přítomnosti a s 0,1% množstvím (vztaženo na PAR) mikronizovaného nebo nano-alaptidu (ALA) v čase.

Obr. 11: Srovnání prostupu substance diklofenaku (DIK) přes kůži z prostředí pufru pH = 7,4 nebo z prostředí voda/propylenglykol (PG) 1:1 bez přítomnosti a s 0,1% množstvím (vztaženo na DIK) mikronizovaného nebo nano-alaptidu (ALA) v čase.

Obr. 12: Srovnání prostupu substance diklofenaku (DIK) přes kůži z prostředí karbomcrovcho hydrogelu bez přítomnosti a s 0,1% množstvím (vztaženo na DIK) mikronizovaného nebo nano-alaptidu (ALA) v čase.

Obr. 13: Srovnání prostupu substance diklofenaku (DIK) přes kůži z prostředí hydroxypropyicelulozoveho gelu bez přítomnosti a s 0,1% množstvím (vztaženo na DIK) mikronizovaného (ALA) v čase.

Obr. 14: Srovnání prostupu substance diklofenaku (DIK) přes kůži z prostředí hydromasti bez přítomnosti a s 0,1% množstvím (vztaženo na DIK) mikronizovaného (ALA) v čase.

Příklady provedení vynálezu:

Příklad 1

Příprava nano-alaptidu.

Suspenze alaptidu mikronizovaného (30 g), PVP (30 g) a čištěné vody (240 ml, v průběhu mletí bylo naředěno přídavkem dalších 150 ml) byla nejprve míchána 12 h za laboratorní teploty (0,5 1 baňka, KPG míchadlo) a pak byla přefiltrována přes sítko mlýna, aby byla zajištěna její průchodnost celým systémem. Vlastní mletí prováděno na nanomlýnu Netsch s použitím skleněných kuliček (0,3 mm), otáčky rotoru nastaveny na 986 ot./min, otáčky čerpadla 30 ot./min, teplota v mlecí komoře udržována v rozmezí 17-20 °C. Po 6 h mletí byla rychlost rotoru zvýšena na 1500 ot./min. Celková doba mletí byla 57,5 h. Obsah alaptidu v suspenzi byla 38,76 g/1 (HPLC), velikost částic X50-X90 do 900 nm (Nanophox).

Ua/iai * *

Μ' ··♦

Příklad 2

In vitro permeační experiment prováděné za použití Franzovy difúzní cely.

Do donorové části o objemu 1 ml, povrchu 63,585 mm² byl aplikován studovaný vzorek ve formě roztoku, suspenze, emulze, gelu, krému či masti. Jako vzorek bylo použito samotné léčivo nebo léčivo s různými koncentracemi mikronizovaného nebo nano-alaptidu s obsahem 0,001 až 10 g neboli 0,01 až 100 % (w/w vztaženo na léčivo) alaptidu mikronizovaného nebo nano-alaptidu (v množství odpovídající koncentraci alaptidu mikronizovaného).

Receptorová část o objemu 5,2 ml obsahující fosfátový pufr pH 7,4 nebo směs voda:propylenglykol (PG) /1:1 byla temperována na teplotu 37±0,5 °C za použití cirkulační vodní lázně a byla neustále míchána za použití magnetické míchačky (800 rpm). Jako modelová membrána byla použita prasečí kůže získaná z vnější části ucha, která byla uchovávána při teplotě -18 °C a před každým experimentem byla pozvolna rozmražena. Kůže a receptorová fáze byly ponechány v kontaktu 0,5 hodiny před použitím. Poté byly na kůži naneseny roztoky, popřípadě suspenze látek a donorová část byla překryta Parafilmem® tak, aby se předešlo nežádoucímu vypařování rozpouštědla. V časových intervalech byly odebírány vzorky z receptorové fáze. Stejné množství čistého pufru, resp. směs voda:propylcnglykol (PG) / 1:1 bylo přidáno, aby zůstal zachován stálý objem receptorové fáze.

Byl sledován prostup samotného léčiva přes kůži, dále byl sledován prostup léčiva ve směsi s alaptidem mikronizováným nebo nano-alaptidem (přítomného v různých koncentracích) a nano-alaptidu (přítomného v různých koncentracích, vždy však v množství odpovídající koncentraci alaptidu mikronizovaného). Také byl sledován prostup léčiva přes kůži z konkrétní farmaceutické kompozice (masti, krému, gelu, transdermálního terapeutického systému) a porovnáván s enhancerovým efektem alaptidu mikronizovaného (přítomného v různých koncentracích) a nano-alaptidu (přítomného v různých koncentracích, vždy však v množství odpovídající koncentraci alaptidu mikronizovaného), který byl do odpovídající farmaceutické kompozice s testovaným léčivem přimíšen. Koncentrace prošlého léčiva byla zjišťována pomocí HPLC+DAD metody. Výsledky všech experimentů prostupů různých léčiv ze skupiny nesteroidních protizánětlivých látek (nesteroidních antiflogistik, NSAIDs) a/nebo antipyretik-analgetik jsou shrnuty v níže uvedených obrázkách s tabulkami.

Příklad 3

Bylo připraveno 100 g hydrogelu s obsahem 0,001 až 10 g neboli 0,01 až 100 % w/w vztaženo na léčivo alaptidu mikronizovaného, resp. nanosuspenze alaptidu, které odpovídá výše uvedené procentuální koncentraci alaptidu mikronizovaného a léčiva (ibuprofen, diklofenak, meloxicam, nimesulid) a provedy permeační pokusy dle příkladu 2.

Příklad 4

Bylo připraveno 100 g krému s obsahem 0,001 až 10 g neboli 0,01 až 100 % w/w vztaženo na léčivo alaptidu mikronizovaného, resp. nanosuspenze alaptidu, které odpovídá výše uvedené procentuální koncentraci alaptidu mikronizovaného a léčiva (ibuprofen, diklofenak, meloxicam, nimesulid) a provedy permeační pokusy dle příkladu 2.

Příklad 5

Bylo připraveno 100 g masti s obsahem 0,001 až 10 g neboli 0,01 až 100 % w/w vztaženo na léčivo alaptidu mikronizovaného, resp. nanosuspenze alaptidu, které odpovídá výše uvedené procentuální koncentraci alaptidu mikronizovaného a léčiva (ibuprofen, diklofenak, meloxicam, nimesulid) a provedy permeační pokusy dle příkladu 2.

•	*		*
•	•	• · · ·	•
• • · ·	• ·· ·	• · · · • 4 ·«	• • ··	• 4

Patentové nároky:

Claims (9)

1. Užití alaptidu strukturního vzorce I jako modifíkátoru transdermální penetrace nesteroidních protizánětlivých látek (antiflogi štika, NSAIDs) a/nebo antipyretik/analgetik ve farmaceutické kompozici vhodné pro transdermální aplikaci.

2. Užití alaptidu podle nároku 1 vyznačující se tím, že protizánětlivé nesteroidní látky (antiflogistika, NSAIDs) jsou vybrané ze seznamu: fenylbutazon, oxyfenbutazon, kebuzon, tribuzon, sulfinpyrazon, azapropazon, mofebutazon, klofezon, suxibuzon, kys. flufenamová, niflumová, mefenamová, tolfenamová, meklofenamová, aklantát, etofenamát, flunixin, ibufenak, alklofenak, diklofenak, indometacin, acemetacin, tropesin, sulindak, lonazolak, tolmetin, ketorolak, nabumetonu, fenbumeton, indobufen, zomepirak, bumadizon, etodolak, fentiazak, difenpiramid, oxametacin, proglumetacin, aceklofenak, bufexamak, felbinak, bendazak, fentiazak, nifenazon, ibuprofen, naproxen, ketoprofen, suprofen, flurbiprofen, pirprofen, flobufen, fenoprofen, fenbufen, benoxaprofen, indoprofen, oxaprozin, ibuproxam, dexibuprofen, flunoxaprofen, alminoprofen, dexketoprofen, vedaprofen, carprofen, tepoxalin, kys. tiaprofenová, tenoxikam, droxicam, lomoxicam, piroxikam, meloxikam, isoxikam, nimesulid, celecoxib, rofecoxib, valdecoxib, parecoxib, etoricoxib, lumiracoxib, firocoxibu, robenacoxib, mavacoxib, cimicoxib, prochazon, orgotein, feprazon, diacerein, momiflumat, tenidap, oxaceprol, glukosamin, benzydamin, glukosaminoglykan polysulfát, chondroitin sulfát, pentosan polysulfát, aminopropionitril; tedy NSAIDs ze skupin salicylátů, pyrazolidindionů, fenamátů, derivátů arylalkanových kyselin (fenaků, profenů), oxikamů, selektivních inhibitorů COX II a dalších nesteroidních látek jejichž mechanismus účinku souvisí s inhibicí metabolické kaskády kyseliny arachidonovc a tvorby prozánětlivých působků prostacyklinů, prostaglandinů, tromboxanů a leukotrienů.

3. Užití alaptidu podle nároku 1 vyznačující se tím, že antipyretika/analgetika jsou vybraná ze seznamu: paracetamol, bucetin, propacetamol, kys. salicylová, acetylsalicylová, cholin salicylát, lysin salicylát, salicylát sodný, salicylát draselný, imidazot salicylát, morfolin salicylát, salsalát, ethenzamid, guacetisal, karbasalát vápenatý, salicylamid, methylsalicylát, aloxiprin, lysin acetylsalicylát, benorilát, kys. gentisová, dipyrocetyl, diflunisal, fenazon, aminofenazon, propyfenazon, ramifenazon, metamizol, rimazolium, glafenin, floctafenin, viminol, nefopam, flupirtin, ziconotid, menthol, nabiximol; tedy antipyretika/analgetika ze skupin anilinů, derivátů kyseliny salicylovc, pyrazolonů a další látky ovlivňující termoregulaci organismu, resp. náležející mezi neopioidní analgetika.

4. Farmaceutická kompozice pro transdermální aplikaci obsahující nesteroidní protizánětlivé látky (NSAIDs) a/nebo antipyretika/analgetika vyznačující se tím, že zároveň obsahuje jako modifikátor transdermální penetrace alaptid.

5. Farmaceutická kompozice podle nároku 4 vyznačující se tím, že alaptid je obsažen v množství 0,01 až 100 % hmotnostních vztaženo na množství použité účinné látky ze skupiny NSAIDs a/nebo antipyretik/analgetik.

6. Farmaceutická kompozice podle nároků 4 a 5 vyznačující se tím, že obsahuje alaptid ve mikronisované formě nebo vc formě nanočástic.

-<<r to

7. Farmaceutická kompozice podle nároků 4 až 6 vyznačující se tím, farmaceutická formulace je ve formě olcomasti, hydromasti, oleokrému, hydrokrému nebo hydrogelu.

8. Farmaceutická kompozice podle nároků 4 až 7 vyznačující se tím, že protizánětlivé nesteroidní látky (antiflogistika, NSAIDs) jsou vybrané ze seznamu: fenylbutazon, oxyfenbutazon, kebuzon, tribuzon, sulfmpyrazon, azapropazon, mofebutazon, klofezon, suxibuzon, kys. flufenamová, niflumová, mefenamová, tolfenamová, meklofenamová, aklantát, etofenamát, flunixin, ibufenak, alklofenak, diklofenak, indometacin, acemetacin, tropesin, sulíndak, lonazolak, tolmetin, ketorolak, nabumetonu, fenbumeton, indobufen, zomepirak, bumadizon, etodolak, fentiazak, difenpiramid, oxametacin, proglumetacin, aceklofenak, bufexamak, felbinak, bendazak, fentiazak, nifenazon, ibuprofen, naproxen, ketoprofen, suprofen, flurbiprofen, pirprofen, flobufen, fenoprofen, fenbufen, benoxaprofen, indoprofen, oxaprozín, ibuproxam, dexibuprofen, flunoxaprofen, alminoprofen, dexketoprofen, vedaprofen, carprofen, tepoxalin, kys. tiaprofenová, tenoxikam, droxicam, lomoxicam, piroxikam, meloxikam, isoxikam, nimesulid, celecoxib, rofecoxib, valdecoxib, parecoxib, etoricoxib, lumiracoxib, firocoxibu, robenacoxib, mavacoxib, cimicoxib, prochazon, orgotcin, feprazon, diacerein, momiflumat, tenidap, oxaceprol, glukosamin, benzydamin, glukosaminoglykan polysulfát, chondroitin sulfát, pentosan polysulfát, aminopropionitril; tedy NSAIDs ze skupin salicylátů, pyrazolidindionů, fenamátů, derivátů arylalkanových kyselin (fenaků, profenů), oxikamů, selektivních inhibitorů COX II a dalších nesteroidních látek jejichž mechanismus účinku souvisí s inhibicí metabolické kaskády kyseliny arachidonové a tvorby prozánětlivých působků prostacyklinů, prostaglandinů, tromboxanů a leukotrienů.

9. Farmaceutická kompozice podle nároků 4 až 7 vyznačující se tím, že antipyretika/analgetika jsou vybraná ze seznamu: paracctamol, bucetin, propacetamol, kys. salicylová, acetylsalicylová, cholin salicylát, lysin salicylát, salicylát sodný, salicylát draselný, imidazol salicylát, morfolin salicylát, salsalát, ethenzamid, guacctisal, karbasalát vápenatý, salicylamid, methylsalicylát, aloxiprin, lysin acetylsalicylát, benorilát, kys. gentisová, dipyrocctyl, díflunisal, fenazon, aminofenazon, propyfenazon, ramifenazon, metamizol, rimazolium, glafenin, floctafenin, viminol, nefopam, flupirtin, ziconotid, menthol, nabiximol; tedy antipyretika/analgetika ze skupin anilinů, derivátů kyseliny salicylové, pyrazolonů a další látky ovlivňující termoregulaci organismu, resp. náležející mezi neopioidní analgetika.