CZ20021313A3 - Sekvence RNA se samoątěpící schopností a způsob řízení produkce proteinu pomocí takové RNA - Google Patents

Sekvence RNA se samoątěpící schopností a způsob řízení produkce proteinu pomocí takové RNA Download PDF

Info

Publication number
CZ20021313A3
CZ20021313A3 CZ20021313A CZ20021313A CZ20021313A3 CZ 20021313 A3 CZ20021313 A3 CZ 20021313A3 CZ 20021313 A CZ20021313 A CZ 20021313A CZ 20021313 A CZ20021313 A CZ 20021313A CZ 20021313 A3 CZ20021313 A3 CZ 20021313A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
ligand
gene
rna
self
molecules
Prior art date
Application number
CZ20021313A
Other languages
English (en)
Inventor
Nicolas Piganeau
Michael Famulok
Vincent Thuillier
Original Assignee
Aventis Pharma S. A.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Aventis Pharma S. A. filed Critical Aventis Pharma S. A.
Publication of CZ20021313A3 publication Critical patent/CZ20021313A3/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C12BIOCHEMISTRY; BEER; SPIRITS; WINE; VINEGAR; MICROBIOLOGY; ENZYMOLOGY; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING
    • C12NMICROORGANISMS OR ENZYMES; COMPOSITIONS THEREOF; PROPAGATING, PRESERVING, OR MAINTAINING MICROORGANISMS; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING; CULTURE MEDIA
    • C12N15/00Mutation or genetic engineering; DNA or RNA concerning genetic engineering, vectors, e.g. plasmids, or their isolation, preparation or purification; Use of hosts therefor
    • C12N15/09Recombinant DNA-technology
    • C12N15/63Introduction of foreign genetic material using vectors; Vectors; Use of hosts therefor; Regulation of expression
    • C12N15/67General methods for enhancing the expression
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61PSPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P43/00Drugs for specific purposes, not provided for in groups A61P1/00-A61P41/00
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C12BIOCHEMISTRY; BEER; SPIRITS; WINE; VINEGAR; MICROBIOLOGY; ENZYMOLOGY; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING
    • C12NMICROORGANISMS OR ENZYMES; COMPOSITIONS THEREOF; PROPAGATING, PRESERVING, OR MAINTAINING MICROORGANISMS; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING; CULTURE MEDIA
    • C12N15/00Mutation or genetic engineering; DNA or RNA concerning genetic engineering, vectors, e.g. plasmids, or their isolation, preparation or purification; Use of hosts therefor
    • C12N15/09Recombinant DNA-technology
    • C12N15/10Processes for the isolation, preparation or purification of DNA or RNA
    • C12N15/1034Isolating an individual clone by screening libraries
    • C12N15/1048SELEX
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C12BIOCHEMISTRY; BEER; SPIRITS; WINE; VINEGAR; MICROBIOLOGY; ENZYMOLOGY; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING
    • C12NMICROORGANISMS OR ENZYMES; COMPOSITIONS THEREOF; PROPAGATING, PRESERVING, OR MAINTAINING MICROORGANISMS; MUTATION OR GENETIC ENGINEERING; CULTURE MEDIA
    • C12N15/00Mutation or genetic engineering; DNA or RNA concerning genetic engineering, vectors, e.g. plasmids, or their isolation, preparation or purification; Use of hosts therefor
    • C12N15/09Recombinant DNA-technology
    • C12N15/63Introduction of foreign genetic material using vectors; Vectors; Use of hosts therefor; Regulation of expression

Landscapes

  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Genetics & Genomics (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Bioinformatics & Cheminformatics (AREA)
  • Wood Science & Technology (AREA)
  • Zoology (AREA)
  • Biomedical Technology (AREA)
  • General Engineering & Computer Science (AREA)
  • Biotechnology (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Plant Pathology (AREA)
  • Biophysics (AREA)
  • Biochemistry (AREA)
  • Microbiology (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Molecular Biology (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Pharmacology & Pharmacy (AREA)
  • Nuclear Medicine, Radiotherapy & Molecular Imaging (AREA)
  • Public Health (AREA)
  • Veterinary Medicine (AREA)
  • Crystallography & Structural Chemistry (AREA)
  • Animal Behavior & Ethology (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Bioinformatics & Computational Biology (AREA)
  • Medicines That Contain Protein Lipid Enzymes And Other Medicines (AREA)
  • Preparation Of Compounds By Using Micro-Organisms (AREA)
  • Pharmaceuticals Containing Other Organic And Inorganic Compounds (AREA)
  • Micro-Organisms Or Cultivation Processes Thereof (AREA)
  • Medicines Containing Material From Animals Or Micro-Organisms (AREA)

Description

Oblast techniky
Předkládaný vynález se týká řízení syntézy proteinu (aktivací či represí) z určité sekvence mRNA, a to vložením sekvence, udělující transkribované RNA podmínečnou samoštěpící schopnost, do netranslatované oblasti (UTR) genu.
Dosavadní stav techniky
Proteosyntéza in vivo je řízena na několika úrovních. První úrovní je transkripce genu poskytující nesestřiženou pre-messengerRNA (pre-mRNA). Rychlost iniciace transkripce jakož i elongace transkriptu je přísně fyziologicky kontrolována základním transkripčním aparátem. Další úrovní je sestřih pre-mRNA na zralou mRNA. Kroky alternativního sestřihu mohou probíhat tkáňově specificky či pod hormonální kontrolou, takže aktivní protein je syntetizován v omezených typech tkání či v jistém fyziologickém prostředí. Dalšími úrovněmi řízení jsou obrat mRNA a schopnost mRNA být translatována na protein. Řízení proteosyntézy léčivy může tedy být teoreticky ovlivněno na každé z vyjmenovaných úrovní.
Léčivo může řídit expresi cílového genu v rámci genomu pozměněním rozsahu syntézy RNA. Toho může být dosaženo látkami, které se váží na DNA s vysokou afinitou a sekvenční specifitou, a tak kompetují s transkripčními faktory nezbytnými pro transkripci cílového genu. Takovými látkami mohou být oligonukleotidy tvořící trojitou šroubovici • · et al., Ciba Found Symp. nukleové kyseliny (Pooga, (1998) 16(9):857-61) či (1997) 209:94-106),
M. et al. ; Nat. pyrolimidazolpolyamidy (C. Helene peptidové Biotechnol (Dickinson, L.A 95(22) :12890-5) . transkripčních et al.; Proč Nati Acad Sci U S A. (1998); Lze toho též dosáhnout pomocí xenogenních faktorů, které se specificky vážou na promotorovou oblast genu a které jsou aktivovány po navázání molekuly induktoru (Allgood, V.E. et al.; Annual Reports in Medicinal Chemistry (1997) 32: 231-239). Léčivy schopnými aktivovat xenogenní transkripční faktory jsou antibiotika, analoga estrogenu a imunosupresory.
Snížené produkce proteinu lze dosáhnout zvýšením obratu mRNA (tj. snížením poločasu rozpadu). „Antisense (antiparalelní, tj . proti smyslu transkripce) oligonukleotidy nasedají na cílovou RNA, což může vyvolat její štěpení RNázou H; může to také zabránit její translaci či vyvolat její rychlejší degradaci narušením její sekundární struktury (Kumar, M. et al.; Microbiol Mol Biol Rev. (1998) 62(4):141534) . Naproti tomu ribozymy nasedají na cílovou RNA a štěpí ji (Foster, A.C. & Altman, S.; Science (1990) 249:783-6). Ribozymy představují typické molekuly RNA vykazující katalytickou aktivitu podobnou enzymům a spojovanou obvykle se štěpením, sestřihem či ligací sekvencí nukleových kyselin. Typickými substráty pro katalyticky aktivní ribozymy jsou molekuly RNA, i když ribozymy mohou katalyzovat i reakce, v nichž jako substráty slouží molekuly DNA. Přirozeně se vyskytující ribozymy, které jsou aktivní uvnitř buněk, působí intramolekulárně (cis), katalýzují pouze jedinou obratovou reakci a obvykle jsou během této reakce samy pozměněny (Cech, T.R.; Biosci Rep. 1990; 10(3):239-61). Ribozymy vsak také mohou být připraveny tak, aby mohly působit intermolekulárně [trans), tj . skutečně katalytickým způsobem, s obratem vyšším ·· ·· • · · · · • · · · · · · • · · · · · · • ·· ······· · než jedna a aniž by byly samy modifikovány. V ribozymu lze rozlišit dvě oddělené oblasti: vazebnou oblast, která uděluje ribozymu jeho specificitu danou hybridizaci se specifickou sekvenci nukleové kyseliny, a katalytickou ribozym vybavuje jeho štěpící, ligační aktivitou.
Řízení produkce proteinu ze specifického cílového genu uvnitř genomu léčivem lze dosáhnout kontrolou translace mRNA na protein. Řízení genové exprese využívající interakce specifické RNA vázající ligand (aptameru) s jí rozpoznávajícím ligandem publikovali Werstuck, G. & Green, M.R.; Science (1998) 282, 296-298. Translace mRNA je v tomto případě inhibována léčivem, které se váže v blízkosti čepičkové (cap) struktury na 5-''konci dané mRNA. Přítomnost léčiva uvnitř buňky zabraňuje v tomto provedení produkci proteinu.
Řízení genové exprese a produkce proteinů je výhodné pro oblast genové terapie a DNA vakcín. Je určeno k předcházení nepříznivým vedlejším účinkům a k vyladění hladiny exprese na účinné léčebné rozmezí. Využití výše zmíněných systémů k řízení genové exprese v genové terapii však naráží na základní překážky. Léčiva vázající DNA, stejně jako „antisense a ribozymové oligonukleotidy jsou těžko biologicky dostupné a ve tkáních i tělesných tekutinách jsou snadno degradovány nukleázami či proteázami. Xenogenní transkripční faktory mohou vyvolat cytotoxickou imunitní odpověď, která zničí buňky exprimující transgen, a tím je léčba či vakcinace oslabena (S. K. Tripathy et al., Nátuře Medicine (1996) 2, 545-550). Navíc léčivy aktivujícími xenogenní transkripční faktory jsou antibiotika, analoga estrogenů či imunosupresory. Nejsou to sama o sobě terapeutika pro genovou léčbu a mohou mít nežádoucí vedlejší účinky. Pro danou terapii by proto bylo výhodné vybrat indukující léčivo, jež by bylo přinejmenším oblast, která a sestřihovou • · · · · · · · ·· • · · · · 4 · ···· • · · · · · ·· · • « ·· ······« · · • · ··· · · « ··· ···· ·· · ·· ···· neškodné. Dalším nedostatkem je požadavek na velký klonovací prostor ve vektorech potřebný k umístění kontrolních sekvencí a genů kódujících transkripční faktory. Je tedy vysoce výhodné
i) nevyužívat pro řízení genové exprese xenogenní proteiny a ii) vybrat indukující léčivo odpovídající danému terapeutickému záměru.
Řízení genové exprese a produkce proteinů je výhodné i pro oblast funční genomiky, transgenních rostlin a transgenních zvířat. Podmíněná exprese genu v tkáňové kultuře nebo v celé rostlině či zvířeti a srovnání fenotypu s expresí genu či bez ní umožňuje určit funkci daného genu. Nevýhody přepínání genové exprese založeného na využití xenogenních transkripčních faktorů jsou dvojí: i) exprese cílového genu a translace mRNA přestávají být pod kontrolou endogenních fyziologických stimulů a ii) indukující léčivo ovlivňuje fyziologii buněk. Je proto vysoce výhodné i) udržovat transgen pod kontrolou jeho endogenního transkripčního promotoru, jakož i zachovat tytéž translační kontrolní sekvence v dané mRNA a ii) vybrat takové indukující léčivo, které nezasahuje do buněčné fyziologie.
Předkládaný vynález představuje výhodné využití výše popsaných jevů.
Podstata vynálezu
Definice
Gen:
Jakákoli molekula nukleové kyseliny kódující biologický produkt, tj. RNA, protein, polypeptid či peptid. V kontextu předkládaného vynálezu pojem gen tedy zahrnuje genomovou DNA
či polosyntetické DNA. Podle geny konkrétné představovat kódující biologický produkt, (gDNA), cDNA nebo syntetické předkládaného vynálezu mohou jakoukoli nukleovou kyselinu která obsahuje jednu či více přirozeně se vyskytujících nebo uměle vložených netranslatovaných oblastí.
Netranslatovaná oblast (UTR) genu:
Sekvence DNA genu, která je transkribována na RNA, ale která není translatována na protein. Oblast UTR se může nacházet před 5-koncem kódující oblasti (5-UTR), za 3'-koncem kódující oblasti (3'-UTR), nebo to může být intron vložený do kódující oblasti.
Netranslatovaná oblast pre-mRNA:
Sekvence pre-mRNA, která není translatována na protein.
UTR se může nacházet před 5-koncem (5Z-UTR), za 3-koncem kódující oblasti (3'-UTR), nebo to může být intron vložený do kódující oblasti.
Ligand:
Ligandem může být molekula nukleové kyseliny, protein, polysacharid či cukr, nebo organická či anorganická molekula, která interaguje se sekvencí samoštěpící RNA a buď inhibuje nebo stimuluje samoštěpení.
Předkládaný vynález poskytuje způsoby a kompozice určené k řízení produkce proteinů v buňce. Tento vynález poskytuje zejména způsoby a kompozice k řízení produkce proteinů pomocí určitých sekvencí nukleových kyselin vložených nejméně do jedné oblasti UTR genu, které molekulám RNA transkribovaným z daného genu udělují samoštěpící schopnost závislou na • Φ φ ·· ·· ·· · · φφφ φ « « · φ φ ΦΦΦΦ φ φ φ • · φφ φφφφφφφ φ φ • φ φφφ φφφ φφφ ΦΦΦΦ φφ φ φφ ΦΦΦΦ ligandu (ligand-dependentní). Dané pre-mRNA či mRNA tedy mohou podléhat samoštěpení, které lze regulovat prostřednictvím přítomnosti či nepřítomnosti ligandu. Štěpení řízené ligandem umožňuje řídit produkci proteinu tímto ligandem (obr. 1).
Tento způsob je výhodný tehdy, kdy je gen transfekován do kultivovaných buněk nebo vpraven do živých zvířat a je třeba řídit jeho expresi. Množství proteinu syntetizovaného v buňce je úměrné množství jeho mRNA a závisí na účinnosti translace této mRNA na protein. Dvě struktury mRNA jsou rozhodující pro její účinnou translaci na proteiny (Gallie, R.; Genes & Dev. (1991) 5: 2108-2116) a pro její stabilitu (Beelman, C.A. &
Parker, R. ; Cell (1995) 81: 179-183): struktura čepičky na
5'-konci a sekvence póly(A) na 3'-konci. Z obr. 2A je patrno, že exprese genu pro luciferázu může být řízena odstraněním buď póly(A) z 3'-konce nebo čepičky z 5'-konce mRNA. Vložení aktivní sekvence nukleové kyseliny popsané v tomto vynálezu do oblasti 5'- či 3'-UTR reportérového genu způsobuje štěpení transkribované RNA a tím postupné odstranění čepičky z 5'-konce a póly(A) z 3'-konce. Aktivní sekvence nukleové kyseliny v obou z těchto oblastí snižuje produkci luciferázového proteinu, zatímco přítomnost neaktivní sekvence nukleové kyseliny v těchto oblastech genovou expresi neovlivňuj e.
Tento vynález může být využit k řízení produkce v podstatě všech typů proteinů, v podstatě ve všech typech buněk, in vitro, ex vivo i in vivo.
Prvním konkrétním předmětem předkládaného vynálezu je modifikovaný gen kódující protein, polypeptid či peptid, přičemž tento modifikovaný gen obsahuje sekvenci nukleové kyseliny, vloženou do netranslatované oblasti (UTR) tohoto ·» genu a udělující molekule RNA transkribované z daného genu ligand-dependentní samoštěpící schopnost.
Jak bylo řečeno výše, modifikovaným genem může být DNA, cDNA či syntetická DNA. Modifikovaný gen genomova obsahuje alespoň jednu oblast UTR, která se v něm buď přirozeně vyskytuje, nebo do něj byla uměle vložena. Tak např. pokud jde o molekulu gDNA, gen obsahuje přirozeně se vyskytující oblasti UTR jako 5'-UTR, introny či 3'-UTR. Pokud se genem míní cDNA nebo molekula, oblasti UTR, jako syntetická (či polosyntetická) např. introny, do ní mohou být vloženy. Navíc, i když gen obsahuje přirozené oblasti UTR, lze do něj vložit další oblasti UTR, a to buď nově přidat nebo nahradit ty, které již obsahuje. Modifikovaný gen může dále obsahovat transkripční promotor k řízení transkripce kódující oblasti na pre-mRNA. Gen může navíc být součástí vektoru, a to ve formě plasmidu, viru, kosmidu, fága, umělého chromozomu apod. Modifikovaný gen může kódovat jakýkoli typ proteinu, polypeptidu či peptidů, včetně lidských proteinů, polypeptidů či peptidů lidského, jiného savčího, virového či bakteriálního původu, nebo případně jejich derivátů. Kódovaný biologický produkt může vykazovat terapeutickou či profylaktickou aktivitu a může také představovat např. markerovou molekulu.
Jak bylo řečeno výše, modifikovaný gen v předkládaném vynálezu obsahuje nejméně jednu určitou sekvenci nukleové kyseliny vloženou do oblasti UTR daného genu. Touto oblastí UTR může být 5'-UTR, 3'-UTR nebo intron. Ačkoli vložení jediné kopie sekvence nukleové kyseliny do vynálezu stačí zajistit řízení v konkrétních provedeních může modifikovaný gen obsahovat několik kopií takové sekvence nukleové kyseliny vložených do různých UTR nebo do různých míst UTR, nebo různé sekvence genu v předkládaném produkce proteinu, ·· φ φ φ φφφφ φ φ φ φ φφφφ nukleové kyseliny vložené do různých UTR či do různých míst UTR.
V jednom provedení vynálezu je samoštěpení sekvence RNA vložené do oblasti UTR v pre-mRNA inhibováno ligandem. To znamená, že v nepřítomnosti ligandu se pre-mRNA či mRNA štěpí a produkce proteinu je snížena; daná pre-mRNA či mRNA není za přítomnosti ligandu štěpena a produkce proteinu je obnovena.
Určitý modifikovaný gen v tomto vynálezu tedy obsahuje sekvenci nukleové kyseliny, která uděluje RNA transkribované z daného genu ligandem-inhibovnaou samoštěpící schopnost.
V dalším provedení je samoštěpení sekvence RNA vložené do oblasti UTR na pre-mRNA aktivováno ligandem. To znamená, že pre-mRNA nebo mRNA se v přítomnosti ligandu štěpí a produkce proteinu je potlačena; v nepřítomnosti ligandu se pre-mRNA či mRNA neštěpí a produkce proteinu je obnovena.
Další určitý modifikovaný gen v předkládaném vynálezu obsahuje sekvenci nukleové kyseliny, která uděluje RNA transkribované z daného genu ligandem-aktivovanou samoštěpící schopnost.
Předkládaný vynález se také týká způsobu modifikace genu, zahrnující vložení sekvence nukleové kyseliny, která uděluje RNA transkribované z daného genu ligand-dependentní samoštěpící schopnost, oblasti zmíněného genu. Nukleová kyselina do alespoň jedné netranslatované muže být vložena do různých míst sekvence UTR. Pokud jde o 5'-UTR či 3'-UTR, vložení lze provést v různých místech, která v zásadě neovlivní transkripci DNA na pre-mRNA. Taková místa lze určit analýzou sekvence UTR a využitím restrikčních míst, která jsou zde přítomna nebo vytvořena uměle. Vložení lze také provést rekombinací, mutagenezí apod. Pokud jde o introny, pro jejich vložení lze použít jakékoli místo, které neovlivní • * « · transkripci . kyseliny v sekvencích,
Jelikož účinnost samoštěpení sekvence nukleové UTR může záviset na okolních nukleotidových je výhodnější využít počítačové programy jako
RNAfold (Zuker, M.; Methods Mol Biol (1994) 25:267-94), které předpovídají nejstabilnější konformace, a odhadnout, zda se sekvence nukleové kyseliny po vložení do konkrétního místa UTR poskládá do produktivní konformace. Vlivem okolních sekvencí se daná sekvence nukleové kyseliny skutečně může poskládat odlišným způsobem, čímž získá neaktivní či ligandindependentní konformaci (Stage-Zimmermann, T.K. RNA (1998) 4:875-889). V závislosti na výše popsaných metodologiích lze pro vložení sekvence nukleové kyseliny do oblasti UTR vybrat různá místa.
Konkrétní sekvencí nukleové kyseliny použitou v předkládaném vynálezu k řízení produkce může být jakákoli sekvence nukleové kyseliny kódující RNA s ligand-dependentní samoštěpící schopností. Délka této sekvence nukleové kyseliny může být různá v závislosti na její povaze a původu. Obvykle tato sekvence nukleové kyseliny přestavuje 10 až 500 párů baží, optimální je méně než 300 párů baží. Typickým příkladem takové nukleové kyseliny je sekvence o 20 až 200 párech baží.
Nukleová kyselina může být různého původu. Zejména může být odvozena od přirozeně se vyskytujících samoštěpících sekvencí RNA. Z tohoto hlediska je možno najít sekvence DNA, jejichž transkripty RNA vykazují samoštěpící aktivitu, o které je známo, že ji ovlivňují různé ligandy jako např. tzv. „hammerhead ribozymy, ribozymy viru hepatitidy delta, ribozym Neurospora VS, vlásenkové ribozymy, intron skupiny I, intron skupiny II a RNáza P (Clouet-ďOrval, B. et al.; Biochemistry (1995) 34: 11186-90; Olivě, J.E. et al., EMBO J. (1995) 14: 3247-51; Rogers, J. et al.; J.Mol.Biol. (1996) 259: 916-25).
9« 99 «9 9
Λ »
9 9 •»999 9 9
9
Tyto sekvence mohou být připraveny uměle a využity podle předkládaného vynálezu. Zejména DNA kódující RNA tohoto typu (nebo jejich funkční deriváty) mohou být připraveny konvenčními technikami a využity pro modifikaci genu podle předkládaného vynálezu.
Lze také vybrat jakékoli sekvence DNA, jejichž transkripty RNA vykazují samoštěpící aktivitu, a inhibitory samoštěpení mohou být identifikovány v knihovnách sloučenin.
Ve výhodném provedení tohoto vynálezu je však nejprve vybrán vhodný ligand a poté jsou in vitro připraveny sekvence DNA, jejichž transkripty RNA mají ligand-dependentní samoštěpící schopnost. Z tohoto hlediska podávaný vynález popisuje konkrétní způsob, kterého lze využít k přípravě umělých, přirozeně se nevyskytujících ligand-dependentních samoštěpících RNA a jejich kódujících DNA. Tyto umělé, přirozeně se nevyskytující ligand-dependentní RNA se nazývají aptazymy a jsou dalším předmětem předkládaného vynálezu.
V určitém provedení tohoto vynálezu tedy představuje sekvenci nukleové kyseliny uměle syntetizovaná DNA kódující aptazym. Tento aptazym lze získat evolucí a selekcí in vitro popsanými níže.
Příprava aptazymu
Způsobem popsaným v předkládaném vynálezu lze nejprve vybrat ligand a poté připravit odpovídající aktivovaný nebo inhibovaný aptazym.
Výběr ligandu
Ligandem může být molekula nukleové kyseliny, protein, polysacharid či cukr, nebo organická či anorganická molekula. Povaha ligandu může být vybrána tak, aby byl dodáván exogenně,
4» « «4 44 » 4» 4¼ • · 4 * 4 4 4 · • · · · · 4 φ · «
44·· 44·· 4 4 4 4 •4 444 444
4 4 4 4 4 4 »4 A f * 4 Γ 4 4 takže to může být nějaká netoxická molekula nebo léčivo, které snadno vstupuje alespoň do buněk transfekovaných transgenem. Může být též navržen zcela endogenní systém, v němž řídícím ligandem bude molekula (např. nějaký malý metabolit či makromolekula) přítomná uvnitř cílové buňky. V tomto případě může být ligandem molekula přítomná uvnitř populace cílových buněk a v zásadě chybějící (či přítomná v nízké koncentraci) v jiných buněčných populacích, čímž je zajištěna tkáňová selektivita jeho exprese. Ligandem může být zejména molekula přítomná v cílové buněčné populaci, která je v přímém či nepřímém vztahu k patologickému jevu nebo stavu, jenž má být korigován, a v zásadě nepřítomná v buňkách či tkáních, jež tímto patologickým stavem nejsou postiženy. Aktivita liganddependentní samoštěpící nukleové kyseliny je pak závislá na její vazbě k danému metabolitu či makromolekule. Je-li liganddependentní samoštěpící nukleová kyselina inaktivována daným metabolitem či makromolekulou (např. patogenním proteinem), tj. neštěpí-li se v jeho přítomnosti, exprese genu je pak omezena na buňky, které exprimují metabolitu či makromolekuly, tj . na populaci (mezi příklady takových molekuly p53, aktivované onkogeny apod.). Dalšími příklady potenciálních ligandů jsou antibiotika (např. doxycyklin, pefloxacin aj.), molekuly aplikované lidským jedincům (jako léčiva, adjuvans, substituenty apod.) nebo např. jakékoli molekuly, jejichž užití by nebylo pro lidské jedince škodlivé. Daný proces vyžaduje vysokou specificitu molekulového rozpoznávání mezi aptazymem a ligandem. Takové specificity může být v zásadě dosaženo užitím aptamerů nukleových kyselin (Famulok, M.; Curr. Opin. Struct. Biol. (1999); 9: 324-329).
dostatečné postiženou ligandů patří množství buněčnou mutované • · » · · ·· ···· současné knihoven
Výběr aptazymu
Aptazymy schopné ligand-dependentního samoštěpení lze připravit a izolovat in vitro evolucí a selekcí. Tento způsob je příbuzný technologii SELEX (patent USA 5270163, zahrnut formou odkazu), což je technika umožňující prohledávání vysoce variabilních kombinatorních různých molekul RNA či DNA (jednovláknových či dvouvláknových DNA) . Těmito charakteristikami mohou být i) katalytická aktivita nukleové kyseliny, ii) schopnost nukleové kyseliny tvořit s požadovanou cílovou molekulou specifický komplex s vysokou afinitou a selektivitou.
Uvedený způsob se liší od dříve popsaných metod pro selekci alosterických ribozymů (WO94/13791; WO98/08974).
Konkrétněji, způsob přípravy popsaný v tomto vynálezu (viz obr. 3A a 3B) zahrnuje:
1. Přípravu množiny molekul různých dvouvláknových deoxyribonukleových kyselin (DNA), kde nejméně část sekvence v molekule je náhodnou či částečně náhodnou sekvencí, takže v dané množině molekul je tato sekvence pro různé molekuly odlišná. Obvykle lze připravit náhodnou sekvenci např. pomocí syntetizátoru nukleových kyselin,
2. přepis této množiny molekul DNA na množinu molekul ribonukleové kyseliny (RNA) za podmínek, v nichž by nemělo dojít k samoštěpení: v přítomnosti ligandu pro selekci samoštěpících sekvencí nukleových ligandem, nebo v nepřítomnosti samoštěpících sekvencí nukleových ligandem,
3. zakotvení všech molekul RNA dané množiny na pevný nosič za podmínek, kdy by nemělo dojít k samoštěpení (v přítomnosti či nepřítomnosti ligandu) kyselin ligandu kyselin inhibovaných pro selekci aktivovaných
4. inkubaci dané množiny molekul RNA v přítomnosti či nepřítomnosti ligandu za podmínek, kdy by nemělo dojít k samoštěpení (v přítomnosti či nepřítomnosti ligandu),
5. separaci molekul RNA zakotvených na pevném nosiči od molekul RNA, které vznikly samoštěpením a jsou přítomny v kapalné fázi. Denaturaci a promytí molekul RNA zakotvených na pevném nosiči,
6. opakování kroků 3 až 5 v několika cyklech, tj. cca 1 až 50 cyklech, aby byly odstraněny sekvence RNA schopné samoštěpení v nepermisivních podmínkách, byť s nízkou účinností danou zaujímáním řady neproduktivních konformací,
7. přidání či odstranění daného ligandu k danému souboru molekul a inkubace za podmínek umožňujících samoštěpení, a
8. separaci dané množiny molekul RNA na ty, které vykazují samoštěpící schopnost (přítomných v kapalné fázi) a na ty, jež ji nevykazují (zakotvených na pevném nosiči), k získání první selektované množiny molekul RNA s ligand-dependentní samoštěpící schopností.
Ve výhodném uspořádání tohoto vynálezu tento způsob dále zahrnuje:
9. Reverzní transkripci první selektované množiny molekul RNA na množinu jednovláknových komplementárních molekul DNA (cDNA) a amplifikaci (např. pomocí PCR) této množiny jednovláknových molekul DNA na množinu dvouvláknových molekul DNA, a
10. opakování kroků 2 až 9 v několika cyklech, např. v 10 až 100 cyklech, k získání daných aptazymů.
Tento způsob může být též využit k přípravě aptamerů, tj. sekvencí RNA vázajících ligand.
V jednom provedení tohoto vynálezu mají molekuly daného souboru zcela náhodnou sekvenci s výjimkou dvou krátkých • ·
přilehlých úseků, které obklopují promotor pro RNA polymerázu a místa nasednutí amplifikačních primerů.
V dalším provedení tohoto vynálezu je množina molekul připravena podle známé ribozymové sekvence. Takové molekuly se mohou skládat např. z konstantní sekvence odvozené od ribozymu spojené s náhodnou či částečně náhodnou sekvencí.
Počet náhodných nukleotidů není přesně určen. Obecně však náhodná sekvence obsahuje 10 až 300 nukleotidů, výhodné je 20 až 200, nej výhodnější je však 20 až 180 nukleotidů. Ačkoli je zde tato sekvence nazývána „náhodnou, rozumí se tím, že sekvence je náhodná pouze v původním výběru, avšak výsledek selekčního procesu není náhodný a zahrnuje specifické sekvence vykazující ligand-dependentní samoštěpící aktivitu.
Výchozí množina může obsahovat různý počet molekul DNA. V konkrétním případě může výchozí množina obsahovat až 102° molekul či více. Typická množina obsahuje 104 až 1016 molekul.
Je třeba upřesnit, že výše popsaný způsob může být využit k přípravě množin různých typů molekul DNA, včetně např. knihoven genomové DNA, cDNA či RNA.
Během jednotlivých selekčních kroků je žádoucí pracovat v podmínkách napodobujících buněčné prostředí, ve kterém bude aptazym nakonec použit. Např. pokud má být aptazym využit pro produkci proteinů v savčích buňkách, má tomu odpovídat iontové složení selekčního média a teplota má být nastavena na 37°C.
V každém selekčním a amplifikačním kroku je výhodné postupně zvyšovat selekční prahové hodnoty. Např. v každém postupném evolučním kroku in vitro lze užít nižší a nižší koncentrace ligandu, takže výsledkem je výběr typu molekul se zvyšující se afinitou k požadovanému ligandu. Frekvence a doba inkubací v krocích 3 až 5 (nepermisivní podmínky) může být postupně zvyšována, čímž lze zvyšovat kontrolu ligandu nad
.... .... · · · ·
Λ · · · · * ·
.............
samoštěpícími sekvencemi nukleové kyseliny. Doba trvání inkubace v kroku 7, za podmínek umožňujících samoštěpení, může být postupně zkracována, čímž se selektují molekuly s vyšší štěpnou rychlostí.
Navíc lze do množiny molekul DNA selektované během kroku 9 vnášet mutace amplifikaci (např. pomocí PCR) v mutagenních podmínkách. Tento mutagenní krok rozšiřuje sekvenční různorodost v selektované množině molekul.
Výběr kazety pro genovou expresi řízenou ligandem
Selekce aptazymu in vitro obvykle poskytne soubor řady sekvencí, které vykazují požadovanou schopnost liganddependentního samoštěpení. Vyselektované aptazymy je pak možno klonovat a určit jejich přesnou sekvenci. Toho může být dosaženo ligací molekul souboru dvouvláknových DNA kódujících aptazymy s odpovídajícím linearizovaným plasmidovým vektorem a transformací bakterií výslednými cirkularizovanými plasmidovými vektory (Sambrook et al (1989) . Molecular cloning, a laboratory manual, Second Edition, N. Ford, ed., Cold Spring Harbor: Cold Spring Harbor Laboratory Press). Klonované plasmidy obsahující aptazymy mohou být sekvenovány metodou popsanou Sangerem et al. (Proč. Nati. Acad. Sci. USA, 74 (1977) 5463-5467) s využitím soupravy Applied Biosystems podle návodu výrobce. Obvykle je sekvenováno 10 až 1000 klonů, mezi nimiž je možno nalézt řadu různých skupin molekul vykazujících požadovanou vlastnost.
Poté je třeba vyselektovat takové aptazymy, které umožňují ligand-dependentní expresi reportérového genu v cílových buňkách. Kazety pro expresi reportérových genů které je nesou, lze připravit standardními biologie (Sambrook et al. (1989) a vektory, technikami
Molecular molekulární cloning, a laboratory manual, Second Edition, N. Ford, ed., • ·
Cold Spring Harbor: Cold Spring Harbor Laboratory Press) . Cílové buňky jsou transfekovány dvěma reportérovými geny; reportérový gen (1) obsahuje sekvenci in vitro vyselektovaného aptazymu uvnitř alespoň jedné oblasti UTR, a reportérový gen (2) aptazym neobsahuje. Obě kultury buněk jsou kultivovány jednak v přítomnosti a jednak v nepřítomnosti ligandu. Hodnotí se poměr exprese reportérového genu (1) a reportérového genu (2) v přítomnosti a nepřítomnosti ligandu. Pokud má být produkce proteinu potlačena, je vybrán klon aptazymu s nej nižší hodnotou tohoto poměru a pokud má být produkce proteinu vyvolána, je vybrán klon s nejvyšším tímto poměrem.
Předkládaný vynález lze použít k řízení produkce proteinů in vitro, in vivo či ex vivo v různých typech buněk.
Z tohoto hlediska tento vynález spočívá ve způsobu řízení produkce proteinu, polypeptidu či peptidů kódovaného genem, kterýžto způsob zahrnuje vložení sekvence nukleové kyseliny, udělující RNA transkribované z daného genu ligand-dependentní samoštěpící schopnost, do nejméně jedné z netranslatovaných oblastí daného genu.
V určitém provedení poskytuje tento vynález způsob odstranění čepičkové struktury z 5-konce a/nebo póly(A) z 3-konce pre-mRNA či mRNA genu, jehož exprese má být řízena, v závislosti na ligandu. Toho lze dosáhnout vložením sekvence poskytující schopnost ligand-dependentního samoštěpení transkribované RNA do alespoň jedné z oblastí UTR daného genu.
Tento vynález tedy také spočívá ve způsobu odstranění čepičkové struktury z 5-konce a/nebo póly(A) z 3-konce pre-mRNA či mRNA transkribované z genu, kterýžto způsob zahrnuje vložení sekvence nukleové kyseliny poskytující RNA transkribované z daného genu schopnost liganddependentního samoštěpení.
• ·
V určitém provedení je uvedeným způsobem odstraněna čepičková struktura z 5'-konce pre-mRNA či mRNA transkribované z daného genu a sekvence nukleové kyseliny je vložena alespoň do jednoho místa v 5'-netranslatované oblasti genu.
V jiném určitém provedení je uvedeným způsobem odstraněna struktura póly(A) z 3'-konce pre-mRNA či mRNA transkribované z daného genu a sekvence nukleové kyseliny je vložena alespoň do jednoho místa v 3'-netranslatované oblasti genu.
Předkládaný vynález se také týká způsobu řízené produkce proteinu, polypeptidu či peptidu v buňce, který zahrnuje kroky (i) vnesení modifikovaného genu kódujícího protein, polypeptid či peptid do buňky, přičemž daný modifikovaný gen obsahuje, vloženou do své netranslatované oblasti (UTR), sekvenci nukleové kyseliny poskytující molekule RNA transkribované z daného genu schopnost ligand-dependentního samoštěpení a (ii) působení na buňku prostřednictvím přítomnosti či nepřítomnosti ligandu.
V dalším určitém provedení modifikovaný gen obsahuje, vloženou do své netranslatované oblasti (UTR), sekvenci nukleové kyseliny poskytující molekule RNA transkribované z daného genu schopnost ligandem-aktivovaného samoštěpení, a produkce je potlačena působením ligandu na buňku, zatímco produkce je obnovena (či zvýšena) odstraněním ligandu (nebo omezením kontaktu s ním či jeho nepřítomností).
V jiném určitém provedení modifikovaný gen obsahuje, vloženou do své netranslatované oblasti (UTR), sekvenci nukleové kyseliny poskytující RNA molekule transkribované z daného genu schopnost ligandem-inhibovaného samoštěpení, a produkce je zvýšena působením ligandu na buňku, zatímco produkce je snížena (či potlačena) odstraněním ligandu (nebo omezením kontaktu s ním či jeho nepřítomností).
·· ·· • · 9 · • · · ·
9999
U výše popsaného způsobu provedení může být ligand buď dodán exogenně do buňky nebo může být endogenní složkou buňky, jak bylo popsáno výše. Ligandem tedy může být molekula, která se preferenčně vyskytuje v buňkách, v nichž je produkce proteinu, polypeptidu či peptidu zamýšlena (a která se v zásadě nevyskytuje, nebo je exprimována v nižších koncentracích v jiných buňkách či tkáních).
Výše popsaný způsob provedení může být využit k produkci proteinu, polypeptidu či peptidu v buňce (nebo buněčné populaci či kultuře) in vitro či ex vivo.
Tento způsob provedení lze také využít k produkci proteinu, polypeptidu či peptidu v buňce, tkáni či orgánu in vivo.
Výše zmíněnou buňkou může být např. prokaryotická buňka, eukaryotická buňka, savčí buňka či rostlinná buňka. Může být také použita tkáň, orgán, izolovaná buněčná kultura, stabilizovaná buněčná linie či primární kultura. Výhodné je využít savčí buňky, zejména myší či lidské, nejlépe ex vivo či in vivo. Pro účely in vivo může být gen vnesen do buněk zavedením do organismu a ligand může být dodán exogenní cestou nebo přímo obsažen v buňce. Gen může být také vnesen do vektoru typu plasmidu, viru, kosmidu, umělého chromozomu či jejich kombinace. Výhodnými vektory jsou plasmidy a viry, jako např. adenoviry, retroviry, AAV, HSV, HIV apod.
Předkládaný vynález také vymezuje a nárokuje kombinace ligandu a modifikovaného genu (nebo vektoru tyto obsahující), jak bylo popsáno výše, a to k současnému, samostatnému či postupnému užití.
Výhodné využití zahrnuje:
ligand a modifikovaný gen, kde samoštěpení RNA transkribované z dané sekvence je daným ligandem inhibováno;
• « 444· • «···
44
4 4 4
4 ♦
4 4 4
4 4
4444 ligand a modifikovaný gen, kde samoštěpení RNA transkribované z dané sekvence je daným ligandem aktivováno.
Ve výhodném provedení je ligand vybrán ze skupiny molekul nukleových kyselin, proteinů, polysacharidů, cukrů a organických či anorganických molekul.
Další aspekty a výhody předkládaného vynálezu budou popsány v následujících příkladech, které je třeba považovat pouze za ilustrativní a které neomezují rozsah tohoto vynálezu.
Popis obrázků
Obr. 1:
Popis ligand-dependentního řízení produkce proteinu podle předkládaného vynálezu
Obr. 2A, 2B a 2C:
Ukázka, že samoštěpící sekvence RNA (např. „hammerhead sekvence ribozymu) vložená do oblasti UTR na pre-mRNA může řídit genovou expresi. Obr. 2A: produkce reportérového proteinu bez ribozymové sekvence, s inaktivní ribozymovou sekvencí či s aktivní ribozymovou sekvencí v jedné z oblastí UTR daného genu. Obr. 2B: místo vložení ribozymových sekvencí (štěpná místa pro restrikční enzymy) uvnitř pre-mRNA reportérového genu. Obr. 2C: sekvence aktivního a neaktivního ribozymu.
Obr. 3A a 3B:
Obr. 3A: schéma selekčního postupu pro samoštěpící sekvence RNA inhibované ligandem.
• «
Obr. 3B: schéma selekčního postupu pro samoštěpící sekvence RNA aktivované ligandem.
Obr. 4:
Schéma plasmidu využitých ke klonování souboru aptazymů.
Obr. 5:
Návrh výchozí množiny molekul. Je ukázána úplná sekvence dvouvláknových molekul DNA využitých v prvním selekčním cyklu, jakož i vzájemné polohy a sekvence různých syntetických primerů.
Obr. 6:
Časový průběh dvou selekcí. U obou selekcí je ukázán procentuální podíl RNA vymytých v každém selekčním cyklu pomocí doxycyklinu nebo pefloxacinu jako ligandu. Prázdný prostor mezi oběma cykly naznačuje zvýšení selekčního tlaku (buď změnou inkubačních dob a/nebo snížením koncentrace ligandu (viz Tab. 1)).
Obr. 7:
Kinetika samoštěpení selektovaného souboru molekul RNA za přítomnosti zvyšujícího se množství doxycyklinu. Levý graf: soubor po 10. selekčním cyklu; pravý graf: po 13. selekčním cyklu.
Obr. 8:
Samoštěpící aktivita aptazymů citlivého na doxycyklin a převedení aptazymů na aptamer. Aptazymová RNA byla inkubována s 50 mM Tris-HCl, pH 7,5, při 37°C, samoštěpení bylo zahájeno přidáním 10 mM MgCl2 a reakce byla sledována po dobu 3 minut. Ve vyznačenou dobu byl do štěpné reakce přidán 200 nM • · • to to • ···· • to ·· toto • · · • · • * ··· ···· doxycyklin (Dox) či tetracyklin (Tet) . Samoštěpící reakce byla provedena bez přidáni RNA (levý graf: kontrola), s přidáním 1 μΜ a 2 μΜ aptameru odvozeného od aptazymu (2. a 3. graf zleva: 1 μΜ aptamer, 2 μΜ aptamer) a s přidáním 1 μΜ a 2 μΜ nepříbuzné RNA (4. a 5. graf zleva: 1 μΜ nepříbuzné RNA, 2 μΜ nepříbuzné RNA) .
Příklady provedení vynálezu
Příklad 1
Selekce aptazymu inhibovaných doxycyklinem a pefloxacinem
Byla provedena selekce in vitro za účelem vybrání aptazymu inhibovaných (tj . neštšpených v jejich přítomnosti) doxycyklinem nebo pefloxacinem (označovaným v částech i) až iv) jako ligand) . Podmínky pro obě selekce byly kromě použitého ligandu totožné.
i. Příprava výchozí degenerované množiny molekul
Výchozí degenerovaná množina molekul byla připravena standardní chemickou syntézou DNA pomocí systému pro syntézu nukleových kyselin Expedite (Millipore). Oligonukleotidy byly purifikovány na denaturačních polyakrylamidových gelech. Byly syntetizovány tyto primery:
Výchozí (variabilní) primer:
5'-CGCGTTGTGTTTACGCGTCTGATGAGT-N(40)-ACGAAACTACCTCGAGACGT (SEK. ID. Č. 1)
Primer 1:
5'-CGCGTTGTGTTTACGCGTCTGATG (SEK. ID. Č. 2) * φ φ
• ΦΦΦΦ ·<
φ φ
φφ φ φ « φ φφ ΦΦΦ·
Primer 2:
5'-AGCTGGTACCTAATACGACTCACTATAGGAGCTCGGTAGTCACGCGTTGTGTTTA CGCGTCTGATG (SEK. ID. Č. 3)
Primer 3:
5'-ACGTCTCGAGGTAGTTTCGT (SEK. ID. Č. 4)
Po přečištění bylo získáno 6 nmol výchozího primeru (4.1015 molekul). Celková DNA byla amplifikována pomocí PCR s užitím primerů 1 a 3 jak bylo popsáno (Bartel D.P. & Szostak J.W.; Science (1993) 261: 1411-1418). Další amplifikační krok byl proveden za stejných podmínek s užitím 6 nmol preamplifikovaného dvouvláknového produktu jako templátu a primerů 2 a 3. Konečné molekuly DNA měly tyto charakteristiky (od 5' do 3'): restrikční místo pro KpnI, promotor RNA polymerázy T7, restrikční místo pro Sací, „hammerhead ribozymovou sekvenci obsahující 40 náhodných nukleotidů obsažených v doméně šroubovice II, restrikční místo pro Xhol (viz obr. 5).
Tato knihovna DNA byla použita při výchozím selekčním cyklu in vitro jako templát pro RNA polymerázu T7.
ii. Obecné schéma selekce
Schéma použité selekce je znázorněno na obr. 3A a 3B. Během selekce bylo provedeno několik modifikací daného selekčního schématu, které jsou detailně popsány níže (oddíl iii) .
a) Transkripce a imobilizace na koloně
Standardní transkripční reakční směsi obsahovaly: 250 jednotek RNA polymerázy T7 (Stratagene), pufr T7 (Stratagene), 2,5 mM dNTP všech typů, 20 mM GMPS, 20 μθί α32Ρ GTP, RNasin (50 jednotek), ligand (1 mM). Transkripční reakční směs byla inkubována přes noc při 37°C. Neštěpené transkripty RNA byly
·· ··
•9 ··«· poté vyčištěny na 8% polyakrylamidovém gelu. Po purifikaci byl k RNA přidán Iodo-Acetyl-LC-Biotin (Pierce - 200násobný nadbytek) na 90 min při laboratorní teplotě. RNA konjugovaná s biotinovou kotvou pak byla vyčištěna na gelu za stejných podmínek jak bylo popsáno výše a inkubována 30 min při laboratorní teplotě se streptavidin-agarózou (Pierce). Materiál na koloně byl pak 6x promyt střídavě těmito roztoky: 1 ml promývací pufr A (WA; 25 mM HEPES, pH 7,4, 1 M NaCl, 5 mM EDTA), promývací pufr B (WB; 3 M močovina, 5 mM EDTA) a voda. Nakonec byl pětkrát promyt vodou.
b) Negativní selekce
Imobilizovaná RNA byla inkubována při 37°C po dobu 2 až 4 hod se selekčním pufrem (SB; 40 mM Tris-HCl, pH 8, 50 mM NaCl, 10 mM sperdimin, 8 mM MgCl2) za přítomnosti ligandu (1 mM - 1 μΜ). Inkubace byla zahájena přidáním hořčíku. Po 5. cyklu byla inkubace v průběhu prvních 2 h 30 min lOkrát přerušena a kolona byla dvakrát promyta 1 ml WB (denaturující podmínky) a třikrát promyta vodou. Materiál na koloně byl pak důkladně promyt (6x 1 ml WA - WB - H2O; 5x 1 ml H2O) .
c) Pozitivní selekce
Pozitivní selekce byla provedena za podobných podmínek jako negativní selekce, ale bez ligandu. Doba inkubace byla výrazně kratší (10 až 1 min). Štěpené sekvence nukleových kyselin byly vymyty 1 ml WB. Vymytá RNA byla vyčištěna dvěma extrakcemi směsí fenolu a chloroformu a etanolovým srážením.
d) Reverzní transkripce a amplifikace
RNA byla nakonec reverzně transkribována DNA polymerázou Tth (Boehringer) a amplifikována reakcí PCR s užitím primerů 3 ·► *· « « · • * a 4 za standardních podmínek. Této templátová DNA bylo využito jako templátu pro RNA polymerázu T7 v dalším selekčním cyklu.
iii. Modifikace selekčního schématu v průběhu selekce
V průběhu selekce bylo provedeno v selekčním schématu několik modifikací (viz Tab. 1) . V prvním cyklu bylo užito 16 nmol RNA, aby byla zachována různorodost molekul daného souboru. Materiál kolony a promývací objemy byly upraveny tak, aby odpovídaly tomuto množství RNA. V pozdějších cyklech bylo množství RNA sníženo. Koncentrace ligandu a použité inkubační doby byly také upraveny, aby byla zvýšena stringence reakce. Po 10. a 13. selekčním cyklu byla provedena mutagenní reakce PCR za popsaných podmínek (Caldwell R.C. & Joyce G.F.; in: PCR Methods and Applications (1992) : 28-33) . Mutagenní PCR umožňuje získat více různorodých molekul RNA příbuzných selektovaným sekvencím.
iv. Obohacení selektovaného souboru molekul (obr. 6)
Eluční profily získané během selekce aptazymů inhibovaných doxycyklinem a aptazymů inhibovaných pefloxacinem byly velmi podobné, což naznačuje, že tento typ selekčního schématu je mimořádně robustní. První náznaky obohacení selektovaného souboru molekul byly pozorovatelné během 4. cyklu a byly potvrzeny během 5. cyklu. Kinetický experiment provedený se selektovaným souborem molekul však neukázal významný rozdíl mezi štěpením v přítomnosti a v nepřítomnosti ligandu. Navíc byla účinnost štěpení v tomto souboru molekul výrazně snížena ve srovnání s neselektovaným souborem (nepublikováno). Lze předpokládat, že tento výsledek je způsoben současným vyselektováním skupin molekul RNA vykazujících samoštěpící schopnost v nepermisivních podmínkách, byť s nízkou účinností danou zaujímáním řady neproduktivních konformací.
• »· »· w * • · » φ φ • φ «φφ ΦΦΦΦ φ* • t φφφ φ φφφ « φ · φφ φ «φ φφ • · · ί φ φ · φφφ * φφφ
Φφ ΦΦΦΦ
Aby byly odstraněny tyto nežádoucí molekuly, selekční schéma bylo modifikováno zařazením několika denaturačních kroků do negativní selekce (viz ii-b).
Během 7. cyklu bylo možno pozorovat další obohacení. Stringence selekce byla tedy zvýšena snížením koncentrace ligandu na 100 μΜ a eluční doby na 1 min. Po 3 cyklech bylo možno pozorovat další obohacení. V této fázi byla se selektovaným souborem molekul provedena mutagenní reakce PCR a selekční stringence se zvýšila desetinásobným snížením koncentrace ligandu. Po 3 cyklech bylo opět možno pozorovat obohacení souboru. Tento postup (mutagenní PCR - zvýšení selekční stringence - 3 selekční cykly) byl se selektovaným souborem molekul opakován a poskytl další obohacení souboru. Po této fázi byl proveden poslední cyklus s vysoce sníženou dobou vymytí (10 s), aby byly vybrány nej rychleji se štěpící sekvence nukleové kyseliny.
v. Kinetika souboru molekul (obr. 7)
Během selekce a po ní byly vybrané soubory molekul transkribovány za standardních podmínek (250 jednotek RNA polymerázy T7 (Stratagene), pufr T7 (Stratagene), 2,5 mM dNTP všech typů, 20 gCi a32P GTP, 50 jednotek RNasin, 1 mM ligand) . Neštěpené transkripty byly vyčištěny na gelu, defosforylovány telecí intestinální alkalickou fosfatázou (Stratagene) a jejich 5'-konce radioaktivně značeny pomocí polynukleotidkinázy T4 (Stratagene) a γ32Ρ-ΑΤΡ. Radioaktivně značené molekuly RNA pak byly vyčištěny na gelu a inkubovány v koncentraci 10 nM v SB s různým množstvím ligandu při 37°C. Reakce byla zahájena přidáním hořčíku. V různých časových bodech byly odebrány alikvoty a smíchány s týmž objemem nanášecího pufru (9 M močovina, 5 mM EDTA) na ledu, aby byla reakce zastavena. Vzorky byly poté naneseny na 12% sekvenační gel a proužky toto·· • ·· ·· · ·· to to · to · · · · · • · to to to to · · • · ·· ······· · • ' · · · Λ · · ••••••to ·· · ·· odpovídající neporušeným (103 nt) či štěpeným (13 nt) sekvencím nukleové kyseliny byly kvantifikovány pomocí radiometru typu „phosphor imager (Molecular Dynamics).
Příklad 2
Selekce expresních kazet indukovaných v savčích buňkách doxycyklinem či pefloxacinem
Soubory molekul DNA získaných po 10., 13. a 16. selekčním cyklu jsou štěpeny restrikčními enzymy Xhol a KpnI. Plasmidy pNPGl a pNPG2 (obr. 4) jsou štěpeny týmiž enzymy a dané tři soubory DNA jsou ligovány s každým z obou plasmidů. Kmen E. coli DH5a je transfekován s každou ze šesti ligačních směsí standardním postupem (Sambrook et al. (1989). Molecular cloning, a laboratory manual, Second Edition, N. Ford, ed. , Cold Spring Harbor: Cold Spring Harbor Laboratory Press). Pro každou transfekci je izolována stovka kolonií. Z každé z těchto kolonií je extrahována a purifikována plasmidová DNA. Aptazymy klonované v plasmidech jsou sekvenovány metodou podle Sangera et al. (Proč. Nati. Acad. Sci. USA 74 (1977) 54635467) s využitím soupravy Applied Biosystems podle návodu výrobce.
Kultury lidských buněčných linií HeLa a HEK293 jsou transfekovány plasmidovou DNA spojenou do komplexů s lipofektaminem (Gibco-Life Sciences, Bethesda, MD USA) podle návodu výrobce (6 μΐ lipofektaminu na 1 μg DNA). V jedné sérii pokusů jsou buňky inkubovány s 10 μΜ doxycyklinem a 10 μΜ pefloxacinem a v další sérii pokusů jsou buňky inkubovány bez ligandu. 48 hod po transfekci jsou buňky lyžovány a je zaznamenána aktivita luciferázy Renilla a luciferázy světlušky
• · podle návodu výrobce (Promega, Madison, WI USA) . Je vypočítán poměr luciferázové aktivity světlušky (kontrolované aptazymem) a luciferázové aktivity Renilla (poměr R) pro oboje reakční podmínky (tj . v závislosti na plasmidu a ligandu) . Plasmidy poskytující nejvyšší produkci luciferázy světlušky za přítomnosti ligandu (doxycyklinu či pefloxacinu) a nejnižší produkci luciferázy světlušky v nepřítomnosti ligandu vykazují nejvyšší hodnotu poměru R. Tyto plasmidy jsou vybrány pro další využití v experimentech s přenosem genů, ve kterých má být produkce proteinu řízena doxycyklinem či pefloxacinem.
Příklad 3
Produkce proteinů vyvolaná doxycyklinem u myší pg plasmidové DNA plasmidů pNPGl či pNPG2 obsahujících aptazym (selektovaných dle příkladu 2) je injikováno do musculus tibialis cranialis (zadní končetiny) osmiměsíčních Balb/C myší a zadní končetiny jsou následně vystaveny elektroporaci k zesílení genového přenosu (Mír, L.M. et al.: P.N.A.S. USA (1999); 96(8):4262-7). Jedné skupině myší je v pitné vodě podáván doxycyklin (0.2 mg/ml), druhé skupině ne. Sedm dní po genovém přenosu jsou zvířata utracena a svaly musculus tibialis cranialis jsou odebrány. Svalová tkáň je suspendována v 1 ml lytického pufru (Dual-Luciferase reportér Assay System, Promega, Madison, WI USA) a homogenizována pomocí skleněných a keramických kuliček v homogenizátoru typu Fast-Prep (Bio 101, Vista, CA USA) . Aktivita luciferázy světlušky a Renilla je kvantifikována podle návodu výrobce Promega. Je srovnána produkce luciferázy světlušky syntetizované myšími buňkami (s působením doxycyklinu a bez • · · ··· ·ο ·· φφφφ · · φ ···« • · φ φ · · ·· · • φ φφ ······· · · • φ · · · · · ·
Φ Φ φ Φ Φ Φ Φ ·· Φ 9 · ΦΦΦΦ něj). Nerovnoměrnosti v účinnosti transfekce u jednotlivých zvířat mohou být kompenzovány srovnáním poměru produkce luciferázy světlušky a luciferázy Renilla u obou skupin. Tak lze ověřit, že produkce luciferázy v myších buňkách byla vyvolána doxycyklinem.
Příklad 4
Selekce aptamerů RNA vázajících doxycyklin (obr. 8)
Aptamery byly vybrány postupem popsaným v příkladu 1. Soubor molekul DNA byl vložen do plasmidu pNPG2 jako v příkladu 2. Některé klony byly sekvenovány metodou dle Sangera et al. (Proč. Nati. Acad. Sci. USA, 74 (1977) 54635467) pomocí soupravy Applied Biosystems podle návodu výrobce.
Klon 6 byl podroben další analýze. Sekvence DNA klonu 6 byla amplifikována pomocí PCR s užitím primerů 2 a 3 (příklad 1). Amplifikovaná sekvence (horní vlákno) je popsána níže:
AGCTGGTACCTAATACGACTCACTATAGGAGCTCGGTAGTCACGCGTTGTGTTTACG
CGTCTGATGAGTGGTACAGTCCAGGGTGAAGTTCCAATTTTGAACACCTCCACGAAACTACC TCGAGACGT (SEK. ID. Č.5)
Dvakrát podtrženo: promotor RNA polymerázy T7
Podtrženo: náhodná sekvence výchozí množiny DNA (příklad
1)
Tučně: štěpné místo
Amplif i kovaná sekvence DNA (SEK. ID. Č. 5) byla transkribována RNA polymerázou T7 a výsledná RNA pak byla vyčištěna jako v příkladu 1. Sekvence RNA je následující (dále je označována jako aptazym):
GGAGCUCGGUAGUCACGCGUUGUGUUUACGCGUCUGAUGAGUGGUACAGUCCAGGGU
GAAGUUCCAAUUUUGAACACCUCCACGAAACUACCUCGAGACGU (SEK. ID. Č. 6) • »· 4 4 4 4 · • 4 « · · ♦ · · ♦ • · · · · · ·· • · ·· 4444444 «
4 4 4 4 4 4 44 4 44
Sekvence klonu 6 byla také amplifikována pomocí PCR s užitím primerů 3 a 4. Primer 4 a amplifikovaná sekvence jsou uvedeny níže:
Primer 4:
5'-AGCTGGTACCTAATACGACTCACTATAGGAGCTCGGTAGTCACGCGTTGTGTTTA CGCGTCTGATG (SEK. ID. Č. 8)
Amplifikovaná sekvence:
agctggtacctaatacgactcactataggagctcggtagtGacgcgttgtgtttacg
CGTCTGATGAGTGGTACAGTCCAGGGTGAAGTTCCAATTTTGAACACCTCCACGAAACTACC TCGAGACGT (SEK. ID. Č.7)
Dvakrát podtrženo: promotor RNA polymerázy T7
Podtrženo: náhodná sekvence výchozí množiny DNA (příklad
1)
Tučně: mutovaná báze
Primerem 4 je do sekvence vnesena mutace z C na G, která inaktivuje samoštěpící schopnost „hammerhead ribozymů, ale minimálně přitom zasahuje do jejich terciární struktury (Baidya, N. and Uhlenbeck, O.C.; Biochemistry (1997) 36: 11081114) .
Amplif ikovaná sekvence DNA (SEK. ID. Č. 7) byla transkribována RNA polymerázou T7 a výsledná RNA pak byla vyčištěna jako v příkladu 1. Sekvence RNA je následující (dále je označována jako aptazym):
GGAGCUCGGUAGUGACGCGUUGUGUUUACGCGUCUGAUGAGUGGUACAGUCCAGGGU
GAAGUUCCAAUUUUGAACACCUCCACGAAACUACCUCGAGACGU
Pokus popsaný na obr.
ukazuje, že 1) daný aptazym má specificky inhibována doxycyklinu, inhibuje samoštěpící aktivitu, která je doxycyklinem (tetracyklin, izomer štěpení mnohem slaběji) a 2) daný aptamer je schopen zrušit inhibici samoštěpení doxycyklinem, ale ne inhibici samoštěpení tetracyklinem. Vysvětluje se to tím, že aptamer vytěsňuje daný aptazym z vazby s doxycyklinem. Je to důkaz, že mutací nukleotidu C na G ve směru 5 od štěpného místa se aptazym mění v ligand RNA, který se specificky váže na doxycyklin.
« · · · · · · · · • · · · · ······· · · ·
Tabulka
17
kD 1-1
o
g 2
LT) Ch i
1—1 O rN
o
i—1
i—1 G
co mi *
G
2 O •H
CN o zt e
,—| £ Ch 10 + i—I
11 o o G H g
LT) X
10 15
σι o X
O
o
00 1—f
Γ'-'
co i—1
o
fci
LQ g G
•H
1-1 e
LT)
χ;
co 1
CN 1—í
1—1 G
0 x •H
i—1 g £
G C\J
o
co tH
1—1
Ή Ή
G G
> >
•H Ή
P P
•H
Cn N
Φ O
Ό a G Ch
Cn (0 al
•H X X
r—j o o ctí
< Ό X u
s Φ Ch
íh υ
ω (0 Ή Ή Ή
o Ή 0 G G G
r—1 í> P >U Φ X Φ G
X p G rt) O Φ υ Φ
>1 ω a? X X X X Cn
O >N υ G Φ G φ Φ
o G X 1—1 X l—l P
£ 0 G Φ G Φ G
2 μ; H « HJ tn 2
ί » »« ·· · «· ·* «··· ··· · ♦ · * • « «··· · · · φ 9 99 9999999 9 ·
9 9 9 9 9 9 9
999 9999 99 * ·♦ ····
SEZNAM SEKVENCÍ <160> 9 <170> Patentln Ver. 2.1 <210> 1 <211> 87 <212> DNA <213> Umělá sekvence <220>
<223> Popis umělé sekvence: primer <400> 1 cgcgttgtgt ttacgcgtct gatgagtnnn nnnnnnnnnn nnnnnnnnnn nnnnnnnnnn 60 nnnnnnnacg aaactacctc gagacgt 87 <210> 2 <211> 24 <212> DNA <213> Umělá sekvence <220>
<223> Popis umělé sekvence: primer <400> 2 cgcgttgtgt ttacgcgtct gatg 24 <210> 3 <211> 66 <212> DNA <213> Umělá sekvence <220>
<223> Popis umělé sekvence: primer <400> 3 agctggtacc taatacgact cactatagga gctcggtagt cacgcgttgt gtttacgcgt 60 ctgatg 6 6 <210> 4 <211> 20 <212> DNA <213> Umělá sekvence <220>
<223> Popis umělé sekvence: primer <400> 4 acgtctcgag gtagtttcgt 20 <210> 5 <211> 128 <212> DNA <213> Umělá sekvence <220>
<223> Popis umělé sekvence: oligonukleotid <400> 5 agctggtacc taatacgact cactatagga gctcggtagt cacgcgttgt gtttacgcgt 60 ctgatgagtg gtacagtcca gggtgaagtt ccaattttga acacctccac gaaactacct 120 cgagacgt 128 <210> 6 <211> 101 <212> RNA <213> Umělá sekvence <220>
<223> Popis umělé sekvence: oligonukleotid <400> 6 ggagcucggu agucacgcgu uguguuuacg cgucugauga gugguacagu ccagggugaa 60 guuccaauuu ugaacaccuc cacgaaacua ccucgagacg u 101 <210> 7 <211> 128 <212> DNA <213> Umělá sekvence <220>
<223> Popis umělé sekvence: oligonukleotid <400> 7 agctggtacc taatacgact cactatagga gctcggtagt cacgcgttgt gtttacgcgt 60 ctgatgagtg gtacagtcca gggtgaagtt ccaattttga acacctccac gaaactacct 120 cgagacgt 128 <210> 8 <211> 66 <212> DNA <213> Umělá sekvence <220>
<223> Popis umělé sekvence: primer <400> 8 • · ♦·♦· 4 · * • 4 4 · ·····»« · ·
4 4 4 4 4 · ·
444 ««·· *· · ·♦ 4444 agctggtacc taatacgact cactatagga gctcggtagt cacgcgttgt gtttacgcgt 60 ctgatg 66 <210> 9 <211> 101 <212> RNA <213> Umělá sekvence <220>
<223> Popis umělé sekvence: oligonukleotid <400> 9 ggagcucggu agugacgcgu uguguuuacg cgucugauga gugguacagu ccagggugaa 60 guuccaauuu ugaacaccuc cacgaaacua ccucgagacg u 101

Claims (4)

PATENTOVÉ NÁROKY
1. Modifikovaný gen kódující RNA, protein, polypeptid či peptid, přičemž modifikovaný gen obsahuje sekvenci nukleové kyseliny, vloženou do netranslatované oblasti genu (UTR), kterážto sekvence uděluje molekule RNA transkribované z genu ligand-dependentní samoštěpící schopnost.
2. Modifikovaný gen podle nároku 1, přičemž genem je genomová DNA.
3. Modifikovaný gen podle nároku 1, přičemž genem je cDNA.
4. Modifikovaný gen podle nároku 1, přičemž genem je syntetická DNA obsahující alespoň jednu netranslatovanou oblast.
5. Modifikovaný gen podle nároku 1, přičemž netranslatované oblast je vybrána z oblastí 5-UTR, 3'-UTR a intronů.
6. Modifikovaný gen podle nároku 1, přičemž netranslatované oblast je přirozeně obsažená v genu nebo byla do genu vložena.
7. Modifikovaný gen podle nároku 1, přičemž sekvence nukleové kyseliny uděluje RNA transkribované z genu ligandemaktivovanou samoštěpící schopnost.
8. Modifikovaný gen podle nároku 1, přičemž sekvence nukleové kyseliny uděluje RNA transkribované z genu ligandeminhibovanou samoštěpící schopnost.
9. Modifikovaný gen podle nároku 1, přičemž sekvence nukleové kyseliny je odvozena od „hammerhead ribozymů, ribozymů viru • ·« ·< · ·* ·· ·« * · t ♦ « · φ * * • · · · · · * · · • ♦·····♦··»· · • · «·· · · · ··· «··· ·· · ·· ···* hepatitidy delta, RNA Neurospora VS, vlásenkových ribozymů, intronů skupiny I, intronů skupiny II a RNázy P.
10. Modifikovaný gen podle nároku 1, přičemž sekvence nukleové kyseliny je umělá DNA kódující aptazym, který je možno získat in vitro evolucí a selekcí.
11. Modifikovaný gen podle nároku 1, přičemž ligand je vybrán z nukleových kyselin, proteinů, polysacharidů, cukrů, organických a anorganických molekul.
12. Modifikovaný gen podle nároku 1, obsahující navíc transkripční promotor.
13. Vektor obsahující modifikovaný gen podle nároku 1 nebo 12.
14. Způsob řízení produkce proteinu, polypeptidu či peptidu z genu, vyznačující se tím, že obsahuje krok, kdy se do alespoň jedné netranslatované oblasti genu vloží sekvence nukleové kyseliny udělující RNA transkribované z genu ligand-dependentní samoštěpící schopnost.
15. Způsob modifikace genu, vyznačující se tím, že obsahuje krok, kdy se do alespoň jedné netranslatované oblasti genu vloží sekvence nukleové kyseliny udělující RNA transkribované z genu ligand-dependentní samoštěpící schopnost.
16. Způsob odstranění čepičkové struktury z 5'-konce a/nebo úseku póly(A) z 3'-konce pre-mRNA nebo mRNA transkribované z genu, vyznačující se tím, že obsahuje krok, kdy se do alespoň jedné netranslatované oblasti genu vloží • a • * 4 · 4 · · ♦ *
4 · · · 4 4··* * · · ·
4 · · 4 · · · · ··· »·♦· ·· 4 ·· ···* sekvence nukleové kyseliny udělující RNA transkribované z genu ligand-dependentní samoštěpící schopnost.
17. Způsob podle nároku 16, sloužící k odstranění čepičkové struktury z 5'-konce pre-mRNA nebo mRNA transkribované z genu, vyznačující se tím, že obsahuje krok, kdy se do alespoň 5'-netranslatované oblasti genu vloží sekvence nukleové kyseliny udělující RNA transkribované z genu ligand-dependentní samoštěpící schopnost.
18. Způsob podle nároku 16, sloužící k odstranění úseku póly(A) oblasti z 3'-konce pre-mRNA nebo mRNA transkribované z genu, vyznačující se tím, že obsahuje krok, kdy se do alespoň 3'-netranslatované oblasti genu vloží sekvence nukleové kyseliny udělující RNA transkribované z genu ligand-dependentní samoštěpící schopnost.
19. Způsob řízené produkce proteinu, polypeptidu či peptidu v buňce, vyznačující se tím, že obsahuje kroky, kdy: (i) do buňky se vnese modifikovaný gen kódujícího protein, polypeptid či peptid, přičemž modifikovaný gen obsahuje, vloženou do netranslatované oblasti (UTR) genu, sekvenci nukleové kyseliny udělující RNA transkribované z genu ligand-dependentní samoštěpící schopnost, a (ii) na buňku se působení prostřednictvím přítomnosti či nepřítomnosti ligandu.
20. Způsob řízené produkce proteinu, polypeptidu či peptidu v buňce, vyznačující se tím, že obsahuje kroky, kdy: (i) do buňky se vnese modifikovaný gen kódujícího protein, polypeptid či peptid, přičemž modifikovaný gen obsahuje, vloženou do netranslatované oblasti (UTR) genu, sekvenci nukleové kyseliny udělující RNA transkribované • · 9 •··· · · z genu ligandem-aktivovanou samoštěpící schopnost, a (ii) na buňku se působí přítomností ligandu, což vede k potlačení produkce, nebo nepřítomností ligandu, což vede ke zvýšení produkce.
21. Způsob řízené produkce proteinu, polypeptidu či peptidu v buňce, vyznačující se tím, že obsahuje kroky, kdy: (i) do buňky se vnese modifikovaný gen kódujícího protein, polypeptid či peptid, přičemž modifikovaný gen obsahuje, vloženou do netranslatované oblasti (UTR) genu, sekvenci nukleové kyseliny udělující RNA transkribované z genu ligandem-inhibovanou samoštěpící schopnost, a (ii) na buňku se působí přítomností ligandu, což vede ke zvýšení produkce, nebo nepřítomností ligandu, což vede ke snížení produkce.
22. Způsob podle nároků 19, 20 nebo 21, vyznačující se tím, že ligand se exogenně dodává do buňky.
23. Způsob podle nároků 19, 20 nebo 21, vyznačující se tím, že ligandem je patogenní či nepatogenní endogenní složka buňky.
24. Způsob podle nároku 23, vyznačující se tím, že ligandem je molekula obsažená výhodně v buňkách, v nichž se produkce proteinu, polypeptidu či peptidu provádí.
25. Způsob podle nároku 24, vyznačující se tím, že ligandem je molekula obsažená v cílových buňkách, v nichž se produkce proteinu, polypeptidu či peptidu provádí, zatímco v jiných buňkách tato molekula chybí nebo je obsažena v malém množství.
» · • · ···· »· « · · · · · ··· ···· 99 ♦ »* ·»··
26. Způsob podle nároků 19, 20 nebo 21, vyznačující se tím, že se produkuje protein, polypeptid či peptid v buňce in vitro nebo ex vivo.
27. Způsob podle nároků 19, 20 nebo 21, vyznačující se tím, že se produkuje protein, polypeptid či peptid v buňce, tkáni nebo orgánu in vivo.
28. Způsob podle nároků 19, 20 nebo 21, vyznačující se tím, že buňka se vybere z buněk prokaryotických, eukaryotických, savčích či rostlinných.
29. Způsob podle nároků 19, 20 nebo 21, vyznačující se tím, že gen je součástí vektoru, který se vybere z vektoru typu plasmidu, viru či jejich kombinace.
30. Kombinace ligandu a modifikovaného genu podle nároku 1, a to pro současné, oddělené či postupné použití.
31. Kombinace ligandu a modifikovaného genu podle nároku 30, kde samoštěpení RNA transkribované ze sekvence je ligandem inhibováno.
32. Kombinace ligandu a modifikovaného genu podle nároku 30, kde samoštěpení RNA transkribované z genu je ligandem aktivováno.
33. Kombinace podle nároků 30, 31 nebo 32, kde ligand je vybrán ze skupiny obsahující molekuly nukleové kyseliny, proteiny, polysacharidy, cukry a organické nebo anorganické molekuly.
• 9 ·«
9 9 9
99 9 9 9 9 9 9
9 9 9999 99 ·
9 9999 9999 999 9
99 999 99«
999 -9999 99 9 ·· 9999
34. Způsob in vitro evoluce a selekce pro přípravu liganddependentní samoštěpící sekvence RNA, vyznačující se tím, že obsahuje kroky, kdy:
a) Připraví se množina různých molekul dvouvláknové deoxyribonukleové kyseliny (DNA), přičemž alespoň část sekvence molekul této množiny je náhodnou nebo částečně náhodnou sekvencí, takže tato část sekvence se v různých molekulách množiny liší,
b) provede se transkripce množiny molekul DNA na množinu molekul ribonukleové kyseliny (RNA) za podmínek, kdy nedochází k samoštěpení: za přítomnosti ligandu pro selekci samoštěpící sekvence nukleové kyseliny, která je ligandem-inhibovaná, nebo v nepřítomnosti ligandu pro selekci samoštěpící sekvence nukleové kyseliny, která je ligandem-aktivovaná,
c) zakotví se (imobilizují) všechny molekuly množiny RNA na pevném nosiči za podmínek, kdy nedochází k samoštěpení (v přítomnosti či nepřítomnosti ligandu),
d) množina molekul RNA se inkubuje v přítomnosti či nepřítomnosti ligandu za podmínek, kdy nedochází k samoštěpení,
e) separují se molekuly RNA zakotvené na pevném nosiči od molekul RNA přítomných v kapalné fázi vzniklých samoštěpením, a molekuly RNA zakotvené na pevném nosiči se denaturují a promyjí,
f) opakují se kroky d) až e) v několika cyklech, např. 1 až 50krát, aby se odstranily sekvence RNA schopné samoštěpení v nepermisivních podmínkách, byť s nízkou účinností danou zaujímáním řady neproduktivních konformací, ♦ 4· 44
44 « 4 «4 • · · ·
4 4 4 4 4 • 4 4 4 4
4444444 44 4
4 4 4· ·
g) k množině molekul se přidá ligand nebo se odstraní a množina se inkubuje za podmínek umožňujících samoštěpení a
h) separují se molekuly RNA z množiny na takové, které vykazují samoštěpící schopnost (přítomné v kapalné fázi) a na ty, které ji nevykazují (zakotvené na pevném nosiči), čímž se získá první vyselektovaná množina molekul se samoštěpící schopností.
35. Způsob podle nároku 34 vyznačující se tím, že dále obsahuje kroky, kdy:
i) provede se reverzní transkripce první selektované množiny molekul RNA z kroku h) na množinu jednovláknových molekul komplementární DNA (cDNA), a množina jednovláknových molekul cDNA se amplifikuje na množinu dvouvláknových molekul DNA,
j) opakováním kroků b) až i) v několika cyklech, např. 10 až lOOkrát, se získají dvouvláknové molekuly DNA kódujících ligand-dependentní samoštěpící molekuly RNA.
36. Způsob podle nároku 34 nebo 35, vyznačující se tím, že molekuly DNA z množiny molekul DNA z kroku a) mají sekvenci odvozenou ze známé sekvence RNA vykazující samoštěpící schopnost, ve které určitý podíl nukleotidů byl nahrazen 10 až 100 náhodnými nukleotidy.
37. Způsob podle nároku 34 nebo 35, vyznačující se tím, že molekuly DNA z množiny molekul DNA z kroku a) mají sekvenci odvozenou ze známé sekvence RNA vykazující samoštěpící schopnost, ve které určitý podíl nukleotidů byl nahrazen sekvencí známého ligandů RNA (aptamer).
• Φφ ·· · φ • · • φ φ φ φφφ »··· • φ • ΦΦΦ • Φ Φ· φ » φ · • · · φφφ • φ φ φ« ΦΦΦΦ
38. Způsob podle nároku 34 nebo 35, vyznačující se tím, že molekuly DNA z množiny molekul DNA z kroku a) mají sekvenci, tvořenou úplně náhodnou sekvencí, s výjimkou dvou krátkých přilehlých úseků, které obklopují promotor pro RNA polymerázu a místa pro nasednutí amplifikačních primerů.
39. Syntetická, přirozeně se nevyskytující molekula DNA, která kóduje ligand-dependentní samoštěpící sekvenci RNA.
40. DNA podle nároku 39, kde ligandem je molekula nukleové kyseliny, protein, polysacharid nebo cukr, nebo organická či anorganická molekula.
41. DNA podle nároku 39, kde ligandem je endogenní složka buňky.
42. Syntetická, přirozeně se nevyskytující ligand-dependentní samoštěpící molekula RNA.
43. Způsob in vitro evoluce a selekce pro přípravu ligandvázající sekvence RNA, vyznačující se tím, že obsahuje kroky, kdy:
a) Připraví se množina různých molekul dvouvláknové deoxyribonukleové kyseliny (DNA), přičemž alespoň část sekvence molekul této množiny je náhodnou nebo částečně náhodnou sekvencí, takže tato část sekvence se v různých molekulách množiny liší,
b) provede se transkripce množiny molekul DNA na množinu molekul ribonukleové kyseliny (RNA) za podmínek, kdy nedochází k samoštěpení: za přítomnosti ligandu pro selekci samoštěpící sekvence nukleové kyseliny, která je ligandem-inhibovaná, nebo v nepřítomnosti ligandu « * ···· »» »· » 4 * 4 • · «
4 4 4 · • 4 · 4 · 4 • 4 9 ·♦ ··*♦ pro selekci samoštěpící sekvence nukleové kyseliny, která je ligandem-aktivovaná,
c) zakotví se (imobilizují) všechny molekuly množiny RNA na pevném nosiči za podmínek, kdy nedochází k samoštěpení (v přítomnosti či nepřítomnosti ligandu),
d) množina molekul RNA se inkubuje v přítomnosti či nepřítomnosti ligandu za podmínek, kdy nedochází k samoštěpení,
e) separují se molekuly RNA zakotvené na pevném nosiči od molekul RNA přítomných v kapalné fázi vzniklých samoštěpením, a molekuly RNA zakotvené na pevném nosiči se denaturují a promyjí,
f) opakují se kroky d) až e) v několika cyklech, např. 1 až 50krát, aby se odstranily sekvence RNA schopné samoštěpení v nepermisivních podmínkách, byť s nízkou účinností danou zaujímáním řady neproduktivních konformaci,
g) k množině molekul se přidá ligand nebo se odstraní a množina se inkubuje za podmínek umožňujících samoštěpení,
h) separují se molekuly RNA z množiny na takové, které vykazují samoštěpící schopnost (přítomné v kapalné fázi) a na ty, které ji nevykazují (zakotvené na pevném nosiči), čímž se získá první vyselektovaná množina molekul se samoštěpící schopností,a
i) mutuje se nukleotid C ve směru 5' od štěpného místa aptazymu na G, aby se samoštěpící aktivita zrušila.
CZ20021313A 1999-10-15 2000-10-13 Sekvence RNA se samoątěpící schopností a způsob řízení produkce proteinu pomocí takové RNA CZ20021313A3 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
EP99402552A EP1092777A1 (en) 1999-10-15 1999-10-15 Self-cleaving RNA sequences and their use for the control of protein synthesis.

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ20021313A3 true CZ20021313A3 (cs) 2002-07-17

Family

ID=8242144

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20021313A CZ20021313A3 (cs) 1999-10-15 2000-10-13 Sekvence RNA se samoątěpící schopností a způsob řízení produkce proteinu pomocí takové RNA

Country Status (16)

Country Link
EP (2) EP1092777A1 (cs)
JP (1) JP2003512059A (cs)
KR (1) KR20020037384A (cs)
CN (1) CN1377414A (cs)
AU (1) AU784832B2 (cs)
BR (1) BR0014632A (cs)
CA (1) CA2387185A1 (cs)
CZ (1) CZ20021313A3 (cs)
HU (1) HUP0203268A3 (cs)
IL (1) IL148572A0 (cs)
MX (1) MXPA02002864A (cs)
NO (1) NO20021713L (cs)
NZ (1) NZ518396A (cs)
PL (1) PL355165A1 (cs)
WO (1) WO2001029234A2 (cs)
ZA (1) ZA200202823B (cs)

Families Citing this family (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US6858390B2 (en) 1998-12-31 2005-02-22 Ingeneus Corporation Aptamers containing sequences of nucleic acid or nucleic acid analogues bound homologously, or in novel complexes
US20180327747A1 (en) * 2015-11-12 2018-11-15 Baylor College Of Medicine Exogenous control of mammalian gene expression through aptamer-mediated modulation of polyadenylation
KR20210093285A (ko) * 2018-11-13 2021-07-27 온코루스, 인크. 캡슐화된 폴리뉴클레오티드 및 사용 방법
CN116555253A (zh) * 2022-01-30 2023-08-08 中国科学院分子细胞科学卓越创新中心 含高均一性poly(A)尾的mRNA及其制备方法

Family Cites Families (5)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JPH08507203A (ja) * 1992-12-04 1996-08-06 イノーバー ラボラトリーズ,インコーポレイテッド 調節可能な核酸治療およびそれらの使用方法
US5663064A (en) * 1995-01-13 1997-09-02 University Of Vermont Ribozymes with RNA protein binding site
AU6591798A (en) * 1997-03-31 1998-10-22 Yale University Nucleic acid catalysts
EP1023312A4 (en) * 1997-10-07 2005-04-13 Smithkline Beecham Corp PROCESS RELATING TO THE MODULATION OF GENE EXPRESSION
AU6522599A (en) * 1998-10-23 2000-05-15 Children's Medical Center Corporation Use of a self-cleaving rna motif to modulate gene expression

Also Published As

Publication number Publication date
CN1377414A (zh) 2002-10-30
PL355165A1 (en) 2004-04-05
NZ518396A (en) 2004-01-30
EP1092777A1 (en) 2001-04-18
CA2387185A1 (en) 2001-04-26
HUP0203268A3 (en) 2005-08-29
JP2003512059A (ja) 2003-04-02
WO2001029234A2 (en) 2001-04-26
IL148572A0 (en) 2002-09-12
AU784832B2 (en) 2006-07-06
AU1514901A (en) 2001-04-30
BR0014632A (pt) 2002-06-18
WO2001029234A3 (en) 2001-11-29
EP1224305A2 (en) 2002-07-24
HUP0203268A2 (hu) 2003-01-28
MXPA02002864A (es) 2003-07-21
NO20021713L (no) 2002-06-12
ZA200202823B (en) 2003-09-23
KR20020037384A (ko) 2002-05-18
NO20021713D0 (no) 2002-04-11

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US5834186A (en) Regulatable RNA molecule
RU2523596C2 (ru) Одноцепочечная кольцевая рнк и способ ее получения
KR100386337B1 (ko) 진핵세포에서부위-특이적돌연변이를위한화합물과그방법
PT1527176E (pt) Novas formas de muléculas de arn de interferência
ES2616561T3 (es) Molécula para tratar un trastorno inflamatorio
CN107208096A (zh) 基于crispr的组合物和使用方法
AU2006317222B2 (en) DNA constructs for specific inhibition of gene expression by RNA interference
JP2008526213A (ja) 自己保護オリゴヌクレオチドを使用する、遺伝子発現を調節するための組成物および方法
WO2001049844A1 (en) Compositions and methods for gene silencing
WO2010084371A1 (en) Novel circular interfering rna molecules
JP2005517450A (ja) 短干渉核酸(siNA)を用いるRNA干渉媒介性標的発見および標的評価
WO2005056750A2 (en) Inversion-duplication of nucleic acids and libraries prepared thereby
JPH11507818A (ja) 脊椎動物テロメラーゼの必須オリゴヌクレオチド
CZ20021313A3 (cs) Sekvence RNA se samoątěpící schopností a způsob řízení produkce proteinu pomocí takové RNA
JP2706568B2 (ja) 新規な薬物および試薬の同定
EP1668144A2 (en) Nucleotide sequences promoting the trans-membrane transport of nucleic acids
WO2024005186A1 (ja) tracrRNAユニット、及びゲノム編集方法
JP7437020B2 (ja) Dna酵素及びrna切断方法
CN100494380C (zh) 一组抗丙型肝炎病毒感染及防治丙型肝炎的核苷酸序列、其片段及其应用
Platz et al. Effects of various promoter derived sequences on the cleavage kinetic of an hammerhead ribozyme directed against cyclin E1 mRNA
Logashenko et al. Short double-stranded RNA suppresses multiple drug resistance gene expression in tumor cells.
Carranza Synthetic coenzymes for in vitro selection of DNA enzymes
MX2008006657A (en) Dna constructs for specific inhibition of gene expression by rna interference
WO2006006514A1 (ja) siRNA発現ベクターライブラリー作製方法