CZ20041035A3 - Zpusob menení prostupnosti výrobku s povlakem providitelné svetlo, zpusob vytvárení výrobku s povlakem a výrobky s povlakem - Google Patents

Zpusob menení prostupnosti výrobku s povlakem providitelné svetlo, zpusob vytvárení výrobku s povlakem a výrobky s povlakem Download PDF

Info

Publication number
CZ20041035A3
CZ20041035A3 CZ20041035A CZ20041035A CZ20041035A3 CZ 20041035 A3 CZ20041035 A3 CZ 20041035A3 CZ 20041035 A CZ20041035 A CZ 20041035A CZ 20041035 A CZ20041035 A CZ 20041035A CZ 20041035 A3 CZ20041035 A3 CZ 20041035A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
layer
protective coating
coating
article
alumina
Prior art date
Application number
CZ20041035A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ307365B6 (cs
Inventor
Buhay@Harry
J. Finley@James
P. Thiel@James
P. Lehan@John
Original Assignee
Ppg Industries Ohio, Inc.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Priority claimed from US10/133,805 external-priority patent/US20020172775A1/en
Priority claimed from US10/397,001 external-priority patent/US7311961B2/en
Application filed by Ppg Industries Ohio, Inc. filed Critical Ppg Industries Ohio, Inc.
Publication of CZ20041035A3 publication Critical patent/CZ20041035A3/cs
Publication of CZ307365B6 publication Critical patent/CZ307365B6/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C23COATING METALLIC MATERIAL; COATING MATERIAL WITH METALLIC MATERIAL; CHEMICAL SURFACE TREATMENT; DIFFUSION TREATMENT OF METALLIC MATERIAL; COATING BY VACUUM EVAPORATION, BY SPUTTERING, BY ION IMPLANTATION OR BY CHEMICAL VAPOUR DEPOSITION, IN GENERAL; INHIBITING CORROSION OF METALLIC MATERIAL OR INCRUSTATION IN GENERAL
    • C23CCOATING METALLIC MATERIAL; COATING MATERIAL WITH METALLIC MATERIAL; SURFACE TREATMENT OF METALLIC MATERIAL BY DIFFUSION INTO THE SURFACE, BY CHEMICAL CONVERSION OR SUBSTITUTION; COATING BY VACUUM EVAPORATION, BY SPUTTERING, BY ION IMPLANTATION OR BY CHEMICAL VAPOUR DEPOSITION, IN GENERAL
    • C23C14/00Coating by vacuum evaporation, by sputtering or by ion implantation of the coating forming material
    • C23C14/58After-treatment
    • C23C14/5806Thermal treatment
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B32LAYERED PRODUCTS
    • B32BLAYERED PRODUCTS, i.e. PRODUCTS BUILT-UP OF STRATA OF FLAT OR NON-FLAT, e.g. CELLULAR OR HONEYCOMB, FORM
    • B32B17/00Layered products essentially comprising sheet glass, or glass, slag, or like fibres
    • B32B17/06Layered products essentially comprising sheet glass, or glass, slag, or like fibres comprising glass as the main or only constituent of a layer, next to another layer of a specific material
    • B32B17/10Layered products essentially comprising sheet glass, or glass, slag, or like fibres comprising glass as the main or only constituent of a layer, next to another layer of a specific material of synthetic resin
    • B32B17/10005Layered products essentially comprising sheet glass, or glass, slag, or like fibres comprising glass as the main or only constituent of a layer, next to another layer of a specific material of synthetic resin laminated safety glass or glazing
    • B32B17/10009Layered products essentially comprising sheet glass, or glass, slag, or like fibres comprising glass as the main or only constituent of a layer, next to another layer of a specific material of synthetic resin laminated safety glass or glazing characterized by the number, the constitution or treatment of glass sheets
    • B32B17/10036Layered products essentially comprising sheet glass, or glass, slag, or like fibres comprising glass as the main or only constituent of a layer, next to another layer of a specific material of synthetic resin laminated safety glass or glazing characterized by the number, the constitution or treatment of glass sheets comprising two outer glass sheets
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B32LAYERED PRODUCTS
    • B32BLAYERED PRODUCTS, i.e. PRODUCTS BUILT-UP OF STRATA OF FLAT OR NON-FLAT, e.g. CELLULAR OR HONEYCOMB, FORM
    • B32B17/00Layered products essentially comprising sheet glass, or glass, slag, or like fibres
    • B32B17/06Layered products essentially comprising sheet glass, or glass, slag, or like fibres comprising glass as the main or only constituent of a layer, next to another layer of a specific material
    • B32B17/10Layered products essentially comprising sheet glass, or glass, slag, or like fibres comprising glass as the main or only constituent of a layer, next to another layer of a specific material of synthetic resin
    • B32B17/10005Layered products essentially comprising sheet glass, or glass, slag, or like fibres comprising glass as the main or only constituent of a layer, next to another layer of a specific material of synthetic resin laminated safety glass or glazing
    • B32B17/10165Functional features of the laminated safety glass or glazing
    • B32B17/10174Coatings of a metallic or dielectric material on a constituent layer of glass or polymer
    • B32B17/1022Metallic coatings
    • B32B17/10229Metallic layers sandwiched by dielectric layers
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B32LAYERED PRODUCTS
    • B32BLAYERED PRODUCTS, i.e. PRODUCTS BUILT-UP OF STRATA OF FLAT OR NON-FLAT, e.g. CELLULAR OR HONEYCOMB, FORM
    • B32B17/00Layered products essentially comprising sheet glass, or glass, slag, or like fibres
    • B32B17/06Layered products essentially comprising sheet glass, or glass, slag, or like fibres comprising glass as the main or only constituent of a layer, next to another layer of a specific material
    • B32B17/10Layered products essentially comprising sheet glass, or glass, slag, or like fibres comprising glass as the main or only constituent of a layer, next to another layer of a specific material of synthetic resin
    • B32B17/10005Layered products essentially comprising sheet glass, or glass, slag, or like fibres comprising glass as the main or only constituent of a layer, next to another layer of a specific material of synthetic resin laminated safety glass or glazing
    • B32B17/10165Functional features of the laminated safety glass or glazing
    • B32B17/10293Edge features, e.g. inserts or holes
    • B32B17/10302Edge sealing
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B32LAYERED PRODUCTS
    • B32BLAYERED PRODUCTS, i.e. PRODUCTS BUILT-UP OF STRATA OF FLAT OR NON-FLAT, e.g. CELLULAR OR HONEYCOMB, FORM
    • B32B17/00Layered products essentially comprising sheet glass, or glass, slag, or like fibres
    • B32B17/06Layered products essentially comprising sheet glass, or glass, slag, or like fibres comprising glass as the main or only constituent of a layer, next to another layer of a specific material
    • B32B17/10Layered products essentially comprising sheet glass, or glass, slag, or like fibres comprising glass as the main or only constituent of a layer, next to another layer of a specific material of synthetic resin
    • B32B17/10005Layered products essentially comprising sheet glass, or glass, slag, or like fibres comprising glass as the main or only constituent of a layer, next to another layer of a specific material of synthetic resin laminated safety glass or glazing
    • B32B17/1055Layered products essentially comprising sheet glass, or glass, slag, or like fibres comprising glass as the main or only constituent of a layer, next to another layer of a specific material of synthetic resin laminated safety glass or glazing characterized by the resin layer, i.e. interlayer
    • B32B17/10761Layered products essentially comprising sheet glass, or glass, slag, or like fibres comprising glass as the main or only constituent of a layer, next to another layer of a specific material of synthetic resin laminated safety glass or glazing characterized by the resin layer, i.e. interlayer containing vinyl acetal
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C03GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03CCHEMICAL COMPOSITION OF GLASSES, GLAZES OR VITREOUS ENAMELS; SURFACE TREATMENT OF GLASS; SURFACE TREATMENT OF FIBRES OR FILAMENTS MADE FROM GLASS, MINERALS OR SLAGS; JOINING GLASS TO GLASS OR OTHER MATERIALS
    • C03C17/00Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating
    • C03C17/34Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating with at least two coatings having different compositions
    • C03C17/36Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating with at least two coatings having different compositions at least one coating being a metal
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C03GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03CCHEMICAL COMPOSITION OF GLASSES, GLAZES OR VITREOUS ENAMELS; SURFACE TREATMENT OF GLASS; SURFACE TREATMENT OF FIBRES OR FILAMENTS MADE FROM GLASS, MINERALS OR SLAGS; JOINING GLASS TO GLASS OR OTHER MATERIALS
    • C03C17/00Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating
    • C03C17/34Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating with at least two coatings having different compositions
    • C03C17/36Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating with at least two coatings having different compositions at least one coating being a metal
    • C03C17/3602Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating with at least two coatings having different compositions at least one coating being a metal the metal being present as a layer
    • C03C17/3618Coatings of type glass/inorganic compound/other inorganic layers, at least one layer being metallic
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C03GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03CCHEMICAL COMPOSITION OF GLASSES, GLAZES OR VITREOUS ENAMELS; SURFACE TREATMENT OF GLASS; SURFACE TREATMENT OF FIBRES OR FILAMENTS MADE FROM GLASS, MINERALS OR SLAGS; JOINING GLASS TO GLASS OR OTHER MATERIALS
    • C03C17/00Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating
    • C03C17/34Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating with at least two coatings having different compositions
    • C03C17/36Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating with at least two coatings having different compositions at least one coating being a metal
    • C03C17/3602Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating with at least two coatings having different compositions at least one coating being a metal the metal being present as a layer
    • C03C17/3639Multilayers containing at least two functional metal layers
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C03GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03CCHEMICAL COMPOSITION OF GLASSES, GLAZES OR VITREOUS ENAMELS; SURFACE TREATMENT OF GLASS; SURFACE TREATMENT OF FIBRES OR FILAMENTS MADE FROM GLASS, MINERALS OR SLAGS; JOINING GLASS TO GLASS OR OTHER MATERIALS
    • C03C17/00Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating
    • C03C17/34Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating with at least two coatings having different compositions
    • C03C17/36Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating with at least two coatings having different compositions at least one coating being a metal
    • C03C17/3602Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating with at least two coatings having different compositions at least one coating being a metal the metal being present as a layer
    • C03C17/3644Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating with at least two coatings having different compositions at least one coating being a metal the metal being present as a layer the metal being silver
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C03GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03CCHEMICAL COMPOSITION OF GLASSES, GLAZES OR VITREOUS ENAMELS; SURFACE TREATMENT OF GLASS; SURFACE TREATMENT OF FIBRES OR FILAMENTS MADE FROM GLASS, MINERALS OR SLAGS; JOINING GLASS TO GLASS OR OTHER MATERIALS
    • C03C17/00Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating
    • C03C17/34Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating with at least two coatings having different compositions
    • C03C17/36Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating with at least two coatings having different compositions at least one coating being a metal
    • C03C17/3602Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating with at least two coatings having different compositions at least one coating being a metal the metal being present as a layer
    • C03C17/3652Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating with at least two coatings having different compositions at least one coating being a metal the metal being present as a layer the coating stack containing at least one sacrificial layer to protect the metal from oxidation
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C03GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03CCHEMICAL COMPOSITION OF GLASSES, GLAZES OR VITREOUS ENAMELS; SURFACE TREATMENT OF GLASS; SURFACE TREATMENT OF FIBRES OR FILAMENTS MADE FROM GLASS, MINERALS OR SLAGS; JOINING GLASS TO GLASS OR OTHER MATERIALS
    • C03C17/00Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating
    • C03C17/34Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating with at least two coatings having different compositions
    • C03C17/36Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating with at least two coatings having different compositions at least one coating being a metal
    • C03C17/3602Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating with at least two coatings having different compositions at least one coating being a metal the metal being present as a layer
    • C03C17/3657Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating with at least two coatings having different compositions at least one coating being a metal the metal being present as a layer the multilayer coating having optical properties
    • C03C17/366Low-emissivity or solar control coatings
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C03GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03CCHEMICAL COMPOSITION OF GLASSES, GLAZES OR VITREOUS ENAMELS; SURFACE TREATMENT OF GLASS; SURFACE TREATMENT OF FIBRES OR FILAMENTS MADE FROM GLASS, MINERALS OR SLAGS; JOINING GLASS TO GLASS OR OTHER MATERIALS
    • C03C17/00Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating
    • C03C17/34Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating with at least two coatings having different compositions
    • C03C17/36Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating with at least two coatings having different compositions at least one coating being a metal
    • C03C17/38Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating with at least two coatings having different compositions at least one coating being a metal at least one coating being a coating of an organic material
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C03GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03CCHEMICAL COMPOSITION OF GLASSES, GLAZES OR VITREOUS ENAMELS; SURFACE TREATMENT OF GLASS; SURFACE TREATMENT OF FIBRES OR FILAMENTS MADE FROM GLASS, MINERALS OR SLAGS; JOINING GLASS TO GLASS OR OTHER MATERIALS
    • C03C17/00Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating
    • C03C17/34Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating with at least two coatings having different compositions
    • C03C17/42Surface treatment of glass, not in the form of fibres or filaments, by coating with at least two coatings having different compositions at least one coating of an organic material and at least one non-metal coating
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C03GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03CCHEMICAL COMPOSITION OF GLASSES, GLAZES OR VITREOUS ENAMELS; SURFACE TREATMENT OF GLASS; SURFACE TREATMENT OF FIBRES OR FILAMENTS MADE FROM GLASS, MINERALS OR SLAGS; JOINING GLASS TO GLASS OR OTHER MATERIALS
    • C03C2217/00Coatings on glass
    • C03C2217/70Properties of coatings
    • C03C2217/73Anti-reflective coatings with specific characteristics
    • GPHYSICS
    • G02OPTICS
    • G02BOPTICAL ELEMENTS, SYSTEMS OR APPARATUS
    • G02B1/00Optical elements characterised by the material of which they are made; Optical coatings for optical elements
    • G02B1/10Optical coatings produced by application to, or surface treatment of, optical elements
    • G02B1/11Anti-reflection coatings
    • G02B1/111Anti-reflection coatings using layers comprising organic materials
    • GPHYSICS
    • G02OPTICS
    • G02BOPTICAL ELEMENTS, SYSTEMS OR APPARATUS
    • G02B5/00Optical elements other than lenses
    • G02B5/08Mirrors
    • G02B5/0808Mirrors having a single reflecting layer
    • GPHYSICS
    • G02OPTICS
    • G02BOPTICAL ELEMENTS, SYSTEMS OR APPARATUS
    • G02B5/00Optical elements other than lenses
    • G02B5/08Mirrors
    • G02B5/0816Multilayer mirrors, i.e. having two or more reflecting layers
    • G02B5/085Multilayer mirrors, i.e. having two or more reflecting layers at least one of the reflecting layers comprising metal
    • G02B5/0875Multilayer mirrors, i.e. having two or more reflecting layers at least one of the reflecting layers comprising metal the reflecting layers comprising two or more metallic layers
    • GPHYSICS
    • G02OPTICS
    • G02BOPTICAL ELEMENTS, SYSTEMS OR APPARATUS
    • G02B5/00Optical elements other than lenses
    • G02B5/20Filters
    • G02B5/208Filters for use with infrared or ultraviolet radiation, e.g. for separating visible light from infrared and/or ultraviolet radiation

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Geochemistry & Mineralogy (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Thermal Sciences (AREA)
  • Mechanical Engineering (AREA)
  • Metallurgy (AREA)
  • Surface Treatment Of Glass (AREA)
  • Laminated Bodies (AREA)

Abstract

Je navrzen zpusob menení propustnosti výrobku s povlakem pro viditelné svetlo, pricemz výrobek má funkcní povlak obsahující nejméne jeden antireflexní materiál a nejméne jeden materiál odrazivý pro infracervené zárení. Antireflexní materiál obsahujeslitinotvorný materiál schopný se kombinovat s materiálem odrazivým pro infracervené zárení. Pres funkcní povlak je ulozen ochranný povlak pro zabranování difuzi atmosférického plynu a/nebo par do funkcního povlaku nebo zpozdování této difuze.

Description

Způsob měnění propustnosti výrobku světlo, způsob vytváření výrobku s vlakem • · · · · · · · · • · · ·· · · · ····· • · ······ ····* ·· · · · tt 4 s povlakem pro viditelné povlakem a výrobky s poTato přihláška je dílčím pokračováním patentové přihlášky USA č.10/397 001, podané 25 03 2003, která je dílčím pokračováním patentové přihlášky USA č.10/133 805 podané 25 04
2002, která je dílčím pokračováním patentové přihlášky USA č.10/007 382 podané 22.10.2001. Tato přihláška také nárokuje účinky provizorní patentové přihlášky USA č.60/376 021 podané 25 04 2002. Na všechny tyto přihlášky se odvoláváme jako zahrnuté v celém jejích obsahu do tohoto spisu.
Oblast techniky
Vynález se obecně týká výrobků s povlakem, například povlakovaných transparentních částí nebo dílců automobilových vozidel, a způsobů měnění propustnosti výrobků s povlakem pro viditelné světlo.
Dosavadní stav techniky
Je známé snižovat vývin tepla uvnitř vozidla tím, že se použije vrstvené přední sklo mající dvě skleněné vrstvy s povlakem pro ovládání průchodu slunečního záření, tlumícím infračervené (IR) nebo ultrafialové (UV) záření, uloženým mezi vrstvami. Vrstvy chrání povlak pro ovládání průchodu slunečního záření proti mechanickému a/nebo chemickému poškození. Tato běžná přední skla jsou zpravidla vytvořena tvarováním a chlazením dvou plochých skleněných předvýrobků (z nichž jeden má na sobě uložen povlak pro ovládání průchodu slunečního záření) pro vytvoření dvou tvarovaných vrstev chlazeného skla, načež se obě vrstvy spolu pevně spojí plastovou me·· · • · · • · · · · ·
zivrstvou. Jelikož běžné povlaky pro ovládání průchodu slunečního záření obsahují kovové vrstvy, které odrážejí teplo, skleněné předvýrobky se typicky zahřívají a tvarují jako dvojice, t.j. předvýrobky jsou uloženy jeden na druhém při zahřívání a tvarování s funkčním povlakem uložených uvnitř mezi skleněnými předvýrobky, aby se zabránilo nestejnému zahřívání a chlazení, které může ovlivňovat konečný tvar vrstev. Příklady vrstvených automobilových předních skel a způsoby výroby těchto skel jsou popsány v patentových spisech USA Č.4 820 902, 5 028 759 a 5 653 903.
Způsobilost dvojice být zahřívána je všeobecně omezena způsobilostí funkčního povlaku odolávat tepelnému zpracování, aniž by došlo k jeho nežádoucí degradaci. Způsobilostí zahřívání je míněna maximální teplota a/nebo maximální doba při příslušné teplotě, na niž může být substrát s povlakem zahříván bez degradace funkčního povlaku. Taková degradace může ovlivnit fyzikální a/nebo optické vlastnosti povlaku, jako je odraz sluneční energie a/nebo propustnost. Taková degradace může být způsobena například oxidací různých vrstev obsahujících kov nebo kovy ve funkčním povlaku. Například mohou být funkční povlaky obsahující kovové vrstvy citlivé na kyslík v tom, že dojde k nějaké změně, například k poklesu optických vlastností a/nebo protislunečních (t.j. z hlediska ovládání průchodu slunečního záření) vlastností funkčního povlaku, když je substrát s povlakem tepelně zpracován, jako ohřevem, ohýbáním, chlazením nebo tvrzením, pro použití v transparentních částech motorových vozidel nebo nebo jako okenní nebo průhledový dílec pro zasklení vozidel, nebo pro použití v oknech bytových nebo občanských staveb, výplňových dílcích, dveřích nebo zařízeních.
-3• · · • · • · · • · ···· ·
Bylo by tedy výhodné vytvořit povlak pro ovládání průchodu slunečního záření na jiných transparentních částech automobilových vozidel, jako zasklení postranních oken, zadních oken, průhledných střechách a stropních oknech atd. Procesy výroby vrstvených předních skel však nejsou snadno uzpůsobené pro výrobu jiných typů vrstvených a/nebo nevrstvených automobilových transparentních dílců. Například jsou běžné zasklívací dílce pro postranní okna aut obvykle vyráběny z jednoho skleněného tabulového předvýrobku, který se jednotlivě zahřívá, tvaruje a tvrdí na požadované zakřivení, určované rozměry otvoru vozidla, do něhož má být zasklívací dílec postranního okna osazen. Problémem, existujícím při výrobě postranních skel a který nevzniká při výrobě předních skel, je jednotlivé zahřívání skleněných předvýrobkových dílů, opatřených teplo odrážejícím povlakem pro ovlivňování průchodu slunečního záření.
Jestliže je kromě toho zasklívací dílec postranního okna uložen tak, že povlak je na povrchu odvráceným od vozidla (t.j. vnějším povrchu), je povlak náchylný k mechanickému poškození předměty narážejícími na povlak a chemickému poškození kyselým deštěm nebo detergenty na mytí aut. Je-li povlak na povrchu zasklívacího dílce postranního okna obráceném směrem dovnitř vozidla (vnitřním povrchu), je povlak náchylný k mechanickému poškození dotykem osob přítomných ve vozidle nebo válcovacím namáháním nahoru a dolů v kanálkové drážce pro vedení okenního skla, a k chemickému poškození stykem s běžnými čističi zasklení. Je-li kromě toho povlak povlak s nízkou emisivitou, může podporovat skleníkový efekt zachycováním tepla uvnitř vozidla.
• · · ·
I když je známé snižovat chemické poškození nebo korozi vrchním povlakem chemicky odolným materiálem, tyto vrchní povlaky se typicky ukládají v co možná nejmenší tlouštce, aby negativně neovlivňovaly optické vlastnosti (např. barvu, odrazivost a propustnost) pod nimi ležícího povlaku. Takové tenké vrchní povlaky typicky nesplňují požadavky trvanlivosti na dopravu, zpracování nebo koncové použití obvyklých transparentních automobilových dílců s povlakem, které jsou snadno poškozovány a průběžně vystaveny okolnímu prostředí.
Kromě toho by takové tenké vrchní povlaky nesnižovaly problém skleníkového efektu, zmíněný výše. Příklady běžných vrchních povlaků jsou popsány v patentech USA č.4 716 086, 4 786 563, 5 425 861, 5 344 718, 5 376 455, 5 584 902 a 5 532 180.
Bylo by proto výhodné vytvořit způsob výroby výrobku, například vrstveného nebo nevrstveného automobilového transparentního dílce nebo zasklívací výplně nebo tabule mající funkční povlak, který by zmenšoval nebo odstraňoval alespoň některé z výše popisovaných problémů.
Některé části aut, jako zadní okna, průhledné střechy, střešní okna apod., typicky používají tak zvaná skla zajištující soukromí. Pod pojmem skla zajištující soukromí se rozumí sklo, mající nižší propustnost viditelného světla než přední sklo a/nebo zasklení předních postranních oken. Typicky má sklo zajištující soukromí propustnost viditelného světla menší než 50% a vypadá tmavě zbar• to tttt
• to ·
-5♦ · · ·· vené nebo černé. Běžná skla zajištující soukromí mohou být vytvořena přidáním barev do sklářských kmenů pro zbarvení nebo získání odstínu výsledného skleněného výrobku. Zatímco běžná skla zajištující soukromí snižují propustnost viditelného světla, běžné sklo zajištující soukromí nezajišťuje významné snížení vlastností z hlediska odrazu slunečního záření. Bylo by proto také výhodné vytvořit způsob zhotovování výrobku s požadovanou barvou nebo odstínu. Také by bylo výhodné vytvořit způsob zabraňování změn barvy a/nebo chemických změn v povlacích při ohřevu.
Podstata vynálezu
Vynález navrhuje způsob měnění propustnosti výrobku s povlakem pro viditelné světlo. Při způsobu se vytváří substrát obsahující funkční povlak, přičemž funkční povlak obsahuje nejméně jeden antireflexní materiál a nejméně jeden materiál odrážející infračervené záření. Antireflexní materiál obsahuje slitinotvorný materiál způsobilý se kombinovat s materiálem odrazivým pro infračervené záření. Přes alespoň část funkčního povlaku se ukládá ochranný povlak. Ochranný povlak brání difúzi atmosférického plynu a/nebo páry, například kyslíku, do funkčního povlaku, nebo tuto difúzi zpožďuje. Výrobek s povlakem se zahřívá na teplotu dostatečnou pro působení toho, že alespoň část slitinotvorného materiálu se kombinuje s alespoň částí materiálu odrazivého pro infračervené záření pro vytváření kombinace mající odlišnou propustnost pro viditelné světlo než materiál odrazivý pro infračervené záření.
Jiný způsob zhotovování výrobku s povlakem spočívá ve vytvoření substrátu obsahujícího funkční povlak, přičemž
funkční povlak obsahuje nejméně jednu antireflexní vrstvu a nejméně jednu vrstvu odrážející infračervené záření. Antireflexní vrstva obsahuje slitinotvorný materiál způsobilý se kombinovat s materiálem vrstvy odrazivé pro infračervené záření. Při vrstvě odrazivé pro infračervené záření se ukládá vrstva bránící tvorbě slitiny. Vrstva bránící tvorbě slitiny je uspořádána tak, že brání nebo snižuje kombinování materiálu odrazivého pro infračervené záření se slitinotvorným materiálem. Přes alespoň část funkčního povlaku může být uložen ochranný povlak.
Výrobek s povlakem obsahuje substrát a funkční povlak uložený přes alespoň část substrátu. Funkční povlak obsahuje nejméně jednu antireflexní vrstvu. Přes alespoň část antireflexní vrstvy je uložena nejméně jedna vrstva bránící tvorbě slitiny. Přes alespoň část vrstvy bránící tvorbě slitiny je uložena nejméně jedna vrstva odrazivá pro infračervené záření. Antireflexní vrstva obsahuje slitinotvorný materiál schopný se kombinovat s vrstvou odrazivou pro infračervené záření. Výrobek dále obsahuje ochranný povlak, uložený přes alespoň část vrstvy odrazivé pro infračervené záření .
Jiný výrobek s povlakem obsahuje substrát a funkční povlak, uložený přes alespoň část substrátu. Funkční povlak obsahuje antireflexní vrstvu a vrstvu odrazivou pro infračervené záření, uloženou přes alespoň část antireflexní vrstvy. Antireflexní vrstva obsahuje materiál způsobilý tvořit slitinu s materiálem vrstvy odrazivé pro infračervené záření. Přes alespoň část vfrstvy odrazivé pro infračervené záření je uložen ochranný povlak.
·· ····
J
-7F « ι:.ι.
Přehled obrázků na výkresech
Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l řez v bočním pohledu (který není v měřítku) na okraj části vrstveného automobilového transparentního dílce, například pro postranní zasklení, vykazující znaky vynálezu, obr.2 perspektivní pohled, s částmi oddělenými pro názornost, na zařízení pro výrobu skleněných předvýrobků G (s povlakem nebo bez povlaku) podle vynálezu, obr.3 řez v bočním pohledu (který není v měřítku) na část monolitického výrobku, vykazujícího znaky vynálezu, obr.4 graf znázorňující výsledky zkoušky oděru Taber pro substráty mající ochranný povlak podle vynálezu, ve srovnání se substráty bez ochranného povlaku, obr.5 diagram průměrného zamlžení zvolených substrátů z obr.4, obr.6 diagram závislosti emisivity na tlouštce povlaku pro substráty mající ochranný povlak podle vynálezu, obr.7 diagram znázorňující výsledky zkoušky oděru Taber pro substráty mající ochranný povlak podle vynálezu, obr.8 sloupcový diagram ukazující účinky tepelného zpracování a tlouštky povlaku na zkoušky oděru metodou Taber pro substráty s ochranným povlakem podle vynálezu, obr.9 řezový detail (který není v měřítku) monolitického výrobku hodícího se pro aplikace jako sklo zajištující soukromí, a obr.10 řezový detail (který není v měřítku) monolitického výrobku majícího vyšší propustnost pro viditelné světlo než výrobek z obr.9.
Podrobný popis a příklady provedení vynálezu
V následujícím popisu se prostorové a směrové termíny, jako vlevo, vpravo, uvnitř, vnější, nad, pod, horní, ·· ·♦· « dolní apod. vztahují k vynálezu, jak je znázorněn ve výkresech. Rozumí se však, že vynález může zaujímat různé alternativní orientace a tyto termíny proto nemohou být považovány za omezující. Všem číselným údajům vyjadřujícím rozměry, fyzikální vlastnosti, parametry zpracovávání, množství složek, reakční podmínky apod., použité v popisu a nárocích, je třeba rozumět tak, že mohou být obměňovány v mezích termínu okolo nebo přibližně. Pokud není uveden opak, mohou se tak číselné hodnoty uváděné v následujícím popisu a patentových nárocích měnit v závislosti na požadovaných vlastnostech, jejichž dosažení je sledováno vynálezem. Minimálně, a nikoliv jako snaha omezit použití doktríny ekvivalentů pro rozsah patentových nároků, by měla být každá číselná hodnota minimálně uvažována z hlediska hodnoty významných číslic a při použití obvyklých zaokrouhlovacích technik. Kromě toho je třeba všechna zde uváděná rozmezí chápat tak, že zahrnují počáteční a koncové hodnoty rozmezí a všechny v nich obsažené podrozsahy. Například uváděný rozsah 1 až 10 je třeba uvažovat tak, že zahrnuje všechny podrozsahy mezi (a včetně) minimální hodnotou 1 a maximální hodnotou 10, t.j. všechny podrozsahy začínající minimální hodnotou 1 nebo vyšší a končící maximální hodnotou 10 nebo nižší, například 5,5 až 10.
Termíny plochý nebo v podstatě plochý substrát se vztahují k substrátu, který má v podstatě rovinný tvar, t.j. substrát ležící primárně v jedné geometrické rovině, který může obsahovat, jak bude zřejmé pro odborníka v oboru, lehké ohyby, výběžky nebo prohlubně. Dále znamenají termíny, jak jsou zde použité, vytvořený přes, uložený přes, vytvořený nebo uložený nikoli nezbytně v dotyku s povrchem. Například povlaková vrstva vytvořená přes substrát nevylu• · · »»·
čuje přítomnost jedné nebo více povlakových vrstev nebo filmů stejného nebo odlišného složení, umístěných na substrátu mezi vrstvou vytvářeného povlaku a substrátem. Například může substrát obsahovat běžný povlak, jako jsou povlaky známé v oboru pro povlakování substrátů, jako skla nebo keramiky. Všechny spisy, na které se zde odvoláváme, jsou uvažovány jako zahrnuté do tohoto pojednání formou odvolávky v jejich celku. Termíny polymer nebo polymerní, zde používané, se vztahují k oligomerům, homopolymerům, kopolymerům a terpolymerům, například polymerům polymerů vytvořených ze dvou nebo více typů monomerů nebo polymerů.
Jak bude zřejmé z následujícího rozboru, může být ochranný (např. bariérový) povlak podle vynálezu použit při výrobě jak vrstvených tak i nevrstvených, například jednosubstrátových, výrobků. Jak bude zřejmé z následujícího rozboru, ochranný nebo bariérový povlak podle vynálezu může být použit při výrobě jak vrstvených, tak i nevrstvených, například jednovrstvých, výrobků. Pod pojmem ochranný povlak nebo bariérový povlak se rozumí film, vrstva nebo povlak vytvořený z ochranného nebo bariérového materiálu a s dostatečnou tloušťkou pro omezování prostupu plynů obsahujících kyslík povlakem.
Pod pojmem ochranný materiál nebo bariérový materiál se rozumí materiál mající nízkou propustnost pro plyny obsahující kyslík, jako je vzduch nebo vodní páry. Materiál může vykazovat vysokou odolnost proti průchodu kyslíku nebo vzduchu nebo vodním parám materiálem. Vhodnější bariérový materiál vykazuje omezenou tvorbu trhlin, když je ve formě povlaku při podmínkách vynálezu, a je při takových podmiň·· «· « «
-lokách v podstatě stabilní vůči kyslíku. Jak bude zřejmé pro odborníka v oboru povlaků, je pronikání materiálem závislé na tloušťce materiálu. Bariérový povlak podle vynálezu vykazuje kombinaci relativně vysokého odporu jak proti vzduchu, tak i proti vodním parám, ale některé případy použití nevyžadují odolnost vůči obojímu. Nízká propustnost buď pro vzduch nebo vodní páry je dostatečná pro kvalifikování povlaku jako bariérový povlak.
Provedení bariérových povlaků podle vynálezu, uvažovaná primárně jako bariéry proti kyslíku, mohou vykazovat propustnost pro kyslík nižší než přibližně 1,5, jako nižší než přibližně 1,0, jako nižší než přibližně 0,5, měřeno jako centimetry krychlové plynného kyslíku, prostupujícího vzorkem tlustým 1 mil, o velikosti 100 čtverečních palců, po dobu 24 hodin při rozdílu částečných tlaků kyslíku 1 atmosféry při 23°C a při relativní vlhkosti nula. Bariérový povlak může být stabilní pro plyny obsahující kyslík, takže povlak může odolat zpracování, jako ohřevu pro ohýbání, samotížné prohnutí, tvrzení nebo chlazení, a to s minimální ne-li vůbec žádnou změnou v jeho bariérových vlastnostech vůči kyslíku od těch, jaké měl před zpracovávacím krokem.
Pro použití s vrstvenými výrobky může být ochranný povlak obvykle tenčí než v případě nevrstvených výrobků. Nejprve budou popsány konstrukční součásti a způsob zhotovování příkladného vrstveného výrobku podle vynálezu, a potom příkladný monolitický výrobek podle vynálezu. Pod pojmem monolitický se rozumí mající jediný konstrukční nosič nebo konstrukční člen, například mající jediný substrát. V následujícím rozboru je popsán příkladný výrobek (vrstvený nebo
91 1 Λ
-11• · · • · • 9 • 9 ···· ·
♦ « /» • ν* • * · · • * »· · 1 9 9 ·
monolitický) jako zasklívací dílec pro postranní okna automobilového vozidla. Vynález však není omezen na zasklívací dílce pro postranní okna pro automobilová vozidla, ale může být použit s jinými výrobky, například, aniž by se však na ně omezoval, pro izolační skla, okna bytových a občanských staveb (například světlíky), nebo průhledné dílce pro pozemní, letecké, kosmické, nadvodní nebo podvodní dopravní prostředky a vozidla, například pro přední zasklení, zadní okna, střešní dílce vozidel, aby bylo jmenováno pouze několik výrobků.
Obr.l znázorňuje vrstvený výrobek ve formě zasklívacího dílce 10 pro postranní okno, který obsahuje znaky vynálezu. Vrstvený zasklívací dílec 10 obsahuje první substrát nebo vrstvový díl 12, mající vnější hlavní povrchovou plochu 13 a vnitřní hlavní povrchovou plochu 14. Pod pojmem vrstvový díl se rozumí substrát, který byl ohýbán na požadovaný tvar nebo zakřivení a/nebo tepelně zpracován, jako chlazením nebo tvrzením. Přes alespoň část vnitřní hlavní povrchové plochy 14, například na ní, a s výhodou na celé ploše, může být vytvořen funkční povlak 16., a to jakýmkoli obvyklým způsobem, jako například, aniž by to však mělo být chápáno jako omezení, nanášením chemickými parami, magnetronovým nanášením parami rozprašovaného materiálu, pyrolytickým naprašováním, aby byly jmenovány jen některé. Jak bude podrobněji popsáno, může být přes funkční povlak 16, například na něm, v jeho alespoň části a s výhodou po celém, vytvořen bariérový nebo ochranný povlak 17 podle vynálezu, který napomáhá nejen zvyšováním mechanické a chemické trvanlivosti, ale také zajišťuje zlepšené tepelné vlastnosti pro ohýbání a/nebo tvarování předvýrobku, na němž je uložen.
··«·
Mezi prvním vrstvovým dílem 12 a druhým substrátem nebo vrstvovým dílem 20, majícím vnitřní hlavní povrchovou plochu 22 a vnější hlavní povrchovou plochu 23., může být uložena polymerní vrstva 18. V jednom neomezujícím provedení může být vnější hlavní povrchová plocha 23 obrácena směrem ven z vozidla a vnější hlavní povrchová plocha 13 může být obrácena směrem dovnitř vozidla. Na obvod vrstveného zasklívacího dílce 10 pro postranní okno může být uložen obvyklý krajový těsnicí prostředek 26, a to během vrstvení a/nebo po něm, a to běžným způsobem. Na povrchu nejméně jednoho z vrstvových dílů 12, 20, například okolo obvodu jedné z vnitřní nebo vnější hlavní povrchové plochy, může být uložen dekorativní pásek 90, například neprůhledný, průsvitný nebo barevný pásek, jako keramický pásek.
V širší praktické realizaci vynálezu mohou být substráty použité pro první vrstvový díl 12 a druhý vrstvový díl 20 z jakéhokoli požadovaného materiálu s jakýmikoli žádanými vlastnostmi, jako neprůhledné, průsvitné nebo transparentní pro viditelné světlo. Pod pojmem transparentní se rozumí jako mající propustnost substrátem větší než 0% až po 100%. Pod pojmem viditelné světlo nebo viditelný rozsah se rozumí elektromagnetická energie v rozsahu od 395 nanometrů (nm) do 800 nm. Alternativně může být substrát průsvitný nebo neprůhledný. Pod pojmem průsvitný se rozumí, že umožňuje elektromagnetické energii (například viditelnému světlu) procházet substrátem, ale že rozptyluje tuto energii, takže předměty na straně substrátu opačné vůči pozorovateli nejsou zřetelně viditelné. Pod pojmem neprůhledný se rozumí, že má propustnost viditelného světla 0%.
toto»· to · · • to· • · to · to « ·
to to to • to • · · to ···· « · ·· ·
Příklady vhodných substrátů zahrnují, aniž by však toto znamenalo omezení, plastové substráty (jako akrylové polymery, jako polyakryláty, polyalkylmethakryláty, jako polymethylmethakryláty, polyethylmetakryláty, polypropylmethakryláty apod., polyuretany, polykarbonáty, polyalkyltereftaláty, jako polyethylentereftalát (PET), polypropylentereftaláty, polybutylentereftaláty apod., polymery obsahující polysiloxan, nebo kopolymery a jakékoli monomery pro jejich přípravu, nebo jakékoli jejich směsi), kovové substráty, jako, aniž by to však znamenalo omezení, pokovená ocel, nerezavějící ocel a hliník; keramické substráty; substráty z pálené hlíny jako materiály pro dlaždice a obkladačky (tile substrates); skleněné substráty; nebo směsi a kombinace kterýchkoli z uvedených.
Například může být substrát běžné nezbarvené sodno-vápenato-křemičité sklo, t.j. čiré sklo, nebo může být probarvené nebo jinak zbarvené sklo, borosilikátové sklo, olovnaté sklo, tvrzené, netvrzené chlazené nebo tepelně zpevněné sklo. Sklo může být jakéhokoli typu, jako běžné sklo float nebo ploché sklo, a může mít jakékoli jiné složení mající jakékoli optické vlastnosti, například jakoukoli hodnotu propustnosti viditelného záření, propustnosti pro ultrafialové záření, a/nebo celkové propustnosti sluneční energie. Typy skla vhodné pro realizaci vynálezu jsou popsány například, aniž by to však bylo uvažováno jako omezující, V patentech USA Č.4 746 347, 4 792 536, 5 240 886, 5 385 872 a 5 393 593.
Vynález není omezen tloušťkou substrátu. Substrát mů·· ···· • · • « • · • · · • 9
9 • 99
9999 ·
·· 9 *
že být obecně tlustší pro typická použití ve stavebnictví než pro typická použití při zasklívání vozidel. V jednom provedení může být substrát sklo mající tloušťku v rozmezí od 1 mm do 20 mm, jako přibližně 1 mm až 10 mm, jako 2 mm až 6 mm, jako 3 mm až 5 mm. Pro vytváření zasklení pro postranní okna automobilů mohou mít první a druhý vrstvový díl 12, 20 tloušťku menší než přibližně 3,0 mm, jako menší než přibližně 2,5 mm, jako v tloušťkovém rozmezí od okolo 1,0 mm do okolo 2,1 mm. Jak je vysvětleno níže, pro monolitické výrobky může být substrát tlustší.
Substrát může mít bariérové vlastnosti proti kyslíku, například může být vytvořen z materiálu, který brání nebo omezuje difúzi kyslíku substrátem. Alternativně může být přes alespoň část substrátu vytvořen jiný bariérový povlak proti pronikání kyslíku (přídavně k bariérovému povlaku 17 popsanému níže) a funkční povlak 16 může být po té vytvořen přes tento další bariérový povlak proti pronikání kyslíku. Tento další bariérový povlak proti pronikání kyslíku může být z jakéhokoli materiálu pro bránění difúzi kyslíku nebo její omezování, jako ty, jaké jsou popisovány níže pro ochranný povlak 17., aniž by však mělo dojít k omezení na tyto materiály.
Funkční povlak 16 může být jakéhokoli požadovaného typu. Jak je zde používán, vztahuje se termín funkční povlak k povlaku, který mění jednu nebo více fyzických vlastností substrátu, přes nějž je uložen, například optické, tepelné, chemické nebo mechanické vlastnosti, a není uvažováno, že byl měl být zcela odstraněn ze substrátu během následujícího zpracování. Funkční povlak 16 může mít jednu nebo φ φ φ φ φφφ φ φ φφφφ φφφ φφ φ φ φ φ
φ
-15více funkčních vrstev nebo filmů stejného nebo odlišného složení nebo funkčnosti. Jak je zde používán, termín film se vztahuje k části povlaku s požadovaným nebo zvoleným složením povlaku. Vrstva může obsahovat jeden nebo více filmů a povlak může obsahovat jednu nebo více vrstev.
·· φφφφ
Například může být funkční povlak 16 elektricky vodivý povlak, jako například elektricky vodivý povlak použitý pro vytváření vyhřívátelných oken, jak je popsáno v patentech USA 5 653 903 a 5 028 759, nebo jednofilmový nebo vícefilmový povlak použitý jako anténa. Podobně může být funkční povlak 16 povlak pro ovládání průchodu slunečního záření. Jak je zde použit, znamená termín povlak pro ovládání průchodu slunečního záření povlak sestávající z jedné nebo více vrstev nebo filmů, které ovlivňují sluneční vlastnosti výrobku s povlakem, jako je, avšak aniž by na to měl být povlak omezen, množství slunečního záření, například viditelného, infračerveného nebo ultrafialového, dopadlého na povlakovaný výrobek a/nebo jím procházející, absorpce nebo odraz infračerveného nebo ultrafialového záření, součinitel stínění, emisivita atd. Povlak pro ovládání průchodu slunečního záření může blokovat, absorbovat nebo filtrovat zvolené části slunečního spektra, jako je infračervené, ultrafialové a/nebo viditelné spektrum, aniž by se na ně omezoval. Příklady povlaků pro ovládání průchodu slunečního záření, které
mohou být použity při provádění vynálezu, je možné najít
například v patentech USA Č.4 898 789, 5 821 001,
4 716 086, 4 610 771, 4 902 580 , 4 716 086, 4 806 220,
4 898 790 , 4 834 857, 4 948 677, 5 059 295 a 5 028 759,
a také v patentových přihláškách USA č.09/058 440 a 60/355 912, aniž by se však provádění vynálezu na ně mělo
-16» 4 4 4 • 4 · 4 • 4 · · 4 • · · 4 ···· ••44 ► 4 4 4 omezovat.
Funkční povlak 16 také může být povlak s nízkou emisivitou, který dovoluje energii s vlnovými délkami ve viditelném rozsahu, např. 395 nm až 800 nm, procházet povlakem, ale který odráží infračervenou sluneční energii o delších vlnových délkách. Pod pojmem nízká emisivita se rozumí emisivita nižší než 0,4, jako nižší než 0,3, nižší než 0,2, nižší než 0,1, například nižší než 0,05 nebo rovná 0,05. Příklady povlaků s nízkou emisivitou je možno najít například v patentech USA č.4 952 423 a 4 504 109 a britském patentu č.2 302 102. Funkční povlak 16 může být jednovrstvý povlak nebo vícevrstvý povlak a může obsahovat jeden nebo nekovy, polokovy, polovodiče a/nebo slitiny, kompozity, kombinace nebo směsi těchto látek.
Například může být funkční povlak 16 jednovrstvý povlak na bázi oxidu nebo oxidů kovů, vícevrstvý povlak na bázi oxidu nebo oxidů kovů, povlak na bázi oxidu nebo oxidů nekovů, povlak na bázi nitridu nebo oxynitridu nebo nitridů nebo oxynitridů kovů, povlak na bázi nitridu nebo oxynidtridu nebo nitridů nebo oxynitridů nekovů, nebo vícevrstvý povlak.
více kovů, sloučeniny,
Příklady vhodných funkčních povlaků pro použití při vynálezu jsou na trhu dostupné od PPG Industries, Inc., Pittsburgh, Pennsylvania, pod označením tříd povlaků SUNGATER a SOLARBANR. Takové funkční povlaky typicky obsahují jeden nebo více antireflexních povlakových filmů, obsahujících dielektrické nebo antireflexní materiály, jako oxidy kovů nebo oxidy slitin kovů, které jsou transparentní pro viditelné světlo. Funkční povlak může také obsahovat jeden nebo více filmů odrazivých pro infračervené záření, ob·· ····
·· ·· · • · · · · • · · · · · • · 4 · 4 4444
4 4 4 4
44 44 4 sáhujících odrazivý kov, například ušlechtilý kov jako zlato, měď nebo stříbro, nebo jejich kombinace nebo slitiny, a může dále obsahovat příměrový film nebo bariérový film, jako z titanu, jak je známé v oboru, uložený přes kovouvou odrazivou vrstvu a/nebo pod kovovou odrazivou vrstvou. Funkční povlak může mít jakýkoli požadovaný počet filmů odrazivých pro infračervené záření, jako je např. 1 nebo více vrstev stříbra, například 2 nebo více vrstev stříbra, například 3 nebo více vrstev stříbra.
I když tím není vynález omezen, může být funkční povlak 16 uložen na jedné z vnitřních hlavních povrchových ploch 14, 22 vrstev souvrství, čímž se povlak 16 stane méně náchylný k opotřebení vlivem okolního prostředí nebo mechanicky, než kdyby byl na vnější povrchové ploše vrstev souvrství. Funkční povlak 16 by však také mohl být umístěn na jedné nebo obou z vnějších hlavních povrchových ploch 13 nebo 23. Jak je znázorněno na obr.1, může být část povlaku 16, například o šířce přibližně 1 až 20 mm, jako 2 až 4 mm, okolo vnějšího obvodu oblasti opatřené povlakem, odstraněna nebo sejmuta jakýmkoli běžným způsobem, například broušením před vrstvením nebo maskováním během vytváření povlaku, pro minimalizaci poškození funkčního povlaku 16 na okraji souvrství zvětráním nebo působením okolního prostředí během použití. Sejmutí by dále mohlo být provedeno pro dosažení potřebných funkcí, například pro antény, vytápěná přední skla, nebo pro zlepšení propustnosti radiových vln, a odstraněná část může mít jakoukoli velikost. Pro estetické účely může být přes jakoukoli povrchovou plochu vrstvových dílů (substrátů) nebo povlaků, například přes jednu nebo obě povrchové plochy jedné nebo obou vrstvových dílů (substrá• 0 0000
-18• · · • · • · · • 0 0··· 0 • 0 00 «
0 0 0 0
0 0 0 0 0
000 0 0000 0 0 0,0 0
00 00 * tů), umístěn barevný, neprůhledný nebo průsvitný pásek 90. například okolo obvodu vnějších hlavních povrchových ploch 13 pro zakrytí sejmuté části. Pásek 90 může být vytvořen z keramického materiálu a může být přichycen vypálením k vnější hlavní povrchové ploše 13 jakýmkoli běžným způsobem.
Ochranný (bariérový) povlak 17 podle vynálezu může být vytvořen přes alespoň část vnější povrchové plochy funkčního povlaku 16, například na části této plochy, a s výhodou přes celou tuto plochu a například na celé této vnější povrchové ploše funkčního povlaku 16. Ochranný povlak 17 může mimo jiné zvyšovat emisivitu povlakového souvrství (například funkčního povlaku plus ochranného povlaku) tak, aby byla větší než emisivita samotného funkčního povlaku 16. Například má-li funkční povlak 16 hodnotu emisivity 0,2, může přidání ochranného povlaku 17 zvýšit hodnotu emisivity výsledného povlakového souvrství na hodnotu emisivity vyšší než 0,2. V jednom provedení může ochranný povlak zvýšit emisivitu výsledného povlakového souvrství na dvojnásobek nebo ještě více vzhledem k emisivitě samotného funkčního povlaku (t.j. je-li například emisivita funkčního povlaku 0,05, může přidání ochranné vrstvy zvýšit emisivitu výsledného povlakového souvrství na 0,1 nebo více), jako například pětkrát nebo více, například desetkrát nebo více, například dvacetkrát nebo více.
Ochranný povlak může zvyšovat emisivitu nejméně jednoho funkčního povlaku a nejméně jednoho uloženého (ochranného) povlaku, takže souvrství povlaků, když má funkční povlak emisivitu v rozmezí od 0,02 do 0,30, vhodněji od 0,03 do
-19·* ···· • · · • · • · · • · ···· · • ·· ·· * · • · 4
4 4 9
4 4
949 44 ·· • ·
9 9 4 9449 4 9
0,15, ο procentní podíl v rozmezí od méně než 10% do 3000% nebo v tomto rozmezí od 50% do 200% nebo od 10% do 200% nebo od 200% do 1000% nebo od 1000% do 3000%. V jiném provedení vynálezu může ochranný povlak zvyšovat emisivitu výsledného povlakového souvrství tak, aby byla v podstatě stejná jako emisivita substrátu, na němž je povlak uložen, například v rámci 0,2 emisivity substrátu. Je-li například substrát sklo mající emisivitu přibližně 0,84, může ochranný povlak 17 poskytnout povlakové souvrství s emisivitou v rozmezí od 0,3 do 0,9, jako větší než 0,3, například větší než 0,5, například větší než 0,6, například v rozmezí od 0,5 do 0,9. Jak bude popsáno níže, zlepšuje zvyšování emisivity funkčního povlaku 16 uložením ochranného povlaku 17 ohřevové a chladicí parametry vrstvového dílu 12 s povlakem v průběhu zpracování. Ochranný povlak 17 také chrání funkční povlak 16 proti mechanickému poškození nebo chemickému napadení během manipulace, skladování, dopravy a zpracování.
V jednom provedení může mít ochranný povlak 17 index lomu, který je v podstatě stejný, jako je index lomu vrstvového dílu 12. na niž má být povlak vrstven. Jestliže je například vrstvový díl 12 sklo mající index lomu 1,5, může mít ochranný povlak 17 index lomu menší než 2, jako 1,4 až 1,8, jako 1,3 až 1,8, například 1,5 ± 0,2.
Ochranný povlak 17 může mít jakoukoli požadovanou tloušťku. V jednom příkladném provedení vrstveného výrobku může mít ochranný povlak 17 tloušťku v rozmezí od 100 Á do 50 000 Á, jako 500 Á až 50 000 Á, například 500 Á až 10 000 Á, jako 100 Á až 2000 Á. V jiných neomezujících provedeních může mít ochranný povlak 17 tloušťku v rozmezí od • ·
-20100 Á do 10 mikrometrů, jako 101 Á až 1000 Á, nebo 1000 Á až 1 mikrometr, nebo 1 mikrometr až 10 mikrometrů, nebo 200 Á až 1000 Á. Dále může mít ochranný povlak 17 nerovnoměrnou tloušťku po povrchu funkčního povlaku 17. Pod pojmem nerovnoměrná tloušťka se rozumí, že tloušťka ochranného povlaku 17 se může v dané jednotce plochy různit, například ochranný povlak 17 může mít v ploše vyvýšená a zahloubená místa.
Ochranný povlak 17 může být vytvořen z jakéhokoli požadovaného materiálu nebo směsi materiálů. V jednom příkladném provedení může ochranný povlak 17 obsahovat jeden nebo více kovových oxidových materiálů, jako například, ale bez omezení na tyto materiály, oxid hlinitý, oxid křemičitý nebo jejich směsi. Například může být ochranný povlak tvořen jedinou povlakovou vrstvou obsahující 0 až 100 hmotn.% oxidu hlinitého a/nebo 0 až 100 hmotn.% oxidu křemičitého, jako 5 až 100 hmotn.% oxidu hlinitého a 95 až 0 hmotn.% oxidu křemičitého, jako 10 až 90 hmotn.% oxidu hlinitého a 90 až 10 hmotn.% oxidu křemičitého, jako 15 až 90 hmotn.% oxidu hlinitého a 85 až 15 hmotn.% oxidu křemičitého, jako 50 až 75 hmotn.% oxidu hlinitého a 50 až 25 hmotn.% oxidu křemičitého, jako 50 až 70 hmotn.% oxidu hlinitého a 50 až 30 hmotn.% oxidu křemičitého, 35 až 100 hmotn.% oxidu hlinitého a 65 až 0 hmotn.% oxidu křemičitého, například 70 až 90 hmotn.% oxidu hlinitého a 10 až 30 hmotn.% oxidu křemičitého, například 75 až 85 hmotn.% oxidu hlinitého a 15 až 25 hmotn.% oxidu křemičitého, například 88 hmotn.% oxidu hlinitého a 12 hmotn.% oxidu křemičitého, například 65 až 75 hmotn.% oxidu hlinitého a 25 až 35 hmotn.% oxidu křemičitého, například 70 hmotn.% oxidu hlinitého a 30 hmotn.% oxidu křemičitého, například 60 hmotn.% až méně než 75 hmotn.% oxidu hlinitého a více než 25 až 40 hmotn.% oxidu křemičitého. Mohou být také přítomny jiné materiály, jako hliník, chrom, hafnium, yttrium, nikl, bor, fosfor, titan, zirkonium a/nebo jejich oxidy, jako pro nastavení indexu lomu povlaku 17. V jednom provedení může být index lomu ochranného povlaku v rozmezí od 1 do 3, jako od 1 do 2, jako 1,4 až 2, jako od 1,4 do 1,8.
Alternativně může být ochranný povlak 17 vícevrstvý povlak tvořený samostatně vytvořenými vrstvami na bázi kovových oxidových materiálů, jako, avšak bez omezení na toto provedení, dvojvsrtva tvořená jednou vrstvou obsahující oxid kovu (například první vrstva obsahující oxid křemičitý a/nebo oxid hlinitý), vytvořená přes jinou vrstvu obsahující oxid kovu (například druhá vrstva obsahující oxid křemičitý a/nebo oxid hlinitý). Jednotlivé vrstvy vícevrstvého ochranného povlaku 17 mohou mít jakoukoli požadovanou tloušťku.
V jednom provedení může ochranný povlak 17 obsahovat první vrstvu vytvořenou přes funkční povlak a druhou vrstvu vytvořenou přes první vrstvu. V jednom neomezujícím provedení může první vrstva obsahovat oxid hlinitý nebo směs nebo slitinu obsahující oxid hlinitý a křemičitý. Například může první vrstva obsahovat směs oxidu křemičitého a hlinitého, mající více než 5 hmotn.% oxidu hlinitého, jako více než 10 hmotn.% oxidu hlinitého, jako více než 15 hmotn.% oxidu hlinitého, jako více než 30 hmotn.% oxidu hlinitého, jako více než 40 hmotn.% oxidu hlinitého, jako 50 až 70 hmotn.% oxidu hlinitého, jako v rozmezí od 70 hmotn.% do 100 hmotn.% oxidu hlinitého a 30 až 0 hmotn.% oxidu křemičitého.
V jednom neomezujícím provedení může mít první vrstva • · • · ·
-22• · ······ ····· ····· · · · tlouštku v rozmezí od více než 0 Á do l mikrometru, jako 50 až 100 Á, jako 100 až 250 Á, jako 101 Á až 250 Á, jako 100 Á až 150 Á, jako v rozmezí od více než 100 Á do 125 Á. Druhá vrstva může obsahovat oxid křemičitý nebo směs nebo slitinu obsahující oxid křemičitý a oxid hlinitý. Například může druhá vrstva obsahovat směs oxidu křemičitého a oxidu hlinitého, obsahující více než 40 hmotn.% oxidu křemičitého, jako více než 50 hmotn.% oxidu křemičitého, jako více než 60 hmotn.% oxidu křemičitého, jako více než 70 hmotn.% oxidu křemičitého, jako více než 80 hmotn.% oxidu křemičitého, například od 80 do 90 hmotn.% oxidu křemičitého a 10 až 20 hmotn.% oxidu hlinitého, například 85 hmotn.% oxidu křemičitého a 15 hmotn.% oxidu hlinitého. V jednom neomezujícím provedení může mít druhá vrstva tlouštku v rozmezí od více než 0 Á do 2 mikrometrů, jako od 50 Á do 5000 Á, jako 50 Á až 2000 Á, jako 100 Á až 1000 Á, jako 300 Á až 500 Á, jako 350 Á až 400 Á. Jak je popsáno níže, může přítomnost ochranného povlaku 17 zlepšit způsobilost substrátu s funkčním povlakem být zahříván.
Polymemí vrstva 18 může obsahovat jakýkoli polymemí materiál. Polymemí materiál může obsahovat jednu polymerní složku nebo může obsahovat směs různých polymerních složek, jako jeden nebo více plastů, aniž se však na to řešení omezovalo, jako jeden nebo více reaktoplastových nebo termoplastových materiálů, aniž by se však na to řešení omezovalo. Polymemí vrstva 18 může lepit vrstvové díly k sobě dohromady. Vhodné reaktoplastové složky zahrnují polyestery, epoxidy, fenolické pryskyřice a polyureatany, jako reaktivně vstřikované uretanové (RIM) termosetové materiály a jejich směsi. Vhodné termoplastové materiály obsahují termoplastové
-23·· · · 4 ···· ··· • · 4 4 · · · · · • « 4 · · · · · · ·· · • · ······ ···· · ··· ·· ·· · polyolefiny, jako polyethylen a polypropylen, polyamidy jako nylon, termoplastické polyuretany, termoplastické polyestery, akrylové polymery, vinylové polymery, polykarbonáty, akrylonitril-butadien-styrenové (ABS) kompolymery, EPDM pryž, a jejich kopolymery a směsi.
Vhodné akrylové polymery zahrnují kopolymery jedné nebo více látek zahrnujících kyselinu akrylovou, kyselinu methakrylovou a jejich alkylestery, jako methylmethakrylát, ethylmethakrylát, hydroxyethylmethakrylát, butylmethakrylát, ethylakrylát, hydroxyethylakrylát, butylakrylát a 2-ethylhexylakrylát. Jiné vhodné akrylové látky a způsoby jejich přípravy jsou popsány v patentovém spisu USA č.5 196 485.
Vhodné polymery a alkydy mohou být připraveny známým způsobem kondenzací dvoj- a vícesystných alkoholů, jako ethylenglykolu,
1,6-hexylenglykolu, butylenglykolu, trimethylolpropanu kyselinami jako kypropylenglykolu, neopentylglykolu, a pentaerythritolu, s polykarboxylovými selinou adipovou, kyselinou maleinovou, kyselinou fumarovou, kyselinami ftalovými, kyselinou trimellitovou a vysýchavými olejovými mastnými kyselinami. Příklady vhodných polyesterových materiálů jsou popsány v patentech USA č.5 739 213 a 5 811 198.
Vhodné polyuretany zahrnují reakční produkty polymerních polyolů jako polyesterových polyolů nebo akrylových polyolů s polyisokyanátem, včetně aromatických diisokyanátů jako 4,4'-difenylmethan-diisokyanátem, alifatickými diisokyanáty jako 1,6-hexamethylen-diisokynátem, a cykloalifatic·· · • 9 9 9
9 9 9 9
999 9 999
9 9 9
9
-24···· · • · · kými diisokyanáty jako isoforon-diisokyanátem a 4,4'-methylen-bis(cyklohexylisokyanátem). Pojem polyuretan, jak je zde používán, je uvažován jako zahrnující polyuretany, jakož i polymočoviny a poly(uretan-močoviny).
Vhodné epoxyfunkční materiály jsou popsány v patentovém spisu USA č.5 820 987.
Vhodné vinylové pryskyřice zahrnují polyvinylacetyl, polyvinylformal a polyvinylbutyral.
Polymerní vrstva 18 může mít jakoukoli požadovanou tlouštku, například v jednom neomezujícím provedení pro polyvinylbutyral může být tlouštka v rozmezí od 0,50 mm do přibližně 0,80 mm, jako 0,76 mm. Polymerní materiál může mít jakýkoli požadovaný index lomu. V jednom provedení má polymerní materiál index lomu v rozmezí od 1,4 do 1,7, jako 1,5 až 1,6.
Ochranný povlak 17 může mít index lomu, který je v podstatě stejný jako index lomu materiálu polymerní vrstvy 18 materiálu. V podstatě stejný index lomu znamená, že index lomu materiálu ochranného povlaku a materiálu polymerní vrstvy jsou stejné nebo dostatečně blízké, takže přítomností ochranného povlaku 17 nejsou vyvolávány vůbec žádné nežádoucí optické účinky, jako nežádoucí změny barvy, odrazu nebo prostupu, nebo jsou vyvolávány jen malé takové účinky. Ochranný povlak 17 se totiž chová jako kdyby byl pokračováním materiálu polymerní vrstvy. Přítomnost ochranného povlaku 17 s výhodou nepůsobí zavádění opticky nežádoucího rozhraní mezi ochranným povlakem 17 a polymerní vrstvou 18. V jednom
• · • · · • ···· provedení mohou mít ochranný povlak 17 a polymemí vrstva 18 indexy lomu, které jsou vzájemně v rozsahu ±0,2, jako ±0,1, jako ±0,05. Zajištěním, že index lomu materiálu ochranného povlaku je stejný jako index lomu materiálu polymerní vrstvy nebo v podstatě stejný, nemá přítomnost ochranného povlaku 17 negativní vliv na optické vlastnosti vrstveného výrobku, ve srovnání s optickými vlastnostmi vrstveného výrobku bez ochranného povlaku 17.. Jestliže například obsahuje polymemí vrstva 18 polyvinylbutyral mající index lomu 1,5, může být ochranný povlak 17 zvolen nebo vytvořen tak, že má index lomu nižší než 2, jako 1,3 až 1,8, například l,5±0,2.
Nyní bude popsán příkladný způsob výroby vrstveného zasklívacího dílce 10 pro postranní okno, využívající znaky vynálezu.
Vytvoří se první a druhý substrát. První a druhý substrát mohou být předvýrobky z plochého skla mající tloušťku přibližně 1,0 až 6,0 mm, typicky od okolo 1,0 mm do okolo 3,0 mm, jako od okolo 1,5 mm do okolo 2,3 mm. Funkční povlak 16 může být vytvořen přes alespoň část hlavní povrchové plochy prvního skleněného substrátu, například hlavní povrchové plochy 14. Funkční povlak 16 může být vytvořen jakýmkoli známým způsobem, jako, aniž by se však na tyto způsoby řešení omezovalo, magnetronovým nanášením parami rozprašovaného materiálu (MSVD, magnetron sputter vapor deposition), pyrolytickým nanášením jako nanášením chemickými parami (CVD), pyrolytickým naprašováním, nanášením CVD při atmosférickém tlaku (APCVD), nízkotlakým CVD (LPCVD), nanášením chemickými parami podporovaným plazmatem (PEVCD, plasma-enhanced CVD) nebo s napomáháním plazmatem (PACVD,
-26• to to··· • · to • to to • · · · • · · · to • •to ·· · plasma-assisted CVD), nebo tepelným vypařováním odporovým ohřevem nebo ohřevem elektronovým svazkem, nanášením katodovým obloukem, plazmovým nanášením (plasma spray deposition), chemickým nanášením za mokra (například metodou sol-gel, zrcadlovým stříbřením, atd.) nebo jakýmkoli jiným požadovaným způsobem.
Například může být funkční povlak 16 tvořen přes první substrát po té, co byl první substrát odříznut na požadovaný rozměr. Alternativně může být funkční povlak 16 vytvořen přes skleněnou tabuli před tím, než je zpracovávána a/nebo přes pás skla float podporovaný na lázni roztaveného kovu, například cínu, v běžné plavící komoře na výrobu skla float jedním nebo více běžnými povlakovači pro nanášení CVD, umístěnými v plavící (float) komoře. Na výstupu z plavící komory může být pás nařezáván pro vytváření prvního substrátu s povlakem.
Alternativně může být funkční povlak 17 podle vynálezu vytvořen přes pás skla float po té, co pás vyjde z plavící komory. Například patentové spisy USA č.4 584 206, 4 900 110 a 5 714 199 popisují způsoby a zařízení pro ukládání filmu obsahujícího kov na spodní povrch pásu skla. Takové známé zařízení může být uloženo na výstupní straně lázně roztaveného cínu v procesu float pro vytvoření funkčního povlaku na spodní straně pásu skla, t.j. straně pásu skla, která byla ve styku s roztaveným kovem. Funkční povlak 16 může být dále vytvářen přes první substrát magnetronovým nanášením parami rozprašovaného materiálu (MSVD) po té, co byl substrát řezán na požadovaný rozměr.
·« *··· <· ·
-27• · ··· · · • · · ··· ·· • a » ♦ · • ···· • ·
Ochranný povlak 17 podle vynálezu může být vytvořen přes alespoň část funkčního povlaku 16. Ochranný povlak 17 přináší řadu zpracovávacích výhod při vytváření vrstveného výrobku. Například může ochranný povlak 17 chránit funkční povlak 16 před mechanickým poškozením a/nebo chemickým napadením během manipulace, dopravy, skladování a zpracovávání. Přídavně, jak je popsáno níže, může ochranný povlak 17 usnadňovat jednotlivý ohřev a chlazení předvýrobku s funkčním povlakem, a to zvýšením emisivity výsledného povlakového souvrství. Zatímco se dříve horní povlaky nanášely na funkční povlaky, aby pomáhaly chránit funkční povlak proti chemickému napadení a mechanickému poškození během zpracovávání, tyto vrchní povlaky byly vytvářeny jako co možná nejtenčí, aby neměly dopad na estetické vlastnosti a vlastnosti funkčního povlaku z hlediska ovládání průchodu slunečního záření, jako emisivitu povlaku. V případě vynálezu může být naopak ochranný povlak vytvořen dostatečně tlustý, aby zvýšil emisivitu povlakového souvrství. Tím, že se vytvoří index lomu ochranné vrstvy 17 v podstatě stejný jako index lomu materiálu polymerní vrstvy 18 (a/nebo substrátu, na nějž je vrstven), nedochází k žádnému negativnímu dopadu přítomnosti ochranného povlaku 17 na estetické a/nebo optické vlastnosti vrstveného výrobku 10.
Jestliže je funkční povlak 16 povlak s nízkou emisivitou mající jednu nebo více kovových vrstev odrážejících infračervené záření, může přidání ochranného povlaku 17 pro zvýšení emisivity povlakového souvrství snížit tepelné charakteristické parametry funkčního povlaku 16 z hlediska odrazu infračerveného záření. Povlak však zůstává odrazivý pro infračervené sluneční záření.
-28·· 4444
O 4 • · • · 4444 · • ·· »· · • 4 · • 4 4 4 » · · 4*44 • · ·
4
Ochranný povlak 17 může být vytvořen jakýmkoli běžným způsobem, jak bylo popsáno výše pro ukládání funkčního povlaku, aniž by se však možnosti na toto omezovaly, například v lázni nebo mimo lázeň prováděnými postupy CVD, MSVD, nebo metodou sol-gel, abychom uvedli některé. Například může být substrát s funkčním povlakem veden do obvyklého povlakovacího zařízení pro magnetronové nanášení parami rozprašovaného materiálu (MSVD), majícího jednu nebo více kovových elektrod, například katod, které mohou být rozprašovány v atmosféře obsahující kyslík, pro vytváření ochranného povlaku na bázi oxidu kovu nebo kovů. V jednom neomezujícím provedení může zařízení MSVD obsahovat jednu nebo více katod z hliníku, křemíku nebo směsí nebo slitin hliníku nebo křemíku.
Katody mohou být například z 5 až 100 hmotn.% hliníku a 95 až 0 hmotn.% křemíku, jako 10 až 100 hmotn.% hliníku a 90 až 0 hmotn.% křemíku, jako 35 až 100 hmotn.% hliníku a 0 až 65 hmotn.% křemíku, například 50 až 80 hmotn.% hliníku a 20 až 50 hmotn.% křemíku, například 70 hmotn.% hliníku a 30 hmotn.% křemíku. Přídavně mohou být také přítomné další materiály nebo dotující složky, jako hliník, chrom, hafnium, yttrium, nikl, bor, fosfor, titan nebo zirkonium, aby se usnadnilo rozprašování katody nebo katod a/nebo působilo na index lomu nebo trvanlivost výsledného povlaku.
Jak bylo popsáno výše, může být ochranný povlak 17 vytvořen jako jediná vrstva obsahující jeden nebo více kovových oxidových materiálů, nebo jako vícevrstvý povlak mající dvě nebo více samostatných vrstev, přičemž každá samostatná vrstva obsahuje jeden nebo více kovových oxidových materiá·· ·· · • · · · · • · · · · · • · · · ····· • · · · · • · · · ·
-29lů. Ochranný povlak 17 může být uložen v dostatečném množství nebo v dostatečné tloušťce, aby zvýšil emisivitu povlakového souvrství vůči emisivitě pouze samotného funkčního povlaku. V jednom provedení může být ochranný povlak uložen v tlouštce od 100 Á do 50 000 Á a/nebo pro zvýšení emisivity povlakového souvrství na hodnotu větší 0,3 nebo rovnou 0,3, například větší než 0,4 nebo rovnou 0,4, např. větší než 0,5 nebo rovnou 0,5.
Funkční povlak 16 a/nebo ochranný povlak 17 mohou být ukládány na plochý substrát nebo na substrát po té, co byl ohýbán a tvarován na požadovaný obrys.
První substrát s povlakem a druhý substrát bez povlaku mohou být řezány pro vytvoření prvního povlakovaného tabulovitého dílu a druhého nepovlakovaného tabulovitého dílu, které mají každý požadovaný tvar a rozměry. Tabulovité díly mohou být upraveny po obvodě, omyty, ohýbány a tvarovány na požadovaný tvar pro vytváření prvního vrstvového dílu 12 a druhého vrstvového dílu 20 pro jejich sestavení do vrstveného dílce. Odborníkům v oboru bude zřejmé, že celkové tvary povlakovaných a nepovlakovaných předvýrobků a vrstev závisí na konkrétním vozidle, do něhož se budou vsazovat, jelikož konečný tvar postranních oken se u jednotlivých výrobců aut liší.
Předvýrobkové tabule s povlakem a bez povlaku mohou být tvarovány při použití jakéhokoli žádoucího procesu. Například mohou být předvýrobky tvarovány při použití procesu RPR, popsaného v patentové přihlášce USA č.09/512 271. Obr.2 znázorňuje přídavné zařízení RPR .30, vhodné pro použi-30ΦΦΦΦ · φ φ · · · • · · · φ • · · · · · • φφφ φ φ · · φφφφφ φ φ φ φ φ tí v rámci vynálezu. Zařízení obsahuje pec 32, například pec se sálavým teplem nebo tunelovou pec, mající pecový dopravník 34, tvořený větším počtem dopravních válečků 36, ležících s vzájemnými odstupy. Nad a/nebo pod pecovým dopravníkem 34 mohou být po délce pece 32 umístěny ohřívače, jako sálavé ohřívací hady, které mohou být ovládány pro vytváření ohřívacích pásem různé teploty po délce pece 32.
Při výstupním konci pece 32 může být umístěna tvarovací stanice 50, která může zahrnovat dolní formu 51, mající svisle pohyblivý ohebný prstenec 52 a dopravník 54 tvarovací stanice, mající větší počet válečků 56. Nad dolní formou 51 může být umístěna horní vakuová forma 58, mající odnímatelnou nebo nově překonfigurovatelnou tvarovací plochu 60 předem určeného tvaru. Vakuová forma 58 může být přesouvatelná přesouvacím zařízením 61.
Při výstupním konci tvarovací stanice 50 může být umístěna přesouvací stanice 62, obsahující větší počet tvarovaných přesouvacích válečků 64.. Přesouvací válečky 64 mohou mít v podélném obrysovém průřezu zakřivení, odpovídající v podstatě příčnému zakřivení tvarovacího povrchu 60.
Při výstupním konci přesouvací stanice 62 může být umístěna tvrdící nebo ochlazovací stanice 70, která může obsahovat větší počet válečků 72 pro pohybování předvýrobky stanicí 70 na ochlazování, tvrzení a/nebo tepelné zpevňování. Válečky 72 mohou mít v podélném obrysovém průřezu v podstatě stejné zakřivení, jako mají přesouvací válečky 64.
V dosavadním stavu techniky přinášel ohřev předvýrob• ·· · · • · » ·
-31ků (substrátů) s funkčním povlakem obtíže, vyplývající z tepelné odrazivosti funkčního povlaku 16, což mělo za následek nestejné ohřívání povlečené a nepovlečené strany předvýrobku. Patentová přihláška USA č.09/512 852 popisuje způsob překonávání tohoto problému pozměňováním ohřívacího procesu RPR tak, že se teplo přivádí primárně směrem ke straně předvýrobkové tabule bez povlaku. Podle vynálezu je tento problém řešen uložením ochranného povlaku 17 zvyšujícího emisivitu, což umožňuje používat stejný nebo v podstatě stejný ohřívací proces jak na straně předvýrobkové tabule opatřené funkčním povlakem, tak i na straně bez funkčního povlaku.
Jak je znázorněno na obr.2, mohou být první předvýrobková tabule 80 s povlakovým souvrstvím (například funkčním povlakem 16 a ochranným povlakem 17) a druhá předvýrobková tabule 82 bez funkčního povlaku před vrstvením do vrstveného dílce jednotlivě zahřívány, tvarovány a ochlazovány. Jednotlivé ohřívání znamená, že předvýrobkové tabule nejsou uloženy během ohřevu jedna na druhé. V jednom provedení je první předvýrobkové tabule 80 uložena během ohřívacího procesu na pecovém dopravníku 34 s ochranným povlakem 17 obráceným dolů, například v dotyku s dopravníkovými válečky 36. Přítomnost ochranného povlaku 17 s vyšší emisivitou zmenšuje problém odrazu tepla kovovými vrstvami funkčního povlaku 16 a podporuje stejnoměrnější ohřev na povlečené a nepovlečené straně první předvýrobkové tabule 80. To napomáhá zabraňovat borcení (curling) první předvýrobkové tabule 80, obvyklému v zahřívacích procesech podle stavu techniky. V jednom příkladném provedení se předvýrobky zahřívají na teplotu přibližně 640° až 704°C po dobu přibližně 10 až 30 minut.
·· ·· · • · · · · • · · « · · • · · · · ··· • · · · · • · ·· ·
-32Na konci pece 32 jsou změklé skleněné předvýrobkové tabule 80. 82 s povlakem nebo bez povlaku přesouvány z pece 32 na tvarovací stanici 50 a na dolní formu 51. Dolní forma 51 se pohybuje vzhůru, přičemž zvedá skleněnou předvýrobkovou tabuli pro přitlačování teplem změklé předvýrobkové tabule proti tvarovací ploše 60 horní formy 58 pro přizpůsobování teplem změklé skleněné předvýrobkové tabule tvaru, například zakřivení, tvarovací plochy 60. Horní povrchová plocha skleněné předvýrobkové tabule je ve styku s tvarovací plochou 60 horní formy 58 a je držena na místě podtlakem (vakuem).
Přesouvací zařízení 61 se uvede v činnost pro pohybování horní vakuové formy 58 z tvarovací stanice 50 na přesouvací stanici 62, kde se působení podtlaku přeruší pro uvolnění tvarované skleněné předvýrobkové tabule na zakřivené přesouvací válečky 64. Přesouvací válečky 64 přesouvají tvarovanou skleněnou předvýrobkovou tabulí na válečky 72 a na ochlazovací stanici 70 pro tvrzení nebo tepelné zpevňování jakýmkoli obvyklým způsobem. Na ochlazovací stanici 70 je seshora a zespodu přiváděn k tvarovaným skleněným předvýrobkovým tabulím vzduch pro jejich tvrzení nebo tepelné zpevňování, čím se vytvoří první a druhý vrstvový díl 12, 20. Přítomnost ochranného povlaku 17 s vysokou emisivitou také podporuje rovnoměrnější ochlazování tvarované předvýrobkové tabule 80 s povlakem na ochlazovací stanici 70.
V jiném provedení mohou být předvýrobkové tabule s povlakem a bez povlaku zahřívány a/nebo tvarovány jako dvojice. V jednom provedení mohou být předvýrobkové tabule ·« · · • · · · fr • · · · · • · · · · · • · · · · ···· • · · · · ·· 44 4
-33s povlakem a předvýrobková tabule bez povlaku uloženy tak, že funkční povlak 16 s ochranným povlakem 17 leží mezi oběma předvýrobkovými tabulemi. Předvýrobková tabule potom mohou být zahřátý a/nebo tvarovány jakýmkoli obvyklým způsobem. Předpokládá se, že ochranný povlak 17 působí jako protikyslíková bariéra pro snižování nebo zabraňování prostupu kyslíku do funkčního povlaku 16, kde by kyslík reagoval se složkami funkčního povlaku 16, jako kovy (například stříbrem) , aniž by se však vynález omezoval na tento případ, a kde by docházelo k degradaci funkčního povlaku 16.
V jednom obvyklém způsobu může být dvojice umístěna na nosič a zahřívána na dostatečnou teplotu pro ohýbání nebo tvarování předvýrobkových tabulí na požadovaný konečný tvar. V nepřítomnosti ochranného povlaku 17 nemohou typické předvýrobkové tabule s funkčním povlakem odolat zahřívacímu cyklu, při němž se provádí jejich ohřev nad okolo 1100°F (593°C) po dobu více než přibližně dvě minuty (se zahříváním nad 900°F, t.j. 482°C, po dobu více než přibližně šest minut během ohřevového cyklu), bez degradace funkčního povlaku 16. Taková degradace může mít formu zamlžení nebo žlutavého vzhledu s úbytkem propustnosti viditelného světla o 10% nebo více. Kovové vrstvy ve funkčním povlaku 16, jako vrstvy stříbra, mohou reagovat s kyslíkem difundujícím do funkčního povlaku 16 nebo s kyslíkem přítomným ve funkčním povlaku 16. Předpokládá se však, že použití ochranného povlaku 17 umožní, aby předvýrobek s funkčním povlakem odolával zahřívacímu cyklu s ohřevem na teplotu 1100°F (593°C) nebo více po dobu pěti až patnácti minut, jako pěti až deseti minut, jako pěti až šesti minut (s ohřevem nad 900°F, t.j. nad 482°C, po dobu deseti až dvaceti minut, jako deseti až pat-34-
• · · • · · • β · · • · » · · · • · · • · · nácti minut, jako deseti až dvanácti minut během ohřevového cyklu), bez podstatné degradace funkčního povlaku 16, například s méně než 5% ztráty propustnosti viditelného světla, jako je méně než 3% ztráty, jako méně než 2% ztráty, jako méně než 1%, jako s vůbec žádnou ztrátou propustnosti viditelného světla.
Pro vytváření vrstveného výrobku 10 podle vynálezu se vrstvová tabule 12 s povlakem umístí povlakovanou vnitřní hlavní povrchovou plochou 14 obrácenou proti v podstatě tvarově doplňkové vnitřní hlavní povrchové ploše 22 nepovlakované vrstvové tabule 20 a oddělovanou od ní polymerní vrstvou 18. Po obvodě první vrstvové tabule 12 může být před spojením do souvrství sejmuta část povlaku 16 a/nebo ochranného povlaku 17, například pruh o šířce přibližně 2 mm. Na jednu nebo obě vrstvové tabule 12 nebo 20, například na vnější povrch 13 první vrstvové tabule 12 může být uložen keramický pásek 90 pro zakrytí obvodové okrajové oblasti bez povlaku na vrstvenén zasklívacím dílci postranního okna a/nebo pro zajištění přídavného stínění pro cestující uvnitř vozidla. První vrstvová tabule 12, polymerní vrstva 18 a druhá vrstvová tabule 20 mohou být laminovány dohromady jakýmkoli běžným způsobem, například tím, jaký je popsán v patentových spisech USA č.3 281 296, 3 769 133 a 5 250 146, aniž by se však vynález na tyto příklady omezoval, pro vytváření vrstveného zasklívacího dílce 10 pro postranní okna, jak je znázorněn na obr.l.
I když výše uvedený způsob vytváření vrstveného zasklívacího dílce 10 pro postranní okno používá zařízení a způsob RPR, zasklívací dílec 10 podle vynálezu může být ·· ···· vytvářen jinými způsoby, jako způsoby ohýbání na vodorovném lisu, popsanými například v patentech USA č.4 661 139,
197 108, 4 272 274, 4 265 650, 4 508 556, 4 830 650,
459 526, 3 476 540, 3 527 589 a 4 579 577.
Obr.3 znázorňuje monolitický výrobek 100, zejména monolitický průhledný zasklívací dílec pro automobily, zahrnující znaky podle vynálezu. Výrobek obsahuje substrát 102 mající první hlavní povrchovou plochu 104 a druhou hlavní povrchovou plochu 106. Přes alespoň část hlavní povrchové plochy 104. jako většinu plochy nebo například přes celou plochu, může být vytvořen funkční povlak 108. Přes alespoň část povrchové plochy funkčního povlaku 108, jako většinu plochy nebo například přes celou plochu, může být vytvořen ochranný povlak 110, a to jakýmkoli požadovaným způsobem, například těmi, jaké byly popsány výše. Funkční povlak 108 a ochranný povlak 110 vymezují povlakové souvrství 112. Povlakové souvrství 112 může obsahovat jiné povlakové vrstvy nebo filmy, jako je obvyklá vrstva pro potlačování barvy nebo difuzní bariérová vrstva sodíkových iontů, abychom jmenovali alespoň některé, aniž by se však řešení omezovalo na tato provedení. Přes ochranný povlak 110 může být jakýmkoli požadovaným způsobem uložena případná polymerní vrstva 113, jako vrstva obsahující jeden nebo více polymerních materiálů, jako těch, které byly popsány výše.
Substrát 102 může být z jakéhokoli vhodného materiálu, jako jsou ty, které byly popsány výše pro vrstvové tabule 12, 20, a může mít jakoukoli požadovanou tloušťku. V jednom neomezujícím provedení pro použití jako monolitický zasklívací dílec pro postranní okna automobilů může mít sub·· ·«·· • ·· ·· · ♦ · · · · · · • · · · · ♦ · • · · · · · ···· • · · * · · ··· ·· ·· ·
-36• · • · • · ···· · strát 102 tloušťku menší nebo rovnou 20 mm, například menší než okolo 10 mm, jako od okolo 2 mm do okolo 8 mm, například od okolo 2,6 mm do okolo 6 mm.
Funkční povlak 108 může být jakéhokoli požadovaného typu nebo tlouštky, jako jsou ty, které byly popsány výše pro funkční povlak 16. V jednom provedení je funkční povlak 108 povlak pro ovládání průchodu slunečního záření, mající tloušťku od přibližně 600 Á do přibližně 2400 Á.
Ochranný povlak 110 může být z jakéhokoli požadovaného materiálu a může mít jakoukoli žádoucí strukturu, jako ty, které byly popsány výše pro ochranný povlak 17. Ochranný povlak 110 podle vynálezu může být vytvořen v množství dostatečném pro zvýšení, například významné zvýšení, emisivity povlakového souvrství 112 nad emisivitu samotného funkčního povlaku 108. Pro jeden příkladný monolitický výrobek může mít ochranný povlak tloušťku větší nebo rovnou 1 mikrometru, jako v rozmezí od 1 mikrometru do 5 mikrometrů. V jednom provedení zvyšuje ochranný povlak 110 emisivitu povlakového souvrství 112 alespoň dvakrát vůči emisivitě samotného funkčního povlaku 108 (t.j. jestliže je emisivita funkčního povlaku 108 0,05, zvyšuje přidání ochranného povlaku 110 emisivitu výsledného povlakového souvrství 112 na nejméně 0,1). V jiném provedení zvyšuje ochranný povlak 110 emisivitu na nejméně pětinásobek, jako desetinásobek nebo více. V dalším provedení zvyšuje ochranný povlak 110 emisivitu povlakového souvrství 112 na 0,5 nebo více, jako na hodnotu vyšší než 0,6, například v rozmezí od okolo 0,5 do okolo 0,8.
-37Zvyšování emisivity povlakového souvrství 112 udržuje
• · · • · o « · · · • · · odrazivost funkčního povlaku 108 pro sluneční energii (například odrazivost elektromagnetické energie v rozmezí od 700 nm do 2100 nm), ale snižuje odrazivou schopnost funkčního povlaku 108 pro tepelnou energii (například odrazivost elektromagnetické energie v rozmezí od 5000 nm do 25 000 nm). Zvyšování emisivity funkčního povlaku 108 vytvořením ochranného povlaku 108 také zlepšuje parametry povlakovaného substrátu z hlediska ohřevu a chlazení během zpracovávání, jak je popsáno výše při popisu vrstveného výrobku. Ochranný povlak 110 také chrání funkční povlak 108 proti mechanickému poškození a chemickému napadení během manipulace, skladování, dopravě a zpracování.
Ochranný povlak 110 může mít index lomu, který je stejný nebo v podstatě stejný, jako je index lomu substrátu 102, přes který je povlak uložen. Jestliže je například substrát 102 sklo mající index lomu 1,5, ochranný povlak 110 může mít index lomu nižší než 2, jako 1,3 až 1,8, jako 1,4 až 1,8, například 1,5 ± 0,2. Přídavně nebo alternativně může mít ochranný povlak 110 index lomu, který je v podstatě stejný, jako je index lomu polymemí vrstvy 113.
Ochranný povlak 110 může mít jakoukoli tlouštku. V monolitickém provedení může mít ochranný povlak 110 tlouštku jednoho mikrometru nebo více pro snižování nebo zabraňování vzniku výchylky barvy ve vzhledu výrobku 100. Ochranný povlak 110 může mít tlouštku menší než 5 mikrometrů, jako v rozmezí od 1 do 3 mikrometrů. V jednom provedení může být ochranný povlak 110 dostatečně tlustý, aby prošel obvyklou zkouškou ANSI/SAE 26.1-1996 s méně než 2% ztráty lesku po ·· *···
-381000 otáčkách, aby mohl být použit v automobilovém průmyslu.
Ochranný povlak 110 nemusí mít rovnoměrnou tloušťku v povrchu funkčního povlaku 108. ale může mít oblasti vyvýšených míst a prohlubní.
·· · to · • · « ··· • ··· · toto·· • · · · ·
Ochranný povlak 110 může být tvořen jednou vrstvou obsahující jeden nebo více kovových oxidových materiálů, jako jsou ty, které byly popsány výše. Alternativně může být ochranný povlak 110 vícevrstvý povlak mající dvě nebo více povlakových vrstev, jako ty, které byly popsány výše. Každá povlaková vrstva může obsahovat jeden nebo více kovových oxidových materiálů. Například může v jednom provedení ochranný povlak 110 obsahovat první vrstvu obsahující oxid hliníku a druhou vrstvu obsahující oxid křemičitý. Jednotlivé povlakové vrstvy mohou mít jakoukoli požadovanou tloušťku, jak je popsáno výše.
Substrát s povlakovým souvrstvím 112 může být zahříván a/nebo tvarován jakýmkoli požadovaným způsobem, jak bylo popsáno výše pro zahřívání povlakované předvýrobkové tabule vrstveného výrobku.
Případná polymerní vrstva 113 může obsahovat jednu nebo více polymerních složek, jako ty, které byly popsány výše pro polymerní vrstvu 18. Polymerní vrstva 113 může mít jakoukoli požadovanou tloušťku. V jednom neomezujícím provedení může mít polymerní vrstva 113 tloušťku větší než 100 Á, jako větší než 500 Á, jako větší než 1000 Á, jako větší než 1 mm, jako větší než 10 mm, jako v rozmezí od 100 Á do 10 mm. Polymerní vrstva 113 může být trvalá vrstva (t.j. neuvažovaná pro odstranění) nebo může být dočasná vrstva. Pod • * · · · *
-39• · ·· ·· • ·· • · · « • · · · 9 « • 9 9 9 9 9999
9 9 9 9 pojmem dočasná vrstva se rozumí vrstva uvažovaná pro odstranění, jako shořením nebo omytím rozpouštědlem v následujícícm zpracovávacím procesu, aniž by se však řešení omezovalo na tato provedení. Polymemí vrstva 113 může být vytvořena jakýmkoli vhodným způsobem.
Monolitický výrobek se zvlášť hodí jako automobilový transparentní dílec. Termín automobilový transparentní dílec se zde vztahuje k zasklívacímu dílci pro postranní okna, zadní okna, střešní okna, k průhledným střechám apod. Transparentní zasklívací dílec může mít propustnost pro viditelné světlo v jakémkoli požadovaném rozsahu od 0 to 100%. Pro plochy ve výhledovém poli je propustnost pro viditelné světlo s výhodou větší než 70%. Pro plochy mimo výhledové pole může být propustnost pro viditelné světlo menší než 70%.
Pokud by byl jako automobilový transparentní dílec, jako například zasklívací dílec pro postranní okno, použit substrát 102 pouze s funkčním povlakem 108, mohl by funkční povlak 108 s nízkou emisivitou snížit průchod sluneční energie do auta, ale mohl by také podporovat skleníkový efekt zachycováním tepelné energie uvnitř auta. Ochranný povlak 110 podle vynálezu překonává tento problém tím, že se vytvoří povlakové souvrství 112 mající na své jedné straně funkční povlak 108 s nízkou emisivitou (například emisivitou 0,1 nebo nižší) a na druhé straně ochranný povlak 110 s vysokou emisivitou (například emisivitou 0,5 a vyšší). Kovové vrstvy odrazivé pro sluneční záření ve funkčním povlaku 108 snižují sluneční energii procházející dovnitř auta, a ochranný povlak 110 s vysokou emisivitou snižuje skleníkový efekt a do99 ····
9 9 9 9
9 9 99999 · · · ·
9 voluje odstranit tepelnou energii uvnitř vozidla. Přídavně může být vrstva 110 (nebo vrstva 17) absorpční pro sluneční záření v jednom nebo více pásem z UV, IR a/nebo viditelného světla v elektromagnetickém spektru.
Ve vztahu ke znázornění na obr.3 může být výrobek 100 umístěn v automobilu s ochranným povlakem 110 obráceným na první stranu 114 auta a substrát 102 obrácený na druhou stranu 116 auta. Je-li první strana 114 obrácena směrem ven z vozidla, povlakové souvrství 112 bude odrážet sluneční energii vzhledem k odrazivým vrstvám přítomným ve funkčním povlaku 108. Vzhledem k vysoké emisivitě povlakového souvrství 112, například větší než 0,5, však bude alespoň část tepelné energie absorbována. Čím vyšší je emisivita povlakového souvrství 112, tím více tepelné energie bude absorbováno. Kromě zajišťování zvýšené emisivity povlakového souvrství 112 ochranný povlak 110 také chrání méně trvanlivý funkční povlak 108 proti mechanickému poškození a chemickému napadení. Případná polymerní vrstva 113 také může zajistit mechanickou a/nebo chemickou trvanlivost.
Jestliže je alternativně první strana 114 obrácena směrem dovnitř vozidla, výrobek stále zajišťuje odrazivost slunečního záření vzhledem ke kovovým vrstvám ve funkčním povlaku 108. Přítomnost ochranného povlaku 110 však snižuje odrazivost tepelné energie absorbováním tepelné energie, pro zabraňování tomu, aby tepelná energie zahřívala vnitřek vozidla pro zvyšování jeho teploty, a snižuje skleníkový efekt. Tepelná energie z vnitřku vozidla je absorbována ochranným povlakem 110 a není odrážena zpět dovnitř vozidla.
»· ·»»·
-41vynálezu zvlášt dílce, nelze je v automobilech.
• 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0
I když se povlakové souvrství podle dobře hodí pro automobilové transparentní považovat jako omezené na případy použití Povlakové souvrství může být například vřazeno do běžného izolačního skla, přičemž například může být uloženo na povrchu, vnitřním nebo vnějším, jednoho ze skel tvořících izolační sklo. Je-li na vnitřním povrchu ve vzduchové mezeře, nemusí být povlakové souvrství mechanicky a/nebo chemicky tak trvanlivé, jako kdyby bylo na vnějším povrchu. Kromě toho by povlakové souvrství mohlo být použito v sezónně přestaví telném okně, jaké je popsáno v patentovém spisu USA č.4 081 934. Je-li na vnějším povrchu okna, měl by být ochranný povlak dostatečně tlustý pro chránění funkčního povlaku proti mechanickému a/nebo chemickému poškození. Vynález by také mohl být použit jako monolitické okno.
Nyní bude pojednáno o zmenšování propustnosti viditelného světla podle vynálezu.
Podle dalšího znaku vynálezu mohou být materiály použité pro ochranný povlak podle vynálezu také použity pro chemické měnění pod ním ležícího funkčního povlaku nebo povlakové vrstvy pro vytvoření povlakovaného výrobku majícího odlišnou, například zmenšenou, propustnost světla po ohřátí povlakovaného výrobku. Tento způsob může přinést sklo vhodné pro použití jako sklo zajištující soukromí, jako pro automobily. Pro účely vysvětlení tohoto znaku vynálezu znázorňuje obr.9 příkladný výrobek 180 s povlakem, mající substrát 200, například sklo, funkční povlak 202 uložený přes alespoň část substrátu 200, a ochranný povlak 204 podle vynálezu, uložený přes alespoň část funkčního povlaku 202. Pro účely « · 999·
9 ·
-4299
99
9
9 9 · 9 9 · 999
9 9 ·
vysvětlení je konkrétně znázorněna část 208 funkčního povlaku 202.
Jak je popsáno výše, funkční povlak 202 může být uložen přes substrát 200 jakýmkoli běžným způsobem, jako pyrolltickým naprašováním, nanášením chemickými parami (CVD), nanášení metodou sol-gel, odpařováním elektronovým svazkem, nebo magnetronovým nanášením parami (MSVD), abychom jmenovali některé, aniž by se však řešení omezovalo na tato provedení .
Ve znázorněném provedení obsahuje část 208 povlaku první antireflexní vrstvu 210, která může obsahovat jeden nebo více filmů dielektrických materiálů nebo antireflexních materiálů, jako oxidů kovů, oxidů slitin kovů, nitridů, oxidinitridů nebo jejich směsí, aniž by se však řešení omezovalo na tato provedení. První antireflexní vrstva 210 může být transparentní nebo v podstatě transparentní. Příklady vhodných oxidů kovů pro první antireflexní vrstvu 210 zahrnují, aniž by se na ně omezovaly, oxidy obsahující titan, hafnium, zirkonium, niob, zinek, bismut, olovo, indium, cín a jejich směsi. Tyto oxidy kovů mohou obsahovat malá množství jiných materiálů, jako mangan v oxidu bismutu, indium v oxidu cínu, atd. Přídavně mohou být použity oxidy slitin nebo směsí kovů, jako oxidy obsahující zinek a cín (například stannát zinku), oxidy slitin india a cínu, nitridy křemíku, nitridy křemíku a hliníku nebo nitridy hliníku. Dále mohou být použity dotované oxidy kovů, jako oxidy cínu dotované antimonem nebo indiem nebo oxidy křemíku dotované niklem nebo borem. První antireflexní vrstva 210 může být v podstatě jednofázový film, jako film oxidu slitiny kovů, například stan·« φ»··
-43φ φφφφ β φφ φφ φ φφφ φφφ φ φ φ φ · φ φ φ φ φφφ φφφφφ φφφ φφφ φφ φφ φφ φ nát zinku, nebo může být směsí fází sestávající z oxidů zinku a cínu nebo může sestávat z více filmů oxidů kovů, jako jsou ty, které jsou popsané v patentech USA č.5 821 001, 4 898 789 a 4 898 790.
V jednom neomezujícím provedení může první antireflexní vrstva 210 obsahovat vícefilmovou strukturu obsahující první film oxidu slitiny kovů, uložený přes alespoň část substrátu a druhý film oxidu slitiny kovů, uložený přes první film oxidu slitiny kovů. V jednom provedení může mít první antireflexní vrstva 210 celkovou tlouštku menší nebo rovnou 500 Á, například menší nebo rovnou 300 Á, například menší nebo rovnou 280 Á, například v rozmezí od hodnoty větší než 0 Á do 500 Á. Například může mít první film oxidu slitiny kovů tlouštku v rozmezí od 100 Á do 500 Á, jako 150 Á až 400 Á, například 200 Á až 250 Á. Druhý film oxidu kovů může mít tlouštku v rozmezí od 50 Á do 200 Á, jako 75 Á až 150 Á, například 100 Á. V jednom provedení může být film oxidu slitiny kovů vytvořen z oxidu slitiny zinku a cínu.
a cínu může obsahovat zinek a cín například hmotn.% až 90 hmotn.% zinku a 90 hmotn.% až hmotn.% cínu. Jeden vhodný oxid slitiny kovů je stannát zinku (cíničitan zinečnatý). Pod pojmem stannát zinku se rozumí sloučenina ZnxSni_x°2-x' kde x se pohybuje v rozmezí od 0 do 1. Film oxidu zinku může zahrnovat další materiály pro zlepšování rozprašovacích vlastností odpovídající katody, například oxid zinku může obsahovat 0 až 20 hmotn.% cínu, například 0 až 15 hmotn.% cínu, například 0 až 10 hmotn.% cínu.
Slitina zinku v podílech 10
Přes první antireflexní vrstvu 210 může být uložen ·· ···· » · · • · ·
-44• · · • · · · • · · • ·· • 4 • · • · · • ···· • · • · první odrazivý film 212 pro odrážení infračerveného záření (IR odrazivý). První IR odrazivý film 212 může být IR odrazivý kov, jako například, aniž by se však řešení na ně omezovalo, zlato, měď, stříbro nebo jejich směsi, slitiny nebo kombinace. V jednom neomezujícím provedení může mít první IR odrazivý film 212 tloušťku v rozmezí od 25 Á do 300 Á, například 50 Á až 300 Á, například 50 Á až 150 Á, jako 75 Á až 100 Á, například 80 Á.
Přes první IR odrazivý film 212 může být uložen první primerový film 214. První primerový film 214 může být z materiálu zachycujícího kyslík, jako titan, který může být materiál obětovaný během magnetronového nanášení parami pro zabraňování degradaci prvního IR odrazivého filmu během naprašovacího procesu. Materiál zachycující kyslík může být zvolen pro oxidování před materiálem IR odrazivého filmu. V jednom provedení může mít první primerový film 214 tloušťku v rozmezí od 5 Á do 50 Á, například od 10 Á do 40 Á, například od 12 Á do 20 Á nebo od 20 Á do 30 Á. V jednom provedením majícím dva IR odrazivé filmy, například dva IR filmy obsahující stříbro, mohou mít jednotlivé primerové vrstvy tloušťku větší nebo rovnou 10 Á, jako větší nebo rovnou 15 Á, jako větší nebo rovnou 20 Á. V jednom neomezujícím provedení pro funkční povlak, obsahující dva IR odrazivé filmy obsahující stříbro, je celková (t.j. součtová) tloušťka dvou příměrových vrstev v rozmezí od 30 Á do 50 Á, jako od 35 Á do 45 Á, jako 38 Á až 42 Á, jako 40 Á, pro hustotu 4,3 gramů/cm, jak je vypočítáno rentgenovou fluorescencí pro naprášením nanesený film oxidu titanu.
Přes první primerový film 214 může být uložena další • · ·
-45(druhá) antireflexní vrstva 218. Antireflexní vrstva 218 může obsahovat jeden nebo více filmů z oxidů kovů nebo slitin kovů, jako ty, které byly popsány výše pro první antireflexní vrstvu 210. V jednom provedení může obsahovat druhá antiref lexní vrstva 218 první film z oxidu kovu, například oxidu zinku, uložený přes první příměrový film 214. Přes první film oxidu zinku může být uložen druhý film oxidu slitiny kovů, například film stannátu zinku. Přes film stannátu zinku může být uložen třetí film oxidu kovu, například další film oxidu zinku, pro vytvoření vícefilmové vrstvy. V jednom provedení může mít každý film na bázi oxidů kovů druhé antireflexní vrstvy 218 tloušťku v rozmezí od okolo 50 Á do okolo 200 Á, například 75 Á až 150 Á, například 100 Á. Film oxidu slitiny kovů může mít tloušťku v rozmezí od 100 Á do 500 Á, například 200 Á až 500 Á, například 300 Á až 500 Á, například 400 Á.
Ochranný povlak 204 může obsahovat stejné materiály, jaké jsou popsány výše pro ochranný povlak 17. Například může ochranný povlak 204 obsahovat oxid kovu, jako oxid hlinitý, oxid křemičitý, oxid india nebo oxidy nebo oxynitridy kovů, jako nitrid křemíku, oxynitrid křemíku, nitrid hliníku, oxid india a cínu, oxid india dotovaný cínem nebo podobné materiály nebo jejich směsi, které mohou působit jako bariéra pro plyn a/nebo páry, jak je popsáno níže. Ochranný povlak 204 může mít jakoukoli tloušťku. V jednom provedení může mít ochranný povlak 204 tloušťku větší než 20 Á, například větší než 25 Á, například větší než 50 Á, například větší než 100 Á, například větší než 150 Á, například větší než 200 Á, například od 50 Á do 5000 Á, například 50 Á až 250 Á. V jiném neomezujícím provedení může mít ochranný po• · · · • · · ···· • · · • · ·
vlak 204 tloušíku v rozmezí od 100 Á do 10 mikrometrů, včetně jakýchkoli podrozsahů, jako ty, které jsou popsány výše pro ochranný povlak 17.
Jak bude zřejmé pro odborníka v oboru, může mít běžný funkční povlak více těchto oblastí antireflexní vrstvy/filmu odrazivého pro infračervené záření/primeru. Jeden příkladný povlak je popsán v patentové přihlášce PCT/US03/04127. Přítomnost ochranného povlaku 204 podle vynálezu (fungující jako bariérová vrstva pro plyn a/nebo páry, například bariérová vrstva pro kyslík) během ohřevu výrobku 180 s povlakem, například pro ohýbání nebo tvarování, může mít za následek změnu, například zvýšení neprůhlednosti nebo změnu barvy (ztmavnutí) výrobku 180 s povlakem, například chemickou změnou ve funkčním povlaku 202, která může snížit propustnost pro viditelné světlo.
Například v jednom provedení, v němž vrstva 212 odrazivá pro infračervené záření obsahuje stříbro a první antireflexní vrstva 210 obsahuje oxid kovu nebo oxid slitiny obsahující cín, působí při ohřevu povlakovaného výrobku na obvyklou teplotu, dostatečnou pro ohyb nebo tvarování skla, ochranný povlak 204 jako bariéra pro plyn nebo páry pro snižování nebo zabraňování difúze atmosférického plynu nebo par, například kyslíku, ochranným povlakem 204 a do funkčního povlaku 202 (alespoň během ohýbacího nebo tvarovacího procesu). V tomto případě se předpokládá, že látky se silnou tendencí se okysličovat ve funkčním povlaku 202, jako titan, mohou pohlcovat kyslík z jiných materiálů v povlakovém souvrství. Pokud by byl pohlcen kyslík z oxidu kovu obsahujícího kov v antireflexní vrstvě 210 pod IR vrstvou 212 obsahu• · · · · · • · · • · · · • · ··· • · · ·· *
jící cín, může výsledný uvolněný kovový cín difundovat nebo se pohybovat do IR vrstvy obsahující stříbro a může se kombinovat nebo se směšovat do slitiny s kovovým stříbrem pro vytváření kombinace nebo slitiny stříbra a cínu. Termín slitina nebo směšování do slitiny nebo tvorba slitiny, jak je zde používán, může znamenat kombinování dvou nebo více materiálů, které mohou nebo nemusí tvořit pravou slitinu. Tato slitina stříbra a cínu může mít tmavší barvu než počáteční vrstva stříbra a může snížit prostup viditelného světla výrobkem. Tento znak vynálezu může být využit pro vytváření skla typu zajištujícího soukromí. Přítomnost slitiny cínu a stříbra také snižuje vodivost vrstvy stříbra.
Tento znak vynálezu by mohl být také využit pro vytváření pruhovaných nebo tónovaných oblastí na povlakovaném substrátu s nižší propustností viditelného světla. Například může být funkční povlak typu znázorněného na obr.9 uložen přes substrát a potom by mohly být části funkčního povlaku povlečeny ochranným povlakem 204 (t.j. bariérovou vrstvou pro plyn/páry) podle vynálezu popsanou výše. Povlakovaný výrobek by mohl být po té zahřát na teplotu dostatečnou pro vyvolání ztmavnutí, jak je popsáno výše, a funkční povlak pod ochranným povlakem se stane tmavší nebo méně transparentní pro viditelné světlo a vytvoří ztmavlé oblasti nebo oblasti se sníženou propustností viditelného světla nebo tónované oblasti na výrobku.
Tomuto znaku vynálezu, t.j. tmavnutí funkčního povlaku, může být bráněno nebo tento znak může být snížen použitím materiálu, který činí IR odrazivý film 212. například ze stříbra, méně náchylný k tvorbě směsi nebo slitiny se sliti• · · · · ·
-48• · · · · • · · · ··· • · · · ·· · notvorným materiálem ve zbytku povlaku, například cínem. Například může být pod IR vrstvou 212 uložena vrstva bránící tvorbě slitiny, například krystalická vrstva 220, jako krystalická vrstva obsahující oxid zinku. Bylo zjištěno, že tato krystalická vrstva 220 brání, zpožďuje nebo zmenšuje kombinování nebo tvorbu slitiny stříbra s cínem, k němuž dochází během běžného zahřívacího pochodu v přítomnosti ochranné vrstvy. Předpokládá se, v uvažovaném provedení, že krystalická struktura krystalického oxidu zinku nutí stříbro, aby bylo krystalické a aby se orientovalo obzvláštním způsobem, což činí stříbro méně náchylné k tvorbě slitiny s cínem.
Pro vyvolávání efektu ztmavnutí, popsaného výše, k vytvoření skla zajištujícího soukromí, tak funkční vrstva může obsahovat materiál, který může tvořit slitinu s materiálem v IR vrstvě 212 pro vytvoření tmavší (t.j. méně transparentní) kombinace a/nebo snížení prostupu viditelného světla výrobkem. V jednom provedení vynálezu pro výrobu skla zajištujícího soukromí působí ochranný povlak jako bariéra proti difúzi plynu nebo par, například kyslíku, během ohřevu. Pohlcovač nebo akceptor ve funkčním povlaku, mající vyšší redukční potenciál než slitinotvorný materiál, například cín, může stahovat kyslík ze slitinotvorného materiálu. Cín potom se potom může, v nepřítomnosti vrstvy bránící tvorbě slitiny, směšovat nebo tvořit slitinu se stříbrem pro vytváření tmavší oblasti nebo oblastí s nižší propustností viditelného světla ve výrobku.
I když materiál, který se uvolňoval během ohřevu, byl ve výše uvedeném příkladném provedení cín a materiál v IR filmu bylo stříbro, rozumí se, že vynález se neomezuje na ·· ·· · • · · · · • · · · · · • · · · ····· • · · · · ·· ·· * ·· ····
-49• · · • · ···· · povlaky mající tuto konkrétní kombinaci materiálů. Slitinotvorný materiál a IR materiál mohou být jakákoli kombinace takových materiálů, při níž se při ohřevu povlakováného výrobku v přítomnosti ochranného povlaku (bez vrstvy bránící tvorbě slitiny) slitinotvorný materiál uvolňuje a může tvořit slitinu s IR materiálem pro měnění, například snižování, propustnosti světla, například propustnosti viditelného světla, skrz výrobek. Například může funkční povlak obsahovat materiály (například kovy jako oxidy nebo slitiny kovů) obsahující materiály, například antimon, bismut, indium apod., které mohou tvořit slitinu nebo se kombinovat s materiálem v IR odrazivé vrstvě pro tmavnutí a/nebo měnění barvy funkčního povlaku.
I když vrstva bránící difúzi plynu/par (ochranný povlak) byla ve výše uvedeném provedení znázorněna jako vnější vrstva souvrství, mohla by být tato vrstva dále vytvořena jako vnitřní vrstva, pokud působí tak, že brání, zpožďuje nebo zmírňuje difúzi plynu nebo par do části funkčního povlaku pro dosažení výše popisovaných výsledků. I když vrstva bránící tvorbě slitiny popsaná výše byla oxid zinku, rozumí se také, že vrstva bránící tvorbě slitiny se neomezuje na oxid zinku, ale může být z jakéhokoli jiného materiálu, který brání, zpožďuje nebo snižuje tvorbu slitiny, kombinování nebo reagování materiálu tvořícího slitinu s IR materiálem.
Například oxid titanu a/nebo zirkonia také mohou působit jako vrstvy bránící tvorbě slitiny. Kromě toho i v případě, že vrstva bránící tvorbě slitiny je z oxidu zinku, nemusí být zcela z oxidu zinku ale může obsahovat další materiály jako cín, pokud je vrstva bránící tvorbě ·· ···· slitiny krystalická a usnadňuje nebo zvyšuje vlastní krystalickou orientaci IR materiálu, například stříbra, pro snižování tendence nebo bránění stříbru tvořit slitinu s cínem. Vrstva bránící tvorbě slitiny dále nemusí být nutně krystalická, pokud funguje tak, že brání nebo zpožďuje kombinování materiálů, které zvyšují tmavnutí povlaku. Dále může ovlivnit míru tmavnutí měnění tloušťky vrstvy bránící tvorbě slitiny. Například je obecným pravidlem, při ostatních znacích zůstávajících beze změny, že čím tenčí je vrstva bránící tvorbě slitiny, tím tmavší bude povlak.
Odrazivost viditelného záření se může vzhledem k oběma stranám (strana povlaku a strana substrátu) výrobku lišit. Například může být odrazivost viditelného světla nízká v jednom směru a vysoká nebo nízká v druhém směru. V jednom příkladu může být odraz viditelného světla na vnější straně (při pohledu ze strany ochranného povlaku) vyšší než odraz na vnitřní straně (při pohledu ze strany substrátu). V jednom provedení může být vnější odrazivost viditelného světla menší nebo rovná 25%, například menší nebo rovná 20%, například menší nebo rovná 15%, například menší nebo rovná 10%, například v rozmezí od 10% do 20%, například přibližně 15%, a vnitřní odrazivost viditelného světla může být menší nebo rovná 15%, například menší nebo rovná 10%, například menší nebo rovná 8%, například v rozmezí od 5% do 10%, například okolo 8%. Pro použití v automobilovém průmyslu může být strana s nižším odrazem (bez ohledu na to, která z uvedených to je) umístěna směrem dovnitř vozidla. Podobně se může barva výrobku v odrazu mezi oběma stranami lišit nebo být stejná.
·· ·♦·· • ···· · · to • · · · · to · · • · ······ ···· • ♦ ····· t to···· ·· *
-51Výrobek 180 může také mít nízkou propustnost viditelného světla, například menší nebo rovnou 75%, například menší nebo rovnou 65%, například menší nebo rovno 60%, například menší nebo rovnou 50%, například menší nebo rovnou 40%, například menší nebo rovnou 30%, například menší nebo rovnou 20%.
Výrobek 180 může také mít vysokou odraživost pro infračervené záření, například větší nebo rovnou 60%, například větší nebo rovnou 70%, například větší nebo rovnou 80%.
I když se výše popsaný způsob ohřevu výrobku s ochranným povlakem podle vynálezu, pro kombinování různých složek funkčního povlaku nebo jejich přechodu do slitiny, hodí pro vytváření výrobku 180, rozumí se, že pokud jsou požadovány vlastnosti povlaku s vytvořenou slitinou, může být funkční povlak již od počátku uložen s materiály přítomnými ve formě slitiny (v neomezujícím provedení popsaném výše se bude jednat o slitinu stříbra a cínu). V tomto případě bude ochranný povlak podle vynálezu přidávat ztmavlému povlaku zvýšenou trvanlivost. Tento ochranný povlak také bude moci být zahříván, takže ochranný povlak bude moci být ukládán před tepelným zpracováním, jako je ohýbání nebo tvarování substrátu.
Vynález je blíže vysvětlen v následujících příkladech, které však nelze považovat za omezující pro vynález pokud jde o jejich detaily. Všechny díly a procentuelní podíly v následujících příkladech, jakož i v celém popisu, jsou hmotnostní podíly, pokud není uvedeno jinak.
44··
-524 4 · • 4 4 · • 4 ···· • 4 ·
4
PŘÍKLAD 1
Bylo připraveno několik vzorků funkčních povlaků podle vynálezu, které byly zkoušeny na trvanlivost, zamlžení pro rozptýlené světlo vzniklé po oděru zkouškou Taber, a emisivitu. Funkční povlaky nebyly optimalizovány na mechanické nebo optické vlastnosti, ale byly použity jednoduše pro ilustraci relativních vlastností, například trvanlivosti, emisivity, a/nebo zamlžení substrátu s funkčním povlakem, opatřeným ochranným povlakem podle vynálezu. Způsoby přípravy takových funkčních povlaků jsou popsány kupříkladu v patentech USA č.4 898 789 a 6 010 602, ale tyto příklady nejsou uvažovány jako omezující.
Zkušební vzorky byly vytvořeny potažením různých funkčních povlaků, jaké byly popsány výše (na běžném sodnovápenatém čirém skle), ochrannými povlaky oxidu hlinitého, vykazujícími znaky podle vynálezu a majícími tloušťky v rozmezí od 300 Á do 1,5 mikrometrů. Funkční povlaky, použité ve zkouškách, mají vysokou odrazivost pro infračervené sluneční záření a charakteristickou nízkou emisivitu a sestávají z vícevrstvých interferenčních tenkých filmů, získávaných ukládáním střídajících se vrstev stannátu zinku a stříbra nanášením magnetronovým vakuovým rozprašováním (MSVD, magnetron sputtering vacuum deposition). U vzorků popisovaných níže byly ve funkčním povlaku přítomné dvě vrstvy stříbra a tři vrstvy stannátu zinku. Ve funkčních povlacích byly na vrchu vrstev stříbra také použity tenké příměrové vrstvy kovového titanu pro ochranu stříbrných vrstev vůči oxidaci během nanášení MSVD oxidových vrstev ve formě stannátu zinku a pro to, aby povlaky vydržely ohřev pro ohýbání skleněného substrátu.
• · 9 9 9 9 · 9
9 9
9 9
-539 9
9 9 9
9 9999
9 9
9
Oba funkční povlaky, použité v následujících příkladech, se liší hlavně ve vrchní tenké vnější vrstvě vícevrstvového povlaku, z nichž jedna je z kovového titanu a druhá je z oxidu titaničitého. Tloušťka vnější vrstvy z Ti nebo TiO2 je v rozmezí od 10 Á do 100 Á. Alternativní příklady, které jsou stejně použitelné, ale které nebyly připraveny, jsou funkční povlaky bez vnější vrstvy Ti nebo TiO2 nebo vnější vrstvy z odlišného kovu nebo oxidu. Funkční povlaky, použité v příkladech majících tenkou vnější vrstvu Ti, mají po ohřevu v odrazu modrou barvu, a v příkladech majících tenkou vnější vrstvu z oxidu titaničitého mají po ohřevu v odrazu zelenou barvu. Jiné výsledné barvy v odrazu po ohřevu u funkčních povlaků, které mohou být chráněny ochranným povlakem podle vynálezu, mohou být dosaženy měněním tloušťky jednotlivých vrstev stříbra a stannátu zinku ve funkčním povlaku.
Tenké nebo tlusté ochranné povlaky z oxidu hlinitého byly v následujících příkladech ukládány středofrekvenčním bipolárním pulzovaným podvojným magnetronovým reaktivním rozprašováním Al v zařízení Airco ILS 1600, specielně upraveném pro napájení dvou nebo tří terčů. Napájecí výkon byl zajištěn zdrojem Advanced Energy(AE) PinnacleR Duál DC a spínacím příslušenstvím AstralR, které převádí stejnosměrné napájení na pulzované napájení. Skleněné substráty s funkčním povlakem byly zaváděny do MSVD povlakovacího zařízení Airco ILS 16000, mající kyslíko/argonovou atmosféru s reaktivním kyslíkem. Dvě hliníkové katody byly rozprašovány po různé doby pro dosažení různé tloušťky povlaků oxidu hlinitého přes funkční povlaky.
• 0 · 0
Byly připraveny a vyhodnoceny tři následující vzorky (vzorky A.C):
Vzorek A - 10 cm x 10 cm (4 x 4 palce) velké kusy z 2 mm tlustého čirého skla float, na trhu dostupného od PPG Industries, Inc., Pittsburgh, Pennsylvania.
Vzorek B - 10 cm x 10 cm (4 x 4 palce) velké kusy z 2 mm tlustého čirého skla, majícího experimentální funkční povlak s nízkou emisivitou o tlouštce přibližně 1600 Á, se zelenou barvou v odrazu, zhotovený MSVD (jak je popsáno výše) a bez ochranného povlaku oxidu hlinitého, byly použity jako kontrolní vzorek.
Vzorek C - 10 cm x 10 cm (4 x 4 palce) velké kusy z 2 mm tlustého skla, majícího experimentální funkční povlak o tlouštce přibližně 1600 Á, s modrou barvou v odrazu, zhotovený MSVD ale mající dále 1,53 mikrometrů tlustý ochranný povlak z oxidu hlinitého (Al2O3) podle vynálezu, uložený přes funkční povlak.
Shodné vzorky A-C byly potom zkoušeny standardní zkouškou oděru Taber (Taber Abrasion Test, ANSI/SAE 26.1-1996) a výsledky jsou uvedeny na obr.4. Po zkoušce Taber byla provedena měření hustoty škrábanců (Scratch density, SD) pro daný počet cyklů mikroskopickým měřením celkové délky všech škrábanců v ploše čtverečního mikrometru s použitím softwaru pro digitalizaci a analýzu obrazu. Vzorky C (s ochranným povlakem) vykazovaly nižší hustotu škrábanců než vzorky B (s funkčním povlakem). Vzorky C měly ·· φφφφ • · • ·
-55• · · • · • · · • · «·*· · ··· •
• φ • φ φ φφφφφ φ φ φ
přibližně stejnou trvanlivost jako nepovlakované skleněné vzorky A. Výsledky zkoušky Taber byly získány pro ochranný povlak jak byl nanesen, t.j. vzorky povlakovaného skla nebyly po nanesení ochranného povlaku MSVD podrobeny dalšímu zpracovávání. Očekává se, že výsledky hustoty škrábanců (t.j. hustota škrábanců pro několik cyklů zkoušky Taber se bude snižovat) po ohřevu povlakovaného substrátu se zlepší, a to vzhledem ke zvýšené hustotě zahřátého povlakového souvrství. Například by povlakované substráty mohly být zahřátý z teploty okolního prostředí na maximální teplotu v rozmezí od 640°C do 740°C a ochlazeny během časového údobí od okolo 10 minut do okolo 30 minut.
Vzorek A je nevzorek. Výsledky vzorku C po 1000
Obr.5 udává závislost průměrného zamlžení pro rozptýlené světlo na cyklech zkoušky Taber (podle ANSI/SAE 26.1-1996) pro vzorky A a C, popsané výše povlakované sklo, použité jako kontrolní ukazují, že zamlžení, které se vyvine u cyklech, je blízké 2%, což je minimum, akceptovatelné ANSI pro bezpečnost zasklení automobilů. Očekává se, že malé zlepšení v trvanlivosti ochranného povlaku povede k zamlžení menšímu než 2% po 1000 cyklech zkoušky Taber, což překračuje bezpečnostní specifikaci ANSI pro zasklení automobilů.
Obr.6 znázorňuje účinek ochranného povlaku podle vynálezu, uloženého při různých tlacích vakua při procesu MSVD přes dva různé funkční povlaky. Vzorky, pro něž jsou sestaveny hodnoty na obr.6, jsou 2 mm tlusté vzorky čirého skla float s následujícími povlaky:
Vzorek D - kontrolní vzorek s jmenovitě 1600 Á tlustým funk·· #···
-56• · • · • · ···· · ·· ·« « • · · · · • · · · · · • ·*· ····· • · · · · • ·· ·· · čním povlakem, modrým v odrazu, a bez ochranného povlaku.
Vzorek E - kontrolní vzorek s jmenovitě 1600 Á tlustým funkčním povlakem, zeleným v odrazu, bez ochranného povlaku.
Vzorek F(HP) - funkční povlak vzorku D plus ochranný povlak oxidu hlinitého, nanesený rozprašováním jak je uvedeno výše, pomocí MSVD procesu při tlaku vakua 8 mikrometrů kyslíku a argonu.
Vzorek F(LP) - funkční povlak vzorku D plus ochranný povlak oxidu hlinitého, nanesený rozprašováním jak je uvedeno výše, pomocí MSVD procesu při tlaku vakua 4 mikrometrů kyslíku a argonu.
Vzorek G(HP) - funkční povlak vzorku E plus ochranný povlak oxidu hlinitého, nanesený rozprašováním jak je uvedeno výše, pomocí MSVD procesu při tlaku vakua 8 mikrometrů kyslíku a argonu.
Vzorek G(LP) - funkční povlak vzorku D plus ochranný povlak oxidu hlinitého, nanesený rozprašováním jak je uvedeno výše, pomocí MSVD procesu při tlaku vakua 4 mikrometrů kyslíku a argonu.
Jak je znázorněno na obr.6, se stoupající tlouštkou ochranného povlaku také vzrůstá emisivita povlakového souvrství. Při tlouštce ochranného povlaku okolo 1,5 mikrometrů má povlakové souvrství emisivitu větší než okolo 0,5.
Obr.7 znázorňuje výsledky měření hustoty škrábanců po cyklech zkoušky oděru Taber pro vzorky F(HP), F(LP),
-57·« ···· ·*·· • ·* •· · · • · · • · · · • · · ··· ·· •φ ·« • · • · · • ···· • ·
G(HP) a G(LP) popsané výše. Kontrolní vzorky D a E s funkčním povlakem a bez ochranného povlaku mají počáteční hustoty škrábanců řádově okolo 45 mm-1 až 50 mm-1. Jak ukazuje obr.7, zlepšuje použití ochranného povlaku podle vynálezu (i při tlouštce řádově menší než okolo 800 Á) trvanlivost výsledného povlakového souvrství.
Obr.8 znázorňuje výsledky měření hustoty škrábanců po 10 cyklech oděru Taber pro následující vzorky funkčních povlaků modrých nebo zelených v odrazu s ochrannými povlaky z oxidu hlinitého o tlouštce 300 Á, 500 Á a 700 Á.
Vzorek H - funkční povlak vzorku D plus ochranný povlak z oxidu hlinitého, nanesený rozprašováním procesem MSVD, jak je popsáno výše.
Vzorek I - funkční povlak vzorku E plus ochranný povlak z oxidu hlinitého, nanesený rozprašováním procesem MSVD, jak je popsáno výše.
Jak je znázorněno na pravé straně obr.8, zlepšuje ohřev povlakového souvrství podle vynálezu trvanlivost povlakového souvrství. Povlaky na pravé straně obr.8 byly zahřátý vložením do pece s 704°C (1300°F) na dobu 4 minuty, a po té vyjmuty a umístěny do pece s 204°C (400°F) na dobu 5 minut, načež byly vzorky s povlakem vyjmuty a nechaly se vychladnout při podmínkách okolního prostředí.
Pro odborníky v oboru bude zřejmé, že jsou možné obměny vynálezu, aniž by se opustily koncepční zásady popsané ve výše uvedeném popisu. I když v přednostním provedení vrs• · · ·
tveného výrobku například obsahuje funkční povlak pouze jedna vrstvová tabule, rozumí se, že vynález je možné realizovat s oběma vrstvovými tabulemi opatřenými funkčním povlakem nebo s jednou vrstvovou tabulí mající funkční povlak a druhou vrstvovou tabulí mající nefunkční povlak, například fotokatalytický povlak. Kromě toho je také možné, jak bude zřejmé pro průměrné odborníky v oboru, že výhodné pracovní parametry, popsané výše, mohou být v případě potřeby seřízeny pro různé substrátové materiály a/nebo tloušťky. Konkrétní provedení, popsaná podrobně výše, jsou tak pouze ilustrativní a nejsou omezující pro rozsah vynálezu, který vyplývá z plné šíře patentových nároků a jakýchkoli a všech jejich ekvivalentů.

Claims (61)

1. Způsob měnění propustnosti výrobku s povlakem, pro viditelné světlo, obsahující:
vytvoření substrátu majícího funkční povlak, přičemž funkční povlak obsahuje nejméně jeden antireflexní materiál a nejméně jeden materiál odrazivý pro infračervené záření, přičemž antireflexní materiál obsahuje slitinotvorný materiál schopný se kombinovat s materiálem odrazivým pro infračervené záření , uložení ochranného povlaku přes funkční povlak, přičemž ochranný povlak brání nebo zpožďuje difúzi atmosférického plynu a/nebo par do funkčního povlaku, a zahřátí výrobku s povlakem na teplotu dostatečnou pro působení toho, že alespoň nějaký slitinotvorný materiál se kombinuje s alespoň nějakým z materiálu odrazivého pro infračervené záření pro vytváření kombinace mající odlišnou propustnost pro viditelné světlo než materiál odrazivý pro infračervené záření.
2. Způsob podle nároku 1, v němž antireflexní materiál obsahuje alespoň jeden z materiálů zahrnujících cín, antimon, bismut, indium nebo jejich kombinace.
3. Způsob podle nároku 1, v němž slitinotvorný materiál je zvolen ze skupiny obsahující cín, antimon, bismut, indium nebo jejich kombinace.
4. Způsob podle nároku 1, v němž materiál odrazivý pro infračervené záření obsahuje nejméně jeden z materiálů zahrnujících zlato, měď, stříbro nebo jejich směsi nebo kombinace.
-60• fc · • · · · • · fcfc· • · · · ···· • · · · ·· · fc ··
5. Způsob podle nároku 1, v němž ochranný povlak obsahuje nejméně jeden oxid kovu zvolený z oxidu hlinitého, oxidu křemičitého a jejich směsí.
6. Způsob podle nároku 1, při němž se vytváří ochranný povlak o tlouštce v rozmezí od více než 100 Á do méně než 10 mikrometrů.
7. Způsob podle nároku 1, v němž ochranný povlak má index lomu v rozmezí od 1,4 do 1,8.
8. Způsob podle nároku 1, při kterém se vytváří ochranný povlak o tlouštce větší než 1 mikrometr nebo nebo rovné 1 mikrometru.
9. Způsob podle nároku 1, při kterém se vytváří ochranný povlak o tlouštce menší než 5 mikrometrů nebo rovné 5 mikrometrům.
10. Způsob podle nároku 1, v němž ochranný povlak obsahuje 0 hmotn.% až 100 hmotn.% oxidu hlinitého a 100 hmotn.% až 0 hmotn.% oxidu křemičitého.
11. Způsob podle nároku 1, v němž ochranný povlak obsahuje nejméně 35 hmotn.% oxidu hlinitého.
12. Způsob podle nároku, v němž ochranný povlak obsahuje 50 hmotn.% až 75 hmotn.% oxidu hlinitého a 25 hmotn.% až 50 hmotn.% oxidu křemičitého.
-61• ·· φ
Způsob podle nároku 1, v němž ochranný povlak obhmotn.% až 70 hmotn.% oxidu hlinitého a 85
30 hmotn.% oxidu křemičitého.
• φ ·· φ • · · φ φ • · φφφφ φ φφφ φφφφφ • ΦΦΦΦ • · ·· φ
13 .
sáhuje 15 hmotn.% až
14.
sáhuje 75 hmotn.% až
Způsob podle nároku 1, v němž ochranný povlak obhmotn.% až 85 hmotn.% oxidu hlinitého a 15
25 hmotn.% oxidu křemičitého.
15. Způsob podle nároku 1, v němž ochranný povlak obsahuje první vrstvu vytvořenou přes funkční povlak a druhou vrstvu vytvořenou přes první vrstvu, přičemž první vrstva obsahuje od 50 hmotn.% do 100 hmotn.% oxidu hlinitého a od 50 hmotn.% do 0 hmotn.% oxidu křemičitého, a druhá vrstva obsahuje od 50 hmotn.% do 100 hmotn.% oxidu křemičitého a od 50 hmotn.% do 0 hmotn.% oxidu hlinitého.
16. Způsob podle nároku 15, v němž první vrstva obsahuje 70 hmotn.% až 100 hmotn.% oxidu hlinitého a 30 hmotn.% až 0 hmotn.% oxidu křemičitého.
17. Způsob podle nároku 16, v němž má první vrstva tloušťku v rozmezí od 50 Á do 1 mikrometru.
18. Způsob podle nároku 16, v němž má první vrstva tloušiku v rozmezí od 100 Á do 250 Á.
19. Způsob podle nároku 15, v němž druhá vrstva obsahuje 70 hmotn.% až 100 hmotn.% oxidu křemičitého a 30 hmotn.% až 0 hmotn.% oxidu hlinitého.
20. Způsob podle nároku 19, v němž má druhá vrstva tloušůku v rozmezí od 50 Á do 2000 Á.
·· ····
21. Způsob podle nároku 19, v němž má druhá vrstva tloušťku v rozmezí od 300 Á do 500 Á.
22. Způsob podle nároku 1, v němž ochranný povlak poskytuje propustnost pro plynný kyslík menší nebo rovnou 1,5 krychlových cm kyslíku při tloušťce 1 mil na 100 čtverečních palců za dobu 24 hodin pod rozdílem částečných tlaků kyslíku 1 atmosféry při 23°C a relativní vlhkosti nula.
23. Způsob podle nároku 1, při kterém se dále ukládá při vrstvě odrazivé pro infračervené záření vrstva bránící tvorbě slitiny, přičemž vrstva bránící tvorbě slitiny je konfigurována tak, že brání nebo snižuje kombinování materiálu odrazivého pro infračervené záření se slitinotvorným materiálem.
24. Způsob podle nároku 23, v němž vrstva bránící tvorbě slitiny je alespoň částečně krystalická.
25. Způsob podle nároku 24, v němž vrstva bránící tvorbě slitiny obsahuje nejméně jednu látku z oxidu zinku, oxidu titanu a oxidu zirkonia.
26. Způsob vytváření výrobku s povlakem, obsahující vytvoření substrátu majícího funkční povlak, přičemž funkční povlak obsahuje nejméně jednu antireflexní vrstvu a nejméně jednu vrstvu odrazivou pro infračervené záření, přičemž antireflexní vrstva obsahuje slitinotvorný materiál schopný se kombinovat s materiálem vrstvy odrazivé pro infračervené záření , uložení vrstvy bránící tvorbě slitiny při vrstvě odrazivé
44 4444
4 4 4 4 4
4 4 4 4 ··
4 444 44444
4 4 4 4 4
44 ·· 4
-63pro infračervené záření, přičemž vrstva bránící tvorbě slitiny je konfigurována pro bránění nebo snižování kombinování materiálu odrazivého pro infračervené záření se slitinotvorným materiálem, uložení ochranného povlaku přes funkční povlak, a zahřátí výrobku.
27. Způsob podle nároku 26, v němž antireflexní materiál obsahuje alespoň jeden z materiálů zahrnujících cín, antimon, bismut, indium nebo jejich kombinace.
28. Způsob podle nároku 26, v němž slitinotvorný materiál je zvolen ze skupiny obsahující cín, antimon, bismut, indium nebo jejich kombinace.
29. Způsob podle nároku 26, v němž materiál odrazivý pro infračervené záření obsahuje nejméně jeden z materiálů zahrnujících zlato, měď, stříbro nebo jejich směsi nebo kombinace.
30. Způsob podle nároku 26, v němž ochranný povlak obsahuje nejméně jeden oxid kovu zvolený z oxidu hlinitého, oxidu křemičitého a jejich směsí.
31. Způsob podle nároku 26, při kterém se vytváří ochranný povlak o tloušťce od více než 100 Á do méně než 10 mikrometrů.
32. Způsob podle nároku 26, v němž ochranný povlak obsahuje 0 hmotn.% až 100 hmotn.% oxidu hlinitého a 100 hmotn.% až 0 hmotn.% oxidu křemičitého.
·· · • · ·· *«·» • · » · · • · · · ·
33. Způsob podle nároku 26, v němž ochranný povlak • 9 • 99
9 · · • · · · ·· · obsahuje první vrstvu vytvořenou přes funkční povlak a druhou vrstvu vytvořenou přes první vrstvu, přičemž první vrstva obsahuje od 50 hmotn.% do 100 hmotn.% oxidu hlinitého a od 50 hmotn.% do 0 hmotn.% oxidu křemičitého, a druhá vrstva obsahuje od 50 hmotn.% do 100 hmotn.% oxidu křemičitého a od 50 hmotn.% do 0 hmotn.% oxidu hlinitého.
34. Způsob podle nároku 26, v němž vrstva bránící tvorbě slitiny je alespoň částečně krystalická.
35. Způsob podle nároku 34, v němž vrstva bránící tvorbě slitiny obsahuje nejméně jednu látku z oxidu zinku, oxidu titanu a oxidu zirkonia.
36. Výrobek s povlakem, obsahující: substrát, funkční povlak uložený přes alespoň část substrátu, obsahuj ící:
nejméně jednu antireflexní vrstvu, nejméně jednu vrstvu bránící tvorbě slitiny, uloženou přes alespoň část antireflexní vrstvy, a nejméně jednu vrstvu odrazivou pro infračervené záření, uloženou přes alespoň část vrstvy bránící tvorbě slitiny, přičemž antireflexní vrstva obsahuje slitinotvorný materiál, způsobilý se kombinovat s vrstvou odrazivou pro infračervené záření, a ochranný povlak uložený přes alespoň část vrstvy odrazivé pro infračervené záření.
37. Výrobek podle nároku 36, v němž antireflexní vrs·· ···· tva obsahuje alespoň jeden z materiálů zahrnujících cín, antimon, bismut, indium nebo jejich kombinace.
38. Výrobek podle nároku 36, v němž slitinotvorný materiál je zvolen ze skupiny obsahující cín, antimon, bismut, indium nebo jejich kombinace.
39. Výrobek podle nároku 36, jehož vrstva odrazivá pro infračervené záření obsahuje nejméně jeden z materiálů zahrnujících zlato, měď, stříbro nebo jejich směsi nebo kombinace .
40. Výrobek podle nároku 36, jehož ochranný povlak obsahuje oxid kovu zvolený z oxidu hlinitého, oxidu křemičitého a jejich směsí.
41. Výrobek podle nároku 36, jehož ochranný povlak má tloušťku v rozmezí od více než 100 Á do méně než 10 mikrometrů .
42. Výrobek podle nároku 36, jehož ochranný povlak má index lomu v rozmezí od 1,4 do 1,8.
43. Výrobek podle nároku 36, přičemž výrobek je transparentní dílec pro automobily.
44. Výrobek podle nároku 36, jehož ochranný povlak obsahuje 0 hmotn.% až 100 hmotn.% oxidu hlinitého a 100 hmotn.% až 0 hmotn.% oxidu křemičitého.
45. Výrobek podle nároku 36, jehož ochranný povlak obsahuje 50 hmotn.% až 75 hmotn.% oxidu hlinitého a 25 • · · · · · • · • · · · • · · ······ • · t · · ♦ · • · · ······ · · 4 4 4 4 4
ΌΌ ···· · ··· ·· ·· hmotn.% až 50 hmotn.% oxidu křemičitého.
46. Výrobek podle nároku 36, jehož ochranný povlak obsahuje první vrstvu vytvořenou přes funkční povlak a druhou vrstvu vytvořenou přes první vrstvu, přičemž první vrstva obsahuje od 50 hmotn.% do 100 hmotn.% oxidu hlinitého a od 50 hmotn.% do 0 hmotn.% oxidu křemičitého, a druhá vrstva obsahuje od 50 hmotn.% do 100 hmotn.% oxidu křemičitého a od 50 hmotn.% do 0 hmotn.% oxidu hlinitého.
47. Výrobek podle nároku 36, jehož vrstva bránící tvorbě slitiny je přilehlá k vrstvě odrazivé pro infračervené záření a je alespoň částečně krystalická.
48. Výrobek podle nároku 36, jehož vrstva bránící tvorbě slitiny obsahuje nejméně jednu látku z oxidu zinku, oxidu titanu a oxidu zirkonia.
49. Výrobek s povlakem, obsahující: substrát, funkční povlak uložený přes alespoň část substrátu, obsahující:
antireflexní vrstvu, vrstvu odrazivou pro infračervené záření, uloženou přes alespoň část antireflexní vrstvy, přičemž antireflexní vrstva obsahuje materiál, způsobilý tvořit slitinu nebo se kombinovat s materiálem vrstvy odrazivé pro infračervené záření , a ochranný povlak uložený přes alespoň část vrstvy odrazivé pro infračervené záření.
50. Výrobek podle nároku 49, jehož antireflexní vrst• · φ · · φ φ φ φφφφ
-67φφφφ φφ φφ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φφφ φ φ φ φ φ va obsahuje alespoň jeden z materiálů zahrnujících cín, antimon, bismut, indium nebo jejich kombinace.
51. Výrobek podle nároku 49, v němž slitinotvorný materiál je zvolen ze skupiny obsahující cín, antimon, bismut, indium nebo jejich kombinace.
52. Výrobek podle nároku 49, jehož vrstva odrazivá pro infračervené záření obsahuje nejméně jeden z materiálů zahrnujících zlato, měď, stříbro nebo jejich směsi nebo kombinace.
53. Výrobek podle nároku 49, jehož ochranný povlak obsahuje oxid kovu zvolený z oxidu hlinitého, oxidu křemičitého a jejich směsí.
54. Výrobek podle nároku 49, jehož ochranný povlak má tlouštku v rozmezí od více než 100 Á do méně než 10 mikrometrů.
55. Výrobek podle nároku 49, přičemž výrobek je transparentní dílec pro automobily.
56. Výrobek podle nároku 49, jehož ochranný povlak obsahuje 0 hmotn.% až 100 hmotn.% oxidu hlinitého a 100 hmotn.% až 0 hmotn.% oxidu křemičitého.
57. Výrobek podle nároku 49, jehož ochranný povlak obsahuje 50 hmotn.% až 75 hmotn.% oxidu hlinitého a 25 hmotn.% až 50 hmotn.% oxidu křemičitého.
58. Výrobek podle nároku 49, jehož ochranný povlak ·* ···· ·· ·* · ·· · ·· · · · « * • · ··· ···· • · · ···««·«·· obsahuje první vrstvu vytvořenou přes funkční povlak a druhou vrstvu vytvořenou přes první vrstvu, přičemž první vrstva obsahuje od 50 hmotn.% do 100 hmotn.% oxidu hlinitého a od 50 hmotn.% do 0 hmotn.% oxidu křemičitého, a druhá vrstva obsahuje od 50 hmotn.% do 100 hmotn.% oxidu křemičitého a od 50 hmotn.% do o hmotn.% oxidu hlinitého.
59. Výrobek podle nároku 49, dále obsahující nejméně jednu vrstvu bránící tvorbě slitiny, uloženou přes alespoň část antireflexní vrstvy.
60. Výrobek podle nároku 59, jehož vrstva bránící tvorbě slitiny je alespoň částečně krystalická.
61. Výrobek podle nároku 60, jehož vrstva bránící tvorbě slitiny obsahuje nejméně jednu látku z oxidu zinku, oxidu titanu a oxidu zirkonia.
CZ2004-1035A 2002-04-25 2003-04-24 Výrobek s povlakem a způsob výroby výrobku s povlakem se změněnou propustností pro viditelné světlo CZ307365B6 (cs)

Applications Claiming Priority (3)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US37602102P 2002-04-25 2002-04-25
US10/133,805 US20020172775A1 (en) 2000-10-24 2002-04-25 Method of making coated articles and coated articles made thereby
US10/397,001 US7311961B2 (en) 2000-10-24 2003-03-25 Method of making coated articles and coated articles made thereby

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ20041035A3 true CZ20041035A3 (cs) 2006-02-15
CZ307365B6 CZ307365B6 (cs) 2018-07-04

Family

ID=29424401

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ2004-1035A CZ307365B6 (cs) 2002-04-25 2003-04-24 Výrobek s povlakem a způsob výroby výrobku s povlakem se změněnou propustností pro viditelné světlo

Country Status (5)

Country Link
EP (1) EP1499567B1 (cs)
AU (1) AU2003231754A1 (cs)
CZ (1) CZ307365B6 (cs)
ES (1) ES2669368T3 (cs)
WO (1) WO2003095385A1 (cs)

Cited By (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CZ304081B6 (cs) * 2012-03-30 2013-10-02 Vysoká skola chemicko-technologická v Praze Zpusob prípravy antireflexní vrstvy na povrchu výrobku z kremicitých a boritokremicitých skel a antireflexní vrstva

Families Citing this family (15)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US7232615B2 (en) 2001-10-22 2007-06-19 Ppg Industries Ohio, Inc. Coating stack comprising a layer of barrier coating
WO2003095383A2 (en) * 2002-04-25 2003-11-20 Ppg Industries Ohio, Inc. Method of making coated articles having an oxygen barrier coating and coated articles made thereby
CZ306231B6 (cs) * 2002-04-25 2016-09-07 Ppg Ind Ohio Výrobky s ochranným povlakem a katodové terče pro výrobu předmětů s povlakem
EP1773729B1 (en) 2004-07-12 2007-11-07 Cardinal CG Company Low-maintenance coatings
US20080011599A1 (en) 2006-07-12 2008-01-17 Brabender Dennis M Sputtering apparatus including novel target mounting and/or control
DE102011100865A1 (de) * 2011-05-07 2012-11-08 Volkswagen Ag Kraftfahrzeug mit transparentem Dach und Sendeantenne
WO2018081613A1 (en) 2016-10-28 2018-05-03 Ppg Industries Ohio, Inc. Coatings for increasing near-infrared detection distances
US10604442B2 (en) 2016-11-17 2020-03-31 Cardinal Cg Company Static-dissipative coating technology
KR20210087991A (ko) 2018-11-13 2021-07-13 피피지 인더스트리즈 오하이오 인코포레이티드 은닉 패턴을 검출하는 방법
US11561329B2 (en) 2019-01-07 2023-01-24 Ppg Industries Ohio, Inc. Near infrared control coating, articles formed therefrom, and methods of making the same
FR3093512B1 (fr) * 2019-03-08 2021-06-18 Saint Gobain Article en verre feuilleté coloré
CN111847900A (zh) * 2019-04-29 2020-10-30 贵州省巨三奇节能玻璃有限公司 一种低辐射镀膜玻璃及其制备方法
US11286199B2 (en) 2019-07-01 2022-03-29 Agc Automotive Americas Co., A Division Of Agc Flat Glass North America Inc. Substantially transparent substrates including high and low emissivity coating layers
DE102021109967A1 (de) 2021-04-20 2022-10-20 Leonhard Kurz Stiftung & Co. Kg Verfahren zum Herstellen eines Mehrschichtkörpers, Mehrschichtkörper, Verwendung eines Mehrschichtkörpers, Verwendung einer ersten Schicht aus einem ersten Metall und einer zweiten Schicht aus einem zweiten Metall in einem Mehrschichtkörper sowie Verwendung einer Wärmebeaufschlagungsvorrichtung
WO2023110243A1 (de) 2021-12-15 2023-06-22 Saint-Gobain Glass France Projektionsanordnung mit einer fahrzeug-seitenscheibe

Family Cites Families (14)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US5201926A (en) 1987-08-08 1993-04-13 Leybold Aktiengesellschaft Method for the production of coated glass with a high transmissivity in the visible spectral range and with a high reflectivity for thermal radiation
US4902580A (en) * 1988-04-01 1990-02-20 Ppg Industries, Inc. Neutral reflecting coated articles with sputtered multilayer films of metal oxides
GB8900166D0 (en) 1989-01-05 1989-03-01 Glaverbel Glass coating
CA2040638A1 (en) * 1990-04-20 1991-10-21 Gedeon I. Deak Barrier materials useful for packaging
GB9417112D0 (en) * 1994-08-24 1994-10-12 Glaverbel Coated substrate and process for its formation
FR2728559B1 (fr) 1994-12-23 1997-01-31 Saint Gobain Vitrage Substrats en verre revetus d'un empilement de couches minces a proprietes de reflexion dans l'infrarouge et/ou dans le domaine du rayonnement solaire
GB2302102B (en) * 1995-06-09 1999-03-10 Glaverbel A glazing panel having solar screening properties and a process for making such a panel
US5653903A (en) * 1995-06-27 1997-08-05 Ppg Industries, Inc. L-shaped heating element with radiused end for a windshield
US5821001A (en) * 1996-04-25 1998-10-13 Ppg Industries, Inc. Coated articles
JPH10101825A (ja) * 1996-10-01 1998-04-21 Dainippon Printing Co Ltd 透明バリアフィルム
US6223683B1 (en) 1997-03-14 2001-05-01 The Coca-Cola Company Hollow plastic containers with an external very thin coating of low permeability to gases and vapors through plasma-assisted deposition of inorganic substances and method and system for making the coating
EP0918044A1 (en) * 1997-11-19 1999-05-26 Glaverbel Solar control glazing
DE69825398T3 (de) 1997-12-11 2008-07-31 Saint-Gobain Glass France Durchsichtiges Substrat mit einem Dünnschichtaufbau mit Infrarot reflektierenden Eigenschaften
DE19849205A1 (de) 1998-10-26 2000-04-27 Leybold Systems Gmbh Transparentes Barriereschichtensystem

Cited By (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CZ304081B6 (cs) * 2012-03-30 2013-10-02 Vysoká skola chemicko-technologická v Praze Zpusob prípravy antireflexní vrstvy na povrchu výrobku z kremicitých a boritokremicitých skel a antireflexní vrstva

Also Published As

Publication number Publication date
ES2669368T3 (es) 2018-05-25
EP1499567A1 (en) 2005-01-26
CZ307365B6 (cs) 2018-07-04
WO2003095385A1 (en) 2003-11-20
EP1499567B1 (en) 2018-04-04
AU2003231754A1 (en) 2003-11-11

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US8790796B2 (en) Methods of changing the visible light transmittance of coated articles and coated articles made thereby
US6962759B2 (en) Method of making coated articles having an oxygen barrier coating and coated articles made thereby
CZ20041037A3 (cs) Výrobky s ochranným povlakem a katodové terče pro výrobu předmětů s povlakem
AU2004226026B2 (en) Method of making coated articles and coated articles made thereby
JP4532826B2 (ja) 被覆済み物品の製法及びそれにより製造された被覆済み物品
US20020172775A1 (en) Method of making coated articles and coated articles made thereby
CZ20041035A3 (cs) Zpusob menení prostupnosti výrobku s povlakem providitelné svetlo, zpusob vytvárení výrobku s povlakem a výrobky s povlakem
RU2287433C2 (ru) Изделие и монолитный прозрачный элемент, имеющие защитное покрытие
RU2286964C2 (ru) Способ изготовления изделий с покрытием и изделия с покрытием

Legal Events

Date Code Title Description
MK4A Patent expired

Effective date: 20230424