CZ2004505A3 - Postřikovací prvek pro postřikovací hlavu - Google Patents

Description

Postřikovači prvek pro postřikovači hlavu

Oblast techniky

Vynález se týká postřikovacího prvku pro postřikovači hlavu, zejména postřikování forem strojů na tlakové lití, s postřikovači tryskou, která je napájitelná přes ventil médiem, které se má rozstřikovat, a tlakovým vzduchem, přičemž ventil je opatřen řídicím pístem ovladatelným řídicím vzduchem.

Dosavadní stav techniky

Postřikovači prvek tohoto druhu je známý ze spisu DE 32 38 201 AI. Zde je uspořádán tak, že řídicí píst, který je zatížen pružinou, je pod pružinovou silou na jednom konci, na němž sedí těsnění, tlačen proti ventilovému sedlu, před nímž ústí spojovací průchod k přípoji oddělovacího prostředku. Je-li proto píst tlačen řídicím vzduchem proti síle pružiny, otevírá se ventilové sedlo a oddělovací prostředek, určený k postřikování, může vystupovat střední tryskovým otvorem, kde může být rozstřikován pomocí paprsků tlakového vzduchu, které působí na paprsek oddělovacího prostředku.

Určitá nevýhoda takových postřikovačích prvků spočívá v tom, že při odpojení přívodu oddělovacího prostředku k otvoru trysky, t.j. také tehdy, když je těsnění řídicího pístu tlačeno proti jeho sedlu, může oddělovací prostředek, který je ještě v zařízení, mít za následek jeho nežádoucí dokapávání.

Vynález si klade za úkol vytvořit postřikovači prvek výše uvedeného druhu, kterým se může relativně jednoduchými

prostředky zabránit dokapávání média, které se má rozstřikovat.

Podstata vynálezu

Pro vyřešení toho úkolu přináší vynález postřikovači prvek výše uvedeného druhu, který se vyznačuje tím, že řídicí píst je vedle postřikovači trysky uložen s oběma konci ve válcových úsecích skříně, přičemž první konec má menší průměr než druhý konec a je veden s těsnicím prstencem ve válcovém úseku před první komorou, plněnou médiem, které se má rozstřikovat, a druhý konec je veden ve druhé válcové komoře, která ústí do spojovacího průchodu k rozstřikovacímu ventilu a která je na straně odvrácené od prvního konce řídicího pístu opatřená přípojem pro řídicí vzduch, a přičemž vzdálenost obou konců řídicího pístu je zvolena tak, že těsnicí prstenec je ve výchozí poloze řídicího pístu těsně uložen ve válcovém úseku a při zatížení druhého konce tlakem řídicího vzduchu vstupuje do první komory.

Tímto uspořádáním je proto při přivádění řídicího vzduchu na řídicí píst uvolněn přívod média, které se má rozstřikovat, k postřikovači trysce, a to skrz druhou válcovou komoru, takže se potom může toto médium rozstřikovat tlakovým vzduchem. Je-li naproti tomu působení řídicím vzduchem přerušeno, pohybuje se potom řídicí píst tlakem média, které se má rozstřikovat, zpět do jeho výchozí polohy, v níž je přívod tohoto média k postřikovači trysce přerušen. Současně s tím se však zpětným pohybem druhého konce řídicího pístu v druhé válcové komoře zvětší objem a je vytvořen určitý podtlak, který vede k tomu, že se médium, které se nachází ve spojovacím průchodu k postřikovači trysce, pohy-3buje zpět do válcové komory, tedy je v podstatě nasáváno zpět, takže se spolehlivě předejde dokapávání.

Podle dalšího znaku vynálezu může být skříň pro řídicí píst opatřena výstupkem pro uložení postřikovači trysky, přičemž tento výstupek může být částí skříně.

Podle dalšího znaku vynálezu mohou být všechny přípoje pro řídicí vzduch, pro médium, které se má rozstřikovat, a pro tlakový vzduch uloženy na straně skříně, která je odvrácená od výstupního otvoru postřikovači trysky. Tím se dosáhne vytvoření modulové části, příznivé z hlediska montáže, která se dá relativně jednoduchým způsobem přisadit na odpovídající postřikovači trámce, které jsou opatřené vodícími kanály pro jednotlivá média.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l schéma postřikovači hlavy, v níž mohou být použity postřikovači prvky podle vynálezu, a obr.2 zvětšený řez postřikovacím prvkem podle obr.l, vedeným rovinou II-II vyznačenou na obr.l.

Příklady provedení vynálezu

Obr.l znázorňuje základní stavbu postřikovači hlavy, v níž jsou použitelné postřikovači prvky podle vynálezu. Část 1 ramene, vedená pohyblivě ve směru šipek 2, je na svém dolním konci opatřeno více rozdělovacími bloky 3_, které jsou všechny vytvořeny shodně a které jsou uspořádány v řadě za sebou ve směru 2 pohybu ramene. Rozdělovači bloky 2 jsou přitom

··♦· ♦ · uloženy těsně vedle sebe a těsně u přípojného konce ramene

1.

Rameno 1 může být známým způsobem opatřeno ovladatelným pohonem, a má uvnitř schematicky znázorněné průchozí kanály 4, 5, 6 a 7, které slouží k přívodu oddělovacího prostředku, řídicího vzduchu a tlakového vzduchu a řídicího vzduchu, který je řízen zevně. Tyto průchozí kanály 4 až 7 pokračují v každém rozdělovacím bloku 2 směrem dolů a napříč k těmto kanálům vystupují napájecí kanály, které na místech 8, 9, 10 a 11 ústí do stran rozdělovačích bloků 3. Odtud dochází k připojení postřikovačích trysek 12 přes přípojné desky 13 a přírubové bloky 14, popřípadě také s mezilehlým vřazením distančních prvků 15. Tímto způsobem je možné postřikovači trysky 12 uspořádávat různým způsobem poschodovitě, t.j. vždy ve vodorovné rovině jednoho z rozdělovačích bloků 3_, aby se postřikovači blok co možná nejlépe přizpůsobil vnitřnímu tvaru pohyblivé poloviny formy a pevné poloviny formy licího stroje. Je jak známo potřebné tyto poloviny po každém licím pochodu postřikovat oddělovacím prostředkem, nebo také ofukovat tlakovým vzduchem.

Postřikovači trysky 12 jsou, jak ukazuje obr.2, uloženy ve vystupující části 17a skříně 17 a v lze odvodit zejména z obr.2, opatřeny kulovitou přípojnou částí. Kulovitá přípojná část je víkem 18 tlačena proti těsnicímu prstenci 19 uvnitř komory 20, která je na straně těsnicího prstence 19, přivrácené k víku 18., plněna tlakovým vzduchem ve směru šipky 21. Na dně komory 20, k němuž také přiléhá těsnicí prstenec 19, je ve spojení se spojovacím kanálem 22. Tento spojovací kanál vede uvnitř pouzdra 17 do části pouzdra, • · v níž ve veden řídicí píst 23. V této části skříně 17 je první konec 24 řídicího pístu 23 s těsnicím prstencem veden ve válcovém úseku 26, který odděluje první komoru 27 od druhé komory 28

První komora 27 je plněna ve směru šipky 29 oddělovacím prostředkem, jehož tlak působí na čelní plochu prvního konce 24 a píst 23 drží ve znázorněné poloze. V této poloze píst 23 doléhá svým druhým koncem 30, který má větší průměr než první konec 24 , na pravý doraz komory 28. Mezi volnou čelní stranou druhého pístovitého konce 30 a skříní 17 zůstává prostor 31, který je plnitelný přes průchod 32 řídicím vzduchem ve směru šipky 33., když vznikne odpovídající impulz k přívodu řídicího vzduchu.

Je patrné, že všechny přípoje pro tlakový vzduch (šipka 21) , pro oddělovací prostředek (šipka 29) a pro řídicí vzduch (šipka 33 ) jsou uspořádány na straně skříně 17, odvrácené od výstupního otvoru 34 postřikovači trysky 12, a to na odpovídající montážní ploše 35. Skříň 17 se tak dá jednoduchým způsobem osadit na postřikovači lišty, uvnitř kterých probíhají odpovídající přívodní kanály, které samy jsou výše naznačeným způsobem ve spojení s kanály 4 až 7.

Postřikovači prvek podle obr.2 pracuje následovně. Ve znázorněné poloze řídicího pístu 23 je připojení ke komoře 27 uzavřené. Oddělovací prostředek je proto v této komoře 27 pod tlakem. Tlakový vzduch může vstupovat ve směru šipky 21 do komory 20 a kupříkladu proudit směrem ven z otvoru 34 pro účely sušicího ofukování. Možné však také je, že v tomto stavu je přívod tlakového vzduchu zevně přerušen.

• · ·

Je-li řídicí vzduch přiváděn ve směru šipky 33 do prostoru 31, potom je řídicí píst 23 přesouván z jeho polohy podle obr.2 doleva, přičemž těsnicí prstenec 25 vystupuje z válcového úseku 26 a oddělovací prostředek může vstupovat pod tlakem do komory 28 a odtud přes spojovací kanál 22 do prostoru uvnitř těsnicího prstence 19. Oddělovací prostředek je proto veden předním průchodem 36 postřikovači trysky 12 k jejímu výstupnímu otvoru 34, kde je pomocí tlakového vzduchu, který je přiváděn ve směru šipky 21 a vystupuje kanály 37 vně trysky 36, rozprašován a vydáván v postřikovacím paprsku.

Má-li být postřikovači pochod přerušen, řídicí vzduch 33 se odpojí a řídicí píst 23 se pohybuje pod tlakem oddělovacího prostředku v komoře 27 znovu zpět do polohy znázorněné na obr.2, v níž je jednak spojení mezi komorami 28 a 27 uzavřeno a proto již nemůže být přiváděn žádný oddělovací prostředek, a jednak je také ještě vyvíjen zpětný sací účinek na oddělovací prostředek, který je ještě přítomný ve spojovacím kanálu 2.·

Zpětným pohybem řídicího pístu do polohy znázorněné na obr.2 se totiž po vstupu těsnicího prstence 25 do válcového úseku 26 zvětší objem komory 28., takže zpětný sací účinek působí také na průchod 36 a je spolehlivě zabráněno, aby oddělovací prostředek po odpojení nežádoucím způsobem dokapával a byl rozstřikován.

Jak již bylo uvedeno, může být zařízení při uzavřeném přívodu oddělovacího prostředku, také k sušicímu ofukování • · ·

forem, když se totiž přivádí výlučně tlakový vzduch ve směru šipky 21, aniž by spolu s ním vystupoval oddělovací prostředek.

Claims (3)

1. -8PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Postřikovači prvek pro postřikovači hlavu, zejména postřikování forem strojů na tlakové lití, s postřikovači tryskou (12), která je napájitelná přes ventil médiem, které se má rozstřikovat, a tlakovým vzduchem, přičemž ventil je opatřen řídicím pístem (23) ovladatelným řídicím vzduchem, vyznačený tím, že řídicí píst (23) je vedle postřikovači trysky (12) uložen s oběma konci (24, 30) ve válcových úsecích skříně (17), přičemž první konec (24) má menší průměr než druhý konec (30) a je veden s těsnicím prstencem (25) ve válcovém úseku (26) před první komorou (27), plněnou médiem, které se má rozstřikovat, a druhý konec (30) je veden ve druhé válcové komoře (28), která ústí do spojovacího průchodu (22) k rozstřikovacímu ventilu a která je na straně odvrácené od prvního konce řídicího pístu (23) opatřená přípojem (31) pro řídicí vzduch, a přičemž vzdálenost obou konců (24, 30) řídicího pístu (23) je zvolena tak, že těsnicí prstenec (25) je ve výchozí poloze řídicího pístu těsně uložen ve válcovém úseku (26) a při zatížení druhého konce (30) tlakem řídicího vzduchu vstupuje do první komory (27).
2. 2. Postřikovači prvek podle nároku 1, vyznačený tím, že skříň (17) pro řídicí píst (23) je opatřena výstupkem (17a) pro uložení postřikovači trysky (12).
3. 3. Postřikovači prvek podle nároku 2, vyznačený tím, že výstupek (17a) je část skříně (17).

   • · · • ···

   -94. Postřikovači prvek podle nároku 1, vyznačený tím, že všechny přípoje pro řídicí vzduch (33), pro médium (29), které se má rozstřikovat, a pro tlakový vzduch (21) jsou uloženy na straně (35) skříně (17), která je odvrácená od výstupního otvoru (34) postřikovači trysky (12).