CZ2005182A3 - Drzák kontaktu pro vícefunkcní kontakt a konektork nemu - Google Patents

Abstract

Zástrcka nebo zásuvka konektoru má drzák (8) kontaktu s jednou nebo více kontaktovými komurkami (9)pro ulození vzdy alespon jednoho kontaktního prvku (1), který je usporádán na elektrickém vodici (31) elektrického vedení (19). Podle vynálezu jsou alespon dva drzáky (8) kontaktu pomocí spojovacích prostredku sestavitelné pro vytvorení víceradové zástrcky nebo víceradové zásuvky.

Description

Držák kontaktů pro vícefunkční kontakt a konektor k němu

Oblast techniky

Vynález se týká zástrčky nebo zásuvky konektoru s kontaktním prvkem podle znaků úvodní části prvního patentového nároku.

Dosavadní stav techniky

Pro konektory jsou známy zástrčky nebo zásuvky, které mají pouzdro, ve kterém je uspořádán jeden nebo více kontaktních prvků. Tyto kontaktní prvky, jako například zástrčkové kolíky nebo zdířkové prvky, jsou v elektrickém kontaktu s elektrickým vodičem elektrického vedení. Známé způsoby uvedení do kontaktu jsou pájení, lemování nebo podobně. Tyto způsoby mají tu nevýhodu, že před uvedením do kontaktu musí být elektrický vodič obnažen, to znamená že musí být odstraněna izolace elektrického vedení. To je na jedné straně nevýhodné z hlediska spolehlivosti kontaktu, neboť po odstranění izolace nastupuje proces koroze, který brání elektrickému spojení mezi elektrickým vodičem a kontaktním prvkem. Tak například při pájení, když se kontaktní prvek nepřipájí k elektrickému vodiči bezprostředně po odstranění izolace, se musí nejdříve odstranit korozní vrstva. Na druhé straně při lemování se takováto korozní vrstva odstraní při přetváření příslušných

88374a.rtf • · · · ·· ··· oblastí kontaktního prvku a elektrického vodiče, přičemž však pro lemování je zase nezbytý další nástroj. Pro zamezení vzniku korozních vrstev bylo již uvažováno zachovat izolaci elektrického vedení a kontaktní prvek uvést do kontaktu s elektrickým vodičem skrze izolaci. Takovéto techniky uvedení do kontaktu se staly známými pod názvem technika vrubových svorek. Přitom má kontaktní prvek dvě strany vrubové svorky tvořící štěrbinu, kterými prostoupí izolaci elektrického vedení až k elektrickému vodiči a vstoupí do kontaktu. Přitom jsou tyto vrubové svorky uspořádány napříč ke směru elektrického vedení, takže při uspořádání kontaktních prvků ve více řadách musí být k dispozici dostatečně velký konstrukční prostor, což však, podle použití konektoru, není vždy splněno. Kromě toho existuje potřeba vytvořit zástrčku nebo zásuvku co nejmenší, levnou a bez velkého počtu součástek.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu je vytvořit zástrčku nebo zásuvku s kontaktním prvkem pro konektor, který nemá výše popsané nevýhody.

Tento úkol je vyřešen znaky prvního patentového nároku.

Podle vynálezu jsou alespoň dva držáky kontaktů pomocí spojovacích prostředků sestavitelné pro vytvoření víceřadové zástrčky nebo víceřadové zásuvky. Tím se zmenšuje počet součástek, neboť pro jednořadovou zástrčku nebo jednořadovou zásuvku je k dispozici jeden držák kontaktů, přičemž pro vytvoření víceřadové zástrčky (při stejném počtu v řadě) nebo víceřadové zásuvky mohou být použity držáky kontaktů,

88374a.rtf které jsou již k dispozici, které se sestaví prostřednictvím odpovídájících spojovacích prostředků. Tak stačí vyrobit jen jednořadové držáky kontaktů s potřebnými počty kontaktových komůrek, které pak mohou být použity pro jednořadové a zvláště výhodně také víceřadové zástrčky nebo zásuvky.

Spojovací prostředky pro sestavení obou držáků kontaktů jsou neuvolnitelné spojovací prostředky (jako například slepení, svaření nebo podobně) nebo uvolnitelné spojovací prostředky (jako např. západky, svorky nebo podobně). Podle jednoho provedení je každý držák kontaktů opatřen podélně uspořádaným perem a paralelně s ním probíhající podélně uspořádanou drážkou, které odpovídají příslušnému peru a drážce na alespoň jednom dalším držáku kontaktů, takže oba držáky kontaktů se spojí nasunutím v podélném směru tak, že pero jednoho držáku kontaktů se dostane do drážky druhého držáku kontaktů a naopak. Pro pevné uložení může být uspořádána ještě západka, která zaskočí když jsou oba držáky kontaktů vzájemně uspořádány v jejich požadované poloze.

Podle zvláště výhodného provedení jsou alespoň dva držáky kontaktů vytvořeny identicky (symetricky), takže mají identické díly, které jsou navzájem spojitelné. Přitom jsou zvláště výhodně alespoň dva držáky kontaktů vytvořeny symetricky tak, že jeden držák kontaktů je připevnitelný k alespoň druhému držáku kontaktů vzhledem k němu o 180° otočený. Také tato symetrie vede k analogicky vytvořeným držákům kontaktů se spojovacím prostředkem, které jsou bez dalšího vzájemně spojitelné prostým otočením. Toto otočení se může s výhodou provádět automaticky.

Podle dalšího provedení vynálezu vykazuje držák kontaktů prostředky pro upevnění v krytu nebo podobně.

88374a.rtf

Hlavním atributem držáku kontaktů je především uložení kontaktního prvku, který má zástrčkový kolík pro vytvoření zástrčky a zdířkový prvek pro vytvoření zásuvky. Když je kontaktní prvek uspořádán například na konci elektrického vodiče elektrického vedení a je vsazen v kontaktové komůrce držáku kontaktů, je k dispozici již hotová zásuvka nebo zástrčka. Navíc může být požadováno, zejména v případě zástrčky, zástrčkové kolíky alespoň jednoho kontaktního prvku obklopit krytem s úložnou oblastí pro příslušnou zásuvku, aby byla chráněna před mechanickým poškozením nebo elektrickým kontaktem. K tomu účelu mohou být oba vzájemně spojené držáky kontaktů uloženy v krytu nebo obklopeny krytem, k čemuž jsou potřebné prostředky pro upevnění držáku kontaktů v krytu. V příkladu provedení jsou tyto upevňovací prostředky vytvořeny jako vodící lišty na držáku kontaktů se zaskakovacími prostředky. Prostřednictvím těchto vodících lišt může být každý držák kontaktů spojen s vlastním nebo společným krytem, přičemž po dosažení koncové polohy dojde k zablokování.

V případě, že kontaktní prvky osazené v kontaktových komůrkách ještě nebyly uvedeny do kontaktu s elektrickými vodiči elektrického vedení, je třeba oba spojené držáky kontaktů nebo každý držák kontaktů zvlášť smontovat s úložným prvkem, přičemž v úložném prvku je uloženo elektrické vedení a při smontování úložného prvku a držáku kontaktů dojde k uvedení kontaktního prvku do elektrického kontaktu s příslušným elektrickým vodičem elektrického vedení. Prostřednictvím úložného prvku, příslušně vytvořeného kontaktního prvku, smontováním úložného prvku s elektrickým vedením a osazením držáku kontaktů opatřeného kontaktními prvky se zároveň realizuje uvedení do kontaktu a zhotovení zásuvky a/nebo zástrčky.

88374a.rtf ··· · ··

Pro uvedení kontaktního prvku do elektrického kontaktu s příslušným elektrickým vodičem elektrického vedení kontaktní prvek vykazuje výběžek, vytvořený pro proniknutí nebo alespoň částečné odstranění izolace elektrického vodiče. Přitom je kontaktní prvek zvláště výhodně vytvořen s výběžkem, který funguje jako loupači prvek. Tím může být v případě plochého kabelu odstraněna povrchová vrstva plochého elektrického vodiče, který pak je prostřednictvím výběžku uveden do kontaktu s kontaktním prvkem. Pro zajištění sil, které jsou potřebné pro proniknutí nebo odstranění izolace elektrického vodiče, krabicovitý úložný prvek pro držák kontaktů vykazuje výztužná žebra, která jsou zvláště výhodně uspořádána napříč ke směru uvádění do kontaktu. Úložný prvek dále vykazuje zaváděcí oblast jakož i úložnou oblast pro elektrické vedení, takže uvnitř úložného prvku je elektrické vedení zakotveno v pevně definovaném místě. Toto definované zakotvení je nezbytné, neboť úložný prvek se spojuje dohromady s držákem kontaktů s osazeným kontaktním prvkem (zejména zasunutím), a v průběhu montáže musí dojít k odstranění nebo proniknutí izolace elektrického vodiče. Zejména v případě plochých kabelů, jejichž povrchová vrstva se má sloupnout pomocí výběžku na kontaktním prvku, je nezbytné mimořádně přesné a precizní ustavení vzájemné polohy loupacího prvku a povrchové vrstvy. Proto je prostřednictvím výztužných žeber účinně bráněno deformaci příslušných konstrukčních prvků.

Po osazení držáku kontaktů (nebo alespoň dvou držáků kontaktů) do úložného prvku a jejich uvedení do kontaktu, je k dispozici, podle vytvoření kontaktních prvků, zásuvka a/nebo zástrčka. Táno sama o sobě již funkce schopná zástrčka (nebo zásuvka) může být ještě spojena s dalším

38374a.rtf • · · · • · · · ochranným krytem (vnějším pouzdrem), k čemuž má úložný prvek opět prostředky pro upevnění v ochranném krytu a osazený úložný prvek spolu s ochranným krytem zvláště výhodně tvoří jak zástrčku, tak také zásuvku. To je zvláště výhodné, neboť pro další použití na konci elektrického vedení je k dispozici prvek, který je možno použít jak jako zástrčku, tak také jako zásuvku. K tomu účelu jsou kontaktní prvky opatřeny jak zástrčkovými kolíky, tak zdířkovými prvky. Pro případ, že má být na konci elektrického vedení podle jeho funkce jen zástrčka nebo jen zásuvka, je možno použít kontaktní prvky, které mají na jednom konci jen zástrčkové kolíky nebo jen zdířkové prvky. Navíc nebo alternativně je možné ochranný kryt (nebo úložný prvek) ze zástrčkové strany nebo ze zástrčkové strany uzavřít tak, aby tato oblast již nebyla přístupná.

Přehled obrázků na výkresech

Dále jsou popsány a za pomoci obrázků objasněny různé příklady provedení, na které však vynález není nijak omezen. Na výkresech představuje:

obr. 1 jedno vytvoření kontaktního prvku, obr. 2-5 různé varianty držáku kontaktů pro uložení alespoň jednoho kontaktního prvku, obr. 6,7 úložný prvek pro uložení držáku kontaktů podle obr. 2 až 5, obr. 8,9 ochranná manžeta pro uložení úložného prvku držáku kontaktů,

38374a.rtf • · · · · ·

994 obr obr obr obr obr obr znázornění principu uvedení do kontaktu, další vytvoření kontaktního prvku provedeného jako zásuvka, další příklad provedení úložného prvku pro uložení držáku kontaktů,

13,14 další příklady provedení kontaktních prvků, přehled příkladů kontaktních prvků, další vytvoření úložného prvku.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněno jedno provedení kontaktního prvku 1, který může být vyroben např. z plechového materiálu ohýbáním v lisu. Tento kontaktní prvek 1, který má pro optimální využití konstrukčního prostoru, který je k dispozici, podlouhlou a tím štíhlou konstrukci, má na jednom konci zástrčkový kolík 2, takže je možno kontaktní prvek 1 použít uvnitř pouzdra zástrčky konektoru. Pro zakotvení kontaktního prvku 1 v neznázorněném pouzdru je uspořádán, jako prostředek k zakotvení, alespoň jeden blokovací háček 3, který může být vyražen z plechového materiálu a zahnut. Kontaktní prvek 1 dále vykazuje výběžek 4_, vytvořený jako prvek pro uvádění do kontaktu. Tento výběžek 4 může být také alespoň částečně vyražen z materiálu kontaktního prvku jL a uveden do formy potřebné pro uvedení do elektrického kontaktu. Tato forma je přitom zvolena tak,

88374a.rtf • · · · >

> · · · ·· ·· ···»·' aby při nasazení kontaktního prvku 1^ na elektrické vedení byla pro uvedení do kontaktu alespoň částečně odstraněna jeho izolace. Jestliže se v případě elektrického vedení jedná o plochý kabel, je výběžek _4 vytvořen jako vydutý žlábek, takže při relativním pohybu kontaktního prvku _1 vzhledem k elektrickému vedení (plochému kabelu) se odloupne izolace. Prostřednictvím tohoto odloupnutí je kontaktní prvek _1 uveden přes výběžek 4 do elektrického kontaktu s elektrickým vodičem, přičemž navíc může být uspořádán ještě dotykový prvek 5, který dosedá v oblasti elektrického vodiče obnažené pomocí výběžku 4, takže tento dotykový prvek 5 realizuje přídavný elektrický kontakt. Jak je zřejmé na dolním znázornění kontaktního prvku 1 na obr. 1, je přitom dotykový prvek j5 vytvořen jako určitý druh jazýčkové pružiny, jejíž vyhnutý konec přečnívá vnější části kontaktního prvku 1. Pro zvýšení dosedacího. tlaku dotykového prvku 5 je z kontaktního prvku vyražena ještě další jazýčková pružina, která navíc tlačí na dotykový prvek 5. Dále kontaktní prvek jL vykazuje ještě alespoň jeden výběžek 6, který rovněž přečnívá vnější obrys kontaktního prvku L· Pomocí tohoto výběžku 6, který může být také elasticky tvárný, se realizuje vyrovnání tolerancí při vložení kontaktního prvku _1 do pouzdra (jako např. držáku kontaktů) . Takovýto výběžek 6 je totiž uspořádán jen na jedné straně kontaktního prvku a když se do jednotlivých kontaktových komůrek pouzdra vloží více kontaktních prvků 1, dochází při jejich vložení automaticky k vyrovnání kontaktních prvků uspořádaných v pouzdru vedle sebe a/nebo nad sebou.

V kontaktním prvku 1, který je znázorněn na obr. 1, je vedle zástrčkového kolíku 2 uspořádán- zdířkový prvek 7, takže tento kontaktní prvek jL ve zvlášť výhodném provedení může být použit jako součástka jak zástrčky, tak zásuvky

88374a.rtf • · · · · ·

9 9 · · ·· ·· 99 9 99 konektoru. Může tak odpadnout oddělená výroba kontaktních prvků, které jsou vhodné jen pro zástrčky a jindy jen pro zásuvky. Tak je kontaktní prvek znázorněný na obr. 1 použitelný univerzálně pro zástrčky nebo zásuvky.

Obr. 2 až 5 představují různé varianty držáku kontaktů pro uložení alespoň jednoho kontaktního prvku, přičemž kontaktní prvek, který může být použit v tomto držáku kontaktů, je kontaktní prvek podle obr. 1 nebo může mít jinou konstrukci. Na obr. 2 je držák J3 kontaktů znázorněn v půdorysu a v řezu s osazeným kontaktním prvkem JL, přičemž tento držák _8 kontaktů může být vytvořen jako součást vstřikovaná z plastu, která je rychle, jednoduše a levně vyrobitelná. Tento držák _8 kontaktů vykazuje kontaktové komůrky 9, v nichž může být uložen vždy jeden kontaktní prvek 1. Po stranách jsou umístěna vodící ramena 10, která jsou potřebná pro uložení držáku 8. kontaktů v úložném prvku, který bude znázorněn a popsán dále. V držáku 8_ kontaktů je uspořádáno více kontaktových komůrek 9 vedle sebe, čímž může být realizována jednořadová zásuvka nebo jednořadová zástrčka. Pro případ, že je požadována, vždy podle účelu použití, dvou nebo víceřadová zástrčka nebo zásuvka, je možné držák 8 kontaktů vytvořit symetricky tak, že spojení dvou nebo více těchto symetricky vytvořených držáků 8_ kontaktů tvoří dvou nebo víceřadový držák kontaktů. Vzhledem k tomuto symetrickému provedení má například držák 8_ kontaktů, znázorněný na obr. 2, navzájem paralelně uspořádané a probíhající spojovací prvky, v tomto případě pero 11 a drážku 12 . Ty se rozprostírají zvláště výhodně v podélném směru kontaktního prvku 8., takže mohou být prostřednictvím těchto spojovacích prvků navzájem spojeny vždy dva držáky 8_ kontakrů, přičemž pero 11 jednoho držáku 8_ kontaktů může být zasunuto do drážky 12 druhého držáku

88374a.rtf ·« ····

··· · • · · • · · 99

9 · • · · ·· ··· kontaktů a naopak. Aby se po vzájemném spojení obou držáků 8_ kontaktů docílilo zafixování polohy, jsou také zde uspořádány odpovídající spojovací prostředky (např. západky).

Obr. 3 představuje jednořadový držák 8_ kontaktů před osazením kontaktními prvky.

Obr. 4 představuje rovněž jednořadový držák _8 kontaktů, ve kterém jsou vynechány spojovací prostředky (prostředky pro smontování řad), jako pero 11 a drážka 12, takže držák _8 kontaktů znázorněný na obr. 4 může být použit jen pro jednořadovou zástrčku nebo jednořadovou zásuvku.

Obr. 5 představuje dvouřadové provedení, kde jsou dva držáky 8 kontaktů navzájem spojeny prostřednictvím per 11 resp. drážek 12, přičemž jeden držák 8_ kontaktů je vzhledem ke druhému držáku 8. kontaktů o 180° otočen a k němu připevněn.

kontaktních prvků počet kontaktních čtyři držák použij e výhodně se 2 až 5,

Ztělesnění držáku 8_ kontaktů, jak jsou popsána a znázorněna na obr. 2 až 5, připouštějí různá uspořádání (jednořadové nebo víceřadové) i různý prvků (větší nebo menší než znázorněné kontaktní prvky). Zvláště kontaktů, jak je znázorněn na obr. s kontaktním prvkem 1_ s jeho výběžkem 4_ k odloupnutí izolace a následnému uvedení do kontaktu, přičemž však jsou možné také jiné konstrukce kontaktních prvků pro realizaci zástrčky nebo zásuvky konektoru.

Na obr. 6 a 7 je znázorněn úložný prvek pro uložení držáku 8 kontaktů. Úložný prvek 13, který je rovněž

88374a.rtf

- 11 • 4 ···· ··*·

4· 44··

44* |

vyrobitelný vstřikováním z plastu, má úložnou oblast 14 pro uložení držáku 8. kontaktů. Po stranách úložné oblasti 14 jsou vytvořeny drážky 15, které svou polohou a geometrií odpovídají vodícím ramenům 10 držáku _8 kontaktů, takže při vložení držáku 8 kontaktů do úložného prvku 13 tvoří vedení. Toto vedení má význam pro proces loupání izolace a uvedení do kontaktu (bude ještě popsáno). Aby bylo zamezeno uvolnění držáku kontaktů zasunutého do úložného prvku 13, jsou po stranách uspořádána přídržná ramena 16, která mají přibližně tvar L a alespoň částečně obklopují držák 8. kontaktů. Namísto drážek 15 a přídržných ramen 16 pro zajištění polohy držáku 8. kontaktů v úložném prvku 13 mohou úložné prvky 13 a držáky 8 kontaktů mít také již popsané spojovací prostředky, jako pero a drážku. Při spojení držáku 8. kontaktů a úložného prvku 13 záleží také na tom, aby jejich poloha pří jejich vzájemném spojování byla přesně definována, neboť držák <3 kontaktů nese kontaktní prvek 1 s loupacím prvkem (výběžek 4) , a tento loupači prvek musí vykonávat definovaný a předem stanovený pohyb vzhledem k úložnému prvku 13, neboť v něm je upevněno elektrické vedení, jehož izolace má být částečně odstraněna. K tomu účelu vykazuje úložný prvek 13 pro elektrické vedení zaváděcí oblast 17, která v případě, že elektrické vedení je vytvořeno jako plochý kabel, je vytvořena ve tvaru štěrbiny. Na zaváděcí oblast 17 navazuje úložná oblast 18, takže zasunutím elektrického vedení do zaváděcí oblasti 17 se konec elektrického vedení dostane do úložné oblasti 18 . Také je možné uspořádat uvnitř úložné oblasti 18 tlakový prostředek, schopný zakotvit v úložné oblasti zasunuté elektrické vedení. V případě, že držák 8 kontaktů a úložný prvek 13 tvoří jako jeden kus vytvořenou součást, může do něho být zaveden a zakotven konec elektrického vedení a následně zaveden kontaktní prvek s loupacím prvkem, čímž se nejprve provede odstranění

88374a.rtf • · · · · · • φ • · • · · • · · • ·· · · • · ΦΦΦ· • · · φ · · • · φ • · · φ φφ Φ· φ* φφφφ • φ φ φ φ Φ·· • φ φ φ • · φ • Φ φφφ izolace elektrického vedeni, potom uvedeni do elektrického kontaktu a nakonec zakotveni kontaktního prvku v této jako jeden kus vytvořené součásti.

Úložný prvek znázorněný na obr. 6 je vytvořen jako jeden kus, přičemž zaváděcí oblast 17 jakož i úložná oblast 18 jsou vytvořeny ve štěrbinovitém resp. plochém tvaru, aby mohly pojmout plochý kabel. Místo vytvoření jako jeden kus je možné také vícedílné provedení, kdy například úložná oblast 18 je vytvořena jako šachta, uzavřená víkem, přičemž víko je součástí úložného prvku 13. Vedle vytvoření jako jeden kus nebo vícedílného vytvoření úložného prvku 13 je možné vytvořit zaváděcí oblast 17 jakož i úložnou oblast 18 variabilní, aby mohly pojmout plochý kabel s různou šířkou a/nebo různou tloušťkou. Tak například v úložné oblasti 18 mohou být přítomny pružně uložené · nebo elasticky deformovatelné přítlačné prvky, které přitlačují tam vložený plochý kabel na spodní straně. To může být realizováno plošně nebo bodově. Namísto takovýchto přítlačných prvků mohou být použity také vložky, jejichž rozměry, především tloušťka, se řídí podle výšky úložné oblasti 18 a tloušťky vloženého plochého kabelu. Dále je možné rozdělit úložnou oblast 18 v podélném směru na více pouzder, přičemž každému pouzdru je přiřazen alespoň jeden kontaktní prvek, takže více vedle sebe se nacházejících kontaktních prvků může být uvedeno do kontaktu nejen s jedním a týmž plochým kabelem, ale i s několika plochými kabely.

Obr. 7 představuje držák 8_ kontaktů osazený kontaktními prvky 1, který je opět spojen s úložným prvkem 13 podle obr.

(obr. 7 a, pohled zpředu) . Obr. 7 b představuje pohled shora, z něhož je zřejmé, že ze spojení držáku 8 kontaktů s úložným prvkem 13 vyčnívají zástrčkové kolíky 2. Obr. 7 c

88374a.rtf

• · · • · • ·

představuje boční pohled, z něhož je zřejmé, že elektrické vedení 19 (zde plochý kabel) vyčnívá z úložného prvku 13. Pro objasnění je na obr. 7 d znázorněn řez z obr. 7 c, z něhož je velmi zřetelně vidět, že konec elektrického vedení 19 se nachází v úložné oblastí 18 úložného prvku 13. Prostřednictvím zasunutí držáku 8 kontaktů s kontaktním prvkem 1_ s výběžkem 4_ do úložného prvku 13 byla pomocí tohoto výběžku _4 v dílčí oblasti v podélném směru odstraněna, zde blíže neznázorněné, povrchové vrstva elektrického vedení 19, takže bylo umožněno uvedení jednoho vodiče elektrického vedení 19 do elektrického kontaktu. Dále je zřejmé, že dotykový prvek _5 rovněž přichází do styku s izolace zbavenou částí vodiče elektrického vedení 19 a přispívá tím k uvedení do elektrického kontaktu. Přitom může, avšak nemusí, docházet k deformaci elektrického vodiče elektrického vedení 19. V případě součásti znázorněné na obr. 7 se může jednat již o hotovou zástrčku nebo hotovou zásuvku, přičemž ta je univerzálně použitelná, neboť tato součást (kombinace kontaktního prvku s držákem kontaktů a úložným prvkem) je uspořádána na konci elektrického vedení 19, a boční vývody přes zástrčkové kolíky 2 resp. zdířkové prvky Ί_ realizují, podle určení, použití jako zástrčky resp. zásuvky. Pro případ, že je tato součást ještě obklopena vnějším krytem nebo s ním spojena, jsou k tomu potřebné upevňovací prostředky, které jsou v tomto příkladu provedení vytvořeny jako vodící lišty 20 se zaskakovacími háčky 21 na konci.

S úložným prvkem 13 může být právě v případě plochého kabelu odstraněna povrchová vrstva plochého elektrického vodiče, který může být prostřednictvím výběžku 4 uveden do kontaktu s alespoň jedním kontaktním prvkem JL. Pro zajištění sil, které jsou potřebné pro proniknutí nebo odstranění

88374a.rtf ’ 9 9·«·

9 « • · 9 ·· 9 • »9 9

9« • 9

9 9 •99· 99 izolace elektrického vodiče, krabicovitý úložný prvek 13 pro držák Í3 kontaktů vykazuje výztužná žebra 22, která jsou zvláště výhodně uspořádána napříč ke směru uvádění do kontaktu. Definovanované zakotvení elektrického vedení v úložné oblasti 18 je nezbytné, neboť úložný prvek 13 se spojuje ^s držákem 8. kontaktů s vloženým kontaktním prvkem 1. (zejména zasunutím), a v průběhu spojování musí dojít k odstranění nebo proniknutí izolace elektrického vodiče. Zejména v případě plochých kabelů, jejichž povrchová vrstva se má sloupnout, je nezbytné mimořádně přesné a precizní ustavení vzájemné polohy loupacího prvku a povrchové vrstvy. Proto je prostřednictvím výztužných žeber 22 účinně zamezeno deformaci příslušných konstrukčních prvků.

Navíc k zástrčce nebo zásuvce, znázorněné na obr. 7, která již je sama o sobě připravená k použití, může být uspořádán ochranný kryt, znázorněný na obr. 8 a 9. Obr. 8 představuje v různém pohledu ochranný kryt 23, který má úložnou oblast 2 4 a úložnou oblast 25. Tento ochranný kryt je rovněž vyrobitelný jako vstřikovaná součást z plastu. Do úložné oblasti 24 jsou skrze průchodku 26 zaveditelné zástrčkové kolíky 2, takže do úložné oblasti 24 může být vložena odpovídající zásuvka se zdířkovými prvky. V této funkci se pak ochranný kryt 23 použije jako zástrčka, přičemž mezi zástrčkou a zásuvkou vloženou v úložné oblasti mohou avšak nemusí být uspořádány zajišťovací prostředky. Úložná oblast 25 je vytvořena tak, aby mohla přijmout úložný prvek 13 osazený držákem 8_ a kontaktním prvkem _1. Pro zakotvení úložného prvku 13 v ochranném krytu 23 jsou uspořádány spojovací prostředky (uvolnitelné nebo neuvolnítelné), přičemž v případě uvolnitelných spojovacích prostředků se jedná o alespoň jeden zaskakovací háček 27, který může zasáhnout do vybrání v úložném prvku 13 (nebo • 9 9

9 ··· • · 9 ·· 9 ·· 999

88374a.rtf ·· fr · · i • · • 999 • 99 •fr* frfrffr ·* 9999 • 9 fr ·

9 9

9999 99 • · • ·

naopak). Jako neuvolnitelné spojení přichází v úvahu slepení, svaření nebo podobně.

Obr. 9 představuje ochranný kryt 23 podle obr. 8 s úložným prvkem 13 v něm zakotveným, který již nese držák 8_ kontaktů s vloženým kontaktním prvkem 1.. Je zde zřetelně zřejmé, že výběžek 4 kontaktního prvku 1. sloupl povrchovou vrstvu elektrického vedení _9, takže část odloupnuté izolace 28 se dostala dovnitř uzavřeného prostoru kontaktního prvku 1. Zde je třeba vidět podstatnou výhodu v tom, že kontaktní prvek 1 je maximálně uzavřen a pojímá odloupnutou izolaci 28, takže ta nemůže vnikat do jiných oblastí hotové zástrčky nebo hotové zásuvky a způsobovat tam problémy (například bránit uvedení do kontaktu). Celkově představuje obr. 9 univerzální vytvoření, neboť tato konstrukce realizuje zároveň zástrčku 29 (přes zástrčkové kolíky 2) a zásuvku 30 (přes zdířkové prvky Ί) . Vývod elektrického vedení 19 je v tomto příkladu provedení přibližně kolmý ke směru zasouvání zástrčky 29 nebo zásuvky 30, přičemž však je také možné upevnit vývod elektrického vedení 19 přibližně ve směru zasouvání (tedy ve směru zástrčky 29 nebo ve směru zásuvky 30). K tomu mohou být dále např. na ochranném krytu 23 uspořádány prostředky pro upevnění elektrického vedení v jednom nebo druhém podélném směru.

Obr. 10 představuje znázornění principu uvádění do kontaktu pomocí výběžku 4, přičemž vztahovou značkou _1 je opět označen kontaktní prvek a vztahovou značkou _4 jeho výběžek, který je zde vytvořen ve tvaru V nebo jako vydutý žlábek. Jako elektrické vedení 19 je znázorněn výřez plochého kabelu, kde je kolem elektrického vodiče 32 (plochý vodič, zejména z mědi) uspořádána izolace 31. Izolace 31 je znázorněna jednodílná, může však také sestávat z nosné a

88374a.rtf

• · · · • ···· · · • · · j jDr. Míioš VŠETEČKA advokát

:29 00 PRAHA 2, Hálkova 2 povrchové vrstvy. Z obr. 10 je velmi dobře zřejmé, že pomocí výběžku 4. prostřednictvím jeho podélného pohybu podél elektrického vodiče 32 byla odstraněna (sloupnuta) izolace 31, takže elektrický vodič 32 je částečně obnažen a uveden do kontaktu s výběžkem 4_ kontaktního prvku 1 (kontaktní oblast 33). S ohledem na obr. 1 je třeba zmínit, že obnažená dílčí oblast elektrického vodiče 32 je tak dlouhá, že se rozprostírá ve směru dotykového prvku _5, takže po odstranění izolace 31 vstupuje elektrický vodič 32 do elektrického kontaktu nikoliv jen výběžkem 4_, ale také dotykovým prvkem

5.

Obr. 11 představuje další provedení kontaktního prvku vytvořeného jako zásuvka, přičemž tento znázorněný kontaktní prvek 1 vykazuje jen zdířkový prvek Ί_ a proto bude fungovat jen jako zásuvka konektoru. Také tento kontaktní prvek 1 je vyrobitelný z pásku plechu ohýbáním v lisu, a může být jako všechny ostatní myslitelné a použitelné kontaktní prvky vyráběn v sériové výrobě na pásu a automaticky osazován do kontaktových komůrek.

Obr. 12 představuje další příklad provedení úložného prvku pro uložení držáku kontaktů, přičemž zde je znázorněno, že k částečnému odstranění izolace elektrického vedení 19' (například plochého vodiče s rastrem nebo pramenového vodiče) je vytvořen výběžek 4j, přičemž výběžek _4 jako špičatý prvek proniká izolaci elektrického vedení a po proniknutí vstupuje do kontaktu s elektrickým vodičem. Dotykový prvek _5 kontaktního prvku _1 slouží v tomto případě nikoliv k elektrickému kontaktu, ale může sloužit k přítlačování elektrického vedení v úložné oblasti úložného prvku.

88374b • · · · • · · · · · ···· ·· ·· ·· ·· ···

Výše objasněný princip uvádění do kontaktu spočívá v tom, že kontaktní prvek vykazuje prvek pro částečné odstranění izolace elektrického vodiče elektrického vedení, přičemž prostřednictvím tohoto prvku s ním současně vstupuje do elektrického kontaktu. Přitom například v případě plochého kabelu obnaží loupači prvek kontaktního prvku plochý elektrický měděný vodič plochého kabelu, kde je oloupána povrchová vrstva z plastu. Vždy podle potřeby může být použit, jak bylo popsáno, přídavný prvek pro uvedení do elektrického kontaktu, zejména pro případ, že se přes kontaktní prvek a elektrické vedení přenášet velké proudy. V případě obnaženého elektrického vodiče plochého kabelu je možno, pro zamezení koroze obnažených oblastí, která může škodlivě ovlivňovat uvedení do kontaktu prostřednictvím kontaktovacího zařízení kontaktního prvku a tím narušovat kontakt, navíc opatřit oblast kolem .loupacího prvku ochrannou vrstvou. Takováto ochranná vrstva může být, po oloupání a uvedení do kontaktu, realizována ve formě povlaku z elektricky vodivého nebo elektricky nevodivého materiálu. Pro zamezení koroze obnažených oblastí vodiče mohou být tyto obnažené oblasti například pocínovány, což je možno provádět manuelně dodatečně nebo přímo po obnažení a uvedení do kontaktu automaticky. Tak například uvnitř držáku kontaktu může být uspořádán rezervoár tavitelného materiálu (například pájky nebo lepidla nanášeného za tepla), který může být vhodnými prostředky (například účinkem ultrazvuku) zkapalněn a pokryje oblast kolem výběžku kontaktního prvku a za ním se nacházející (nikoliv nezbytně pod ním) vodič. Na základě tohoto pokrytí (povlečení) je zamezeno korozi, která by mohla škodlivě ovlivnit spolehlivost kontaktu místa dotyku. Tento rezervoár tavitelného materiálu může být uspořádán také například na dotykovém prvku 5.

88374a.rtf • · · · • · · · · ·

vsazen nebo zasunut do komůrky. Tento kontaktní

Obr. 13 a 14 ukazují další příklady provedení kontaktních prvků ý. Kontaktní prvek _1 znázorněný na obr. 13 je vyroben vyražením z pásku plechu a vykazuje znázorněný profil. Je tak realizován kontaktní prvek, který je jednoduše a levně vyrobitelný, a který může být pomocí svých vyčnívajících podélných lamel příslušně vytvořené kontaktové prvek 1, jako ostatně také všechny ostatní již popsané kontaktní prvky nebo kontaktní prvky, které budou ještě popsány, vykazuje zástrčkový kolík 2, který může být zaveden do příslušného zdířkového prvku zásuvky. Alternativně je možné tento zástrčkový kolík také vsadit do otvoru desky s plošnými spoji a tam přiletovat. Vždy podle dané geometrie otvorů desky s plošnými spoji je možné přetváření geometrického tvaru zástrčkového kolíku 2 kontaktního prvku jL, zejména s ohledem na jeho délku a průřez. Přitom přichází v úvahu například zkrácení nebo půlkruhové, kruhové nebo jiné přetvářrní. V případě kontaktního prvku _1 znázorněného na obr. 13 je zvláště výhodné, že zejména alespoň jeden výběžek 4_ a alespoň jeden dotykový prvek 5 mohou být jednoduše vyraženy.

Na obr. 14 znázorněný kontaktní prvek 1 je vyrobitelný stejným způsobem jako kontaktní prvek 1_ podle obr. 13, přičemž také zde je opět uspořádán alespoň jeden výběžek 4_. Není však zde jen jeden dotykový prvek 5, nýbrž více dotykových prvků 5, totiž v tomto příkladu provedení tři. Tyto dotykové prvky 5, v počtu větším než jeden, mohou být příslušným způsobem vyraženy ze základního tělesa kontaktního prvku 1 nebo dodatečně vsazeny do základního tělesa kontaktního prvku _1. Tak například v řezu A-A je znázorněno, že dotyková prvek 5 má tvar přibližně Ω a je pevně spojen se základním tělesem kontaktního prvku JL· Také

88374a.rtf

• · · · • · · • ···♦ tento kontaktní prvek 1 podle obr.. 14 může vykazovat zástrčkový kolík 2_ a/nebo zdířkový prvek Ί_.

Obr. 15 představuje přehled popsaných a znázorněných kontaktních prvků, přičemž tento přehled obsahuje příklady pro různé případy použití. V nejhořejším zobrazení je znázorněn kontaktní prvek 1^ pro použití pro FPC. Výběžek £ může být při tomto použití vyražen, není však postaven. Kontaktní prvek 1^ přitom přesto prostřednictvím dotykového prvku 5 vstupuje do kontaktu s příslušným elektrickým vodičem FPC. Prostřední zobrazení představuje kontaktní prvek 1_ pro použití u plochého vodiče s rastrem nebo pramenového vodiče, k čemuž je výběžek opět vytvořen jako špičatý prvek (viz také obr. 12). Dolní zobrazení na obr. 15 představuje kontaktní prvek 1 pro použití pro ploché kabely (FFC), přičemž je třeba poznamenat, že tento kontaktní prvek JL je vytvořen jako součást ohýbaná v lisu. Výroba kontaktního prvku _1 ohýbáním v lisu má tu výhodu, že je vyrobitelný jako univerzální kontaktní prvek do té míry, jak může být jednoduchým způsobem opatřen výběžkem 4_, výběžkem 4j a ostatními prvky, jako dotykovým prvkem 5, výběžkem 6 a podobně. K tomu účelu se zejména výběžek _4 a 4j nejprve vyrazí ze základního tělesa kontaktního prvku JL, avšak ještě se nevyhne ven z roviny jeho povrchu. Jestliže má takto předzpracovaný kontaktní prvek 1_ být použit pro FFC, vyhne se výběžek 4 jako loupači prvek nad vnější povrch kontaktního prvku 1, zatímco vyseknutý výběžek 4/ zůstane ve své poloze. Naopak může být výběžek 4/ vyhnut a výběžek _4 zůstat ve své poloze, když má být kontaktní prvek 1. použit pro plochý vodič s rastrem nebo pramenový vodič.

Obr. 16 představuje další vytvoření úložného prvku, přičemž pokud jde o základní konstrukci úložného prvku 13 a

88374b ·· ···· ·· ···· ·· 4» · · · • ··· ···· • · · · · ····· • · · · · 9 9 9 9 9

9999 99 99 99 99 999 jeho funkci, odkazuje se na obr. 6 a jeho popis. V případě úložného prvku 13 znázorněného na obr. 16 se jedná o vícedílný, zejména dvoudílný úložný prvek 13, který sestává ze spodního dílu 34 a horního dílu 35. Také tyto díly 34, 35 jsou jednoduše a levně vyrobené vstřikováním plastu. Spodní díl 34 vykazuje o sobě známou úložnou oblast 18 pro elektrické vedení 19, přičemž v tomto příkladu provedení jsou na čelních stranách úložného prvku 13 v neuzavřeném stavu uspořádány dvě zaváděcí oblasti 17 . Zaváděcí oblast 17 je tvořena spodním dílem 34 a horním dílem 35, které jsou spojeny dohromady. To znamená, že do tohoto úložného prvku 13 může být konec plochého kabelu zasunován buď do levé zaváděcí oblasti 17 nebo do pravé zaváděcí oblasti 17, až se dostane do úložné oblasti 18 . Alternativně může být úložný prvek 13 upevněn na libovolném místě ve směru plochého kabelu, takže uvedení do kontaktu je realizováno nikoliv na konci plochého kabelu, nýbrž uprostřed. Spojení mezi spodním dílem 34 a horním dílem 35 je uvolnitelné (např. západkové spojení se západkovým ramenem a na jeho konci uspořádaným západkovým háčkem, které zasahují do příslušných vybrání ve spodním dílu, jak je například znázorněno na obr. 16) nebo neuvolnitelné (to znamená, že spodní díl 34 je s horním dílem 35 slepen, zatemován nebo jiným způsobem, jako např. účinkem ultrazvuku, neuvolnitelné navzájem spojen). Zvláštní výhodu dvou nebo vícedílného úložného prvku 13 je třeba vidět v tom, že jednak je možná kontrola, zda se konec elektrického vedení nachází zcela v požadované poloze v úložné oblasti 18, jednak je realizovatelné uvedení do kontaktu, zejména s plochým kabelem, na libovolném místě jeho průběhu. Podle Obr. 16 je horní díl 35 vytvořen přibližně ve tvaru T, jehož stojná po nasazení horního dílu 35 do spodního dílu 34 s výhodou středově rozděluje úložnou oblast 18. Tato stojná pak slouží jako doraz konce plochého

88374a.rtf ·· ···· ·· ···· ·· ··· • · · · · · · · • · · · · · · ··· • · · · · 4 · · · ··· · · ·· · · ·· · ·· kabelu, takže je požadovaná poloha určena tím, že konec plochého kabelu narazí na tuto stojnu. Když je horní část 35 pevně spojena se spodní částí 34, zaváděcí oblast je uzavřena plochým kabelem 19 (pravá strana úložného prvku 13 na obr. 16, zaváděcí oblast 17') a/nebo druhá zaváděcí oblast je uzavřena plochým kabelem nebo jinými prostředky (levá strana úložného prvku 13, zaváděcí oblast 17). To znamená, že po spojení spodního dílu a horního dílu již není otevřena žádná oblast, do které by mohlo být něco zavedeno. Úložná oblast 18 a tedy ani kontaktovací oblast proto již není zvnějšku přístupná a tím je chráněna před vlhkostí, stříkající vodou a elektricky vodivými částicemi ze znečištění nebo podobně. S výhodou se pro různé ploché kabely (různých tlouštěk, šířek a podobně) použije vždy jeden a týž spodní díl 34, přičemž uzpůsobení a zakotvení různých plochých kabelů se provádí prostřednictvím horního dílu 35 (nebo naopak). Pro označení příslušných horních dílů (nebo spodních dílů) pro různé ploché kabely mohou být opatřeny odpovídajícími značkami (prohlubně, výčnělky, jiné vzory), barvami, tvary nebo popisem, na které je třeba dbát již při výrobě příslušného dílu.

Claims (9)

1. Zástrčka nebo zásuvka konektoru s jednu nebo více kontaktových komůrek (9) vykazujícím držákem (8) kontaktů pro uložení alespoň jednoho kontaktního prvku (1), který je uspořádán na elektrickém vodiči (31) elektrického vedení (19), vyznačující se tím, že alespoň dva držáky (8) kontaktů jsou pomocí spojovacích prostředků sestavitelné pro vytvoření víceřadové zástrčky nebo víceřadové zásuvky.

2. Zástrčka nebo zásuvka podle nároku 1, vyznačující se tím, že alespoň dva držáky (1) kontaktů jsou vytvořeny identické.

3. Zástrčka nebo zásuvka podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že alespoň dva držáky (8) kontaktů jsou vytvořeny symetrické, přičemž jeden držák (8) kontaktů je

připevnitelný k alespoň k němu o 180° otočený. druhému držáku (8) kontaktů vzhledem 4. Zástrčka nebo zásuvka podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že držák (1) kontaktů má jako spojovací prostředek pero (11) a drážku (12 ) ·

5. Zástrčka nebo zásuvka podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že držák (8) kontaktů vykazuje prostředky pro upevnění v krytu nebo podobně.

16 88374a.rtf — 2j - ·· ···· ·· ···· ·· »»·· • · · · · · · · * • · · · · ***** • ···· ···· · ···· ·· ·· ·· ·· ··*

6. Zástrčka nebo zásuvka podle nároku 5, vyznačující se tím, že upevňovací prostředky jsou vytvořeny jako vodící lišty (16) se zaskakovacími prostředky.

7. Zástrčka nebo zásuvka podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že alespoň jeden držák (1) kontaktů nebo po jejich sestavení alespoň dva držáky (1) kontaktů jsou smontovatelné s krabicovitým úložným prvkem (13), přičemž úložný prvek (13) má výztužná žebra (22).

8. Zástrčka nebo zásuvka podle nároku 7, vyznačující se tím, že úložný prvek (13) vykazuje zaváděcí oblast (17) a úložnou oblast (18) pro elektrické vedení (19).

9. Zástrčka nebo zásuvka podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím, že držák (8) kontaktů a/nebo úložný prvek (13) obsahuje prostředky pro upevnění v ochranném krytu (23), a ochranný kryt (23) tvoří jak zástrčku (29) tak také zásuvku (30).

10. Zástrčka nebo zásuvka podle nároku 9, vyznačující se tím, že upevňovací prostředky jsou vytvořeny jako zaskakovací háčky (27).