CZ2006448A3 - Průtočný parní fluidní kotel - Google Patents

Abstract

Průtočný parní fluidní kotel na uhlí a biomasu má topeniště s oxidační fluidní spalovací vrstvou minimálně 100 mm klidové sypané výšky křemičitého písku o zrnění mezi 1 až 2mm, je z boků a shora vymezeno membránovými stěnami (2) a zespodu trubkovým propadovým roštem (1), přičemž v oxidační fluidní spalovacívrstvě křemičitého písku je instalována tepelná vestavba (3) tvořená svislými trubkami (3.3) a podélnými trubkami (3.4) a (3.5), procházejícími membránovými stěnami (2) a propojenými s rozvodnými trubkami (3.1) a (3.2), horní rozvodná trubka či trubky (3.2) je propojena/jsou propojeny s bubnem (5), dolní rozvodná trubka či trubky (3.1) je propojena /jsou propojeny s cirkulačním čerpadlem (23) propojeným s bubnem (5), v kanálu spalin průtočného parního kotle jeinstalován tepelný výměník (4), který je navýstupu propojen s bubnem (5) a na vstupu s napájecím čerpadlem (7), dále je výměník (4) propojen s cirkulačním čerpadlem (23), a v membránové stěně (2) fluidního topeniště je instalován jeden či více sesypů (6) paliva.

Description

Průtočný parní fluidní kotel

Oblast techniky

Technické řešení se týká parních teplárenských kotelen o celkovém výkonu 2 až 30 MW s individuálními tepelnými výkony průtočných parních fluidních kotlů 2 až 7 MW.

Dosavadní stav techniky

Zákon o ovzduší č. 352/2002 Sb. stanovuje emisní limity čistoty spalin uhelných kotlů, které si vynucují v případě českých hnědých uhlí desulfataci spalin. Pro teplárenské kotelny s tepelnými výkony do 30 MW je instalace desulfatační jednotky za ekologizovaný roštový kotel investičně příliš nákladná. Pro teplárenství jsou k dispozici energetická uhlí z úpraven uhlí, jejichž výhřevnost přesahuje 16 MJ/kg. Řešení problému je zvládnuto fluidním kotlem s oxidační fluidní spalovací vrstvou hrubozmného písku se současným přívodem uhlí a vápence do fluidního topeniště. Technické provedení představuje uspořádání fluidního kotle podle českého patentu č. 283 457. Zde fluidní topeniště nahrazuje roštové topeniště v klasickém roštovém kotli s volnou cirkulací parovodní směsi přes vařák spojený s bubnem. Toto uspořádání je dlouhodobě úspěšně ověřeno. Jeho základním problémem jsou vysoké investiční náklady. Ty lze zásadně snížit pouze maximálním využitím možností, které představují instalace tepelné vestavby do fluidního topeniště a změna uspořádání výměníkové části parního fluidního kotle, tak aby byl zajištěn maximálně intenzívní přenos tepla ze spalin do parovodní směsi. Zkušenosti získané při vývoji těchto parních fluidních kotlů prokázaly, že zásadním problémem při řešení výše uvedených požadavků je nízká intenzita přenosu tepla při samovolném proudění ve vařáku fluidního kotle se svislými trubkami a podélným obtékáním těchto trubek spalinami a obtížné zajištění dostatečně intenzívní samovolné cirkulace parovodní směsi tepelnou vestavbou fluidního topeniště, která nedovoluje plně využít možností až 48% odvodu tepla tepelnou vestavbou z celkového tepelného výkonu parního fluidního kotle.

• · · ·

• ·

Podstata technického řešení

Problematika minimalizace investičních nákladů průtočného parního fluidního kotle je řešena uspořádáním průtočného parního fluidního kotle, spočívajícím v tom, že průtočný parní fluidní kotel na uhlí nebo uhlí a biomasu s oxidační fluidní spalovací vrstvou křemičitého písku o změní do 3 mm je realizován s fluidním topeništěm s oxidační fluidní spalovací vrstvou křemičitého písku obsahující minimálně 100 mm klidové sypané výšky křemičitého písku o změní 1 až 2 mm, fluidní topeniště je z boků a shora vymezeno membránovými stěnami a zespodu trubkovým propadovým roštem, v oxidační fluidní spalovací vrstvě křemičitého pískuje instalována tepelná vestavba tvořená svislými trubkami a podélnými trubkami, procházejícími membránovými stěnami a propojenými s rozvodnými trubkami, dolní rozvodná trubka či trubky je propojena/jsou propojeny s cirkulačním čerpadlem propojeným s bubnem, homí rozvodná trubka či trubky je propoj ena/j sou propojeny s bubnem, v kanálu spalin průtočného parního kotle je instalován tepelný výměník, který je na výstupu propojen s bubnem a na vstupu je propojen s napájecím čerpadlem , dále je výměník propojen s cirkulačním čerpadlem, v membránové stěně fluidního topeniště je instalován jeden či více sesypů paliva. Usek kanálu spalin průtočného fluidního kotle s tepelným výměníkem tvoří dvě membránové stěny a dvě trubkovnice tepelného výměníku. Tepelný výměník je po výšce rozdělen na sekce vodorovných trubek, oddělených vodorovnými rozvodnými trubkami, v každé sekci je jedna či více vodorovných trubek napojena či napojeny na svislé rozvodné trubky, v prvé sekci jsou svislé rozvodné trubky napojeny na přívodní vodorovnou rozvodnou trubku, v poslední sekci jsou svislé rozvodné trubky napojeny na odvodní vodorovnou rozvodnou trubku. Rozteče vodorovných trubek jsou alespoň v jedné sekci vodorovných trubek odlišné od rozteče vodorovných trubek v dalších sekcích vodorovných trubek. Membránové stěny fluidního topeniště jsou zčásti nebo zcela vyzděny. Trubkový propadový rošt tvoří shora uzavřené nátrubky s otvory v jejich boční stěně, nátrubky jsou instalovány na rozvodných trubkách. Sesyp či sesypy paliva instalované v membránové stěně fluidního topeniště jsou spojeny jedním či více šnekovými dávkovači paliva bez osového hřídele a s přívodem sekundárního vzduchu, sesyp či sesypy paliva jsou opatřeny klapkami.

Prezentované řešení je založeno na poznatcích získaných experimentálně při vývoji této spalovací technologie. Oxidační fluidní spalovací vrstvu křemičitého písku tvoří po výšce dva zásadně odlišné hydrodynamické systémy. Spodní představuje homogenní systém o teplotě

800 až 850 °C, který má charakter sopečné lávy v jícnu sopky s klidným, mírně zvlněným po• · · · · ·· ·· ···· ·· vrchem a má výšku zhruba 1000 mm. Součinitel tepla v této části oxidační fluidní spalovací vrstvy křemičitého pískuje 250 až 280 W/m²°C. Homí část tvoří silně expandovaný tryskající hydrodynamický systém, dosahující výšky zhruba 2800 mm. Součinitel přenosu tepla v tomto systému po výšce klesá, až v úrovni 1400 mm nad homogenním systémem má již zcela zanedbatelnou hodnotu. Klidová výška oxidační fluidní spalovací vrstvy křemičitého písku je zhruba 500 mm.

Každý teplárenský fluidní kotel musí do tepelné sítě dodávat teplo úměrně jeho odběru.

Optimálním systémem výkonové regulace fluidního kotle v teplárenství je intenzívní produkce tepla spojená s ohřevem cirkulující vody na maximum a následná odstávka fluidního kotle na dobu, než teplota cirkulačního vodního systému klesne na povolené minimum. Fluidní kotelna s parními fluidními kotli musí být vybavena výměníkem tepla mezi parou a cirkulující vodou. Fluidní kotel není nutné po každé takové odstávce nákladně startovat zemním plynem nebo topným olejem, pokud teplota oxidační fluidní spalovací vrstvy křemičitého písku neklesne pod 400 °C. U fluidního kotle s oxidační fluidní spalovací vrstvou křemičitého pískuje možná jeho až 12hodinová odstávka. Prvým zásadním závěrem pro konstrukci průtočného parního fluidního kotle je zjištění, že tepelnou vestavbu oxidační fluidní spalovací vrstvy křemičitého písku je nutno instalovat ve výškovém rozmezí 600 až 1000 mm nad fluidním trubkovým propadovým roštem. Toto uspořádání využívá maximálně intenzívní přenos tepla do tepelné vestavby v homogenní části oxidační fluidní spalovací vrstvy křemičitého písku. Při odstávce musí být klidová výška oxidační fluidní spalovací vrstvy křemičitého písku nižší než je spodní úroveň trubek tepelné vestavby, tak aby během odstávky nebyla tepelnou vestavbou zchlazována. S ohledem na intenzitu tepelného toku a vysoké hydrodynamické odpory je při takovémto řešení tepelné vestavby nutná nucená cirkulace parovodní směsi tepelnou vestavbou.

Dalším požadavkem je, aby trubky tepelné vestavby neporušily horizontální a vertikální míchání oxidační fluidní spalovací vrstvy křemičitého písku, což by narušilo teplotní pole oxidační fluidní spalovací vrstvy a zásadně zhoršilo desulfataci spalin. Tento požadavek je splněn, když podstatnou část teplosměnné plochy tvoří vertikální trubky. Obsah popelovin a Ca aditiva obsažených ve spalinách průtočného parního fluidního kotle s oxidační fluidní spalovací vrstvou křemičitého písku podstatně převyšuje obsah těchto látek ve spalinách roštových kotlů. Tato skutečnost vede k větší abrazi trubek tepelného výměníku oproti jeho abrazi v kotli s roštovým topeništěm. Důsledkem tohoto poznání je požadavek na nejen

optimální, ale i konstantní rychlost spalin při jejich průchodu tepelným výměníkem při poklesu teploty spalin ze zhruba 700 °C na zhruba 180 °C. Součinitel přestupu teplaje při příčném obtékání trubek o téměř 50 % vyšší než v případu podélného obtékání trubek. Tepelný výměník, instalovaný ve spalinovém kanálu průtočného parního fluidního kotle, je proto nutné realizovat s příčným obtékáním svazku vodorovných trubek spalinami,zmenšujícími se roztečemi těchto trubek po trase spalin a s nuceným přívodem parovodní směsi do tepelného výměníku, bez úseků s volnou cirkulací vody přes buben.

Tepelný výměník průtočného parního fluidního kotle plní jednak funkci ekonomizéru, tj. zařízení k ohřevu napájecí vody o teplotě obvykle 105 °C na teplotu bodu varu vody, kteráje pro 1,3 MPa 191 °C , jednak funkci vařáku průtočného parního fluidního kotle. Dlouhodobé zkušenosti z provozu fluidních parních kotlů dle českého patentu č. 283 457 prokázaly, že optimální hmotová koncentrace páry ve vroucí parovodní směsi na výstupu z vařáku je zhruba 20 %. Při zhruba 35% odvodu tepla tepelnou vestavbou je tedy nutný aspoň dvojnásobný recykl cirkulační parovodní směsi. Podstatně větší recykl cirkulační parovodní směsi musí být realizován na tepelném výměníku, který za těchto podmínek produkuje parovodní směs se 65% hmotovou koncentrací páry v parovodní směsi na vstupu do bubnu. Pokud by nebyl realizován recykl vroucí vody do tepelného výměníku, parovodní směs by neměla charakter vroucí vody, ale proudící mokré páry. Intenzita přenosu tepla přes povrch tepelného výměníku by podstatně poklesla. Proto je nutný minimální čtyřnásobný recykl vroucí vody do tepelného výměníku. Pokud bychom cirkulační čerpadlo napojili do sání čerpadla napájecí vody o teplotě zhruba 105 °C, došlo by k nárůstu teploty vody na vstupu do tepelného výměníku a ta by se zvýšila při tlaku 1,3 MPa na úroveň blízkou bodu varu vody 191 °C. Potom by ale teplota odcházejících spalin z tepelného výměníku nebyla v úrovni 180 °C , ale byla by vyšší než 250 °C. Komínová ztráta by byla neúnosná a tepelná účinnost kotlové jednotky by z 90 % klesla do úrovně 80 %. Proto je nutné tepelný výměník po výšce sekcovat. První sekce musí mít charakter ekonomizéru s přívodem napájecí vody zhruba o teplotě 105 °C. Recykl vroucí vody musí být prováděn až do dalších , vařákových sekcí tepelného výměníku.

Pro účely popisu řešení průtočného parního fluidního kotle je uvedeno vysvětlení základních technických pojmů spojených s technologií tohoto spalovacího systému :

Oxidační fluidní spalovací vrstva křemičitého písku je spalovací systém, který zajišťuje spalování uhlí nebo uhlí a biomasy bez omezení a úpravy jejich

granulometrie s tím, že veškeré popeloviny a částečně nasulfatované Ca odpady oddrcené na velikost úletové frakce odcházejí z fluidního topeniště se spalinami. Oddrcování popelovin z povrchu hořící uhelné částice a povrchových vrstev Ca aditiva je důsledkem hybnosti částic křemičitého písku.

Pod pojmem Ca aditivum se rozumí vápenec CaCC>3, který se přivádí s uhlím do fluidního topeniště a který je z hlediska dosažení intenzifikace desulfatace spalin doplněn směsí popelovin, síranu vápenatého CaSCL a hydroxidu vápenatého Ca(OH)₂ přiváděnou trasou sekundárního vzduchu do fluidního topeniště; Ca(OH)₂ vzniká hydrataci zkalcinovaného vápence na oxid vápenatý CaO po nástřiku vody do spalin za průtočným parním fluidním kotlem. CaO opouští fluidní topeniště nasulfatovaný na CaSO4 zhruba do 30 %.

- Při přívodu pouze spalovacího vzduchu do trubkového propadového roštu fluidního topeniště, tak aby teplota oxidační fluidní spalovací vrstvy křemičitého písku byla 800 až 850 °C, obsah O₂ ve spalinách by byl zhruba 13,2 % a nebyly by splněny emisní limity čistoty spalin oxidu uhelnatého CO a oxidů dusíku NO_X a komínová ztráta průtočného horkovodního fluidního kotle by byla neúnosná. Teplota oxidační fluidní spalovací vrstvy křemičitého písku je určena podmínkou sulfatace CaO na CaSO4. Problém obsahu O₂ ve spalinách je řešen recyklem spalin, doplňujícím přívod spalovacího vzduchu, tak aby při teplotě oxidační fluidní spalovací vrstvy 800 až 850 °C byl obsah kyslíku O₂ ve spalinách 7,5 až 8 %. Pokud bychom instalovali maximálně technologicky možnou vestavbu do fluidního topeniště, při teplotě 850 °C by teplosměnnou vestavbou bylo odvedeno 48 % celkově průtočným parním fluidním kotlem produkovaného tepla. Za těchto podmínek by byl obsah O₂ ve spalinách zhruba 5 % a recykl spalin by byl nulový.

Čím je větší tepelná vestavba oxidační fluidní spalovací vrstvy hrubozmného křemičitého písku, tím je menší recykl spalin přidávaný ke spalovacímu vzduchu, tím se zároveň zmenšuje průtok fluidačního média, průřez trubkového propadového roštu fluidního topeniště, velikost tepelného výměníku a velikost zařízení na čistění spalin ve spalinové trase.

Základní výhodou prezentovaného řešení průtočného parního fluidního kotle je minimalizace investičních nákladů. Snížení průtoku fluidačního média a následně průtoku spalin kotlovou jednotkou vede i k úspoře elektrického proudu elektrických motorů ventilátoru • ·

fluidačního média a kouřového ventilátoru, a tedy i k úspoře provozních nákladů fluidní kotelny. Zvyšuje se provozní spolehlivost tlakového celku průtočného parního kotle, protože svary trubek tepelného výměníku jsou vně tlakového tělesa.

Přehled obrázků na výkresech

Technické řešení je podrobněji popsáno na obrázcích 1, 2, 3 a 4. Obrázek 1 je strojně technologickým schématem parní fluidní kotlové jednotky s průtočným parním fluidním kotlem. Obrázky 2, 3 a 4 znázorňují průtočný parní fluidní kotel. Na obrázku 2 je podélný řez průtočným parním fluidním kotlem. Na obrázku 3 je příčný řez fluidním topeništěm tohoto kotle a na obrázku 4 je příčný řez tepelným výměníkem tohoto kotle.

Příklad provedení technického řešení

Průtočný parní fluidní kotel spalující uhlí s vápencem je tvořen fluidním topeništěm s oxidační fluidní spalovací vrstvou křemičitého písku a tepelným výměníkem 4. Fluidní topeniště je zespodu vymezeno trubkovým propadovým roštem i a uzavřeno dnem 2.4. Trubkový propadový rošt 1_ tvoří dvě přívodní trubky 1.1 , které jsou napojeny na centrální trubku 1.2 fluidačního média, ve které jev úseku mezi přívodními trubkami 1.1 instalována zde neznázoměná uzavírací klapka. Na přívodní trubky 1.1 jsou napojeny rozvodné trubky 1.3 opatřené shora uzavřenými nátrubky 1,4 s kruhovými otvory po stěnách nátrubků 1,4.

Fluidní topeniště je z boků vymezeno membránovými stěnami 2 vyzděnými po celé ploše včetně stropu fluidního topeniště žárobetonem 2.3. Membránové stěny 2 jsou zespodu napojeny na podélné vodní trámce 2.2 a příčné vodní trámce 2.5. Podélné vodní trámce 2.2 jsou zavodňovacími trubkami 2,1 spojeny s bubnem 5. Shora jsou membránové stěny 2 tvořící boční stěny průtočného fluidního kotle napojeny na sběrné trubky 2.9, ústící do bubnu 5. Zadní membránová stěna 2 fluidního topeniště má svou sběrnou trubku 2.6 trubkami 2/7 napojenou na sběrnou trubku 2.8. Tato sběrná trubka 2.8 je spojena se sběrnými trubkami 2.9. Na sběrnou trubku 2.8 jsou dále napojeny membránové stěny 2 čel průtočného fluidního kotle. Fluidní topeniště je postaveno na stojinách 2.10.

Tepelnou vestavbu 3 oxidační fluidní spalovací vrstvy křemičitého písku tvoří dvě paralelní řady trubkových mříží. Ty jsou spodními podélnými trubkami 3.4 a horními podélnými trubkami 3.5 napojeny na rozvodné trubky 3.1 a 3.2. Spodní podélné trubky 3.4 a horní podélné trubky 3.5 jsou propojeny svislými trubkami 3.3.

Spaliny z fluidního topeniště vstupují do tepelného výměníku 4 . Spalinový kanál tepelného výměníku 4 tvoří dvě membránové stěny 2 a dvě trubkovnice 4,5. Trubkový svazek tepelného výměníku 4 je dělen na tři sekce s tím, že prvá sekce je dvojchodá. Voda je napájecím čerpadlem 7 přiváděna do vodorovné rozvodné trubky 4,2 tepelného výměníku 4. Na tuto trubku navazují svislé rozvodné trubky 4.3. Svislé rozvodné trubky 4.3 z druhého chodu prvé sekce tepelného výměníku 4 jsou napojeny na vodorovnou rozvodnou trubku 4.4 druhé sekce tepelného výměníku 4. Svislé rozvodné trubky 4.3 třetí sekce tepelného výměníku 4 jsou napojeny na odvodní vodorovnou rozvodnou trubku 4.6 třetí sekce tepelného výměníku 4. Ta je spojena s bubnem 5. S bubnem 5 je rozvodnými trubkami 3.2 spojena i tepelná vestavba 3. Mezi rozvodnými trubkami 3.1 tepelné vestavby 3 a bubnem 5 je instalováno cirkulační čerpadlo 23 vroucí vody. Toto zavádí vroucí vodu i do vodorovné rozvodné trubky 4,4 druhé sekce tepelného výměníku 4. Pára odchází z bubnu 5 do výměníků pára/cirkulační voda vodního okruhu teplárenského systému.

Uhlí s vápencem je zde neznázorněnou trasou přívodu paliva přiváděno dvojicí šnekových dávkovačů 8 přes dva sesypy 6 paliva stíněnými klapkami 6.1 do fluidního topeniště. Neznázorněnou trasu paliva tvoří zásobník uhlí, redlerový podavač uhlí, šikmý dopravní šnek bez osového hřídele, zásobník vápence s turniketem, jehož výsyp je zaveden do šikmého dopravního šneku bez osového hřídele, provozní zásobník uhlí a násypky šnekových dávkovačů 8 , do násypek je instalován přívod hasicí vody.

Fluidační médium tvoří směs spalovacího vzduchu a recyklážních spalin, která je ventilátorem 9 dopravována do trubkového propadového roštu i. Při startu ventilátor 9 přivádí spalovací startovací vzduch do hořáku 11 na zemní plyn a spalovací komory J_0, jejíž spaliny zajišťují start průtočného parního fluidního kotle, pokud teplota oxidační fluidní spalovací vrstvy křemičitého písku klesla pod 400 °C. Průtočný parní fluidní kotel je za těchto podmínek startován po sekcích fluidního topeniště, prvá sekce je startována při uzavřené uzavírací klapce v centrální trubce 1.2. Tato klapka je při startu druhé sekce fluidního topeniště a při provozu průtočného parního fluidního kotle trvale zcela otevřena.

Spaliny z průtočného parního fluidního kotle odcházejí do cyklonového odlučovače 14.

V této trase spalin je do spalin pneumatickými vodními tryskami 13 nastřikována voda. Odpady spalovacího procesu tvořené popílkem a odpady desulfatace spalin jsou ze zásobníku Γ5 jednak odváděny šnekovým dopravníkem 19 do zásobníku 20, jednak jsou turniketem 16 zaváděny do trasy sekundárního vzduchu z ventilátoru 12. Do této trasy jsou turniketem 4/7 přiváděny odpady spalovacího procesu ze dna spalinového kanálu tepelného výměníku 4.

Spaliny z cyklonového odlučovače 14 procházejí tkaninovým filtrem 17 s tlakovým profukem plachetky a vstupují do kouřového ventilátoru 21. Jedna část spalin odchází do komína, druhá část je recyklem spalin fluidního topeniště.

Odpady spalovacího procesu zachycené tkaninovým filtrem 17 jsou turniketem 18 zaváděny do mezizásobníku 20. Z něj jsou šikmým šnekovým dopravníkem bez osového hřídele zaváděny do provozního zásobníku kotlové jednotky. Jeho výpusť je opatřena pneumatickou hubicí, která umožňuje plnění cisteren. Ty odvážejí odpady spalovacího procesu. Po nástřiku vody tyto odpady spalovacího procesu tvoří na skládce stabilizát.

Je prezentováno technické řešení průtočného parního fluidního kotle s následujícími
výkonovými, technologickými a rozměrovými parametry :
Produkce páry:	lOt/h
přenos tepla tepelnou vestavbou fluidního topeniště :	2,0 MW
vstupní teplota napájecí vody :	105 °C
tlak vodní páry :	1,3 MPa
teplota páry :	191 °C
Palivo :
uhlí granulometrie ořech o2 MUS a.s.
velikost částic uhlí:	10 až 20 mm
výhřevnost:	19,8 MJ/kg
celkový obsah síry :	1,7%
obsah popela v sušině :	10,5%
celkový obsah vody :	26,3 %
Vápenec : lom Čížkovice
granulometrie :	0,5 až 1 mm
Průřez fluidního topeniště :	2,2 m x 3,2 m
průřez spalinového kanálu tepelného výměníku 4 vody :	2,4 m x 1,7 m

výška mezi trubkovým propadovým roštem i a stropem fluidního topeniště : 5 m průměr bubnu 5 : 1000 mm

Tepelná účinnost kotle : 90 % obsah kyslíku O2 ve spalinách : 7,5 %

Čistota spalin za referenčních podmínek 6 % O2, suché spaliny, O °C, 102,32 kPa zajišťuje splnění emisních limitů čistoty spalin dle zákona o ovzduší č. 352/2002 Sb. pro nové fluidní kotle s tepelným výkonem 5 až 50 MW.

Průmyslová využitelnost

Průtočné parní fluidní kotle mohou jako palivo kromě uhlí využívat nejen směs uhlí a biomasy, ale i uhlí a granulovaných spalitelných odpadů, které nemají charakter nebezpečných látek pro životní prostředí. Při instalaci přehřívače páry lze na průtočném parním fluidním kotli produkovat i energetickou páru na souběžnou výrobu elektrické energie a tepla.

Claims (7)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Průtočný parní fluidní kotel na uhlí nebo uhlí a biomasu s oxidační fluidní spalovací vrstvou křemičitého písku o změní do 3 mm, vyznačuící se t í m, že fluidní topeniště s oxidační fluidní spalovací vrstvou křemičitého písku obsahuje minimálně 100 mm klidové sypané výšky křemičitého písku o změní mezi 1 až 2 mm, fluidní topeniště jez boků a shora vymezeno membránovými stěnami (2) a zespodu trubkovým propadovým roštem (1), v oxidační fluidní spalovací vrstvě křemičitého písku je instalována tepelná vestavba (3) tvořená svislými trubkami (3.3) a podélnými trubkami (3.4) a (3.5), procházejícími membránovými stěnami (2) a propojenými s rozvodnými trubkami (3.1) a (3.2), horní rozvodná trubka či trubky (3.2) je propojena/jsou propojeny s bubnem (5) , dolní rozvodná trubka či trubky (3.1) je propojena/jsou propojeny s cirkulačním čerpadlem (23) propojeným s bubnem (5), v kanálu spalin průtočného parního kotle je instalován tepelný výměník (4) , který je na výstupu propojen s bubnem (5) a na vstupu s napájecím čerpadlem (7), dále je výměník (4) propojen s cirkulačním čerpadlem (23), v membránové stěně (2) fluidního topeniště je instalován jeden či více sesypů (6) paliva.

2. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se t í m , že úsek kanálu spalin průtočného parního fluidního kotle s tepelným výměníkem (4), tvoří dvě membránové stěny (2) a dvě trubkovnice (4.5) tepelného výměníku (4).

3. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se t í m, že tepelný výměník (4) je po výšce rozdělen na sekce vodorovných trubek (4.1), oddělených vodorovnými rozvodnými trubkami (4.4), v každé sekci je jedna či více vodorovných trubek (4.1) napojena či napojeny na svislé rozvodné trubky (4.3), v prvé sekci jsou svislé rozvodné trubky (4.3) napojeny na přívodní vodorovnou rozvodnou trubku (4.2), v poslední sekci jsou svislé rozvodné trubky (4.3) napojeny na odvodní vodorovnou rozvodnou trubku (4.6).

4. Zařízení podle bodu 1, v y z n a č u j í c í se t í m, že rozteče vodorovných trubek (4.1) jsou alespoň vjedné sekci vodorovných trubek (4.1) odlišné od rozteče vodorovných trubek (4.1) v dalších sekcích vodorovných trubek (4.1).

5. Zařízení podle bodu 1,vyznačuj ící se tím, že membránové stěny (2) fluidního topeniště jsou zčásti nebo zcela vyzděny.

6. Zařízení podle bodu 1, v y z n a č u j í c í se t í m, že trubkový propadový rošt (1) tvoří shora uzavřené nátrubky (1.4) s otvory vjejich boční stěně, nátrubky (1.4) jsou instalovány na rozvodných trubkách (1.3).

7. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že sesyp či sesypy (6) paliva jsou spojeny s jedním či více šnekovými dávkovači (8) paliva bez osového hřídele a s přívodem sekundárního vzduchu, sesyp či sesypy (6) paliva jsou opatřeny klapkou či klapkami(6.1).