CZ2001520A3

CZ2001520A3 - Upevňovací zařízení pro upevňování tyčí, sloupů, stožárů a podobně v půdě a způsob výroby tohoto upevňovacího zařízení

Info

Publication number: CZ2001520A3
Application number: CZ2001520A
Authority: CZ
Inventors: Klaus Krinner; Günther Thurner
Original assignee: Klaus Krinner
Priority date: 1998-08-11
Filing date: 1999-08-06
Publication date: 2001-09-12
Also published as: DE59909655D1; PL200297B1; WO2000009833A1; US7007910B1; PL346050A1; EP1105597A1; EP1105597B1; DE29923796U1; AU5420799A; DE19836370A1; ATE268422T1; DE19836370C2; CZ298433B6; ES2217798T3

Description

Oblast techniky

Vynález se týká upevňovacího zařízení pro upevňování tyčí, sloupů, stožárů a podobně v půdě a také způsobu výroby tohoto upevňovacího zařízení.

Dosavadní stav techniky

Upevňovací zařízení pro upevňování tyčí, sloupů, stožárů a podobně zarážením nebo zašroubováváním do půdy jsou dosud obvykle vytvářeny ve formě odlitků nebo jsou vyráběny svařováním jednotlivých předem vyrobených dílů. Výroba odlévaných nebo frézovaných dílů je přitom poměrně nákladná a drahá a výroba tvarových dílů neumožňuje stoprocentní využití výchozího materiálu, což rovněž vede ke zdražování výroby. Kromě toho místa spojů, na kterých jsou jednotlivé tvarové díly spolu svařeny, slepeny nebo slisovány, způsobují zmenšeni stability základního tělesa upevňovacího zařízení.

Z DE-U 93 13 258.1—ie známo upevňovací zařízení, mající závitový úsek, zašroubovatelný do půdy a opět v případě potřeby vyšroubovávatelný, a přidržovací úsek pro uchycení tyčí, sloupů, stožárů a podobně, přičemž mezi závitovým úsekem a přidržovacím úsekem je vytvořené kuželovité kotevní těleso pronikající při zašroubovávání upevňovacího zařízení do půdy. Závitový úsek je tvořen odlitkem a nese na svém obvodu šroubovicový závit. Na něj navazující úsek, pronikající rovněž do půdy, má tvar komole kuželového úseku s kruhovou tvořící křivkou a je vytvořen v podstatě jako dutý díl a je na své straně s menším průměrem přivařen na v podstatě válcové nebo mírně kuželovité plné jádro s obvodovým závitovým úsekem. Vrcholový úhel komole kuželovitého zaváděcího úseku je přitom výrazně větší než vrcholový úhel úseku s obvodovým závitem. Závitový úsek a zaváděcí těleso tvoří společně <1 ·*>· U ·« · «φ • · * ·' · · · ···

9 9 9 S 9 9 9 99

9 » 9 9' 9 999 9 * > » ♦ · 9 + ti·. Φ · ί ·'· ·· Φ· ·· · 99994 kotevní úsek upevňovacího zařízení.

Protože je upevňovací zařízení a zejména jeho kotevní úsek podle DE-U 93 13 258.1 sestaveno a svařeno z několika dílů, může docházet při zašroubovávání a vyšroubovávání, popřípadě při působení větších sil na upevňovací zařízení k problémům s pevností zařízení, zejména v oblasti spojení mezi závitovým úsekem a dalším úsekem pronikajícím do zeminy. Kromě toho závitová část kotevního úseku s plným jádrem, vytvořená jako odlitek, potřebuje pro své vytvoření více materiálu.

Další známé upevňovací zařízení je popsáno v DE-PS 40 02 830. Toto upevňovací zařízení je tvořeno závitovým úsekem, umožňujícím zašroubovávání do půdy a opětné vyšroubovávání, a přidržovacím úsekem pro uchycení tyčí, sloupků a podobně^, navazujícím na zadní konec kotevního úseku, uvažovaným ve směru zašroubovávání. Závitový úsek, vytvořený ve formě kotevního úseku, má tvar podobný tvaru vývrtky na korkové zátky nebo tvar šroubovicového závitu a má kuželovité jádro, ^užuj ící se kuželovité ve směru zašroubovávání. Vrcholový úhel kuželové plochy, který zůstává v celém kotevním úseku stejný a poměrně velký, způsobuje vznik značných radiálních sil při zašroubovávání do půdy a nezajišťuje svým kuželovým tvarem spolehlivé zakotvení upevňovací zařízení v půdě, protože velký vrcholový úhel kuželové plochy vyvolává vznik radiálních sil, působících podobně jako při vibracích, což vede k uvolňování upevňovacího zařízení ze zeminy.

Upevňovací zařízení popsané v DE-PS 40 02 830 je vytvořeno z plastu a jeho výrobě se tak může provádět laminováním, tvarováním za tepla, vstřikovacím lisováním a podobně. Tento výrobní postup je však v důsledku nutných přípravných prací poměrně nákladný a proto drahý.

* >

Tímto postupem vyrobený kotevní úsek upevňovacího zařízení sice nemá žádné spoje snižující jeho pevnost a stabilitu, ale pro dosažení potřebné pevnosti musí být kotevní úsek vytvořen z plného materiálu.

Z EP 0 590 367 Al je znám zarážecí půdní kotevní trn s podélnými drážkami, opatřený kanálkem tvořícím úložnou dutinu. Půdní kotevní trn podle EP 0 590 367 Al je vyrobitelný vstřikovacím výrobním postupem z plastu, ale může být vytvořen také jako vícedílný kovový prvek.

Úkolem vynálezu je vyřešit upevňovací zařízení pro tyče, sloupy, stožáry a podobně, upravený pro zarážení nebo zašroubovávání do půdy, které by za všech okolností mohlo zajišťovat při malé spotřebě materiálu vysokou stabilitu a umožňovalo spolehlivé zakotveni v půdě a také bezpečné a snadné ovládání při zarážení, popřípadě zašroubovávání do půdy a vyšroubovávání z půdy. Dalším úkolem vynálezu je vyřešit způsob výroby upevňovacího zařízení pro upevnění tyčí, sloupů, stožárů a podobně v půdě, zejména způsobu výroby půdních kotevních trnů se základním tělesem cenově příznivě a s malou spotřebou materiálu základní těleso upevňovacího zařízení.

Podstata vynálezu

Tyto úkoly jsou vyřešeny způsobem výroby upevňovacího zařízení podle vynálezu, jehož znaky jsou obsaženy v patentových nárocích 1 a 2, a upevňovacím zařízením, jehož podstata je určena znaky obsaženými v patentových nárocích 10 nebo 12.

Výhodná další provedení vynálezu jsou obsažena v závislých patentových nárocích.

Při výrobě upevňovacího zařízení pro tyče, sloupy, sto4

♦ · · ·	··	··	•		*
•	•	♦	• ·	•	•	•	• ·
φ	•	•	• »	• ·	•	•	•
•	•	•		• · · ·	• ·	*	•
• ·	•	•	• ·	•	•	•	•
··		··	··	•		··	• ·

žáry a podobně, zejména půdních kotevních trnů a především při výrobě upevňovacího zařízení podle vynálezu, jehož alespoň dílčí úsek základního tělesa je opatřen šroubovým nebo šnekovým závitem pro zašroubovávání do půdy a opětné vyšroubovávání z půdy a základní těleso má v podstatě kuželovitý základní tvar s nejméně jedním kuželovitým dílčím úsekem, se základní těleso ková, pěchuje nebo lisuje v podstatě z válcové trubky do svého základního tvaru.

V případě potřeby se může potom na alespoň jeden dílčí úsek základního tělesa vytvořit šroubový nebo šnekový závit, zejména přivařením předem vyrobeného tvarového dílu. Základní tvar základního tělesa může být vytvořen v kuželovitém tvaru s ostrým vrcholovým úhlem jako kotevní úsek, což umožňuje snadné zarážení, popřípadě zašroubovávání.

Kování v podstatě válcové trubky do formy při výrobě základního tělesa upevňovacího zařízení podle vynálezu poskytuje výhodu spočívající v tom, že tvářecí síly, působící na válcovou trubku, se přenášejí jak axiálně, tak také radiálně přes axiálně—kolem trubky uložené tvarovací kovací díly do materiálu trubky, takže je možno dosáhnout poměrně výrazného přetvoření trubky. Na rozdíl od toho působí na trubku při jejím lisování do formy jen axiální síly, kterými by mohla být trubka pěchována. Způsob podle vynálezu, kterým se trubka tváří kováním do kuželovitého základního tvaru základního tělesa upevňovacího zařízení, je tak zvláště výhodný a bezpečný .

Způsob kování trubky je sám o sobě známý pro jiné technické účely a není proto podrobněji v další části popisován. Pro vytváření základního tvaru základního tělesa je však možné využít i jiných vhodných výrobních postupů s podobným silovým působením na trubku, například kováním, pěchováním a podobně. Trubka se při tomto tváření může částečně přede•1

	··	99	9	9 9	9
9	9	9	• 9	9	9 9	• 9
9	9	9	9 9	9 9	9 9	9
9	9	9	9 9 9	99 9 9	9 9 9	9
• 9	9	9	9- 9	9	·· ·	•
• 9		• 9	99	9	99	99

hřát, aby se tváření usnadnilo. Těmito postupy je možno teoreticky trubky vytvarovat až do špičky. Tohoto výsledku je možno dosáhnout také způsobem podle vynálezu. Zejména je tímto způsobem dobře možné vytvořit požadovaný, v podstatě kuželovitý základní tvar s ostrým vrcholovým úhlem kuželové plochy.

Protože způsob výroby upevňovacího zařízení podle vynálezu je postupem, u kterého se nepoužívá třískového obrábění, je výchozí materiál v podstatě stoprocentně využit, to znamená je využito celé hmoty v podstatě válcové trubky. Přetvořením trubky do kuželovitého základního tvaru se kováním na bucharu zvětšuje tloušťka stěny při zmenšování průměru základního tělesa, avšak dutina trubky zůstává v podstatě zachována. Zvětšení tlouštky stěny je kromě toho, že základní těleso a zejména jeho kotevní úsek je vytvořen jako celistvá, v podstatě dutá jednotka, to znamená díl vytvořený v jednom kusu, zvláště výhodné, protože tím je dosažitelná stabilita základního tělesa a také celého upevňovacího zařízení větší než je tomu u upevňovacích zařízeni sestavených z jednotlivých dílů, které je nutno spolu spojit svařerrntrr

Další výhoda spočívá v tom, že způsob podle vynálezu je díky tomu, že odpadá nutnost úpravy styčných ploch a spojovacích operací, méně pracný a tím také levnější.

Při provádění způsobu výroby základního tělesa upevňovacího zařízení je velmi výhodné, jestliže se základní těleso vytvoří v jednom kusu s přidržovacím úsekem a kotevním úsekem. Tím se dosahuje dalšího zvýšení pevnosti a stability celého upevňovacího zařízení.

V dalším konkrétním provedení způsobu výroby základního tělesa upevňovacího zařízení je výhodné, jestliže se základní tvar základního tělesa vytvoří ve formě jednodílného kotevní6 • ••to to· .·< ··· é · · ·ι| · ♦' ·9

9 9 9 9 9 9 ·· toto ♦.···. Φ··*···.9 •9 9 9 9'· 9 · 9·9

9 9 9 ·9 β'9 9· ho úseku, ke kterému se potom připevní zejména svařováním přidržovací úsek vytvořený v podstatě ve formě objímky lisováním konce trubky. Upevnění je možno realizovat i jinými vhodnými technikami. Přidávání původně samostatně vytvořeného přidržovacího úseku umožňuje větší variabilitu vytvoření upevňovacího zařízení, například z hlediska možností připojování různých předmětů k přidržovacímu úseku.

V dalším výhodném provedení vynálezu je zvláště výhodné, aby se základní těleso s kotevním úsekem a přidržovacím úsekem vytvořilo v podstatě ve formě průběžně dutého tělesa, takže výrobní náklady se díky úspoře materiálu mohou dále snížit a hmotnost základního tělesa zůstává nízká.

V ještě jiném zvláště výhodném provedení způsobu výroby upevňovacího zařízení se základní těleso opatří alespoň ve spodním, ve směru zavádění do půdy prvním dílčím úseku otvorem procházejícím stěnou. Tímto otvorem, který je navíc propojen s dutým kotevním úsekem, může voda, která se v některých případech dostala do vnitřní dutiny upevňovacího zařízení, poměrně snadno vytékat, protože jednak vyšší sloupec vody nad otvorem může vodu snadno vytlačovat zvětšeným tlakem a jednak při vytvoření otvoru poměrně hluboko v zemině se tento otvor může dostat až do pískové nebo štěrkopískové vrstvy, která umožňuje snadnější vsakování vody než humusovitá zemina při povrchu terénu. Za určitých okolností může být dokonce výhodné, aby se při zarážení nebo zavrtávání vpravovala shora do kotevního úseku voda, která potom může vytékat otvorem a zvlhčovat zeminu, což potom přídavně přispívá společně s příznivým účinkem popsaného optimálního kuželovitého tvaru kotevního úseku k usnadnit zarážení nebo zavrtávání zařízení do zeminy.

Zvláště výhodné je takové další provedení způsobu podle vynálezu, při kterém se průměr v podstatě válcové trubky

····	4«	4 4,	4	4.4	4
4	4 4	V- 4	4	4 4	4 4
4	4 4	4 4	4 4	4 9'	•
4	4 4	•i · 4	4444 4	k 4; ·	V
4 4	4 4	4 4	4	4	4
4·'	44	44	4	4 4,	4 4 4.

redukuje na průměr kolem 10 mm a na tento válcový kus se upevni zejména nalisováním víceboký hrot. Tento hrot se ukazuje být zvláště výhodným zakončením, protože při zarážení nebo zavrtávání má vysokou stabilitu a proniká zvláště snadno vrstvami zeminy s malými kaménky nebo tvrdými vrstvami zeminy. Je pochopitelně možno použít také kuželovitých hrotů, dlát nebo vrtacích hrotů.

Ve výhodném provedení způsobu výroby se v případě, kdy není upevňovací zařízení opatřeno zavrtávacím závitem, na základní těleso připevní nejméně jeden plochý žebrový prvek, probíhající v podélném směru základního tělesa a upevněný zejména přivařením.

Zvláště výhodné je upevnění tří nebo čtyř plochých žebrových prvků po obvodu základního tělesa, rozmístěných v pravidelných obvodových odstupech od sebe. Tyto ploché žebrové prvky mohou být vyseknuty z plechu, odlity, vyfrézovány nebo vyrobeny jiným vhodným výrobním způsobem.

Upevněním plochého žebrového prvku nebo skupiny plochých žebrových prvků je možnopřídavně zajistit stabilitu a dobré vedení zejména při zarážení upevňovacího zařízení.

Upevňovací zařízení podle vynálezu, vyrobitelné zejména popsaným způsobem podle vynálezu, obsahuje základní těleso mající kotevní úsek pro zakotvení v půdě a přidržovací úsek pro uložení tyčí, sloupů, stožárů a podobně. Kotevní úsek je vytvořen ve formě kuželovitého zarážecího vrcholovým úhlem, majícím nejméně jeden úsek. Kotevní úsek může mít také dva nebo tělesa s ostrým kuželovitý dílčí tři dílčí úseky, popřípadě i více dílčích úseků se vzájemně rozdílnými vrcholovými úhly svých kuželovitých ploch. Na nejméně jednom · ze dvou dílčích úseků je vytvořen šroubový nebo šnekový závit pro zašroubovávání do půdy a opětné vyšroubovávání z půdy, ale tento závit nemusí být ve všech případech součástí zá8

444·	• 4	44	4	• 4
•	• 4	4'	4	•	4 4.	44 '
4	4	4	4	4	4 4	4	4;	4
•	•	• ·'	4	4	4 4 4 4'	4 4	•
• *	• 4	· ·	'4	4 4'	4
• 4	44	44	4	4 4	444

kladního tělesa. Jestliže je upevňovací zařízení určeno pro zarážení do zeminy, závit na obvodu základního tělesa odpadá. První dílčí úsek, umístěný ve směru zašroubovávání před prvním kuželovitým dílčím úsekem, má menší vrcholový úhel své kuželovité plochy než následující druhý kuželovitý dílčí úsek. Za prvními dílčími úseky mohou popřípadě následovat další dílčí úseky s většími nebo menšími vrcholovými úhly kuželové plochy.

Podle vynálezu se kotevní úsek vytvoří z dutého trubkového dílu, zejména z válcového kusu trubky, v jednom kusu. Proto je podle vynálezu přidržovací úsek a v podstatě také kotevní úsek vytvořen ve formě dutého tělesa.

Vhodným materiálem pro upevňovací zařízení podle vynálezu je kov, zejména opatřený odpovídající povrchovou úpravou pro ochranu proti korozi.

Kotevní úsek je přitom výhodně na prvním dílčím úseku, který je prvním úsekem ve směru zarážení do zeminy, uzavřen. Uzavření se může uskutečnit zhuštěním materiálu v podstatě válcové trubky.

Protože jsou úsek vytvořeny v podle vynálezu kotevní úsek a přidržovací podstatě v duté formě, dosahuje se kromě materiálových a tím také nákladových úspor a snížení hmotnos ti také výhoda spočívající v tom, že přidržovací úsek a kotevní úsek, popřípadě zarážecí těleso mohou sloužit pro ulo žení spodního konce tyče, sloupku nebo podobného svislého podpěrného prvku, přičemž spodní konec tyče, sloupku nebo podobného konstrukčního prvku zůstává zachycen v kuželovité vnitřní ploše úseku, popřípadě dílčích oblastí úseku s malým kuželovitým sklonem pro zajištění polohy zejména ve vodorovné rovině a je radiálně působícími silami samosvorně upnut.

Protože kotevní úsek je vytvořen v podstatě v celé své • φφφ ·· ·· · • · · · · ♦ · · b φ · toto··to· ·· ·>· to······ Φ ···· · ♦ i ·· _ φφφ· φφφ·.· délce v kuželovitém tvaru jako zarážecí těleso do zeminy, mající ostrý vrcholový úhel, je upevňovací zařízení při zarážení nebo zavrtávání v zemině zakotveno, protože zemina a kamínky jsou po celé délce kuželové plochy pronikajícího tělesa odtlačovány do stran. To má za následek, že síly odtlačující zeminu a popřípadě kamínky jsou větší než u upevňovacích zařízení, která pronikají do půdy pouze v oblastech kuželového zarážecího tělesa s velkým vrcholovým úhlem. Tím se zarážení nebo zašroubovávání usnadňuje.

Výhoda oproti průběžně stejnému sklonu kuželové plochy po celé délce kotevního úseku spočívá v tom, že na začátku zavrtávání usnadňuje malý vrcholový úhel kuželové plochy usazování a vyrovávání upevňovacího zařízení a udržuje potřebnou sílu pro zarážení nebo zavrtávání na nízké úrovni.

Protože podle vynálezu je alespoň kotevní úsek vytvořen v jednom kusu z polotovaru a tím se v jeho oblasti nevyskytují žádná místa spojení různých dílčích prvků, dosahuje se řešením podle vynálezu oproti současnému stavy techniky větší pevnosti a stability kotevního úseku a také upevňovacího zařízení.

Zvláště výhodné je, jestliže je kotevní úsek vytvořen v jednom kusu s přidržovacím úsekem, protože tím je ještě více zvyšuje pevnost a stabilita celého upevňovacího zařízení.

V jiném výhodném provedení upevňovacího zařízení je přidržovací úsek vytvořen jako tvarový díl, který je upevněn na kotevní úsek zejména přivařením. Přidržovací úsek však může být upevněn na kotevní úsek i jinou spojovací technikou.

Přidržovací úsek, vytvořený v podstatě v objímkové formě, se přitom může snadno přizpůsobit různým velikostem osazovaných tyčí, sloupů, stožárů a podobně. Přidržovací úsek ···· Η ·· · ·· ··· 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9999 999

9 9 9 9 9 999

9 9 99 9 9.99 vytvořený v podstatě ve formě objímkového dílu sestává z pěti úseků. První úsek tvoři kužel pro středění kotevního úseku základního tělesa, druhý úsek je vytvořen ve formě šestihranu pro případné přenášení otáčivého pohybu z klíče s vnitřním šestihranem. Třetí úsek má válcový tvar a zajistuje odstup mezi prvním úsekem a nejvyšším úsekem kotevního úseku. Čtvrtý úsek vytváří možnost pro uložení případných upevňovacích a polohovacích pomůcek v přidržovacím úseku a pátý úsek poskytuje možnost upnutí upevňované tyče, sloupu, stožáru nebo podobného konstrukčního dílu, popřípadě polohovacího a zajištovacího ústrojí v přidržovacím úseku.

Obecně poskytuje upevňovací zařízení podle vynálezu, popřípadě jeho základní těleso možnost polohového zajištění upevňovaných předmětů, popřípadě přídavně využívaného polohovacího ústrojí.

Ve výhodném provedení upevňovacího zařízení podle vynálezu mají nejméně dva dílčí úseky kotevního úseku rozdíl mezi vrcholovými úhly kuželovité plochy od 1 do 3 stupňů. Případné rozdíly vrcholového úhlu kuželové plochy mezi dalšími kuželovitými úseky se mohou pohybovat ve stejných mezích nebo mohou být také větší.

Závit je na upevňovacím zařízení vytvořen tak, že alespoň jeden dílčí úsek kotevního úseku, popřípadě zarážecího tělesa je opatřen šroubovicovým, popřípadě šnekovým závitem.

Je však také zvláště výhodné, aby závit probíhal v podstatě po celé délce kotevního úseku. Přitom může tento závit probíhat po všech kuželovitých dílčích částech nebo v jejich jednom dílčím úseku. Závit je vytvořen ve formě tvarovaného samostatného dílu, který je upevněn jako tvarový díl na základní tvar kotevního úseku základního tělesa zejména přivařením.

· ··· 00 »· 0Μ

0 0 · * ·Φ

0·0 0000 0 « · · 0 4 000·0 000

0000 0· 0 ·0 ·· 00 00 · ·· ·

Vtahovací síly odpovídajícího závitu jsou přitom určeny velikostí plochy působící na jednu otáčku závitu. Protože je celý kotevní úsek vytvořen v kuželovitém tvaru, to znamená protože průměr oblasti kotevního úseku opatřeného závitem se zvětšuje, bude také účinná plocha na jednotlivých otáčkách závitu větší. Po zavrtání závitového úseku do zeminy působí v celém upevňovacím zařízení v jeho axiálním směru dvě proti sobě působící síly, z nichž jedna je silou vyvozovanou závitovým úsekem a snažící se vtáhnout upevňovací zařízení ještě hlouběji do půdy a druhá síla je opačná k síle vyvozované kotevním úsekem a působí na zhutňování půdy. Obě tyto síly, působící ve dvou vzájemně opačných směrech, zakotvují upevňovací zařízení, popřípadě jeho kotevní úsek v půdě.

V podstatě kuželovitým vytvořením kotevního úseku, popřípadě zarážecího tělesa a malými rozdíly v hodnotách ostrých vrcholových úhlů kuželových ploch jednotlvých kuželových úseků mezi nejméně dvěma dílčími úseky se vzájemně rozdílnou kuželovitostí se jednak dosáhne usnadnění zarážení nebo zavrtávání, ale současně díky rovnoměrnému zhutňování zeminy v celé délce zarážecího tělesa spolehlivějšího upevnění upevňovacího zařízení, které se může optimálně využívat zejména se závitem probíhajícím po celé délce kotevního úseku.

V ještě jiném výhodném provedení upevňovacího zařízení je v případě, kdy není základní těleso opatřeno obvodovým závitem, na jeho obvodové ploše upevněn vhodným způsobem, zejména přivařením, nejméně jeden podélný žebrový prvek.

Ještě výhodnější je také provedení, při kterém jsou na obvodu základního tělesa upevněny, zejména přivařeny tři nebo čtyři ploché žebrové prvky, rozmístěné v podstatě ve stejných odstupech od sebe.

Ploché žebrové prvky probíhají alespoň podél jednoho dílčího úseku kotevního úseku a odstávají v podstatě radiálně

····	··	t·	A	*A A
•	•	•	•	•	A	« A	A A
•	•	•	•	•	• A	' · A	A
•	•	•	• A	•	AAAA	• A ·	A
• ·	•	•	A	A	•	A A	A
··	3·	··	A	AA	AA A

do strany od základního tělesa. Je také možné použít alespoň v dílčích oblastech nerovinné a/nebo v radiálním a/nebo axiálním směru skloněné ploché prvky.

Upevněním nejméně jednoho plochého žebrového prvku na základní těleso je možno dosáhnout zvýšené stability, zejména při zarážení upevňovacího zařízení. Tyto prvky kromě toho zajišťují při zarážení zlepšené směrové vedení.

Protože plochými žebrovými prvky se také zvětšuje účinná boční plocha kotevního úseku v zemině, může upevňovací zařízení zachycovat a roznášet větší boční síly. Tím je dosaženo ještě většího zajištění proti možnosti otáčení upevňovacího zařízení v zemině.

V dalším výhodném provedení vynálezu má v podstatě dutý kotevní úsek ve svém spodním dílčím úseku, to znamená ve směru zavádění do půdy v prvním dílčím úseku, vytvořen otvor. Tímto otvorem, procházejícím stěnou kotevního úseku, je možno zajistit odtok vody z vnitřku základního tělesa nebo zavádění vody do hlouběji umístěných vrstev zeminy, jak již to bylo popsáno v předchozí části.

Výhodné je v případě vytvoření upevňovacího zařízení s obvodovým závitem pro zašroubovávání do půdy, aby na kotevním úseku, popřípadě na základním zavrtávacím tělese a/nebo na přidržovacím úseku byl vytvořen nejméně jeden záchytný bod pro zachycení šroubovacího nástroje na závitový úsek. Ve zvláště výhodném provedení jsou přitom vytvořeny dva záchytné body, které jsou vůči sobě přesazeny v obvodovém směru o 180° a jsou tvořeny dvěma otvory ležícími ve společné vodorovné rovině pro vložení otáčecí rukojeti. Pro zavrtávání upevňovacího zařízení podle vynálezu, popřípadě jeho kotevního úseku nebo závitové části do zeminy je potřeba pouze osadit rukojeť., tvořenou například příslušně dimenzovanou tyčí nebo podobným nástrojem, procházejícím oběma proti sobě umis • · ♦

- 13 těnými souosými otvory, načež se touto tyčí může vyvozovat dostatečně velký kroutící moment na závitový úsek základního tělesa.

Jestliže není upevňovací zařízení opatřeno obvodovým závitem a má se vpravovat do půdy zarážením, je pokládáno za výhodné, jestliže ze zařízení rovněž opatřeno popsanými otvory. Tím je umožněno vsunout do těchto otvorů manipulační rukojet, například příslušně dimenzovanou tyč nebo podobný nástroj, načež tato tyč slouží k zatlačování a/nebo k podporování zarážení upevňovacího zařízení do půdy.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení zobrazených na výkresech, kde znázorňují obr. 1 boční pohled na první příkladné provedení upevňovacího zařízení se závitem, obr. 2 boční pohled na druhé příkladné provedení upevňovacího zařízení se závitem a obr. 3 boční pohled na příkladné provedení upevňovacího zařízení bez závitu.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 a 2 znázorňují dvě výhodná příkladná provedení upevňovacího zařízení se závitem pro zasroubovávání upevňovacího zařízení do půdy a jeho opětné vyěroubovávání ven z půdy. Všechny znaky upevňovacího zařízení, zobrazené na těchto obrázcích, jsou kromě znaků týkajících se závitů, uplatněny také u upevňovacího zařízení bez závitu, které je určeno pro zarážení do půdy.

Obr. 1 zobrazuje první příkladné upevňovacího zařízení podle vynálezu, opatřeného závitem.

Upevňovací zařízení má základní těleso X s kotevním úse

- 14 kem 2 a přidržovacím úsekem 3, přičemž kotevní úsek 2 a přidržovací úsek 2 jsou vytvořeny v jednom kusu. Kotevní úsek 2 je vytvořen v podstatě ve formě zatlačovacího tělesa s ostrým vrcholovým úhlem a je rozdělen do dvou dílčích úseků se vzájemně rozdílnou kuželovitostí, přičemž ve směru zašroubovávání první kuželovitý dílčí úsek má menší vrcholový úhel kuželové plochy než druhý dílčí úsek, následující ve směru zašroubovávání za prvním dílčím úsekem. První kuželovitý dílčí úsek nese na svém obvodu závit 4 a na jeho přední konci je osazen hrot 5. Kromě toho je první kuželovitý dílčí úsek opatřen otvorem 6, procházejícím stěnou základního tělesa 1 do dutiny dutého základního tělesa 1.

Podle vynálezu jsou oba kuželovité dílčí úseky základního tělesa 1 vykovány z trubky v podstatě válcového tvaru do kuželovitého základního tvaru.

Přidržovací úsek 3 základního tělesa i-je opatřen dvěma děrami, z nichž je na obr. 1 viditelná pouze jedna a které slouží pro vložení otáčecí rukojeti k zašroubovávání upevňovacího zařízení do půdy.

Obr. 2 zobrazuje druhé příkladné provedení upevňovacího zařízení podle vynálezu, opatřeného závitem, který je vytvořen zejména na základním tělese upevňovacího zařízení.

Základní těleso 1 upevňovacího zařízení je vytvořeno ve formě kotevního úseku 2, který je vytvarován do svého základního tvaru kováním. Kotevní úsek 2 má dva dílčí úseky se vzájemné rozdílnou kuželovitostí, přičemž ve směru zašroubovávání první kuželovitý dílčí úsek má menší vrcholový úhel kuželové plochy než druhý dílčí úsek, následující ve směru zašroubovávání za prvním dílčím úsekem. V tomto příkladném provedení probíhá závit.4 po celé délce obou kuželovitých dílčích úseků. Na základní část základního tělesa 2» vytvořené o · · ·

- 15 ve formě kotevního úseku 2, je upevněn zejména přivařením objímkový přidržovací úsek 3, vytvořený lisováním konce trubky. Takto vytvořené základní těleso 1 je v podstatě duté. Vnitřní dutý prostor je na výkresech ohraničen čárkovanými čarami. Ve spodní části základního tělesa 1 se nachází otvor 6, procházející stěnou základního tělesa 1 do dutého vnitřního prostoru základního tělesa JL. Na prvním kuželovitém dílčím úseku, uvažovaném ve směru zašroubovávání a vytvořeném ve formě zatlačovacího tělesa, je vytvořen čtyřboký hrot 5. Přidržovací úsek 3 je rozdělen na pět úseků: na první kuželovitý úsek pro vystředění a upevnění kotevního úseku 2, na druhý šestiboký úsek pro přenos otáčivého pohybu pomocí klíče s vnitřním šestihranem, aby se tak mohlo upevňovací zařízení zašroubóvávat do půdy a opět vyšroubovávat, na třetí válcový úsek, na čtvrtý kuželovitý úsek pro uložení případně potřebného nebo požadovaného polohovacího nebo upevňovacího zařízení v přidržovacím úseku a na pátý úsek, který může sloužit k upnutí upevňovaného předmětu.

Přidržovací úsek 3, vytvořený v podstatě ve formě objímky, je vyroben známým tvarovacím postupem, používaným pro tvarování trubek.

Obr. 3 zobrazuje výhodné příkladné provedení upevňovacího zařízení podle vynálezu, které není opatřeno vnějším závitem .

Základní těleso 1 je vytvořeno v jednom kusu s kotevním úsekem 2 a přidržovacím úsekem 2 ^{a v} tomto případě není na svém obvodu opatřeno žádným závitem. Přidržovací úsek 3. má dva úseky se vzájemně rozdílnou kuželovitostí. Základní těleso 1 však může sestávat také u jiného počtu dílčích úseků, z nichž nejméně jeden je kuželovitým úsekem. Na spodním úseku, který je ve směru zarážení do půdy prvním úsekem, je nalisován čtyřboký hrot 5.

• · · · •	•	• · •	• ·	•	• ·	• • ·
•	•	«	♦
•	•		• ·	•	• · · ·	• ·		a
• ·	•	*	*	•	•	•	•	•
··		• ·	•	•	•		• ·	• · »

Kotevní úsek 2 a přidržovací úsek 2 jsou v podstatě v celé své délce duté a jsou vytvořeny kováním z trubkového polotovaru. Nejspodnější část kotevního úseku 2 je kováním natolik slisována, že již neobsahuje žádnou vnitřní dutinu. Kotevní úsek 2 má ve své spodní části v potřebné výšce vytvořen otvor 6, procházející stěnou základního tělesa 1 do jeho dutého vnitřního prostoru. Na vnější ploše kotevního úseku 2 jsou upevněny dva ploché žebrové prvky 7, vybíhající v podstatě radiálně od obvodu kotevního úseku 2 a sledující na své straně, přivrácené ke kotevnímu úseku 2 obrys tohoto kuželovitého úseku. Ploché žebrové prvky 7 neprobíhají až k hrotu 5, popřípadě k první nejspodnější části kotevního úseku 2. V alternativním příkladném provedení by však tyto ploché žebrové prvky mohly probíhat až na nej spodnější část kotevního úseku 2. Tvar plochého žebrového prvku Ί_, popřípadě jeho obrys na úzké straně odvrácené od kotevního úseku 2 je v podstatě libovolný. Plocha takového plochého žebrového prvku 2 je však omezena nutností zachovat snadnou manipulaci s upevňovacím zařízením zejména při jeho osazování a zarážení. Změny tvaru a/nebo velikosti plochého žebrového prvku 2 umožňují přizpůsobeni různým konkrétním typům využití upevňovacího zařízení, druhu zeminy a silovému působení, zejména pak zajišťuje optimální bezpečnost proti natočení a naklonění upevňovacího zařízení.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob výroby upevňovacího zařízení pro tyče, sloupy, stožáry a podobně v půdě, zejména zemního kotevního trnu, se základním tělesem (1), přičemž alespoň dílčí úsek základního tělesa (1) je opatřen šroubovým nebo šnekovým závitem (4) pro zašroubovávání do půdy a opětné vyšroubovávání z půdy a základní těleso (1) má v podstatě kuželovitý základní tvar s nejméně jedním kuželovitým dílčím úsekem, vyznačující se tím, že základní těleso (1) se ková v podstatě z válcové trubky do svého základního tvaru.
2. Způsob výroby upevňovacího zařízení pro tyče, sloupy, stožáry a podobně v půdě, zejména zemního kotevního trnu se základním tělesem (1), přičemž základní těleso (1) má v podstatě kuželovitý základní tvar s nejméně jedním kuželovitým dílčím úsekem, vyznačující se tím, že základní těleso (1) se ková v podstatě z válcové trubky do svého základního tvaru.
3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že na základní těleso (1) se v jeho podélném směru upevní, zejména přivaří, nejméně jeden plochý žebrový prvek (7).
4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že po obvodu základního tělesa (1) se ve stejných obvodových odstupech upevní tři nebo čtyři ploché žebrové prvky (7).
5. Způsob podle nároků 1 až 4,vyznačuj ící se tím, že základní těleso (1) se vyková v jednom kusu s kotevním úsekem (2) a přidržovacím úsekem (3).

• · · · ·♦ 9 9 9 • · • • • · • • 9 • · • 9 · · • 9 9 9 ¥ * 9 o • · • 9 9 999 9 • 9 W 9 • • · 4 • · 9 9 9 9 9 9 • 9 9 9'9 9 99
6. Způsob podle nároků 1 až 5,vyznačující se tím, že základní tvar základního tělesa (1) se vytváří ve formě kotevního úseku (2) , ke kterému se potom připevní zejména svařováním přidržovací úsek (3) vytvořený lisováním konce trubky.
7. Způsob podle nároků 1 až 6,vyznačuj ící se tím, že základní těleso (1) s kotevním úsekem (2) a přidržovacím úsekem (3) se vytváří v podstatě průběžně duté.
8. Způsob podle nároků 1 až 4,vyznačuj ící se tím , že v základním tělese (1) se vytváří alespoň ve spodním, v zaváděcím směru do půdy první dílčí části kotevního useku (2) otvor (6) .
9. Způsob podle nároků 5 až 8, vy z n aču j í cí s e t í m , že na kotevní úsek (2) základního tělesa (1) se upevní, zejména nalisuje hrot (5).
10. Upevňovací zařízení pro upevnění tyčí, sloupů, stožárů a podobně v půdě, obsahující základní těleso (1) mající kotevní úsek (2) pro zakotvení v půdě a přidržovací úsek (3) pro uložení tyčí, sloupů, stožárů a podobně, přičemž kotevní úsek (2) je vytvořen ve formě kuželovitého zarážecího tělesa s ostrým vrcholovým úhlem, majícím nejméně dva dílčí úseky se vzájemně rozdílnými vrcholovými úhly svých kuželovitých ploch a na nejméně jednom ze dvou dílčích úseků je vytvořen šroubový nebo šnekový závit (4) pro zašroubovávání do půdy a opětné vyšroubovávání z půdy, přičemž druhý dílčí úsek, umístěný ve směru zašroubovávání zá prvním kuželovitým dílčím úsekem, má větší vrcholový úhel své kuželovité plochy, vyznačující se t í m , že kotevní úsek (2) je vytvořen v jednom kusu z polotovaru, který je vykován z válcového trubkového dílu, a přidržovací úsek (3) a v podstatě také celý kotevní úsek (2) je průběžně dutý.

• · · · « · · · • ·· • i • · · • • • · • • · · 9 • · • 9 • • « » ® > 9 ···· « · 6' b w 9 • · · • • * 4 i» • · ·· ·.· b ··«
11. Upevňovací zařízení podle nároku 10, vyznačující se tím, že závit (4) je vytvořen v podstatě po celé délce kotevního úseku (2).
12. Upevňovací zařízení pro upevnění tyčí, sloupů, stožárů a podobně v půdě, obsahující základní těleso (1) mající kotevní úsek (2) pro zakotvení v půdě a přidržovací úsek (3) pro uložení tyčí, sloupů, stožárů a podobně, přičemž kotevní úsek (2) je vytvořen ve formě kuželovitého zarážecího tělesa s ostrým vrcholovým úhlem, majícího nejméně jeden kuželovitý dílčí úsek, vyznačující se tím, že kotevní úsek (2) je vytvořen v jednom kusu z polotovaru, který je vykován z válcového trubkového dílu, a přidržovací úsek (3) a v podstatě kotevní úsek (2) je průběžně dutý.
13. Upevňovací zařízení podle nároku 12, v y z n a č u jící se tím, že základní těleso (1) je opatřeno ve svém podélném směru nejméně jedním plochým žebrovým prvkem (7).
14. Upevňovací zařízení podle nároku 13, vyznačující s e t í m , že na obvodu základního tělesa (1) jsou upevněny, zejména přivařeny tři nebo čtyři ploché žebrové prvky (7), rozmístěné v podstatě ve stejných odstupech od sebe.
15. Upevňovací zařízení podle nároků 10 až 14, v y z n ačující se tím, že základní těleso (1) je vytvořeno v jednom kusu s přidržovacím úsekem (3) a kotevním úsekem (2).
16. Upevňovací zařízení podle nároků 10 až 14, vyznačující se tím, že přidržovací úsek (3) je upevněn zejména přivařením na kotevním úseku (2).

9 4

• 4 4 4 9 4 4 4 9 9 4 • · • 9 4 4 4 i 9 • * 4 • 9 9 4 4 4 4 > * » 4 4 • 9 • 4 4 • 4 · 99 9 • 4 « · • 4 ·
17. Upevňovací zařízení podle nároků 10 až 16, vyznačující se tím, že rozdíl vrcholových úhlů kuželových ploch prvního a druhého dílčího úseku kotevního úseku (2) je mezi 1 a 3 stupni.
18. Upevňovací zařízení podle nároků 10 až 17, v y z n ačující se tím, že kotevní úsek (2) je na svém spodním, ve směru zavádění do půdy prvním dílčím úseku opatřen otvorem (6).
19. Upevňovací zařízení podle nároků 10 až 18, v y z n ačující se tím, že kotevní úsek (2) je opatřen hrotem, zejména čtyřbokým hrotem (5).