CZ2009506A3 - Izolacní panel, predevším uzáver otvoru, s variabilním pruchodem svetla a/nebo tepla - Google Patents

Abstract

Rešení se týká izolacních panelu, predevším uzáveru otvoru, s variabilním pruchodem svetla a/nebo tepla, kde panel obsahuje alespon jeden rám (1) nebo krídlo s alespon dvema skly nebo s izolacním dvojsklem (12) ci vícesklem. Tento rám (1) nebo rám (11) krídla je upraven pro odvíjení z navíjecího ústrojí (20) a zavádení alespon jedné fólie (3), soubežne s temito skly. Na protilehlých okrajích rámu (1) nebo rámu (11) krídla v bezprostrední blízkosti skel nebo izolacního dvojskla (12) ci trojskla (13) ci víceskla a/nebo na protilehlých okrajích uvnitr izolacního dvojskla (12), trojskla (13) ci víceskla je vytvorena alespon jedna dvojice navíjecích ústrojí (20) fólie (3), upravená pro soucasné navíjení a odvíjení alespon jedné fólie (3). Navíjecí ústrojí (20) obsahuje vždy navíjecí buben (2) s upevneným okrajem fólie (3) a v každé dvojici navíjecích ústrojí (20) je vytvoren alespon jeden synchronizacní a/nebo napínací clen navíjecích bubnu (2).

Description

Oblast techniky

Vynález se týká systémů pro ovlivňování průchodu světelného a/nebo tepelného záření uzávěry otvorů, především uzávěry otvorů ve stěnách či stropech nebo střechách, kde tyto uzávěry mají zpravidla formu oken nebo alespoň zčásti zasklených dveří. Jedná se o propouštění, odrážení či absorpci světelného a tepelného záření, a to variabilně, podle okamžité situace, například podle ročního období, podle okamžité teploty prostorů, navzájem oddělených těmito uzávěry, provedenými zpravidla jako okna. Může se ovšem jednat také o izolační panely, které nejsou v pravém slova smyslu okny a ze kterých jsou sestavovány například relativně samostatné clonící či izolační stěny, stavěné před obvodové stěny či pláště budov.

Dosavadní stav techniky

V současnosti jsou známy některé konstrukce, vytvořené za účelem ovlivňováni průchodu světla a tepla do uzavřených prostorů nebo naopak z těchto prostorů. K tomuto účelu se například používají různé clony či žaluzie, a to svinovací, skládací, apod. Tyto clony se umísťují v některých případech vně oken, v některých případech do vnitřního prostoru. V závislosti na umístění takových clon potom dochází, vedle odstínění světla, také k omezení zahřívání interiéru, nebo naopak k podpoře vstupu tepla do interiéru. U těchto přídavných clon lze dosahovat změny v prostupu světla a zejména tepla pouze jejich přestavováním mezi aktivní a neaktivní polohou, ale nelze měnit jejich funkci. Pro změnu funkce právě popsaných clon by bylo nutno nejen konstruovat tyto clony jako přestavitelně mezi aktivní a neaktivní polohou, ale bylo by nutno navíc upravit konstrukci a zavěšení těchto clon pro jejich přemísťování z interiéru do exteriéru a opačně. Takové konstrukce se ale běžně nepoužívají, protože by byly velmi drahé, složité a tím i více poruchové. Vedle toho každá konstrukce s clonami vně okna podléhá znečištění, což vede k vyšším nákladům na údržbu a ke zvýšené poruchovosti a snížené životnosti. Dále jsou známy konstrukce, kde prostup světla a tepla okny se ovlivňuje vrstvami či fóliemi, nanesenými či nalepenými na sklo těchto oken. Podle požadovaného účinku je také známo, že lze celkový účinek světelný a tepelný ovlivňovat nejen volbou druhu vrstvy či fólie, ale také tím, kam je taková vrstva umístěna, tedy například na vnitřní či vnější stranu skla, na vnitřní či vnější sklo izolačního dvojskla, apod. Podle toho pak například tepelné záření proniká do interiéru, nebo naopak je odráženo zpět do vnějšího prostředí, případně může být ohříváno přímo vnitrní sklo izolačního dvojskla, které pak ohřívá interiér a zlepšuje tepelnou pohodu v tomto interiéru. Pokud ovšem má být dosaženo variability popsaných vlastností u konstrukcí s fóliemi či vrstvami, vytvořenými přímo na povrchu skla či skel, je nutno obecně buď takové sklo měnit, nebo alespoň měnit jeho postavení vůči směru světelného a především tepelného záření. Tak je například známa konstrukce oken, obchodně označovaných jako „KSD-okna“, kde v základním křídle okna je otočně uloženo pomocné křídlo, představující lehce zarámované izolační dvojsklo, přičemž na jednom ze skel je zevnitř nalepena fólie, podporující absorpci tepelného záření. Je-li třeba v letním období omezovat ohřívání interiéru, otočí se pomocné křídlo v hlavním křídle okna tak, aby sklo s absorpční fólií bylo vnějším sklem, čímž se dosáhne ohřívání vnějšího skla a pronikání tepla do interiéru je redukováno mezerou mezi skly. Naopak v zimním období se otočí pomocné křídlo o 180 úhlových stupňů, tedy tak, aby sklo s absorpční fólií bylo vnitřním sklem, čímž se dosáhne pronikajícím tepelným zářením ohřívání vnitřního skla, které v této poloze je naopak mezerou mezi skly izolováno od vnějšího chladnějšího prostředí, a tak se napomáhá ohřívání interiéru. Tato známá konstrukce má ale nevýhodu vtom, že je nutno jednak vytvářet okno s celkem třemi rámy, tedy s pevným rámem, hlavním křídlem a s pomocným křídlem, čímž roste váha i cena výrobku, jednak je nutno pro změnu vlastností okna otáčet pomocným křídlem o 180 úhlových stupňů, což jednak vyžaduje okolo okna volný manipulační prostoru, jednak pro takový pohyb lze jen obtížně vytvářet případný servopohon, pokud by ovládání, resp. přestavování do druhé polohy, mělo být mechanizováno či automatizováno. Navíc pro spolehlivé utěsnění tohoto okna je použito konstrukce, kde těsnění je vytvořeno mezi pevným rámem a pomocným křídlem, takže pro otočení pomocného křídla v hlavním křídle je nutno napřed otevřít hlavní křídlo a teprve následně otáčet v tomto hlavním křídle pomocné křídlo o uvedených 180 úhlových stupňů, čímž ovšem maniplační prostor pro takové otáčení musí být zvláště velký.

* ·

Podstata vynálezu

Uvedené nevýhody se v podstatné míře redukují a současně se dosahuje vytvoření poměrně konstrukčně jednoduchého izolačního panelu, především tedy uzávěru otvorů s variabilním průchodem světla a/nebo tepla, kde izolační panel obsahuje alespoň jeden rám nebo křídlo s alespoň dvěma skly nebo s izolačním dvojsklem či vícesklem a kde tento rám nebo křídlo je upraveno pro zavádění alespoň jedné fólie, schopné interakce s procházejícím tepelným a/nebo světelným zářením a/nebo upravené pro ovlivnění tepelné konvekce v jejím okolí, a to pro zavádění takové fólie souběžně s těmito skly, podle předkládaného vynálezu, jehož podstata spočívá vtom, že na protilehlých okrajích rámu nebo rámu křídla, v bezprostřední blízkosti skel nebo izolačního dvojskla či víceskla a/nebo na protilehlých okrajích uvnitř izolačního dvojskla či víceskla je vytvořena alespoň jedna dvojice navíjecích ústrojí fólie, upravená pro současné navíjení a odvíjení alespoň jedné fólie, kde navíjecí ústrojí obsahuje vždy navíjecí buben s upevněným okrajem fólie a v každé dvojici navíjecích ústrojí je vytvořen alespoň jeden synchronizační a/nebo napínací člen navíjecích bubnů. Výhodné je, jestliže ve dvojici navíjecích ústrojí je jedno navíjecí ústrojí připojeno k pohonnému členu a druhé navíjecí ústrojí je s prvním navíjecím ústrojím propojeno synchronizačním členem. S výhodou synchronizačním členem je dvojice ozubených kol, spojená vždy s jedním navíjecím bubnem, kde tato ozubená kola jsou propojena navzájem ozubeným řemenem. Alternativně je výhodné, jestliže v jedné dvojici spolupracujících navíjecích ústrojí je jeden navíjecí buben v jednom navíjecím ústrojí spojen s pohonným členem a druhý navíjecí buben ve druhém navíjecím ústrojí je opatřen pružinovým navíjecím členem. S výhodou alespoň jedna dvojice navíjecích ústrojí je opatřena alespoň dvěma různými fóliemi. S výhodou také různé fólie na jedné dvojici navíjecích ústrojí jsou, s ohledem na směr převíjení, zařazeny za sebou a jsou k sobě napojeny ve směru rovnoběžném s osami navíjecích bubnů obou navíjecích ústrojí v jedné dvojici těchto navíjecích ústrojí. Výhodné je také, jestliže pohonný člen je vytvořen jako klika nebo ruční kolečko, propojené přímo nebo pres převodové ústrojí s alespoň jedním navíjecím bubnem ve spolupracující dvojici navíjecích ústrojí. Alternativně je výhodné, jestliže pohonný člen je vytvořen jako elektromotor nebo elektropohon, propojený s alespoň jedním navíjecím bubnem ve spolupracující dvojici navíjecích ústrojí. S výhodou potom, při použití elektropohonu, je elektropohon připojen na zdroj proudu síťový a/nebo bateriový a/nebo fotovoltaický se záložní baterií. Výhodou je také ještě, jestliže alespoň jedna z fólií je alespoň zčásti pokryta fotovoltaickými články.

Tím se dosáhne vytvoření konstrukčně poměrně jednoduchého uzávěru otvorů, především tedy okna, které vykazuje mimořádně širokou variabilitu v oblasti ovlivňování průchodu světla a tepla tímto otvorem, zpravidla tedy tímto oknem. Zařízení může stejně dobře pracovat jako pouhý izolační panel, například umístěný před obvodovou stěnu, a to jak v malé ploše, tak i s pokrytím celé takové stěny. Podle toho, kolik fólií a jakého druhu bude použito, lze dosahovat plné propustnosti světla a tepla do interiéru, včetně například i zahřívání vnitřního skla, které pak vyzařuje teplo do tohoto interiéru a případně i akumuluje teplo, což se použije v chladnějším, zpravidla zimním období. Po změně konfigurace a druhu fólií, odvinutých aktuálně do okenního otvoru, nebo technicky ekvivalentně do prostoru izolačního panelu, lze jindy naopak odstínit či přímo odrážet světlo a teplo zpět do exteriéru, čímž se např. v letním období interiér nezahřívá. Tak také lze dosahovat úspory v nákladech na energii vytápění v zimě nebo na energii pro ochlazování, tedy na chod klimatizačních jednotek, v létě. Vedle toho je možno i volbou vhodné fólie omezovat jednosměrně průhlednost oken, takže potom lze ušetřit na vybavení interiéru záclonami, nebo při použití fólie s fotovoltaickými články je možno i vyrábět elektrickou energii. To vše znamená jednak úspory nákladů, jednak zvýšení komfortu pro interiéry vybavené uzávěry otvorů podle předkládaného vynálezu.

Přehled obrázků na výkresech

Předkládaný vynález je dále podrobněji popsán a vysvětlen pomocí příkladného provedení, též s použitím přiložených výkresů, kde na obr.1 je, v perspektivním pohledu, znázorněna dvojice navíjecích ústrojí s dvojicí za sebou napojených fólií, a to v úpravě pro zabudování do uzávěru stěnového otvoru, kde uzávěr má formu okna s izolačním dvojsklem nebo trojsklem, na obr.2 je potom znázorněno v bočním pohledu schematicky několik variant seskupení navíjecích ústrojí, dále pak na obr.3 je, v příčném svislém řezu, znázorněno zabudování dvojice «« »*···· «· ·· ···· · · · · · · ♦ ··· · ♦ · · ♦ · · « ·*· * · * · · · · ··· • · · · · · · ·

9999 99 99 9 99 99 navíjecích ústrojí do okna s izolačním dvojsklem, resp.s izolačním trojsklem, načež na obr.4 je, tentokrát v příčném vodorovném řezu, znázorněno totéž okno s izolačním dvojsklem, resp. s izolačním trojsklem, a to s patrnými vodícími drážkami pro fólie, načež konečně na obr.5 je v čelním pohledu znázorněno okno s více jednotlivými zaklenými poli, k čemuž je potom na obr.6 schematicky, v čelním pohledu, znázorněno uspořádání propojených pohonů, spojujících jednotlivá navíjecí ústrojí.

Příklad provedení vynálezu

V příkladném provedení je uzávěr vytvořen jako okno 10 s izolačním dvojsklem 12 nebo trojsklem 13. Okno 10 obsahuje zde pevný rám 1 a rám 11 křídla. Tento rám 11 křídla je upraven pro zavádění dvou fólií 3, schopných interakce s procházejícím tepelným a světelným zářením a upravených pro ovlivnění tepelné konvekce v jejich okolním prostoru, což je zde prostor mezi dvěma skly dvojskla 12 nebo trojskla 13. V praxi by bylo sice možné zavádět fólii do běžného, již utěsněného izolačního dvojskla, ale znamenalo by to vytvoření výřezu v příslušném okraji rámu, čímž by se mnohé výhody hermeticky jinak uzavřeného dvojskla, či víceskla, nevyužily. Obvykle proto bude soustava vytvořena tak, že se v rámu křídla uloží vedle sebe dvě skla, ale nikoli jako již přetěsněný a stmelený polotovar, ale jako dvojice skel, sestavená vedle sebe až v rámu křídla, jak je patrné na obr.3 a 4. Přitom u konstrukce se třemi skly se vytvoří sice systém ve formě určitého trojskla, ale sestavený z předem utěsněného a stmeleného izolačního dvojskla, doplněný v rámu křídla dalším, třetím sklem, uzavírajícím tak prostor s pohyblivou fólii. Zavádění takových fólií 3 souběžně s těmito skly, v provedení podle předkládaného vynálezu, se řeší v příkladném provedení tak, že na protilehlých okrajích rámu 11 křídla a v bezprostřední blízkosti izolačního dvojskla 12 či trojskla 13 je vytvořena zde příkladně jedna dvojice navíjecích ústrojí 20 fólie 3, upravená pro současné navíjení a odvíjení zde mezi nimi nesené, resp. zavěšené a napnuté dvojice fólií 3, kde toto navíjecí ústroji 20 obsahuje vždy navíjecí buben 2 s upevněným okrajem fólie 3 a v této dvojici navíjecích ústrojí 20 je zde vytvořen jeden synchronizační člen navíjecích bubnů 2, který zde má podobu ozubeného řemene 7. V tomto příkladném provedení je ve znázorněné spolupracující dvojici navíjecích ústrojí 20 jedno navíjecí ústrojí 20 připojeno k pohonnému členu 5a, nebo alternativně 5b, a druhé navíjecí ♦ 9 9 9 ústrojí 20 je s prvním navíjecím ústrojím 20 propojeno synchronizačním členem, provedeným zde právě jako soustava, obsahující ozubený řemen 7 a na navíjecích bubnech 2 nasazená ozubená kola 6. Zde může být v některých případech nutné doplnit dvojici navíjecích ústrojí napínacím mechanismem fólie, což lze řešit příkladně uložením ložisek jednoho z navíjecích bubnů do posuvného uložení s napínáním pružinami, a případně pak ovšem je třeba počítat i s doplněním celého mechanismu o napínací ústrojí ozubeného řemenu. Alternativně lze synchronizaci navíjecích bubnů provést i tak, že v jedné dvojici spolupracujících navíjecích ústrojí je jeden navíjecí buben v jednom navíjecím ústrojí spojen s pohonným členem a druhý navíjecí buben ve druhém navíjecím ústrojí je opatřen pružinovým navíjecím členem. Toto provedení není zde znázorněno, ale lze jej vytvořit s použitím znalosti pružinových navíjecích mechanismů z běžných okenních rolet. V tomto provedení je sice nutno vhodně naladit sílu navinovacích pružin, ale výhodou potom je, že fólie je vždy napnutá, bez potřeby vytvářet další napínací mechanismus. Zde znázorněná jedna dvojice navíjecích ústrojí 20 je opatřena dvěma různými fóliemi 3. Tyto různé fólie 3 na jedné dvojici navíjecích ústrojí 20 jsou zde, s ohledem na směr převíjení, zařazeny za sebou a jsou k sobě napojeny ve směru rovnoběžném s osami navíjecích bubnů 2 obou navíjecích ústrojí 20 v jedné, zde znázorněné dvojici těchto navíjecích ústrojí 20. Boční vedení fólií 3 je zde provedeno drážkami 21, vytvořenými na vnitřní straně rámu 11 křídla. Obecně lze takové boční vedení vytvořit i jiným, samo o sobě známým způsobem, například ve tvarované vložce či profilu, nebo je možno konstrukci v některých případech vytvořit i bez bočního vedení. Pohonný člen je vytvořen jako klika 5b, propojená přes převodové ústrojí s jedním navíjecím bubnem 2 ve spolupracující dvojici navíjecích ústrojí 20. Alternativně je zde patrné i vytvoření varianty, kde pohonný člen je vytvořen jako elektropohon 5a, propojený s jedním navíjecím bubnem 2 ve spolupracující dvojici navíjecích ústrojí 20. Při použití elektropohonu 5a je tento elektropohon 5a připojen na zdroj proudu, zde na hlavní bateriový zdroj 51 a na fotovoltaický zdroj 52 se záložní baterií, kde záložní baterií je zde právě hlavní bateriový zdroj 51. K hlavnímu bateriovému zdroji 51 může být připojen i síťový zdroj, zde neznázorněný. Elektropohon 5a se potom spouští a také reverzuje přepínacím spínačem 511. Co se týče konkrétní volby druhu fólií 3, pak zde jedna z fólií 3 je volena jako teplo absorbující fólie a druhá fólie 3 je volena jako fólie pokrytá fotovoltaickými články. Pak je třeba řešit elektrické propojení těchto fotovoltaických článků s příslušným odběrním místem, ale to již není předmětem tohoto vynálezu a lze to provést například běžnými kluznými kontakty u ložisek 4 navíjecích bubnů 2. Obecně lze do jednoho okna instalovat jednu nebo i více dvojic navíjecích ústrojí a také lze navíjecí ústrojí konstruovat sjedním nebo i svíce navíjecími bubny, jak je patrné na variantách na obr.2. Takto lze získat možnost v jednom okně měnit fólie i ve více mezerách mezi skly, nebo lze dosáhnout navinutí i relativně dlouhého pásu, obsahujícího více než jen dvě fólie na jedné dvojici navíjecích ústrojí. Případně je možno instalovat do jednoho okenního křídla s více zasklenými poli více dvojic navíjecích ústrojí 20, přičemž potom lze příkladně řešit synchronizaci pohybů fólií 3 mezi jednotlivými zasklenými poli pomocí spřažení dvojic navíjecích ústrojí 20 jednotlivých zasklených polí mezi sebou, a to například pomocí dalších ozubených řemenů 7, představujících zde další synchronizační členy. Taková konstrukce, naznačená právě schematicky na obr.5 a 6, může představovat i soubor izolačních panelů na relativně samostatné izolační stěně, postavené před obvodovou stěnou budovy. V rámci tohoto vynálezu lze ovšem také instalovat dvojici navíjecích ústrojí přímo do uzavřeného prostoru v předem utěsněném a zatmeleném izolačním dvojskle, trojskle či víceskle. Pak je ovšem třeba vytvořit utěsněné přívody energie pro pohon navíjecích ústrojí, což lze řešit například utěsněným průchodem pohonného hřídele nebo elektrických vodičů, nebo bezkontaktním přenosem energie mechanické či elektrické z venkovního prostoru do vnitřního předem utěsněného prostoru dvojskla či víceskla. Výhodou pak zde bude lepší utěsnění navíjecích ústrojí proti prachu a vlhkosti, nevýhodou může být vyšší cena zařízení a omezení bezkontaktního přenosu na spíše nižší takto přenášené výkony.

Funkce zařízení je následující. Ručním pohonem nebo elektropohonem se převíjí fólie z jednoho navíjecího bubnu na druhý, čímž se z otvoru v okně odvine fólie jednoho druhu a do tohoto otvoru se zavede fólie jiného druhu. Okno po této změně má potom i jiné vlastnosti z hlediska ovlivnění průchodu záření povahy světla a tepla, případně se změní i podmínky pro přenos tepla konvekcí, neboť nově zavedená fólie jednak sama o sobě dělí prostor v příslušném dvojskle, jednak lze zavést i fólii s vlastními zvýšenými izolačními schopnostmi z pohledu konvekce. Tím se tedy celkově dosáhne vytvoření konstrukčně jednoduchého uzávěru otvoru, resp. okna, nebo i vytvoření izolačního panelu, který vykazuje mimořádně širokou variabilitu v oblasti ovlivňování průchodu světla a tepla. Podle toho, kolik fólií a jakého druhu bude použito, lze dosahovat plné propustnosti světla a tepla do interiéru, včetně například i zahřívání vnitřního skla, které pak vyzařuje teplo do • 4

tohoto interiéru a případně i akumuluje teplo, což se použije v chladnějším, zpravidla zimním období. Po změně konfigurace a druhu fólií, odvinutých aktuálně do okenního otvoru či do prostoru izolačního panelu, lze jindy naopak odstínit či přímo odrážet světlo a teplo zpět do exteriéru, čímž se např. v letním období interiér nezahřívá. Tak také lze dosahovat úspory v nákladech na energii vytápění v zimě nebo na energii pro ochlazování, tedy na chod klimatizačních jednotek, v létě. Vedle toho je možno i volbou fólie omezovat jednosměrně průhlednost oken, takže potom lze ušetřit na vybavení interiéru záclonami, nebo při použití fólie s fotovoltaickými články je možno i vyrábět elektrickou energii. To vše umožňuje jak úspory nákladů, tak zvýšení komfortu.

Průmyslová využitelnost

Zařízení podle vynálezu je použitelné pro dosažení změn v průchodu světla a zejména tepla otvory, především okny, ale i průchodu světla či tepla samostatnými izolačními či stínícími panely nebo stěnami na tomtéž principu, a to s velmi širokou variabilitou a s relativně malými náklady, s malými nároky na prostor a s možností úpravy již stávajících oken nebo jejich technických ekvivalentů, a to vše s poměrně vysokými úsporami energií pro vytápění a chlazení prostorů, vybavených těmito okny. Konstrukčně lze upravovat taková okna pro montáž nejen do staveb, ale případně i do vozidel, lodí či letadel.

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Izolační panel, především uzávěr otvorů, s variabilním průchodem světla a/nebo tepla, kde panel obsahuje alespoň jeden rám nebo křídlo s alespoň dvěma skly nebo s izolačním dvojsklem či vícesklem a kde tento rám nebo rám křídla je upraven pro odvíjení z navíjecího ústrojí a zavádění alespoň jedné fólie, schopné interakce s procházejícím tepelným a/nebo světelným zářením a/nebo upravené pro ovlivnění tepelné konvekce v jejím okolí, a to pro zavádění takové fólie souběžně s těmito skly, vyznačený tím, že na protilehlých okrajích rámu nebo rámu (11) křídla v bezprostřední blízkosti skel nebo izolačního dvojskla (12) či trojskla (13) či víceskla a/nebo na protilehlých okrajích uvnitř izolačního dvojskla (12), trojskla (13) či víceskla je vytvořena alespoň jedna dvojice navíjecích ústrojí (20) fólie (3), upravená pro současné navíjení a odvíjení alespoň jedné fólie (3), kde navíjecí ústrojí (20) obsahuje vždy navíjecí buben (2) s upevněným okrajem fólie (3) a v každé dvojici navíjecích ústrojí (20) je vytvořen alespoň jeden synchronizační a/nebo napínací člen navíjecích bubnů (2).
2. 2. Izolační panel, podle nároku 1, vyznačený tím, že ve dvojici navíjecích ústrojí (20) je jedno navíjecí ústrojí (20) připojeno k pohonnému členu (5a,5b) a druhé navíjecí ústrojí (20) je s prvním navíjecím ústrojím (20) propojeno synchronizačním členem.
3. 3. Izolační panel, podle nároku 1a 2, vyznačený tím, že synchronizačním členem je dvojice ozubených kol (6), spojená vždy s jedním navíjecím bubnem (2), kde tato ozubená kola (6) jsou propojena navzájem ozubeným řemenem (7).
4. 4. Izolační panel, podle nároku 1a 2, vyznačený tím, že v jedné dvojici spolupracujících navíjecích ústroji (20) je jeden navíjecí buben (2) v jednom navíjecím ústrojí (20) spojen s pohonným členem (5a,5b) a druhý navíjecí buben (2) ve druhém navíjecím ústrojí (20) je opatřen pružinovým navíjecím členem.

   Φ· φ * • φ · · · · · · · φ •φφ · · « φ · · · φ·φ • · · φ · · ·
5. 5. Izolační panel, podle nároků 1až4, vyznačený tím, že alespoň jedna dvojice navíjecích ústrojí (20) je opatřena alespoň dvěma různými fóliemi (3).
6. 6. Izolační panel, podle nároku 5, vyznačený tím, že různé fólie (3) na jedné dvojici navíjecích ústrojí (20) jsou, s ohledem na směr převíjení, zařazeny za sebou a jsou k sobě napojeny ve směru rovnoběžném s osami navíjecích bubnů (2) obou navíjecích ústrojí (20) v jedné dvojici těchto navíjecích ústrojí (20).
7. 7. Izolační panel, podle nároků 4 až 6, vyznačený tím, že pohonný člen je vytvořen jako klika (5b) nebo ruční kolečko, propojené přímo nebo přes převodové ústrojí s alespoň jedním navíjecím bubnem (2) ve spolupracující dvojici navíjecích ústroji (20).
8. 8. Izolační panel, podle nároků 4 až 6, vyznačený tím, že pohonný člen je vytvořen jako elektromotor nebo elektropohon (5a), propojený s alespoň jedním navíjecím bubnem (2) ve spolupracující dvojici navíjecích ústrojí (20).
9. 9. Izolační panel, podle nároku 8, vyznačený tím, že elektromotor nebo elektropohon (5a) je připojen na zdroj proudu síťový a/nebo bateriový a/nebo fotovoltaický se záložní baterií.
10. 10. Izolační panel, podle nároků 1až9, vyznačený tím, že alespoň jedna z fólií (3) je alespoň zčásti pokryta fotovoltaickými články.