CZ2001768A3 - Způsob a zařízení k plánování požadavků na zdroje a ke generování výrobního časového programu použitím jednotného datového modelu - Google Patents

Description

Způsob a zařízení k plánování požadavků na zdroje a ke generování výrobního Časového programu použitím jednotného datového modelu

Souvise jí cí přihláSky

Tato přihláška nárokuje prioritu z přihlášky U.S. Provisional Application Seriál No. 60/098,788 s názvem Způsob a zařízení k plánování požadavků na zdroje a ke generování výrobního časového programu použitím jednotného datového modelu vyplněné 1. září 1998, jejíž obsah je zde začleněn jako odvolávka.

Oblast_tec hn iky

Tento vynález se týká zařízení a způsobu k řízení požadavků na zdroje, montáž a dokumentaci k výrobě předmětu výroby, který má velký počet variant návrhu nebo součástí.

.Qos.aYadnj___s.t av t echn i ky

Výrobky, které jsou vyrobeny z mnoha různých Částí a subsestav. takové jako automobily, nákladní automobily, lodě, letadla atd., se typicky vyrábějí a montují v továrně použitím montážních technik hromadné výroby. K výrobě velkého objemu položek se musí určit množství každého typu dílu, které je požadováno pro každou položku. Když je dovolen jen jeden návrh výrobku, mohou být požadavky na materiálovou výrobu určeny jednoduše násobením požadavků na jednu položku počtem položek, které se mají vyrobit. Avšak když výrobek, který se má vyrobit, je dostupný v rozdílných návrzích, z nichž každý má různé části, stane se určení výrobních požadavků pro skupinu výrobních objednávek ·« · ··* • · ♦ * ♦ ϊ\ .-

9 9 9 9 9 9 V • · · « · ·;· •· · ·· **· ¹ obtížnější. To je pravda zvláště pro takové výrobky jako jsou automobily, které mají velký počet částí, jsou vyráběny ve velkých objemech a často se s nimi obchoduje při velké rozmanitosti různých vlastností a možností výběru, takových jako je typ motoru, převodovky apod., které musí být v továrně namontovány.

Systém plánování výrobních zdrojů (MRP - manufacturing resource planning) se používá ke zpracování a sledování informací týkajících se výroby, marketinku, nákladů.

požadavků na Části a náhradní prodeje a údržby předmětu plánování výrobních zdrojů hromadné výrobě automobilů díly a jiných aspektů výroby, výroby, V běžném systému (MRP) typu používaného v jsou požadavky na části standardní verze výrobku detailně uvedeny v seznamu nebo v tabulce nazývané rozpiska materiálů (ROM - bili of materials). K zavedení každé nové návrhové varianty (např. automatické převodovky místo standardní převodovky) se generuje pomocná rozpiska materiálů (BOM), která detailně uvádí části, které musí být přidány ke standardní rozpiscc materiálů (BOM), aby se varianta vyrobila a také části.

které musí být odstraněny ze standardní rozpisky materiálů (BOM). Protože návrhové varianty vybrané v kombinaci mohou mít vliv na požadavky na části způsobem, který se liší od odděleného zahrnutí variant, požadují se často také dodatečné pomocné rozpisky materiálů (BOM), aby upravily požadavky na původní a upravené části.

požadavků na výrobní části se požadavky na materiálů

K výpočtu novou možností výběru v standardní rozpisce pomocných rozpiskách sčítačího-odčítači ho materiálů (BOM) (BOM) přičemž materiálů pro auto vyráběné s

Částí specifikované nebo více a v jedné komb i nuj í části použitím uvedené podrobně ve vhodné přičítají a odčítají postupu, pomocné rozpiscc z požadavků na části podrobně uvedené (BOM) se

• · φ ·· φφφ

ve standardní rozpisce materiálů (BOM). Logická pravidla, která mohou být vyhodnocena v souladu s možnostmi výběru zákaznické objednávky, jsou definována a použita k výběru toho, které z mnoha pomocných rozpisek materiálů (BOM) se mají kombinovat s prvotní soupiskou materiálů (BOM) pro specifickou objednávku zákazníka, ΐ když různé rozpisky materiálů (BOM) a přičleněná dokumentace jsou efektivní při návrzích s malým počtem možností výběru, stávají se velmi složitými a obtížně zpracovatelnými, když je k dispozici více než malý počet návrhových variant.

V alternativním znázornění je každá část použitá ve všech definovaných variantách obsažena v jediné rozpisce materiálů (BOM). Každá část má přičleněné konstrukční kódovací pravidlo, které ukazuje, kdy by část měla být obsažena. Konstrukční kódovací pravidla pro všechny platné návrhové varianty jsou typicky definována současně. Kódovací pravidla, která .jsou vložena, mohou být velmi složitá, protože musí být definována tak, aby se kódovací pravidla pro alternativní varianty přes sebc nepřekrývala nebo aby neměla jiné logické nejednoznačnosti nebo nesrovnalost i.

Obtížnost definice kódovacích pravidel se dále komplikuje, když se nové návrhové varianty přidávají po definování počátečního návrhu, protože dané kódovací pravidlo pro specifickou variantu může být závislé na tom, které jiné varianty jsou dovoleny. Kromě definování nového kódovacího pravidla při přidání nové návrhové varianty, jedné nebo více jiných variant, může být potřebné aktualizovat před tím generovaná pravidla. Toto může být složitá a k chybám náchylná úloha, protože běžné systémy neposkytují jednoduchý mechanizmus k identifikaci toho, která kódovací pravidla mohou být ovlivněna.

• · · *

·· · ·»· • Λ' * * *

Kromě toho k definování jedné nebo více rozpisek materiálů (BOM) musí být připravena rozsáhlá návrhová dokumentace. Dokumentace je nutná jak k učinění rozhodnutí o nákladech výroby, tak o dodací době, omezení kapacity, spojovacích procesech atd., které vyplývají ze zahrnutí varianty do výrobku podle zakázky a také k zajištění toho, že informace o všech částech použitých v každém vyrobeném výrobku jsou dostupné k analýze minulých událostí, tj. k zpětnému vyvolání, analýze v případě poruchy výrobku atd. Běžné systémy dokumentují každou variantu modulu nebo subsestavy ze shora dolů, přičemž všechny možné kombinace variant jsou dokumentovány odděleně. Návrh auta může např. obsahovat montáž sedadel, které mohou mít jeden ze tří typů materiálu (např. látku, kůži nebo vinyl),.dva nastavovací mechanizmy (ruční nebo motorický) a dvě možnosti výběru tepla (žádné nebo vyhřívaná sedadla). Existuje proto 3*2*? = 12 možných kombinací montáže sedadel. Při běžné návrhové metodě shora-dolfl je každá z dvanácti variant montáže sedadel dokumentována odděleně.

Zdá se, že když se počet návrhových variant zvětšuje, množství požadované dokumentace se zvětšuje exponenciálně. Když sestavy výrobků mají velký počet možností výběru, stává se prakticky nemožným dokumentovat každou variantu. Např. při specifickém návrhu nákladního automobilu může být celkový počet možných uspořádání svazků vodičů (které závisí na ve 1kém počtu činitelů, zahrnujících nejen použité elektronické součástky, ale také relativní polohu součástek) řádu 2^ (asi ÍO^{1 5}) . Protože je prakticky nemožné dokumentovat každou návrhovou variantu, musí výrobce předpovědět, které návrhové varianty nebo kombinace možností výběru jsou pravděpodobně pro zákazníky nejpopu1árnější, dokumentovat jen tyto varianty a potem zamezit zákazníku objednání jiných nedokumentovaných v

kombinací možnosti výběru. Tato předpověd může být jak pod

• · · 4 4 · 4 ’ί '

4 4 4 4 4 4 4 • 44 444 «« « φφ «|| celkovými, vynechanými možnostmi výběru, které mohou být mezi zákazníky populární, tak nad celkovými, obsaženými možnostmi výběru, které jsou objednané v nejlepším případě jen zřídka.

Kromě obtíží spojených s definováním kódovacích pravidel ί dokumentací četných návrhových variant je dalším nedostatkem běžných systémů plánování výrobní ch zdrojů (MRP) čas požadovaný k analýze objednávek zákazníků a ke generování informací o tom, jaké části se požadují k výrobě skupiny objednávek, kdy jsou potřebné a kde musí být části na montážní lince. Běžné systémy určují součet částí vyhodnocením každého kódovacího pravidla v rozpisce materiálů (BOM) pro každou objednávku zákazníka. Když se vyskytne správný případ či hit (tj. vyhodnocené kódovací pravidlo je pravdivé a tudíž část bude použita), datová položka se napíše do výstupního záznamu v počítačovém datovém souboru. Tento postup se opakuje pro každou uvažovanou objednávku zákazníka.

Typická soupiska materiálů (BOM) pro luxusní automobil může obsahovat 70000 oddělených vstupů částí/pravide 1. Každý vstup části má přičleněné kódovací pravidlo, které musí být vyhodnoceno k určení toho, zda část by měla být podle vybraných možností výběru zákazníka v dané sestavě obsažena. V typickém příkladu je pravděpodobně asi 4000 specifických pravidel pravdivých pro danou objednávku zákazníka a zpracování jediné objednávky může zabrat až několik minut. Tak pro výrobní sérii 8000 aut není pro postup plánování výrobních zdrojů (MRP) neobvyklé, že zabere ke zpracování podstatné množství času a má za následek soubor požadavků na části velikosti řádu 10 gigabytů, když soubor neobsahuje informace o postupu. T když systém plánování výrobních zdrojů (MRP) používá paralelního zpracování k vyhodnocení mnoha objednávek • · φ φ * φφ* • · · · · φ «φφ φ • · φ φ « «φφ ·♦· ··· ·· φ φ* ΦΦ· zákazníků současně, přesto může postup k dokončení zabrat několik hodin. V důsledku velikosti souboru a trvání postupu jsou běžné systémy plánování výrobních zdrojů (MRP) provozovány jako dávkové standardní programy. Kromě toho dlouhý čas potřebný k analýze zabraňuje manažerům výrobních linek a jiným udělat rychlé změny v pořadí plnění objednávek zákazníků, protože účinek těchto změn nemůže být dostatečně rychle vypočítán.

Protože mnoho továren pracuje nyní na principech právě včas” a reálného času, kdy Části požadované k výrobě jsou do továrny dodávány krátce před upotřebením nebo když jsou zapotřebí, může pomalost běžných systémů plánování výrobních zdrojů (MRP) mít podstatný vliv na ziskovost továrny. Jestliže výrobní linka nemůže mít rychlou odezvu na dočasný nedostatek částí nebo zpožděné dodávky, mohou výsledná zpomalení nebo výpadek výrobní linky mít přímý dopad na ziskovost továrny.

Podle toho cí1 cm vyná1ezu je poskytnout způsob definování a řízení Části, varianty částí, spojení částí a detailů varianty spojení částí, souvisejících s výrobou předmětu výroby jednoduchým a kompaktním způsobem.

Dalším cílem vynálezu je poskytnout postup k použití při přípravě rozpisky materiálů (BOM), která plně popisuje požadavky na části pro všechny varianty daného návrhu výrobku, při čemž se vyhýbá exponenciálnímu růstu pomocných rozpisek materiálů (BOM) a dokumentace variant při zavedení nových návrhových variant.

Jiným cílem vynálezu je poskytnout způsob a zařízení k rychlejšímu způsobu vyhodnocení kódovacích pravidel v rozpisce materiálů (BOM) k určení požadavků na výrobní části a jiných informací v souladu s jednou nebo víc·'

• · • · «·« zařízení a způsob objednávkami zákazníka.

Ještě dalším cílem vynálezu je poskytnout plánování zdrojů a požadavků, ve kterých může být sledován postup a aktivita dat souvisejících s fyzickými a/nebo funkčními spojeními částí.

Podstata vynálezu

Při výrobě předmětu výroby zaujímá každá část nutně požadavek jedinečného fyzického místa v předmětu výroby. Když existují několikanásobné varianty, může specifická část použitá v daném místě záviset na specifické variantě, která se právě dělá. Podle jednoho aspektu vynálezu návrh předmětu výroby, takového jako automobil, ve velkém počtu variant, je znázorněn jako strom nebo sil poloh, které v celku představují strukturu všech možných variant předmětu výroby. Každá poloha odpovídá místu části ve skutečném předmětu výroby a má jednu nebo více přičleněných variant, které definují možné části, které mohou být umístěny \ odpovídajícím místě části, když se specifický předmět výroby skutečně vyrábí. Specifická použitá část závisí na návrhové variantě, která se montuje. Každé variantě v sít' je přiřazeno kódovací pravidlo, které může být vyhodnoceno podle vybraných návrhových možností výběru k identifikaci vhodné varianty pro každou polohu a tím části, která by měla být použita v přičleněném místě Části ve specifické návrhové variantě. Spojení častí mohou být znázorněny a identifikovány podobně. Kódovací pravidla jsou definována a vyhodnocena k zajištění toho, aby byla pro každou polohu vybrána nanejvýš jedna varianta, protože bez ohledu na to jak mnoho pro daný předmět výroby existuje návrhových variant, v jakémkoli specifickém předmětu výroby může být V k .1 óm mí ^c cVn t nnuV i t a ion i rdnn η ς t 1 1 Π Úm í slovy varianty přičleněné k jakékoli dané poloze jsou vc

• · i i ·' ί φ φ

• · φ ·· ♦ φ · ·· φ vztahu nonekvivalence (ECLUSIVE-OR).

Kromě toho každá část v daném předmětu výroby je nějakým způsobem připojena alespoň k jedné jiné části. V dalším provedení vynálezu mohou být tato spojení znázorněna v síti jako spojovací články mezi polohami nebo alternativně jako spojení poloh. Informace o postupu popisující typ nebo způsob spojení dvou částí, takového jako svařené nebo tfeeí uložení, může být přičleněna k odpovídajícím spojovacím Článkům poloh nebo polohám spojení. Jestliže jsou možné různé druhy spojení částí, jak mohou vyplynout když jsou k dispozici různé varianty částí, mohou být vhodné varianty postupu přičleněny ke spojovacímu Článku a přiřazeny k odpovídajícím kódovacím pravidlům způsobem podobným k variantám přičleněným k dané poloze. Kromě toho musí-li být specifická Část nějakým .způsobem wpracována přel ··**· namontováním, např. použitím oleje nebo mazadla, může taková informace o zpracování být přičleněna která k variant identifikující část, př i č1 čněna použita k přičlenění Další data k variantě seskupení skupin částí související mohou být jsou k

cl a t a , do subsestav,

Dodatečná data, spojení obsahují různých poloh ke specifickým dodavatelům atd. s produkcí, postupem a výroboi' předmětu výroby mohou být také přidána k variantám polohy a/nebo spojovacím článkům, aby se plně dokumentoval.' všechny aspekty návrhu pro celý cyklus Života použitých různých částí a sestav.

Podle dalšího aspektu vynálezu může být síťové znázornění přeloženo do rozpisky materiálů (BOM) vhodné k použití v procesu při plánování výrobních zdrojů (MRP). Kromě toho k zapsání do seznamu každé varianty částí a přičleněných kódovacích pravidel, jak se to udělá v běžných systémech, přičleňuje rozpiska materiálů (BOM) každou variantu také k<.· specifické poloze odpovídající, např. fyzickému místu

4 4 · 4

444 • · · 4 «4 4 • 4 · 4 4 předmětu výroby. Tyto dodatečné informace dovolují, aby byly rychle určeny všechny varianty dané polohy. S výhodou nemusí být použita dlouhá kódovací pravidla pro každou variantu, ale místo toho mohou být použita krátká, snáze pochopitelná pravidla, i když tato pravidla nejsou logicky úplná a v nějakém rozsahu se překrývají. V předem určeném času, takovém po kterém je definována nová varianta, mohou být všechna pravidla z variant přičleněných k ovlivněné poloze automaticky identifikována, analyzována a aktualizována jak je to potřebné, aby byla logicky slučitelná, minimálně se překrývala a správně započítávala účinek jiných variant.

Podle dalšího aspektu vynálezu je uveden zlepšený způsob a zařízení k výpočtu požadavků na výrobní části na základě objednávek zákazníků. Před vyhodnocenímkódovacích pravidel v rozpisce materiálů (BOM) je z rozpisky materiálů (BON) každé jedinečné kódovací pravidlo vyjmuto, přiřazeno k jedinečné identifikaci pravidla a umístěno do matice kódovacích pravidel. Každé kódovací pravidlo v matici kódovacích pravidel je potom vyhodnoceno jen jednou a paralelně pro všechny objednávky zákazníků, které mají být analyzovány a výsledky jsou uloženy v datové matic' vyhodnocených kódovacích pravidel. Data vyhodnocených kódovacích pravidel jsou potom mapována zpět do každého vstupu kódovacího pravidla v rozpisce materiálů (BOM).

Protože je vyžadován jen jeden bit na jedinečné pravidlo a na objednávku k uložení výsledků vyhodnocení jedinečných kódovacích pravidel, je výsledná datová matice velmi malá ve srovnání s výstupním souborem běžného systému plánování výrobních zdrojů (MRP) a může být úplně uložena do paměti s přímým vstupem (RAM). Protože každé jedinečné kódovací pravidlo je výhodně vyhodnoceno jenom jednou bez ohledu na to kolikrát se objevuje v rozpisce materiálů (BOM) a «·· »·· • · ·· · tet ·· ·*· protože počet jedinečných kódovacích pravidel je obecní podstatní menší než celkový počet vstupů v rozpiscc materiálů (BOM), dosáhne se podstatného zmenšení času zpracování. Zpracování může být před vyhodnocením dále optimalizováno zjednodušením a rozložením kódovacích pravide1.

Použ i tím září zení, vynálezu, může být definováním množství definovaným fyzickým více variant je přiřazeno ke které obsahuje různé předmět výroby vyroben poloh odpovídajících různým, místům v vlastnost i počátečním předem předmětu výroby. Jedna nebo každé poloze, přičemž každá varianta odpovídá specifické části nebo sestavě, které mohou být umístěny v místě přičleněnému k poloze. Pro jakoukoli danou vyráběnou jednotku může být v daném fyzickém místě umístěna jen jedna část a tak pro každou.

polohu může být vybrána jen jedna varianta. Každá varianta má proto přičleněné výrobní kódovací pravidlo, které ukazuje kdy by měla být specifická varianta použita v souladu se specifickými návrhovými možnostmi výběru.

Když se má vyrobit specifický objednaný výrobek, kódovací pravidla jsou vyhodnocena k identifikaci správné varianty, aby byla vybrána pro každou polohu a tak vybrat specifické Části potřebné k vyrobení objednaného výrobku. Tyto informace jsou potom použity k zajištění toho, že nutné části jsou dostupné a že jsou dodány do správných stanovišť montážní linky. Objednaný výrobek je potom vyroben použitím identifikovaných částí.

Zařízení a způsob vynálezu výhodně dovoluje ušetřit rozličné náklady, včetně nákladů týkajících se materiálů, diagnostiky, dodávky, plánování výroby a rekalkulace, opětného inženýrského zpracování výrobku, zaměstnanců a re cykláce.

Přehled obrázků na výkresech

•	•	• ·	•	•	4	*
•	•	4 4 4	•	4 4	4	4
•		• 4		4	•	4
• 4 4	444	··	•	44	44«

•4

Předchozí a jiné aspekty a výhody vynálezu budou lépe pochopeny z následujícího podrobného popisu preferovaných provedení různých aspektů vynálezu s odvoláním na obrázky, ve kterých:

obr, 1 až 5 jsou grafická znázornění sítě dat poloh/variant ke znázornění předmětu výroby a návrhových variant;

obr. 6 ilustruje subsestavy a skupiny sestav v sít: poloh/variant ;

obr. 7 ilustruje hierarchickou siř vztahující se k síti na obr. 6;

obr. 8a ilustruje síf obsahující data definic skupin pro skupiny na obr. 6;

obr. 8b je ilustrace sítě obsahující definice skupin jako na obr. 6 a 8a a hierarchickou strukturu jako na obr. 7;

obr. 9 je znázornění řady poloh a variant vztažených k montážní lince;

obr. 10 je příklad znázornění počítačem podporovaného návrhu (CAD) jedné varianty postranního panelu auta:

obr. 11 ilustruje spojení mezi polohou v síti a popisem částí v systému počítačem podporovaného návrhu (CAD);

obr. 12 je tabulka ilustrující část soupisky materiálů (BOM) pro daný návrh auta;

obr. 1.1 je matice vzorku objednávek zákazníků;

obr. 14 je vývojový diagram způsobu ke generování matice objednávek;

obr. 15 je vývojový diagram způsobu k vyhodnocení kódovacích pravidel v rozpisce materiálů (BOM);

obr. 16 je diagram ilustrující vytvoření matice kódovacích pravidel z rozpisky materiálů (BOM);

to	•	• ·	•
•	•	• to to	•
•	•	• ·	•
• to ·	···	• to	•

φ to • to to to. · ·· obr, 17 uvádí matici vzorku vyhodnocených pravidel;

obr. 18 je ilustrace matice plánování výrobních zdrojů (MRP) pro rozpisku materiálů (BOM) na obr. 16 a matici vyhodnocených pravidel na obr. 17;

obr. 19 uvádí matici vzorku plánování materiálových zdrojů (MRP);

obr. 20 ilustruje různé aplikace dat plánování výrobních zdrojů (MRP);

obr. 21 a 22 jsou vývojové diagramy specifického způsobu vyhodnocení kódovacích pravidel v matici kódovacích pravidel;

obr. 23 je matice vzorku kódovacích pravidel;

obr. 24 a 25 jsou pomocné matice vyhodnocení kódovacích pravide 1 ;

obr. 26 ilustruje spojení dat mezi pomocnou maticí vyhodnocení kódovacích pravidel a maticí objednávek a obr. 27 je ilustrace matice vyhodnocených pravidel \ souladu s pomocnou maticí uvedenou na obr. 26.

I’ří.klady provedení vynálezu

Na obr. 1 až 5 jsou grafická znázornění jednotného modelu výrobku nebo sítě 10, která představuje předmět výroby, který má řadu návrhových variant a který může být použit k analýze předmětu výroby za účelem určení požadavků na Části, výrobní data atd. Pro jednoduchost je v další diskuzi předmět výroby uvažován tak, že je to auto. Úmyslem však není, aby toto bylo omezující a vynález může být použit na jiné předměty výroby. Kromě toho se o vynálezu bude hovořit především s ohledem na varianty částí použitých k výrobě daného předmětu výroby. Jak však bude uvedeno podrobně dále níže, s variantami ve spojeních částí se může zacházet podobným způsobem. Podle toho když se stále používá termínu část, osoba znalá oboru si uvědomí, že různé vlastnosti vynálezu mohou být přizpůsobeny také

Φ	•	•			•	•	*
«	v	• «	t	•	• ·	•	•
•	•	•	•		♦	Φ	•
«« ·	···			•			·»·

tak, aby představovaly a zpracovaly požadavky na spojení.

Sil 10 má množství poloh j_2 spojených spojovacími Články i l 4 . Každá poloha má jedinečnou identifikaci polohy, která může být mapována do skutečného fyz ického místa ve vyráběném výrobku, V každé poloze 12 je definována jedna nebo více variant 16 polohy (obr. 2). Každá varianta 16 polohy identifikuje specifickou část, která může být umístěna v předmětu výroby v místě odpovídajícím poloze přičleněné k variantě polohy. Skutečná použitá část závisí * na specifické návrhové variantě, která se má vyrobit.

Varianty polohy pro danou polohu tak představují všechny * možné části, které mohou být umístěny v daném fyzickém místě v předmětu výroby. Soubor variant pro všechny polohy dohromady popisuje každou možnou návrhovou variantu předmětu výroby.

V síti 10 uvedené na obr. 2 poloha 1_2 obsahuje tři varianty 16a , 16b a 16 c polohy. Specifická varianta polohy, která má být vybrána pro danou výrobní objednávku závisí na návrhových možnostech výběru vybraných např. zákazníkem. Např. varianty 16a až 16c polohy mohou ukazovat, Že specifická poloha a nakonec přičleněné místo v předmětu výroby může odpovídajícím způsobem obsahovat bud čtyřválcový, nebo šestiválcový nebo osmiválcový motor. Obr. 3 je ilustrace tří sítí 10a, j_Ob a 10c, které odpovídají třem variantám výrobku, které jsou definovány sítí 10 na obr. 2. Obr. 4 ilustruje různé sítě s variantami poloh a spojeními spojovacími články různé složitosti.

K uvážení skutečnosti, že pro danou polohu 12 může být vybrána nanejvýš jedna varianta 16 polohy, každá variant,'¹, polohy má přičleněné kódovací pravidlo, které ukazuje, kdy by měla být vybrána specifická varianta polohy. Kódovací pravidla mohou být přiřazena jako jsou varianty polohy φφφ ψΊ *·**««·

A| ·*«···»·· ί·1 · · · · · · · \V ··· ··· ·4 Φ *φ umístěny v síti a budou popsána podrobněji níže. Kromě toho k identifikaci specifické části (tj. odvolávkou na Číslo části v databázi řídicí části) a když má část přičleněné kódovací pravidlo, které ukazuje, kdy by část měla být použita, mohou varianty polohy mít také dodatečná přičleněná data, která např. ukazují časové období, během kterého je specifická varianta polohy platná {a přičleněné kódovací pravidlo), stanoviště montážní linky, kde musí být část přítomna během výroby výrobku, odhadnuté časové trvání potřebné k namontování části, předzpracování (např. namazání olejem nebo mazadlem), které musí být uděláno na Části před namontováním apod.

Znázornění polohy a varianty polohy návrhu výrobku ilustrované v síti 10 může být výhodně mapováno přímo do rozpisky materiálů (ROM) k použití v systému automobilového plánování výrobních zdrojů (MRP). Kromě toho může být poloha použita jako odvolávka ke spojení znázornění rozpisky materiálů (ROM) (nebo sítě) s jinými návrhovými znázorněními takovými, jako jsou části nebo spojení definovaná v systému počítačem podporovaného návrhu (CAD). O těchto aspektech vynálezu se bude hovořit podrobněji níže.

Spojovací články 14 mezi polohami 12 ukazují spojení částí. V některých případech zvláště když každé dvě spojené polohy mají přičleněné varianty, se typ spojení částí může měnit. Podle obr. 5 poloha 12a s variantami PAL, PA2 poloh}’ je spojena s polohou 12b s variantami PRJ_, PB.2 polohy. V závislosti na vybrané variantě polohy se typ fyzického spojení namontovaný mezi Částmi v místech odpovídajících polohám 12a a 12b může lišit. Např. části PA1 a PB1 musí být spojeny šrouby, zatímco části PA2 a PR2 musí být spolu spojeny sponkami.

« * · 4 4 * ♦ ♦ · · 4 » * 4 4 4 • 44 ··· «· « • * * ♦ 4 ♦ • · ♦··

Tento rozdíl v typu spojení může být znázorněn definováním nové jedinečné spojovací polohy 12c mezi polohou 12a a 12b a mající varianty, které ukazují požadovaný typ fyzického spojení. Kódovací pravidla přičleněná ke každé variantě v polohách 12a a 12b a spojovací poloze 12c jsou definována tak, že se vyberou správné varianty spojení. Např. na obr. 5 může být jedno kódovací pravidlo přiřazeno k první variantě v každé poloze 12a, 12b a 12c a druhé kódovací pravidlo může být přiřazeno k druhé variantě těchto poloh. Když je první kódovací pravidlo pravdivé (a druhé nepravdivé), síF ukazuje, že částí PA 1 a PB£ jsou spojeny pomocí PCI. Když je druhé pravidlo pravdivé a první pravidlo je nepravdivé, síť ukazuje, že části PA2 a PB2 jsou spojeny pomocí PC 2. Kódovací pravidla pro spojovací polohu 12c spojení nemusí být ovšem stejná jako pravidla pro spojené polohy 12a, 12bc Např. mohou-li Části PA1 a PB1 být spolu spojeny bučí svařováním nebo .sponkami, mohou být kódovací pravidla pro varianty v poloze _12c definována tak, aby dovolila výběr kterékoli z těchto návrhových variant v souladu se specifickou objednávkou výrobku.

Ke spojovacím článkům a možná k variantám poloh mohou být přiřazeny také jiné typy informací. Takové informace obsahují data týkající se montáže výrobku a plánování výroby, typů požadovaného montážního zařízení, data dostupnosti částí, dokumentace výrobku, dat poruch částí a spojení apod. Zatímco podobné typy informací jsou generovány k použití v běžných výrobních a montážních závodech, byly takové informace dříve udržovány odděleně. Použitím tohoto vynálezu mohou být všechny takové informace výhodně integrovány do jediného datového modelu výroby.

Může být oceněno, že poloha může být definována pro každé místo spojení, které se použije ke vzájemnému spojení dvou nebo více částí. Avšak spojení je často uděláno s více totožnými částmi, např. dvč části mohou být k sobč upevněny osmi šrouby. Ke zjednodušení znázornění více identických částí, které se nutně použijí ve stejném místě předmětu výroby, může být přičleněn násobitcl částí ukazující kolik daných částí (nebo spojení) se použije v dané variantě polohy a bude na něj odvolávka při výpočtu požadavků na části.

Je-Η to požadováno, je možné seskupit polohy do subsestav a subsestavy do sestav ke zviditelnění toho, jak k sobě patří různé části v návrhu a k vytvoření hierarchie sestavy. Kromě toho se součásti často kombinují do oddělených sestav, které se spojují dohromady později. Obr. 6 je ilustrace sítě 10, ve které polohy 1.2 byly seskupeny do subsestav 1, 2 a .3 a tyto subsestavy jsou dále kombinovány do sestavy 4, jak je to naznačeno přerušovanými čárami.

Seskupení mohou být použita k definování výrobních sítí na různých úrovních hierarchie montáže. Obr. ⁿ je ilustrace sítí IQ* ukazující vztah subsestav ], 2 a 3 v hierarchické úrovni nad základní sítí l_0 na obr. 6. Jak je uvedeno na obr. 6 subsestava 1 obsahuje polohu 12a s dvěma definovanými variantami polohy a polohou 12b se třemi definovanými variantami polohy. Tak je tam na obr. 7 celkem 2*3 ~ 6 návrhových variant subsestavy 1, které zahrnují varianty individuálních poloh uvnitř subsestavy. Tyto jsou uvedeny jako poloha 12_c. Může být oceněno, že jak se hierarchická úroveň sítě zvětšuje, počet možných variant pro každou polohu se také dramaticky zvětšuje.

Jeden způsob znázornění seskupení částí je dán přiřazením specifického skupinového čísla ke každému spojovacímu článku 14 poloh _12 ve skupině. Na obr. Sa je ilustrace takové definice skupiny, která odpovídá grafickému

seskupení uvedenému na obr. 6. Jak je uvedeno na obr. 8a je
	skupinové číslo 18 (tj. 2)	př i řazeno	ke	každému
	spojovacímu článku 14 spojujícímu	polohy 1 2	ve	skupině.
4	Seskupení jak jsou ilustrována	na obr. 6	až	8 mohou

představovat fyzická seskupení pro vyráběné subsestavy a mohou se použít k definování sítí 10 na různých hierarchických úrovních znázornění takových, jako je síf 10 ’ na obr. 7. Obr. 8b je složitější ilustrace sítě 10, která ilustruje koncepce seskupení uvedené na obr. 6 a na obr. 8a a hierarchickou strukturu na obr. 7.

Kromě toho mohou být definována jiná, snad překrývající se seskupení ke znázornění funkčních skupin (např. všechny polohy v elektrickém systému) nebo jiné užitečné-skupiny informací, takové jako Části, které musí být natřeny. Tato seskupení definují hierarchické body pohledu, ze kterých mohou být generovány souhrnné informace o obsažených Částech. Hledisko je odlišné z polohy, ve které může být poloha mapována do fyzického místa ve výrobku, který obsahuje nanejvýš jednu část (nebo subsestavu), i když hledisko může mít vlastnosti, které představují rozličná shrnutí informací týkající se seskupených poloh a variant po 1ohy.

Na obr. 9 je znázornění řady poloh 12, z nichž každá má jednu nebo více variant j.6 polohy, uvedených tak, jak rozličné části mohou být umístěny podél montážní linky 20, která má montážní stanoviště 24 , ve kterých se montují části P1 až P7. Každá varianta 16 polohy je ilustrována s přičleněným charakterizujícím kódovacím pravidlem 22. Skutečné části, které jsou použity během montáže jsou vybrány podle toho, ke které z možných variant polohy jsou pro danou objednávku vhodné. Možné varianty polohy pro každou specifickou polohu mohou být shrnuty jako kombinace 26 kódovacích pravidel 22 variant polohy.

·« φ φφφ

« ···

Např. v poloze P3 spojení může být vybrána jedna ze tří variant polohy podle vyhodnocení kódovacích pravidel S, £1 a C2. Kombinace kódovacích pravidel pro tři varianty jsou shrnuty jako S®C1®C2, kde označuje funkci nonekvivalance (XOR - EXCLUSIVE OR). Operátor nonekviva1ence (XOR) je použit proto, že jen jedna varianta 16 polohy může být pro polohu 12 vybrána správně a tak jen jedno z tří kódovacích pravidel 22 je správně pravdivé pro danou objednávku.

Části Pí , P2 a P3 mohou být seskupeny do subsestavy A, která má šest variant, z nichž může být vybrána pouze jedna. Schránka 25A uvádí podrobně šest možných variant subsestavy A, kde označuje kombinaci částí (jak je zde znázorněna kódovacím pravidlem přiřazeným k variantě polohy definující část). Šest možných variant subsestavy může být napsáno rychlým zápisem jako kombinace shrnutých kódovacích pravidel. Tak skupina možných subsestav A může být naznačena jako S | S®C3 | S®C1 ©C2 (viz 27Λ) . Podobně části P5, P6 a P7 mohou být seskupeny do subsestavy B, která má také šest variant, uvedených podrobně ve schránce 2 5B a shrnutých jako S | S®B3 | S©B 1 ®B2 (viz 2_7B) . Subsestavy A a B a část P4 mohou být dále seskupeny do sestavy D, která má 3 6 variant, shrnutých jako S | S©C3 | S®C1®C2 ] S | S | SeB3 | S®B1®B2 (viz 2P). Část 36 návrhových variant pro sestavu D je uvedena podrobně ve schránce 2 5D·

Subsestavy Λ, B a sestava D mohou být mapovány přímo do sítě 10, jak to bylo ilustrováno dříve. Kromě toho polohy, které tvoří subsestavy A, B a sestavu D mohou být seskupeny dohromady k definování hledisek s rozličnými k nim přiřazenými vlastnostmi, které jsou vyhodnoceny jednou, když byly vybrány specificko návrhové varianty. Např.

:

0*0 ^ť • · ♦ ·· · • 0*0 0*0 0* *

Φ 0

hledisko A’ (není uvedeno) může být definováno tak, aby poskytlo důležitost vybraných variant polohy tvořící subsestavu A úhrnnými náklady subsestavy, dobou montáže, · polohou na montážní lince, na které se subsestava kompletuje atd.

Kromě toho k detailnímu popisu návrhových variant, např. prostřednictvím sítě 10, je také nutné poskytnout oddělenou dokumentaci pro varianty sestavy a subsestav, které se vyrábějí. Taková dokumentace se používá, když se dělají marketinková rozhodnutí o různých možnostech výběru a také k zajištění toho, že informace o všech částech použitých v každém vyráběném výrobku jsou k dispozici k analýze minulého vývoje přičleněné k činnostem takovým, jako jsou stažení výrobků.

V běžném systému se dokumentace generuje použitím přístupu shora-do 1ů počínaje od sestav na vrcholu hierarchie (např. sestava D na obr. 9) a potom posunem k menším subsestavám. .Tak je však ilustrováno, celkový počet návrhových variant se dramaticky zvětšuje Čím víc poloh a variant poloh je obsaženo v definic i sestavy. Při běžném přístupu by bylo všech třicet šest variant sestavy D na obr. ⁰ dokumentováno odděleně nebo alternativně by byl počet dovolených variant omezen.

Naproti tomu a podle aspektu vynálezu se dokumentace sestav atd. generuje od zdola nahoru. Tímto způsobem se vytvoří dokumentace pro skutečně vyráběné sestavy místo toho, aby se vytvářela dokumentace pro všechny možné sestavy bez ohledu na to, zda se ve skutečnosti vyrábějí nebo ne. Zvláště informace nutné k přípravě dokumentace pro danou ses t avu jsou rozloženy mezi obsaženými variantami pro každou polohu tak, jak jsou varianty definovány. Každá specifická varianta má přičleněná data, která představují

* 4 • « » » « «·· • · informace k zahrnutí do dokumentace sestavy pro sestavy, které obsahují variantu. Když je specifická objednávka vyřízena, bude známa specifická varianta sestavy, která má být vyrobena, protože pro každou polohu byla již varianta polohy vybrána. Jakmile jsou individuální varianty známy, provede se kontrola k určení toho, zda byla výsledná sestava dříve dokumentována, jak se může např. stát, když dřívější objednávka vedla k výrobě stejné varianty sestavy. Jestliže sestava dokumentována nebyla, informace o dokumentací přičleněná ke každé vybrané variantě polohy se kombinuje k vytvoření historické dokumentace potřebné pro sestavu. Tak je dokumentace sestavy vytvořena podle potřeby použitím přístupu od zdola nahoru způsobem, který dovoluje velký počet možných variant sestavy, aby byly dostupné pro výrobu, čímž se také zajistí, Že každá varianta vyráběné sestavy je správně dokumentována.

Např. na obr. 9 je specifická varianta polohy vybraná pro každou polohu 1_2 označena značkou x. Tyto výběry ukazují, že je vybrána pátá varianta S|C3|C1 subsestavy A a že je vybrána třetí varianta S|S|B2 subsestavy B. Kombinace identifikuje specifickou variantu ze 36 možných variant sestavy D, která bude vyrobena (např. SjC3|Cl|S|SjS|B2”). Dokumentace přičleněná ke každé variantě polohy může být kombinována k vytvoření dokumentace pro specifickou vybranou variantu.

Jak bylo dříve poznamenáno mohou polohy 1.2 v síti 10 být použity jako klíč ke spojení síťového znázornění výrobku se znázorněním v systému počítačem podporovaného návrhu (CAD). V systému počítačem podporovaného návrhu (CAD) jsou části obecně znázorněny jako sbírka vlastností různých částí, takových jako jsou obrysy povrchu, ohnutí, výstupky atd. Obr. 10 je příklad znázornění počítačem podporovaného návrhu (CAD) jedné varianty postranního dílu auta. 'Jak je • · · · · · · » · · · « · ··« * * · » φ · · ·, .

·«· φ·· ·· φ ·· ·♦· ·.

ukázáno může jediná součást 28 mít velmi velký počet návrhových prvků 29 počítačem podporovaného návrhu (CAD). Tyto prvky 29 mohou být kombinovány do jediného prvku .30 v systému počítačem podporovaného návrhu (CAD), který představuje jednu část nebo spojení částí, které se použijí během montáže auta. Počet Částí nebo počet spojení počítačem podporovaného návrhu (CAD) může být potom spojen se znázorněním sítí 10 počí tačem varianty graficky počítačem počí t ačem podporovaného definované pro ilustrováno na např. zahrnutím čísla části návrhu (CAD) po 1ohu.

11, kde tuto podporovaného návrhu podporovaného návrhu jako vlastnosti Toto spojení je sbírka prvků 29 (CAD) definující součást 28 (CAD) je přiřazena k referenčnímu návěští 30, které je potom přičleněno ke specifické variantě j.6 polohy v poloze 12 sítě 10,

Jak bude osobě znalé oboru zřejmé, mohou se v počítačovém systému použít různé způsoby ukládání informací znázorněných sítí 10. Různé polohy 12 mohou být např. znázorněny použitím komplexní nebo předmětově orientované datové struktury, která obsahuje definici každého prvku. Poloha a varianty poloh mohou být alternativně realizovány přímo jako siř spojených datových uzlů, když každý má přičleněné datové hodnoty. Mohou být použity také jiná uspořádání datových struktur známá osobám znalým oboru.

V preferovaném provedení jsou informace uloženy v databázi jako datová matice, která může být použita jako výrobní rozpiska materiálů (BOM) a když je kombinována se skupinou objednávek zákazníků, může být použita k určení toho, které části jsou potřebné k výrobě objednávek, kdy jsou potřebné a kam na výrobní lince musí být části dodány. Nyní se bude hovořit o této specifické realizaci vynálezu.

Na obr. 12a a 12b je uvedena tabulka ilustrující část »« · · 9 9 • 9 *»99

9*9* · 9 99

9·* 9 ♦9 • 9 9 99·♦· rozpisky 100 materiálů (BOM) pro daný návrh auta. Rozpiska 100 materiálů (BOM) obsahuje velký počet záznamů (řádků) 1Q1, z nichž každý identifikuje specifickou polohu 12 a * variantu 16 polohy, která odpovídá informacím o poloze a variantě polohy popsaným obecně výše ve vztahu k síti 10.

* Každý záznam 101 rozpisky materiálů (BOM) specifikuje také identifikaci 102 části a kódovací pravidlo 104 (odpovídající kódovacímu pravidlu 22 v síti 10). V tabulce vzorku na obr. 12a a 12b má všech prvních šest záznamů stejnou polohu 10 16 04 0100 (vztahová značka 108) a * různé identifikace variant (vztahová značka 110). Jak je možné vidět má každá varianta polohy v poloze 10 16 04 • 0100 různé identifikační číslo části a kódovací pravidlo.

Ačkoli podrobná informace o části může být zahrnuta do každého záznamu 101, identifikace 102 části se výhodně použije k odvolání na řídicí seznam Částí (není uveden), který obsahuje podrobné informace o Části, takové jako je výrobce části, její hmotnost, cena, termín dodání atd. Záznamy 101 rozpisky materiálů (BOM) mohou také obsahovat slovní název 106 Části, Číslo modelu nebo typ .105 a také dodatečné informace obsahující časové období, ve kterém varianta (a kódovací pravidlo) je platná, polohu montážní linky, do které má být část dodána když je zapotřebí, odhadnutou dobu, kterou zabere namontování Části atd. (vše není uvedeno).

Jak je uvedeno výše, jsou kódovací pravidla použita k určení toho, kdy by měla být daná varianta polohy • zahrnuta do specifické objednávky výrobku. Každé kódovací pravidlo je logický příkaz obsahující jeden nebo více prvků • kódovacího pravidla, přičemž každý prvek kódovacího pravidla odpovídá možnosti výběru, která může být vybrána v objednávce výrobku, který se má vyrobit. Kromě toho může kódovací pravidlo ukázat, zda varianta polohy je • · · · · « · ♦ · · Φ · * · » • · · a·* · · · • · * · • * · ·· «·« standardní nebo implicitní a proto zda by měla být použita, když nebyla vybrána žádná jiná příslušná možnost výběru.

Na obr. 13 je matice 120 vzorku objednávek zákazníků, která obsahuje množství vyráběných možností výběru 1 22 a přičleněné prvky 1 24 kódovacích pravidel pro mnoho objednávek specifického modelu auta. Např. prvky M113, M136, M154 a M172 kódovacího pravidla představují typ motoru, zatímco prvky 494, 496 a 625 kódovacího pravidla označují zemi, do které má být objednané auto prodáno. Matice £20 objednávek zákazníků dále obsahuje vybrané informace o možnostech výběru pro množství objednávek £26 zákazníků, každá objednávka odpovídající sloupci ukazuje, které výrobní možnosti výběru jsou v objednávce obsaženy a proto také ukazuje, zda každý specifický prvek kódovacího pravidla je pro objednávku pravdivý nebo nepravdivý. Označení 1 ve specifickém řádku sloupce objednávky ukazuje, Že odpovídající možnost výběru byla pro tuto objednávku vybrána a že přičleněný prvek kódovacího pravidla je pravdivý.

Vyhodnocením kódovacích pravidel v rozpisce 100 materiálů (BOM) použitím dat v matici 120 objednávek mohou být určeny specifické části požadované k výrobě dané objednávky výrobku. Pořadí objednávek £26 v matici 120 objednávek s výhodou ukazuje pořadí, ve kterém budou auta vyráběna. Čas, kdy každé auto dosáhne rozličných bodů výroby se může určit na základě informací obsahujících rychlost montážní linky a možná jiných Činitelů týkajících se zvláštností specifické objednávky, takových jako je čas požadovaný k montáži specifických Částí. (Zahrnutím doby trvání požadované k montáži specifických částí do informací o poloze a variantě polohy v rozpisce materiálů (BOM), se • » · · · ··* · «·· · 9 *«· ··· ·· · ·· ··· mflže také určit odhad pracovníků a jiných zdrojů potřebných k montáži objednávky). Použitím znalosti o jsou požadovány a kdy jsou požadovány pro a také polohy které část odpovídá, mohou směrovány do správných jsou potřebné, čímž se počet skladovaných částí výše, (BOM) kdy označená tom, které části danou objednávku být nutné části stanovišť montážní linky tak, jak umožňuje, aby byl minimalizován na každém stanovišti.

každý vstup varianty polohy v obsahuje kódovací pravidlo, které když se si uvědomít, že jako je prvek více než jedné záviset jak na zemi do které má

Jak bylo zmíněno rozpisce materiálů ukazuje , vyrábí daná objednávka určité části použité výfukového systému, mohou možnost i část by měla být použita, zákazníka. Je možné vybraném být auto po* adavků). r o / p i s c e krátkých autu, takové být závislé na část může např.

na specifické důsledku různých zákonných následovně:

výběru. Vybraná typu motoru, tak prodáno (např .

Takové varianty polohy mohou být znázorněny v materiálů (BOM) použitím rychlého zápisu nebo kódovacích pravidel

POI,	VAR.POL.	ČÁST ČÍS.	KRÁTKÉ KÓDOVACÍ PRAVIDLO
1000	001	PÍ	M113; (SRÍ)
1000	002	P2	M113 494; (SR2)
1000	00 3	P3	Ml13 (4 06 4 625 );	(SR3 )
kde ’’·	značí logi	i ckou operac i	konjunkce (AND) a +	značí

logickou operaci disjunkce (OR) . V poloze 1000 se část P1 použije, když je vybrán motor Turbo Diesel (M113), část P2 se použije pro motor Turbo Diesel v autu vyrobeném k prodeji v USA (494) a část P3 se použije pro motor Turbo Diesel auta vyrobeného k prodeji v Japonsku (496) nebo v

Austrálii (625 ). Protože všechny tři části P_£, P2 a P3 jsou přičleněny ke stejné poloze (která odpovídá fyzické poloze v autu), jsou Části vzájemně se vylučujícími možnostmi výběru a jen jedna může být vybrána k použití v dané objednávce výrobku. Zatímco při individuálním prohlížení *«· ··· v · · ♦ v t • · · · · · ♦ • · · * * · ·. ·* · ·· ·Φ4«· krátkých kódovacích pravidel může být toto rozlišení pochopeno, jsou krátká kódovací pravidla nedostatečná k účelům logické analýzy, takové jako je výpočet požadavků na výrobní části, protože kódovací pravidlo SRÍ bude pravdivé kdykoli je pravdivý prvek M113 kódovacího pravidla, i když kódovací pravidla SR2 nebo SR3 jsou také pravdivá.

K vyloučení této nejasnosti mohou být oddělená krátká kódovací pravidla kombinována tak, Že každé kódovací pravidlo obsahuje prvky, které zaručují, že pravidlo není pravdivé, když by měla být použita jiná varianta. Např. krátká kódovací pravidla SRÍ, SR2 a SR3 mohou být kombinována, aby generovala dlouhá kódovací pravidla LR1 , LR2 a LR3, kde např. LR1 je pravdivé, když SRÍ je pravdivé a obě kódovací pravidla SR? a SR3 jsou nepravdivá. Pro výše uvedený příklad mohou být výsledná dlouhá kódovací pravidla vyjádřena následovně:

POI.	VAR . POI. .	ČÁST ČÍS.	DLOUHÉ KÓDOVACÍ PRAVIDLO
1000	001	PÍ	M113- -(494 + 496	+ 625 ) :	(LR1)
1000	002	P2	M113 · 494 -(496	+ 625) ;	(LR2)
1000	003	P3	M113 40Λ (49ř	625 );	(LR3)

kde operátor označuje logickou negaci disjunkce (NOT). I když výsledné rovnice se mohou do určité míry zmenšit, je práce s nimi poměrně dlouhá a těžkopádná. Běžné systémy plánování výrobních zdrojů (MRP) však pro svou přesnost požadují, aby byla použita tato dlouhá kódovací pravidla pro každou variantu polohy, která je definována. V důsledku toho je definice a vstup kódovacích pravidel k použití v běžném systému plánování výrobních zdrojů (MRP) postup únavný a potenciálně náchylný k chybám.

Osoba znalá oboru si uvědomí, Že dlouhá kódovací pravidla jsou často složitější než je to nutné, zvláště když se použijí na požadované a/nebo vzájemně se vylučující možnosti výběru. Často se však použijí v běžných systémech • * 4 44 « «··»« 4 4 4>

• 4 4 4··*

44* ··· ·· * 4«··· tak, že chyby při výběru objednávky zákazníka nevytvoří drasticky zfalšovaná data částí. V preferovaném provedení vynálezu jsou objednávky zákazníků předzpracovány ke zjištění situací, ve kterých jsou vybrány vzájemně se vylučující možnosti výběru nebo volba požadované možnosti výběru nebyla udělána tak, aby se takovým objednávkám zabránilo, aby byly použity k vyhodnocení kódovacích pravidel rozpisky materiálů (BON). Např. v objednávce musí být vybrán jen jeden typ motoru. Objednávka bez vybraného typu motoru nebo se dvěma vybranými typy motoru je chyba a musí vest k chybným datům při vyhodnocení kódovacích pravidel. Odfiltrováním problémových objednávek během předzpracování nemusí být kódovací pravidla, která jsou implementována v rozpisce J_00 materiálů (ROM), tak robustní jako dlouhá kódovací pravidla popsaná výše a proto mohou být zjednodušena.

Jestliže jsou např. pro výše uvedená krátká kódovací pravidla SRÍ, SR2 a SR3 objednávky předzpracovány k zajištění toho, že nebyl udělán výběr dvou zemí, nebudou krátká kódovací pravidla SR2 a SR.3 nikdy současně pravdivá. Tak není výslovně nutné chránit se proti této události složitějšími dlouhými kódovacími pravidly I.R2, I.R3. Místo toho jediná kódovací pravidla, která potřebují být rozšířena k vyloučení překrývání s jinými pravidly, jsou taková kódovací pravidla, která popisují superskupinu jiných variant (např. skupina objednávek s motorem typu Ml 13 je superskupina skupiny objednávek s motorem M113, která se má prodat v USA). Zbývající pravidla mohou být ponechána ve zjednodušené formě krátkých kódovacích pravidel, čímž se zmenšuje celková složitost definovaných kódovacích pravidel a zmenšuje je čas potřebný k jejich vyhodnocení. Skupina takových úplných pravidel pro výše uvedený příklad je uvedena níže.

4 4 ··· • 4 4 4 4 * ·«·· φ · 4 • 4 4 · 4 4 ·· 4 4· ·4>

POL	VAR.POL.	ČÁST Čís.	ÚPLNÉ KÓDOVACÍ	PRAVIDLO
1000	001	PÍ	Ml 13 · -(494 +	496 + 625);
1000	002	P2	Ml 13 · 4 94; Ml 13 (496 +
1000	003	P3	625) ;

při znázornění jak dlouhého kódovacího

Je zřejmé, že pravidla, tak úplného kódovacího pravidla závisí alespoň jedno z kódovacích pravidel na kódovacích pravidlech, která byla definována pro jiné varianty. Význačný problém běžných systémů plánování výrobních zdrojů rozpiska materiálů (BOM), která má a přičleněná de f i novanou (MRP) tkví seznam variant kódová c í variantu odpoví dající nedostatek f yz i ckému je pravidla, která dlouhá kódovací obtížné pravidla, polohy ke místu ve ncpř i Či ehu jc r, p c c i f i c k é výrobku. Pro identifikovat všechna kódovací v tom, že po 1ohy každou poloze tento mohou být ovlivněna novou variantou. Tak pravidla jsou pro všechny varianty generována současně ručně. Kromě toho když jsou v časových bodech definovány varianty, např. je dispozici možnost výběru nového typu volantu, může kódovacích pravidel potřebovat, aby byla

Protože však rozpiska materiálů (BOM) v běžném systému plánování výrobních zdrojů (MRP) neobsahují' informace typicky dalších dána k několik akt ua1 i zována.

potřebné k identifikaci potenciálně ovlivněných pravidel, mohou být nutné ruční revize kódovacích pravidel postupem těžkopádným a náchylným k chybám.

Podle dalšího aspektu vynálezu zahrnutí informací o poloze a variantě polohy do rozpisky materiálů (BOM) zjednodušuje definici kódovacího pravidla tím, že umožňuje, aby varianty polohy byly na začátku definovány použitím krátkých kódovacích pravidel. Odpovídající dlouhá nebo úplná pravidla jsou generována automaticky podle potřeby. V preferovaném provedení v předem definovaných časech, takových jako kdy se přidá nová varianta polohy pro danou polohu, je rozpiska 100 materiálů (BOM) automaticky

φ « φφ φ ·· ♦ φ · · · φφ φφ φ φ· φ · · φ φ · · φ ··· ·Φ· ·· · φφ ·φφ^! přezkoušena a jsou pro tuto polohu vyjmuty všechny varianty polohy. Existující kódovací pravidla se potom analyzují a nové kódovací pravidlo a dříve definovaná kódovací pravidla jsou podle potřeby revidována k započítání překrytí mezi kódovacími pravidly.

Řada krátkých kódovacích pravidel může být např. kombinována ke generování odpovídajících dlouhých pravidel nebo, jsou-li objednávky předzpracovány k zajištění platnosti, může být generována odpovídající skupina úplných kódovacích pravidel. Různé způsoby k určení překrytí v rozsahu identifikovaných kódovacích pravidel a přizpůsobení identifikovaných kódovacích pravidel k odstranění alespoň některých zjištěných překrytí, např. použitím teorie množin, budou osobě znale oboru zřejmé. Jestliže je zjištěna nejednoznačnost a nemůže být automaticky vyřešena, může být nutné vyřešit nejednoznačnost ručně nebo opravit nové pravidlo podle potřeby. Opravená kódovací pravidla, která jsou generována a která mohou být dosti složitá, jsou potom automaticky zahrnuta do rozpi sky 1 00 mater i á 1 ů (BOM) . Krátká pravidla mohou být také uchována v rozpisce materiálů (BOM) pro budoucí odvolávku.

způsobu určení dat výrobních zdrojů k použití v různých funkcích, takových jako je fakturování, kontrola zásob a směrování Částí, se bude nyní hovořit s odvoláním na vývojové diagramy 14a, 14b, 15a a 15b.

Na obr. 14a a 14b je uveden vývojový diagram způsobu generování matice 120 objednávek. Jak bylo uvedeno výše, vhodné předzpracování objednávek zákazníků dovoluje použít k identifikaci variant polohy v rozpisce J00 materiálů (BOM) úplných kódovacích pravidel, oproti složitějším dlouhým kódovacím pravidlům. Takové předzpracování může obsahovat několik kroků. Když je na počátku generována * · • · • ♦ «

o ··· • · • « · • · · ♦ •·· ·· « ·· ♦· •«.

•· ··· prodejní objednávka, typicky není ve formě tabulky prvků 124 kódovacích pravidel, jako na obr. 13. Místo toho jsou prvotní prodejní objednávky 140 typicky ve formě výběrů balíčků, takových jako je sportovní nebo luxusní balíček, které jsou vytvořeny ze skupin vyráběných možností výběru 12.2, z nichž každá má odpovídající prvek 124 kódovacího pravidla. Tabulka markctinkových kódovacích definicí 142 se použije jako odvolávka k rozšíření prvotní prodejní objednávky 140 do nepotvrzené prodejní objednávky 146. Nepotvrzená prodejní objednávka 14_6 je podobná objednávce 126 zákazníka, jak je uvedena v každém sloupci matice na obr, 13, avšak může obsahovat chyby, takové jako jsou protichůdné volby možností výběru nebo chyba_ při provedení voleb požadovaných možností výběru.

Ke zjištění těchto a jiných chyb je nepotvrzená objednávka s výhodou podrobena kontrole věrohodnosti (krok 148) a kontrole rozporů (krok 152) a je generována platná objednávka 156. Kontrola věrohodnosti zajišťuje, že vybrané možnosti výběru jsou pro specifikovaný model dostupné a že k datu objednávky byly možnosti výběru uvolněny pro veřejnost na určeném trhu v souladu s daty .1.50 dostupnosti. Kontrola rozporů provedená v souladu s daty ]54 rozporů, zajišťuje, že všechny požadované volby byly provedeny, že neexistují nedůsledné možnosti volby a že se může také ověřit, že volby vyhovují různým požadavkům marketinkových balíčků. Jakmile je dostupná platná objednávka 156, může být přidána do matice 120 objednávek.

Před tím než mohou být vyrobeny objednávky podrobní uvedené v matici 120 objednávek, musí být vyhodnocena kódovací pravidla v rozpisce 100 materiálů (BOM) k určení toho, které varianty polohy by měly být použity v každé definované poloze a tak které části jsou pro každé odpovídající místo požadovány. V běžných systémech je pro

•		•	•	•	9	•	•
•		• 9	•	•	•	9	♦ ’·
•	*	•	•	♦	9 9	9·
99·	• 99	• 9		♦	99	<*·

každou objednávku každé kódovací pravidlo v rozpisce materiálů (BOM) potom vyhodnoceno k určení výrobních částí požadovaných k výrobě objednaného auta. Avšak tento postup je obecně neúčinný a doby zpracování až několik minut na objednávku nejsou neobvyklé.

Kódovací pravidla v rozpisce 100 materiálů (BOM) jsou s výhodou vyhodnocena použitím dat matice objednávek na základě pravidla za pravidlem, přičemž každé jedinečné kódovací pravidlo v rozpisce materiálů (BOM) je pro každou objednávku vyhodnoceno jednou. První jedinečné pravidlo se nejvýhodněji vyhodnotí pro všechny objednávky v matici objednávek předtím, než se vyhodnotí další pravidlo. Výsledky jsou potom mapovány zpět do různých vstupů kódovacích pravidel v rozpisce materiálů (BOM). Přeferovaný způsob vyhodnocení kódovacích pravide1 rozpisky materiálů (BOM) je obecně ilustrován na obr. 15a a 15b.

Nejdříve jsou vstupy v rozpisce 100 materiálů (BOM) analyzovány k identifikaci příkazu každého jedinečného kódovacího pravidla, kterého se používá kdekoli v rozpisce 1Q0 materiálů (BOM) (krok 160) a generuje se matice 162 kódovacích pravidel, která obsahuje tato jedinečná kódovací pravidla. Příkazy kódovacích pravidel v matici 162 kódovacích pravidel jsou vždy přiřazeny k identifikacím 163 kódovacích pravidel, které mohou jednoduše být číslem záznamu nebo řádku v matici 162 kódovacích pravidel. K zjednodušení pozdější odvolávky jsou identifikace 163 kódovacích pravidel mapovány zpět do individuálních příkazů kódovacích pravidel 104 v rozpisce materiálů (BOM). Zatímco v rozpisce materiálů (BOM) může být výhodně velmi velký počet vstupů, počet jedinečných kódovacích pravidel je obecně jen malým zlomkem toho celku.

Rozpiska 100 materiálů (BOM) je výhodně uložena jako • · ··« t « · • ····« · • · · · · · * · ··· ♦·· «· · ·· **» tabulka v zobecněném programu databáze a jedinečná kódovací pravidla jsou vyjmuta tříděním řádků v rozpisce 100 materiálů (BOM) s kódovacími pravidly jako primárním k 1 íčem a potom se použije funkcí standardní databáze k vytvoření tabulky, která obsahuje každý významný vstup kódovacího pravidla jenom jednou. Specifické funkce požadované k vyjmutí pravidel tímto způsobem závisí na databázi, která se používá a bude známá osobám znalým oboru.

Obr. 16 ilustruje část vzorku rozpisky £00’ materiálů (BOM), která obsahuje osm variant poloh}' rozložených ve třech polohách. Každá varianta polohy má přičleněné kódovací pravidlo např. CR1. Jak je uvedeno, může být stejné kódovací pravidlo přičleněno k více než jedné variantě polohy. Např. poloha 1000, varianta t a poloha 1001, varianta 1 používají kódovací pravidlo CR1”. Matice .162 počátečních kódovacích pravidel odvozená z této rozpisky 10.0’ materiálů (BOM) obsahuje jen pět vstupů, jeden pro každé jedinečné kódovací pravidlo. V tomto příkladu jedinečná identifikace ]_63 kódovacího pravidla je jednoduše Číslo záznamu v matici 162 kódovacích pravidel. Identifikace 163 kódovacích pravidel se přidají do rozpisky £00’ materiálů (BOM), jak je to uvedeno. I když v tomto příkladu byl oddělený sloupec identifikací kódovacích pravidel přidán do rozpisky 100 ’ materiálů (BOM), identifikace kódovacích pravidel nepotřebuje být výslovně uvedena v rozpisce materiálů (BOM) a místo toho sc mohou použít jiné techniky k přičlenění způsobu použití každého kódovacího pravidla v rozpisce materiálů (BOM) s jeho odpovídajícím vstupem v matici 162 kódovacích pravidel, takovým jako jsou vztahové spojovací Články.

Osoby znalé oboru si uvědomí, že různé varianty polohy mohou být platné v dané poloze během různých časových období. Např. část může být dostupná přerušované nebo nebýt

•	•	«	«	•	»	•	•
•	• ·	•	•	•	•	•	•
•	•	•	•	•	•	•	•
···	·**	« ·	•	··	···

dostupná do označeného časové období. Podle toho každé kódovací pravidlo varianty polohy v rozpisce 100 materiálů (BOM) může mít přičleněné období platnosti, obecně ve formě od data k datu, jejichž hodnoty ukazují, kdy je pravidlo platné (tj. varianta může být vybrána) a kdy je pravidlo neplatné (tj. varianta nemůže být vybrána). V preferovaném provedení, když jsou jedinečná kódovací pravidla vyjmuta, jsou tato kódovací pravidla která ztratila platnost odfiltrována a nejsou přidána do matice 162 kódovacích pravidel. Tato pravidla však mohou být v rozpisce materiálů (BOM) zachována a může být přiřazena zřetelná identifikace pravidla, která ukazuje, že varianta ztratila platnost a Že kódovací pravidlo nemusí být vyhodnoceno. Výsledná matice 162 kódovacích pravidel tak bude obsahovat jen pravidla, která neztratila platnost, tj. taková pravidla, která jsou v současnosti platná nebo se takovými stanou v nějaké době v budoucnu.

Jakmile matice 162 kódovacích pravidel byla generována, každé jedinečné pravidlo v matici 162 kódovacích pravidel je potom vyhodnoceno použitím dat možností výběru uvedených podrobně v matici j_20 objednávek (obr. 15a a 15b, krok

16.4 ) i aby se tím generovala matice 1 66 vyhodnocených pravidel (viz obr. 17). Existují rozličné způsoby, kterými mohou být vyhodnocena individuální kódovací pravidla v matici kódovacích pravidel. Ve srovnání s konvenčním způsobem vyhodnocení všech pravidel použitelných pro specifickou objednávku zákazníka je každé jedinečné kódovací pravidlo před příchodem další objednávky zákazníka výhodně vyhodnoceno jednou v matici 120 objednávek a výsledky jsou uloženy v matici 166 vyhodnocených pravidel před tím, ncŽ je vyhodnoceno další pravidlo. Vyhodnocením kódovacího pravidla jednou pro všechny objednávky zákazníků (bez ohledu na to kolikrát se kódovací pravidlo objeví v rozpisce materiálů (BOM)) před vyhodnocením dalšího

2

4 44 i 4 ··>’-4 ·»··· » 4 4 · · · 4 4 · 4 ·

44· ··· «4 4 44 ··*' .

kódovacího pravidla, může být optimalizováno vyjmutí dat z matice objednávek, zvětšující rychlost vyhodnocení kódovacího pravidla. O nejvíce preferovaném způsobu vyhodnocení kódovacích pravidel v matici kódovacích pravidel sc hovoří podrobněji níže s odvoláním na obr. 21a, 21b, 22 až 24, 25a, 25b a 26 a 27.

Vyhodnocení každého jedinečného kódovacího pravidla pro danou objednávku může být znázorněno jako jediný bit v bitové matici 167, která je zahrnuta do matice 166 vyhodnocených pravidel. Data vyhodnocených pravidel uložená v matici 167 jsou ve velmi kompaktní formě, požadující pro m jedinečných kódovacích pravidel a n objednávek jen m+n bitů, tj. jen jeden bit na pravidlo a na objednávku. Ilustrace vzorku matice 16_6 vyhodnocených pravidel obsahuje bitovou matici 167, jak je to uvedeno na obr. 17.

Typická rozpiska materiálů (BOM) luxusního automobilu může obsahovat 70000 oddělených vstupů částí/pravidc1, ale jenom asi 4000 jedinečných kódovacích pravidel. Vyhodnocení matice 162 kódovacích pravidel pro matici objednávek, která má 8000 objednávek výhodně vede k bitové matici 167, která má velikost přibližně 32 milionů bitů nebo přibližně 3,8 megabytů. Tato velikost informace může být snadno obsažena v paměti s přímým vstupem (RAM) běžného osobního počítače nebo pracovní stanice, vylučující potřebu a přičleněné zpoždění zápisu na disk pomocných nebo částečných výsledků.

Konečně jsou data 167 vyhodnocených pravidel, obsažená v matici 166 vyhodnocených pravidel, mapována do příkazů individuá1 ních kódovacích pravidel v rozpisec !00 materiálů (BOM) ke generování matice Π0 plánování výrobních zdrojů (MRP), která ukazuje pro každou polohu definovanou v rozpisec 100 materiálů (BOM), která varianta 16 polohy byla • · ♦ · · « · « • · · · · « · 4 · « • · · · e 4 · · *·* ··· ♦· · ·· ··« vybrána pro každou objednávku (obr. 15a a 15b, krok 168) a výhodně kolik každých Částí se požaduje pro vybranou variantu polohy. Ve většině případů bude potřebná jen jediná Část a tak správný případ (označený jako 1) také ukazuje, že jedna z identifikovaných variant polohy je požadována pro danou objednávku ve specifikované poloze. Avšak zvláště když se jedná o spojovací Části může jediná varianta ve skutečnosti představovat několik částí, takových jako šrouby s maticí, šroubky, svěrky atd. Zatímco každá Část by mohla být definována ve své vlastní poloze odděleně, může být ke zjednodušení definice vícenásobných Částí zahrnut násobitcl částí, ukazující kolik částí identifikovaných variantou polohy se použije v přičleněném místě jako část vstupu varianty polohy a tento násobitcl sc později použije k určení skutečného počtu požadovaných Částí.

Na obr. 18 je ilustrace takové matice l_70 plánování výrobních zdrojů (MRP) pro vzorek rozpisky 100’ materiálů (BOM), uvedený na obr. 16 a matice 1_6_6 vyhodnocených pravidel, uvedené na obr. 17, Složitější vzorek matice l^O plánování výrobních zdrojů (MRP) je ilustrován na obr. 19a a 19b. Podle obr, 18 část [7ý matice ,170 plánování výrobních zdrojů (MRP) obsahuje data vyhodnocení pravidel pro každé kódovací pravidlo převzaté z matice 166 vyhodnocených pravidel, např. jak jsou spojena s identifikací kódovacího pravidla. Jak je to znázorněno pro každou objednávku Ι.,.π, je vybrána jen jedna možná varianta 16 polohy pro každou polohu. Např. objednávka 1 požaduje, aby se použila Část Λ1 (varianta 01) v místě přičleněném k poloze 1000, zatímco objednávka 2 požaduje, aby se použila v tom místě část A3 . Přidáním požadavků na Části pro požadovaný počet objednávek se může snadno a rychle určit celkový počet Částí požadovaný k výrobě objednaných aut.

· · * t • Φ · ΦΦΦ ·· φ

Φ · φ.

♦· Φ·Φ

Na obr. 18 má každá varianta polohy přičleněná k poloze 1002 k ní přičleněný násobíte! osm. Tak v objednávce 1 se použije osm částí C3 v místě odpovídajícím polože 1002, v objednávce 2 se použije osm částí 02 a v objednávce 3 se použije osm částí Cl. V tomto příkladu byl násobitel použit pro každou objednávku. Alternativní může být použití násobitele varianty polohy odloženo až se určí celko\'ý počet částí pro danou variantu/po1ohu. V takové situaci mohou správné případy pro varianty, které mají násobitel větší než 1, být v rozpiscc materiálů (BOM) stále znázorněny jako 1. Když se určí celkové součty částí, potom je součet pro každou variantu násoben násobitelem 1. určení skutečného počtu požadovaných částí. Ačkoli odložení použití násobitele tímto způsobem zvětšuje rychlos'. zpracování, může způsobit dodatečné komplikace, protoč'.' sečtení prvotních dat plánování výrobních zdrojů (MRP) by dále přímo nepředstavovalo celkové požadavky na části.

Jak je uvedeno výše, mohou varianty polohy mít přičleněno časové období, během kterého jsou platné. Kódovací pravidla pro varianty s prošlou platností mohou být odfiltrována když sc tvoří matice 16 2 kódovacích pravidel. Je však možné, že současně platné varianty sc mohou stát neplatnými během časového rozpětí výroby krytého objednávkami v matic! 120 objednávek, zatímco jiné varianty, které nejsou ještě na začátku výroby platné se stanou platnými před vyrobením všech objednávek definovaných v matici 1 20 objednávek. Kdy’ je dán čas a datum, ve kterém má začít výroba objednávek, zákazníků v matici 120 objednávek a znalost rychlosti o struktury montážní linky (a možná jiných důležitých dat), může se určit čas, kdy každá specifická objednávka podrobní uvedená v matici 120 objednávek vstoupí do montážní linky. Jestliže jsou vhodná data týkající se stanovišť montážní linky spojena s informacemi v rozpisce materiálů (BOM) a

5 * * *4 · ·· ·' • · · · · · Φ « ♦·· ··· ·· ♦ ·Φ ··« poloze a variantě polohy, může se také určit čas částí uvedených k použití v souladu s vybranou variantou polohy pro dané polohy.

Všechna pravidla v matici 162 kódovacích pravidel jsou výhodně vyhodnocena pro každou objednávku, která je definována v matici 120 objednávek. Když jsou vyhodnocená data pravidel mapována do rozpisky materiálů (BOM) (krok 168) , může se určit čas, kdy specifická objednávka vstoupí do montážní linky a možná kdy je dosaženo specifické stanoviště na lince. Tato data se potom použijí k určení toho, zda ve. specifickém výrobním Času pro danou objednávku jsou jakékoli vybrané varianty neplatné bud proto, že uplynula jejích platnost, nebo že nejsou ještě platné. Jakýmkoli správným případům z pravidel, které byly určeny pro danou objednávku jako neplatné, je zabráněno, aby byly mapovány do matice j_7_0 plánování výrobních zdrojů (MRP).

Protože matice 164 vyhodnocených pravidel výhodně obsahuj? vyhodnocení pravidel pro každou objednávku i když variant: je konečně určena jako neplatná, je možné změnit pořadobjednávek zákazníků v matici 122 plánování výrobních zdrojů (MRP), aniž by se musela znovu vyhodnotit ce 1 ^z rozpiska 100 materiálů (BOM), jak je to nutné v běžných systémech plánování výrobních zdrojů (MRP), Jestliže je změněno pořadí, ve kterém jsou objednávky zákazníků zapsány v seznamu v matici 120. objednávek, vše co jo nutné ke generování aktualizované matice 170 plánovárr výrobních zdrojů (MRP) je znovu seřadit data v bitové matici 166 vyhodnocených pravidel, aby odpovídala znovu seřazené matici 120 objednávek (např. jednoduchým novým uspořádáním sloupců dat) a opakovat mapování vyhodnocených kódovacích pravidel do rozpisky materiálů (BOM) (krok 168) tak, že se mohou určit nové časy, kdy znovu seřazené ··* ···

objednávky dosáhnou různých poloh na montážní lince a vhodné správné případy jsou během procesu mapování odf i 11 rovány.

Změny ve výrobním pořadí mohou být nutné z mnoha důvodů, zahrnujících náhlou nedostupnost částí např. v důsledku stávky. Vyloučením potřeby znovu vyhodnotit kódovací pravidla v odezvč na změnu pořadí výroby, mohou být změny pořadí výroby rychle a snadno analyzovány, snad jako část automatizovaného postupu k určení optimálního pořadí výroby a účinku na čas, náklad}' atd. různých možností výběru pořadí před tím, než jc vybráno specifické pořadí. Dále mohou být změněné požadavky na části, které mohou plynout z nového seřazení objednávek, rychle sděleny právě v Ča·^ nebo v reálném času dodavatelům částí k zajištění toho, aby požadavky na části byly splněny a také mohou být použity ke směrování potřebných částí do správných stanovišť montážní linky i když se změny objeví uprostřed P r oti d ti.

Jakmile matice 1_70 plánování výrobních zdrojů (MRP) byla generována z rozpisky 100 materiálů (ROM) a matice 120 skupiny objednávek zákazníků, mohou být určeny specificko typy a množství Částí a variant polohy požadovaných k výrobě každého z objednaných aut a tato data mohou být použita v široké rozmanitosti aplikací (víz obr. 20). Protože v jednom provedení může být každá jedinečná poloha z rozpisce 100 materiálů (ROM) spojena se stanovištěm ’’ montážní lince, data plánování výrobních zdrojů (MRP) generovaná podle výše uvedeného postupu mohou být použita ke směrování nutných částí do správných stanovišť v montážní lince, takže jsou přítomny když jsou potřeba a také k informování dělníků linky o tom, které části namontovat, aby sc vyrobilo objednané auto. Dále mohou být data plánování zdrojů výroby (MRP) použita ke generování

7

* ··· • ·· požadavků nákupních objednávek dodavatelům částí s dostatečnou přesností k udržení systému zásob ve výrobním zařízení právě včas nebo v reálném času. Prvotní data plánování výrobních zdrojů (MRP) mohou být alternativně dodána přímo dodavatelům částí, např. prostřednictvím internetu, takže mohou určit, kdy Části musí být dodány výrobci a požadovaný objem. Kromě toho mohou být data plánování výrobních zdrojů (MRP) použita k určení Široké rozmanitosti informací vztahujících se k výrobě, takových jako je skutečná cena výroby každé individuální objednávky, čas požadovaný k montáži každé objednávky, cena realizace výrobních změn atd.

Jak bylo uvedeno výše, zatímco pravidla v matici 162 kódovacích pravidel mohou být vyhodnocena mnoha způsoby, byl vyvinut nový způsob vyhodnocení kódovacích pravidel a rovněž značné zvětšení rychlosti vyhodnocení. O tomto způsobu se bude hovořit s odvoláním na vývojový diagram na. obr. 21a, 21b a 22 a matice vzorků dat na obr. 23 a 24, 25a, 25b a 26 a 27.

Způsob rychlého vyhodnocení kódovacích pravidel začíná s maticí 162 kódovacích pravidel, obsahující každé jedinečné kódovací pravidlo, jak to bylo popsáno dříve. Matice 1_62 vzorku kódovacích pravidel obsahující čtyři oddělená kódovací pravidla je ilustrována na obr. 23. Jak se o tom hovořilo výše, odpovídají složky použité ke konstrukci kódovacích pravidel prvkům 124 kódovacích pravidel použitých v matici 120 objednávek. Tak např. kódovací pravidlo 10500 na obr. 23 je (245+551)-M154. S odvoláním na data v matici vzorku objednávek ilustrované na obr. 13 je kódovací pravidlo 10500 pravdivé pro specifickou objednávku, jestliže zákazník vybral šestiválcový motor (kód M154) a když byla vybrána bul jedna nebo obě položky cestovního počítače (kód 245) z

8

• ·	• · ·	w «	W ·*
*		» » »	* *	'' »·;
♦ ··	• ··	*·	·«

poplašné zařízení (kód 551).

Jakmile je poskytnuta matice 162 kódovacích pravidel, je každé jedinečné kódovací pravidlo rozloženo na základní prvky 124 kódovacího pravidla, které se uloží v pomocné matici kódovacích pravidel (viz obr. 25a a 25b). Např. logické prvkj^r 124 kódovacího pravidla v kódovacím pravidle (245+551)-M154 jsou 245, 551 a M154. Ačkoli prvky 124 kódovacího pravidla mohou být vyjmuty přímo z původního kódovacího pravidla, jsou složitá kódovací pravidla (např. taková kódovací pravidla, která obsahují jak operátor konjunkce (AND) tak operátor disjunkce (OR)) nejdříve rozdělena na jednodušší logické operace, .které obsahují jen jeden typ logického operátoru (krok 210) a tyto jednodušší složky se potom dále rozloží na individuální prvky kódovacího pravidla (obr. 21a a 21b, krok .212).

Zjednodušující rozklad kódovacích pravidel na obr. 23 je uveden v pomocné matici 240 ilustrované na obr. 24. Kódovací pravidlo vzorku zdroje (245 + 551)-M154 řádku 244 (identifikace pravidla 10500) bylo rozděleno na dvě jednodušší složky pravidla 245 M154 (řádek 24_6) a 551-M.154 (řádek 248) podle distributivní vlastnosti Booleových rovnic a tím byl vyloučen operátor disjunkce (OR) .

Jakmile je kódovací pravidlo rozloženo na jednodušší složky kódovacího pravidla, může, být původní kódovací pravidlo vyhodnoceno prvním vyhodnocením každé odvozené zjednodušené složky pravidla a potom vhodným kombinováním výsledků. V tomto příkladu kódovací pravidlo (245 + 551 )Ml 54 (řádek 244 ) je pravdiví, jestliže je pravdivá jedna ze dvou odvozených zjednodušených složek pravidla 245·Μ154 a 551-M154 (řádky 246, 248).

♦ · ··· 4 ** * · · ♦ 9 4 «99* • * · 9 * 9 φ ··· «49 44 * «·«·«

Alternativně mohou být zjednodušené složky pravidla odvozeny, když se vyloučí operátor konjunkce (AND). V tomto příkladu by složky byly 245+551” a M154. V takovém případě kódovací pravidlo zdroje by bylo pravdivé jen když obě složky zjednodušeného pravidla jsou pravdivé. Výběr toho, zda zjednodušit kódovací pravidla vyloučením operátorů konjunkce (AND) nebo vyloučením operátorů disjunkce (OR) závisí do určité míry na složitosti kódovacích pravidel. Vybraný zjednodušující způsob je výhodně vybrán tak, aby minimalizoval počet zjednodušených složek pravidel, které se generují. V tomto příkladu všechny zjednodušené složky vyplývají vyloučením operátorů disjunkce (OR). Avšak v praxi může být generováno několik zjednodušených pravidel vyloučením operátorů disjunkce (OR), zatímco jiné jsou generovány z vylovčení operátorů konjunkce (AND).

Kódovací pravidlo a odvozené jednodušší složky (řádky 24.4 až 248) se všechny mohou uvažovat jako část stejného záznamu 212 kódovacího pravidla a tak jsou přiřazeny ke stejné identifikaci kódovacího pravidla. K rozlišení zjednodušených složek pravidel od původních jedinečných kódovacích pravidel mohou být vstupům dány různé třídy 252, tj. odpovídajícím způsobem třída V a C. Alternativně nebo ve spojení může být poskytnuto číselné označení CV2 250, ve kterém kódovací pravidlo má hodnotu nula a zjednodušené složky jsou postupně číslovány, jak je to uvedeno.

Po generování zjednodušených složek kódovacích pravidel pro dané kódovací pravidlo jsou složky pravidel dále děleny na oddělené prvky _1_2.4 kódovacího pravidla. Obr. 25a a 25b uvádějí matici 2J_4 vyhodnocení pravidel tak, jak sc objeví potom co byla zjednodušena a rozvinuta všechna kódovací • · » · * 4 * « • · · · · 4»4 *·· ·· 44 * «· _OAV pravidla. Např. složka 246 kódovacího pravidla sc rozdělí na oddělené prvky 245 a M154 (řádky 256 a 258) a složka 248 kódovacího pravidla se rozdělí na oddělené prvky 551 a M154 (řádky 260 a 262 ) . Tyto atomizované prvky kódovacích pravidel mohou být odlišeny od zjednodušených složek a původních kódovacích pravidel vhodným označením třídy 252, takovým jako A. Kromě toho nebo alternativně se může použít druhé numerické označení 254 CV3, přičemž každá zjednodušená složka má hodnotu CV3 nulovou přičleněné prvky kódovacího pravidla mají hodnotu CV3 , která je postupně číslována.

Jakmile je matice 2 1 4 vyhodnocení pravidel genc.rována, jsou kódovací pravidla v matici 214 vyhodnocení pravidel vyhodnocena pro každou zákaznickou objednávku použitím dat z matice 120 objednávek. Oddělený prvek kódovacího pravidl:¹ může být vyhodnocen pro každou objednávku velmi rychle a s minimální počítačovou režií jednoduše spojením každého záznamu odděleného prvku pravidla v matici 2.14 vyhodnocení pravidel (tj. záznamů třídy A) s daty zákaznické objednávky v řádku matice 120 objednávek, která obsahuje stejné oddělené prvky pravidel (okr. 21a a 21b, krok 2_1_6) . Tato technika výhodně vylučuje jakoukoli potřebu přímého přístupu k datům uloženým v matici 120 objednávek pro jakoukoli specifickou objednávku zákazníka. Každý oddělený prvek kódovacího pravidla je přesněji vyhodnocen pro všechny objednávky zákazníků vytvořením jediného spojení.

Obr. 26 ilustruje tuto techniku na Části 2 1 4 ’ pomocné matice 214 vyhodnocení pravidel na obr. 25 a a 2 5b a na odpovídající části 120 ’ matice j_20 objednávek z obr. 13. Jak jc uvedeno, řádek 2.56 matice 2.1.4' vyhodnocení pravidel obsahuje prvek 245 kódovacího pravidla. Tento vstup jc spojen s daty v řádku 256 v matici 120’, jejíž data ukazují pro každou objednávku zákazníka, zda byl, vybrána tato • · · · · * « · fr 4*»»» « φ φ · • · · · φ φ φ · φφφ «φφ φ« φ ·· ·Φ· možnost volby. Výsledná částečně vyhodnocená matice může být zviditelněna jako pomocná matice 269, jak je uvedena na obr. 26. Ačkoli řádky dat mohou být kopírovány z matice 120’ objednávek do pomocné matice, takové jako je matice 269, nejsou data na této úrovni během vyhodnocení pravidel modifikována a proto není nutné použít kopírování v systému zdrojů jak v prováděcím času, tak při použití paměti. Avšak za účelem jasnosti budou data matice objednávek ilustrována jako by byla přímo kopírována.

Jakmile jsou data matice objednávek spojena se vstupy oddělených prvků pravidel λ^τ matici 2J.4 vyhodnocení pravidel, jsou zjednodušené složky kódovacích p.ravidel vyhodnoceny s odvoláním na spojené hodnoty oddělených prvků kódovacího pravidla (obr. 21a a 21b, krok 218) a potom samotná jedinečná kódovací pravidla jsou vyhodnocena s odvoláním na vyhodnocení zjednodušených složek kódovacích pravidel (obr. 22, krok 226).

Protože každá zjednodušená složka kódovacího pravidla obsahuje výhodně jen jediný logický operátor, může být každá složka snadno vyhodnocena pro každou objednávku jednoduchým sečtením binárních dat pro tu ob jednávk. spojenou s každým odděleným prvkem kódovacího pravidla. Jinými slovy sečtení může být použito jako jednoduchá náhrada provedení přímých logických vyhodnocení. Když je zjednodušená složka pravidla založena jen na operacích konjunkce (AND), je zjednodušená složka kódovacího pravidla pravdivá, jestliže výsledný součet se rovná počtu oddělených prvků pravidla, které obsahuje. Když je zjednodušená složka kódovacího pravidla založena jen na operacích disjunkce (OR), je zjednodušená složka kódovacího pravidla pravdivá, jestliže výsledný součet je větší než nula.

'Ji • ΦΦ *· · φ •φ · • ·φ·Φ • * φ·.

« φ · » • ·ί ·· φφφZvláštní případ existuje, když pravidlo obsahuje operátor negace (NOT), tj. kódovací pravidlo je takové jako (245 + 551 )·-Ml 54. V jednom provedení je operace negace (NOT), tak jak je použita na oddělený prvek pravidla, realizována inverzí dat ve spojeném řádku matice objednávek, když je na něj odvolávka. Alternativně když se má invertovat oddělený prvek kódovacího pravidla, neuvažuje se, že hodnoty pravdivých binárních dat spojených s maticí 120 objednávek mají hodnotu jedna, ale místo toho se přiřadí k záporné hodnotě, která je dostatečně velká (např. -9), aby se zajistilo, že generovaný součet může být správní vysvětlen při vyhodnocení zjednodušeného prvku kódovacího pravidla použitím součtu.

Obr. 27 je ilustrace matice 166 vyhodnocených pravidel ukazující jediné plně vyhodnocené kódovací pravidlo v souladu s pomocnou maticí 269 uvedenou na obr. 26 a použitím sečí tání k vyhodnocení zjednodušených složek kódovacího pravidla. Jak bylo uvedeno výše, jsou data objednávky pro oddělené prvky kódovacího pravidla (řádky 2 56, 2 5 S, 260 a 262.) přímo spojeny s odpovídajícími řádky dat v matici 120 objednávek. V tomto příkladu jo zjednodušená složka pravidla 245·Μ1^ς4 (řádek 246) definována tak, ?.c má pro každou objednávku l...n hodnotu, která je součtem hodnot v každém prvku kódovacího pravidla (řádky 256, 25.8) pro příslušnou objednávku. Tak hodnoto, zjednodušené složky pravidla 245-M154 pro objednávku 1 je součet 1+0=1. Hodnota této složky pro objednávku 3 je součet 1+1=2. Protože zjednodušená složka pravidla jo pravidlo jen-konjunkcc (ΛΝΠ-only) s dvě prvky, je složka pravdivá jen když součet hodnot oddělených prvků pravidla se rovná 2. V tomto příkladu je zjednodušená složka pravdivá jen pro objednávku 3. Druhá zjednodušená složka (řádek 248) se vyhodnotí podobně a je také pravdivá jen pro objednávku 3. Jakmile jsou zjednodušené složky pravidla

vyhodnoceny, jsou výsledky logicky kombinovány k vyhodnocení původního kódovacího pravidla. Zde je kódovací pravidlo 10500 (řádek 244 ) platné jen pro objednávku 3.

Jak může být oceněno je použitím výše uvedené techniky každé jedinečné kódovací pravidlo vyhodnoceno v podstatě pro všechny objednávky v matici 120 objednávek paralelně. Použití zjednodušených složek kódovací ho pravidla dovoluj e , aby některé nebo všechna vyhodnocení byla jednoduchými operacemi sečítání. Ačkoli musí být provedena ještě jednotlivá sečítání, jsou bČŽné programy databází obecně napsány tak, aby dovolily, žc hodnota jednoho datového řádku je závislá na matematické kombinaci hodnot v jiných řádcích. Tak může být tento způsob vyhodnocení jednoduše integrován jako vzorce tabulkového programu přičleněný k řádkům každého zjednodušenoho prvku pravidla (např. řádek 24 6 - (řádek 25 6 ) + (řádek 2^8)). Kromě toho mohou být pomocná vyhodnocení provedena velmi rychle.

Mělo by se poznamenat, Že i když je logické vyhodnocení scČítáním preferovaným způsobem realizace v důsledku jeho snadné realizace v systému databáze s typem tabulkového programu, není vynález takto omezen. Tak např. zjednodušené složky kódovacího pravidla mohou být vyhodnoceny přímo jak/' logické příkazy použité na vhodné bitové matice bud uvnitř samotného programu databáze, nebo použitím vnějšího počítačového programu (napsaného např. v jazyku C nebo v asemblerovém jazyku), když tento program prochází vhodnými datovými maticemi jako parametry.

Po vyhodnocení všech jednot 1 ivých kódovacích pravidel jsou, potom výsledky spojeny, kopírovány nebo jinak mapovány de rozpisky 100 materiálů (BOM) použitím identifikací kódovacích pravidel, aby se tím generovala matice plánování výrobních zdrojů (MRP), která pro každou

* ·· objednávku zákazníka ukazuje, která varianta polohy se má v každé definované poloze použít.

Zjednodušené a paralelní vyhodnocení pravidel tohoto vynálezu dovoluje, aby analýza plánování výrobních zdrojů (MRP) byla provedena při rychlostech o několik řádů větších než u běžných technik. Zatímco běžný postup plánování výrobních zdrojů (MRP) může zabrat víc než 100 hodin k vyhodnocení ⁷0000 vstupů rozpisky materiálů (BOM) pro 8000 oddělených objednávek zákazníků, může být kompletní vyhodnocení plánování výrobních zdrojů (MRP) použitím způsobu provozovaného podle vynálezu provedeno v době podstatní menší než jedna hodina a plánování výrobních zdrojů (MRP) pro znovu seřazenou mat ici objednávek může být generováno za dobu sekund.

Mělo by se poznamenat, že i když byly výše popsány různé matice jako vzájemně oddělené, rozumí se, že mohou byt kombinovány do jedné nebo více větších matic, a data pr.' rozličné řádky a sloupce vyplněny podle potřeby. Dále ; když maticové znázornění je preferovaným formátem, mohou být použity také jiné způsoby ukládání dat jako vhodné, když se jedná o specifické provozní prostředí počítače.

Claims (41)

1. Způsob ke znázornění předmětu výroby, který má množství strukturálních návrhových variant, obsahující kroky:

definování množství poloh (12), každá poloha odpovídá různému předem definovanému místu v předmětu výroby a přiřazení alespoň jedné varianty (16) polohy ke každé poloze, každá varianta (16) polohy identifikuje specifickou část, která může být použita v příslušné poloze (12) v souladu sc specifickou návrhovou variantou, takže ve specifickém předmětu výroby může být pro příslušnou polohu vybrána jen jedna z alespoň jedné varianty polohy^

2. Způsob podle nároku 1 vyznačující se tím, že dál? obsahuje krok:

definování množství spojovacích článků (14), každý mezi specifickými páry poloh, každý spojovací Článek (14) odpovídá fyzickému spojení částí v páru míst v předmět'.’ výroby, každý pár míst odpovídá příslušnému páru poloh.

3. Způsob podle nároku 2 vyznačující se tím, že dál·? obsahuje krok:

přiřazení alespoň jedné spojovací varianty (16) ke každému spojovacímu článku (14), každá spojovací variant;. (16) specifikuje specifický způsob spojení části v první poloze příslušného páru poloh s částí v druhé polož:? příslušného páru poloh.

4. Způsob podle nároku 2 vyznačující se tím, Že dále obsahuje kroky:

přiřazení alespoň jedné spojovací varianty (16) ke každému spojovacímu článku (14);

přiřazení ke každé spojovací variantě (16) alespoň jedněch funkčních dat, strukturálních dat, dat dodavatel « ♦ · · · · · 9?“ «·9 ··♦ ·♦ 9 · ·*9 částí, dat členství skupiny a finančních dat.

5. Způsob podle nároku 1 vyznačující se tím, že dále obsahuje kroky:

formulování kódovacího pravidla (22) pro každou variantu (16) polohy, ukazující kdy by měla být specifická varianta (16) polohy vybrána v souladu se specifickou návrhovou možností výběru;

identifikaci kódovacího pravidla (22) pro každou variantu (16) polohy přiřazenou ke specifické poloze;

určení jakéhokoli překrytí v oblasti identifikovaných, kódovacích pravidel (22) a upravení identifikovaných kódovacích pravidel (22) ^l: odstranění alespoň některého určeného překrytí.

6. Způsob k výrobě předmětu výroby, který má množst”^r strukturálních návrhových variant, obsahující kroky:

definování množství poloh (12), každá poloha odpovídá různému předem definovanému místu v předmětu výroby;

přiřazení jedinečné identifikace polohy ke každé poloze;

přiřazení alespoň jedné varianty (16) polohy ke každí poloze, každá varianta (16) polohy identifikuje specificko·, část, která může být použita v místě odpovídající:', příslušné poloze a která má příslušné kódovací pravidlo (22), ukazující kdyby měla být vybrána specifická varianto. (16) v souladu se specifikovanými návrhovými možnostmi výběru;

po přijetí objednávky (56) obsahující specifikovaní návrhové možnosti výběru:

vyhodnocení kódovacího pravidla (22) pro každo’.¹. variantu (16) polohy k výběru specifické varianty polohy pro každou polohu a tím identifikovat specifickou část k použití v místě odpoví dající příslušné poloze;

» · · ♦ « » » * * · « · ♦ · ··» ♦ -·.

* · · ♦ · · · «·· ··* ·· · ·· > ··*.

poskytnutí specifické části přičleněné ke každé vybrané variantě polohy a výrobu předmětu výroby použitím specifických částí v odpovídajících místech.

7. Způsob podle nároku 6 vyznačující se tím, že dále obsahuje kroky:

definování množství spojovacích článků (14), každý spojovací článek je mezi specifickými páry poloh (12), každý spojovací Článek (14) odpovídá fyzickému spojení částí v páru míst v předmětu výroby, každý pár misi odpovídá příslušnému páru poloh a přiřazení alespoň jedné spojovací varianty (16) f alespoň jednomu spojovacímu článku (14), každá spojovací varianta (16) specifikuje specifický způsob spojení prvr.' Části v první poloze příslušného páru poloh s druhou Část: v druhé poloze příslušného páru poloh, každá spojovací varianta (16), která má připojené kódovací pravidlo (22) ukazuje, kdy má být vybrána specifická spojovací variant:’ v souladu se specifikovanými návrhovými možnostmi výběru.

S. Způsob podle nároku ⁷ vyznačující se tím, že dá!? obsahuje krok:

vyhodnocení kódovacího pravidla (22) pro každou spojovací variantu (16) k identifikaci vhodného způsobu spojení identifikovaných Částí pro odpovídající pár polo!:

(12) v odezvě na příjem objednávky obsahující specifikován' návrhové možnosti výběru a výrobní krok obsahující krok použití identifikovanéh ' způsobu ke spojení příslušných identifikovaných částí.

9. Způsob k určení požadavků na výrobní Části k výrobo předmětu výroby, který má množství strukturálních návrhových variant v souladu s alespoň jednou objednávkou (156) specifikující specifické návrhové možnosti výběru,

* • • · B B B • B • · » B * · B • * • • B B • B ·· 4 ·* 4 ·· »*·

předmět výroby je popsán v rozpisce (100) materiálů (BOM) obsahující množství definicí variant (16) poloh, každá definice varianty (16) polohy je přiřazena ke specifické poloze (12) odpovídající fyzickému místu v předmětu výroby, každá varianta (16) polohy dále identifikuje specifickou část a obsahuje kódovací pravidlo (22) ukazující, kdy by měla být identifikovaná část použita v místě odpovídajícím specifické poloze (12), způsob obsahuje kroky:

vyjmutí jedinečných kódovacích pravidel z rozpisky (101) materiálů (BOM);

vyhodnocení každého jedinečného kódovacího pravidla v souladu s návrhovými možnostmi výběru pro každou objednávku (156);

mapování vyhodnocení jedinečných kódovacích pravidel do odpovídajících kódovacích pravidel (22) v definicích variant (16) polohy v rozpisce (100) materiálů (BOM) a určení specifické varianty (16) polohy k výběru pro každou polohu (12) v souladu s mapovanými vyhodnoceními kódovacích pravidel.

10. Způsob podle nároku Q vyznačující sc tím, že:

každé kódovací pravidlo (22) obsahuje alespoň jeden prvek (124) kódovacího pravidla odpovídající návrhová možnosti výběru (122), která se dá vybrat a objednávky (156) jsou obsaženy v matici (120) objednávek, která má křížové odvolávky každé objednávky proti každému prvku kódovacího pravidla.

11. Způsob podle nároku 10 vyznačující sc tím, že krok vyhodnocení každého jedinečného kódovacího pravidla obsahuje kroky:

dělení každého jedinečného kódovacího pravidla na jeho oddělené prvky (124) kódovacího pravidla;

spojení každého odděleného prvku (¹ 2 t) kódovací!'^ pravidla s daty objednávky pro odpovídající prve’·

4 .

··· ··· • · « ·· «44 kódovacího pravidla v matici (120) objednávek a vyhodnocení každého jedinečného kódovacího pravidla (22) v souladu s daty objednávky spojenými s přičleněnými oddělenými prvky (124) kódovacího pravidla.

12. Způsob podle nároku 11 vyznačující se tím, že krok dělení každého jedinečného kódovacího pravidla obsahuje kroky:

rozložení každého jedinečného kódovacího pravidla na jednu nebo více jednodušších složek kódovacího pravidla a dělení každé složky kódovacího pravidla na jeden nebo více oddělených prvků (124) kódovacího pravidla a krok vyhodnocení každého jedinečného kódovacího pravidla dále obsahuje kroky:

vyhodnocení každé složky kódovacího pravidla v souladu s daty objednávky spojenými s přičleněnými oddělenými prvky (124) kódovacího pravidla a vyhodnocení každého jedinečného kódovacího pravidla v souladu s vyhodnocenými složkami kódovacího pravidla.

13. Způsob podle nároku 10 vyznačující sc tím, že každá varianta (16) polohy má přičleněné období platnosti a krok vyjmutí jedinečných kódovacích pravidel obsahuje vyjmutí jedinečných kódovacích pravidel jen z těch variant (16) polohy, u kterých ve spec i f i kovaném počátečním času založeném na období platnosti neuplynula platnost.

14. Způsob podle nároku 13 vyznačující se tím, Že pořad* objednávek v matici (120) objednávek ukazuje časové pořadí výroby, způsob dále obsahuje kroky k určení doby výroby v souladu se specifikovaným·počátečním Časem, kdy předmět výroby přičleněný ke každí specifické objednávce bud ? vyráběn;

4 4* ·· 4 v • * 4 ·· « krok mapování obsahující mapování vyhodnocení jedinečných kódovacích pravidel do odpovídajících kódovacích pravidel (22) v definicích variant (16) polohy jen pro ty specifické objednávky, které mají dobu výroby v období platnosti příslušné varianty polohy.

15. Způsob podle nároku 13 vyznačující sc tím, že dále obsahuje krok opakování kroku mapování po přijetí znovu seřazené matice objednávek k určení revidovaných požadavků na výrobní části v souladu se znovu seřazenou maticí.

16. Způsob ke generování dokumentace pro předmět výroby, který má množství strukturálních návrhových variant, obsahující kroky:

definování množství poloh (12), každá poloha odpovfd' různému předem definovanému místu v předmětu výroby;

přiřazení alespoň jedné varianty (16) polohy ke každé poloze (12), každá var i ant a polohy identifikuje specifické'.: část, která může být použita v místě odpovídajícím příslušné poloze v souladu se specifickou návrhové variantou tak, že ve specifickém předmětu výroby může být k příslušné poloze přiřazena jen jedna z alespoň jedné varianty polohy;

přiřazení dat dokumentace složek k předem urče πé skupině variant (16) polohy;

definování alespoň jedné sestavy, aby byla dokumentována, řečená sestava obsahuje množství poloh (12) a má množství návrhových variant (16);

po přijetí objednávky (156) zákazníka spec ifikujír' vybrané návrhové možnosti výběru:

určení specifické návrhové varianty sestavy definované vybranými návrhovými možnostmi výběru;

seskupení dat dokumentace přiřazených k polohám v sestavě a uložení seskupených dat dokumentace.

• · ♦ · · φ « • · · · φ ♦ φφφ · • ♦ φ φ · φφφ φφφ ·ΦΦ φφ φ ·* «φφ

17. Způsob podle nároku 16 vyznačující se tím, 2e dále obsahuje kroky přiřazení dat dokumentace spojení ke spojovacím článkům (14) párů poloh (12) a krok seskupení dále obsahuje krok seskupení dat dokumentace přiřazených ke spojovacím článkům (14) párů poloh (12) v sestavě.

12. Zařízení kc generování rozpisky (100) materiálů (BOM) představující Části použité v předmětu výroby, který má množství strukturálních návrhových variant, obsahující: počítač, který má procesor a pamět;

paměť, která obsahuje počítačový kód k uspořádání procesoru:

k příjmu množství definic poloh (12), každá poloha odpovídá různému předem definovanému místu v předmětu výroby;

k příjmu přiřazení alespoň jedné varianty (16) polohy ke každé poloze (12), každá varianta (16) polohy identifikuje specifickou část, která může být použita v místě odpovídajícím poloze v' souladu se specifickou návrhovou variantou, každá varianta (16) polohy dále obsahuje kódovací pravidlo (22) _; ukazující, kdy by měla být vybrána specifická varianta v souladu se specifikovanými návrhovým: možnostmi výběru;

k identifikaci kódovacích pravidel (22) pro každou variantu (16) polohy přiřazenou ke specifické poloze;

k určení jakéhokoli překrytí v oblasti identifikovaných kódovacích pravidel;

k úpravě identifikovaných kódovacích pravidel (22) k odstranění alespoň některého z určených překrytí;

ke generování rozpisky (100) materiálů (BOM), obsahující řečené množství poloh (12), přiřazených • · φ « • φ « · φ · φ φ φφ · φφφ ··♦ ··· φ

φφφ φφ φφφ variant (16) polohy a upravených kódovacích pravidel (22) a k uložení řečené rozpisky (100) materiálů (BOM) k použití při určení požadavků na výrobní části k výrobě specifických návrhových variant řečeného předmětu výroby.

19. Zařízení k použití při výrobě předmětu výroby, který má množství strukturálních návrhových variant, zařízení obsahuje:

počítač, který má procesor a paměť;

paměť obsahující informace představující rozpisku (100) materiálů (BOM) obsahující množství defi nic-variant (16) polohy, každá definice varianty (16) polohy je přiřazena ke specifické poloze (12) odpovídají místu v předmětu výroby, každá definice varianty (16) polohy dále identifikuje specifickou část a obsahuje kódovací pravidlo (22) ukazující, kdy by měla být varianta (16) polohy vybrána a tím kdy by měla být identifikovaná část použita v odpovídajícím místě;

paměť dále obsahuje informace představující alespoň jednu objednávku (154) specifikující specifickou návrhovou možnost výběru, která definuje specifickou návrhovou variantu předmětu výroby;

procesor je uspořádán:

(a) k vyhodnocení kódovacích pravidel (22) p^o každou variantu (16) polohy v souladu s příslušnými návrhovými možnostmi výběru pro každou objednávku (156) k identifikací vhodné Části k použití v každém místě odpovídajícím specifické návrhové variantě předmětu výroby a (b) k vytvoření výstupu ukazujícího pro každou objednávku (156) vhodné části k použití v odpovídající specifické návrhové variantě předmětu, výroby;

• • • · • • • • • · · • • · • »- • • • · « « • · : ··· ··· ·· ··*

specifická návrhová varianta definovaná specifickou objednávkou je vyrobena použitím částí ukázaných pro tu specifickou objednávku.

20. Zařízení podle nároku 19 vyznačující se tím, žc procesor je uspořádán k vyhodnocení kódovacích pravidel:

vyjmutím jedinečných kódovacích pravidel z rozpisky (100) materiálů (BOM);

vyhodnocením každého jedinečného kódovacího pravidla v souladu s návrhovými možnostmi výběru pro každou objednávku (156);

mapováním vyhodnocení jedinečných kódovacích pravidel do odpovídajících kódovacích pravidel v def i n i cí ch-var iant (16) polohy v rozpisce (100) materiálů (BOM) a určením vhodné varianty (16) polohy k výběru pro každou polohu (12) v souladu s mapovanými vyhodnoceními kódovacích pravidel.

21. Zařízení podle nároku 20 vyznačující se tím, že:

každé kódovací pravidlo (22) obsahuje alespoň jeden prvek, kódovacího pravidla;

každá návrhová možnost výběru odpovídá příslušnému prvku (12-4) kódovacího pravidla a objednávky (156) jsou obsaženy v matici (120) objednávek, která má křížové odkazy každé objednávky (156) na prvky (124) kódovacího pravidla;

procesor je dále uspořádán k vyhodnocení každého jedinečného kódovací pravidla:

dělením každého jedinečného kódovacího pravidla na jeho oddělené prvky (124) kódovacího pravidla;

spojením každého odděleného prvku (124) kódovacího pravidla s daty objednávky pro odpovídající prvek kódovacího pravidla v matici (120) objednávek a vyhodnocením každého jedinečného kódovacího • · · « • · · · ·* • · · ·φ • ··· φφ φ pravidla v souladu s daty objednávky spojenými s přičleněnými oddělenými prvky (124) kódovacího pravid1 a.

22. Zařízení podle nároku 21 vyznačující se tím, že:

procesor je uspořádán k dělení každého jedinečného kódovacího pravidla rozložením každého jedinečného kódovacího pravidla na jednodušší složky kódovacího pravidla a dělením složek kódovacího pravidla na oddělené prvky (124) kódovacího pravidla;

procesor je dále uspořádán k vyhodnocení každé složky kódovacího pravidla v souladu s daty objednávky spojenými s přičleněnými oddělenými prvky (124) kódovacích pravidel a k vyhodnocení každého jedinečného kódovacího pravidla (22) λ' souladu s vyhodnocenými složkami kódovacího pravidIn.

23. Zařízení podle nároku 20 vyznačující se tím, že každá varianta polohy má přičleněné období platnosti a procesor je uspořádán k vyjmutí jedinečných kódovacích pravidel jenom z těch variant (16) polohy, jejichž platnost neuplynula ve specifickém počátečním času v souladu s přičleněným obdobím platnosti.

24. Zařízení podle nároku 23 vyznačující sc tím, že:

objednávky (156) jsou obsaženy v matici (120) objednávek uložené v paměti, přičemž pořadí objednávek v matici (120) objednávek ukazuje časové pořadí výroby řečených objednávek;

procesor je dále uspořádán:

k určení, v souladu specifikovaným časer:

začátku, doby výroby, kdy předmět výroby přičleněný ! každé specifické objednávce bude vyroben a k mapování vyhodnocení jedinečných kódovacích pravidel do odpovídajících kódovacíc¹ • · » φ · φ φ φ • · · · · φ φ φ φ φ • * · · φ φ φ e φ·φ φφ· φφ φ «φ ΦΦΦ pravidel (22) v definicích variant (16) polohy jen ρ

takové specifické objednávky (156), které mají výroby v období platnosti příslušných variant dobu polohy.

25. Zařízení podle nároku 23 vyznačující se tím, žc procesor je uspořádán k opakování procedury mapování po přijetí znovu seřazené matice objednávek, aby tím poskytl požadavky na revidované výrobní části v souladu se znovu seřazenou maticí objednávek.

26. Datová struktura k uložení na počítačem Čitelné médium představující předmět výroby, který má množství strukturálních návrhových variant, datová struktura obsahuje:

množství datových poloh (12), každá poloha odpovídá předem definovanému místu v předmětu výroby;

alespoň jednu variantu (16) polohy přiřazenou ke každé poloze (12), každá varianta (16) polohy obsahuje první pole obsahující data identifikace (102) části a druhé pole obsahující kódovací pravidlo (22), kódovací pravidlo ukazuje, kdy část identifikovaná v prvním poli se má umístit v místě přičleněném k odpovídající poloze (12).

27. Datová struktura podle nároku 26 vyznačující se tím, že dále obsahuje:

alespoň jeden spojovací článek (14) mezi první poloho¹.' a druhou polohou, spojovací článek ukazuje fyzické spojení první části v prvním místě přičleněném k první poloze a druhé Části v druhém místě přičleněném k druhé poloze;

alespoň jednu spojovací variantu (16) přiřazenou ke každému spojovacímu článku (14), každá spojovací varianta obsahuje první pole obsahující informace o postupu vztažené ke spojení první části a druhé části a druhé pole obsahující kódovací pravidlo (22), kódovací pravidlo (22) <

♦ ·· ··· * · · • ♦ ·' • ·· ··· ukazuje, kdy informace o postupu v prvním poli je vhodná k použití při montáži specifické návrhové varianty předmětu výroby.

28. Datová struktura podle nároku 26 vyznačující se tím, Že dále obsahuje:

množství spojovacích článků (14), každý spojovací článek je mezi příslušnou první polohou a příslušnou druhou polohou, každý spojovací článek ukazuje fyzické spojení první Části v prvním místě přičleněném k příslušné první poloze a druhé části v druhém místě přičleněném k příslušné druhé poloze;

každou spojovací variantu obsahující pol.e (18) identifikátorů skupiny přičleňujících příslušnou první a druhou polohu ke specifické skupině poloh.

20. Počítačový program ke znázornění předmětu výroby, který má množství strukturálních návrhových variant, řečeny program je uložen na paměťovém médiu a obsahuje:

programový modu 1 definující množství poloh (12), každá poloha odpovídá různému předem definovanému místu předmětu výroby a programový modul přiřazující alespoň jednu varianto (16) polohy ke každé poloze, každá varianta (16) polohy identifikuje specifickou část, která může být použita v místě odpovídajícím příslušné poloze (12) v souladu s·.· specifickou návrhovou variantou tak, že ve specifickém předmětu výroby může být pro příslušnou polohu vybrána jer. jedna z alespoň jedné variant}' polohy.

30. Počítačový program podle nároku 29 vyznačující se tím, že dále obsahuje programový modul definující množství spojovacích článků (14) mezi specifickými páry poloh (12), každý spojovací článek (14) odpovídá fyzickému spojení

částí v páru mís t v předmětu výroby, každý pár míst 7

44 #7*.

4 4 >·'· • · 4 odpovídá příslušnému páru poloh.

444 444

31. Počítačový program podle nároku 30 vyznačující se tím, že dále obsahuje programový modul přiřazující alespoň jednu spojovací variantu (16) ke každému spojovacímu Článku (14), každá spojovací varianta (16) specifikuje specifický způsob spojení části v první poloze příslušného páru poloh s částí v druhé rolozc příslušného páru poloh.

32. Počítačový program podle nároku 30 vyznačující se tím, že dále obsahuje:

programový modul přiřazující alespoň jednu spojovací variantu (16) ke každému spojovacímu článku (14) a programový modul přiřazující ke každé spojovací variantě' (16) alespoň jedny funkční data, strukturální data, data dodavatele částí, data členství skupiny o. finanční data.

33. Počítačový program podle nároku 29 vyznačující se tím, že dále obsahuje:

programový modul přijímající kódovací pravidlo (22) pro každou variantu (16) polohy ukazující, kdy by měla být specifická varianta vybrána v souladu se specifickými návrhovými možnostmi výběru;

programový modu 1 identifikující kódovací pravidla (22) pro každou variantu (16) polohy přiřazenou ke specifické poloze (12);

programový modul určující jakékoli překrytí v oblasti identifikovaných kódovacích pravidel a programový modul upravující identifikovaná kódovací pravidla k odstranění alespoň některého z určených překrytí .

34. Počítačový program pro výrobu předmětu výroby, který má množství strukturálních návrhových variant, řečený φ

• · * ·« ··« počítačový program je uložen na paměťovém médiu a obsahuje: programový modul definující množství poloh (12), každá poloha odpovídá různému předem definovanému místu v předmětu výroby;

programový modul přiřazující každé poloze jedinečnou identifikaci polohy;

programový modul přiřazující alespoň jednu variantu (16) polohy ke každé poloze (12), každá varianta (16) polohy identifikuje specifickou Část, která může být použita v místě odpovídajícím příslušné poloze a které má připojené kódovací pravidlo (22) ukazující, kdy by měla být specifická varianta vybrána v souladu se specifikovanými návrhovými možnostmi výběru;

programový modul, který po přijetí objednávky (156) obsahuje specifikované návrhové možnosti výběru:

vyhodnotí kódovací pravidla (22) pro každou variantu (16) polohy k identifikaci vhodné části k použití v každé poloze;

poskytne specifickou část přičleněnou ke každé variantě (16) polohy a řídí výrobu předmětu výroby použitím specifické části v odpovídajícím místě.

35. Počítačový program podle nároku 34 vyznačující se tím, Že dále obsahuje:

programový modul definující množství spojovacích článků (14) specifických párů poloh (12), každý spojovací článek odpovídá fyzickému spojení částí v páru míst v předmětu výroby, každý pár míst odpovídá příslušnému páru poloh a programový modul přiřazující alespoň jednu spojovací variantu (16) k alespoň jednomu spojovacímu článku (14), každá spojovací varianta (16) specifikuje specifický způsob spojení první části v první poloze příslušného páru poloh s druhou částí v druhé poloze příslušného páru poloh, každá • · * φ · φ φ φ ♦ φ · φ * · · φ ··· Φ·· ·· · Φ· «>Φ· spojovací varianta (16) má připojené kódovací pravidlo (22) ukazující, kdy by měla být specifická spojovací varianta vybrána v souladu se specifikovanými návrhovými možnostmi výběru.

36. Počítačový program podle nároku 35 vyznačující se tím, že dále obsahuje:

programový modul vyhodnocující kódovací pravidla (22) pro každou spojovací variantu (16) k identifikaci vhodného způsobu spojení identifikovaných částí pro odpovídající pár poloh v odezvě na příjem objednávky (156) obsahující specifikované návrhové možnosti a modul výrobního programu používající identifikovaný způsob ke spojení příslušných identifikovaných částí.

37. Počítačový program k určení požadavků na výrobní části k výrobě předmětu výroby, který má množství strukturálních návrhových variant, v souladu s alespoů jednou objednávkou (156) specifikující specifické návrhové možnosti výběru, předmět výroby jc popsán v rozpisce (100) materiálů (BOM) obsahující množství definicí variant (16) polohy, každá definice varianty polohy je přičleněna ke specifické poloze (12) odpovídající místu v předmětu výroby, každá varianta polohy dále identifikuje specifickou část (102) a obsahuje kódovací pravidlo (22) ukazující, kdy by měla identifikovaná část být použita v místě odpovídajícím přičleněné poloze, počítačový program je uložen v paměťovém médiu a obsahuje:

programový modul vyjímající jedinečná kódovací pravidla z rozpisky (100) materiálů (BOM);

programový modul vyhodnocující každé jedinečné kódovací pravidlo v souladu s návrhovými možnostmi výběru pro každou objednávku;

programový modul mapující vyhodnocení jedinečných kódovacích pravidel do odpovídajících kódovacích pravidel φ · · · · · r• · · · * · «»· ».· • · · » Φ · · I ·♦· ··· ·« Φ *· Μ* (22) v definicích variant (16) polohy v rozpisce (100) materiálů (BOM) a programový modul určující vhodné varianty (16) polohy k výběru pro každou polohu (12) v souladu s mapovanými vyhodnoceními kódovacích pravidel.

38. Počítačový program podle nároku 37 vyznačující se tím, že každé kódovací pravidlo (22) obsahuje alespoň jeden prvek (124) kódovacího pravidla odpovídající návrhové možnosti výběru (126), která se dá vybrat, a objednávky (156) jsou obsaženy v matici (120) objednávek, která má křížové odkazy každé objednávky (156) na prvky (124) kódovacího pravidla.

36. Počítačový program podle nároku 38 vyznačující se tím, že programový modul vyhodnocující každé jedinečné kódovac^r prav i d1 o dá 1c obsahu je:

programový modul dělící každé jedinečné kódovací pravidlo na jeho oddělené prvky (124) kódovacího pravidla;

programový modul spojující každý oddělený prvek (124) kódovacího pravidla s daty objednávky pro odpovídající prvek (124) kódovacího pravidla v matici (120) objednávek a programový' modul vyhodnocující každé jedinečné kódovací pravidlo v souladu s daty objednávky spojenými s přičleněnými oddělenými prvky (124) kódovacího pravidla.

40. Počítačový program podle nároku 39 vyznačující se tím, že programový modul dělící každé jedinečné kódovací pravidlo obsahuje:

programový modu 1 rozkládající každé jedinečné kódovací pravidlo na jednodušší složky (124) kódovacího pravidla a programový modul dělící složky kódovacího pravidla na oddělené prvky kódovacího pravidla a programový modul vyhodnocující každé jedinečné • * · 4 9 4 4 φ, ·_; • ····· »44 4-'· · · 4 * 4 4 φ444 »44 4» 9 4* 444' kódovací pravidlo dále obsahuje:

programový modul vyhodnocující každou složku kódovacího pravidla v souladu s daty objednávky spojenými s přičleněnými oddělenými prvky (124) kódovacího pravidla a programový modul vyhodnocující každé jedinečné kódovací pravidlo v souladu s vyhodnocenými složkami kódovacího pravidla.

41. Počítačový program podle nároku 38 vyznačující se tím, Že každá varianta (16) polohy má přičleněné období platnosti a programový modul vyjímající jedinečná kódovací pravidla obsahuje programový modul k vyjmutí jedinečných kódovacích pravidel jen z těch variant (16) poloh, jejichž platnost neuplynula ve specifikovaném počátečním Času v souladu s obdobím platnosti.

42. Počítačový program podle nároku 41 vyznačující se tím, že pořadí objednávek (156) v matici (120) objednávek ukazuje Časové pořadí výroby řečených objednávek, program dále obsahuje:

prográmový modu 1 urČují c í , v souladu se specifikovaným Časem začátku, dobu výroby, kdy předmět výroby přičleněný ke každé specifické objednávce bude vyroben a mapovací programový modul obsahuje modul mapující vyhodnocení jedinečných kódovacích pravidel do odpoví dajících kódovacích pravidel (22) v definicích variant (16) polohy jen pro takové specifické objednávky (154), které mají dobu výroby v období platnosti příslušné varianty po 1ohy.

43. Počítačový program podle nároku 41 vyznačující se tím, že dále obsahuje programový modul opakující mapovací krok po přijetí znovu seřazené matice objednávek k určení revidovaných požadavků na výrobní části v souladu se znov'.

9« « ··· • · · 9 · • · · · · seřazenou maticí objednávek.

44. Počítačový program ke generování dokumentace pro předmět výroby, který má množství strukturálních návrhových variant, počítačový program je uložen v paměťovém médiu a obsahuje:

programový modu 1 definující množství poloh (12), každá poloha odpovídá různému předem definovanému místu v předmětu výroby;

programový modul přiřazující alespoň jednu variantu (16) ke každé poloze, každá varianta (16) identifikuje specifickou část (102), která může být použita v místě odpovídajícím příslušné poloze (12) v souladu se specifickou návrhovou variantou tak, že ve specifickém předmětu výrob}' může být pro příslušnou polohu (12) vybrána jen jedna z alespoň jedné varianty (16) polohy;

programový modul přiřazující data dokumentace složky k alespoň specifickým variantám z variant (16) polohy;

programový modul definující alespoň jednu sestavu, která se má dokumentovat, každá sestava obsahuje množství poloh (12) a má množství návrhových variant (16);

programový modul, který po přijetí objednávky (154) zákazníka specifikuje vybrané návrhové varianty:

určí specifickou návrhovou variantu sestavy definovanou objednávkou zákazníka;

seskupí data dokumentace přiřazené k polohám v sestavě a uloží seskupená data dokumentace.

45. Počítačový program podle nároku 44 vyznačující se tím, že dále obsahuje programový modul přiřazující data dokumentace spojení ke spojovacím Článkům (14) párů poloh (12) a programový modul k seskupení obsahující dále programový modul k seskupení dat dokumentace přiřazených k?