Technické řešení se týká fluidních topenišť teplárenských kotlů na uhlí s výhřevností nad 12 MJ/kg a na směs těchto uhlí a biomasy. Výkonově se jedná o parní a horkovodní fluidní kotle s tepelnými výkony mezi 3 až 9 MW.

Dosavadní stav techniky

Dlouhodobá nezbytnost náhrady ropy zemním plynem vede k nutnosti náhrady zemního plynu v teplárenství uhlím, eventuálně uhlím a biomasou. Tato náhrada musí být v době její realizace ekonomicky výhodná pro spotřebitele. To si vyžaduje:

ío - strojní investiční náklady vynaložené na zajištění produkce 1 MW tepla v úrovni 4 mil Kč

- tepelnou účinnost fluidního kotle 87 až 89 %

- regulační rozsah tepelného výkonu fluidního kotle 30 až 100 % maximálního tepelného výkonu fluidního kotle

-zvládnutí fluidní kotlové jednotky nejen pro teplárenskou páru 1,3 MPa/220 °C, ale i na energetickou páru 2,5 MPa/330 °C pro parní turbínu

- necitlivost fluidního kotle na změnu výhřevnosti uhlí v rozsahu 12 až 30 MJ/kg a zrušení drcení uhlí na částice do 10 mm

- zachycení 80 % oxidu siřičitého SO2 ze spalin vápencem CaCO₃ s molámím poměrem vápna a síry Ca/S zhruba 2,5

- systémově shodné řešení fluidního topeniště pro parní i horkovodní provedení fluidní kotlové jednotky.

Splnění těchto požadavků si vyžaduje chemicko - inženýrské odlišné pojetí fluidního kotle od pojetí dlouhodobě převládajících v energetickém strojírenství. Parní i horkovodní fluidní kotel je nutno řešit jako fluidní nízkoteplotní reaktor s vícestupňovým zachycením SO2 Ca aditivem s návazným systémem tepelných výměníků s tím, že trasa spalin je součástí desulfatace spalin.

Poprvé bylo toto chemicko - inženýrské pojetí fluidního kotle uplatněno v českém patentu č. 283 457 při rekonstrukci uhelných roštových kotlů na kotle fluidní s oxidační fluidní spalovací vrstvou hrubozmného křemičitého písku. Po více než 71etém provozním ověření řešení fluidních kotlů tohoto uspořádání zůstává nedořešena otázka minimalizace strojních investičních nákladů fluidní kotlové jednotky, minimalizace spotřeby vápence k desuífataci spalin, zajišťující čistotu spalin dle zákona č. 352/2002 Sb. a zajištění regulačního rozsahu fluidního teplárenského kotle v rozmezí 30 % a 100 % maxima jeho tepelného výkonu.

Podstata technického řešení

Problematika minimalizace investičních nákladů fluidního teplárenského kotle, minimalizace spotřeby vápence k desuífataci spalin při spalování sirných uhlí a řešení regulace výkonového rozsahu produkce tepla v úrovni 30 a 100 % maxima tepelného výkonu fluidního teplárenského kotle spočívá v tom, že fluidní topeniště teplárenského kotle na uhlí s vápencem a biomasou je tvořeno membránovými stěnami, které jsou zcela nebo částečně opatřeny otěruvzdomou vrstvou z keramického žáruvzdorného materiálu a zespodu je vymezeno trubkovým propadovým roštem, fluidní topeniště obsahuje oxidační fluidní spalovací vrstvu hrubozmného křemičitého písku o granulometrii z rozmezí 0,4 až 3 mm, ve které je pod sesypem nebo sesypy ve výšce alespoň 80 mm nad propadovým roštem instalován řídicí teploměr propojený přes řídicí počítač s regulátorem otáček dávkovače paliva nebo dávkovačů paliva a s regulační klapkou potrubí fluidačního média ventilátoru, dávkovač paliva nebo dávkovače paliva jsou spojeny se sesypem nebo sesypy v čelní membránové stěně fluidního topeniště, sesyp nebo sesypy jsou napojeny na trasu

-1 CZ 17807 Ul sekundárního spalovacího média, trubkový propadový rošt je spojen s ventilátorem fluidačního média, který je napojen na sací potrubí spalovacího vzduchu a na potrubí recyklážích spalin napojeného na trasu spalin za kouřovým ventilátorem. Ve fluidním topeništi je nebo jsou přes jednu nebo dvě boční membránové stěny fluidního topeniště instalovány jedna paralelní řada smyček topných hadů nebo dvě řady paralelních smyček topných hadů z chromniklové oceli napojené na výstup cirkulačního vodního čerpadla. Výtlačné potrubí ventilátoru sekundárního vzduchu jako sekundárního spalovacího média je propojeno s výsypem odpadů spalovacího procesu zásobníku pod cyklónovým odlučovačem. Za ventilátorem fluidačního média je instalováno potrubí opatřené uzavírací klapkou a napojené na sání kouřového ventilátoru. Mezi ventilátorem fluidačního média a trubkovým propadovým roštem je instalována celokovová startovací spalovací komora na topnou naftu nebo zemní plyn. Jako dávkovač paliva je použit šnekový dávkovač bez osového hřídele a návazný sesyp paliva je opatřen výkyvnou klapkou. Trubkový propadový rošt je tvořen centrální trubkou s příčnými trubkami opatřenými shora uzavřenými nátrubky, v nátrubcích z chromniklové oceli jsou realizovány boční otvory proudu fluidačního média. V trase spalin je instalována jedna či více pneumatických vodních trysek. Paralelní řada smyček topných hadů nebo paralelní řady smyček topných hadů je nebo jsou umístěny minimálně 300 mm nad nátrubky trubkového propadového roštu. Sesyp nebo sesypy jsou napojeny na ventilátor sekundárního vzduchu jako sekundárního spalovacího média.

Řešení problematiky fluidního topeniště teplárenského kotle je založeno na poznatcích získaných během výzkumu a vývoje této spalovací technologie spalování uhlí a biomasy:

- frakce křemičitého písku 1 až 1,6 mm jako oxidační fluidní spalovací vrstvy má měrnou hmotu při prahu fluidace větší, než je měrná hmota uhlí, expandovaná fluidní vrstva této granulometrie křemičitého písku má měrnou hmotu menší, než je měrná hmota uhlí; uhlí potom plave a hoří v celém objemu oxidační fluidní spalovací vrstvy křemičitého písku této granulometrie nezávisle na granulometrií uhlí; hybnost hrubozmných částic křemičitého pískuje natolik vysoká, že oddrcuje z povrchu uhelné částice vyhořený popílek, jde tedy o maximálně intenzívní kinetické hoření s tím, že veškeré popeloviny opouštějí fluidní topeniště jako ůletová frakce spalin; tato frakce křemičitého písku tvoří homogenní oxidační fluidní spalovací vrstvu hrubozmného křemičitého písku o výšce přibližně 1 000 mm

- v oxidační fluidní spalovací vrstvě hrubozmného křemičitého písku o změní 0,6 až 0,9 mm dochází k intenzifikaci dohoření explozivně uvolňované prchavé hořlaviny paliva, ať již uhlí nebo biomasy; v tomto systému je intenzifíkováno hoření prachových podílů uhlí, které jsou úletovou frakcí spalin; takto lze při přívodu sekundárního vzduchu ze samostatného ventilátoru nebo fluidačního média tvořeného směsí spalovacího vzduchu a recyklu spalin přiváděných do sesypů paliva efektivně spalovat uhelné hruboprachy a biomasu, obvykle dřevní štěpku; tato frakce křemičitého písku tvoří tryskající oxidační fluidní spalovací vrstvu nad homogenní oxidační fluidní vrstvou křemičitého písku o granulometrií 1 až 1,6 mm a dosahuje celkové výšky přibližně 4 000 mm

- recykl spalin, který společně se spalovacím vzduchem tvoří fluidační médium, umožňuje dosažení obsahu 6 až 7 % kyslíku O2 ve spalinách; pozitivním důsledkem je dosažení obsahu oxidu uhelnatého CO 250 mg/m³ a oxidů dusíku jako oxidu dusičitého NO2 400 mg/m³ při referenčních podmínkách 6 % O2, suché spaliny, NTP podmínky (0 °C, 102,32 kPa), což jsou požadavky na čistotu spalin nových fluidních uhelných kotlů s tepelným výkonem 5 až 50 MW; minimalizace hmoty proudu spalin vstupujících do komína umožňuje dosažení tepelné účinnosti kotlové jednotky 87 až 89 % při teplotě spalin za výměníky fluidního kotle do 190 °C; tyto výsledky jsou dosažitelné při použití sekundárního vzduchu jako sekundárního spalovacího média přiváděného do sesypů paliva; je-li do sesypů paliva přiváděna směs spalovacího vzduchu a recyklážních spalin, dosažitelný obsah kyslíku O₂ ve spalinách při splnění emisních limitů čistoty spalin je 9 až 10 %

- nástřik vody do spalin za fluidním kotlem zajistí převod nezreagovaného oxidu vápenatého CaO vzniklého kalcinací vápence CaCO₃ ve fluidním topeništi na hydroxid vápenatý Ca(OH)₂,

-2CZ 17807 Ul ten při recyklu do fluidního topeniště pneutrasou sekundárního vzduchu se dodatečně po jeho dehydrataci na CaO sulfatuje na síran vápenatý CaSO4; obdobně se část Ca(OH)2, která není recyklována, dodatečně přímo sulfatuje na CaSO4 v trase odlučovačů popelovin, tj. v cyklonu a na tkaninovém filtru, dochází tak k nezbytné dodatečné intenzifikaci sulfatace Ca aditiva na

CaSO₄

- instalace teplosměnných ploch do oxidační fluidní spalovací vrstvy hrubozmného křemičitého písku umožňuje navýšit odvod tepla v trase konvekčních tepelných výměníků fluidního kotle až téměř o 50 % při 100% účinnosti přenosu tepla; tepelný tok mezi oxidační fluidní spalovací vrstvou hrubozmného křemičitého písku a teplosměnnými plochami instalovanými do této vrstvy je v úrovni 0,2 MW/m²; toto společně s vysokou hybností částic křemičitého písku si vynucuje provedení teplósměnné plochy jako série paralelních smyček topných hadů z chromniklové oceli, napojených na vodní cirkulační čerpadlo, takto je zajištěna nezbytná nucená intenzívní cirkulace vodní a parovodní směsi trubkami tepelné vestavby; teplósměnné plochy jsou maximálně efektivní při jejich instalaci v homogenní části oxidační fluidní spalovací vrstvy hrubozmného křemičitého písku, v tryskající části oxidační fluidní spalovací vrstvy hrubozmného křemičitého písku přenos tepla do tepelné vestavby s výškou lineárně klesá, nad 1,4 m její výšky je přenos tepla již zanedbatelný

- specifikou tohoto fluidního systému je úzký regulační rozsah tepelného výkonu, který při přijatelné změně pracovní rychlosti fluidace dosahuje 70 až 100 % maximálního výkonu fluid20 ního topeniště; optimálním řešením regulace tepelného výkonu kotle v rozmezí 50 až 70 % maxima je obchvat fluidního kotle a odlučovačů odpadů spalovacího procesu potrubní trasou fluidačního média; ten je vynucen skutečností, že řešení regulace kotlové jednotky způsobem chod/stop spalovacího a kouřového ventilátoru vede k poklesu teploty fluidní vrstvy při zastavení dávkování paliva při doběhu a následném startu těchto ventilátorů o zhruba 120 °C; tento pokles teploty ve fluidním topeništi v časovém úseku stabilizace teploty vede ke zvýšení obsahu CO, NO₂ a SO₂ ve spalinách; intenzívní cyklování průtoku žhavých spalin a studeného fluidačního média přes odlučovače odpadů spalovacího procesu by vedlo k opakovanému podkročení rosného bodu spalin a k jejich následné poruše; regulace tepelného výkonu fluidního kotle systémem chod/stop je možná pouze tehdy, když doby odstavení a doby chodu fluidního kotle jsou zásadně delší než úsek tepelné nestability oxidační fluidní spalovací vrstvy hrubozmného křemičitého písku při jejím startu a odstavení

- má-li být dohoření prachových částic uhlí efektivní, je nutno tyto částice přivádět do expandované části oxidační fluidní spalovací vrstvy jemných částic hrubozmného křemičitého písku blízké hladině homogenní části oxidační fluidní spalovací vrstvy hrubozmného křemiči35 tého písku, tj. do oblasti fluidního topeniště s vysokým přetlakem žhavých spalin; použití šnekového dávkovače paliva bez osového hřídele spolu s přívodem chladného sekundárního vzduchu do sesypu paliva před výkyvnou klapku zajišťuje, že přes vysoký přetlak v místě instalace šnekového dávkovače paliva teplota uhlí ve šnekovém dávkovači paliva nepřesáhne 100 °C, což vylučuje samovznícení paliva v provozním zásobníku paliva

- instalace startovací spalovací komory na zemní plyn nebo topnou naftu zajišťuje bezpečný start fluidního topeniště, dosáhne-li teplota oxidační fluidní spalovací vrstvy hrubozmného křemičitého písku alespoň 350 °C, lze další nárůst teploty oxidační fluidní spalovací vrstvy hrubozmného křemičitého písku zajistit řízeným přívodem uhlí až na úroveň teploty 830 °C; celokovové provedení startovací spalovací komory s doplňkovou rotací zóny hoření v teleskopickém plamenci minimalizuje rozměry plamene, a tedy i spalovací komory

- při spalování uhlí a biomasy, zejména dřevních odpadů, je nástřik vody do spalin základním bezpečnostním opatřením proti shoření plachetky tkaninového filtru v důsledku proniknutí žhavých pilin spalinovou trasou

- při regulaci tepelného výkonu fluidního kotle vyřazováním fluidního topeniště z provozu je 50 nutno zajistit, aby nedošlo ke zchlazování klidové oxidační fluidní spalovací vrstvy hrubozmného křemičitého písku její tepelnou vestavbou; bez tohoto dodatečného zchlazování oxidační

-3CZ 17807 Ul fluidní spalovací vrstvy hrubozmného křemičitého písku trvá její samovolné zchlazení z 830 °C na 350 °C přibližně 8 hodin, to je maximální doba opakovaného nájezdu fluidního kotle zajištěného pouhým rozfluidováním oxidační fluidní spalovací vrstvy hrubozmného křemičitého písku bez nutnosti využít startovací spalovací komoru na topnou naftu nebo plyn

- základním hydrodynamickým předpokladem efektivního fluidního spalování je ideální vertikální míchání oxidační fluidní spalovací vrstvy hrubozmného křemičitého písku; intenzita míchání byla sledována pomocí dvou teploměrů instalovaných nad trubkovým propadovým roštem; při intenzívní fluidaci s rychlostí fluidace 0,75 Nm/s teploměr fluidního topeniště instalovaný 500 mm nad trubkovým propadovým roštem ukazoval teplotu 841 °C, teploměr instalovaný 100 mm nad trubkovým propadovým roštem ukazoval teplotu 839 °C; při snížení rychlosti fluidace na 0,45 Nm³/s horní teploměr ukazoval 839 °C, spodní teploměr ukazoval pouze 623 °C; experimentálně ověřenou skutečností je i poznatek, že při instalaci tepelné vestavby dochází po výšce tepelné vestavby k teplotní diferenci 100 až 150 °C; zásadním důsledkem tohoto poznání je nutnost instalace řídicího teploměru pro regulaci teploty a následně tepelného výkonu fluidního kotle pouze do oblasti stabilní teploty v homogenní části oxidační fluidní spalovací vrstvy hrubozmného křemičitého písku s pracovní teplotou 800 °C až 850 °C do výšky zajišťující, aby i při zastavení fluidace zasahoval do této vrstvy

- při spalování uhlí granulometrie hruboprach je nezbytné, aby na tepelný výkon fluidního kotle 3 až 4 MW byl instalován jeden dávkovač uhlí s přívodem sekundárního vzduchu, při větším tepelném výkonu vzniká neúnosná koncentrace CO ve spalinách; pro tepelný výkon fluidního kotle v úrovni 7 MW jsou nutné dva dávkovače uhlí s přívodem sekundárního vzduchu

- při změně dávkování paliva se teplota oxidační fluidní spalovací vrstvy hrubozmného křemičitého písku stabilizuje po 5 až 7 minutách, tuto časovou prodlevu je nutno zohlednit při zpracování pracovního programu řídicího počítače pro stabilizaci teploty oxidační fluidní spalovací vrstvy hrubozmného křemičitého písku.

Přehled obrázků na výkresech

Technické řešení je podrobně popsáno na obrázcích 1 a 2. Obrázek 1 je strojně - technologickým schématem parní fluidní kotlové jednotky. Obrázek 2 je částečně příčným řezem fluidního topeniště této fluidní kotlové jednotky a částečně čelním pohledem na fluidní topeniště této fluidní kotlové j ednotky.

Příklady provedení technického řešení

Příklad 1

Fluidní kotlová jednotka produkující energetickou páru pro parní turbínu s následným teplárenským využitím expandované páry je tvořena fluidním topeništěm, dopravní trasou paliva a vápence, startovací jednotkou, trasou fluidačního média, systémem konvekčních výměníků, trasou spalin s nástřikem vody do spalin, recyklem odpadů zachycených v cyklonu, tkaninovým filtrem, kouřovým ventilátorem a dopravní pneutrasou odpadů do neznázorněného provozního zásobníku.

Strop a boky fluidního topeniště tvoří žárobetonem vyzděné membránové stěny I, dno tvoří trubkový propadový rošt složený z centrální trubky 2.1, podélných trubek 2.2 a nátrubků 2.3 z chromniklové oceli. Teplosměnnou plochu fluidního topeniště tvoří dvě řady paralelních smyček topných hadů 3.1 a 32. Cirkulační voda je do dvou řad paralelních smyček topných hadů 3J_ a 32 přiváděna potrubími 3.3 a 3.4 napojenými na cirkulační vodní čerpadlo 9. To nasává vroucí vodu ze dna bubnu 8. Parovodní směs je ze dvou řad paralelních smyček topných hadů 3.1 a 32 odváděna potrubími 3.5 a 3.6 zpět do bubnu 8.

Samovolnou cirkulaci vody ve fluidním kotli zajišťuje buben 8, zavodňovací trubky 15, podélné trámce 16 a příčné trámce 35.

-4CZ 17807 Ul

Uhlí s vápencem a dřevní štěpkou je z provozního zásobníku 6 dopravováno dvojicí dávkovačích šneků 5,1 a 5.2 bez osového hřídele přes sesypy 4.1 a 4.2 s výkyvnými klapkami do fluidního topeniště.

Fluidační médium tvořené spalovacím vzduchem předehřátým v ohřívači Í7 a recyklážními spa5 linami je ventilátorem 7 přiváděno přes trubkový propadový rošt do fluidního topeniště. Při startu fluidního topeniště je využito startovací spalovací komory 30 s hořákem 31 na topnou naftu. Při cyklickém odstavování fluidního topeniště z provozu je fluidační médium při otevřené regulační klapce 27 přiváděno potrubím 26 do sání kouřového ventilátoru 25.

Spaliny z fluidního topeniště procházejí přes přehřívač páry 14, výpamík 13 instalovaný v trase io volné cirkulace vody, přes ekonomizér 12 a přes ohřívač vzduchu 17 do trasy čistění spalin. Napájecí čerpadlo 11 přivádí napájecí vodu přes ekonomizér 12 do bubnu 8 a z něj vytlačuje vodní páru přes přehřívač páry 14 do sání parní turbíny s produkcí elektrické energie. Teplota přehřáté páry je na konstantní hodnotě udržována zde neznázoměnou trasou nástřiku parního kondenzátu do přehřáté páry.

is Za ohřívačem 17 je do trasy spalin pneumatickými vodními tryskami 18 nastřikována voda. Zchlazené spaliny procházejí cyklonem 19 a tkaninovým filtrem 2T Odpady odloučené ve fluidním kotli jsou turniketem 24 dopravovány do trasy sekundárního vzduchu s ventilátorem 10. Do této trasy sekundárního vzduchuje turniketem 23 přiváděna i část odpadů ze zásobníku 20 pod cyklonem 19. Druhá část těchto odpadů je dopravním šnekem 28 dopravována do zásobníku 22 pod tkaninovým filtrem 21. Odpady ze zásobníku 22 jsou turniketem 34 dopravovány do pneutrasy 29 a touto jsou dopravovány do zde neznázoměného centrálního zásobníku popelovin. Odpady jsou odváženy autocistemou k využití ve stavební výrobě. Přívod tlakového vzduchu do pneudopravy popelovin, pneumatických vodních trysek J_8, tkaninového filtru 21 k jeho proíuku a k čeření zde neznázoměného zásobníku vápence a zásobníku odpadů spalovacího procesu je zajištěn šroubovým kompresorem 32. Při startu fluidního kotle je spalovací vzduch ventilátorem 7 nasáván potrubní trasou vně ohřívače 17.

Je prezentováno technické řešení fluidního parního kotle s následujícími výkonovými, technologickými a rozměrovými parametry:

	Jmenovitý parní výkon fluidního kotle	10 t/h
30	Maximální produkce páry	10,9 t/h
	Pára	330 °C/2,5 Mpa
	Minimální produkce páry	3,0 t/h
	Teplota napájecí vody	105 °C
	Tlak páry za parní turbínou	1,3 MPa
35	Palivo: Uhlí průmyslová směs PS 1
	Výhřevnost	15,6 MJ/kg
	Celkový obsah síry	0,85 %
	Vápenec granulometrie	0,5 až l mm
40	Křemičitý písek	0,6 až 1,6 mm
	Průřez fluidního topeniště	2,65 χ 3,04 m
	Průtok spalovacího vzduchu	2,9 m3/s (NTP)
	Průtok fluidačního média	5,8 m3/sec (NTP)
	Průtok sekundárního vzduchu	0,9 m3/s (NTP)
45	Průtok cirkulační vody	50 m3/h
	Výška fluidního topeniště	8 000 mm
	Průměr bubnu 8	1 200 mm

-5CZ 17807 Ul

Tepelná účinnost

Průtok recyklu odpadů spalovacího procesu Obsah O₂ ve spalinách

Teplo odvedené dvěma řadami paralelních smyček topných hadů 3.1 a 32

Teplota oxidační fluidní spalovací vrstvy hrubozmného křemičitého písku

Teplota spalin na výstupu z fluidního topeniště

Výška osy šnekových dávkovačů 5.1 a 52 paliva nad úrovní nátrubků 23

Průměr centrální trubky 2.1

Počet pneumatických vodních trysek 18 Rozteč nátrubků 2.3

Teplota spalin odcházejících do komína Teplota startovacích spalin Tepelný výkon startovací spalovací komory 30 Průměr šnekovnice dávkovačích šneků 5.1 a 52 Plocha tkaninového filtru 21

88%

500 kg/h 6,5 %

2,3 MW

830 °C 730 °C

540 mm

630 mm 6

100 χ 110 mm

130 °C 700 °C 3MW 240 mm

580 m².

Čistota spalin za referenčních podmínek 6 % O₂, suché spaliny, NTP (0 °C, 102,32 kPa) zajiš20 ťuje splnění emisních limitů čistoty spalin dle zákona o ovzduší č. 352/2002 Sb. pro nové fluidní kotle s tepelným výkonem 5 až 50 MW.

Regulace tepelného výkonu:

- v rozsahu 8 až 10,9 t/h produkce páry je tepelný výkon regulován změnou hydrodynamiky oxidační fluidní spalovací vrstvy hrubozmného křemičitého písku

- v rozsahu 5 až 8 t/h produkce páry je tepelný výkon regulován obchvatem fluidního topeniště se současným snížením otáček ventilátorů 7 fluidačního média a kouřového ventilátoru 25 jejich frekvenčními měniči otáček a zastavením přívodu paliva, přívodu sekundárního vzduchu a zastavením nástřiku vody do spalin

- v rozsahu 3 až 5 t/h produkce páry je tepelný výkon regulován způsobem chod/stop fluidního kotle při tepelném výkonu fluidního kotle 10 t/h páry.

Jako řídicí teploměr T v homogenní části oxidační fluidní spalovací vrstvy hrubozmného křemičitého písku je použit zdvojený termočlánek Pt - Pt.Rh instalovaný v objímce z chromniklové oceli 500 mm nad nátrubky 2.3 trubkového propadového roštu. Termočlánek je propojen s řídicím počítačem R. Řídicí počítač R je dále propojen s regulátorem otáček N dávkovačích šneků

5.1 a 5.2, regulační klapkou 33 ventilátoru 7 a regulační klapkou 27. Regulační klapka 33 je realizována věncem lopatek v sání ventilátoru 7. Vstupním signálem pro otevření obchvatu fluidního topeniště je pokles tlaku páry P. Vstupním signálem pro odstavení fluidního kotle v systému chod/stop je dosažení maxima teploty ohřívané vody v teplárenské soustavě Tv. K zahájení chodu fluidního kotle dochází při dosažení minimální teploty teplárenské cirkulační vody. Do řídicího počítače R je naprogramována závislost teploty oxidační fluidní spalovací vrstvy hrubozmného křemičitého písku měřená termočlánkem T na otáčkách N dávkovačích šneků 5.1 a 52 při automaticky řízeném startu fluidního topeniště.

Vedle základního okruhu regulace tepelného výkonu fluidního topeniště jsou zde instalovány na obr. 1 neznázoměné regulační okruhy:

- regulace teploty spalin na úrovni 130 °C změnou nátoku vody do vodních trysek 18

-6CZ 17807 Ul

- zajištění regulovatelného a konstantního přívodu recyklu odpadů spalovacího procesu regulací otáček el. motoru turniketu 23 a regulačním okruhem zajišťujícím provoz chod/stop šnekového dopravníku 28 bez osového hřídele, ten je v provozu, dosahuje-li výška odpadů spalovacího procesu v zásobníku 20 alespoň minimální nastavení úrovně hladiny, pod touto úrovní je šne5 kový dopravník 28 zastaven

-zajištění podtlaku 100 kPa pod stropem fluidního topeniště regulací průtoku spalin změnou nastavení lopatkového věnce v sání kouřového ventilátoru 25

- přívod hasicí vody do provozního zásobníku 6 paliva, pokud teplota ve dně tohoto zásobníku překročí 100 °C, následuje odstavení kotlové jednotky ío - profuk plachetky tkaninového filtru 21 tlakovým vzduchem ze šroubového kompresoru 32 při dosažení tlakové ztráty tkaninového filtru 21 900 Pa.

Symbolem označujícím regulační klapku 33 jsou ve strojně - technologickém schématu obrázek 1 označeny regulační klapky v potrubních trasách fluidního topeniště. V případě kouřového ventilátoru 25 a ventilátoru 10 sekundárního vzduchu a ventilátoru 7 se jedná o lopatkové věnce v sání těchto ventilátorů.

Příklad 2

Je prezentováno technické řešení horkovodní teplárenské fluidní kotlové jednotky. Strojně technologické schéma i strojní řešení parního kotle odpovídají řešení z příkladu provedení 1. Diference vyplývající z horkovodního uspořádání kotlové jednotky oproti jednotce parní jsou násle20 dující:

- jsou vyřazeny napájecí čerpadlo 11, přehřívač páry 4 a ohřívač vzduchu 17

- cirkulační vodní čerpadlo 9 dodává vodu do dvou paralelních větví, jednou je přiváděna voda do dvou řad paralelních smyček topných hadů 3.1 a 3.2 a následně do bubnu 8, druhou větví je přiváděna voda do ekonomizéru JJ a z něj do bubnu 8.

Technické řešení fluidního topeniště znázorněné na obrázku 2 je pro horkovodní i parní verzi fluidního kotle shodné.

Rozměry fluidního topeniště, použité palivo i čistota spalin jsou shodné jako v příkladu provedení 1. Základní údaje horkovodního fluidního kotle jsou:

T epelný výkon j měno vitý 8,0 M W

Tepelný výkon maximální 8,5 MW

Tepelný výkon minimální 2,6 MW

Teplota vody vstupní 70 °C

Teplota vody výstupní 130 °C

Tepelná účinnost kotle 89 %.

Průmyslová využitelnost

Prezentovaný teplárenský uhelný fluidní parní kotel může vedle biomasy jako doplňkové palivo použít i ostatní spalitelné odpady, které dle zákona o odpadech nejsou zařazeny do kategorie nebezpečných odpadů.

-7CZ 17807 Ul