CZ14438U1

CZ14438U1 - Fluidní kotel

Info

Publication number: CZ14438U1
Application number: CZ200415262U
Authority: CZ
Inventors: Mikodaájiříáing@Ácsc
Original assignee: Mikodaájiříáing@Ácsc
Priority date: 2004-04-05
Filing date: 2004-04-05
Publication date: 2004-06-14

Description

Technické řešení se týká řešení fluidních kotlů pro spalování výhřevných simých uhlí v rozsahu tepelných výkonů fluidního kotle od 2 do 30 MW v horkovodním i parním provedení.

Dosavadní stav techniky

Dosavadní stav techniky v této oblasti jev technologické části v podstatě vymezen obsahem patentu CZ 283 457. Zde patentovaná technologická část představuje řešení malokapacitních fluidních uhelných kotlů spalujících všechny druhy uhlí o výhřevnosti nad 12 MJ/kg o změní 0 až 40 mm. Toto změní uhlí do 40 mm představuje maximální katalogovou velikost uhlí ío obchodně dostupných v ČR. Přesto se v dodávkávh průmyslových a topných směsí vyskytují částice uhlí o velikosti až 100 mm. Problém řešení spočívá ve vysokých investičních nákladech fluidního kotle a analogicky i vysokých nákladech provozních. Je to dáno skutečností, že adiabatická teplota fluidní spalovací vrstvy je dosahována vysokým přebytkem vzduchu. Ten je zhruba dvakrát větší, než jaký by byl zapotřebí pro dosažení adiabatické teploty hoření 800 až

870 °C oproti stavu, kdy by bylo dosaženo odvodu 40 až 50 % tepla při spalování uhlí tepelnou vestavbou instalovanou do fluidní spalovací vrstvy.

Dalším problémem je minimalizace spotřeby uhličitanu vápenatého CaCO₃ s technickým označením vápenec k dosažení snížení obsahu oxidu siřičitého SO₂ ve spalinách na úroveň emisních limitů čistoty spalin dle zákona o ovzduší č. 86/2002 Sb, a splnění jeho emisních limitů čistoty spalin v oblasti oxidu uhličitého CO a oxidů dusíku NO_X při velkokapacitním spalování hnědých uhlí o granulometrii hruboprach. Stejně závažným problémem je řešení abraze vestavěných teplosměnných ploch do fluidní pískové oxidační vrstvy. Zásadní je konstatování, že tepelný tok z fluidní vrstvy do teplosměnné plochy instalované do fluidní pískové oxidační spalovací vrstvy je tak vysoký, že v parním provedení fluidního kotle je nebezpečí přechodu bublinového varu na blánový s následnou tepelnou destrukcí trubek tepelné vestavby.

Zásadním problémem je po téměř totální plynofikaci teplárenství ČR skutečnost, že z třídíren těženého uhlí odcházejí nejen energetikou žádané průmyslové a topné směsi, ale i vysoce kvalitní uhlí ořech o změní 10 až 20 mm a hruboprach. Zejména pro hruboprachy není na trhu dostatečný odběr. Dle katalogu těžebních společností v případě hruboprachu jde o uhlí o změní

0 až 10 mm. Vysoký podíl prachových podílů v uhlí činí toto uhlí ve fluidní oxidační pískové vrstvě obtížně ekologicky spalovatelným.

Podstata technického řešení

Řešení problematiky fluidních kotlů o tepelném výkonu do 30 MW představuje uspořádání fluidního kotle, jehož podstata spočívá v tom, že fluidní kotel s oxidační pískovou spalovací vrstvou křemičitého písku s teplotami v rozmezí 800 až 870 °C a pracovní rychlostí fluidace 0,45 až 1,2 m/s (NTP) obsahuje minimální výšku sypané vrstvy křemičitého písku o změní 1 až 2 mm fluidní oxidační spalovací vrstvy ve fluidním topeništi 150 mm, na fluidní topeniště se napojí dávkovač či dávkovače uhlí o změní uhlí 0 až 40 mm nebo uhlí a vápence o změní uhlí 0 až 40 mm, tato minimální výška sypané vrstvy křemičitého pískuje ve fluidním topeništi s dávkova40 čem ěi dávkovači uhlí hruboprach o změní 0 až 10 mm s vápencem s výhodou navýšena minimálně o 100 mm sypané vrstvy křemičitého písku o změní 0,5 až 1 mm, fluidní topeniště s fluidní oxidační pískovou spalovací vrstvou je tvořeno vyzděnými membránovými stěnami, vyzděným membránovým stropem a trubkovým propadovým roštem, na který je připojena trasa spalovacího vzduchu a trasa spalin, trasa spalovacího vzduchu a trasa spalin jsou opatřeny regulačními orgány průtoku spalovacího vzduchu a průtoku spalin, trasa spalin obsahuje kyslík ve spalinách objemově v rozmezí 6,5 až 12 %, sesyp či sesypy uhlí nebo uhlí s Ca aditivem jsou umístěny minimálně ve výšce 1000 mm nad trubkovým propadovým roštem, vyzděný membrá- 1 CZ 14438 Ul nový strop je umístěn minimálně 2500 mm nad trubkovým propadovým roštem. Do fluidní oxidační pískové spalovací vrstvy je instalována teplosměnná vestavba, jejíž povrch je opatřen protiabrazivní vrstvou s dobrou tepelnou vodivostí, teplosměnná vestavba je instalována svým povrchem minimálně 200 mm nad trubkovým propadovým roštem, v horkovodním provedení fluidního kotle je teplosměnná vestavba napojena na ekonomizér a následně na buben, v parním provedení fluidního kotle je teplosměnná vestavba napojena na cirkulační čerpadlo vody a následně na buben. Trasa startovacích spalin ze startovací komory na kapalné či plynné palivo je napojena najedno či více startovacích hrdel, jejichž osa je umístěna ve výšce do 1500 mm nad trubkovým propadovým roštem. Trasa spalovacího vzduchu a spalin je pneutrasou recyklu popělo lovin do fluidního kotle. Trasa spalin za fluidním kotlem je opatřena jednou či více pneumatickými vodními tryskami. Fluidní topeniště je vertikálně rozděleno instalací svislých vyzděných membránových stěn na jednotlivé sekce. Vyzděný membránový strop je vyzděným membránovým spalinovým kanálem spojen s konvekční částí fluidního kotle.

Technické řešení je založeno na následujících zjištěních:

- Při prvém startu fluidního kotle určeného ke spalování hnědouhelného hruboprachu byla na trubkový propadový rošt nasypána vrstva písku o změní 1 až 1,6 mm. Jednalo se o nájezd fluidního kotle, podle již úspěšně realizovaného řešení dle patentu CZ 283 457. Při přívodu spalin 600 °C do fluidní vrstvy vznikla při souběžném dávkování uhlí pod šnekovými dávkovači svítící plocha fluidní vrstvy o rozměrech přibližně 2 x 2 m s temně červenou barvou, ostatní plocha fluidní vrstvy byla černá. Naprosto se nedostavil standardní očekávaný efekt ideálně míchané fluidní vrstvy. Při dosypání křemičitého písku o změní 0,5 až 1 mm došlo k vyrovnání teplot celé fluidní vrstvy v úrovni 800 až 870 °C. Pro tuto skutečnost doposud známé představy o fluidní vrstvě neposkytují vysvětlení, a ani takovéto zjištění nebylo doposud prezentováno.

- Pokud ale byl fluidní kotel s pískovou oxidační fluidní vrstvou o změní 1 až 1,6 mm provozo25 ván nejdříve na kusové uhlí, tento efekt při spalování hnědouhelného hruboparchu se neobjevil, což dokládají měření čistoty spalin obsažené v č patentu 283 457. Teoreticky lze při použití startovacího kusového uhlí v pískové vrstvě o granulometrii 1 až 1,6 mm fluidně spalovat všechny druhy uhlí, tedy i hruboprach, jejichž popeloviny na rozdíl od proplástků s vysokou teplotou netvrdnou, bez ohledu na výhřevnost a granulometrii spalovaného uhlí.

Přesto je použití doplňkového písku o změní 0,5 až 1 mm výhodné v tom, že přenos tepla ve fluidní vrstvě písku roste s klesající granulometrii písku, navíc silně expandovaná část fluidní vrstvy těchto jemných částic písku vytváří výhodné podmínky pro intenzifikaci hoření prachových částic uhlí.

- Pokud vytvoříme fluidní topeniště s oxidační pískovou spalovací vrstvou jako vyzděnou kobku s bočním přívodem uhlí na fluidní oxidační spalovací vrstvu, z hlediska spalování uhlí budou podél roštu spalovací podmínky zcela odlišné. V oblasti přívodu uhlí bude slabě oxidační, snad až redukční atmosféra, jejímž důsledkem bude vysoký obsah CO, a to nad 1000 mg/m³, a minimální obsah NO_X. Podél roštu bude slabě oxidační atmosféra přecházet na silně oxidační a CO bude konvergovat na oxid uhličitý CO₂ při zachování nízké koncentrace NO_X. Realizace takovéhoto topeniště prokázala, že optimálních výsledků v čistotě spalin bude dosaženo, jsou-li takto vzniklé spaliny v oblasti teplot 700 až 800 °C navzájem intenzívně promíseny při obsahu kyslíku ve výstupních spalinách z kotle optimálně v oblasti 8,5 % kyslíku O₂. Jde o modifikaci dvojstupňového spalování s tím, že efekt přívodu sekundárního vzduchu na dohoření CO na CO₂se minimalizuje a v podstatě se omezuje na chlazení dávkovače uhlí a jeho sesypu. Rychlost proudění spalin o teplotě 700 až 800 °C v kanálu spalin, kde dochází k jejich promísení, je 6 až 20 m/s.

- Není podstatné, zdaje prostor míšení spalin a návazně oblast topeniště nad prostorem promísení spalin o teplotě 700 až 800 °C vyzděn. Zachování teplotního pole 700 až 800 °C před promísením spalin si kompletní vyzdění membránových stěn fluidního topeniště vynucuje. Vyzdění membránových stěn topeniště nad prostorem míšení spalin je důležité pouze v případě spalování směsi uhlí a biomasy.

-2CZ 14438 Ul

- Při spalování simých uhlí granulometrie hruboprachu bez opatření, která jsou předmětem prezentovaného řešení s nezbytným intenzívním přívodem sekundárního vzduchu s referenční koncentrací SO₂ (NTP, 6 % O₂, suché spaliny) v úrovni 3600 mg/m³ SO₂ je nezbytný molámí poměr dávkování uhličitanu vápenatého CaCO₃ větší než 4. To si vynucuje efektivní recykl odpadů spalovacího procesu, při němž se nástřikem vody do spalin převede nezreagovaúý oxid vápenatý CaO na hydroxid vápenatý Ca(OH)₂. Hydroxid vápenatý po uvolnění vody Ή₂Ο se stává vysoce efektivním odsiřovacím aditivem doplňkové desulfatace spalin. Druhým opatřením snižujícím spotřebu CaCO₃ je pro dloužení doby zdržení spalin ve fluidním topeništi o teplotě alespoň 800 °C.

ίο V souvislosti s dalšími dále uváděnými skutečnostmi je nutno upřesnit pojem výšky klidové a expandované fluidní oxidační pískové vrstvy. Zde je nutno jednoznačně konstatovat:

- Klidová výška oxidační pískové vrstvy je jednoznačně definována výškou sypaného písku pouze při prvém startu kotle, kdy na prázdný trubkový propadový rošt se nasype zcela suchý písek.

- Při spalovacím procesu se výška vrstvy zvětšuje o objem hořícího uhlí a s ním přiváděného Ca aditiva, tento nárůst je v oblasti spalování uhlí přesně definován dobou hoření uhlí, která při konstantní teplotě hoření a konstantním obsahu kyslíku O₂ ve spalinách závisí na velikosti uhelných částic a jej ich obsahu popela. Po stabilizaci spalovacího procesu je klidová výška fluidní vrstvy při spalování uhlí typu ořech zhruba o 10 až 20 % vyšší než sypaná vrstva křemičitého písku. Při spalování hrubozmných málo výhřevných průmyslových a topných směsí je tento nárůst klidové výšky fluidní vrstvy vůči původní výšce písku až 100%.

- Definovat expandovanou výšku výše uvedené fluidní vrstvy lze pouze při rychlostech fluidace v oblasti do 0, 6 m/s (NTP). Při rychlostech fluidace v oblasti 1 m/s (NTP) se jedná q systém tvořený relativně stabilní vroucí hladinou povrchu fluidní vrstvy s intenzivními, ale náhodnými erupcemi fluidmí vrstvy, kdy shluky částic tryskají z fluidní vrstvy do výšky asi 2,5 m. Stanovení homí hladiny fluidní vrstvy v oblastech maximálních pracovních rychlostí fluidního kotle tak není možné. Tato skutečnost je však funkčně pozitivní, protože boční přívod uhlí na vroucí hladinu fluidní vrstvy je reálně přívodem uhlí do pulzující části fluidní vrstvy. Samozřejmě je nutno s ohledem na tuto skutečnost řešit systém dávkování uhlí, které při nezbytném podtlaku před přehřívačem páry či ohřívačem vody je vlastně dávkováním uhlí do oblasti s přetlakem žhavých spalin.

Nezbytnost minimalizovat investiční náklady kotle si vynucuje instalaci teplosměnné vestavby do fluidní spalovací oxidační pískové vrstvy. To si ale vynucuje řešení abraze trubek teplosměnné vestavby, a to buď zesílením tloušťky trubek, nebo krytím povrchu trubek tvrdokovem.

Druhým vynuceným opatřením je dodatkový přívod startovacích spalin do pískové oxidační spalovací vrstvy mimo trubkový propadový rošt. Přívodem startovacích spalin přes trubkový propadový rošt je spolehlivě při rychlostech fluidace 1 m/s (NTP) zajištěn start fluidní ch topenišť bez tepelné vestavby, vestavba instalovaná do fluidní vrstvy zvětšuje podstatně nároky na startovací tepelný příkon fluidního topeniště.

Přehled obrázků na výkresech

Technické řešení je dále podrobněji prezentováno podle přiloženého výkresu, kde na obr. 1 je schematicky znázorněn podélný řez fluidním kotlem s produkcí 12,5 t/h energetické páry a fluidní oxidační pískovou spalovací vrstvou. Na obr. 2 je schematicky znázorněn příčný řez tímto fluidním kotlem.

Příklady provedení technického řešení

Fluidní topeniště parního kotle s fluidní oxidační pískovou spalovací vrstvou 5 je z boků vymezeno vyzděnými membránovými stěnami 1, shora vyzděným membránovým stropem 2,

-3 CZ 14438 Ul vyzděným membránovým spalinovým kanálem 6 a zespodu trubkovým propadovým roštem 3.

Klidová výška fluidní pískové oxidační spalovací vrstvy 5 je označena Hl.

Spaliny opouštějí fluidní topeniště vyzděným membránovým spalinovým kanálem 6, procházejí konvekční částí fluidního kotle tvořenou parním přehřívačem 12, vařákem 11, ekonomizérem 10 a následně trasou 13 spalin. Tuto trasu 13 spalin tvoří absorbér s pneumatickým nástřikem vody tryskami, cyklonová baterie, tkaninový filtr, kouřový ventilátor a komín.

Napájecí voda je trasou M přivedena do ekonomizéru 10 a následně do bubnu 9 . Volnou cirkulaci vody kotlem zajišťují zavodňovací trubky 17, které přivádějí vodu zhubnu 9 do podélných trámců 18. Na tyto trámce 18 navazují membránové stěny 1 fluidního kotle a trubky ío vařáku 11. Do fluidní pískové oxidační spalovací vrstvy 5 je instalována teplosměnná vestavba 8 tvořená sérií paralelních trubkových hadů napojených na přívod 20 vody a odvod 21 směsi vody a páry. Cirkulaci této směsi vody a páry zajišťuje cirkulační čerpadlo instalované mezi buben 9 a přívod 20 vody. Odvod 21 směsi vody a páry je napojen do bubnu 9. Pára z parního přehřívače opouští fluidní kotel trasou 27.

Uhlí s vápencem CaCO₃ je zaváženo periodicky do provozního zásobníku a z něj je dávkovačem 19 opatřeným na konci kyvnou klapkou přiváděno do sesypů 7 s výkyvnou klapkou a ze sesypů 7 padá na vroucí hladinu fluidní pískové oxidační spalovací vrstvy 5. S výhodou je použito šnekového dávkovače 19 bez osového hřídele, ale lze použít i redlerový dávkovač 19.

Fluidaci oxidační pískové spalovací vrstvy 5 zajišťuje směs spalovacího vzduchu a spalin, odebíraných z trasy 13 spalin za kouřovým ventilátorem. Trasa spalovacího vzduchu a trasa 13 spalin se spojují a tvoří trasu 4. Obě větve tvořící trasu 4 jsou opatřeny regulačními klapkami. Směs spalovacího vzduchu a spalin je ventilátorem s regulací průtoku trasou 4 dopraveno do trubkového propadového roštu 3. Regulace tepelného výkonu fluidního kotle se provádí buď skokově, tj. odstavováním fluidní i pískové oxidační spalovací vrstvy 5 z pracovního režimu, nebo změnou průtoku spalovacího vzduchu a spalin fluidní pískové oxidační spalovací vrstvy 5. Při ní musí být zachována konstantní teplota fluidní pískové oxidační spalovací vrstvy 5 a současně musí být zajištěn konstantní obsah kyslíku O₂ ve spalinách. Tento se nastaví regulačními klapkami v trasách spalovacího vzduchu a spalin v trase 4. Stabilní teplota fluidní pískové oxidační spalovací vrstvy 5 je udržována regulací otáček dávkovače 19 v návaznosti na změnu průtoku fluidačního média při změně polohy škrticí klapky v sání ventilátoru trasy 4.

Trasa 26 přivádí do sesypů 7 spalovací vzduch s recyklážními popelovinami. Ty jsou do trasy 25 přiváděny turniketem 24 z výsypky 23 a turniketem pod cyklony v trase 13 spalin. Trasa 25 má samostatný ventilátor. Druhá část popelovin z cyklonů a tkaninového filtru v trase 13 spalin je mechanicky dopravena do provozního zásobníku popelovin. Odtud jsou autocistemou odváženy na skládku, kde po smísení popelovin s vodou vzniká stabilizát.

Trubkový propadový rošt 3, teplosměnná vestavba 8 a výsypka 22 tvoří jeden konstrukční celek.

Start fluidního kotle zajišťují spaliny procházející startovací trasou 15 a startovací spaliny procházející trasou 4 spalovacího vzduchu nebo spalovacího vzduchu a spalin. Startovací trasu 15 spalin tvoří ventilátor spalovacího vzduchu, hořák na zemní plyn, spalovací komora a rozvod startovacích spalin. Startovací trasa 15 je napojena na startovací hrdla 16 instalovaná pod sesypy 7 tak, aby tato startovací hrdla 16 zaváděla startovací spaliny do expandované fluidní pískové oxidační spalovací vrstvy 5. Druhou startovací trasou je trasa 4 spalovacího vzduchu nebo spalovacího vzduchu a recyklážních spalin, která je napojena na trubkový propadový rošt 3. Příklad 1

Byl realizován fluidní parní kotel se zadávacími parametry:

produkce páry maximální 12,5 t/h produkce páry minimální 8 t/h teplota páry 320 °C

-4CZ 14438 Ul tlak páry teplota napájecí vody

Palivo:

hnědé uhlí 5 změní výhřevnost obsah celkové síry Technické řešení kotle

2,5 MPa 105 °C hp 1 hruboprach 0 až 10 mm 16,9 MJ/kg 1,2 % průřez trubkového propadového roštu 3 ío výška vyzděného membránového stropu 2 nad trubkovým propadovým roštem 3 šířka membránového spalinového kanálu 6 po jeho vyzdění 100 mm vrstvou žárobetonu buben 9 plocha teplosménné vestavby 8 z oceli tř. 17 tloušťka trubek teplosménné vestavby 8 povrch je opatřen vrstvou tvrdokovu výška kotle plocha parního přehřívače 12 plocha vařáku li plocha ekonomizéru 10 dva šnekové dávkovače 19 bez osového hřídele teplota fluidní oxidační pískové spalovací vrstvy 5 obsah O₂ ve spalinách teplota spalin za fluidním kotlem teplota spalin do komína sypaná výška písku o granulometrií 1 až 1,6 mm sypaná výška písku o granulometrií 0,5 až 1,0 mm tepelný výkon startovací komory teplota spalin na vstupu do parního přehřívače 12 startovací palivo byl realizován 30 % recykl popelovin trasou 26.

4400 x 2200 mm

3500 mm

1200 mm

1400 x 3000 mm 12 m²2 mm

8m 40 m²196 m²240 m²

820 až 840 °C 7 až 9 %

180 °C 110 °C 250 mm 200 mm 5MW 750 °C zemní plyn

Dosažené technologické výsledky:

tepelná účinnost kotle 87 % stupeň vyhoření popelovin 96 % molámí poměr dávkování Ca/S 2,8 čistota spalin vztaženo na referenční podmínky 6 % O₂, suché spaliny a NTP tuhé látky: CO:

NO₂:

SO₂:

mg/m³197 mg/m³385 mg/m³785 mg/m³

Příklad 2

Byly realizovány čtyři parní kotle ve zjednodušeném provedení bez teplosménné vestavby 8 se zadávacími parametry:

produkce páry maximální 9 t/h produkce páry minimální 5 t/h teplota páry 220 °C

-5 CZ 14438 Ul tlak páry 1,3 MPa teplota napáj ecí vody 105 °C

Palivo:

hnědé uhlí 5 změní výhřevnost celkový obsah síry Technické řešení kotle:

hp 1 AD aditivovaný hruboprach 0 až 10 mm 16,4 MJ/kg 0,84 % průřez trubkového propadového roštu 3 ío výška vyzděného membránového stropu 2 nad trubkovým propadovým roštem 3 šířka membránového spalinového kanálu 6 tlaková část kotle je převzata z řešení roštového kotle

ČKD DUKLA R8 se zvětšením parního přehřívače 12 na nebyl realizován recykl popelovin trasou 26 byly instalovány dva šnekové dávkovače 19 bez osového hřídele sypaná výška písku o změní 1 až 1,6 mm sypaná výška písku o změní 0,5 až 1 mm teplota oxidační pískové spalovací vrstvy 5 obsah O₂ ve spalinách tepelný výkon startovací komory startovací palivo teplota spalin za kotlem teplota spalin na komín

Dosažené technologické výsledky:

tepelná účinnost kotle stupeň vyhoření popelovin čistota spalin vztažená na referenční podmínky % O₂, suché spaliny, NTP tuhé látky CO no₂so₂

2200 x 3300 mm

3000 mm 1200 mm m²

250 mm 200 mm 820 až 840 °C 7 až 8,5 %

2,5 MW zemní plyn 190 °C 180 °C

85%

96% mg/m³167 mg/m³346 mg/m³1950 mg/m³

Průmvslová využitelnost

Technické řešení je vhodným systémem řešení fluidních kotlů s tepelným výkonem 2 až 30 MW jak v parním, tak v horkovodním provedení. Použitelným palivem jsou všechny druhy uhlí s výhřevností nad 12 MJ/kg, nezávisí na granulometrií uhlí, jsou použitelné druhy uhlí hruboprach, ořech, průmyslové a topné směsi.

Tento fluidní kotel lze s výhodou použít při spalování směsi uhlí s biomasou, obvykle dřevní štěpkou. V kompletním výše uvedeném rozsahu tepelných výkonů lze dosáhnout čistoty spalin dle zákona o ovzduší č. 88/ 2002 Sb. i emisní limity Evropské unie.

Claims

1. Fluidní kotel, s fluidní oxidační pískovou spalovací vrstvou (5) křemičitého písku s teplotami v rozmezí 800 až 870 °C a pracovní rychlostí fluidace 0, 45 až 1, 2 m/s (NTP), vyznačující se tím, že minimální výška sypané vrstvy křemičitého písku o změní 1 až 2 mm fluidní oxidační pískové spalovací vrstvy (5) ve fluidním topeništi je 150 mm, na fluidní topeniště je napojen dávkovač ěi dávkovače (19) uhlí o změní 0 až 40 mm nebo uhlí a vápence o změní uhlí 0 až 40 mm, tato minimální výška sypané vrstvy křemičitého písku je ve fluidním topeništi s dávkovačem či dávkovači (19) uhlí hruboprach o změní 0 až 10 mm s vápencem navýšena s výhodou minimálně o 100 mm sypaného křemičitého písku o změní 0,5 až 1 mm, fluidní topeniště s fluidní oxidační pískovou spalovací vrstvou (5) je tvořeno vyzděnými membránovými stěnami (1), vyzděným membránovým stropem (2) a trubkovým propadovým roštem (3), na který je připojena trasa (4) spalovacího vzduchu a spalin, trasa (4) spalovacího vzduchu a spalin je opatřena regulačními orgány průtoku spalovacího vzduchu a průtoku spalin, v trase (13) spalin je obsah kyslíku O₂ objemově v rozmezí 6,5 až 12 %, sesyp či sesypy (7) uhlí nebo uhlí s Ca aditivem jsou umístěny minimálně ve výšce 1000 mm nad trubkovým propadovým roštem (3), vyzděný membránový strop (2) je umístěn minimálně 2 500 mm nad trubkovým propadovým roštem (3).

2. Fluidní kotel podle nároku 1, vyznačující se tím, že ve fluidní oxidační pískové spalovací vrstvě (5) je instalována teplosměnná vestavba (8), jejíž povrch je opatřen protiabrazivní vrstvou s dobrou tepelnou vodivostí, teplosměnná vestavba (8) je instalována svým spodním povrchem minimálně 200 mm nad trubkovým propadovým roštem (3), v horkovodním provedení fluidního kotle je teplosměnná vestavba (8) napojena na ekonomizér (10) a následně na buben (9), v parním provedení fluidního kotle je teplosměnná vestavba (8) napojena na cirkulační čerpadlo vody a následně na buben (9).

3. Fluidní kotel podle nároku 1, vyznačující se tím, že trasa (15) startovacích spalin ze startovací komory na kapalné či plynné startovací palivo je napojena najedno či více startovacích hrdel (16), jejichž osa je umístěna ve výšce do 1500 mm nad trubkovým propadovým roštem (3).

4. Fluidní kotel podle nároku, 1, vyznačující se tím, že trasa (26) spalovacího vzduchu nebo spalovacího vzduchu a spalin je pneutrasou recyklu popelovin do fluidního kotle.

5. Fluidní kotel podle nároku 1, vyznačující se tím, že trasa spalin (13) za fluidním kotlem je opatřena jednou či více pneumatickými vodními tryskami.

6. Fluidní kotel podle nároku. 1, vyznačující se tím, že fluidní topeniště je vertikálně rozděleno instalací svislých vyzděných membránových stěn na jednotlivé sekce.

7. Fluidní kotel podle nároku 1, vyznačující se tím, že vyzděný membránový strop (2) je vyzděným membránovým spalinovým kanálem (6) spojen s konvekční částí fluidního kotle.