CZ20014488A3 - Selektivní antagonisté iGluR5 receptoru pro léčení migrény - Google Patents

Description

Selektivní antagonisté 1GIUR5 receptorů pro léčení migrény

Oblast techniky

Vynález se týká selektivní antagonistů 1GIUR5 receptorů, které jsou použitelné pro léčení migrény a jejich použití pro výrobu farmaceutických přípravků.

Dosavadní stav techniky

V centrální nervové soustavě savců (CNS), je přenos impulsu v nervech nerve uskutečňuje interakcí transmitérem, který je mezi neuroneuronem, a která vyvolá aminokyselinou (EAA) . glutamát, se nazývají uvolňován vysílacím povrchovým receptorem na přijímacím neuronu, excitaci přijímacího neuronu. L-Glutamát, který je nej častějším neurotransmitérem v CNS, zprostředkuje u savců hlavní excitační cestu, a je nazýván excitační

Receptory, které reagují na tento receptory excitační aminokyseliny (déle též EAA receptory od excitační receptory excitačních kyselin. Viz publikace

Watkins & Evans, Ann. Rev. Pharmacol. Toxicol., 21, 165 (1981); Monaghan, Bridges, a Cotman, Ann. Rev. Pharmacol. Toxicol., 29, 365 (1989); Watkins, Krogsgaard-Larsen, a Honoře, Trans. Pharm. Sci., 11, 25 (1990). Excitační aminokyseliny mají veliký fyziologický význam, hrají významnou roli v řadě fyziologických procesů jako je dlouhodobé zlepšení (učení a paměti), rozvoj synaptické plasticity, motorické kontroly, dýchání, kardiovaskulární regulace a smyslového vnímání.

Receptory excitačních kyselin jsou klasifikovány do dvou obecných typů. Receptory, které jsou přímo napojeny na otevření kationtových kanálů v buněčné membráně neuronu se nazývají • ·· · · · · » 00 ··· · · · ···· • · · · · · · « « « · • · · · · 000000· 0 0

000 00 00 0 00 0000 ionotropní. Tento typ receptoru se dále dělí do nejméně tří podtypů, které jsou definovány podle depolarizačních účinků selektivních agonistů N-metyl-D-aspartátu (NMDA), kyseliny alfa-amino-3-hydroxy-5-metylisoxazol-4-propionové (AMPA), a kyseliny kainové (KA). Molekulárně biologické výzkumy zjistily, že receptory AMPA jsou složeny z podjednotek, GluR]_ - GluR.4, které se mohou sestavit a tvořit funkční iontové kanály. Bylo nalezeno pět kainátových receptorů, a ty se dále dělí na vysokoafinitní (ΚΆ-1 a ΚΆ-2) a nízkoafinitní (GIUR5 až GIUR7) Bleakman et al., Molecular Pharmacology, 49, No.4, 581,(1996).

Druhý obecný typ receptorů je nazýván metabotropní receptor excitační aminokyseliny a je navázán na G-protein nebo na druhý messenger. Tento druhý typ je napojen na více systémů druhých messengerů, což vede ke zvýšení fosfoinosíti-dové hydrolýzy, k aktivaci D-fosfolipázy, ke zvýšením a snížením tvorby c-AMP a ke změnám ve fungování iontového kanálu. Viz: Schoepp a Conn, Trends v Pharmacol. Sci., 14, 13 (1993). Oba typy receptorů se jeví nejen jako zprostředkovatelé normálního synaptického přenosu v excitační linii, ale mají také podíl na modifikaci synaptických spojení během vývoje jedince a během života. Viz: Schoepp, Bockaert, a Sladeczek, Trends in Pharmacol. Sci., 11, 508 (1990); McDonald a Johnson, Brain Research Reviews, 15, 41 (1990).

Nadbytečná nebo nežádoucí stimulace receptorů excitační aminokyseliny vede k poškození neuronových buněk nebo k jejich úbytku mechanismem, který je známý jako excitotoxicita. Bylo navrženo, že tento proces způsobuje neuronovou degenerace pří řadě neurologických poruch a stavů. Léčebné souvislosti této neuronové degenerace způsobují, že zmírnění těchto degenerativních neurologických terapeutickým cílem.

procesu důležitým

Excitotoxicita excitační aminokyseliny byla již stanovena jako patofysiologická příčina řady neurologických poruch. Například je excitotoxicita spojena s etiologií cerebrálních deficitů, vyskytujících se po chirurgickém zákroku na srdci při zavedení bypassu, dále při transplantaci, při záchvatu mrtvice, při cerebrální ischémii, při lézích míchy, pocházejících od traumatu nebo od zánětu, při perinatální hypoxii, při zástavě srdce a při hypoglyke-mickém poškození neuronů. Kromě toho se excitotoxicita dostavuje jako následek chronických neurodegenerativních stavů včetně Alzheimerovy choroby, Huntingtonovy Chorey, zděděných ataxiích, demence způsobené AIDS, amyotrofní laterální sklerózy, idiopatické a chemickou látkou vyvolané Parkinsonově choroby, poškození oka a retinopatie. Jinými neurologickými poruchami, které mohou být vyvolány excitotoxicitou a/nebo glutamátovou dysfunkcí jsou svalová spasticita včetně třasu, snášení účinných chemických látek a jejich vysazení, otok mozku, konvulzívní poruchy včetně epilepsie, deprese, úzkost a choroby spojené s úzkostí jako jsou posttraumatický stresový syndrom, dyskinézie a psychické poruchy související s depresí, schizofrenie, bipolární porucha, mánie, intoxikace nebo nadměrné užívání. Kromě toho bylo také uváděno, že excitotoxicita excitační aminokyseliny participuje na etiologii akutních a chronických bolestivých stavů, včetně prudkých bolestí, neovladatelných bolestí, neuropatických bolestí a posttraumatických bolestí.

Použití neuroprotektivních prostředků jako je antagonista receptoru excitační aminokyseliny, je podle současných představ vhodné pro léčení nebo prevenci těchto poruch a/nebo pro • · · · · · *··· • · · · 9 9·· · · « • · · · · ······· « · • · · · · · · · · •99 ·· 99 9 ······ snížení velikosti neurologického poškození, spojeného s těmito poruchami. Antagonisté receptoru excitační aminokyseliny také mohou být užiteční jako analgetika.

Starší teorie patofysiologické podstaty migrény, která dominovala od roku 1938 na základě práce Grahama a Wolffa (Arch. Neurol. Psychiatry, 39, 737-63 (1938)), navrhovala, že příčinou migrénové bolesti hlavy je vazodilatace extrakraniálních cév. Tento názor je podložen tím, že je známo, že ergotové alkaloidy a sumatriptan smršťují cefalické vaskulární hladké svaly a jsou při léčení migrény účinné. Sumatriptan je hydrofilní agonista serotoninu receptorů jako je 5-HT-l a nedostane se přes bariéru krev-mozek (Humphrey, et al., Ann. NYAcad. Sci., 600, 587600 (1990)). V souvislosti s tím byla vyvinuta celá série sloučenin, označených jako vhodných pro léčení migrény, přičemž byla snaha optimalizovat 5-HT1zprostředkovanou vazokonstrikční aktivitu sumatriptanu. Nicméně kontraindikace sumatriptanu, včetně koronárního vazospasma, hypertenze a angíny jsou také produkty této vazokonstrikční aktivity (Maclntyre, P.D., et al., British Journal of Clinical Pharmacology, 34, 541-546 (1992); Chester, A.H., et al., Cardiovascular Research, 24, 932-937 (1990); Conner, H.E., et al., European Journal of Pharmacology, 161, 91-94 (1990)).

Přestože vaskulární mechanizmus migrény je široce přijímán, o jeho plné platnosti dosud není shoda. Tak například Moskowitz prokázal, že migrénové bolesti hlavy jsou nezávislé na změnách průměru cév (Cephalalgia, 12, 5-7, (1992)). Je známo, že trigeminální ganglion a s ním spojené nervové dráhy mají spojitost s pocity bolesti v tváři podobnými bolestem hlavy, zejména migrénám. Moskowitz navrhl mechanizmus, který spočívá v tom, že dosud neznámé spouštěče stimulují ·« · · · · • · · · · · · • · · · · · · * · • · · · ······· · • ·· · · ·· fc ···· trigeminální ganglia, která inervují vaskulaturu tkání v hlavě tím, že způsobí uvolnění vazoaktivních neuropeptidů z axonů inervujících vaskulaturu. Tyto neuropeptidy iniciují řadu příhod, vedoucích k neurogenním zánětům mozkových blan, jejichž následkem je bolest. Tento neurogenní zánět se dá blokován sumatriptanem v dávkách, podobných těm, které jsou nutné pro vyléčení akutní migrény u člověka. Nicméně, jak bylo zjištěno, takové dávky sumatriptanu jsou spojeny s kontraindikacemi, které jsou důsledkem doprovodných vazokonstrikčních vlastností sumatriptanu (viz shora supra.)

Bylo zjištěno, že 5-HT]_p receptory zprostředkují blokádu neurogenní extravazace proteinů. {Neurology, 43(suppl. 3), 516-520 (1993)). Kromě toho se uvádí, že 013, H3, m-opioidové a somatostatinové receptory také mohou být umístěny na trigeminovaskulárních vláknech a mohou blokovat neurogenní plasmovou extravazaci (Matsubara et al., Eur. J. Phariaacol., 224, 145-150 (1992)). 'Weinshank et al. publikovali, že sumatriptan a několik ergotových alkaloidů má vysokou afinitu k serotoninovému 5-HT]_p receptorů, a navrhli, jakou má δ-ΗΤ^ρ receptor při vzniku migrény (WO 93/14 201).

EP A 590 789 a US patenty 5 445 051 a 5 670 516 uvádějí, že některé dekahydroisochinolinové deriváty jsou antagonisté AMPA receptorů a jako takové jsou použitelné pro léčení, mnoha různých stavů, včetně migrénových bolestí hlavy.

V nedávné době bylo publikováno, že všech pět členů kainátového podtypu ionotropních glutamátových receptorů je exprimováno na neuronech trigeminálního ganglionu krys.

Konkrétně byly pozorovány vysoké hladiny GIUR5 a ΚΆ2. (Sahara et al., Journal of Neuroscience, 17(17), 6611 (1997)). Simmons « 4 4 44 * ·* 4 4

4 4 f * ««··

4··· i 4 4 · 44 · •4 4*4 4444444 « 4

44 44 4 444

44444 44 4 «44444 et al. uvádějí, že kainátový podtyp GIUR5 receptoru zprostředkuje u krysího modelu přetrvávající bolesti nociceptivní reakci na formalin. (Neuropharmacology, 31, 25 (1998). Dále WO 98/45 270 již dříve popsal, že antagonisté selektivní pro ÍGIUR5 receptor, jsou vhodnými látkami pro léčení bolesti, včetně prudkých bolestí, chronických bolestí, neovladatelných a neuropatických bolestí. Zaznamenání hodné je také pozorování, že funkce kainátových receptorů v etiologii migrénovité bolesti hlavy dosud nebyla rozpoznána. Konkrétně se dosud nevědělo, že látky, které působí jako selektivní antagonisté ÍGIUR5 receptoru, by mohly být vhodné pro léčení migrény.

Překvapivě nyní přihlašovatelé podle vynálezu zjistili, že selektivní antagonisté podtypu 1GIUR5 receptoru jsou efektivní na zvířecím modelu neurogenního zánětu, a proto by takto účinkující látky mohly být vhodné pro léčení migrény. Látky, které jsou takto antagonistické, by mohly uspokojit dlouho pociťovanou potřebu bezpečného a účinného léčení migrény, bez postranních efektů. Tímto je také podporováno léčení neurologických poruch.

Podstata vynálezu

Tento vynález poskytuje způsob léčení nebo prevence migrény, při kterém se podává pacientovi, který to potřebuje, účinné množství selektivního antagonisty 1GIUR5 receptoru nebo jeho farmaceuticky přijatelné soli.

Ještě konkrétněji tento vynález poskytuje způsob léčení nebo prevence extravazace durálního proteinu, při kterém se • * · · · · ·« ·« • · · · 4 · * · « · ···· · · · · · « 4 • · · · · · ···· · · « · <····· «· « ····«« podává pacientovi, který to potřebuje, účinné množství selektivního antagonisty ÍGIUR5 receptoru.

Kromě toho tento vynález poskytuje způsob léčení nebo prevence migrény, při kterém se podává pacientovi, který to potřebuje, účinné množství sloučeniny, nebo kombinace sloučenin, které mají aktivitu selektivního antagonisty ÍGIUR5 receptoru.

V jiném provedení tento vynález poskytuje způsob léčení nebo prevence neurologických poruch nebo neurodegenerativních stavů, při kterém se podává pacientovi, který to potřebuje, účinné množství selektivního antagonisty ÍGIUR5 receptoru nebo jeho farmaceuticky přijatelné soli. Příklady takových neurologických poruch nebo neurodegenerativních stavů jsou: cerebrální deficity po chirurgickém zavedení bypasu a po transplantaci; záchvat mrtvice; cerebrální ischemie; léze míchy jako důsledek traumatu nebo zánětu; perinatální hypoxie; zástava srdce; hypoglykemické poškození neuronů; Alzheimerova choroba; Huntingtonova Chorea; dědičné ataxie; demence související s AIDS; amyotrofní laterální skleróza; idiopatické a chemickou látkou vyvolaná Parkinsonova nemoc; poškození oka a retinopatie; muskulární spasticita včetně třasů; návyk na drogy a stav po jejich vysazení; otok mozku; konvulzívní poruchy včetně epilepsie; deprese; úzkost a poruchy související s úzkostí jako je posttraumatický stresový syndrom; tarditivní dyskinézie; psychózy související s depresí, schizofrenie, bipolární poruchy, mánie a intoxikace nebo závislost na drogách; akutní a chronické bolestivé stavy včetně prudké bolesti, neovladatelné bolesti, neuropatické bolesti a posttraumatické bolesti.

999 9999

9 9 9 9 9 9·

99 9 999 9 · «

9 9 9 9999999 · 9

9 99 9 9 4 9 9 999 9

V dalším aspektu tento vynález poskytuje sloučeninu vzorce I

kde Rl a r2 jsou každý nezávisle H, Οχ-θ20 alkyl, C2~Cg alkenyl, Οχ-Cg alkylaryl, Οχ-Cg alkyl (C3-C10) cykloalkyl, Οχ-Cg alkyl-N,Ν-Οχ-Cg dialkylamin, Οχ-Cg alkyl-pyrrolidin, Οχ-Cg alkyl-piperidine, nebo Οχ-Cg alkylmorfolin; nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl.

V ještě dalším aspektu poskytuje tento vynález způsob léčení nebo prevenci migrény při kterém se podává pacientovi, který to potřebuje, účinné množství sloučeniny vzorce I.

Kromě toho, tento vynález poskytuje farmaceutické prostředky, vhodné pro léčení nebo prevenci migrény obsahující selektivní antagonisty 1GIUR5 receptoru v kombinaci s alespoň jedním farmaceuticky přijatelným nosičem, diluentem nebo excipientem.

Tento vynález také řeší použití selektivního antagonisty 1GIUR5 receptoru k výrobě farmaceutického prostředku pro léčení nebo prevenci migrény.

to * · · · · ·· to «toto · * · * • toto to··· · · » • · « · · ·· * · · · ♦ · • to · · · · · · • •to ·· · · · ··*·

Podrobný popis vynálezu

Tento vynález poskytuje způsob léčení migrény, který se dá demonstrovat mechanismem působení, spočívajícím v inhibici neurogenní extravazace durálního proteinu. Při léčení migrény sloučeninou nebo prostředkem, které mají vlastnosti selektivního antagonisty 1GIUR5 receptoru oproti jiným receptorům excitační aminokyseliny, se inhibuje neurogenní extravazace, která způsobuje migrény, bez vedlejších účinků účinných látek či směsí, navržených k optimální 5-HTlvazokonstriktivní aktivitě sumatriptanu. Kromě toho tento vynález poskytuje sloučeniny, fungující jako selektivní antagonisté ÍGIUR5 receptoru a jejich farmaceuticky přijatelné soli, prodrogy a prostředky.

Termín farmaceuticky přijatelná sůl, jak je zde používaný, znamená soli sloučenin, které vynález poskytuje, nebo které se podle vynálezu používají, které jsou v podstatě netoxické vůči živým organismům. Typickými farmaceuticky přijatelnými solemi jsou ty soli, které se dají připravit reakcí sloučenin podle vynálezu s farmaceuticky přijatelnými minerálními nebo organickými kyselinami nebo organickými nebo anorganickými bázemi. Takové soli jsou známé jako adiční soli s kyselinami adiční soli s bázemi.

Pokud tento text čte odborník, je mu jasné, že většina nebo všechny sloučeniny, které se používají v tomto vynálezu, jsou schopné tvořit soli, a že tyto soli jsou farmaceuticky použitelné, často proto, že lépe krystalují a snadněji se čistí než volné báze. Ve všech případech je použití farmaceuticky účinných látek, popsaných zde, ve formě solí, zahrnuto do ·* · · 4 · <· ·

4 4 4 4<t··

444 4 44« « · *

444 4444444 4 ·

44444 44 4 ··«··· popisu, a často je výhodné. Farmaceuticky přijatelné soli všech sloučenin jsou zahrnuty při jejich jmenováni.

kyselina kyselina

Kyseliny, které se obecně používají k získání adičních solí jsou anorganické kyseliny jako je kyselina chlorovodíková, kyselina bromovodíková, kyselina jodovodíková, kyselina sírová, kyselina fosforečná a podobně, a organické kyseliny jako je p-toluensulfonová, metansulfonová kyselina, šťavelová kyselina, p-bromfenylsulfonová kyselina, kyselina uhličitá , jantarová, kyselina citrónová, kyselina benzoová, octová a podobně. Příklady takových farmaceuticky přijatelných solí jsou síran, pyrosíran, hydrogensíran, siřičitan, hydrogensiřičitan, fosforečnan, monohydrogenfosforečnan, dihydrogenfosforečnan, metafosforečnan, pyrofosforečnan, bromid, jodid, octan, propionát, dekanoát, kaprylát, akrylát, mravenčan, hydrochlorid, dihydrochlorid, isobutyrát, kaproát, heptanoát, propionát, šťavelan, malonát, jantaran, suberát, sebakát, fumarát, maleát, butin-1,4-dioát, hexin-1,6-dioát, benzoát, chlorbenzoát, metylbenzoát, hydroxybenzoát, xylensulfonát, metoxybenzoát, ftalát, fenylacetát, fenylpropionát, phenylbutyrate, citrát, laktát, hydroxybutyrát, glykolát, vinan, metansulfonát, propansulfonát, naftalen-l-sulfonát, naftalen-2-sulfonát, mandelát a podobně. Výhodné farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinami jsou ty, které se tvoří s minerálními kyselinami jako je kyselina chlorovodíková, kyselina bromovodíková a ty, které vznikají s organickými kyselinami jako je kyselina maleinová a kyselina metansulfonová.

Adiční soli s bázemi jsou ty, které jsou odvozeny od anorganických bází jako jsou amonné nebo alkalické nebo od hydroxidů, uhličitanů, hydrogenuhličitanů kovů alkalických • X

99 · ·· 9« • « # * 19 9 •99 #999 « ·

99# # # 9 # 9 9 · * 9 • 9 *99 99# zemin a podobně. Mezi tyto báze, které jsou použitelné při připravě soli podle vynálezu patři hydroxid sodný, hydroxid draselný, hydroxid amonný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, hydrogenuhličitan sodný, hydrogenuhličitan draselný, hydroxid draselný, uhličitan vápenatý a podobně. Draselné a sodné soli jsou zejména výhodné formy.

Mělo by se rozlišovat, že konkrétní složka, tvořící část jakékoliv soli podle vynálezu obvykle nemusí být bezpodmínečně přírodního charakteru, pokud sůl jako celek je farmakologicky přijatelná a pokud tato část nevnáší do soli jako do celku nežádoucí vlastnosti.

Termín ,stereoizomer' jak je používán zde v tomto dokumentu, znamená sloučeninu, vybudovanou ze stejných atomů vázaných stejnými vazbami, která však má jiné trojrozměrné uspořádání, které není zaměnitelné. Trojrozměrné uspořádání se nazývá konfigurace. Termín „enantiomer, jak je používán zde v tomto dokumentu, znamená dva stereoizomery, které nejsou vzájemně jeden druhému podobné tak, jako obrazy v zrcadle. Termín „chirální centrum znamená uhlíkový atom, ke kterému jsou vázány čtyři různé skupiny. Termín „diastereomery, jak je zde používán v tomto dokumentu, znamená steroizomery, které nejsou enantiomery. Kromě toho, dva diastereomery, které mají různou konfiguraci na pouze jednom chirálním centru, se zde nazývají „epimery. Termíny „racemát, „racemická směs nebo „racemická modifikace' enantiomerů.

znamenaji směs stejných dílů

Termín „enantiomerní obohacení, jak je používán zde v tomto dokumentu, znamená zvýšení množství jednoho enantiomerů oproti druhému. Obvyklým způsobem vyjadřování enantiomerního «4« 44 4 • 4 · 444 4 4 4 4

4444 4444 44 ·

44444 4 4444 44 · 4 • 44 44 4 444 «44 44 44 4 4444·« obohacení, kterého se dosáhlo při určité operaci, je založeno na definici „enantiomerního přebytku neboli „ee, který je definován následující rovnicí:

ee ^El - ^e2 x 100 E¹ - E² kde E¹ je množství prvního enantiomeru a E² je množství druhého enantiomeru. Z toho plyne, že původní poměr dvou enantiomerů je 50:50, takže je přítomen v racemické směsi, a enantiomerní obohacení, dostatečné k dosažení finálního poměru 50:30, je vyjádřeno pomocí ee prvního enantiomeru, které je 25%. Nicméně pokud finální poměr je 90:10, je pak ee prvního enantiomeru 80%. Ee větší než 90% je výhodné a ee větší než 95% je nejvýhodnější a ee větší než 99% je zejména nejvýhodnější. Stupeň enantiomerního obohacení dokáže odborník v oboru snadno stanovit pomocí obvyklých metod a postupů, jako je plynová nebo vysokoúčinná kapalinová chromatografie s použitím chirální kolony. Volba vhodné chirální kolony, eluentu a podmínek, nutných k účinné separaci enantiomerních párů je v rámci znalostí o tomto oboru dostatečně známá odborníkům v oboru. Kromě toho enantiomery sloučenin vzorce I mohou být dále děleny odborníky v oboru s použitím obvyklých metod, které jsou dostatečně známé, jako jsou např. ty metody, které jsou popsané v publikaci J. Jacques, et al., „Enantiomers, Racemates, and Resolutions, John Wiley and Sons, lne., 1981.

Sloučeniny podle vynálezu mají jedno nebo více chirálních center a mohou existovat v řadě stereomerních konfigurací. Jako důsledek existence těchto chirálních center vykazují sloučeniny podle vynálezu chování jako racemáty, směsi enantiomerů, nebo jako jednotlivé enantiomery, stejně jako diastereomery a směsi • · • · · • ···· a

• ·« • · · • · · ··· ·· ·♦ ·♦ • * · 9 • · · • · · · • · · · « «···*· diastereomerů. Veškeré takovéto racemáty, diastereomery spadají do rozsahu tohoto vynálezu.

enantiomery

Termíny „R a „S jsou zde používány ve stejném významu, jaký mají obecně v organické chemii, neboť představují specifické konfigurace na chirálních centrech. Termín „R (rectus) znamená takovou konfiguraci chirálního centra, kde ve směru hodinových ručiček jsou uspořádány skupiny od nejvyšší do nejnižší podle priorit, které jsou pro skupiny zavedeny. Termín „S (sinister) znamená konfiguraci chirálního centra proti směru hodinových ručiček s analogickou definicí pořadí skupin podle priorit. Priority skupin jsou založeny na jejich atomovém čísle (v pořadí klesajících atomových čísel). Konkrétní seznam priorit a diskuse zavedených stereochemických termínů je obsažena v publikaci „Nomenclature of Organic Compounds: Principles and Practice, (J.H.Fletcher, et al., eds., 1974) na stranách 103 - 120.

Specifické stereoizomery a enantiomery sloučenin vzorce I se dají připravit pomocí znalostí, které mají obvykle odborníci v oboru, a s použitím dobře známých metod a procesů, jako jsou např. ty, které jsou uvedeny v publikaci Eliel and Wilen, „Sterochemistry of Organic Compounds, Johnm Wiley & Sons, lne., 1994, kapitola 7, Separation of Stereoisomers. Resolution. Racemization, and by Collet and Wilen, „Enantiomers, Racemates, and Resolutions, John Wiley & Sons, lne., 1981. Např. specifické stereoizomery a enantiomery se dají připravit stereospecifickými syntézami s použitím enantiomerně a geometricky čistých nebo enantiomerně nebo geometricky obohacených výchozích materiálů. Kromě toho mohou být konkrétní stereoizomery a enantiomery děleny a opět získávány metodami jako je chromatografie na chirálních • 00 ·· 0 00 90 ·· 0 · 0 · 9 0 0 « • 000 9 0 9 9 0 0 ·

0 0 0 0 0 0000 0 0 0 0

000 00 0 000 ··· ·· 0* 9 99 9990 stacionárních fázích, enzymatické dělení nebo frakční krystalizace adičních solí, vytvořených s použitím reakčních činidel, která jsou pro tyto účely používána.

Odborník v oboru by měl rozumět, že všechny sloučeniny, použitelné pro tyto metody podle vynálezu jsou použitelné i tak, že se použije prodroga. Termínem „prodroga, jak je zde používán v tomto dokumentu, se myslí metabolicky labilní ester nebo diester, vytvořený na funkční skupině určité sloučeniny (drogy), která se používá nebo vyrábí způsobem.podle vynálezu. Když se prodroga podá pacientovi, podléhá enzymatickému a/nebo chemickému hydrolytickému štěpení takovým způsobem, že se uvolní požadovaná karboxylové kyselina (droga) nebo v jiném případě se může uvolnit aktivní dikarboxylová kyselina. Ve všech případech sloučenin zde popsaných, se předpokládá také použití jejich prodrog, a často je použití těchto prodrog . výhodnější u většiny sloučenin, které jsou uvedeny jmény sloučenin jako drog v tomto textu.

Zde používaný termín 03.-04 alkyl znamená lineární nebo rozvětvený, jednovazný, nasycený alifatický řetězec, který má 1 do 4 atomů uhlíku a zahrnuje, mimo jiné, metyl, etyl, n-propyl, isopropyl, n-butyl, isobutyl a podobně.

Zde používaný termín C^-Cg alkyl znamená lineární nebo rozvětvený, jednovazný, nasycený alifatický řetězec, který má I to 6 atomů uhlíku a zahrnuje, mimo jiné, metyl, etyl, n-propyl, isopropyl, n-butyl, isobutyl, t-butyl, n-pentyl, n-hexyl, a podobně.

Zde používaný termín C1-C3.0 alkyl znamená lineární nebo rozvětvený, jednovazný, nasycený alifatický řetězec, který má 1 • · • · · • AAAA ·

AA

A

A AA

A A A A

A A A

AAA AAA

A A AAAA až 10 atomů uhlíku a zahrnuje, mimo jiné, metyl, etyl, propyl, isopropyl, n-butyl, isobutyl, terciární butyl, pentyl, isopentyl, hexyl, 2,3-dimetyl-2-butyl, heptyl, 2,2-dimetyl-3-pentyl, 2-metyl-2-hexyl, oktyl, 4-metyl-3-heptyl a podobně.

Zde používaný termín C1-C20 alkyl znamená lineární nebo rozvětvený, jednovazný. nasycený alifatický řetězec, který má 1 až 20 atomů uhliku a zahrnuje, mimo jiné, metyl, etyl, propyl, isopropyl, butyl, isobutyl, t-butyl, pentyl, isopentyl, hexyl, 3-metylpentyl, 2-etylbutyl, n-heptyl, n-oktyl, n-nonyl, n-decyl, n-undecyl, n-dodecyl, n-tridecyl, n-tetradecyl, n-pentadecyl, n-hexadecyl, n-heptadecyl, n-nonadecyl, n-eikosyl a podobně.

Zde používané termíny Me, Et, Pr, iPr, Bu a t-Bu znamenají metyl, etyl, propyl, isopropyl, butyl a terč.butyl.

Zde používaný termín C2-Cg alkenyl znamená lineární nebo rozvětvený, jednovazný, nenasycený alifatický řetězec, který má od deseti do šestí atomů uhlíku. Typické C2~Cg alkenylové skupiny jsou etenyl (také známý jako vinyl), 1-metyletenyl,

1- metyl-l- propenyl, 1-butenyl, 1-hexenyl,

2- metyl-2-propenyl,1-propenyl, 2-propenyl, 2-butenyl,

2-pentenyl a podobně.

Zde používaný termín aryl znamená jednovaznou karbocyklickou skupinu, obsahující jeden nebo více kondenzovaných nebo nekondenzovaných fenylových kruhů a zahrnuje například, fenyl, 1- nebo 2-naftyl, 1,2-dihydronaftyl, 1,2,3,4-tatrahydronaftyl a podobně.

• φ ·

Zde používaný termín C^-Cg alkylaryl znamená lineární nebo rozvětvený/ jednovazný, nasycený alifatický řetězec, který má 1 až 6 atomů uhlíku, a který má na tento alifatický řetězec navázanou arylovou skupinu. Termín C^-Cg alkylaryl zahrnuje následující substituenty:

a podobně.

Zde používaný termín (C3-C10)cykloalkyl znamená nasycenou uhlovodíkovou cyklickou strukturu, obsahující od tří do deseti atomů uhlíku. Typické C3-C1Q cykloalkylové skupiny jsou cyklopropyl, cyklobutyl, cyklopentyl, cyklohexyl, cykloheptyl, cyklooktyl, a podobně. Je třeba rozumět, že výrazy (C3~Cg) Cykloalkyl a (C^j-Cg) cykloalkyl se pod termín (C3-C10)cykloalkyl zahrnují.

Zde používaný termín C^-Cg alkyl(C3-C1Q)cykloalkyl znamená lineární nebo rozvětvený, jednovazný, nasycený alifatický řetězec, který má 1 až 6 atomů uhlíku, a .která má a (C3-C10)cykloalkyl navázaný na alifatický řetězec. Termín Ci-Cgalkyl(C3-C10)cykloalkyl zahrnuje následující substituenty:

* ·» * ·« ·· • · · · · · · • ·

a podobně.

Zde používaný termín ”N,N-Ci~Cg dialkylamin znamená atom dusíku, substituovaný dvěma lineárními nebo rozvětvenými, jednovaznými, nasycenými alifatickými řetězci, které máji 1 až 6 atomů uhlíku. Tento termín Ν,Ν-Ci-Cg dialkylamin” zahrnuje « φ·

ΦΦ φ • 9 ·· • · 9 9 • · ·

999 99

9» 9 • · « • 9 · φ • 9 ΦΦΦΦ • · 9

ΦΦ φ φ» 9« • · · φ φ * φ • φ φ φ • · ·

9« ΦΦΦΦ substituenty vzorců -N{CH₃)2, N(CH₂CH₃)2, -N(CH₂CH2CH₃)2, -N(CH₂CH₂CH₂CH₃)2 a podobně.

Zde používaný termín Ci~Cg alkyl-N,N-Ci“Cg dialkylamin” znamená lineární nebo rozvětvený, jednovazný, nasycený alifatický řetězec, který má 1 až 6 atomů uhlíku, a který má N,N-Ci~Cg dialkylamin navázaný na alifatický řetězec. Příklady významů termínu C^-Cg alkyl-N/N-C^-Cg dialkylamin” jsou následující:

a podobně.

Zde používaný termín Cq-Cg alkyl-pyrrolidin znamená lineární nebo rozvětvený, jednovazný, nasycený alifatický řetězec, který má 1 až 6 atomů uhlíku, a který má a pyrrolidin navázaný na alifatický řetězec. V rozsahu termínu Cq-Cg alkylpyrrolidin jsou následující významy:

•

• toto to to • · to to to to • ««toto a podobně.

Zde používaný termín Ci-Cg alkyl-piperidin znamená lineární nebo rozvětvený, jednovazný, nasycený alifatický řetězec, který má 1 až 6 atomů uhlíku, a která má na alifatický řetězec navázaný piperidin. V rozsahu tohoto termínu C^-Cg alkylpiperidin jsou následující substituenty:

a podobně.

Zde používaný termín C]_-Cg-alkyl-morfolin znamená lineární nebo rozvětvený, jednovazný, nasycený alifatický řetězec, který má 1 až-6 atomů uhlíku, a který má na alifatickém řetězci navázaný morfolin. V rozsahu termínu C]_-Cg alkylmprfolin jsou následující substituenty:

O

O a podobně.

• ·· ·· ♦ «· ·· ··· · · · ···« ·<··· · ··· · · * • · ··· ······· · ·

Znak ” ” znamená vazbu, která směřuje dopředu, ven z plochy stránky.

Znak ” .»«111111 znamená vazbu, která směřuje dozadu, za plochu stránky.

Zde používaný termín iGluR.5 znamená kainátový ionotropní glutamátový receptor, podtyp 5, větší třídy receptorů excitační aminokyseliny.

Zde používaný termín migrény znamená poruchy nervové soustavy, které se vyznačují opakovaným nástupem bolesti hlavy (které nejsou způsobeny strukturální mozkovou abnormalitou jako je taková, která je důsledkem nádoru nebo záchvatu mrtvice), gastrointestinálních potíží, a někdy neurologických příznaků jako je porucha vidění. Charakteristické bolesti hlavy při migréně jsou obvykle poslední den, a doprovází je často nausea, emesis a světloplachost.

Migréna může být chronickým stavem. Termín chronický, jak je zde používaný, znamená stav pomalého vývoje a dlouhého přetrvávání. Chronické stavy jako takové, pokud jsou diagnostikovány, se léčí tak dlouho, dokud se projevují příznaky nemoci.

V souladu s tím termín „akutní znamená hrozící nějakou nebezpečnou příhodou nebo napadením, v rychlém časovém úseku, po kterém následuje perioda remise. Z tohoto plyne, že léčení migrény předpokládá zvládnutí jak akutních situací, tak i chronických stavů. V akutních případech se sloučenina podává při nástupu příznaků a pokračuje se v podávání, dokud se tyto příznaky neztratí. Jak je shora popsáno, chronický stav se léčí průběžně během celé nemoci.

• «’ ♦

•· ·· · ·· • · # v · · · « ··· · * · * ·· * • · · · ·····«· · · • · ·· · ······ příznaky neztratí. Jak je shora popsáno, chronický stav se léčí průběžně během celé nemoci.

Termín „pacient jak je v tomto dokumentu používán, znamená savce, jako je myš, gerbila, morče, krysa, pes nebo člověk. Nicméně je tomu třeba rozumět tak, že se jedná zejména o člověka jako pacienta.

Pro dobré pochopení termínu „selektivní antagonista ÍGIUR5 receptoru, jak se zde v tomto dokumentu používá, je třeba uvést, že zahrnuje ty antagonisty receptorů excitačních aminokyselin, které se selektivně váží na ÍGIUR5 kainátový podtyp receptoru, oproti iGluR2 AMPA podtypu receptoru. Výhodně má selektivní ÍGIUR5 antagonista, který se používá při způsobu podle vynálezu vazebnou afinitu nejméně lOkrát větší pro 1GIUR5 než pro iGluR2, ještě výhodněji je tento rozdíl lOOkrát větší. Dále je třeba rozumět, že jakýkoliv selektivní 1GIUR5 antagonista, jak může pochopit každý odborník v oboru, je použitelný v rámci způsobů podle tohoto vynálezu. Takovéto selektivní antagonisty 1GIUR5 receptoru může odborník v oboru snadno získat nebo připravit, pokud použije analogických metod, které jsou součástí znalostí v oboru. Příklady selektivních antagonistů 1GIUR5 receptoru, které však nemusí být jediné, jsou sloučeniny, které poskytuje postup uvedený v mezinárodní patentové přihlášce WO 98/45270, jejíž celý obsah se zde začleňuje do popisu formou odkazu.

Dále je třeba rozumět, že selektivní antagonista ÍGIUR5 receptoru mohou existovat jako farmaceuticky přijatelné soli a jako takové, jsou také zahrnuty v rámci rozsahu tohoto vynálezu.

• · e> · · · · • · * ♦ · · t • · · · · · · • ······· · · • · · 9 9 9

Termín „léčení nebo termín „léčit, jak je v tomto dokumentu používán, znamená vždy odstranění příznaků/ odstranění příčiny, která má za následek tyto příznaky, a to dočasné nebo trvalé, a zabránění, zpomalení výskytu nebo odvrácení rozvoje nebo nebezpečnosti výsledných příznaků jmenované choroby. Takovéto způsoby, které vynález zahrnuje, mohou být jak terapeutické tak i profylaktické, přičemž jde o podávání pacientovi.

Termín „účinné množství jak je používáno v tomto dokumentu, znamená množství nebo dávku sloučeniny, při jednorázovém nebo vícedávkovém podávání pacientovi, kterým se dosáhne požadovaného účinku u pacienta, který má určitou diagnózu nebo který je léčen.

Zkušený diagnostik, pokud je odborníkem v oboru, může účinné množství snadno stanovit použitím známých metod a pozorováním výsledků, kterých se dosáhne při analogických okolnostech. Při stanovování účinného množství nebo dávky podávané sloučeniny přichází v úvahu zkušeného diagnostika řada faktorů, mezi které patří, mimo jiné: druh savce, jeho velikost, věk a obecný zdravotní stav; stupeň rozvoje nebo nebezpečnosti migrény; odezva individuálního pacienta; konkrétní sloučenina, která se podává; způsob podávání; vlastnosti přípravku, který se podává po stránce vstřebatelnosti organismem; dávkovači režim, který byl zvolen; použití souběžného farmakologického léčení; a další relevantní okolnosti.

Typická denní dávka bude kolem 0,01 mg/kg až asi 100 mg/kg každé sloučeniny, která se používá při popsaném způsobu léčení.

« ·· ·» · «··· • · · · · « · · · « ♦ · · · · · · · * · · • · · · · ······· · · • ·· · · · · · · ··· ·« ·· * ·· ····

Výhodně mohou být denní dávky asi 0,05 mg/kg až asi 50 mg/kg, výhodněji od asi 0,1 mg/kg až asi 25 mg/kg.

Selektivní 1GIUR5 antagonisté pro použití podle vynálezu mohou být jednotlivé sloučeniny nebo kombinace sloučenin, schopné fungovat jako selektivní antagonisté ÍGIUR5 receptoru.

Např. může jít o kombinaci sloučeniny, schopné jako antaganista iGluR$ receptoru a jednoho nebo více jiných glutamátových receptorů, v kombinaci s jednou nebo více sloučeninami, schopnými blokovat její působení na iGluR2 recptor. Je třeba nicméně tomu rozumět tak, že selektivní ÍGIUR5 antagonista pro použití při způsobech podle vynálezu, bývá výhodně jedna samostatná sloučenina.

Orální podávání je výhodnou cestou, jak sloučeniny podle vynálezu aplikovat pro léčení, pokud jsou podávány samotné, nebo jako kombinace sloučenin, schopných působit jako selektivní antagonista 1GIUR5 receptoru. Orální podávání nicméně není jedinou cestou, kterou lze použít, ani se nejedná o výhodný způsob podávání. Jiné výhodné způsoby podávání zahrnují transdermální, perkutánní, intravenózní, intramuskulární, intranasální, bukální nebo intrarektální. Pokud se podává selektivní antagonista IGluRg receptoru jako kombinace sloučenin, může být podávána jedna sloučenina jednou cestou, jako např. orální a jiná sloučenina se může podávat transdermálně, perkutánně, intravenózně, intramuskulárně, intranasálně, bukálně nebo intrarektálně, pokud to okolnosti vyžadují. Způsob podávání se může různým způsobem měnit, může jej ovlivnit fyzikální vlastnost sloučeniny a vlastnosti pacienta a lékař.

· · ·» 4 4 4 · 4 «· · 4 · · ♦ · 4 · • ••4 · 4 4 » 4 4 «

4 444 4 4 · · 4 4 4 · ·

Sloučeniny, které se používají podle vynálezu, se mohou podávat ve formě farmaceutických přípravků, a tudíž jsou farmaceutické prostředky, obsahující tyto sloučeniny důležitým konkrétním provedením tohoto vynálezu. Takové přípravky mohou mít fyzikální formu, která je farmaceuticky přijatelná, ale jako farmaceutické prostředky jsou zejména výhodné přípravky pro orální podávání. Takovéto farmaceutické přípravky obsahují účinné množství selektivního antagonisty 1GIUR5 receptoru, jehož účinné množství je vztaženo na denní dávku sloučeniny, která se má podávat. Každá dávková jednotka může obsahovat denní dávku dané sloučeniny nebo může obsahovat část denní dávky, jako je poloviční, třetinová dávka atd. Množství každé sloučeniny, které má být obsaženo v každé dávkové jednotce, závisí na identitě konkrétní sloučeniny, zvolené pro terapii a na jiných faktorech jako je indikace, pro kterou je poskytována. Farmaceutické prostředky podle vynálezu se mohou formulovat tak, aby poskytovaly rychlé, dlouhodobé nebo odložené uvolňování účinné složky po podání pacientovi s použitím dobře známých postupů.

Přípravky se výhodně formulují jako jednotkové dávkové formy, přičemž každá má dávkování, které sestává z asi 1 až asi 500 mg každé sloučeniny jednotlivě nebo v jedné dávkové formě, výhodněji asi 5 až asi 300 mg (např. 25 mg). Termíny „jednotková dávková forma znamená fyzikálně oddělenou jednotku, vhodnou jako jedna dávka pro pacienta, přičemž každá z těchto jednotek obsahuje předem stanovené množství účinného materiálu, vypočteno na dosažený žádoucí terapeutický efekt, ve směsi s vhodným farmaceutickým nosičem, ředidlem nebo excipientem.

• ·· ·♦ · ·· ·· «· · ·*· · * · « • · ·· · · » · · · * • · · · · ······· · * ··· · · · · * ·«····

Inertní přísady a způsoby formulace farmaceutického přípravku se používají stejné jako obvykle. Lze použít obvyklé metody přípravy farmaceutických prostředků, které jsou v tomto vědním oboru známé. Všechny obvyklé typy přípravků se dají použít, včetně tablet, žvýkacích tablet, tobolek, roztoků, parenterálních roztoků, intranasálních sprejů nebo prášků, pastilek, čípků, transdermálních mastí a suspenzí. Obecné, obsahují prostředky od asi 0,5% do asi 50% sloučenin, které jsou ve směsi aktivní, počítáno na celkovou hmotnost, a to v závislosti na požadovaných dávkách a typu prostředku, který se má používat. Množství sloučeniny, nicméně je nejlépe definováno jako „účinné množství, t j. množství každé sloučeniny, která má být pacientovi dodána v požadované dávce, pokud takové léčení potřebuje. Účinnost sloučenin, které se používají podle vynálezu, nezávisí na povaze kompozice, neboť kompozice se volí a formulují samostatně podle požadavků a ekonomických podmínek.

Tobolky se připravují mícháním sloučeniny s vhodným zřeďovadlem a plněním vhodných množství směsi do kapsulí. Vhodným zřeďovadlem je např. inertní prášková látka, jako jsou škroby, práškové celulózy, zejména krystalické a mikrokrystalické celulózy, cukry jako je fruktóza, manitol a sacharóza, obilné mouky a podobné jedlé prášky.

Tablety se připravuji přímým lisováním, vlhkým granulováním nebo suchou granulaci. Jejich příprava obvykle vyžaduje, aby se k účinné sloučenině přidaly vhodné diluenty, pojivá, maziva a kluzné přísady a desintegrační přísady. Mezi typické diluenty (zřeďovadla) patří např. různé typy škrobů, laktóza, manitol, kaolin, fosforečnan nebo síran vápenatý, anorganické soli jako je chlorid sodný a práškový cukr. Také se

9 9 9 • 9 <

« 9 · 9 9

9 9 9 9

9»

9 9

používají práškové deriváty celulózy. Obvyklými pojivý pro tablety jsou látky jako je škrob, želatina a cukry jako je laktóza, fruktóza, glukóza a pod. Jsou také vhodné přírodní a syntetické gumy včetně arabské gumy, alginátů, metylcelulózy, polyvinylpyrrolidinů a pod. Jako pojivá také slouží polyetylenglykol, etylcelulóza a vosky.

Tablety se často potahují cukrem a chuťovou přísadou a utěsňovacím povlakem. Sloučeniny se také mohou upravit do formy žvýkacích tablet, a to tak, že se použije velké množství příjemně chutnajících látek jako je manitol, což je v současné době velmi zavedená praxe. Okamžitě rozpustné tabletové přípravky jsou také v současné době velmi často používány k dosažení dávkovači formy, která je příjemná pro pacienta a k odstranění problémů při polykání pevných objektů u některých pacientů.

V tabletovaných prostředcích je také často nutné použít kluzné prostředky, aby se zabránilo zacpávání a zalepování otvorů při tabletování. Mazivo se volí z látek jako jsou viskózní pevné látky a mastek, stearát hořečnatý a vápenatý, stearová kyselina a hydrogenované rostlinné oleje.

Tabletové desintegrační přísady jsou látky, které se při zvlhčování nadouvají a roztrhnou tabletu, čímž se uvolní větší množství účinné sloučeniny. Mezi tyto látky patří škroby, jíly, celulózy, algináty a gumy. Konkrétně se používá škrob z brambor a z obilí, metylcelulóza, agar, bentonit, celulóza ze dřeva, prášková přírodní houba, kationtová iontoměničová pryskyřice, alginová kyselina, guarová guma, citrusová dřevovina a karboxymetylcelulóza, a např. laurylsulfát sodný.

» ·« *· · «· «· • 9 * f · · 9 » · · ···* · · · · 9 9 · j ♦ · · · ζ·*1**ϊ J ,* ····· 99 9 999999

K ochraně účinné látky před silně kyselými obsahy žaludku se často také používají prostředky, které jsou povlečeny povlakem, který se rozpustí až ve střevě. Takovéto formulace se tvoří povlečením pevné dávkové formy filmem z polymeru, který je nerozpustný v kyselém prostředí a rozpustný v zásaditém prostředí. Příkladem filmu jsou filmy z acetátu-ftalátu celulózy a hydroxypropylešteru kyseliny jantarové a acetátu celulózy.

Pokud je žádoucí podávat sloučeninu jako čípek, podávají se obvyklé přísady. Kakaové máslo je tradičním základem čípku, které mohou být modifikovány přidáváním vosků k mírnému zvýšení teploty tání. Široce jsou také používány čípky mísitelné s vodou, založené zejména na obsahu polyetylenglykolů o různých molekulových hmotnostech.

V současné době se stávají velmi populární transdermální masti. Obvykle obsahují pryskyřičnatou složku, ve které je účinná látka rozpuštěna nebo částečně rozpuštěna, přičemž tato látka se uvádí do kontaktu s kůží pomocí filmu, který chrání prostředek. V současné době se na tomto poli objevilo mnoho patentů. Jiné, složitější kompozice pro masti se také používají, zejména takové, které mají membrány s mnoha póry, skrz které jsou účinné látky čerpány osmotickou silou.

Následující tabulka poskytuje ilustrativní přehled prostředků, vhodných pro použití, obsahující sloučeniny používané podle vynálezu. Následující tabulka je poskytována pouze pro ilustraci vynálezu a neměla by být interpretována jako omezení jeho rozsahu žádným způsobem.

• 4 4 ♦ · ·· 44 • 4 · 4

4 · · 4 444 4 4 4

4 4*4 444*444 4 4

444 ·· 4 *44

444 44 *4 4 44 4444

Přípravek 1

Z následujících složek se připraví tobolky z tvrdé želatiny:

	Množství (mg/tobolka)
Účinná složka	250
Škrob, sušený	200
Stearát hořečnatý	10
Celkem	460 mg

Shora uvedené přísady se mísí a plní do tobolek z tvrdé želatiny v množstvích po 460 mg.

Přípravek 2

Z následujících složek se připraví tablety:

	Množství (mg/tableta)
Účinná složka	250
Celulóza, mikrokrystalická	400
Oxid křemičitý, kouř.	10
Kyselina stearová	5
Celkem	665 mg

Složky se mísí a stlačují, aby vytvořily tablety, z nichž každá váží 665 mg.

Přípravek 3

Připraví se aerosol, obsahující následující složky:

původní • fcfc ·· · fcfc ·· • •fc «·« fcfcfcfc fc··· · ··· fc · · • fc ·♦· fcfcfcfc··* · · • · · fcfc · fcfcfc • fcfc ·· fcfc · fc· ····

	Hmotnost %
Účinná složka	0,25
Etanol	29,75
Nadouvadlo 22 (Chlordifluormetan)	70,00
Celkem	100,00

Účinná sloučenina se mísí s etanolem a směs se přidá k části nadouvadla 22, ochladí se na -30°C a přemístí se do plnícího zařízení. Požadované množství se pak plní do antikorových ocelových nádob a zředí se zbytkem nadouvadla. K nádobám jsou připojeny ventilové jednotky.

Přípravek 4

Připraví se tablety, každá obsahující 60 mg účinné složky a následujících složek:

Účinná složka	60 mg
Škrob	45 mg
Mikrokrystalická celulóza	35 mg
Polyvinylpyrrolidon	4 mg
Sodná sůl karboxymetylškrobu	4,5 mg
Stearát hořečnatý	0,5 mg
Mastek	1 mg
Celkem	15 0 mg

Účinná složka, škrob a celulóza se protlačí skrz síto č. 45 mesh U.S. (17,7 ok/cm) a důkladně promíchá. S výsledným práškem se smísí roztok polyvinylpyrrolidonu, přičemž oba se pak protlačí sítem č. 14 mesh U.S. (5,5 ok/cm). Takto vyrobené granule se suší při teplotě 50°C a protlačí sítem č. 18 mesh původní • 44 4· 4 4« 44

4 4 4 · 4444

4444 4 4 4 4 4 4 4

4 444 4444444 « 4

44· ·4 4 · 4 444444

U.S. (7,1 ok/cm). Ke granulím se pak přidají následující složky: sodná sůl karboxymetyl-Škrobu, stearát hořečnatý a mastek, které před tím prošly sítem č. 60 mesh U.S.

(23,6 ok/cm), a po promísení se takto upravené granule lisují do tvaru tablet na tabletovacím stroji, čímž se získají tablety o hmotnosti 150 mg.

Přípravek 5

Tobolky obsahující 80 mg léčiva se připraví z následujících složek:

Účinná složka	80 mg
Škrob	59 mg
Mikrokrystalická celulóza	59 mg
Stearát hořečnatý	2 mg
Celkem	200 mg

Účinná složka, celulóza, škrob a stearát hořečnatý se mísí, protlačí sítem č. 45 (17,7 ok/cm), a plní do tobolek z tvrdé želatiny v množstvích 200 mg.

Přípravek 6

Čípky, z nichž každý obsahoval 225 mg účinné složky, se dají připravit následovně:

Účinná složka	225 mg
Glyceridy nasycených mastných kyselin	2 000 mg
Celkem	2 225 mg

původní • 90

9 9« 99 • 9 9 9 0 9 «

9 9 9 0 9 9

009 0090090 0 0 «9 9 0 0 000

Účinná složka se protlačí přes síto č. 60 mesh U.S. (23,6 ok/cm) a rozmíchá v glyceridech nasycených mastných kyseliny, které byly před tím roztaveny s použitím minima tepla, které je k tomu nutné. Směs pak byla nalita do roztavené směsí vhodné pro přípravu čípků nominální velikosti 2 g, a vytvarované čípky byly ponechány ochladit.

Přípravek 7

Suspenze, z nichž každá obsahuje 50 mg léčiva na 5ml dávku se připraví následovně:

Účinná složka	50 mg
Sodná sůl karboxymetylcelulózy	50 mg
Sirup	1,25 ml
Roztok kyseliny benzoové	0,10 ml
Příchuť	dle potřeby
Barvivo	dle potřeby
Čištěná voda do celkového objemu	5 ml

Účinná látka se nechá projít sítem č. 45 mesh U.S. (17,7 ok/cm) a smíchá se se sodnou solí karboxymetylcelulózy a sirupem, aby vznikla jemná pasta. Pak se s trochou vody přidají za použití míchání roztok kyseliny benzoové, příchuť a barvivo. Pak se přidá takové množství vody, aby se dosáhlo předepsaného obj emu.

Přípravek 8

Intravenózní přípravek se dá získat z následujících složek podle dále uvedeného návodu:

původní to 99 99 · ·« to* ••to to·· 9 9 9 9

999· to tototo · to · • to 9 9 9 9999999 9 9 •·· toto ·· · ·· to···

Účinná složka	100 mg
Manitol	100 mg
5N Hydroxid sodný	200 ml
Čištěná voda do celkového objemu	5 ml

Je třeba rozumět, že odborník v oboru může shora uvedené procedury aplikovat na způsob léčení migrény, při kterém se podává pacientovi účinné množství sloučeniny, která má účinnost jako selektivní antagonista 1GIUR5 receptoru.

Inhibice extravazace durálního neuronového proteinu je exemplárním mechanismem působení způsobu podle vynálezu. Způsob dále vyžaduje sloučeniny, které vykazují vlastnosti jako inhibitory, a také se selektivně váží jako inhibitory 1GIUR5 receptory. Panel sloučenin, použitý k ilustraci principu tohoto vynálezu, a dále jsou popsány farmakologické testy využitelné k praktickému prokázání účinku vynálezu. Máme za to, že sloučeniny zde uvedené sloučeniny III, IV(a) a IV(b) jsou nové, a jako takové nebyly dosud popsány jako selektivní antagonisté 1GIUR5 receptoru, ani pro léčení migrény. Sloučeniny III, IV(a) a IV(b) proto jsou uvedeny jako další provedení podle vynálezu.

Následující příklady ilustrují způsoby podle vynálezu. Reakční činidla a výchozí materiály jsou běžným odborníkům v oboru snadno dostupné. Tyto příklady jsou myšleny jen jako ilustrativní a nejsou určeny k omezování rozsahu vynálezu, v jakémkoliv směru. Zde dále používané termíny mají významy dále uvedené: i.v. znamená intravenózně; p.o. znamená orálně; i.p. znamená intraperitoneálně; eq nebo ekviv. znamená ekvivalenty; g znamená gramy; mg znamená miligramy;

původní ♦

• ·· ·· · ·· ·· • · · · · · · ♦ · ♦ · · · · • ·····*· · · • · . · · · · • · · · « · ·« · ”1” znamená litry; ml znamená mililitry; μΐ znamená mikrolitry; mol znamená moly; mmol znamená milimoly; psi znamená pounds per square inch; mm Hg znamená milimetry sloupce rtuťového; min znamená minuty; h” nebo hod znamená hodiny; °C znamená stupně Celsia; TLC znamená chromatografie na tenké vrstvě; HPLC znamená vysokoúčinná kapalinová chromatografie; Rf retenční faktor, Rt znamená retenční doba; ppm znamená parts per million alikvotní podíl z tetrametylsílanu; THF znamená tetrahydro-furan; DMF znamená Ν,Ν-dimetylformamid; DMSO znamená dimetylsulfoxid; aq znamená vodný; EtOAc znamená etylacetát; iPrOAc” znamená isopropylacetát; MeOH znamená metanol; MTBE znamená terč.butyl metyl éter, RT znamená pokojová teplota; Ki” znamená disociační konstanta komplexu enzym-antagonista a slouží jako index, charakterizující sílu, jakou je navázaný ligand; a ”ID5q a ID^qq označují dávky terapeutického přípravku, které způsobí o 50 % a o 100 % sníženou fyziologickou odezvu.

Příklady provedení vynálezu

PŘÍKLAD 1

Sloučenina I

3S,4aR, 6S,8aR-6-(((4-karboxy)fenyl)metyl)-1,2,3,4,4a, 5,6,7,8,8a-dekahydroisochinolin-3-karboxylová kyselina

chirální

44 ·· · 44 44

4 4 4 4 4 4 · * • 4 44 4 4 4 4 4» · • 4 4 · 4 4444444 4 4 · 4 4 4 4 444

44444 44 · 444444

Odborník v oboru pozná, že sloučenina vzorce I je antagonistou receptor excitační aminokyseliny, selektivní pro receptorový podtyp ÍGIUR5. Sloučenina I se dá snadno připravit, což zvládne běžný odborník v oboru, který bude pouze následovat obecné postupy, jak jsou uvedeny v US patentu 5 446 051, a jak jsou ještě podrobněji publikovány v mezinárodní patentové přihlášce WO 98/45 270, publikované 15 října 1998.

Sloučenina II

3S,4aR,6S,8aR-6-((((lH-Tetrazol-5-yl)metyl)oxy)metyl)1,2,3,4,4a, 5,6,7,8,8a-dekahydroisochinolin-3-karboxylová kyselina

Odborník v oboru může poznat, že sloučenina II je antagonista receptoru excitační aminokyseliny, selektivní pro podtyp receptoru ÍGIUR5. Sloučenina II se dá snadno připravit a oddělit, což zvládne běžný odborník v oboru tak, že bude následovat obecné postupy, které jsou popsány v US patentu 5 670 516 (Viz Příklad č. 11, Sloučenina č. 7), a ještě podrobněji nyní v mezinárodní patentové přihlášce WO 98/45270, publikované 15. října 1998.

«9 99 9 • 9 9 9

99 9 9 9 9

9 · 9 99999

9 9 · 9

Sloučenina III

Sloučenina III představuje novou sloučeninu, účinnou jako selektivní antagonista 1GIUR5 receptoru. Sloučenina III se dá snadno připravit; požadovaný enantiomer se dá opticky dělit a farmaceutické prostředky obsahující sloučeninu III se dají snadno připravit následujícími metodami, jejichž podstata je popsána například pro sloučeninu č. 8. Sloučenina č. 8 se připravuje podle US patentu 5 670 516, který se zde tímto odkazem zahrnuje do popisu.

Sloučenina IV(b)

3S,4aR,6S,8aR Etylester kyseliny 6-(((2S)-2~(etoxykarbonyl-4,4-difluorpyrrolidinyl)metyl)-1,2,3,4,4a, 5, 6, 7,8,8a-dekahydroisochinolin-3-karboxylové

chirální • 4

• · · * • · · · 4

4 4 4

A. Příprava 3S,4aR,6S,8aR etylesteru kyseliny 6-((4-metylfenyl)sulfonyloxy)metyl)2-metoxykarbonyl-l,2,3,4,4a, 5, 6,7, 8,8a-dekahydroisochinolin-3-karboxylové

K roztoku 15,0 g (50,1 mmol) hydroxymetylového meziproduktu (Viz sl. 112, Schéma II US patentu 5 356 902, jehož celý obsah je tímto odkazem zahrnut do popisu) ochlazena na 0 °C v CHgClg (100 ml), byl přidán trietylamin (20,9 ml, 150,3 mmol) a pak toluensolfonylchlorid (19,1 g, 100,2 mmol) rozpuštěný v CHgClg (100 ml). Reakčnéí směs byla zahřáta na pokojovou teplotu a míchána 16 hodin, pak rozdělena mezi CHgClg a 10% vodný roztok NaHSOzj. Vodná vrstva pak byla extrahována CH2CI2 a spojené organické podíly byly sušeny nad MgSO4, filtrovány, a zahuštěny pod vakuem. Sloupcová chromatografíe (10-50% EtOAc/hexan) poskytla 20,1 g (89%) požadovaného meziproduktu pro přípravu titulní sloučeniny, ve formě bezbarvého oleje

MS(m/e): 451,5 (M+)

Vypočteno pro C22H32.NO7S 0,1 CHgClg:

Teorie: C, 57,45; H, 6,81; N, 3,03.

Nalezeno: C, 57,76; H, 6,93; N, 335.

13C NMR (DMSO-dg): δ 171,4 144,8, 132,4, 130,1, 127,6, 74,6, 60,4, 53, 1, 52,4, 44,1, 34,6, 31,8, 31, 0, 29, 8, 28,8, 24,9, 23,3, 21,0, 14,0.

B. Příprava 3S,4aR,6S,8aR etylesteru kyseliny 6-(((3S>5S)-5-(etoxykarbonyl)-3-hydroxypyrrolidinyl)metyl)-2-metoxykarbonyl-l, 2, 3,4,4a,5,6,7,8,8a-dekahydroisochinolin-3-karboxylové

Směs trans 4-hydroxy-L-prolin etylester (6,5 g, 33,1 mmol), sloučeniny z kroku A shora (10,0 g, 22,0 mmol), a

4

4

4444

4

uhličitan draselný (4,6 g, 33,1 mmol) byly zahřívány při refluxu v acetonitrilu (22 ml) po dobu 60 h. Reakční směs pak byla ochlazena na pokojovou teplotu a rozdělena mezi CH2CI2 a vodu. Vodná vrstva byla dvakrát extrahována CH2CI2 a spojené organické podíly byly sušeny MgSC>4, filtrovány, a zahuštěny pod vakuem. Sloupcová chromatografie (50% EtOAc/hexan s následným vymytím 5% MeOH/CH2Cl2) poskytla 9,2 g (9596) požadovvaného meziproduktu, vhodného pro přípravu titulní sloučeniny, jako bezbarvý olej:

MS(m/e): 441,3 (M+)

Vypočteno pro C22H36N2O7S: Teorie: C, 59,98; H, 8,24; N, 6,36. Nalezeno: C, 60,17; H, 8,23; N, 6,42.

C. Příprava 3S,4aR,6S,8aR etylesteru kyseliny 6—(((5S)—5—

-(etoxykarbonyl)-3-oxopyrrolidinyl)metyl)-2-metoxykarbonyl-l,2, 3,4,4a,5,-6,7,8,8a-dekahydroisochinolin-3-karboxylové

K roztoku DMSO (2,3 ml, 32,5 mmol) ochlazenému na -78 °C v CH2CI2 (25 ml) byl po kapkách přidáván oxalylchlorid (1,4 ml, 16,3 mmol). Reakční směs byla 5 minut míchána, a pak byla přidána sloučenina z kroku B, uvedeného shora, (6,0 g, 13,6 mmol) rozpuštěná ve 20 ml CH2CI2. Za stálého míchání po dobu 45 minut při -78 °C byl přidán trietylamin (9,5 ml, 32,5 mmol). Reakční směs byla zahřáta na pokojovou teplotu na dobu zhruba 2 hodin, a rychle ochlazena přidáním 10% vodného roztoku NaHSC>4. Vodná vrstva byla extrhována CH2CI2 a spojené organické podíly byly sušeny MgSO4, filtrovány a zahuštěny pod vakuem. Sloupcová chromatografie (25-50% EtOAc/hexan) poskytla 4,6 g (7896) požadovaného meziproduktu, vhodného k přípravě titulní sloučeniny, ve formě bezbarvého oleje:

• 44 44 · • 4 · 4 4 4 ' 4	• 4 • 4 4 4	4 • ·	44	44 • 4 4 4
4 4 4 4	• 4 4
4 4	4 · 4 4fc4
4 4 4 4 4	4 4		4		44	4 44 4

MS(m/e): 439,1 (M+)

D. Příprava 3S,4aR,6S,8aR etylesteru kyseliny 6—(((2S)—2—

-(etoxykarbonyl)-4,4-difluorpyrrolidinyl)metyl)-2-metoxykarbonyl-1,2,3,4,4a,5,6,7,8,8a-dekahyroisochinolin-3-karboxylové

Do směsi sloučeniny z kroku C, uvedeného shora (4,62 g, 10,5 mmol), která byla ochlazena na -78. °C v CH2CI2 (50 ml) byl po kapkách přidán trifluorid dietylaminosiřičitý (3,5 ml, 26,3 mmol) a Reakční směs byla ponechána ohřát na pokojovou teplotu, míchána dalších 48 hodin, a pak rychle ochlazena přidáním MeOH. Po zahuštění pod vakuem byl zbytek rozdělen mezi CH2CI2 a nasycený vodný roztok NaHCC>3. Vodná vrstva byla pak extrahována CH2CI2 a spojené organické podíly byly sušeny MgSO4, filtrovány, a zahuštěny pod vakuem. Sloupcová chromatografie (25-50% EtOAc/hexan) poskytla 3,3 g (68°k) požadovaného meziproduktu, vhodného k přípravě titulní sloučeniny, ve formě bezbarvého oleje:

MS(m/e): 461,2 (M+)

Vypočteno pro C22^H34^F2^N2°6^: Teorie: C, 57,38; H, 7,44; N, 6,08. Nalezeno: C, 57,28; H, 7,52; N, 6,13.

E. Příprava 3S,4aR,6S,8aR etylesteru kyseliny 6-(((2S)-2-(etoxykarbonyl)-4,4-difluorpyrrolidinyl)metyl)-1,2,3,4,4a,5,6,7,8,8a-dekahydroisochinolin-3-karboxylové (Sloučenina IV(b))

Roztok sloučeniny z kroku D, uvedeného shora (3,3 g, 7,10 mmol) rozpuštěné v CH2CI2 (40 ml) byl ochlazen na 0 °C a byl do něho přidáván trimetylsilyljodid (3,0 ml, 21,3 mmol). Reakční

* *9		•	«4	44
44 4	• 4	4	9 4	4 «
9 ·*·	« ·	« 4	0 4	4
♦ · ·	• · 4	• «··	4 4 ·	•
·*· ··	• ·	•	• 4	4444

směs se pak ponechala ohřát na pokojovou teplotu, byla míchána další 4 hodiny, pak rychle ochlazena nalitím do nasyceného vodného roztoku NaHC03 (50 ml). Vodná vrstva byla extrahována CH2CI2 a spojené organické podíly promyty IN roztokem thiosíranu sodného, sušeného MgSC>4, filtrovány, a zahuštěny pod vákuem. Materiál byl chromatografován, (2% MeOH/CH2Cl2), rozpuštěn v 20 ml Et2<9, a bylo k němu přidáno 50 ml roztoku HCl/Et2O. Rozpouštědlo pak bylo odstraněno pod vakuem, což poskytlo 2,6 g (76 %) výsledné titulní sloučeniny ve formě bílé tuhé látky následujících vlastností: .

MS(m/e): 403,4 (M+)

Vypočteno pro C₂oH32Cl2F2^N2⁰4^:

Teorie: C, 50,53; H, 7,21; N, 5,89. Nalezeno: C, 50,90; H,

7,41; N, 5,84.

¹³C NMR (D₂O): δ 170,3, 167,7, 125,1 (t, J_C__F = 249,1 Hz),

65,9, 65,0, 64,1, 63,4, 60,1 (t, J_C__F - 33,9 Hz), 57,6, 52,8, 42, 9, 37,2 (t, J_C__F = 26,4 Hz), 34,5, 31, 7, 31,3, 30,5, 28,-4, 26, 9, 24,3, 13, 6.

Sloučenina IV(a)

3S,4aR,6S,8aR-6-(((2S)-2-(karboxy)-4,4-difluorpyrrolidinyl)metyl)-1,2,3,4,4a,5,6,7,8,8a~dekahydroisochinolin-3-karboxylová kyselina

00 ·· * *0 »0 · 900 0 0 9 0

009 »«·0 90 9

0 < « · 0 0000 9 0 0 «

090 «0 0 000

000 00 00 0 00 0*00

Roztok 3S,4aR,6S,8aR etylesteru kyseliny 6-(((2S)-2-(etoxykarbonyl)-4,4-difluorpyrrolidinyl)metyl)-2-metoxykarbonyl1,2,3,4,4a,-5,6,7,8,8a-dekahydroisochinolin-3-karboxylové (3,3 g, 7,10 mmol), sloučenina ze stupně D, který je uveden shora, rozpuštěné v 5 normální vodné HCl (15 ml) byl zahříván na 90°C po dobu 18 hodin. Takto získaná reakční směs byla ochlazena na pokojovou teplotu a zahuštěna in vacuo. Výsledná surová pěna byla rozpuštěna ve vodě (75 ml) a míchána v přítomnosti Dowexu 50x8 (100-200), což je iontoměničová pryskyřice (10 g) po dobu 2 hodin. Pak byla pryskyřice odfiltrována, promyta postupně směsí THF/H2O v poměru 1:1, pak vodou, pak byla míchána za přítomnosti 10% směsi pyridin/H2O po dobu 2 hodin. Po filtraci byla pryskyřice promyta vodou a filtrát byl zahuštěn in vacuo, aby se získala titulní sloučenina (0,6 g, 97%) ve formě světlé pěny:

MS(m/e): 347,2 (M+)

Vypočteno pro C15H24F2N2O4 0,1 H2O: teorie: C, 55,19; H, 7,01;

H, 8,05. Nalezeno: C, 54,81; H, 6,82; N, 8,13.

13c NMR (D₂O): δ 175,1, 171,1, 125,6 (t, J_C__F = 249,4 Hz),

67,9, 63,0, 59,3 (t, J_C__F = 34,0 Hz), 54,5, 42,5, 37,5 (t, J_C__F = 24,9 Hz), 34,3, 32,7, 32,4, 30,6, 28,2, 27,0, 24,3.

PŘÍKLAD 2

Aby se potvrdilo, že podtyp ÍGIUR5 receptoru je zprostředkovatel neurogenní proteinové extravazace, změří se nejprve standardními metodami afinita k vazbě panelových sloučenin k 1GIUR5 receptoru. Tak např. účinnost sloučenin po stránce antagonismu k 1GIUR5 receptoru se dá stanovit s testováním navázaného radioaktivně značeného ligandu na • 9 * 9

klonovaném a exprimovaném lidském 1GIUR5 receptoru (Korczak et al., 1994, Recept. Channels 3; 41-49) a zaznamenáváním elektrofyziologických proudů snímaných z celé buňky v neuronech krysího dorzálního kořenového ganglionu, který byl právě izolován (Bleakman et al., 1996, Mol.Pharmacol. 49; 581-585). Selektivita sloučenin po stránce působení na 1GIUR5 receptorový podtyp se dá stanovit srovnáním antagonistické aktivity na ÍGIUR5 receptoru s antagonistickou aktivitou na jiných AMPA a kainátových receptorech. Způsoby, které jsou pro toto srovnání vhodné, jsou např.: testování síly vazby receptor - ligand a elektrofyziologické zaznamenávání napětí na celé buňce při funkční aktivitě lidských GluRp GluR2, GIUR3 a GIUR4 receptorů (Fletcher et al., 1995, Recept. Channels 3; 21-31); testováním vazby receptor-ligand a pořízení záznamu elektrofyziologického napětí na celé buňce při funkční aktivitě na lidských receptorech GluRg (Hoo et al., Recept. Channels 2; 327-338); a zaznamenáváním elektrofyziologických napětí na celé buňce při funkční aktivitě na AMPA receptorech v čerstvě izolovaných mozkových Purkyňových buňkách (Bleakman et al., 1996, Mol.Pharmacol. 49; 581-585) a na jiných receptorech exprimujících AMPA v jiných tkáních (Fletcher and Lodge, 1996, Pharmacol., Ther. 70; 65-89).

Afinitní profily vazby 1GIUR5 antagonisty

Byla použita buněčná linie (buňky HEK293) stabilně transfektovaná lidskými iGluR receptory. Při zvyšujících se koncentracích antagonisty bylo měřeno odstranění 3[H]AMPA na iGluRi, iGluR2, ÍGIUR3 a 1GIUR4 exprimujících buňkách, a odstranění 3[H] kainátu (KA) na 1GIUR5, iGluRg, iGluRg a KA2exprimujících buňkách. Odhadnuté vázací aktivity antagonistů

(Κχ) v pmol/l byly stanoveny pro látky I - IV. Jako údaj, indikující selektivitu, byl použit poměr afinity k vazbě k iGluRg AMPA receptorového podtypu, versus afinity k vazbě ÍGIUR5 podtypu kainátového receptorů, což bylo také vyhodnoceno. Sloučeniny, které poskytuje vynález, vykazovaly afinitu k vazbě nejméně lOkrát větší pro 1GIUR5 než pro iGluR2, ještě výhodněji nejméně lOOkrát větší.

PŘÍKLAD 3

Následující zvířecí model byl použit pro stanovení schopnosti každé z panelových sloučenin inhibovat proteinovou extravazaci, což je exemplární funkční test na neuronový mechanismus migrény. Získané výsledky pro panelové sloučeniny v tomto modelu jsou shrnuty do tabulky I, která je uvedena dále.

Zvířecí model durální proteinové extravazace

Krysy plemene Harlan Sprague-Dawley (hmotnost jedinců 225325 g) nebo moračata od Charles River Laboratories (hmotnost jedinců 225-325 g) byly anestetizovány působením pentobarbitalu sodného intraperitoneálně (dávka 65 mg/kg nebo 45 mg/kg) a byly umístěny v stereotaxickém rámu (David Kopf Instruments), který byl vybaven incisorovou soupravou v poloze -3,5 mm pro krysy nebo -4,0 pro morčata. Po středním sagitálním odříznutí skalpu byly vyvrtány do lebky dva bilaterální otvory (6 mm posteriorně, 2,0 a 4,0 mm laterálně u krys; 4 mm posteriorně a 3,2 a 5,2 mm laterálně u morčat, všechny koordináty měřeny referenčně k bregmě). Do lebky byly pak zasunuty těmito otvory do obou hemisfér mozku do hloubky 9 mm u krys nebo 10,5 mm u fcfc · • · • fc morčat párové stimulační elektrody z antikorozní oceli, které byly izolované s výjimkou konce (Rhodes Medical Systems, lne.).

Byla vystavena femorální véna a injekčnš byla do ní intravenózně podána testovaná sloučenina při dávkovacím objemu 1 ml/kg nebo alternativně testovaná sloučenina byla podána orálně pomocí gaváže o objemu 2,0 ml/kg. Zhruba 7 minut po intravenózní injekci byla také intravenózně vstříknuta dávka fluorescenčního barviva 50 mg/kg Evansovy modři. Tato Evansova modř tvoří s proteiny v krvi komplexy a funguje jako markér pro proteinovou extravazaci. Přesně 10 minut po injekci testované sloučeniny byl levý trigeminální ganglion stimulován po dobu 3 minut proudem 1,0 mA (5 Hz, doba trvání 4 milisekundy) pomocí zařízení potencíostat/galvanostat Model 273 (EG&G Princeton Applied Research).

Patnáct minut po stimulaci byla zvířata usmrcena a exsankvinována pomocí 20 ml solanky. Vrchol lebky byl odstraněn, aby se mohly vyjmout durální membrány. . Vzorky membrán byly z obou hemisfér vyjmuty, promyty vodou a vloženy na mikroskopovací sklíčka. Usušené tkáně byly pokryty 70% roztokem glycerinu ve vodě.

Pro vyhodnocení množství Evansovy modři v každém vzorku byl používán fluorescenční mikroskop (Zeiss) vybavený monochromátorem a spektrofotometrem. Excitační vlnová délka, která byla použita, byla zhruba 535 nm a emisní intenzita byla stanovována při 600 nm. Mikroskop byl vybaven servoposunem a napojen přes interface na osobní počítač. Toto umožnilo, aby pohyb vzorku v mikroskopu při fluorescenčních měřeních byl kontrolován počítačem a bylo možno měřit 25 bodů (kroky 500 mm) • * • ···· · · na každém durálním vzorku. Střední a standardní odchylka měření byly pak vyhodnocovány pomocí počítače.

Extravazace vyvolaná elektrickou stimulací trigeminálního ganglionu byla jednostranným efektem (tj. projevila se pouze na té straně důry, na které byl trigeminální ganglion stimulován). To umožnilo, aby byla jako kontrola použita druhá polovina důry. Pak byl vyhodnocen poměr velikosti extravazace ze stimulované strany ku velikosti extravazace v nestimulované straně. Kontrolní zvířata obdržela pouze solanku, což vedlo k poměru zhruba 2,0 u krys a zhruba 1,8 u morčat. Na rozdíl od toho, sloučeniny, které účinně zabraňovaly extravazaci v duře ze stimulované strany způsobily, že tento poměr byl přibližně 1,0.

Pro každý panel sloučenin byly vyhodnoceny křivky závislosti na dávce, z těchto křivek byly odhadnuty inhibiční koncentrace pro extravazaci pro 50% inhibici (ID50) nebo 100% inhibici (ID^qq) . Tyto hodnoty ID50 a/nebo ID]_qq pro každý panel sloučenin, které byly použity podle vynálezu, jsou souhrnně uvedeny v tabulce I, které následuje.

Tabulka I

Inhibice extravazace durálního proteinu (ng/kg)

Sloučenina	Způsob podávání	ID50 (ng/kg)	ID100(ng/kg)
I	i .v.	6,5 (krysa)	-
dtto	dtto	4,0 (morče)	-
II	i .v.	15 (krysa)	-
III	i .v.	0,0053 (krysa)	0,10
iv(b)	p.o.		0,01

<ίοοι -

Claims (13)

1. Použiti selektivního antágonisty iGluR₅ receptoru k výrobě farmaceutického prostředku pro léčení migrény

2. Použití podle nároku 1, ve kterém selektivním antagonistou iGluRs receptoru je 3S,4aR,6S,8aR-6-(((4-karboxy)fenyl)metyl)-1,2,3,4,4a,5,6,7,8,8a-dekahydroisochinolin-3-karboxylová kyselina.

3. Použití podle nároku 1, ve kterém selektivní antagonista iGluRs receptoru je 3S,4aR,6S,8aR-6-((((lH-tetrazol-5-yl)metyl)oxy)metyl)-1,2,3,4,4a,5,6,7,8,8a-dekahydroisochinolin-3-karboxylová kyselina.

4. Použití podle nároku'1, ve kterém selektivní antagonista iGluRs receptoru je dán vzorcem

5. Použití podle nároku 1, ve kterém selektivní antagonista iGluRs receptoru je sloučenina vzorce I upravené ♦ · • · « · '· · kde Ri a R2 jsou každý nezávisle H, C1-C20 alkyl, C₂-Cg alkenyl, Ci-Cg alkylaryl, C_x-Cg alkyl (C3-C10) cykloalkyl, C1-C6 alkyl-N,N-Ci-Cg dialkylamin, Ci-C₆ alkyl-pyrrolidin, Ci~C₆ alkyl-piperidine, nebo Ci-Cg alkyl-morfolin; nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.

6. Použití podle nároku 5, ve.kterém selektivní antagonista iGluR₅ receptorů je vybrán ze souboru, do kterého patří 3S,4aR,6S,8aR etylester kyseliny 6-(((2S)-2-(etoxykarbonyl)-4,4-difluorpyrrolidinyl)etyl)-1,2,3,4,4a,5, 6,7,8,~ 8a-dekahydroisochinolin-3-karboxylové, nebo kyselina 3S,4aR,6S,8aR 6-(((2S)-2-(karboxy)-4,4-difluorpyrrolidinyl } metyl )-1,2,3,4,4a,5,6,7,8,8a-dekahydroisochinolin-3-karboxylová

7. Sloučenina vzorce kde Ri a R₂ jsou každý nezávisle H, C1-C20 alkyl, C₂-C₆ alkenyl, Ci-C₆ alkylaryl, Cj-Cg alkyl (C₃-Ciokycloalkyl, Ci-C₆ alkyl-N,N-Cj-Cg dialkylamin, Ci-C₆ alkyl-pyrrolidin, Οχ-Οβ alkyl-piperidin, Ci-Cg alkyl-morfolin nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.

8. Sloučenina podle nároku 16 kde R_x a R₂ jsou každý nezávisle H nebo Ci~C₂o alkyl.

upravené ··· ·· · · ··

47 *' *··

9. Sloučenina, kterou je 3S,4aR,6S,8aR etylester kyseliny 6-(((2S)-2-(etoxykarbonyl)-4,4-difluorpyrrolidinyl)metyl)-1,2,3,4,4a,5,6,7,8,8a-dekahydroisochinolin-3-karboxylové nebo jeho farmaceuticky přijatelná sůl.

10. Sloučenina, kterou je 3S,4aR,6S,8aR 6-(((2S)-2-(karboxy)-4, 4-difluorpyrrolidinyl)metyl)-1,2,3,4,4a,5,6,7,8,8a-dekahydroisochinolin-3-karboxylová kyselina nebo její farmaceuticky přijatelná sůl.

11. Farmaceutický prostředek, který obsahuje sloučeninu podle některého z nároků 7 až 10, v kombinaci s jedním nebo více farmaceuticky přijatelnými nosiči, diluenty nebo excipienty.

12. Farmaceutický prostředek k léčení migrény, který obsahuje sloučeninu podle některého z nároků 7 až 10,.v kombinaci s přijatelným nosičem, diluentem nebo excipientem.

13. Sloučenina, kterou je 3S,4aR,6S,8aR etylester kyseliny 6-(((2S)-2-(etoxykarbonyl)-4,4-difluorpyrrolidinyl)metyl)-1,2,3,4,4a,5,6,7,8,8a-dekahydroisochinolin-3-karboxylovémandelové.