CZ2002409A3 - Přetlaková nádoba pro uchovávání a vypouštění kapaliny, způsob výroby nádoby a zařízení pro vypouštění kapaliny z nádoby - Google Patents

Description

Předložený vynález se týká přetlakových nádob pro ukládání a vypouštění kapaliny, přičemž nádoba obsahuje

a) přední stěnu, obsahující nebo obklopující dutinu, jejíž tvar odpovídá tvaru otevřené nádrže;

b) otvor v přední stěně, který je uzpůsobený k vypouštění kapaliny z nádoby, přičemž uvedený otvor definuje osu nádoby;

c) volitelně těsnění otvoru, které je uzpůsobeno k dočasnému použití;

a

d) zadní stěnu, která uzavírá a utěsňuje otevřenou část přední stěny nádrže za účelem vymezení prostoru pro kapalinu v nádobě, přičemž zadní stěna ubíhá alespoň částečně kolmo k ose nádoby a lze ji přesouvat nebo deformovat za účelem vykonání pohybu směrem k otvoru pro natlakování kapaliny v nádobě.

Předložený vynález se také týká způsobu výroby nádoby a • · zařízení nádoby a také se týká způsobu vypouštění kapaliny z nádoby.

Dosavadní stav techniky

Konstrukční uspořádání nádob na kapalinu, které jsou navrženy tak, aby nejenom přechovávaly v nich uloženou kapalinu, ale aby také kapalinu vydávaly nebo vypouštěly, se postupně stává stále složitější, jelikož rostou požadavky na kontrolu způsobu dodávek. Ikdyž je za jistých okolnosti možné tolerovat celkovou složitost a nákladnost zařízení, například u čerpadlových systémů, použitých v rámci znovu použitelných nebo vícenásobných dávkovačích zařízení, obvykle se stává, že podobné okolnosti nenastanou. Často je například potřeba vytvořit samostatnou uzavřenou nádobu pro každou dodávanou dávku kapaliny, což je například při použití v lékařských aplikacích potřebné pro účely přesného řízení procesu dávkování a zachování sterility. Za těchto okolností, při kterých je uvažováno dávkování jednotlivých dílčích dávek, je potom rozhodující kritérium ceny. Požadavky na návrh konstrukčního uspořádání se pak stanou ještě přísnějšími, pokud je dodatečně požadována určitá úroveň kvality dodávek, například s ohledem na tlak dodávek, rychlost kapaliny, přesnost zaměření, koherenci proudu, rychlý nástup a pokles proudu, rychlost dodávek, minimalizaci ztrát, přesnost dávkování a podobně. Vysoké tlaky v komorách, sloužící například k dosažení vysokých rychlostí proudu nebo k dosažení určité míry rozkladu na menší části, se mohou odrazit na pořizovacích nákladech vzhledem k požadavku vytvoření silných stěn se speciálním konstrukčním • · · · • · ···« uspořádáním nebo vzhledem k vytvoření složitých podpěr komory nebo mohou mít vliv na zaměření kvůli roztržení, nestabilitě nebo přesunu otvoru. Požadavek koherence může vyžadovat vytvoření přesného otvorového kanálu, což je neslučitelné s požadavkem na použití minimálního množství materiálu a vhodné výrobní podmínky. Vysoká přesnost dávkování vyžaduje naprosté vyprázdnění komory a dosažení malých ztrát, což pak má za následek požadavek rychlého vytvoření a rychlého poklesu provozního tlaku. V důsledku této skutečnosti pak vycházejí náročné požadavky na stabilitu dutiny a řízené splasknutí tlakující stěny. Je však také potřeba zvážit i druhotné faktory. Je totiž například vcelku běžné, že na otvoru je za účelem celkového utěsnění nádoby před použitím vytvořeno dočasné těsnění. Navíc je také potřeba vytvořit prvky, které se budou podílet na proražení nebo odstranění těsnění při provádění dodávek. Kromě daných vlastností nádoby jako takové je také potřeba zajistit určitou pevnost nádoby a vytvořit na ní dodatečné konstrukční prvky, které umožní uložení a zajištění nádoby do násady nebo sedla dávkovacího zařízení. Pro účely odstranění manipulace s jednotlivými nádobami s oddělenými dávkami je proto také žádoucí vytvořit jednotky s větším počtem spojených nádob, u kterých bude možné pomocí dávkovacího zařízení realizovat sekvenční dávkování, což může mít za následek požadavek dodatečně zvýšené pevnosti konstrukce a požadavek vytvoření konstrukčních prvků pro dodávání a stabilizaci jednotlivých nádob v dávkovacím režimu zařízení. Nároky na výrobu zahrnují jak efektivitu produkce jednotlivých součástí nádoby, tak i možnost výhodného plnění a uzavírání nádob při podmínkách, které zaručují vysokou míru čistoty či dokonce sterility.

• · · · • · * ·

Návrhy podle dosavadního stavu techniky uspokojují výše uvedené požadavky pouze omezeným způsobem. US patent číslo 4090642 popisuje pásek, který obsahuje větší počet kapes pro tekutý materiál. Tento pásek však umožňuje dávkování kapaliny s malým výkonem a malou možností kontroly procesu dávkování, jelikož za účelem nanesení obsaženého tekutého materiálu na pokožku je potřeba pouze stlačit povrch pásku. Dokument US 5497763 popisuje systém, který zahrnuje podobný pásek pro větší počet dávek, sloužící k rozdělení inhalované kapaliny na menší části ( atomizace ). Požadavky na proces dávkování jsou v tomto případě také velmi malé, jelikož rozdělení na menší části nebo jinými slovy proces atomizace je proveden v samostatném vibrátoru a požadavky na pásek se omezují pouze na to, aby proud samotné kapaliny procházel pórovitou membránou. Dokument GB 2255918 se taktéž týká tvorby kapiček pro inhalační účely, avšak proces atomizace kapaliny je v tomto případě realizován tím, že kapalina prochází úzkými otvory v nádobě. Navzdory vyšším nárokům představují navrhované nádoby oddělené sklápěcí nádoby nebo listy v podobě jakýchsi.puchýřů s větším počtem nádrží. V důsledku toho je potřeba vyhovět požadavku přítomnosti dostatečně pevného podkladu v dávkovacím zařízení, aby bylo možné vyvinout tlak na vyboulenou zadní stěnu, přičemž její splasknutí však není možné zcela kontrolovat. Mělo by také být řečeno, že pro popisované účely není potřeba kapalinu zaměřovat a není potřeba vytvářet proud kapaliny, jelikož při následné inhalaci jsou uvolněné kapičky pasivně vtaženy do plic pacienta, což také umožňuje přesměrování výsledného proudu kapaliny. Totéž platí i pro prachové inhalátory, které jsou popsány v dokumentech WO 90/13328, GB 2242134, DE 19500726, WO 97/04827, US 4811731, US 5207217, US 5415162, EP 469814,

I · · « ·· ··

EP 129985 a US 4627432 a které se navíc liší tím, že u nich není provedena jakákoliv atomizace použité látky a že nezahrnují emisi z otvoru, který má podobu trysky. V souladu s těmito skutečnostmi nejsou uvažovány jmenované požadavky a není tedy také navrhováno konstrukční uspořádání nádoby, která by byla uzpůsobena k těmto účelům. Dokumenty WO 96/00050 a EP 224352 se týkají vytváření proudu kapiček, které jsou aktivním způsobem namířeny a vyslány do oka a díky své vlastní setrvačnosti jsou schopny překonat dělící vzduchovou vzdálenost. Je však běžné, že požadavky na výše uvedená konstrukční uspořádání jsou složité, přičemž nejsou uvedeny návrhy pro nádoby s větším počtem jednotlivých dávek a s integrálními dávkovacími tryskami. Dokumenty WO 96/06581 a 97/23177 navrhují podobnou nádobu s jednotlivými dávkami pro uvedené účely ošetření oka. Ikdyž je navrhované konstrukční uspořádání nádoby velmi výhodné a užitečné, v mnoha ohledech se toto konstrukční uspořádání podobá již známým a popsaným zařízením, tedy jak složitým odděleným nádobám, tak i ohebným páskům s větším počtem kapes ve tvaru jakýchsi puchýřů, jejichž strany se pak po částech podobají bublinám, které je při potřeba použití protrhnout.

V souladu s výše uvedenými skutečnostmi je tedy stále potřeba vytvořit zdokonalené integrované nádobové systémy, které by obsahovaly jednotlivé dávky a které by byly vhodné jak pro uchovávání kapaliny, tak i pro dodávání kapaliny při současném dodržení vysokých nároků na úroveň kvality a přesnost kontroly.

Podstata vynálezu

Předložený vynález si proto pokládá za úkol zejména omezit výše uvedené nevýhody nádobových systémů podle dosavadního stavu techniky. Předložený vynález si konkrétněji pokládá za úkol vytvořit utěsněný nádobový systém s jednotlivými dávkami, který by byl vhodný jak pro uchováváni kapaliny, tak i pro dodáváni kapaliny při současném dodrženi vysokých nároků na úroveň kvality a přesnost kontroly. Předložený vynález si dále pokládá za úkol vytvořit takový systém, který by splňoval vysoké nároky ohledně rychlosti kapaliny, přesnosti zaměřeni, proudové koherence, rychlosti nástupu a poklesu proudu, rychlosti dodávek, minimalizaci ztrát, přesnosti dávkováni a / nebo celkového vyprázdněni nádoby. Předložený vynález si také pokládá za úkol vytvořit systém, který by umožňoval dosáhnout v komorách vysokých tlaků při zachováni integrity nádoby, aniž by přitom došlo k protrhnuti, nestabilitě nebo přesunu otvoru. Jiným předmětem předloženého vynálezu je vytvořit systém, který by umožňoval řídit splasknutí tlakové stěny. Dalším předmětem předloženého vynálezu je také vytvořit systém, který by byl použitelný pro různé velikosti pohybové energie proudu kapaliny, které by bylo možné popsat například jako nízká, střední a vysoká, což pak usnadní použití u všech druhů aplikací, od jemných aplikací až po aplikace, u kterých je vyžadována velká průrazná síla. Jiným předmětem předloženého vynálezu je vytvořit systém nádob, který by se vyznačoval nízkými náklady na materiál, výrobu konstrukčních součástí a plnění. Dalším předmětem předloženého vynálezu je také vytvořit nádoby, které se vyznačují vysokou mírou pevnosti a stability. Jiným předmětem předloženého vynálezu je také navrhnout takové • · · · · · • · ···· ·· ·· • · · · · · · · · • · · · · · · · • ··· ···· · • · · · · · · · • · ·· *♦ ······ konstrukční uspořádání nádoby, které by zahrnovalo větší počet nádobových jednotek, jenž by- bylo možné použít pro sekvenční dodávání jednotlivých dávek. Předložený vynález si také pokládá za úkol vytvořit nádoby, které by zjednodušovaly konstrukční uspořádání dávkovacího zařízení a které by vyžadovaly omezenou podporu při dodávkách. Předložený vynález si také pokládá za úkol vytvořit systém, který by bylo snadné ovládat a který by mohl koncový uživatel provozovat jednoduchým způsobem.

Ve výše uvedeném popise zmíněné úkoly podle předloženého vynálezu jsou vyřešeny pomocí charakteristik, jenž jsou uvedeny v přiložených patentových nárocích.

Určitých požadavků, které se týkají přesnosti systému, je dosaženo pomocí použití těsnění nádob, které je možné zdeformovat a které vytváří zadní stěnu. Tato zadní stěna má přitom před zhroucením rovinný nebo jednoduše zakřivený tvar.

Pro každou přední stěnu má celkový tvar zadní stěny minimální povrch, což určuje objemovou a tvarovou stabilitu před zhroucením a předvídatelné a řízení zhroucení v průběhu tlakování nádoby, jelikož není potřeba prohýbání, skládání nebo mačkání stěny, jak je tomu u odpovídajících deformací stěny pomocí skládání nebo obracení stěny. Pružný materiál ve stěně umožní stěně během zhroucení zvětšit její povrch, díky čemuž zabrání roztržení a umožní dynamickou adaptaci na jakýkoliv povrch hlavice nebo kladiva, použitého pro vyvolání nuceného přesunu stěny. V důsledku této skutečnosti je pak stěně umožněno se přizpůsobit protilehlému povrchu dutiny nádoby. Všechny výše uvedené skutečnosti pak slouží k vyvolání řízené

4 444 ·

4444

4 4 4 4 4 4

4 4 4 4 ·

4 4 4 4 4 4

4 4 4 4 4 4

44 44 4444 tlakové reakce, zahrnující inicializaci, samotný průběh a pokles, a k dosažení dané přesnosti při dávkování a vyprazdňování nádoby. Výrobních výhod je mezi jiným dosaženo tím, že tvar použité stěny usnadňuje její výrobu, její utěsnění na přední stěně po procedurách plnění a její společné připevnění k ostatním nádobám v soustavě, která obsahuje větší počet jednotek nebo balení. Výhod, které spočívají v ovládání, pohodlnosti a návrhu konstrukčního uspořádání dávkovacího zařízení, je dosaženo tím, že původní tvar stěny může být použit pro vytvoření hladkého povrchu zadní stěny a není založen na materiálových rozmezích, použitých pro konstrukci přední stěny nádoby. Uvedená přední stěna využívá celkovou statickou a dynamickou pevnost nádoby. Narozdíl od nádob ve tvaru puchýřů je možné navrhnout konstrukční uspořádání stěny nádoby libovolným způsobem, jeho pevnost nemusí záviset na zakřivení stlačených struktur, tloušťky stěn mohou být na každém místě přizpůsobeny své funkční částí a nemusí být lokálně zeslabeny operacemi napínání a může obsahovat integrální otvor, který je dán návrhem konstrukčního uspořádání a ne výrobními potřebami. Stabilita stěn je důležitá pro kontrolu objemu a možnost důsledného vyprázdnění nádob. Pevnost stěny a otvoru je důležitá pro tlakový odpor a operativní rozsah systému, spolehlivé zaměření a stabilní a koherentní proudění kapaliny. To také redukuje potřebu tvorby rozsáhlé podpůrné konstrukce nádoby v dávkovacím zařízení a zjednodušuje sekvenční přemisťování nádob do pracovní polohy. Pokud je výhoda pevnosti využita k zabránění vyboulení částí stěny, je dále možné zjednodušit konstrukční návrh sedla dávkovači nádoby a dodávacího mechanizmu. Přitom je stále zachována možnost vytvoření většího počtu nádobových jednotek a není tedy nutné • 9 *···

9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 *

9 999 9 9

9 9999 999 ···« 9 99 99 99 9999 se omezovat pouze na pásky a jiné pružné struktury, naopak mohou být s výhodou sestaveny do podoby samonosné struktury se zlepšenými charakteristikami ovládání a uživatelského konfortu, jak je tomu u samostatných nádob. Stěna nádoby může být například implementována jako výsledná struktura, přičemž této skutečnosti lze využít v případě, že tvoří dutinu nádoby v jinak rovném nebo jednoduše zakřiveném listu, což umožňuje jak u jednoduchých, tak i u vícenásobných nádobových jednotek s vysokou strukturální pevností a jednoduchým vnějším tvarem využít výhod výroby, konstrukčního uspořádání dávkovacího zařízení a ovládání koncovým uživatelem. Díky výše uvedeným skutečnostem je pak možné navrhovat dutiny s libovolným konstrukčním uspořádáním, které je výhodné například z hlediska proudových charakteristik a z hlediska konstrukčního uspořádání hlavice zařízení, a také je možné použít konstrukční uspořádání otvoru s libovolnou délkou a tvarem s vysokou dynamickou stabilitou. Podobných výhod je dosaženo, pokud je implementace zařízení realizována s v podstatě konstantní tloušťkou stěn nádoby nebo s rostoucí tloušťkou stěn nádoby v případě, že se pohybuje bočním směrem ven z otevřené polohy stěny. Stěny nádoby s umístěným otvorem je možné vyrábět jako integrální strukturu z jednoho druhu materiálu, například pomocí tepelného odlévání do běžných plastových zařízení, aniž by přitom bylo potřeba realizovat fáze vytahování nebo samostatnou fázi tvorby trysky. Tyto stěny je také možné jednoduchým způsobem naplnit kapalinou a uzavřít zadní stěnou.

Další výhody a charakteristiky předloženého vynálezu vyplývají z následujícího podrobného popisu.

*· 0Λ0· «0 »·»· • · ···« · tt ····

V následujícím, popise bude také pod pojmem jednoduše zakřivený rozuměn jakýkoliv povrch nebo rovina, již je možné získat ze stejné roviny v rovinné podobě, aniž by přitom bylo potřeba provést vytahování nebo smršťování jakékoliv její části v jakémkoliv směru této roviny. Jinými slovy, zůstává zachován celkový povrch jak celé roviny, tak i její libovolné části. Naopak dvojitě zakřivená rovina nebo povrch může být získána z rovné roviny pouze tehdy, je-li tato rovina zdeformována vytahováním nebo smršťováním. Spojitým zakřivením se pak rozumí zakřivení, jehož změny zakřivení jsou konstantní nebo které se vyznačuje hladkými změnami zakřivení. Nespojitým zakřivením se rozumí přítomnost ostrých změn ve směru roviny. Jako konkrétní příklady, na které se však není možné omezovat, lze uvést následující: povrch válce nebo zvlněný povrch je jednoduše zakřivený, jelikož může být vytvořen z neelastické desky, například listu papíru, pomocí jednoduchého ohýbání, zatímco povrch koule nebo sedlový povrch není možné takto vytvořit, aniž by přitom nebylo použito natahování, a proto jsou dvojitě zakřivené. Všechny tyto povrchy jsou spojité, jelikož se vyznačují hladkými změnami zakřivení, zatímco například ostře složené listy jsou nespojité v oblastech, ve kterých jsou přehnuty.

V následujícím popise bude pod pojmem systém rozuměn obecný odkaz na vynález, který zahrnuje jeho součásti, jakou je nádoba a odpovídající dávkovači zařízení, stejně tak jako způsoby částečného provozu a používání.

Pokud nebude výslovně uvedeno jinak, nelze v následujícím popise chápat pojmy jako zahrnující, obsahující,

Mt ·*<· <♦ ·»*· • ·

vykazující, s a podobné výrazy jako výlučně se omezující na jmenovaný prvek, nýbrž je potřeba je chápat tak, aby umožňovaly přítomnost i jiných prvků, a také je třeba je chápat tak, aby zahrnovaly jakýkoliv prvek v integrální, rozdělené nebo celkové podobě. Podobným způsobem nelze pojmy jako spojený, připevněný, umístěný, aplikovaný, mezi a podobné výrazy chápat výlučně tak, že uvažují pouze přímý kontakt mezi jmenovanými prvky, nýbrž je potřeba je chápat tak, aby byla zohledněna i možná přítomnost jednoho nebo většího počtu mezilehlých prvků nebo struktur. Totéž platí i pro podobné výrazy, které jsou použity v souvislosti s popisem sil a pohybů či akcí.

V následujícím popise je v souvislosti s nádobou i s dodávacím zařízením také potřeba chápat výroky o poloze a směru, jakými jsou osový, přední a zadní a vpředu a vzadu, s ohledem na směr dodávek kapaliny, přičemž s ohledem na uvedený směr dodávek kapaliny je přímka, umístěná do středu otvoru nádoby a vedená podél hlavního nebo průměrného směru dodávek, považována za osu systému, přičemž podél této osy je kapalina dodávána v dopředném směru.

Jak již bylo řečeno, nádoba může zhruba obsahovat přední stěnu a zadní stěnu, mezi kterými je vymezen prostor nebo objem nádoby pro kapalinu.

Prostor nádoby je vytvořen zejména mezi přední stěnou a zadní stěnou a obsahuje dutinovou část, která je tvořena nebo obklopena přední stěnou. Ikdyž prostor, který je k dispozici pro kapalinu, může být větší než objem samotné dutiny, například kvůli přítomnosti dodatečného malého objemu v otvoru a v zadním výčnělku nebo kvůli zakřivení zadní stěny, je výhodné, když dutina představuje hlavní část prostoru, zejména když je zadní stěna výhodným způsobem v podstatě plochá nebo jednoduše zakřivená. Povrch dutiny má s výhodou tvar prostoru nádrže, jejíž otvor je orientovaný směrem k zadní stěně a která také obsahuje uzavřené dno, jenž je orientováno směrem k přední stěně. Pro účely zjednodušení celkového vyprázdnění a vytvoření přizpůsobeného přechodu mezi dutinou a řídící hlavicí, je výhodné, aby dutina obsahovala malé, nejlépe však žádné podsazené části ( posuzováno při pohledu od zadní strany ). To může být realizováno pomocí částí povrchu nádrže, které jsou rovnoběžné s osou dutiny, například pomocí válcových částí, avšak je výhodnější, když se povrch rozšiřuje ve všech směrech od osy a směrem ven do stran za účelem vytvoření obecně konkávního prohloubení ( posuzováno při pohledu ve směru od zadní stěny ). Ikdyž povrch může obsahovat ostré nespojitosti, například mezi osovým válcovým povrchem a více plochou přední částí, je například z důvodů pevnosti výhodné, aby povrch byl v podstatě hladký a spojitý. Tvary dutiny mohou mít v řezech podél rovin, jenž vedou kolmo na osu, libovolnou podobu, například oválnou nebo polygonální, ikdyž nejvýhodnější je tvar kruhový. Vhodné celkové tvary jsou kupolovité tvary nebo tvary kulových vrchlíků. Jak již je samo o sobě známo, prostor může být rozdělen do dvou nebo většího počtu oddělených komor, například pro účely sekvenčních dodávek nebo pro účely míšení v průběhu realizace dodávek, a to například pomocí použití vnitřních stěn, které ubíhají kolmo nebo rovnoběžně s osou. Podobné stěny je možné před samotnou dodávkou ručním způsobem odstranit nebo je možné je v souvislosti s dodávkami • · ··* · roztrhnout. Sousední nádoby mohou také obsahovat různé kapaliny a mohou být vypouštěny v podstatě současně a to buď jako dva diskrétní proudy nebo jako proudy, které se při vypouštění promíchávají, například pomocí otvorů, které jsou od sebe vzdáleny od daný posun a nachází se vzájemně blízko sebe nebo které jsou na sebe nasměrovány.

Přední stěna je s výhodou pevnější než zadní stěna, čehož lze dosáhnout použitím pevnějších materiálů a / nebo materiálů s většími rozměry. Z uvedených důvodů je výhodné, že přední stěna vytváří nádobu a její otvor s danou pevností a stabilitou, přičemž s výhodou pouze přední stěna je schopná poskytnout takovou pevnost, aby bylo možné se při návrhu konstrukčního uspořádání zadní stěny soustředit na jiné konstrukční nároky. Pokud jsou realizovány výše uvedené požadavky, může být přední stěna realizována pomocí většího počtu konstrukčních uspořádání. Přední stěna může mít zhruba konstantní tloušťku ( při měření kolmo na povrch dutiny ), díky čemuž by byl tvar přední stěny přibližně shodný s povrchem dutiny. Nicméně je výhodné, aby se tloušťka stěny ( měřeno výše uvedeným způsobem ) vyznačovala odchylkami, přičemž výhodné je, aby se tloušťka zvětšovala při pohledu směrem od osy. Toto konstrukční opatření dodá nádobě jako celkovou stabilitu, která je pak ve svém důsledku podporuje zaměření a tlak, a také zajistí krátké a malé tření navrženého otvoru. Toto konstrukční opatření se podstatným způsobem liší od návrhu nádob puchýřovitého druhu, u kterých tahová výroba bublin má za následek vznik oslabených bočních stěnových částí s nízkou celkovou stabilitou nádoby. Výhodný způsob uspořádání výše uvedené změny tloušťky stěny spočívá v tom, že přední povrch *· · přední stěny je v podstatě plochý nebo jednoduše zakřivený, přičemž upřednostňován je plochý povrch, díky čemuž je možné dosáhnout mnoha výrobních a provozních výhod, což již bylo řečeno ve výše uvedeném popise. Dále je upřednostňováno, aby i zadní povrch přední stěny, který je v sousedství dutiny, byl jednoduše zakřivený a nejvýhodněji plochý, nehledě na tvar samotné dutiny, díky čemuž se opět dosáhne uvedených výrobních a provozních výhod. Ploché nebo jednoduše zakřivené povrchy mezi jiným umožňují jejich snadné připevnění k původně plochým listům, povlakům nebo fóliím, aniž by přitom bylo potřeba je natahovat. Například těsnící povlak je pak možné připevnit na přední povrch a podpůrnou zadní stěnu je možné připevnit na zadní povrch přední stěny. Nejvýhodnější je, když jsou přední a zadní povrch navzájem rovnoběžní nebo soustřední, čímž vytváří struktury, které jsou celkově například rovinného nebo válcového typu a které se vyznačují dobrou pevností a výhodnými provozními a výrobními vlastnostmi.

Konstrukční uspořádání otvoru se může měnit v závislosti na povaze proudu kapaliny, který je potřeba vytvořit. Například může být požadováno, aby atomizovaný sprejový nebo koncentrovaný proud zůstal koherentní nebo se rozpadl do lineárního proudu diskrétních kapiček. Také rychlost proudu se může měnit od rychlosti, která se vyznačuje vysokou průrazností dávky na povrch, až po rychlost, která se vyznačuje slabým dopadem dávky na povrch. Je možné vytvořit několik nebo větší počet otvorů a to například za účelem vytvoření kontrolované sprchy, ikdyž u většiny aplikací je dostačující pouze jeden jediný otvor. Geometrie otvoru se může podobat geometrii jednoduché trubice, která diverguje například při realizaci • « · · · · * * • ·· · »· · · distribuovaného spreje, nebo která konverguje například při tvorbě koherentního proudu, nebo která kombinovaně diverguje a konverguje, jak je tomu u kanálů difuzérového typu. Obecně je výhodné vytvořit krátkou potrubí část otvoru, aby se snížilo proudové tření. Požadovanou tloušťku stěny v oblasti otvoru je možné stále kontrolovat, například z pevnostních důvodů, například pomocí výřezů okolo otvoru, s výhodou pak na předním povrchu přední stěny, což také přispěje ke snadnějšímu připevnění těsnícího povlaku přes otvor takovým způsobem, aby neinterferoval se samotným otvorem. Umístění otvoru vzhledem k dutině může být asymetrické, například bočně posunuté směrem ke straně dutiny například za účelem promíchávání se sousedními proudy, ikdyž obvykle je upřednostňováno, aby byl otvor umístěn symetricky vzhledem k dutině, například soustředně s libovolnou symetrií dutiny.

Ikdyž se výše uvedené úvahy týkají jednotlivých nádob pro jedno a diskrétní použití, je výhodné vytvářet jednotky nebo balení s větším počtem nádob. To je možné realizovat pomocí spojení několika samostatných nádob do vícenásobné struktury, například pomocí pružných spojení, což umožňuje, aby struktura mohla být ohýbána, skládána nebo svinována. Nicméně vícenásobné balení nádob je s výhodou v podstatě tuhá a samonosná struktura, jejíž výhody spočívají mimo jiné ve spojení s dávkovacím zařízení. Pevná struktura může být získána pomocí spojení jednotlivých nádob pomocí pevných spojů, ale jak již bylo řečeno, upřednostňováno je využít pevnosti přední stěny pomocí vytvoření rozšířené struktury přední stěny a vytvoření několika dutin ve struktuře. Toto konstrukční uspořádání mimo jiné usnadní výrobu vícenásobných nádob a zároveň umožní • 9 vytvořit hladký a nekomplikovaný exteriér. Využitím vytvoření plochého nebo jednoduše zakřiveného předního a / nebo zadního povrchu struktury přední stěny je opět zjednodušeno připevnění povlaků na tyto povrchy, zejména pokud leží povrchy nádob ve stejné rovině, jelikož potom je možné připevnit jeden spojitý kus listového materiálu k několika, ale s výhodou ke všem jednotlivým nádobám struktury. Jako zadní stěna potom může být k zadnímu povrchu struktury připevněna například běžná fólie či přes otvory nádoby na předním povrchu může být připevněna vrstva vhodného běžného materiálu.

Celkový tvar struktury přední stěny pro vícenásobné nádoby může nabývat velkého množství tvarů. Jednoduše zakřivený tvar například může mít podobu části válce nebo celého válce, díky čemuž je možné vytvořit v omezeném objemu velký počet nádob a díky čemuž se dosáhne vytvoření velmi pevné struktury. Otvory nádob mohou být umístěny na vnější části válce, například pokud je hlavice dávkovacího zařízení umístěna tak, aby narazila z vnitřní nebo konkávní strany úplného nebo částečného válce, nebo pokud jsou otvory vytvořeny tak, že se nacházejí v diametrálně protilehlých polohách každé zadní stěny pro účely přístupu hlavice z vnějšku válce. Otvory nádoby mohou být umístěny uvnitř válce, například za účelem zajištění snadného přístupu externí hlavice k zadní stěně. V tomto případě je také možné vytvořit diametrálně protilehlý otvor pro průchod, proudu kapaliny. V podstatě ploché struktury přední stěny jsou výhodné z hlediska výroby a návrhu konstrukčního uspořádání dodávacího zařízení. Použitý tvar může být například obdébníkový, čtvercový nebo kruhový. Bylo zjištěno, že kruhový diskový tvar je obzvláště výhodný, mimo jiné ve spojení s dodávacím • · • · · · « · « · · * « 9 ·

zařízením, u kterého může být sekvenční přemisťování nádoby do pracovní polohy realizováno pomocí jednoduché rotace, jenž odpovídá pohybu revolverového druhu, přičemž nepřítomnost jakékoliv zvláštní startovací polohy umožňuje manipulaci a počítání a také vytváří podmínky pro zajištění samostředících vlastností zařízení.

Rozmístění většího počtu nádob na povrchu struktury, která je k dispozici, může být provedeno několika způsoby. Nádoby mohou být rozmístěny ve jedné řadě nebo po přímce, například za účelem zamezení dvoudimenzionální realizace dodávek. Je samozřejmě také možné dvoudimenzionálním způsobem vytvořit podél několika přímek několik řad, které jsou například rovnoběžné nebo soustředné, což umožní dosáhnout kompaktního rozmístění nádob.

Výše uvedené úvahy o konstrukčním uspořádání přední stěny se týkají hlavně částí, které jsou zabrány nádobami, ale pro sekundární účely mohou v ní mohou být vytvořeny i jiné struktury, sloužící například pro uchopení, držení, vystředění nebo podávání jednotlivých nádob nebo většího počtu nádob při výrobě, v dodávacím zařízení a uživatelem, pro přilnutí nebo odstranění těsnícího povlaku a podobně, přičemž tyto části mohou být navrženy libovolným způsobem tak, aby odpovídaly jejich potřebám.

Přední stěna je s výhodou vyrobena z vhodného inertního plastického materiálu, jakým je polyetylén nebo polypropylen, přičemž tento materiál může být vyztužen výplněmi napřrklad ze skleněných vláken a přičemž může být vyrobena různými způsoby.

• · · »

Například dutiny s otvorem mohou být vytvořeny zpracováním samotného surového materiálu. Výše popsané struktury je možné vyrobit v průběhu jedné jediné výrobní fáze, například pomocí lisování, ikdyž je výhodné použít injekční odlévání, jelikož všechny struktury, včetně otvoru, mohou být vytvořeny pomocí děleného odlévacího zařízení. Ikdyž může být přední stěna vyrobena z laminátového nebo jiného kompozitního materiálu, je obvykle dostačující i jednoduchý materiál.

Jak již bylo řečeno, uvedená zadní stěna slouží k uzavření zadní části nádoby před vypuštěním kapaliny a umožňuje splasknutí do dutiny během procesu vypouštění kapaliny. Zadní stěna by měla alespoň částečně ubíhat kolmo na osu otvor, v důsledku čehož by s ní svírala nulový úhel, přičemž s výhodou ubíhá v podstatě kolmo k ní. Požadavky na materiál zadní stěny pro těsnící účely závisí na povaze konkrétní aplikace a použité kapaliny, ale obecně lze říci, že je žádoucí, aby materiál stěny byl vysoce nepropustný. Je také žádoucí, omezit přítomnost rozpouštědel a jiných těkavých prvků a to jak v materiálu stěny a tak i při připevňování zadní stěny k přední stěně, přičemž s výhodou jsou tyto části spojeny spíše pomocí tepelného spoje než pomoc lepidel a adheziv. Pro účely zajištění možnosti splasknutí či zhroucení uvedené stěny je možné použít materiál zadní stěny, který se prorazí nebo roztrhne, když je zasažen hlavicí dávkovacího zařízení, což ovšem vyžaduje dobré přizpůsobení hlavice a dutiny. Z tohoto důvodu je proto upřednostňováno, aby zadní stěna mohla být zdeformována bez vzniku protržení, přičemž' nejvýhodnější je taková její deformace, že dojde k zapadnutí do vnitřního povrchu dutiny a k zaplnění dutiny. Požadavky na deformabilitu je možné snížit, • 0

0 0 0 • ·· 0 ··

pokud je povlak zadní stěny složen, například spojitým vlnitým způsobem nebo nespojitým složeným způsobem. V obou případech si pak zachová jednoduše zakřivený tvar, například podél jedné nebo většího počtu rovnoběžných přímek na každé nádobě, což umožní jeho rozvinutí jako součásti deformace. Za účelem získání co možná nejvíce řízeného a reprodukovatelného splasknutí či zhroucení je ovšem upřednostňováno nepoužívat dodatečné přehyby, nýbrž konstrukčního opatření, které spočívá v tom, že zadní stěna má v připevněném stavu v podstatě stejný tvar jako zadní povrch přední stěny. V každém případě se deformace během vypouštění kapaliny projeví tím, že plochý nebo jednoduše zakřivený tvar zadní stěny se alespoň do určité míry změní do podoby dvojitě zakřiveného tvaru, což ve svém důsledku bude mít za následek určité tahové namáhání materiálu. Natahování a deformace mohou mít elastický charakter, jak je tomu například v případě gumového potahu, který je použit tehdy, když je například počítáno s opakovaným použitím, ale s výhodou jsou deformace alespoň částečně či prakticky úplně plastického a nevratného charakteru, což může být výhodné například pro účely zabránění opakovaného použití nevratné nádoby nebo pro účely zabránění vtažení vzduchu nebo zbytků kapaliny do nádoby po použití. Zadní stěna má s výhodou tvar listu, povlaku nebo fólie se stejnou tloušťkou, která je s výhodou malá v porovnání s tloušťkou přední stěny. List může zahrnovat jediný materiál, ale s výhodou je použit kompozitní materiál, aby se vyhovělo všem uvedeným požadavkům. Nejvýhodnějším materiálem pro uvedený list je laminát. Laminát s výhodou obsahuje alespoň jednu nepropustnou a difúzi omezující vrstvu, s výhodou kovovou vrstvu, jakou je například vrstva hliníku, a alespoň jednu pružnou vrstvu, která umožňuje • ·

deformaci, jakou je s výhodou vrstva plastu, například vrstva polyetylénu. Volitelně pak také obsahuje tepelně utěsnitelnou vrstvu, v případě, že se vrstva plastu nevyznačuje touto vlastností. Pokud jsou zbývající vrstvy schopny zajistit dostatečnou pevnost během zdeformování stěny, je u podobného laminátu přijatelné, že se při výše popsané deformaci kovová vrstva prorazí.

Jak již bylo řečeno, je upřednostňováno dočasně zapečeťovat otvory nádoby nebo otvory před samotným vypuštěním kapaliny, což slouží pro zajištění úplného utěsnění nádoby. Těsnění by mělo být proraženo nebo odstraněno krátce před použitím. Ikdyž je možné použít těsnění, které je možné prorazit manuálním způsobem nebo pomocí vyvinutí tlaku, je často upřednostňováno použití těsnění, které se odstraňuje namísto proražení. To je pak výhodné, jelikož se zabrání uvolnění částic z těsnění. Uvedené těsněni se vyznačuje předem daným dynamickým chováním a umožňuje použití většího počtu spolehlivých tlustých nebo pevných vrstev. Těsnění může být obecně vytvořeno integrálním způsobem společně s přední stěnou, například pomocí odlití, což lze využít například k zapuštění materiálové membrány do potrubí otvoru. S výhodou je však vytvořena oddělená vrstva, která se před vypouštěním kapaliny odstraní a která je s výhodou připevněna k přednímu povrchu přední stěny. Opět je upřednostňováno nepoužívat lepidel a adheziv a s výhodou jsou použity některé druhy svařování, jakými jsou například ultrazvukové svařování nebo tepelné svařování. Za účelem usnadnění odstranění a interference s oblastí otvoru, může být těsnění vyrobeno tak, aby zakrývalo pouze určitou danou oblast okolo otvoru. U vícenásobných struktur nádoby je upřednostňováno vytvořit vrstvy, které je možné odstraňovat oddělené u každé nádoby, což je realizováno například použitím samostatných povlaků, předem nastřihaných povlaků nebo oddělených jazýčků, například ve tvaru hvězdy pro použití u kruhového disku. Na materiál povlaků se vztahují podobné nároky, jaké se vztahují na materiál zadní stěny, ikdyž povlaky nemusí být deformovatelné natahováním a nároky na nepropustnost mohou být lehce sníženy s ohledem na malé rozměry oblasti otvoru.

Za účelem vytvoření naplněné utěsněné nádoby by měly být popsané části spojeny a do dutiny by měla být umístěna kapalina, typicky obsahující množství kapaliny, potřebné pro dodání jedné dávky. Ikdyž je možné dutinu nádoby naplnit otvorem nádoby, například pomocí jehly, je upřednostňovaným způsobem naplnit dutinu ze zadní strany přední stěny a to ještě před připevněním uvedené zadní stěny. Je potom výhodné připevnit přes otvor nebo otvory těsnící povlak, přičemž je možné využít svařování, naplnit ze zadní strany dutinu nádoby kapalinou a připevnit zadní stěny na zaplněné dutiny, přičemž je opět možné použít svařování. Tyto kroky jsou s výhodou provedeny ve výše uvedeném pořadí. Předložený vynález tímto několika způsoby přispívá ke zlepšení efektivity a jednoduchosti podobného úkonu, zejména pak v porovnání s výrobou a plněním nádob výše uvedeného puchýřovitého typu. Na rozdíl od puchýřovitých bublin je možné jako těsnící povlak a zadní stěnu použít materiály ve .tvaru plochých listů, což umožní dosažení plochého nebo jednoduše zakřiveného přilnutí k rovněž jednoduše plochým nebo zaobleným druhům nástrojů a také přilnutí na několik nádob ve struktuře s větším počtem, nádob,

• · ···· přičemž není potřeba provádět fáze vytahování nebo jiné fáze, během kterých je prováděna deformace. Těsnící povlak a zadní stěna jsou odpovídajícím způsobem svařeni, například pomocí tepelného svařování, za účelem spojení odpovídájicích materiálů, přičemž při výrobě puchýřů je potřeba aplikovat utěsňující teplo na přední a zadní materiály přes krycí vrstvu, což může vést k přitavení krycí vrstvy či k zasažení přítomné kapaliny nadměrným teplem a což má za následek prodloužení celkového výrobního procesu a zvýšení velikostí výrobních tolerancí.

Obecně může být o dodávacím nebo dávkovacím zařízení pro vypouštění kapaliny z nádoby řečeno, že obsahuje pouzdro se sedlem pro nádobu nebo nádobovou strukturu, hlavici, která se může pohybovat vzhledem k pouzdru v podstatě v osovém směru nádoby, umístěné v uvedeném sedle, a pohonné zařízení, které má za úkol pohánět hlavici.

Pojem pouzdra je potřeba chápat v širším smyslu a můžeme si pod ním představit velké množství konstrukčních prvků. Pouzdro zařízení reprezentuje referenční bod pro polohu nádoby a popisované pohyby, jak je tomu například v případě hlavice, která je používána pro deformaci nádoby zadní stěny a pro vyvinutí sil, aplikovaných pohonným zařízením, provádějícím zmíněné pohyby, při kterém dochází k silovému působení mezi pouzdrem a pohyblivou částí. Minimální praktický požadavek spočívá v tom, aby pouzdro představovalo jakousi podporu nebo základnu pro nádobu, pohyblivé části a pohonné zařízení, které vytváří pohyb a vyvolává silová působení. Nicméně v běžné praxi je však upřednostňováno, aby pouzdro tvořilo prvek, který • ·· · alespoň částečně obklopuje konstrukční části, přičemž s výhodou tyto konstrukční součásti obklopuje do takové míry, že pouze prvky konstrukčního uspořádání, které je potřeba ovládat nebo sledovat operátorem, vyčnívají ven do externího prostoru za účelem zajištění celkově pohodlného používání uvedeného konstrukčního uspořádání.

Pouzdro by mělo obsahovat sedlo pro nádobu nebo několik nádob, přičemž minimální požadavek na toto pouzdro spočívá v tom, že přinejmenším ta nádoba, která má být vyprázdněna, je upevněna v pevné poloze vůči hlavici, s výhodou je pak upevněna tak, aby osa nádoby a osa pohybu hlavice byly rovnoběžné, přičemž nejvýhodnější je konstrukční uspořádání, u kterého jsou uvedené osy koaxiální vzhledem k části hlavice, která udeří do zadní stěny nádoby. Sedlo by mělo být s výhodou schopné se přizpůsobit nádobám s výše uvedenými charakteristikami, například tvarem a rozměry. Sedlo s výhodou podpírá nádobu proti dopředným silám, vyvolávaným hlavicí, a s výhodou také proti některým bočním silám a dozadu směřujícím silám. Sedlo s výhodou umožňuje vystavit celý povrch zadní stěny nad dutinou působení hlavice a na přední straně nádoby by mělo také odkrývat alespoň jeden otvor nebo otvory tak, aby nebylo bráněno proudění kapaliny, ikdyž pevnost použité nádoby nevyžaduje důkladnější podporu. Sedlo je také s výhodou uspořádáno tak, aby umožňovalo snadnou výměnu a přesun jednotlivých nádob do aktivní polohy sedla nebo aby umožňovalo sekvenční pohyb jednotlivých nádob struktury s větším počtem nádob do uvedené aktivní polohy sedla, například pomocí cesty, ve které se může struktura pohybovat v jedné nebo ve dvou dimenzích. U výhodného příkladu provedení předloženého vynálezu ► · · » · · ·· a**· • ·

jsou nádoby umístěny v kruhu, s výhodou ve struktuře ve tvaru disku, ϋ tohoto příklad provedení předloženého vynálezu je pak výhodné rotovat diskem okolo středové osy disku za účelem přemístění nádob do aktivní polohy, přičemž popsaný způsob přemisťování nádob se podobá revolverovému pohybu. U samostatných konstrukčních uspořádání nádob a zejména u vícenásobných konstrukčních uspořádání nádob je žádoucí vytvořit vodící zařízení, která by zajišťovala umístění nádob do správné polohy vzhledem k ose hlavice, což je důležité pro dosažení požadované vysoké přesnosti vedení dodávek. Uvedenými vodícími zařízeními mohou být například struktury, které jsou ve spojení s každou nádobou balení a spolupracují s alespoň jednou odpovídající zamykací strukturou pouzdra, sedla nebo s výhodou hlavice, která je uzpůsobena k zajištění dosažené správné polohy. Zamknutí může být s výhodou sloučeno se signálem, který usnadní určení dosažení správné polohy. Při ručním provozu jím může být například hmatový nebo slyšitelný signále. Při automatickém provozu jím pak může být mechanicky nebo elektronicky detekovatelný signál. Také je upřednostňováno použít počítací zařízení, opět ruční nebo automatické, mechanické nebo elektronické konstrukce, které sleduje počet použitých nebo zbývajících nádob a které varuje před opětovným použitím již vyprázdněných nádob nebo zabraňuje opětovnému použití těchto nádob.

Hlavice obsahuje čelo hlavice a pístové zařízení pro pohyb hlavy podél osy pohybu. Ikdyž je možné čelo hlavice navrhnout tak, aby svým tvarem neodpovídalo dutině nádoby, například pro použití u dutin s různými tvary nebo při využití pružných vlastností zadní stěny pro vyprázdnění, je výhodnější jej tt «··· ·· ··

navrhnout tak, aby svou přítomností zcela vyprázdnilo dutinu. To je možné provést pomocí měkkého a adaptabilního čela hlavice, vhodného například pro účely zajištění kompatibility s různými tvary dutiny, aby se zvýšil provozní rozsah nebo aby k vyprazdňování docházelo určitým způsobem a aby se s výhodou kapalina vymáčkla z periferních částí dutiny směrem do středové osové části. To je možné provést například pomocí vytvoření měkkého čela hlavice, které je o něco mělčí než tvar dutiny nádrže. U jediné dutiny je nicméně upřednostňováno vyrobit přední povrch čela hlavice v podstatě identický s vnitřním povrchem dutiny nebo, řečeno jinými slovy, se zadním povrchem přední stěny v prostoru nádoby. Čelo hlavice může být obklopeno podpěrou, například trubkovitou strukturou, ve které se pohybuje hlavice a která také s výhodou přiléhá k dutině, aby se alespoň během splaskávání zadní stěny utěsnil prostor mezi čelem hlavice a dutinou. Toto konstrukční opatření umožňuje vyvolávat vysoké tlaky a omezuje riziko úniku materiálu. Pístová část hlavice obvykle nezasahuje kritickým způsobem do dynamiky vypouštění, spíše ovlivňuje pohon a bude popsána v souvislosti s pohonným systémem.

Hlavice může být poháněna pomocí velkého počtu mechanizmů a zdrojů energie. Mechanizmus může být provozován přímým způsobem s využitím manuální energie, přičemž v tomto případě je výhodné použít pákového převodu nebo změny převodových rychlostí pro účely zesílení nebo transformace síly nebo rychlosti, s výhodou za účelem dosažení nižší rychlosti a vyšší síly. Za účelem dosažení řízených a konzistentních výsledků je obecně výhodnější implementovat automatickou funkci, která se automaticky vykoná poté, co operátor spustí pohonnou jednotku, ««·· ·· ··

* »·»· přičemž její vykonání je s výhodou nevratné a využívá uchované energie. Energie může být uchována jakýmkoliv způsobem, například pomocí mechanické pružiny, plynové pružiny nebo plynového generátoru nebo pomocí elektrické energie nebo pomocí jejich kombinace. Energie může být do hlavice přenesena pomocí vhodného motoru nebo pomocí vhodného převodového zařízení, například pomocí elektrického motoru nebo motoru solenoidového druhu v případě elektrické energié, pomocí pístového a válcového zařízení v případě plynových pružin nebo pomocí plynových generátorů a rotačních os nebo plunžrového pístu v případě cívkových a spirálových pružin. Obecně lze říci, že je upřednostňováno umístit převodové zařízení mezi motorové zařízení a samotnou hlavici, což mimo jiné umožní zvětšit sílu, například pomocí převodového zařízení s převodovými koly nebo pomocí převodového zařízení vačkového druhu. Je také výhodnější, když alespoň čelo hlavice a s výhodou části pístu hlavice nerotují během pohybu směrem dopředu. Toho lze dosáhnout například pomocí zajištění jakoukoliv známou vodící strukturou, realizovanou spoluprací nerotační symetrické části s komplementární částí, přičemž uvedené části jsou odpovídajícím způsobem uloženy na hlavici a pouzdru. Upřednostňovaným prvkem převodového zařízení pro pohon hlavice je soustava, jenž obsahuje šroub a matku, přičemž jeden z nich je umístěn na hlavici a druhý z nich je umístěn na motorové straně převodového zařízení. Potřebná rychlost, síla a pohybové charakteristiky hlavice závisí na podmínkách, jakými jsou povaha nádobové části a otvoru, konkrétní implementace zařízení ( například dodávky na povrch nebo průnikové dodávky ), viskozita přípravku ( například vodné roztoky nebo masti ) a podobně, a proto není možné uvést obecný popis. Je však možné • 0 44··

0» 400» ·· ·* • 0 0 · · * • · . · • · · • a ·*·· říci, že uvedené energie zdroje, motorová zařízení a převodová zařízení je možné přizpůsobit pro každou potřebu. Bylo také zjištěno, že je výhodné použít tlumiče, například katarakt, lineární tlumič, proudový válec, magnetický tlumič a podobně, pro účely kontroly rychlosti při dodržení stabilní síly. U většiny aplikací je výhodné zajistit rychlý nárůst a pokles tlaku, což obvykle předpokládá stabilní a nebrzděnou rychlost hlavice. Toho pak lze jednodušeji dosáhnout například pomocí tlumiče nebo pomocí vysoké setrvačnosti v hlavici a v převodovém zařízení.

Jak již bylo jednou řečeno, je také výhodné, aby v zařízení bylo umožněno jednoduchým způsobem prorazit nebo odstranit dočasné těsnění otvorů. Ikdyž je možné těsnění prorazit pomocí pouhého vyvinutí tlaku na proráženou zadní stěnu, je upřednostňováno použít aktivní proražení těsnění. Toto aktivní proražení těsnění je možné provést pomocí zařízení na odstranění těsnění, které je umístěno v pouzdru a kterým může být například průnikové zařízení pro těsnění, u kterých se předpokládá proražení těsnění nebo přítomnost vmačkávacího nebo odtahovacího zařízení pro odstranění vrstvy těsnícího povlaku. Podobné zařízení může být umístěno v sedle nebo může být umístěno v jeho blízkosti, například za účelem umožnění pozdní akce, nebo může být umístěno na odděleném místě, přičemž tohoto konstrukčního uspořádání je použito například v případě, že je plocha sedla přeplněná jinými konstrukčními prvky. Zařízení na odstranění těsnění je možné provozovat ručním způsobem nebo automaticky nebo ve spojení s jiným zařízením či pohybem, například s využitím části pohybu nádoby do sedlové polohy. Nicméně bylo zjištěno, že je výhodné umístit zařízení na

4* «·9« « · »»··

♦ 9 «Ο 4«4·

«ί* odstranění těsnění na zadní stranu nádoby za účelem pohybu zezadu dopředu, který zařízení na odstranění těsnění umožní přijít do záběru s povlakem nej lepším možným způsobem, to znamená na zadní straně povlaku, tak, aby jej zvedlo z přední stěny předního povrchu. Toto konstrukční uspořádání také umožňuje mnohem vhodněji umístit zařízení a mechanizmus na odstranění těsnění do pouzdra a do zadní části nádoby, aby toto zařízení méně interferovalo s vypouštěcí oblastí a cílem vypouštění. Uvedené zařízení může obsahovat svůj vlastní pohybový mechanizmus, ale nejvýhodnější je, když je zařízení umístěno na nebo ve spojení s hlavicí takovým způsobem, že se pohybuje společně s hlavicí, přičemž je použit stejný pohybový mechanizmus a je zajištěno odstranění těsnícího povlaku bezprostředně před vypuštěním kapaliny a přičemž odstranění těsnění tvoří neoddělitelnou součást procesu vypouštění kapaliny. Zařízení na odstranění těsnění s výhodou prochází otvorem ve struktuře přední stěny a pravděpodobně také zadní stěnou, přičemž prochází místy, na kterých se nenachází dutina nádoby, ale která jsou pokryta těsnícím povlakem. Rozměry podobného otvoru a zařízení na odstranění těsnění mohou být s výhodou vzájemně přizpůsobeny tak, aby při vzájemném kontaktu působily jako již výše popsaná vodící struktura, která slouží ke konečnému vzájemnému nastavení polohy hlavice a dutiny před aktivací. V průběhu svého provozu uvedené zařízení nejprve nadzdvihne povlak z otvoru nádoby a čelo hlavice poté udeří na zadní stěnu nádoby. Tyto dva kroky je možné provést v rámci jednoho spojitého pohybu hlavice, což může být výhodné například pro realizaci co možná nejjednoduššího celkového úkonu a pro co možná nejpozdější stažení těsnění z nádoby. Nebo je možné provést oba uvedené kroky v rámci jedné dvoufázové operace, která s velkou pravděpodobností bude vyžadovat, aby uživatel provedl dvě spouštěcí akce, a která uživateli například umožní ověřit, že povlak byl odstraněn požadovaným způsobem. Pro uvedené dva kroky může být také výhodné použít různé pohybové charakteristiky, například pomalý pohyb pro odstraňování těsnění, který zaručí, že nedojde k rozlití kapaliny nebo k přetržení těsnění, a rychlý pohyb, který bude sloužit k vypuštění kapaliny a který může vyžadovat určitý posuv, například posun páky, uvolnění brzdy nebo tlumiče a podobně. Obecné charakteristiky konstrukčního uspořádání nádoby podle předloženého vynálezu podstatným způsobem podporují výše uvedené výhody, mezi jiným díky tomu, že se vyznačuje pevností, jenž umožňuje použití přední stěny pro vodící potřeby, a díky tomu, že umožňuje využít oblasti, které se nacházejí vně dutiny, aniž by přitom docházelo ke vzniku problémů s nestabilitou.

V závislosti na každé aplikaci může být také výhodné opatřit daný systém zařízením, které se podílí na provedení zaměření a určení polohy. Například při použití zařízení pro vpravení kapaliny od oka je možné použít systém, který bude ve své přední části obsahovat kryt, oční nástavec nebo podstavec pro umístění na obvod očního důlku. U aplikací, u kterých je požadováno dosažení penetračního efektu, je vyžadována existence malé vzdálenosti nebo přímý kontakt mezi otvorem a cílovým povrchem, zatímco při ošetřování větších povrchů může být požadováno, aby koncový prvek měl definované jak úhlové, tak i délkové rozměry. Dávkovači zařízení obvykle mohou obsahovat také mechanické nebo elektronické varovné zařízení, poplašné zařízení nebo časovači zařízení, což je o podobných • · • · · · • · • · · ·

dávkovačích zařízeních samo o sobě známo.

Jak již bylo řečeno v úvodu, může být ve výše uvedeném popise popsaný předložený vynález použit pro velké množství aplikací, které jsou nebo nejsou lékařské povahy, a pro velké množství přípravků, jakými jsou různé chemikálie, sloučeniny nebo směsi, jenž jsou přítomné v libovolných použitých nádobách a které jsou dodávány za různými účely. Uvedené zařízení je možné použít například pro kapaliny s širokým rozsahem složení ( například čisté kapaliny, roztoky, emulze, disperze, tělesné kapaliny a podobně ) a viskozit ( například velmi viskózní masti ). Z výše uvedených důvodů je proto systém praktický zejména ve spojení s lékařskými dávkovacími zařízeními, která se vyznačují přísnějšími omezeními konstrukčního uspořádání než jak je tomu u většiny jiných aplikací. Bude tedy praktické popsat předložený vynález v souvislosti s tímto druhem jeho aplikace.

Předložený vynález je výhodné použít zejména pro oftalmologickou léčbu a způsoby léčení. Běžný způsob práce při podobných léčbách či ošetřeních spočívá v aplikaci očních kapek nebo mastí, což se může za určitých okolností jevit jako nevýhodné či nepraktické. Oba uvedené léčebné postupy dodávají do léčeného oka obvykle větší množství preparátu než jaké může být okem absorbováno. Tato skutečnost pak má za následek nejenom nejistotu při dávkování a vznik ztrát nákladných farmaceutických léků, ale může se odrazit také na projevu potencionálních nežádoucích a postranních účinků léků v případě, že nedojde k úplné absorpci podaných léků a zbytky těchto léků jsou potom odvedeny do slzného a nosohltanového • · · ·

traktu. Například činidla, která jsou založena na beta blokátorech, jsou používána pro léčení očí a vyznačují se podstatnými systémovými vlivy. Jiný problém spočívá v tom, že běžné postupy a metody vyvolávají svým působením nebo při jejich provádění mrkací reflexy, což samo o sobě může zcela znehodnotit léčení a nebo alespoň vysokou měrou zkomplikovat průběh samotné léčení. Běžné způsoby a postupy také vyžadují možnost velmi přesného zaměření, jaké je potřeba například při potřebě zaměřit duhovkovou část oka, jelikož touto částí oka může dobře procházet prostaglandin. Výše uvedené problémy jsou vyřešeny díky konstrukčním opatřením předloženého vynálezu, zejména pak díky možnosti dodávat malá množství kapaliny, aktivnímu vypouštění nebo vystřikování kapaliny a nezávislosti na povrchovém napětí samotné kapaliny. Těchto výhod je přitom dosaženo díky možnosti dodávat kapalinu s rychlostí, která je dostatečně vysoká k tomu, aby předešla nebo potlačila mrkací efekty, a také díky možnosti vystříknutí koncentrovaného a koherentního proudu při současné možnosti přesného zaměření. Typické parametry této aplikace jsou udány v níže uvedeném popise, ikdyž vynález nelze chápat pouze v tom smyslu, že se omezuje na jakýkoliv z uvedených příkladů parametrů. Jedna typická objemová dávka pro aplikaci do oka může být méně než 25 mikrolitrů, s výhodou méně než 15 a nej výhodněji méně než 10 mikrolitrů. Obecně lze říci, že objem je alespoň 1, s výhodou alespoň 2 a nejvýhodněji alespoň 3 mikrolitry. Jelikož je žádoucí, aby každá nádoba obsahovala jednu jedinou dávku, týkají se uvedená čísla také objemu kapaliny, kterým byly nádoby naplněny a který je v nich uchováván, přičemž je možné připustit určitou míru přeplnění nádob, aby se vykompenzovalo množství kapalíny, které nebude vypuštěno, jelikož určité • · · · • · • · · ·

množství vypuštěné kapaliny zůstane obsaženo ve zvlhčujícím povlaku nádoby nebo v otvorové části nádoby. Míra přeplnění přitom může představovat například 25 %, ale s výhodou ne více než 10 %. Kromě samotné kapaliny může nádoba obsahovat také jiné látky, zejména pak plyn, jakým je vzduch nebo inertní plyn jako například dusík nebo vzácné plyny. Přítomnost plynů může například zjednodušit výrobu, může se podílet na procesu atomizace nebo může působit jako tlakové médium, ikdyž v mnoha případech je použito pouze malé množství plynu nebo plyn není vůbec přítomen. Nádoba může mít například dutinu, jejíž maximální průměr je přibližně 1 až 20 mm, s výhodou mezi 2 a 10 mm, přičemž v případě, že dutina není kruhová, je uvažován ekvivalentní kruhový povrch dutiny. Vhodná velikost rychlosti proudu kapiček nebo proudového výronu by měla představovat určitou rovnovážnou hodnotu, která byla získána na základě dvou následujících faktorů. Jednak by měla odpovídat dostatečně veliké lineární hybnosti, aby bylo dostatečně zaručeno překonání vzduchové mezery mezi otvorem a cílem, přičemž není započítán vliv gravitace, a měla by být dostatečně veliká na to, aby se předešlo negativnímu vlivu mrkacího reflexu. Na druhou stranu by rychlost kapaliny neměla být příliš veliká, aby nedošlo k příliš razantnímu dopadu na oko, což je nevhodné zejména u citlivých očí. Ideální velikost rychlosti do určité míry závisí na použité velikosti kapiček, ale obecně lze říci, že kapičky by měly být díky svému vlastnímu momentu hybnosti schopné překonat vzduchovou vzdálenost o velikostí alespoň 1 cm, s výhodou alespoň 3 a nejvýhodněji alespoň 5 cm, což představuje rozumné velikosti vzdáleností mezi otvor a cílem. Vhodná spodní mez velikosti rychlosti při opouštění otvoru je 1 m/s, s výhodou alespoň • · · · · • · · · · · • 9 · · · · * · · · · · · · m/s a nejvýhodněji alespoň 10 m/s. Rychlost je obvykle nižší než 200 m/s a s výhodou je nižší než 100 m/s. Vhodná velikost kapiček takto definovaných by měla být dostatečně velká k tomu, aby nedošlo k jejich předčasnému zpomalení a aby se těžko přesmšrovávaly. Kapičky mohou být například inhalovány a s výhodou mají minimální průměr 20 mikronů, s výhodou ne méně než 50 mikronů a nejvýhodněji alespoň 100 mikronů. Normální velikost je méně než 2000 mikronů a s výhodou méně než 1500 mikronů. Proud může mít podobu sprchy nebo tříště atomizovaných kapiček kapaliny, avšak s výhodou je proud úzký a v podstatě koherentní, ikdyž po určitém čase proudění má i podobný proud sklony k opětovnému rozpadu na jednotlivé kapičky. V této souvislosti je potřeba říci, že se předpokládá, že výše uvedené hodnoty platí pro kapičky s kulovým tvarem a pro větší počet kapiček, přičemž je uvažována průměrná velikost průměru uvažovaných částic. Koherentní proud má sklony k rozpadu do kapiček, jejichž průměr činí zhruba dvojnásobek průměru proudu. V souladu s výše uvedenými skutečnostmi pak lze říci, že vhodné průměry otvoru nádob jsou přibližně o polovinu větší než daná velikost průměru kapiček nebo že jejich velikost se nachází zhruba mezi 10 a 1000 mikrony, s výhodou pak mezi 20 a 800 mikrony. Vhodná tloušťka přední stěny ( měřeno od přední části otvoru až k zadní stěně ) se může pohybovat v rozsahu od 0,5 mm do 10 mm a s výhodou mezi 1 a 5 mm. Je přitom možné říci, že výše uvedené úvahy jsou v podstatě nezávislé na viskozitě kapaliny a je možné je aplikovat jak na roztoky, tak i na masti.

♦ 9

• 9 9 • · · 9

9 · • · · 1

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1A až 1G v řezu schématickým způsobem zobrazují různá konstrukční uspořádání nádob a prvků, které jsou užitečné u konstrukčních uspořádání s jedinou nádobou nebo s větším počtem nádob.

Obr. 2A, 2B a 2C zobrazují zadní bokorys, řez průměrem a zvětšený detail vícenásobné nádobové struktury,‘ která má tvar disku a která obsahuje 14 nádob, jenž jsou rovnoměrně rozděleny podél obvodu disku.

Obr. 3 až 3D zobrazují podobný disk, jaký je zobrazen na obr. 2, přičemž zobrazení znázorňují pohledy v perspektivě a částečné řezy, na kterých je vidět také zadní stěnu a stahovací povlak.

Obr. 4 a 4B zobrazují částečný řez a pohled v perspektivě na vnitřní části dávkovacího zařízení pro vícenásobné nádoby diskového typu.

Příklady provedení vynálezu

U všech příkladů provedení předloženého vynálezu, zobrazených na obr. 1, kromě příkladu provedení předloženého vynálezu, který je zobrazen na obr. 1F, je přední stěna vytvořena ze struktury rovinného typu, která je buď plochá, jak je tomu u příkladů provedení předloženého vynálezu podle obr. ΙΑ, 1B, ID a IE, nebo je zakřivená a obsahuje soustředné • » · · · 0 0 · 9 9 9 9 9 9 9 9 0 · • · · · · · ··· «··· · *· «· *· ···· povrchy, jak je tomu u příkladů provedení předloženého vynálezu podle obr. 1C a 1G. Uvedené obrázky zobrazují velké množství užitečných prvků, nicméně z důvodů jejich přehlednosti nejsou na všech obrázcích zobrazeny všechny potřebné nebo upřednostňované detaily.

V souladu s obr. 1 obsahuje nádoba 110 přední stěnu 111, která obsahuje přední povrch a zadní povrch, jenž ubíhají v podstatě rovnoběžným způsobem. Přední stěna 111 obsahuje dutinu 112 v podobě nádrže s předním povrchem 113 nádrže a protilehlým zadním otvorem 114. Řez zobrazené dutiny má obecně tvar kruhového segmentu. Otvor 115, který definuje osu 116 nádoby, zajišťuje proudové spojení mezi vnitřními prostory dutiny a vnějšími prostory dutiny v okolí přední strany přední stěny. Otvor 115 je zde zobrazen jako kanál s v podstatě konstantním řezem, jenž obsahuje tenkou vnitřní membránu 117, přičemž uvedená membrána je vytvořena z materiálu, jenž zůstal po injekčním odlévání, a slouží jako dočasné těsnění, jenž je potřeba prorazit při tlakování dutiny. Deformovatelné zadní stěna 118 zakrývá zadní otvor 114 dutiny nádrže těsněním ( nezobrazeno ) . Zadní stěna je vytvořena z původně plochého listového materiálu, přičemž v našem případě je zobrazena jako prvek s nespojitým zakřivením v podobě většího počtu záhybů 119, které ubíhají kolmo k rovině obrázku. Uvedené záhyby slouží k omezení vytahování materiálu zadní stěny, které nutně doprovází její vtlačování do dutiny nádoby.

Obr. IB zobrazuje nádobu 120, jejíž konstrukční uspořádání je podobné konstrukčnímu uspořádání podle obr. 1. Výjimku ovšem tvoří skutečnost, že otvor 125 je zobrazen jako lehce • · · · • · · · konvergentní a na předním povrchu přední stěny je zakryt dočasným těsněním v podobě prorazitelného nebo strhnutelného listu 127, který utěsňuje přední povrch přední stěny. Zadní stěna 128 je v uvedeném případě znázorněna jako povlak s částí 129 se spojitým zakřivením, která vytváří dodatečný objem nad objemem samotné nádrže, jenž je vymezen zadním otvorem 124 nádrže. Hranice objemu uvedené samotné nádoby je zde vyznačena přerušovanou linií v oblasti zadního povrchu přední stěny. Uvedené přidání objemu zároveň také zvětší velikost povrchu zadní stěny, která omezuje jeho vytahování. Pokud je zakřivení rovnoměrné a konstantní vzhledem k rovině obrázku, jak je tomu například v případě povrchu pláště válce, může být zakřivení části 129 zadní stěny vytvořeno pomocí plochého listového materiálu. Pokud však zakřivení části 129 zadní stěny představuje jakousi bublinu, je potřeba použít dvojitě zakřivený materiál.

Obr. 1C zobrazuje nádobu 130, vytvořenou v předni stěně 131, která má v podstatě tvar části válce s jednoduše zakřiveným předním a zadním povrchem, přičemž osou jejich zakřivení je osa 133 válce, a která na vnějším válcovém konvexním povrchu obsahuje otvor 135. Na uvedeném obrázku je také zobrazena dutina 132, která obsahuje válcovou část 134, jenž je zakončena segmentem 137 koule, přičemž obě části jsou symetricky vystředěny okolo osy 136 otvoru 135. Zadní stěna 138 je tvořena jednoduše zakřiveným materiálem, přičemž za účelem přizpůsobení se vnitřnímu válcovému povrchu přední stěny 131 je jeho zakřivení spojité. V důsledku této skutečnosti potom má větší povrch než odpovídající plochý list, nacházející se nad otvorem dutiny nádrže ( zobrazeno pomocí přerušované

44 • · · · 4 4 4 «· ··«· > 4 44 4 *44 4 4 • · 4 · · · · · · •444 · 44 44 ·· 4444 čáry 139 ).

Obr. ID zobrazuje nádobu 140 s přední stěnou 141, která obsahuje dutinu 142, jejíž povrch obsahuje válcovou část 143 a plochou spodní část 144. Na uvedeném obrázku je také zobrazen otvor 145 s přilehlou prohlubní 146 na předním povrchu přední stěny, která slouží k zamezení přímého kontaktu mezi samotným otvorem a stahovacím povlakem 147 a jeho těsnícím povrchem 148, který je umístěn na vnější stranu prohlubni 146 a má tvar prstence.

Obr. IE schematickým způsobem zobrazuje nádobu 150 s dutinou, jenž se podobá segmentu kruhu, který je podobný odpovídajícím prvkům podle obr. 1A a IB a který je vystředěn kolem svého středu 153. Čáry 154, jenž zobrazují konstrukční poloměry a které začínají ve středu 153, vbíhají kolmo do vnitřního povrchu 155 dutiny 152 nádrže. Na obrázku je také vidět, že tloušťka stěny se zvětšuje ( plné části čar 154 ) ve bočním směru od osy 156 dutiny ( měřeno podél výše uvedených konstrukčních čar, které jsou kolmé na povrch nádrže ). Obr. 1F naopak zobrazuje příklad provedení nádoby 160, u kterého je dutina 162 vytvořena v přední stěně 161 konstrukčního uspořádání. Přitom se vyznačuje tím, že má konstantní stěnovou tloušťku ( měřeno podél konstrukčních čar 164, které mají společný střed v bodě 163, což svou povahou odpovídá konstrukčnímu uspořádání podle obr. IE ). Uvedený obrázek také zobrazuje delší otvorové potrubí 165, které obsahuje konvergentní část 166 a rovnou část 167 se zhruba konstantním řezem. U tohoto obrázku bylo z důvodu vyšší přehlednosti vynecháno průřezové šrafování.

Obr. 1G zobrazuje nádobu 170, která je vytvořena v přední stěně 171, jenž má tvar v podstatě v podobě části válce, jak je tomu u konstrukčního uspořádání podle obr. 1C, s jednoduše zakřiveným předním a zadním povrchem, jejichž osu tvoří osa 173 válce. Nicméně u tohoto příkladu provedení předloženého vynálezu je otvor 175 umístěn ve vnitřním válcovém konkávním povrchu. Zadní stěna 178 je tvořena jednoduše zakřiveným materiálem, který je spojitě zakřivený za účelem přizpůsobení se vnějšímu válcovému povrch přední stěny 171. V důsledku této skutečnosti potom má opět větší povrch než odpovídající plochý list, nacházející se nad dutinou 172 nádrže. Také povlak 177 dočasného těsnění, zakrývající otvor 175, je vytvořen z listového materiálu s jednoduchým zakřivením.

Všechny příklady provedení nádob, které jsou zobrazeny na obr. 1A až 1G, je možné použít jako samostatné diskrétní nádoby nebo mohou tvořit část struktury s větším počtem nádob, která je vytvořená pomocí spojení podobných nebo různý nádob, což je na uvedených obrázcích zobrazeno pomocí nedefinovaných pokračování postranních částí předních stěn.

Obr. 2A, 2B a 2C zobrazují zadní bokorys, průměrový řez a zvětšený detail struktury s přední stěnou s větším počtem nádob, která má tvar disku a která obsahuje 14 nádob, jenž jsou rozmístěny po obvodu disku. Disk, který je označen obecnou vztahovou značkou s číslem 200, může obsahovat obvodovou strukturu přední stěny 210, která obsahuje nádoby, lehce vysunutou středovou pomocnou část 230 s pohonnými a úchytnými zařízeními a přechodovou část 250 se stahovacími a vodícími •4 4444 zařízení. U zobrazeného příkladu provedení předloženého vynálezu zahrnuje deska se základním tvarem struktury přední stěny 210 přední stranu 211 a zadní stranu 212 a také obsahuje 14 identických dutin 220, které mají obecný tvar segmentů kruhu a jejichž zadní obruby 221 jsou lehce zakulaceny. Otvory 222 dutin jsou lehce konvergentní a na přední straně 211 struktury přední stěny 210 jsou vytvořeny malé prohlubně 223, přičemž tyto prohlubně 223 jsou vytvořeny z výše uvedených důvodů. Pomocná část 230 může obsahovat centrální osový otvor 231 pro uložení ložiska a prvků pohonného systému se záběrovým povrchem 232. Tento záběrový povrch 232 je vytvořen podle nerotační symetrie a zjednodušuje realizaci pohonu. Otvor 231 je s výhodou lehce kónického tvaru a konverguje zepředu dozadu za účelem zjednodušení zasunutí a vystředění pohonného prvku. Odstupová žebra 233 slouží k zajištění mezery mezi disky v případě, že jsou seskládány dohromady, například v průběhu procesu sterilizace. Přechodová část 250 může obsahovat vývrty 251, které také lehce konvergují dopředu a které slouží k zajištění průchodu zařízení na odstranění těsnění ze zadní strany směrem k přední straně za účelem odstranění dočasného těsnění v podobě stahovacího povlaku ( nezobrazeno ) . Spolupráce mezi uvedeným zařízením a vývrty přitom zastupuje vodící zařízení, jenž centruje dutinu vůči čelu hlavice dávkovacího zařízení. U zobrazeného konstrukčního uspořádání dutiny může být plochý povlak zadní stěny ( nezobrazeno ) umístěn nad zadní stranu zadní stěny za účelem utěsnění nádob, to znamená, že do pracovní polohy by byl umístěn až po dokončení procesu plnění. Každá dutina může být utěsněna pomocí samostatné povlakové části, ale je také možné použít jeden jediný list pro zakrytí všech dutin. Podobné povlaky se s • · ··· · »· «··· ·· fcfc » · · 4 výhodou radiálně omezují pouze na část přední stěny 210 disku, díky čemuž je potom přechodová část 250 a pomocná část 230 nezakryta. Typická celková tloušťka desky přední stěny se může pohybovat okolo přibližně 2 mm, přičemž velikost hloubky dutiny činí přibližně 1,5 mm.

Obr. 3A až 3D zobrazují konstrukční uspořádání disku, které je podobné konstrukčnímu uspořádání podle obr. 2. Obr. 3A v perspektivě zobrazuje přední stranu disku. Obr. 3B v perspektivě zobrazuje zadní stranu. Obr. 3C zobrazuje řez zařízením ve stavu před vypuštěním kapaliny, přičemž řez je veden od obvodu disku přes dutiny ke středu disku. Obr. 3D zobrazuje podobný řez dutinami ve stavu po použití. Podobně jako u obr. 2 obsahuje disk obvodovou strukturu 310 přední stěny s nádobami, bočně lehce vysunutou centrální pomocnou část 330 s pohonnými a úchytnými zařízeními a přechodovou část 350 se stahovacími a vodícími zařízení. Všechny detaily, které byly zobrazeny na obr. 2, nejsou u tohoto obrázku zopakovány. Také u tohoto příkladu provedení předloženého vynálezu je vytvořeno 14 identických dutin 320, které mají obecně tvar segmentů kruhu a které obsahují otvory 322 dutin s prohlubněmi 323 na přední straně. Otvory 311 slouží ke zjednodušení manipulace s diskem, například během výroby a plnění. Pomocná část 330 může obsahovat centrální osový otvor 331 pro uložení ložiska a prvků pohonného systému se 14 symetricky umístěnými zuby 332. Díky tomuto konstrukčnímu opatření se umožní připevnit disk k odpovídajícím způsobem ozubené pohonné ose dávkovacího zařízení, aniž by přitom bylo potřeba kontrolovat kvalitu a přesnost uložení jakékoliv z použitých nádob nebo části disku. Přechodová část 350 obsahuje vývrty 351, které slouží k ·« ··

I 4 ♦ '

Η · »* ·

99ti ··«· · » · · 1 ·· ··

9999 zajištění průchodu zařízení na odstranění těsnění ze zadní strany směrem k přední straně za účelem odstranění dočasného těsnění v podobě stahovacího povlaku, který bude popsán v následujícím popise. Jak je nejlépe vidět na obr. 3A, stahovací povlak 390 je připevněn k přední straně disku takovým způsobem, aby pokrýval všechny otvory 322 dutiny. Stahovací povlak má podobu hvězdy, je tvořen jedním plochým listem a obsahuje spojující centrální prstencovou část 391, která je soustředným způsobem připevněna k pomocné části- 330 disku, přičemž z centrální prstencové části vybíhají radiálním způsobem jazýčky 392, jeden na každou dutinu, a přecházejí přes přechodovou část 350, zakrývají vývrty 351 a dále se radiálním způsobem rozprostírají nad otvory 322 dutin, které tak zakrývají. Na počátku jsou tedy všechny otvory 322 dutin zakryty těmito jazýčky 392. Když je potřeba použít kapalinu z jedné z přítomných nádob, zařízení na odstranění těsnění ( nezobrazeno ) projde odpovídájícím vývrtem 351 ze zadní strany disku k přední straně disku, díky čemuž zdvihne odpovídající jazýček 392' a tím uvolní a odhalí odpovídající otvor 322 dutiny. Tuto skutečnost je možné nejlépe vidět na obr. 3A a 3D. Poté je obsah nádoby vypuštěn pomocí vtlačení zadní stěny 370 do náplně dutiny, přičemž dojde k přechodu mezi stavem, jenž je zobrazen na obr. 3C, do stavu, jenž je zobrazen na obr. 3D.

Obr. 4Ά a 4B zobrazují dávkovači zařízení pro disky s větším počtem nádob, které byly popsány v souvislosti s obr. 3. Zařízení, které je označeno obecnou vztahovou značkou s číslem 400, je zobrazeno bez znázornění krycí části pouzdra. Zařízení pojme disk 410 na své přední straně, což na obrázku odpovídá *·* · «« ·κ· ·»»·

pravé straně. Zařízení může obsahovat sedlo 420 pro disk, které zahrnuje diskovou ložiskovou osu 421, jenž obsahuje zuby 422, přičemž tyto zuby odpovídají zubům, vytvořeným v centrálním otvoru disku. Osa 421 obsahuje ložiskové ozubené kolo 423, které je v záběru s řídícím ozubeným kolem 424, které je spojeno s palcovým kolečkem 425, jenž slouží pro sekvenční posouvání jednotlivých nádob do pracovní polohy. Uvedená pracovní poloha bude popsána v následujícím popise. Palcové kolečko může být poháněno manuálním způsobem nebo může být spojeno se zařízením ( nezobrazeno ) pro automatický posuv, pracujícím v závislosti na pohybovém cyklu motoru. Západkový a rohačkový mechanizmus 426 zajišťuje, aby se disk nacházel pouze v předem dané poloze a aby jím mohlo být rotováno pouze v jednom směru. Tato opatření jsou realizována z důvodu zamezení opětovného použití již vyprázdněných nádob. Tyto části mohou také obsahovat počítací zařízení nebo jiné zařízení ( nezobrazeno ), které by oznamovalo situaci, při které by již bylo nutné vyměnit používaný disk. Na uvedeném obrázku se nejnižší část disku nachází v aktivní vypouštěcí poloze 427, ve které může být sedlo zajištěno dodatečným podpůrným nebo vodícím zařízením disku ( nezobrazeno ), například proti dopřednému a proti možnému směrem dozadu směřujícímu pohybu, aby se například vyrovnala síla, kterou působí hlavice. Podobné podpůrné struktury mohou být s výhodou umístěny na vstupní části pouzdra, sloužící pro zasunutí disku. V této poloze je dutina vystředěna vzhledem k hlavici, přičemž uvedená hlavice je označena obecnou vztahovou značkou s číslem 430. Hlavice obsahuje čelo 431 hlavice, jehož přední část má tvar segmentu kruhu, který je přizpůsoben tvaru dutiny nádoby. Čelo hlavice tvoří část nosníku 432 čela hlavice, který také nese zařízení rt · · · • · · na odstranění těsnění a vodící zařízení v podobě sondážního kolíku 433. Tento sondážní kolík 433 je určen k penetraci vývrtu, jenž na obr. 3 odpovídají vývrtům 351 a které se v disku 410 nacházejí za již popsanými účely nadzdvihnutí povlaku dočasného těsnění z otvoru nádoby a vystředění a stabilizace dutiny nádoby vůči čelu 431 hlavice. Sondážní kolík 433 vybíhá v dopředném směru dále než čelo 431 hlavice, aby se zajistilo provedení výše uvedených funkcí ještě před tím než čelo hlavice narazí na zadní stěnu nádoby. Hlavice dále obsahuje vnější šroubový závit 434 pro pohon hlavice směrem dopředu a dozadu podél osy. Hlavice je proti rotačnímu pohybu zajištěna pomocí vodícího zařízení ( nezobrazeno ) , které působí na spodní plochý povrch 435 nosníku 432 čela hlavice. Zařízení dále obsahuje systém motoru a převodového zařízení, který je označen obecnou vztahovou značkou s číslem 450 a který slouží k pohonu hlavice. Rotačně umístěná, ale osově stacionární pohonná matka 451 obsahuje vnitřní šroubový závit 452, který slouží ke společnému záběru s vnější šroubovým závitem 434 hlavice za účelem pohonu hlavice osovým způsobem v průběhu rotace pohonné matky. Viskózní úhlový tlumič 453 obsahuje stacionární část 454 a rotační část 455 a je spojen s pohonnou matkou 451 tak, aby mohl s touto pohonnou matkou rotovat. Pohonná matka 451 obsahuje externí převodové zuby 456, pomocí kterých je možné rotovat s pohonnou matkou. Rotačním způsobem uložené motorové pouzdro 460 obsahuje externí ozubení 461, jenž má větší průměr než pohonná matka 456. Uvnitř motorového pouzdra 460 je umístěna motorová pružina 462, který může být rotací nastavena do pracovní polohy pomocí větrací osy ( nezobrazeno ), vcházející otvorovou částí 463 motorového pouzdra 460, jenž se nachází na levé straně obrázku. Záchytné kolo 4 64 s obrubovou

prohlubní 465, určené ke spolupráci s ručním kolíkem 466 manuálně přístupného bezpečnostního vypínače 467, je pevně spojeno s motorovým pouzdrem 460, přičemž oba jsou umístěni na společné ose. Aktivační systém 470 zahrnuje spouštěcí systém ( nezobrazeno ) s aktivačním tlačítkem 471, které má dvě aktivační polohy. První aktivační poloha aktivačního tlačítka umožňuje systému 450 motoru a převodového zařízení posunovat hlavicí a pohybovat tak sondážním kolíkem 433 za účelem úplného odstranění dočasného těsnícího povlaku, aniž by však přitom došlo mezi zadní stěnou nádoby a čelem 431 hlavice. Druhá aktivační poloha aktivačního tlačítka 471 umožňuje čelu 431 hlavice dokončit jeho dopředný pohyb a vniknout do dutiny nádoby, jak je zobrazeno na obrázku. Typický pohon hlavice během procesu vypouštění kapaliny může být implementován například tak, aby hlavice urazila vzdálenost o velikost přibližně 2 mm v průběhu časového úseku o velikosti 50 ms, přičemž hloubka dutiny činí přibližně 1,5 mm.

Závěrem je ještě potřeba říci, že předložený vynález se neomezuje pouze na uvedené a popsané příklady provedení, ale může být modifikován v rámci znění přiložených patentových nároků.

Claims (6)

1 a 5 mm.

40. Přetlaková nádoba pro uchovávání a vypouštění kapaliny, která obsahuje

a) přední stěnu, obsahující nebo obklopující dutinu, jejíž tvar odpovídá tvaru otevřené nádrže;

b) otvor v přední stěně, který je uzpůsobený k vypouštění kapaliny z nádoby, přičemž uvedený otvor definuje osu nádoby;

c) volitelně těsnění otvoru, které je uzpůsobeno k dočasnému použití;

a

d) zadní stěnu, která uzavírá a utěsňuje otevřenou část přední stěny nádrže pro vymezení prostoru pro kapalinu v nádobě, přičemž zadní stěna ubíhá alespoň částečně kolmo k ose nádoby a lze ji přesouvat nebo deformovat pro vykonání pohybu směrem k otvoru pro natlakování kapaliny v nádobě;

vyznačující se tím, že ·· ·· » ♦ 9 1

Φ · · · · · • * · · · ·

- v blízkém okolí dutiny má přední stěna, kromě samotné dutiny, celkový tvar ploché nebo jednoduše zakřivené desky s v podstatě rovnoběžným nebo soustředným předním a zadním povrchem;

- alespoň část dutiny je vytvořena mezi předním a zadním

povrchem, přičemž otvor je umístěn na předním povrchu a otevřená část nádrže je umístěna zadním povrchu; ra d - zadní stěna je připevněna k zadnímu povrchu.

41. Nádoba podle nároku 40 vyznačující se některou z charakteristik podle nároků 1 až 39.

42. Přetlaková nádoba pro uchovávání a vypouštění kapaliny, která obsahuje

a) přední stěnu, obsahující nebo obklopující dutinu, jejíž tvar odpovídá tvaru otevřené nádrže;

b) otvor v přední stěně, který je uzpůsobený k vypouštění kapaliny z nádoby, přičemž uvedený otvor definuje osu nádoby;

c) volitelně těsnění otvoru, které je uzpůsobeno k ···· ··· dočasnému použití;

a

d) zadní stěnu, která uzavírá a utěsňuje otevřenou část přední stěny nádrže pro vymezení prostoru pro kapalinu v nádobě, přičemž zadní stěna ubíhá alespoň částečně kolmo k ose nádoby a lze ji přesouvat nebo deformovat pro vykonání pohybu směrem k otvoru pro natlakování kapaliny v nádobě;

vyznačující se tím, že tloušťka přední stěny se zvyšuje při pohybu stranou od osy nádoby, měřeno podél linií, které probíhají dutinu a které ubíhají kolmo k uzavřenému povrchu nádrže.

43. Nádoba podle nároku 42 vyznačující se charakteristik podle nároků 1 až 39.

některou z

44. Způsob výroby nádoby, která obsahuje kapalinu, přičemž tato nádoba obsahuje:

a) přední stěnu, obsahující nebo obklopující dutinu, jejíž tvar odpovídá tvaru otevřené nádrže;

b) otvor v přední stěně, který je uzpůsobený k vypouštění kapaliny z nádoby, přičemž uvedený otvor definuje osu nádoby;

1. Přetlaková nádoba pro uchovávání a vypouštění kapaliny, která obsahuje

a) přední stěnu, obsahující nebo obklopující dutinu, jejíž tvar odpovídá tvaru otevřené nádrže;

b) otvor v přední stěně, který je uzpůsobený k vypouštění kapaliny z nádoby, přičemž uvedený otvor definuje osu nádoby;

c) volitelně těsnění otvoru, které je uzpůsobeno k dočasnému použití;

a

d) zadní stěnu, která uzavírá a utěsňuje otevřenou část přední stěny nádrže pro vymezení prostoru pro kapalinu v nádobě, přičemž zadní stěna ubíhá alespoň částečně kolmo k ose nádoby a lze ji přesouvat nebo deformovat pro vykonání pohybu směrem k otvoru pro natlakování kapaliny v nádobě;

vyznačující se tím, že

- přední stěna je v podstatě pevná v porovnání se zadní stěnou;

podstatě zadní stěna je před natlakováním nádoby v plochá nebo v podstatě jednoduše zakřivená;

- zadní stěna je deformovatelná vytahováním pro úplné vyplnění dutiny nádoby.

2 a 10 mm.

2. Nádoba podle nároku 1 vyznačující se tím, že dutina má při pohledu ze strany zadní stěny celkově tvar konkávní prohlubně.

3. Nádoba podle nároku 1 vyznačující se tím, že dutina má při pohledu ze zadní strany malé, s výhodou však žádné podsazené části.

*·«· »4 »«*· přední stěnu, obsahující nebo obklopující dutinu, jejíž tvar odpovídá tvaru otevřené nádrže;

b)

d) otvor v přední stěně, který je uzpůsobený k vypouštění kapaliny z nádoby, přičemž uvedený otvor definuje osu nádoby;

volitelně těsnění otvoru, které je uzpůsobeno k dočasnému použití;

zadní stěnu, která uzavírá a utěsňuje otevřenou část přední stěny nádrže pro vymezení prostoru pro kapalinu v nádobě, přičemž zadní stěna ubíhá alespoň částečně kolmo k ose nádoby a lze ji přesouvat nebo deformovat pro vykonání pohybu směrem k otvoru pro natlakování kapaliny v nádobě;

vyznačující se tím, že obsahuje:

fázi natlakování nádoby pomocí pohybu zadní, stěny alespoň částečně ve směru osy a směrem k otvoru s dostatečnou rychlostí pro vypuštění kapaliny otvorem;

fázi současného elastického nebo neelastického • · · · · · • · · • · vytahování zadní stěny pro zvýšení jejího povrchu.

55. Způsob podle nároku 54 vyznačující se tím, že fáze vytahování zahrnuje fázi vytahování zadní stěny s plochým nebo jednoduše zakřiveným tvarem do podoby dvojitě zakřiveného tvaru.

56. Způsob podle nároku 54 vyznačující se tím, že fáze vytahování zahrnuje fázi deformování zadní stěny, dokud v podstatě neodpovídá tvaru dutiny.

57. Způsob podle nároku 54 vyznačující se tím, že zahrnuje fázi v podstatě vyprázdnění kapaliny z nádoby.

58. Způsob podle nároku 54 vyznačující se tím, že kapalina je vypuštěna z otvoru s rychlostí alespoň 5 m/s, s výhodou alespoň 10 m/s.

59. Způsob podle nároku 54 vyznačující se tím, že kapalina je vypuštěna v podobě kapiček s průměrem méně než přibližně 20 mikronů.

60. Způsob podle nároku 54 vyznačující se tím, že kapalina je vypuštěna v podobě koherentního proudu.

61. Způsob podle nároku 54 vyznačující se tím, že kapalina před zasažením povrchu cíle překoná vzduchem vzdálenost o velikosti ne méně než 1 cm.

• · - 58 - * Ϊ • • • · · · .*·.···: • · ' ·. » · · * · • . * · · • · · · · ·· ·♦ • · · · ♦ · · 9 0· · • 0 · • · 0 00 0 62. Způsob podle nároku 54 vyzná, čuj í ci se tím, že kapalina dopadne na oko. 63. Způsob podle nároku 54 vyznačující se tím, že kapalina zasáhne měkký povrch pro jeho alespoň částečnou

penetraci.

64. Zařízení pro vypouštění kapaliny z nádoby, která obsahuje:

a) přední stěnu, obsahující nebo obklopující dutinu, jejíž tvar odpovídá tvaru otevřené nádrže;

b) otvor v přední stěně, který je uzpůsobený k vypouštění kapaliny z nádoby, přičemž uvedený otvor definuje osu nádoby;

c) volitelně těsnění otvoru, které je uzpůsobeno k dočasnému použití;

d) zadní stěnu, která uzavírá a utěsňuje otevřenou část přední stěny nádrže pro vymezení prostoru pro kapalinu v nádobě, přičemž zadní stěna ubíhá alespoň částečně kolmo k ose nádoby a lze ji přesouvat nebo deformovat pro vykonání pohybu směrem k otvoru pro natlakování kapaliny v nádobě;

vyznačující se tím, že obsahuje:

• · · · • · · · • · • · · · ·

- pouzdro se sedlem pro nádobu, uzpůsobeným pro přijetí nádoby se vzdáleností mezi zadní stěnou a předním povrchem přední stěny alespoň 0,5 mm;

- hlavici, která je vzhledem k pouzdru umístěna ve směru pohybu v podstatě osově vůči nádobě, nacházející se v sedlu;

- pohonné zařízení, které pohání hlavici.

65. Zařízení podle nároku 64 vyznačující se tím, že nádoba, která se nachází v sedlu, vystavuje hlavici v podstatě celou část povrchu zadní stěny, který pokrývá dutinu.

66. Zařízení podle nároku 64 vyznačující se tím, že sedlo je vytvořeno pro zajištění výměny nádob v sedle.

67. Zařízení podle nároku 66 vyznačující se tím, že sedlo je v jednotce s větším počtem nádob vytvořeno pro zajištění výměny nádob pomocí sekvenčního dodávání nádob do sedla.

68. Zařízení podle nároku 67 vyznačující se tím, že sedlo obsahuje stopu, ve které je možné dodávat nádoby.

69. Zařízení podle nároku 67 vyznačující se tím, že sedlo ·· ···* je vytvořeno pro sekvenční dodávání nádob pomocí rotace jednotky s větším počtem nádob, u které jsou nádoby rozmístěny v kruhu.

70. Zařízení podle nároku 64 vyznačující se tím, že obsahuje vodící zařízení pro zajištění správné vzájemné polohy hlavice a dutiny nádoby.

71. Zařízení podle nároku 70 vyznačující se tím, že vodící zařízení obsahuje uvolnitelný zámek mezi nádobou a pouzdrem nebo sedlem.

72. Zařízení podle nároku 70 . vyznačující zařízení obsahuje uvolnitelný zámek hlavicí.

se tím, mezi že vodící nádobou a

73. Zařízení podle nároku 72 zamykací zařízení obsahuje prvek, se pohne ve směru pohybu hlavice.

vyznačující který uzamkne se tím, že nádobu, když

74. Zařízení podle nároku 64 vyznačující se tím, že hlavice obsahuje čelo hlavice a píst hlavice.

75. Zařízení podle nároku 74 vyznačující se tím, že přední část čela hlavice v podstatě odpovídá dutině nádoby.

76. Zařízení podle nároku 74 vyznačující se tím, že alespoň přední část čela hlavice je vyrobena z měkkého materiálu, který lze přizpůsobit tvaru dutiny nádoby.

• ♦ • · · · · pohonné

77. Zařízení podle nároku 74 vyznačující se tím, že zařízení je vytvořeno pro přemisťování pístu hlavice.

78. Zařízení podle nároku 64 zařízení obsahuje elektrické

79. Zařízení podle nároku 64 zařízení obsahuje mechanické vyznačující se tím, že pohonné zařízení pro pohon hlavice.

vyznačující se tím, že pohonné zařízení pro pohon hlavice.

80. Zařízení podle nároku 79 vyznačující se tím, že mechanické zařízení obsahuje alespoň jednu pružinu pro uchovávání energie.

81. Zařízení podle nároku 64 vyznačující se tím, že pohonné zařízení obsahuje převodové zařízení, zahrnující alespoň jedno zařízení pro transformaci pohonné síly.

82. Zařízení podle nároku 81 vyznačující se tím, že převodové zařízení obsahuje uspořádání šroubu a matky.

83. Zařízení podle nároku 64 vyznačující se tím, že obsahuje tlumič pro ovlivňování pohybu hlavice.

84. Zařízení podle nároku 64 vyznačující se tím, že obsahuje zařízení na odstranění těsnění pro proražení nebo odstranění těsnění na otvoru nádoby.

85. Zařízení podle nároku 84 vyznačující se tím, že zařízení je umístěno v zadní části nádoby, nacházející se v sedle, a je vytvořeno pro dopředný pohyb během odstraňování • · • « · · a · · · a a > a · ¹ »« «« těsnění.

86. Zařízení podle nároku 85 vyznačující se tím, že zařízení prochází skrze nebo podél přední stěny během svého dopředného pohybu pro záběr s těsněním.

87. Zařízení podle nároku 86 vyznačující se tím, že zařízení a nádoba spolupracují jako vodící zařízení pro zajištění správné vzájemné polohy mezi hlavicí a dutinou nádoby.

88. Zařízení podle nároku 85 vyznačující se tím, že zařízení je spojeno s hlavicí pro běžný společný pohyb.

89. Zařízení podle nároku 88 vyznačující se tím, že zařízení je spojeno s hlavicí pro zasažení těsnění před tím, než hlavice zasáhne nádobu.

90. Zařízení podle nároku 64 vyznačující se tím, že nádoba je nádoba podle některého z nároků 1 až 39.

91. Zařízení podle nároku 64 vyznačující se tím, že je vytvořeno pro umožnění vypuštění kapaliny podle některého z nároků 54 až 63.

92. Souprava nebo sestava vyznačující se tím, že obsahuje

a) nádobu podle některého z nároků 1 až 39;

4·«· · ·· t· ·· ··<<

• 4 ···· • 4 ···· » 4 4 «

44 44 »44 4 4 4 4«

c)

d) volitelně těsnění otvoru, které je uzpůsobeno k dočasnému použití;

zadní stěnu, která uzavírá a utěsňuje otevřenou část přední stěny nádrže pro vymezení prostoru pro kapalinu v nádobě, přičemž zadní stěna ubíhá alespoň částečně kolmo k ose nádoby a lze ji přesouvat nebo deformovat pro vykonání pohybu směrem k otvoru pro natlakování kapaliny v nádobě;

vyznačující se tím, že obsahuje fáze:

- vytvoření přední stěny s dutinou v podobě nádrže s otvorem, který spojuje nádrž s předním povrchem přední stěny;

- zavedení kapaliny do dutiny nádrže;

připevnění a přilnutí plochého nebo jednoduše zakřiveného povlaku zadní stěny k otevřené části dutiny nádrže pro uzavření kapaliny v nádobě.

45. Způsob podle nároku 44 vyznačující se tím, že zahrnuje fázi vytvoření přední stěny s dutinou a otvorem pomocí ·>» «·«· «♦ ···· • · · · • · · · • · · ·· · · « · . · · · · · «··· · ·· ·· injekčního odlévání.

46. Způsob podle nároku 44 vyznačující se tím, že fázi přilnutí povlaku zadní stěny pomocí svařování.

47. Způsob podle nároku 46 vyznačující se tím, že fázi svařování pomocí tepelného svařování.

48. Způsob podle nároku 44 vyznačující se tím, že fázi přilnutí plochého nebo jednoduše zakřiveného povlaku přes otvor.

49. Způsob podle nároku 44 vyznačující se tím, že zahrnuje fázi vytvoření přední stěny s více než jednou dutinou.

50. Způsob podle nároku 49 vyznačující se tím, že zahrnuje fázi přilnutí povlaku zadní stěny přes více než jednu dutinu.

51. Způsob podle nároku 49 vyznačující se tím, že zahrnuje fázi přilnutí plochého nebo jednoduše zakřiveného povlaku přes více než jednu dutinu.

52. Způsob podle nároku 44 vyznačující se tím, že nádoba obsahuje některou z charakteristik podle nároků 1 až 39.

53. Nádoba obsahující kapalinu vyznačující se tím, že je vyrobena podle způsobu podle některého z nároků 44 až 53.

zahrnuj e zahrnuj e zahrnuj e těsnícího

54. Způsob vypouštění kapaliny z nádoby, která obsahuje:

·» »· · * · ** X ϊί*ί ·» *·♦ * * * _a « « · ♦ · · · · · . · ···»···

4. Nádoba podle nároku 1 vyznačující se tím, že přední stěna má zhruba konstantní tloušťku, měřeno kolmo na povrch dutiny směrem k přední stěně.

5. Nádoba podle nároku 1 vyznačující se tím, že tloušťka přední stěny se zvětšuje při pohybu směrem od osy, měřeno kolmo na povrch dutiny směrem k přední stěně.

6. Nádoba podle nároku 1 vyznačující se tím, že přední povrch přední stěny je alespoň v oblasti okolo otvoru v podstatě plochý nebo v podstatě jednoduše zakřivený.

7. Nádoba podle nároku 1 vyznačující se tím, že zadní • · · * povrch přední stěny je alespoň v oblasti okolo dutiny v podstatě plochý nebo v podstatě jednoduše zakřivený.

8. Nádoba podle nároku 1 vyznačující se tím, že přední a zadní povrchy přední stěny jsou v sousedství dutiny, ovšem bez ohledu na dutinu a otvor samotné, v podstatě rovnoběžné nebo soustředné.

9. Nádoba podle nároku 8 vyznačující se tím, že přední stěna má celkový tvar části desky nebo válce.

10. Nádoba podle nároku 1 vyznačující se tím, že otvorové potrubí má řez, který má jednu z následujících vlastností: zhruba konstantní, zhruba konvergentní, zhruba divergující nebo jejich kombinace.

11. Nádoba podle nároku 1 vyznačující se tím, že otvor je navržen pro podporu atomizace kapaliny.

12. Nádoba podle nároku 1 vyznačující se tím, že otvor je navržen pro podporu tvarování koherentního lineárního proudu kapaliny.

13. Nádoba podle nároku 1 vyznačující se tím, že přední strana přední stěny obsahuje okolo otvoru vyříznutou oblast.

14. Nádoba podle nároku 1 vyznačující se tím, že nádoba je spojena s alespoň jednou jinou nádobou pro vytvoření vícenásobné nádobové jednotky.

• · · * • · vyznačující se tím, že povrch se nachází ve stejné ploché nebo

15. Nádoba podle nároku 14 přední stěny několika nádob jednoduše zakřivené rovině.

16. Nádoba podle nároku 15 vyznačující se tím, že povrchy přední stěny několika nádob jsou zakryty jedním listem materiálu. 17. Nádoba podle nároku 14 vyznačující se tím, že povrch

zadní stěny několika nádob se nachází ve stejné ploché nebo jednoduše zakřivené rovině.

18. Nádoba podle nároku 17 vyznačující se tím, že povrchy zadní stěny několika nádob jsou pokryty jedním listem materiálu.

19. Nádoba podle nároku 14 vyznačující se tím, že je v podstatě pevná a samonosná struktura.

j ednotka

20. Nádoba podle nároku 19 vyznačující se tím, obsahuje rozšířenou strukturu přední stěny, vytvořeno několik dutin s otvory pro vytvoření nádob.

že jednotka ve které je vícená-sobných

21. Nádoba podle nároku 20 vyznačující se tím, že přední a zadní povrchy struktury přední stěny jsou v blízkosti dutiny v podstatě rovnoběžné, bez ohledu na dutiny a otvory jako takové, pro vytvoření obecné rovinného tvaru.

0·0· ♦ · 0 0 0 * ,·^: / Π.·:·:: / · _ Τ - Α · « 0 · 0 0 0·

22. Nádoba podle nároku 21 vyznačující se tím, že struktura přední stěny má celkový tvar v podobě disku.

23. Nádoba podle nároku 22 vyznačující se tím, že některé nádoby jsou umístěny podél alespoň jednoho kruhu, který je soustředný s obvodem disku.

24. Nádoba podle nároku 20 vyznačující se tím, že přední a zadní povrchy struktury přední stěny jsou v podstatě jednoduše zakřivené a soustředné v blízkosti dutiny, bez ohledu na dutiny a otvory jako takové.

25. Nádoba podle nároku 24 vyznačující se tím, že struktura přední stěny má celkově tvar celého nebo částečného válce.

26. Nádoba podle nároku 25 vyznačující se tím, že některé nádoby jsou na povrchu válce rozmístěny ve dvou dimenzích.

27. Nádoba podle nároku 1 vyznačující se tím, že zadní stěna je spojitě nebo nespojitě složena.

28. Nádoba podle nároku 1 vyznačující se tím, že zadní stěna má v podstatě stejný celkový tvar jako zadní povrch přední stěny.

29. Nádoba podle nároku 1 vyznačující se tím, že konstrukční uspořádání zadní stěny je navrženo pro elastické deformování.

30. Nádoba podle nároku 1 vyznačující se tím, že konstrukční uspořádání zadní stěny je navrženo pro neelastické nebo trvalé deformování.

31. Nádoba podle nároku 1 stěna obsahuje laminát. vyznáčující se tím, že zadní 32. Nádoba podle nároku 1 stěna obsahuje kovovou vrstvu. vyznačující se tím, že zadní 33. Nádoba podle nároku 1 vyznačující se je vytvořeno dočasné těsnění. tím, že přes otvor 34. Nádoba podle nároku 33 lze prorazit nebo odstranit. vyznačující se tím, že těsnění 35. Nádoba podle nároku 33 obsahuje plochý nebo jednoduše vyznačující se tím, zakřivený list. že těsnění 36. Nádoba podle nároku 1 vyznačující se tím, že objem

kapaliny je méně než 25 mikrolitrů, s výhodou méně než 15 a nejvýhodněji méně než 10 mikrolitrů.

37. Nádoba podle nároku 1 vyznačující se tím, že průměr otvoru je mezi 10 a 1000 mikrony, s výhodou mezi 20 a 800 mikrony.

38. Nádoba podle nároku 1 vyznačující se tím, že tloušťka přední stěny se pohybuje mezi 0,5 a 10 mm, s výhodou mezí ·· ♦··· • ·

39. Nádoba podle nároku 1 vyznačující se tím, že maximální průměr dutiny je přibližně 1 až 20 mm, s výhodou mezi

6 ·· · • · · • · · • * • · • · • · · « *

b) zařízení s hlavicí pro přemístění nebo deformaci zadní stěny nádoby pro natlakování kapaliny nádoby.