CZ20033334A3 - Fluidní kotel - Google Patents

Abstract

Fluidní kotel s oxidační pískovou spalovací vrstvou obsahující minimálně 150 mm sypaného křemičitého písku o změní 1 až 2 mm, fluidní topeniště je z boku vymezeno vyzděnými membránovými stěnami (1), shora vyzděným membránovým stropem (2) a vyzděným membránovým spalinovým kanálem (6) o průřezu rovném 10 až 40 % trubkového propadového roštu (3). Do fluidní pískové spalovací vrstvy (5)je instalována teplosměnná vestavba (8) s výhodou vytvořená z obdélníkových trubek opatřených pásy tvrdokovu Trasa (15) startovacích spalinje napojena najedno či více startovacích hrdel (16), jejichž osa je ve výšce do 1 500 mm nad trubkovým odpadovým roštem (3). Při spalování prachových uhlí je písková vrstva o granulometrii 1 až 2 mm navýšena alespoň o 100 mm křemičitého písku o granulometrii 0,5 až 1 mm. Trasa (13) spalinje opatřena vodními tryskami. Fluidní topeniště je vertikálně rozděleno na sekce. Výška sesypu nebo sesypů (7) uhlí je minimálně 1 000 mm nad trubkovým propadovým roštem (3). Trasa (26) sekundárního vzduchuje s výhodou trasou pneudopravy recyklu popelovin. Fluidní topeništěje vertikálně rozděleno na sekce vyzděnými membránovými stěnami.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká řešení fluidních kotlů pro spalování výhřevných simých uhlí v rozsahu tepelných výkonů fluidního kotle od 2 do 30 MW v horkovodním i parním provedení.

Dosavadní stav techniky

Dosavadní stav techniky v této oblasti je v technologické části v podstatě vymezen obsahem českého patentu č. 283 457. Zde patentovaná technologická část představuje řešení malokapacitních fluidních uhelných kotlů spalujících všechny druhy uhlí o výhřevnosti nad 12 MJ/kg o změní 0 až 40 mm. Základní problém řešení spočívá ve vysokých investičních nákladech fluidního kotle a analogicky i vysokých nákladech provozních. Je to dáno skutečností, že adiabatická teplota fluidní spalovací vrstvy je dosahována vysokým přebytkem vzduchu. Ten je zhruba dvakrát větší, než jaký by byl zapotřebí pro dosažení adiabatické teploty hoření 800 až 870 °C oproti stavu , kdy by bylo dosaženo odvodu 40 až 50 % tepla při spalování uhlí tepelnou vestavbou instalovanou do fluidní spalovací vrstvy.

Dalším problémem je minimalizace spotřeby vápence či hydroxydu vápenatého k dosažení snížení obsahu SO₂ ve spalinách pod 800 mg/m³, jak vyplývá ze zákona o ovzduší č. 86/2002 Sb. a splnění jeho emisních limitů čistoty spalin v oblasti CO a NO_X při velkokapacitním spalování hnědých uhlí o granulometrii hruboprach. Stejně závažným problémem je řešení abraze vestavěných teplosměnných ploch do fluidní pískové oxidační vrstvy. Za topnou sezónu se tloušťka stěn tepelné vestavby zmenší zhruba o 0,7 mm. Navíc tepelný tok z fluidní vrstvy do teplosměnné plochy instalované do fluidní pískové oxidační spalovací vrstvy je tak vysoký, že v parním provedení fluidního kotle je nebezpečí přechodu bublinového varu na blánový s následnou tepelnou destrukcí trubek tepelné vestavby.

Podstata vynálezu

Řešením problematiky fluidních kotlů o tepelném výkonu do 30 MW je řešení dle předkládaného vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že fluidní kotel s oxidační pískovou spalovací vrstvou křemičitého písku s teplotami v rozmezí 800 až 870 °C a pracovní rychlostí fluidace 0, 45 až 1,2 m/s (NTP) má minimální výšku sypané vrstvy křemičitého písku • · • ·

• · · · 4 • · · · · · • · 4 4 4 · • · 4 · · 4 · · · · ·

150 mm při spalování uhlí o zrnění až 40 mm , a granulometrie křemičitého písku je 1 až 2 mm, při spalování uhlí s více než s 20 % částic uhlí o změní v rozmezí 0 až 2 mm je minimální sypaná výška křemičitého písku o granulometrii 1 až 2 mm s výhodou navýšena o minimálně 100 mm křemičitým pískem o granulometrii 0,5 až 1 mm, fluidní topeniště s fluidní oxidační pískovou spalovací vrstvou je z boků tvořeno vyzděnými membránovými stěnami , vyzděným membránovým stropem, vyzděným membránovým spalinovým kanálem a trubkovým propadovým roštem, na který je připojena trasa spalovacího vzduchu nebo spalovacího vzduchu a spalin, trasa spalovacího vzduchu a trasa spalin jsou opatřeny regulačními orgány, které zajišťují obsah kyslíku ve spalinách objemově v rozmezí 6, 5 až 12 %, sesyp či sesypy uhlí nebo uhlí s Ca aditivem jsou umístěny minimálně ve výšce 1000 mm nad trubkovým propadovým roštem, vyzděný membránový strop je umístěn minimálně 2500 mm nad trubkovým propadovým roštem, průřez vyzděného membránového kanálu je 10 až 40 % plochy trubkového propadového roštu. Do fluidní oxidační pískové spalovací vrstvy je instalována teplosměnná vestavba, jejíž povrch je opatřen protiabrazivní vrstvou s dobrou tepelnou vodivostí, teplosměnná vestavba je instalována svým povrchem minimálně 200 mm nad trubkovým propadovým roštem , v horkovodním provedení fluidního kotle je teplosměnná vestavba napojena na ekonomizér a následně na buben, v parním provedení fluidního kotle je teplosměnná vestavba napojena na cirkulační čerpadlo vody a následně na buben. Trasa startovacích spalin ze startovací komory na kapalné či plynné palivo je napojena na jedno či více startovacích hrdel, jejichž osa je umístěna ve výšce do 1 500 mm nad trubkovým propadovým roštem. Trasa sekundárního vzduchu a spalin je s výhodou pneutrasou recyklu popelovin do fluidního kotle, trasa je s výhodou opatřena vlastním ventilátorem. Trasa spalin za fluidním kotlem je opatřena jednou či více pneumatickými vodními tryskami. Fluidní topeniště je vertikálně rozděleno instalací svislých vyzděných membránových stěn na jednotlivé sekce, každá sekce má svůj trubkový propadový rošt a startovací hrdlo či hrdla a sesyp či sesypy. Teplosměnná vestavba je tvořena obdélníkovými či čtvercovými trubkami na povrchu opatřenými pevně k nim připojenými pásy z tvrdokovu .

Prezentované řešení je založeno na následujících zjištěních :

Při prvém startu fluidního kotle určeného ke spalování hnědouhelného hruboprachu byla na trubkový propadový rošt nasypána vrstva písku o změní 1 až 1,6 mm. Jednalo se o nájezd fluidního kotle, dle již úspěšně realizovaného řešení dle českého patentu č. 283 457. Při přívodu spalin 600 °C do fluidní • ·

• · · • · · · · · · • · · · >

• · · · · · • · · · · · ······· ·· ·· vrstvy vznikla při souběžném dávkování uhlí pod šnekovými dávkovači svítící plocha fluidní vrstvy o rozměrech přibližně 2 x 2 m s temně červenou barvou , ostatní plocha fluidní vrstvy byla černá. Naprosto se nedostavil standardní očekávaný efekt ideálně míchané fluidní vrstvy. Při dosypání křemičitého písku o změní 0,5 až 1 mm došlo k vyrovnání teplot celé fluidní vrstvy v úrovni 800 až 870°C. Pro tuto skutečnost doposud známé představy o fluidní vrstvě neposkytují vysvětlení a ani takovéto zjištění nebylo doposud prezentováno.

Pokud ale byl fluidní kotel s pískovou oxidační fluidní vrstvou o změní 1 až

1,6 mm provozován nejdříve na kusové uhlí, tento efekt při spalování hnědouhelného hruboparchu se neobjevil, což dokládají měření čistoty spalin obsažené v čs. patentu č. 283 457. Teoreticky lze při použití startovacího kusového uhlí v pískové vrstvě o granulometrií 1 až 1,6 mm fluidně spalovat všechny druhy uhlí, tedy i hruboprach , jejichž popeloviny na rozdíl od proplástků s vysokou teplotou netvrdnou, bez ohledu na výhřevnost a granulometrií spalovaného uhlí.

Přesto je použití doplňkového písku o zrnění 0,5 až 1 mm výhodné v tom, že přenos tepla ve fluidní vrstvě písku roste s klesající granulometrií písku, navíc silně expandovaná část fluidní vrstvy těchto jemných částic písku vytváří výhodné podmínky pro intenzifikaci hoření prachových částic uhlí.

Pokud vytvoříme fluidní topeniště s oxidační pískovou spalovací vrstvou jako vyzděnou kobku s bočním přívodem uhlí na fluidní oxidační spalovací vrstvu, z hlediska spalování uhlí budou podél roštu spalovací podmínky zcela odlišné.

V oblasti přívodu uhlí bude redukční atmosféra, jejímž důsledkem bude vysoký obsah CO , a to nad 1000 mg/m , a minimální obsah NO_X. Podél roštu bude redukční atmosféra přecházet na silně oxidační a CO bude konvergovat na CO₂ při zachování nízké koncentrace NO_X. Realizace takovéhoto topeniště prokáza la, že optimálních výsledků v čistotě spalin bude dosaženo , jsou-li takto vzniklé spaliny v oblasti teplot 700 až 800 °C navzájem intenzívně promíseny při obsahu kyslíku ve výstupních spalinách z kotle v oblasti 8,5 % O₂. Jde o modifikaci dvojstupňového spalování a efekt přívodu sekundárního vzduchu na dohoření CO na CO₂ se minimalizuje a v podstatě se omezuje na chlazení dávkovače uhlí a jeho sesypu.

·· ····

- Redukční atmosféra v oblasti přívodu simého uhlí s Ca aditivem vede ke vzniku sulfidu vápenatého CaS a až následně kjeho přechodu na síran vápenatý CaSCU což má pozitivní vliv na spotřebu odsiřovacího aditiva. Zvlášť efektivně se toto projevuje při recyklu popelovin s nedokonale zreagovaným vápenným aditivem, u kterého byl nezreagovaný oxid vápenatý CaO kontaktem s nastřikovanou vodou či párou převeden na hydroxid vápenatý Ca(0H)2. Jako Ca aditivum se obvykle používá vápenec o změní 0,5 až 1 mm.

V souvislosti s dalšími dále uváděnými skutečnostmi je nutno upřesnit pojem výšky klidové a expandované fluidní oxidační pískové vrstvy. Zde je nutno jednoznačně konstatovat:

Klidová výška oxidační pískové vrstvy je jednoznačně definována výškou sypaného písku pouze při prvém startu kotle, kdy na prázdný trubkový propadový rošt se nasype zcela suchý písek

- Při spalovacím procesu se výška vrstvy zvětšuje o objem hořícího uhlí a s ním přiváděného Ca aditiva, tento nárůst je v oblasti spalování uhlí přesně definován dobou hoření uhlí, která při konstantní teplotě hoření a konstantním obsahu 02 ve spalinách závisí na velikosti uhelných částic a jejich obsahu popela. Po stabilizaci spalovacího procesu je klidová výška fluidní vrstvy při spalování uhlí typu ořech zhruba o 10 až 20 % vyšší než sypaná vrstva křemičitého písku. Při spalování hrubozrnných málo výhřevných průmyslových a topných směsí je tento nárůst klidové výšky fluidní vrstvy vůči původní výšce písku až 100 %

Definovat expandovanou výšku výše uvedené fluidní vrstvy lze pouze při rychlostech fluidace v oblasti 0,6 m/s (NTP). Při rychlostech fluidace v oblasti 1 m/s (NTP) se jedná o systém tvořený relativně stabilní vroucí spodní hladinou povrchu fluidní vrstvy s intenzivními , ale náhodnými erupcemi fluidní vrstvy, kdy shluky částic tryskají z fluidní vrstvy do výšky asi 2,5 m. Stanovit horní hladinu fluidní vrstvy v oblastech maximálních pracovních rychlostí fluidního kotle není tak možné. Tato skutečnost je však pozitivní, protože boční přívod uhlí na spodní hladinu fluidní vrstvy je reálně přívodem uhlí do pulzující části fluidní vrstvy. Samozřejmě je nutno s ohledem na tuto skutečnost řešit systém dávkování uhlí, které při nezbytném podtlaku před přehřívačem páry či ohřívačem vody je vlastně dávkováním uhlí do oblasti s přetlakem žhavých spalin.

• · ·· 4444

Přehled obrázků na výkresech

Technické řešení je dále podrobněji prezentováno podle přiložených výkresů, kde na obr. 1 je schematicky znázorněn podélný řez fluidním kotlem s produkcí 12,5 t/h energetické páry a oxidační pískovou spalovací fluidní vrstvou. Na obr. 2 je schematicky znázorněn příčný řez tímto fluidním kotlem.

Fluidní topeniště parního kotle s fluidní pískovou oxidační vrstvou 5 je z boků vymezeno vyzděnými membránovými stěnami JL shora vyzděným membránovým stropem 2j vyzděným membránovým spalinovým komínem 4 a zespodu trubkovým propadovým roštem 3 . Klidová výška fluidní oxidační pískové vrstvy je označena Hl.

Spaliny opouštějí fluidní topeniště vyzděným membránovým spalinovým kanálem 6, procházejí parním přehřívačem 12, vařákem ii, ekonomizérem 10 a následně trasou 13 spalin. Tuto trasu spalin tvoří absorbér s pneumatickým nástřikem vody tryskami, cyklonová baterie, tkaninový filtr, kouřový ventilátor a komín.

Napájecí voda je trasou 14 přivedena do ekonomizéru 10 a následně do bubnu 9_. Volnou cirkulaci vody kotlem zajišťují zavodňovací trubky 17, které přivádějí vodu z bubnu 9 do podélných trámců 18. Na tyto trámce navazují membránové stěny i fluidního kotle a trubky vařáku ϋ. Do fluidní pískové oxidační vrstvy 5 je instalována teplosměnná vestavba 8 tvořená sérií paralelních trubkových hadů napojených na přívod vody 20 a odvod směsi vroucí vody a páry 21. Cirkulaci této vody zajišťuje cirkulační čerpadlo instalované mezi buben 9_ a přívod vody 20. Odvod směsi vroucí vody a páry 21 je napojen do bubnu 9. Pára z parního přehřívače 12 opouští fluidní kotel trasou 27.

Uhlí s vápencem CaCOí je zaváženo periodicky do provozního zásobníku a z něj šnekovým dávkovačem 15 bez osového hřídele opatřeným na konci kyvnou klapkou je přiváděno do sesypů 7 s výkyvnou klapkou a ze sesypů 2 padá na spodní hladinu fluidní oxidační pískové vrstvy 5.

Fluidačním médiem je směs spalovacího vzduchu a spalin, odebíraných z trasy spalin 13 za kouřovým ventilátorem. Obě trasy jsou opatřeny regulačními klapkami. Tato směs je ventilátorem trasou 4 dopravena do trubkového propadového roštu 3. Ventilátor je opatřen regulací průtoku spalin. Regulace tepelného výkonu fluidního kotle se provádí buď skokově, tj. odstavováním fluidní oxidační pískové vrstvy 5 z pracovního režimu, nebo změnou hydrodynamiky fluidní oxidační pískové vrstvy 5. Při ní musí být zachována konstantní

teplota fluidní oxidační pískové vrstvy 5 a konstantní obsah kyslíku O₂ ve spalinách. Tento se nastaví regulačními klapkami v trasách spalovacího vzduchu a spalin v přívodní trase ventilátoru fluidačního média. Stabilní teplota fluidní oxidační pískové spalovací vrstvy 5 je udržována regulací otáček šnekového dávkovače 15 v návaznosti na změnu průtoku fluidačního média, při změně polohy škrticí klapky ventilátoru této trasy.

Trasa sekundárního vzduchu 26 přivádí do sesypů 7 spalovací vzduch s recyklážními popelovinami. Ty jsou jednak odváděny turniketem 24 z výsypky 23 , a jednak jsou obsaženy v trase 25 se samostatným ventilátorem spalovacího vzduchu a přívodem části popelovin zachycených v cyklonu. Ostatní popeloviny z cyklonu a tkaninového flitru jsou mechanicky dopraveny do provozního zásobníku popelovin. Odtud jsou autocisternou odváženy na skládku, kde po smísení popelovin s vodou vzniká stabilizát.

Trubkový propadový rošt 3 , teplosměnná vestavba 8 a výsypka 22 tvoří jeden konstrukční celek.

Start fluidního kotle zajišťuje startovací trasa 1_5. Tuto tvoří ventilátor spalovacího vzduchu, hořák na zemní plyn, spalovací komora a rozvod startovacích spalin. Tato trasa je napojena na startovací hrdla 16 , instalovaná pod sesypy 7 tak, aby tato startovací hrdla J_6 zaváděla startovací spaliny do expandované fluidní pískové oxidační vrstvy 5.

Příklad provedení č. 1

Byl realizován fluidní parní kotel se zadávacími parametry :

produkce páry maximální	12,5 t/h
produkce páry minimální	8 t/h
teplota páry	320 °C
tlak páry	2,5 MPa
teplota napájecí vody	105 °C

Palivo :

hnědé uhlí hp 1 hruboprach zrnění 0 až 10 mm • · · • ·· • 4 4 · • · · ·♦ ···· • 4 · • · · ► 4 4 <

• 4 44 výhřevnost 16, 9 MJ/kg obsah celkové síry 1,2 %

Technické řešení kotle :

průřez trubkového propadového roštu 3_ výška vyzděného membránového stropu 2 nad trubkovým propadovým roštem 3 šířka vyzděného membránového spalinového kanálu 6.

buben plocha teplosměnné vestavby 12

400 x 2 200 mm

500 mm

200 mm

1 400 x 3 000 mm m² obdélníkový průřez trubek, celý povrch trubek je opatřen pásy z tvrdokovu výška kotle plocha parního přehřívače 12 plocha vařáku ϋ plocha ekonomizéru 10 průtok spalin trasou 13 teplota fluidní oxidační pískové spalovací vrstvy 5 obsah CL ve spalinách teplota spalin za fluidním kotlem teplota spalin do komína sypaná výška písku o granulometrii 1 až 1,6 mm sypaná výška písku o granulometrii 0,5 až 1,0 mm tepelný výkon startovací komory teplota spalin m

m²

196 m² 240 m² 7 m³/s (NTP)

820 až 840 °C až 9 %

180°C

110°C

250 mm

200 mm

MW

750 °C ·· ····

startovací palivo byl realizován 30% recykl popelovin trasou 26	zemní plyn
Dosažené technologické výsledky :
tepelná účinnost kotle	87 %
stupeň vyhoření popelovin	96%
molární poměr dávkování Ca/S	2,8
čistota spalin vztaženo na referenční podmínky 6 % O2, suché spaliny a NTP
tuhé látky :	20 mg/m3
CO :	197 mg/m3
NO2:	385 mg/m3
SO2:	785 mg/m3
Příklad provedení č. 2
Byly realizovány 4 parní kotle ve zjednodušeném provedení bez teplosměnné vestavby se zadávacími parametry.
produkce páry maximální	9 t/h
produkce páry minimální	5 t/h
teplota páry	220 °C
tlak páry	1,3 MPa
teplota napájecí vody	105 °C
Palivo:
hnědé uhlí hp 1 AD aditivovaný hruboprach
zrnění	0 až 10 mm
výhřevnost	16,4 MJ/kg

* · · 1 ► 4 4 «

4 4

4 4 4

44

200 x 3 300 mm

4

4444 celkový obsah síry

0,84 %

Technické řešení kotle :

průřez trubkového propadového roštu 3 výška vyzděného membránového stropu 2 nad trubkovým propadovým roštem 3 3 000 mm šířka vyzděného membránového spalinového kanálu 6 1 200 mm tlaková část kotle je převzata z řešení roštového kotle ČKD DUKLA R8 se zvětšením parního přehřívače 12 na nebyl realizován recykl popelovin trasou 26 byly instalovány 2 šnekové dávkovače 15 sypaná výška písku o zrnění 1 až 1,6 mm sypaná výška písku o zrnění 0,5 až 1 mm teplota oxidační pískové spalovací vrstvy 5 obsah O2 ve spalinách maximální průtok spalin tepelný výkon startovací komory startovací palivo teplota spalin za kotlem teplota spalin na komín m

250 mm

200 mm

820 až 840 °C až 8,5 %

7,2 m³/s (NTP) .2,5 MW zemní plyn

190 °C

180°C

Dosažené technologické výsledky : tepelná účinnost kotle stupeň vyhoření popelovin čistota spalin vztažená na referenční podmínky 6 % O2, suché spaliny, NTP

85%

96%

·« ··· · • · · • · · *

tuhé látky • · · · • · · · ·· ♦ · mg/m³

CO

NO₂

SO₂

167 mg/m³ 346 mg/m³ 1950 mg/m³

Průmyslová využitelnost

Prezentované řešení je vhodným systémem řešení fluidních kotlů s tepelným výkonem 2 až 30 MW jak v parním, tak v horkovodním provedení. Použitelným palivem jsou všechny druhy uhlí s výhřevností nad 12 MJ/kg, nezávisí na granulometrii uhlí, jsou použitelné druhy uhlí hruboprach, ořech , průmyslové a topné směsi.

Tento fluidní kotel lze s výhodou použít při spalování směsi uhlí s biomasou, obvykle dřevní štěpkou. V kompletním výše uvedeném rozsahu tepelných výkonů lze dosáhnout čistoty spalin dle zákona o ovzduší č. 88/ 2002 Sb. i emisní limity Evropské unie.

Claims (7)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Fluidní kotel s oxidační pískovou spalovací fluidní vrstvou křemičitého písku s teplotami v rozmezí 800 až 870 °C a pracovní rychlostí fluidace 0,45 až 1,2 m³/s (NTP) vyznačující se tím, že minimální výška sypané vrstvy křemičitého písku pří spalování kusového uhlí o zrnění až 40 mm je 150 mm a granulometrie křemičitého pískuje 1 až 2 mm, při spalování uhlí s více než 20 % částic uhlí o změní z rozmezí 0 až 2 mm je sypaná výška křemičitého písku o granulometrii 1 až 2 mm s výhodou navýšená o minimálně 100 mm křemičitým pískem o granulometrii 0,5 až 1 mm, fluidní topeniště s fluidní oxidační pískovou spalovací vrstvou (5) je tvořeno z boků vyzděnými membránovými stěnami (1), vyzděným membránovým stropem (2), vyzděným membránovým spalinovým kanálem (6) a trubkovým propadovým roštem (3), na který je připojena trasa (4) spalovacího vzduchu nebo spalovacího vzduchu a spalin, trasa spalovacího vzduchu a trasa spalin jsou opatřeny regulačními orgány, které zajišťují obsah kyslíku ve spalinách objemově v rozmezí 6,5 až 12 %, sesyp či sesypy (7) uhlí nebo uhlí s Ca aditivem jsou umístěny minimálně ve výšce 1000 mm nad trubkovým propadovým roštem (3), vyzděný membránový strop (2) je umístěn minimálně 2 500 mm nad trubkovým propadovým roštem (3), průřez membránového vyzděného kouřového kanálu (6) je 10 až 40 % plochy trubkového propadového roštu (3).

2. Fluidní kotel podle nároku 1,vyznačující se tím, že ve fluidní oxidační pískové spalovací vrstvě (5) je instalována teplosměnná vestavba (8), její povrch je opatřen protiabrazivní vrstvou s dobrou tepelnou vodivostí, teplosměnná vestavba (8) je instalována svým spodním povrchem minimálně 200 mm nad trubkovým propadovým roštem (3), v horkovodním provední fluidního kotle je teplosměnná vestavba (8) napojena na ekonomizér (10) a následně na buben (9), v parním provedení fluidního kotle je teplosměnná vestavba (8) napojena na cirkulační čerpadlo vody a následně na buben (9).

3. Fluidní kotel podle nároku 1,vyznačující se t í m, že trasa (15) startovacích spalin ze startovací komory na kapalné či plynné startovací palivo je napojena na jedno či více startovacích hrdel (16), jejichž osa je umístěna ve výšce do 1 500 mm nad trubkovým propadovým roštem (3).

·· ·· • · · • · ·· • · · • · · ·· »· • · · · ·· ·· • * · · »

4. Fluidní kotel podie nároku 1,vyznačuj ící se t í m, že trasa (25) sekundárního vzduchu nebo sekundárního vzduchu a spalin je s výhodou pneutrasou recyklu popelovin fluidního kotle, trasa je s výhodou opatřena vlastním ventilátorem.

5. Fluidní kotel podle nároku 1, vyznačující se tím, že trasa spalin (13) za fluidním kotlem je opatřena jednou či více pneumatickými vodními tryskami.

6. Fluidní kotel podle nároku 1,vyznačuj ící se tím, že fluidní topeniště je vertikálně rozděleno instalací svislých vyzděných membránových stěn na jednotlivé sekce, každá sekce má svůj vlastní trubkový propadový rošt (3) a startovací hrdlo či hrdla (16) a sesyp či sesypy (7).

7. Fluidní kotel podle nároku 1,vyznačuj ící se tím, že teplosměnná vestavba (8) je tvořena obdélníkovými či čtvercovými trubkami na povrchu opatřenými pevně k nim připojenými pásy z tvrdokovu.